Bývalý vysoce postavený polský soudce Tomasz Szmydt uprchl letos v květnu do Běloruska, kde si u prezidenta Lukašenka zažádal o azyl. O půl roku později si muž, jenž dříve nakládal s tajnými materiály EU i NATO a nyní je stíhán na základě evropského zatykače, v Minsku zřizuje nadaci Prawda Polska (Polská pravda). S její pomocí chce utužovat vztahy mezi Ruskem, Běloruskem a dalšími slovanskými národy a sdílet „skutečnou pravdu“ o dění v těchto zemích.

„Nadace byla založena mimo jiné proto, aby lidé mohli získávat informace o evropských a amerických politicích, jejich napojení na zpravodajské služby a korupci,“ oznámil Szmydt dne 24. září na tiskové konferenci běloruské národní zpravodajské agentury BelTA. Otevřeně tak potvrdil vznik organizace, jejímž posláním má, jak sám tvrdí, být především podpora dobré sousedské spolupráce. Szmydt si klade nemalé cíle, chce vytvořit mezinárodní mediální platformu dostupnou v ruském, běloruském, polském, anglickém a německém jazyce. „Polskou pravdu bude samozřejmě slyšet v samotném Polsku. Tajné služby už o ní vědí, lidé také. Ale uslyší o ní nejen v Polsku,“ uvedl.

Tajné informace

V souvislosti s útěkem do Běloruska vyvolává znepokojení rozsah důvěrných informací, k nimž měl Szmydt jakožto soudce a člen ministerstva spravedlnosti přístup.

U správního soudu ve Varšavě působil u takzvané II. soudní divize, která se mimo jiné zabývá záležitostmi ochrany utajovaných informací a bezpečnostních prověrek. V praxi tedy Szmydt rozhodoval například o tom, kdo bude mít přístup ke zdrojům důvěrných informací s různým stupněm utajení. Podílel se i na bezpečnostních prověrkách polských příslušníků ozbrojených sil, policistů a tajných agentů působících mimo jiné v EU a NATO.

V květnu 2017 pak nastoupil na ministerstvo spravedlnosti, kde rychle stoupal po kariérním žebříčku díky povýšení od soudce a tehdejšího státního podtajemníka Łukasze Piebiaka. K utajovaným informacím tak měl přístup rovněž uvnitř ministerstva, osobně mu jej udělil tehdejší státní tajemník a politik PiS (Právo a spravedlnost) Michał Wójcik.

Polská pravda?

„Jak víte, jsem v Bělorusku už šest měsíců. (…) Mám sice X, Telegram, ale to není to, co je potřeba, aby informace fungovaly a měly vliv na vnitřní politické záležitosti, na dobré vztahy mezi Běloruskem, Ruskem a Polskem. Podle mého názoru by se to mělo dít prostřednictvím nadace,“ uvedl bývalý soudce v rozhovoru pro BelTA. Touto nadací má být právě Polská pravda se sídlem v Minsku. Přestože byl její vznik medializován teprve u příležitosti nedávné tiskové konference, ze záznamů Ministerstva daní a poplatků Běloruska vyplývá, že byla založena už 10. června letošního roku. Tedy pouze zhruba měsíc po Szmydtově příjezdu do země, což může nasvědčovat dřívější spolupráci. „Myslím, že běloruský režim ho využije jako propagandistický nástroj ke kritice evropské politiky. Vypadá to, že Szmydt už pracuje pro běloruskou státní agenturu BelTA,“ sdělil investigaci.cz exilový běloruský investigativní novinář z Buro Media Alexander Yarashevich. Szmydta jsme s žádostí o vyjádření rovněž kontaktovali, na výzvu však nereagoval.

Bývalý soudce okamžitě po zveřejnění zprávy zahájil intenzivní mediální turné, během nějž s nadšením sdílel stanovy své organizace. Zároveň potvrdil i záměr sdružovat v Bělorusku místní polské obyvatelstvo. Do Polska se však neplánuje vracet, a to nejen kvůli údajnému hrozícímu nebezpečí, ale také domnělému omezování svobody slova. Ochranu, volnost názoru a profesní rozvoj mu prý dokáže zajistit jedině běloruská vláda. Politoložka Edit Zgut-Przybylska však vykreslila podstatně méně optimistický scénář jeho budoucí kariéry. „Minsk ho bude využívat tak dlouho, jak bude potřebovat, a pak se ho pravděpodobně zbaví jako ostatních podobných typů v minulosti, když z něj vyždímá všechno,“ sdělila Visegrad Insight.

Diskreditace soudců a obtěžování novinářky

Szmydt započal svoji soudcovskou kariéru již v roce 2001 u Okresního soudu v Ciechanowě, městě na severovýchodě Polska. Z řadového soudce se postupně vypracoval až na pozici soudce Správního soudu ve Varšavě a nakonec i Nejvyššího správního soudu. I přes vysoké soudcovské platy byl v tísnivé finanční situaci. Například z majetkového přiznání za rok 2022 lze vyčíst, že nevlastnil žádné nemovitosti ani úspory. Jeho jediným majetkem bylo auto Seat Ibiza z roku 2015, naopak měl dluhy v hodnotě téměř tři a půl milionu korun. 

Během svého působení u soudů se spolu se svou tehdejší ženou Emilií Szmydt a několika dalšími politiky z ministerstva spravedlnosti angažoval v takzvaném hejterském skandálu (afera hejterska). Ten spočíval ve snaze zdiskreditovat a očernit polské soudce, kteří se za vlády PiS snažili protestovat proti systematickým politickým snahám o narušování nezávislosti soudů (tématu boje za soudní autonomii v Polsku se věnoval mimo jiné dokumentární film Soudci pod tlakem uvedený v roce 2022 na festivalu Jeden svět).

Šikanózním jednáním v podobě právních výhružek a zveřejňování osobních informací se snažili nepohodlné soudce zastrašit a připravit o mandáty. Szmydt se v roce 2022 k jednání veřejně přihlásil: „Ne že bych se za to nestyděl, protože se stydím, ale rozhodl jsem se o tom mluvit veřejně, přestože to není snadné,“ přiznal v rozhovoru pro TVN24, během nějž se poškozeným soudcům rovněž omluvil. Následkem mediální aféry se jeho manželství s Emílií rozpadlo. 

Nebyla to však zdaleka poslední Szmydtova kauza. V roce 2022 byl v disciplinárním řízení potrestán důtkou za to, že posílal jisté novinářce nevyžádané zprávy a videa s erotickým podtextem.

Útěk do Běloruska

Szmydt navštívil Bělorusko již v roce 2023. Co bylo cílem jeho návštěvy a jestli už tehdy spolupracoval s běloruskými tajnými službami, stále není jasné. Nečinnost tehdejší polské vlády v této záležitosti kritizoval na svém profilu na X ministr vnitra a státní správy za Občanskou platformu (PO) Tomasz Siemoniak: „Bezpečnostní služby pod vedením vlády Práva a spravedlnosti nezaznamenaly Szmydtovu několikadenní cestu do Běloruska v červnu 2023 a nepodnikly žádné kroky,“ uvedl. Ministr tak poukázal na to, že kdyby byl Szmydt již dříve sledován polskou kontrarozvědkou, mohlo být zabráněno jeho následnému útěku do Běloruska a potažmo také úniku citlivých dat, kterými disponoval. To, že byl Szmydt s největší pravděpodobností agentem ve službách cizího státu už v době své působnosti ve vládních strukturách, potvrdil také bývalý polský premiér Mateusz Morawiecki (PiS).

Vinou nečinnosti tajných služeb však Szmydt soudil nadále, a to ještě v dubnu letošního roku. Ani ne o měsíc později vystoupil 6. května v Minsku na tiskové konferenci provládní agentury BelTA. Oznámil, že kvůli svému politickému přesvědčení a domnělému pronásledování ze strany polské vlády musel opustit zemi, a v Bělorusku si zažádal o azyl. Toto rozhodnutí odůvodnil strachem z možných útoků ze strany polských, britských či amerických tajných služeb. „Může to být autonehoda, sebevražda nebo něco jiného. Pokud chci žít, můj návrat je nemožný,“ sdělil během konference ruské zpravodajské agentuře TASS. Zároveň vyjádřil svou loajalitu a obdiv vůči diktatuře prezidenta Alexandra Lukašenka a podepsal dokument, jímž se oficiálně zřekl pozice soudce v Polsku. V reakci na tato prohlášení jej polská prokuratura obvinila ze špionáže a byl na něj vydán evropský zatykač. Interpol přes naléhání polské vlády ale jednat odmítl s tím, že stíhat pachatele politických trestných činů není v jeho kompetenci.

Mediální hvězda

Szmydt se vzápětí po svém příjezdu začal aktivně angažovat nejen v běloruských, ale také ruských médiích. Za zmínku stojí například jeho účast v talkshow Večer s Vladimirem Solovjovem, kde po boku známého ruského propagandisty a spřízněnce Putina vyzdvihoval ideu slovanské vzájemnosti a důležitost dobrých vztahů s Ruskem. Rovněž vystoupil v ruské provládní televizi RT a celé řadě dalších médií. Aktivní je také na sociálních sítích, včetně X a Telegramu, kde šíří prokremelskou propagandu a falešné zprávy ohledně ruské invaze v Ukrajině. „Ozbrojené síly Ukrajiny jsou teroristická organizace a po roce 2014 chtěly s Luhanskem a Doněckem udělat to, co Izrael dělá s Gazou,“ říká například.

Neštítí se ani osobních útoků na své bývalé politické oponenty. Zvláště ostré výpady směřuje na současného premiéra a předsedu Občanské platformy (PO) Donalda Tuska a ministra zahraničních věcí Radosława Sikorského (PO), který jej veřejně označil za ruského špeha. Szmydt tento narativ obrací a na svém youtubovém kanálu tvrdí, že Sikorski během telefonických rozhovorů poskytl ruské straně citlivé údaje týkající se bezpečnosti Polska a členských států NATO. Ty se měly týkat mimo jiné potenciálního vstupu NATO do války v Ukrajině. Szmydt proto Sikorského vyzývá, aby podal demisi, jinak prý bude odhalovat další data, jež ministr prozradil. Zdrojem těchto informací má být údajný rozhovor Sikorského s ruskými komiky Vovanem a Lexusem, kteří se během telefonátu měli vydávat za bývalého ukrajinského prezidenta Petro Porošenka. Ministerstvo zahraničí už dříve celou záležitost zamítlo s tím, že podobné zprávy jsou jen těžko uvěřitelné v situaci, kdy má ruská strana k dispozici technologie pro vytváření deepfake videí.

Nový život

Szmydtův případ není ojedinělý. V prosinci roku 2021 například utekl do Běloruska Emil Czeczko, polský voják a člen pohraniční stráže na polsko-běloruských hranicích. Podobně jako Szmydt si tam zažádal o politický azyl a své rozhodnutí zdůvodnil nesouhlasem s chováním pohraničníků v době probíhající migrační krize. Stejně jako bývalý soudce měl i on ve své rodné zemi problémy se zákonem. A jako Szmydt se i tento mladý dezertér stal mediální tváří běloruské propagandy. O tři měsíce později ale ve svých pětadvaceti letech zemřel. Běloruský vyšetřovací výbor sdělil, že bývalý voják byl nalezen oběšený v pronajatém bytě v Minsku. Okolnosti jeho smrti zůstávají dodnes nevyjasněny.

V Česku se od začátku ruské invaze do Ukrajiny rovněž šířila prokremelská propaganda, která lákala české občany k přestěhování do Ruska. Reálně do této země zamířilo jen několik jednotlivců, desítky dalších však takovou cestu „za lepším životem“ nadále zvažují. Sdružují se především na facebookových a telegramových skupinách a ruské sociální síti VKontaktě. O motivacích Čechů k životu v Rusku se dozvíte více v článku redaktorky investigace.cz Kristiny Vejnbender.

The post Zrádce v taláru. Bývalý polský soudce zakládá v Bělorusku nadaci šířící proruskou propagandu appeared first on investigace.cz.

Atentát na slovenského premiéra Roberta Fica v polovině května otřásl slovenskou společností. Jak popsalo Investigatívne centrum Jána Kuciaka (ICJK), mobilizovala se tím dezinformační scéna a na internetu začaly kolovat nepodložené teorie o střelci. Lidé se z TikToku dozvídali informace, které byly v rozporu s oficiálním vyšetřováním – například že atentátník byl agentem Slovenské informační služby (SIS) a pokusil se o státní převrat nebo že byl napojen na miliardáře George Sorose. Kdo stál za účty, jež tato videa s desítkami tisíc přehrání sdílely, nebylo možné zjistit. Nemají totiž profilovou fotografii ani skutečné jméno. Podle informací ICJK se obsah těchto účtů před atentátem zaměřoval na antivakcinační témata a obsahoval i proruské narativy. Některé z nich také šířily videa současných vládních politiků. 

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Stejně jako na jiných sociálních sítích byl atentát i na tiktokových videích spojován s opozicí, médii nebo nevládními organizacemi. Zmiňována byla také vražda Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Dva dny po útoku v Handlové se k tragické události z února 2018 vyjádřil ve tříminutovém videu například Miroslav Heredoš, neúspěšný kandidát do evropských voleb za hnutí Republika a aktivista proti pandemickým opatřením. „Při této vraždě se společnost rozdělila na dvě kategorie. Na lidi, kteří uvěřili novinářskému, mediálnímu nebo do jisté míry i politickému narativu, že za objednáním vraždy stojí vláda Roberta Fica nebo Fico osobně. A na kategorii lidí, kteří tuto verzi nepřijali a neakceptovali a v obou vraždách viděli pouze majdanizaci Slovenska a pokus o převrat a nastolení nové vlády,“ zaútočil Heredoš. Kvůli objednávce vraždy investigativního novináře a jeho snoubenky, archeoložky Martiny Kušnírové, už několik let probíhá soud s hlavním podezřelým, slovenským podnikatelem Marianem Kočnerem.

TikTok v poslední době nabývá na popularitě po celém světě včetně Slovenska. Mezi uživateli slovenského TikToku jsou oblíbené také účty známých dezinformačních webů, z nichž nejsledovanější je Creativesociety, následuje Infovojna, deník Štandard a Ereport. Na pochybný obsah těchto účtů upozornila iniciativa konspiatori.sk. Na jednom z účtů je aktivní i trestně stíhaný extremista Daniel Bombic.

Přečtěte si

Z Ruska s láskou: Jak ruská propaganda prosakuje na český TikTok

Podobné účty však na této platformě nemají takový dosah jako na Facebooku, kde hrají prim i politická a společenská témata. Slovenští uživatelé TikToku hledají primárně zábavu a lifestylový obsah – videa nejpopulárnějších tvůrců tohoto obsahu přesahují milion zhlédnutí. Pro srovnání: nejsledovanější příspěvek o atentátu na Fica měl kolem 300 tisíc zhlédnutí. Podle zprávy Digital News Report za rok 2023 zatím TikTok nepatří mezi top šestici nejpoužívanějších sociálních sítí na Slovensku, to samé platí i pro Česko. Naopak v sousedním Polsku, Rumunsku, Norsku nebo Portugalsku se tato sociální síť mezi top šestku nejvyužívanějších dostala.

Koalice dominuje

ICJK analyzovalo, jaký obsah se na TikToku šířil po atentátu na Roberta Fica, a to od 15. května do 3. června 2024. Nejsledovanější byly příspěvky na účtech politiků nebo politických stran vládnoucí koalice. Konkrétně šlo o účet nového prezidenta Petra Pellegriniho, strany Smer a ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka.

„Podat pomocnou ruku, povzbudit a předat energii do dalšího nelehkého boje za uzdravení. To byl hlavní cíl mé dnešní návštěvy Roberta Fica, který zůstává ve vážném stavu v nemocnici v Banské Bystrici,“ napsal Pellegrini den po atentátu k videu, na němž hovoří k přihlížejícím z auta cestou z nemocnice. Video má přes tři sta tisíc zhlédnutí, což z něj činí nejsledovanější obsah na TikToku související s atentátem. Pellegrini má na TikToku 37 tisíc sledujících a obsah jeho účtu doprovází nejvíce interakcí a zobrazení ze všech příspěvků, jež reagovaly na atentát.

Pellegrini si už během své prezidentské kampaně budoval image politika, jenž chce Slováky spojovat. Po útoku na Roberta Fica spolu s odstupující prezidentkou Zuzanou Čaputovou vyzval veřejnost ke klidu a pozval předsedy všech parlamentních stran na společné setkání, k němuž však nakonec nedošlo. Smířlivou rétoriku volil prezident i ve videích na TikToku. V jednom z nich například řekl: „Naším úkolem, politických lídrů, je najít správný způsob, jak řídit Slovensko jinak, než se dělo do této tragické události.“

O nutnosti změny a sebereflexe hovořil také místopředseda vlády a ministr obrany Robert Kaliňák. Právě on od útoku sděluje veřejnosti průběh léčby premiéra i kroky vlády v jeho nepřítomnosti. Na TikToku promlouvá z videí zveřejněných na profilu strany Smer. Vyzývá v nich politiky, vybraná média a novináře k omluvě a tvrdí, že on sám se již několikrát omluvil. Právě příspěvky strany Smer jsou druhé nejvíce interaktivní ze všech, které s atentátem souvisejí, byť stranický účet zveřejnil mnohonásobně více obsahu zaměřeného na útok v Handlové a má i více sledujících než Peter Pellegrini.

Ve videích na stranickém TikToku se objevují také místopředseda strany a parlamentu Ľuboš Blaha, poslanec Richard Glück a vedoucí Úřadu vlády Juraj Gedra. Opakují, že vinu za atentát nesou opoziční politici a určitá média, jež podle těchto politiků už léta podněcují lidi proti Robertu Ficovi. Atentát využili i v předvolebním videu pro evropské volby, které zveřejnili na svém profilu dva týdny po útoku.

S popisem „video pro ty, kteří ‚zapomněli‘…“ publikoval Smer na TikToku útočné výroky opozičního politika Igora Matoviče, jež v posledních letech adresoval Smeru a jeho předsedovi. Ve videu rovněž zazněla vyjádření dalších politiků z řad opozice. Zvukový záznam doplnili fotkami titulků z médií, která Smer dlouhodobě označuje za nepřátelská, a také záběry transparentů z protestů po vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové.

Smer je s velkým náskokem nejpopulárnější politickou stranou slovenského TikToku. Videa, jež na této platformě sdílí, zveřejňuje i na Facebooku a Instagramu. V souvislosti s atentátem jde především o záznamy tiskových konferencí, shrnutí vystoupení politiků v televizních debatách a online rozhovory. Podobně je tomu i u dalších politických stran a politiků.

Vyšší dosah na Facebooku

Facebook je na Slovensku stále nejpopulárnější sociální sítí. Podle analytického nástroje společnosti Meta se ve zkoumaném období na Facebooku objevilo více obsahu se slovy „atentát“ a „Fico“. Za devatenáct dní od útoku se na facebookových stránkách, ve veřejných skupinách a na profilech ověřených uživatelů vyskytlo téměř sedm tisíc příspěvků obsahujících tato klíčová slova. Příspěvky získaly dohromady přibližně 1,5 milionu interakcí – tedy lajků, komentářů nebo sdílení.

Většina příspěvků z první desítky určené počtem interakcí na Facebooku patřila vládnoucí straně Smer. Šlo o účty premiéra Roberta Fica, vládní strany Smer nebo poslance Erika Kaliňáka. Jedinou výjimkou mezi nimi byl příspěvek ze satirického profilu Zomri. Nejúspěšnější pak bylo video na facebookovém účtu premiéra, v němž vystupoval Robert Kaliňák. To má více než 400 tisíc zhlédnutí. Strana také zaplatila nejméně tisíc eur za reklamu. Na TikToku bylo totožné video přehráno více než 57tisíckrát.

Skutečnost, že totožný obsah má na Facebooku násobně větší dosah, může být kromě zmíněné reklamy ovlivněna i popularitou této sociální sítě na Slovensku. TikTok na rozdíl od Facebooku politickou reklamu zakazuje.

Nejsledovanější video na účtu ministra vnitra a nově zvoleného předsedy strany Hlas Matúše Šutaje Eštoka má přes 73 tisíc zhlédnutí. Šutaj Eštok jej nahrál po tiskové konferenci hnutí Slovensko, na které ho Igor Matovič vyzval k odstoupení z ministerské funkce. V tomto a v dalších videích Šutaj Eštok dává útok do souvislosti s tím, jak vybraná média informovala o krocích koalice. Opakuje, že novináři a opoziční politici nesou na tom, co se stalo, společnou vinu. S touto rétorikou vystupují politici všech vládnoucích stran.

Danko chce regulovat diskuse na internetu

Počtem interakcí následuje na TikToku politiky Smeru a Hlasu předseda koaliční SNS Andrej Danko, jenž rovněž tvrdí, že atentátník se zradikalizoval pod vlivem opozičních politiků a vybraných médií. Prohlásil to již na první tiskové konferenci po útoku na Roberta Fica, kde reagoval emotivně a obvinil novináře. Později se za to omluvil. Danko také odmítl setkání politických lídrů iniciované Petrem Pellegrinim a Zuzanou Čaputovou.

„Setkat se nyní jen z formálních důvodů je zcela zbytečné. Důležité je, aby byl Robert v pořádku, abychom přišli se zákony, které změní mediální prostředí,“ řekl Danko ve videu zveřejněném tři dny po střelbě na jeho tiktokovém účtu.

SNS podala návrh na změnu podmínek pro diskuse pod články na internetu. Návrh je již v parlamentním registru. Podle nového zákona by provozovatelé internetových stránek, které umožňují diskusi, museli ověřovat identifikační údaje diskutujících, včetně jejich rodného čísla nebo adresy trvalého bydliště. Navrhovaný zákon rovněž počítá se zavedením „práva na opravu“, jež by nahradilo současné „právo na komentář“. SNS chce také zavázat provozovatele webových stránek, aby kontrolovali totožnost diskutujících a zabránili tak nenávistným anonymním komentářům. Jak upozornil Filip Struhárik z Denníku N, zákon v této podobě by byl v praxi problematický například proto, že redakce nemají možnost ani kapacitu ověřovat totožnost diskutujících.

Nenávistné anonymní komentáře se navíc hojně šíří i na sociálních sítích. Sám Danko má jen na TikToku pod svými příspěvky řadu často vulgárních komentářů, ať už na adresu opozičních stran, médií, nebo jeho samotného. Pod některými příspěvky týkajícími se například atentátu vypnul možnost komentování.

Útoky na média 

Několik dní po útoku na premiéra parlament jednomyslně přijal rezoluci odsuzující atentát. Všichni poslanci vyzývají ke zmírnění napětí, z jejich vyjádření je však zřejmé, že každý má jinou představu o tom, co to znamená. V několika videích na TikToku politici vládnoucí koalice označují za příčinu napětí ve společnosti opozici, její organizované veřejné protesty, ale i média, která jsou vůči kabinetu kritická. Opakovaně zmiňují Denník N, Aktuality, Denník Sme nebo TV Markízu. Ty všechny po loňských parlamentních volbách označili za nepřátelská média a přestali na jejich otázky odpovídat. Politici strany Smer při útocích na politické oponenty zmiňují také jméno miliardáře George Sorose, jenž se často stává předmětem konspiračních teorií.

Politici, a to nejen ti ze současné koalice, často z negativních jevů ve společnosti obviňují prezidentku Zuzanu Čaputovou. Tentokrát ji však s atentátem přímo nespojují. Přesto se tento narativ na internet dostal. Bývalý soudce a neúspěšný prezidentský kandidát Štefan Harabin v rozhovoru pro YouTube kanál Veci verejné (kanál, který je propojený s poslancem SNS Romanem Michelkou) prohlásil, že si atentát někdo objednal. Zuzanu Čaputovou přitom označil za „ideovou architektku atentátu“. Část rozhovoru, v němž se o prezidentce zmiňuje, zveřejnil na svém profilu na TikToku, kde má přes deset tisíc sledujících. V době, kdy novinářka ICJK psali tento článek, mělo video již téměř šedesát tisíc zhlédnutí.

Konspirace o atentátu jsou stále k dispozici na TikToku

Kromě politiků a známých osobností mají na TikToku poměrně velký dosah i příspěvky méně známých nebo neznámých profilů. Prezentují se na nich i nepodložené domněnky nebo přímo konspirace o pozadí atentátu.

Objevila se například fotografie, na níž útočník údajně stojí vedle předsedy Progresivního Slovenska Michala Šimečky a spolu s dalšími lidmi drží vlajky LGBTI+, transgenderu a Evropské unie. Pod fotkou byl popisek: „Cintula a jeho přátelé. Šimečka a terorista“, přičemž šipka směřovala k muži, o němž autor fotografie tvrdí, že jde o útočníka Cintulu.

Z obsahu účtu, jenž fotografii zveřejnil, je zřejmé, že osoba, které snímek patří, je odpůrcem opozičních stran, vakcín proti covidu nebo Evropské unie. Většina příspěvků má jen několik set nebo tisíc zhlédnutí. V několika případech ale zobrazení výrazně poskočila, a to například u zmíněné fotografie atentátníka s předsedou PS. Počet zobrazení se vyšplhal na téměř devatenáct tisíc.

Podle analýzy slovenského Centra pro boj s hybridními hrozbami, které působí pod ministerstvem vnitra, je tento nárůst důsledkem fungování algoritmu TikToku v sekci For You. Ten také doporučuje videa podle toho, nad jakým obsahem uživatel tráví nejvíce času. Pokud tedy sleduje videa o atentátu, platforma mu může nabídnout podobný obsah i z účtů s malým počtem sledujících.

Profil s názvem c..a..t..w..oman4 má v popisu českou, slovenskou a ruskou vlajku. Dva dny po atentátu sdílel video, v němž mužský hlas sděluje nepravdivou informaci, že atentátník byl členem Slovenské informační služby, spojuje ho s bývalým ministrem životního prostředí Jánem Budajem a tvrdí, že atentát byl pokusem o státní převrat. Šestiminutové video má více než 65 tisíc zhlédnutí, ale není možné určit, kdo je jeho autorem. Kamera po celou dobu snímá Bratislavský hrad.

Na TikToku se také šíří video od rakouské extremistické stanice AUF1 s konspirací, že útočník byl napojen na George Sorose. Video s českými titulky se šíří z účtů, z nichž není na první pohled jasné, kdo je vlastní.

Je to spiknutí, ale není nezákonné

Zmíněná videa obsahující dezinformace, které neodpovídají oficiálním informacím z vyšetřování atentátu na premiéra Roberta Fica, jsou na TikToku stále k dispozici. Zřejmě to souvisí i s pravidly pro mazání obsahu na této sociální síti.

To, co se dělo na všech sociálních sítích po atentátu, na Slovensku monitoruje Rada pre mediálne služby, jež shromažďuje hlášení o sporném obsahu a předává je platformám. Podle mluvčí Lucie Michelčíkové kontaktovali Radu zástupci TikToku hodinu po atentátu a informovali ji, že v souvislosti s incidentem zahájili potřebné interní procesy. „Zároveň Radě nabídli, že v případě potřeby může využít specializovaný kanál pro nahlášení nevhodného obsahu,“ uvedla Michelčíková.

Rada ale žádné nepatřičné příspěvky na TikToku nenahlásila a údajně ani nemá informace o tom, zda platforma nějaké příspěvky o atentátu smazala a kolik jich bylo. „Rada v rámci svých interních monitorovacích kapacit a spolupráce s dalšími relevantními institucemi neidentifikovala na platformě TikTok žádný příspěvek související s incidentem, který by splňoval znaky protiprávního obsahu nebo byl v rozporu s pravidly užívání platformy,“ podotkla mluvčí.

Analytické oddělení Rady přitom v souvislosti s atentátem zaznamenalo šedesát devět hlášení o nevhodném obsahu na sledovaných sociálních sítích. Z padesáti sedmi příspěvků nahlášených platformám bylo osm nepodložených a ve čtyřech případech již nebyl obsah v době prověřování k dispozici.

„V padesáti z nahlášených případů se jednalo o obsah zveřejněný na platformě Facebook, čtyři případy byly dostupné na platformě YouTube a tři na platformě X. Rada na tyto obsahy přišla jak na základě vlastního monitoringu, tak ve spolupráci s dalšími státními orgány,“ uvedla Michelčíková. Poznamenala, že komplexní obsahová analýza a srovnání platforem s ohledem na výskyt nevhodného obsahu nebyly cílem monitoringu. Nelze tedy vyvozovat, že celkově nejvíce nevhodného obsahu bylo na Facebooku.

Přečtěte si

Josef Šlerka: Známe hlavní zdroje dezinformací v Evropě

Co je Firehose of Falsehood

Článek vznikl v rámci projektu Firehose of Falsehood: Videopropaganda, jehož cílem je odhalit, jak se propaganda, dezinformace a konspirační teorie šíří prostřednictvím videokanálů, které jsou populární ve střední a východní Evropě, a kdo jsou hlavní aktéři této scény, případně kdo ji financuje.

Na projektu spolupracují novináři z devíti evropských zemí a navazují tím na první část Firehose of Falsehood (volně přeloženo Ohňostroj lží). V rámci projektu již dva roky zkoumáme hlavní zdroje ruské propagandy a ruskou propagandistickou scénu ve střední Evropě. Použitím analytické metodologie pro výzkum sociálních médií, jako jsou Facebook a X/Twitter, jsme byli schopni spojit různé politiky nebo politicky exponované osoby se skupinami na sociálních sítích a webech, jež šíří propagandu, a zároveň odhalit hlavní zdroje a toky dezinformací i toxických narativů z Kremlu a od ultrapravicových uskupení a jedinců, cílených na tuto část Evropy.

Nyní jsme se zaměřili na videoobsah, který ostatní výzkumníci často opomíjejí kvůli nedostatku analytických nástrojů pro videa, a zjišťovali jsme, jak s ním dezinformační scéna ve střední a východní Evropě pracuje.

The post Pokus o státní převrat, agent SIS a miliardář Soros. To jsou hlavní konspirace o atentátu na Fica šířené na TikToku appeared first on investigace.cz.

Nizozemský e-shop Primal Focus tvrdí, že do České republiky legálně dováží „magické“ lanýže (magic truffles) obsahující u nás zakázanou látku psilocybin. Obchod se odvolává na nařízení o vzájemném uznávání zboží. Společnosti Meta, provozující Facebook nebo Instagram, zaplatil e-shop nemalé peníze za rozsáhlou reklamní kampaň, která zasáhla stovky tisíc lidí po celé Evropské unii včetně České republiky.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

„Hledáte nezapomenutelné dobrodružství? Kupte si lanýže s psilocybinem. V EU je to zcela legální,“ hlásá jedna z reklam nizozemského e-shopu Primal Focus. Jen za letošní duben se na platformách společnosti Meta, tedy Facebooku, Messengeru a Instagramu, zobrazilo uživatelům z Evropské unie hned 153 podobných nabídek tohoto e-shopu. Reklamní sdělení na sociálních sítích týkající se lanýžů zasáhla desítky až statisíce lidí. Například jedna z reklam, publikovaná od 5. do 11. dubna, oslovila v Evropě celkem 267 665 osob, z toho 6 136 Čechů, většinou mužů v rozmezí 24 až 44 let.

Podle nizozemského obchodního rejstříku sídlí Primal Focus v tamním městě Nijmegen. Na mapě aktualizované koncem srpna 2023, kdy už obchod inzeroval reklamy na platformách Mety, se na uvedené adrese ve skutečnosti nenachází žádná kamenná prodejna, jen obyčejný bytový dům. „Nevím o tom, že by tam byla nějaká prodejna,“ říká investigaci.cz do telefonu pracovnice obchodu, který je umístěn pouze několik metrů od sídla Primal Focus.

Z tohoto místa Primal Focus podle svého webu přesto rozesílá objednávky téměř do celého světa, záleží totiž na typu zboží. Například produkt s obsahem 1cP-LSD (psychedelikum, derivát LSD, pozn. red.) nedováží do několika zemí včetně Slovenska, o čemž informuje firemní web. Důvodem může být fakt, že Slovensko tento derivát zařadilo na seznam omamných látek.

Česká republika produkt 1cP-LSD na obdobný seznam zatím nezařadila a mezi jmenovanými zeměmi, kam jej e-shop nedodává, se tedy nevyskytuje. „Přesto by se objednání této látky dalo zařadit pod šíření toxikomanie. Tento trestný čin totiž pracuje s pojmem návyková látka, nikoli omamná a psychotropní látka (tedy látka na seznamech). Nevím, jak by potom obstála obhajoba někoho, kdo by namítal, že vlastně neví, že se jedná o psychoaktivní látku a věřil informacím na stránkách tohoto e-shopu. Ostatně ani ty nejsou jednoznačné. Na jednu stranu e-shop uvádí, že se jedná o zboží volně obchodovatelné v rámci EU, na druhou stranu rovněž uvádí, že zákazník při nákupu přebírá odpovědnost za dodržování zákonů své země s tím, že by se měl ujistit, že výrobek, který objednává, je v této zemi legální,“ upozorňuje právnička Tereza Dleštíková, jež se dlouhodobě věnuje právní problematice psychedelik v rámci České psychedelické společnosti.

Další zboží nabízené na e-shopu Primal Focus se však žádnými seznamy omamných látek neřídí. Citované lanýže obsahující psilocybin vyváží e-shop do všech zemí EU, přestože se v některých státech právě psilocybin objevuje na seznamech zakázaných omamných látek. Obchod se přitom odvolává na nařízení Evropské unie o vzájemném uznávání zboží. „Psilocybinové lanýže jsou v Nizozemsku zcela legální, což umožňuje jejich dovoz z jakékoli země EU na základě zákona Evropské unie o vzájemném uznávání zboží,“ píše se na webu v sekci nejčastějších otázek od zákazníků.

Princip vzájemného uznávání se uplatňuje v rámci volného pohybu zboží v situaci, kdy pro daný výrobek nejsou sjednocená a závazná pravidla v celé EU. Pokud na evropské úrovni pro výrobek neexistují žádná taková pravidla či regulace, je možné výrobky uváděné na trh v souladu s právními předpisy v jednom členském státě prodávat i v jiných členských státech bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou ve shodě s technickými a právními pravidly konkrétní země.

„Ze strany tohoto e-shopu je to spíše neznalost práva, respektive výklad mezinárodních smluv v tom smyslu, že zakazují pouze látky, nikoli rostliny či houby, které je obsahují. Pohled českého práva však tento výklad nesdílí a vychází ze zařazení dané látky na seznamy omamných a psychotropních látek. Psilocybin se na těchto seznamech vyskytuje, a v tomto smyslu tedy nemůže jít o zboží – podle stejné logiky by se jako zboží mohl prodávat třeba kokain. Lanýže s psilocybinem jsou v Nizozemsku tolerovány, ale u nás tomu tak není. Kdo si je objedná a doveze do ČR, páchá trestný čin dle § 283 trestního zákoníku,“ podotýká Dleštíková.

Psilocybin pod nařízení EU o vzájemném uznávání zboží skutečně nespadá. „Dovoz těchto látek podléhá dovoznímu povolení od Ministerstva zdravotnictví,“ říká mluvčí Ministerstva obchodu a průmyslu Miluše Trefancová. Psilocybin může být dovážen a v České republice držen pouze se speciálním povolením, které mohou získat například lékárny či výzkumné instituce, jako je třeba Akademie věd ČR. Na otázku, zda má e-shop dovozní povolení, Ministerstvo zdravotnictví do vydání článku neodpovědělo.

Jak je vidět z reklamy na sociálních sítích, e-shop Primal Focus cílí na mnohem širší okruh odběratelů, než jsou lékárny nebo badatelská pracoviště. Podmínky nákupu, které musí zájemce o jejich zboží odsouhlasit, přesto upozorňují, že lanýže s psilocybinem jsou určeny pouze pro výzkumné účely odborného rázu a že zákazník právně potvrzuje svůj nárok na obdržení produktu.

Přečtěte si

Obchodníci s drogami platí Metě za reklamu na sociálních sítích

„Osobně se mi ten jejich marketing velmi nelíbí. Základ regulovaného prodeje je, aby se nenabízely žádné akce a množstevní slevy. Zde vidíme pravý opak – čím více gramů, tím větší sleva. Takový přístup jde absolutně proti snahám o případnou racionální regulaci. Je to naprostá katastrofa nejen z právního hlediska,“ říká Dleštíková.

Investigace.cz zaslala e-shopu dotazy, jež podle automatické odpovědi obdržel, nicméně do vydání článku na ně jeho zástupci nereagovali.

Lysohlávky versus psilocybinové lanýže

Takzvané magické houby s halucinogenními účinky (v Česku známé jako lysohlávky) byly v Nizozemsku zakázány v prosinci 2008 poté, co sedmnáctiletá francouzská turistka po jejich požití spáchala sebevraždu. V zákazu ale nebyly výslovně zmíněny lanýže, které obsahují psilocybin. Vzhledem k této mezeře v nařízení byly i nadále prodávány v takzvaných „smart shopech“, což jsou specializované obchody s licencí, jež v Nizozemsku mohou prodávat tolerované omamné látky. Lysohlávky tedy v zemi legální nejsou, ale lanýže s psilocybinem nabízené i na e-shopu Primal Focus ano. Na webové stránce, kde lze nalézt všechny smart shopy s licencí, se ale tento e-shop nevyskytuje. Zájemci o opojný produkt ovšem v Nizozemsku mají další možnost: vyhledat takzvaná „retreat“ centra, kde si mohou zaplatit užití psychedelik v bezpečném prostředí a absolvovat terapeutická sezení. Oficiálně byly lanýže zlegalizovány a zdaněny v roce 2019.

Terapeutické účinky psilocybinu nyní zkoumá Národní ústav duševního zdraví. „Vypadá to, že psychedelika mají dvě hlavní výhody. První výhoda je, že by mohla fungovat u klientů, na něž nezabírá standardní antidepresivní léčba, což je asi 30 až 40 % pacientů. A druhá výhoda spočívá v tom, že efekt je velmi rychlý, po psychedelikách nastupuje v podstatě druhý den,“ řekl výzkumník Jiří Horáček v rozhovoru pro iRozhlas.

Podle mluvčí České psychedelické společnosti Evy Césarové existuje na tuto problematiku mnoho úhlů pohledu. Podle jejího názoru je z určitého hlediska pro lidi bezpečnější koupit si jinde zakázanou látku v obchodě, jenž má v Nizozemsku oprávnění ji prodávat, což samo o sobě zabezpečuje kvalitu produktu. Je to tudíž jistější, než kdyby si lidé látku koupili od pouličního dealera, z darknetu či z jiné neověřené platformy nebo si šli lysohlávky, které psilocybin rovněž obsahují, sami nasbírat – zde totiž hrozí potenciální záměna s jinými druhy hub.

Další důležitou věcí, která ovlivňuje rizika spojená s užitím psilocybinu, je podle mluvčí samotná zkušenost, tedy zda je dotyčný informován o účincích psychedelik, zda jsou dodrženy bezpečné postupy setu a settingu, zda člověk užije takovou látku sám nebo s někým, zda měl někdy zkušenost se změněným stavem vědomí a jak velkou dávku si vezme. V případě mikrodávkování (užití v menším množství, které citelně neovlivní vědomí) jsou rizika výrazně nižší. „V případě vyšších dávek se rozhodně nedoporučuje hazardovat se svým vědomím, což platí o to více, jestliže už člověk trpí nějakými psychickými problémy,“ upozorňuje Césarová.

„Nicméně je nutno dodat, že jsem se již setkala s několika lidmi, kteří nesplnili kritéria přijetí do výzkumu či léčby a zvolili tuto formu nákupu a užití a opravdu jim významně pomohla. Setkala jsem se ale i s těmi, na které nemělo užití žádný efekt,“ dodává mluvčí České psychedelické společnosti.

The post Psychedelické lanýže z Nizozemska se prodávají i u nás, podle právničky ne zcela legálně appeared first on investigace.cz.

Andrej Babiš jako manekýn. Danuše Nerudová školí Alenu Schillerovou pomocí slangu mladé generace. Tomio Okamura představuje Fialův recept. I tak vypadá český politický TikTok. Bylo by ale chybou si myslet, že na něm politici a političky jen křepčí své tanečky, mluví slangem mladých a natáčejí vtipná videa. TikTok se stává platformou politického boje stejně jako kdysi Facebook. Jak ukazuje naše analýza, jeho role roste.

Sociální síť TikTok je pro české politiky a političky čím dál lákavější, a to bez ohledu na to, že před jejím používáním opakovaně varoval Národní ústav pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) s tím, že data uživatelů mohou být zneužita kupříkladu čínskými tajnými službami. Za dveřmi jsou však volby do Evropského parlamentu a veškerá opatrnost jde podle všeho stranou. Redakce investigace.cz zkoumala, kteří politici na této sociální síti vlastní účty a jaký je jejich dosah.

„Obava z možných bezpečnostních hrozeb vyplývá především z množství shromažďovaných dat o uživatelích, ze způsobu, jakým jsou sbírána, z nakládání s nimi a v neposlední řadě také z právního a politického prostředí Čínské lidové republiky,“ informoval na svém webu v březnu loňského roku NÚKIB.

Statistiky uvádějí, že TikTok v Česku používají alespoň jednou měsíčně skoro dva miliony uživatelů, což je sice méně než čtyři miliony pravidelných uživatelů Facebooku, ale už dost na to, aby se politici na této platformě prezentovali. Jenže kolik vrcholových či aspoň veřejně viditelných politiků a političek tuto příležitost využívá, není známo. TikTok totiž žádný katalog uživatelů neprovozuje a k dispozici nejsou ani další žebříčky či informace.

Redakce investigace.cz se proto rozhodla takový žebříček vytvořit. Nashromážděná data zároveň ukazují, jak úspěšní jsou politici, kteří TikTok využívají, v porovnání s jejich aktivitou na Facebooku.

Pomocí klíčových slov a sítě vzájemného sledování jednotlivých účtů jsme vyhledávali účty politiků a sestavili z nich žebříček těch nejúspěšnějších. Avšak už jeho sestavování naráží na problémy. TikTok totiž funguje trochu jinak než klasické sociální sítě, jako například Facebook. Úspěšnost příspěvků autorů – tedy počet osob, jež příspěvek zhlédly – záleží hlavně na tom, jak moc času lidé tráví na tom kterém konkrétním příspěvku, a to zcela bez ohledu na počty fanoušků. TikTok tak už není klasická sociální síť, ale spíš něco jako algoritmická televize. Může se proto snadno stát, že ačkoli účet například Andreje Babiše na TikToku sleduje 150 000 lidí, nemusí se to odrazit na počtech zhlédnutí jeho videí. Naprosto neznámý účet naopak může zveřejnit video, které má nakonec zhlédnutí miliony, aniž by ho někdo sdílel.

Analýza českého politického TikToku je z těchto důvodů rozdělena na dvě části. V té první přinášíme tabulku 24 účtů českých politiků a političek na TikToku, seřazených nikoli podle počtu sledujících, ale podle počtu „lajků“, jež získali za celou dobu existence svých účtů (zaokrouhleno na tisíce). Z tohoto pohledu je nejúspěšnější tiktokovou političkou Danuše Nerudová, následována je Andrejem Babišem, Tomiem Okamurou a Alenou Schillerovou.

Proč to dělají? Protože to funguje!

Na první pohled by se mohlo zdát, že počty sledujících a „lajků“ českých politiků a političek nejsou ani zdaleka tak vysoké jako třeba na Facebooku. Například Tomio Okamura má na Facebooku 292 000 fanoušků a na TikToku jen 64 000. Jenže takové porovnání může klamat. Rozdílů mezi Facebookem a TikTokem je totiž celá řada.

Facebook v Česku používá dvakrát více uživatelů než TikTok. Zároveň se liší i obsah obou platforem – zatímco na Facebooku mohou uživatelé publikovat celou škálu příspěvků, na TikToku se jedná pouze o krátká videa. Také se liší uživatelská základna těchto platforem, průměrný věk uživatelů Facebooku je výrazně vyšší než u TikToku, ten totiž cílí na velmi mladé uživatele. Tím pádem se zdá, že by bylo na místě zaměřit se pouze na videoobsah a v rámci těchto platforem jej porovnat. Problémem je ovšem fakt, že obě platformy počítají počty zhlédnutí jinak.

Největší rozdíl je v tom, že TikTok má mnohem nižší laťku pro to, co se počítá jako zhlédnutí – 1 sekunda na TikToku oproti 3 sekundám na Facebooku. To vede k tomu, že počty zhlédnutí na TikToku jsou ve srovnání s přísnějšími kritérii pro počítání zhlédnutí na Facebooku výrazně nadsazené.

Existují ale i jiné postupy, jak obě platformy porovnat. Tou nejjednodušší je spočítat celkové zapojení uživatelů (součet interakcí), případně jeho poměr vůči počtu přehrání (součet interakcí vydělený počtem zhlédnutí) za určité období. Naše analýza porovnávala videa čtyř nejúspěšnějších politiků za uplynulé tři měsíce. Úspěch příspěvků těchto čtyř veřejně činných osob byl srovnatelný nebo vyšší než na síti Facebook.

Asi nejvíce funguje TikTok Danuši Nerudové. Má na něm více než dvakrát tolik fanoušků než na Facebooku. Také v počtu zapojení či přehrání videa řádově překonává svoje čísla z Facebooku.

Andrej Babiš má oproti tomu na TikToku čísla o něco nižší, ale s více než 150 000 sledujícími je mezi politiky suverénně nejúspěšnější. Byť publikuje čtyřikrát méně příspěvků, jeho přehrání na TikToku se pořád blíží těm na Faceboku.

Tomio Okamura je na TikToku skoro pětkrát méně populární než na Facebooku, a přesto dokáže vygenerovat větší počet likes než tam. V praxi to znamená, že jeho obsah TikTokovou populaci zajímá.

Konečně Alena Schillerová dokáže na Facebooku zaujmout podobně jako na TikToku, ale také ona produkuje významně více lajků i zhlédnutí, pokud zohledníme i fakt, že publikovaného videoobsahu je na TikToku výrazně méně.

Zjednodušeně řečeno: čeští politici jsou na TikToku, protože jim tam kampaň funguje stejně dobře, či dokonce lépe než na Facebooku. Navíc už neplatí, že TikTok je sociální síť pro děti a nejmladší generaci. Podle údajů TikTok Ads Manageru začíná i zdejší populace stárnout.

Kromě ověřených účtů politiků se na TikToku vyskytují i nejrůznější falešné nebo parodické účty. Například parodický účet Stínový Andrej nebo účet Víťa Rakušan. Tyto účty často využívají technologii deepfake videa s kolísavou kvalitou. Problém je, že se jejich kvalita zlepšuje a běžný uživatel má velmi malou šanci v toku videoobsahu na TikToku odlišit skutečná a neskutečná videa politiků. To může před volbami do Evropského parlamentu vytvořit velký prostor pro dezinformační kampaně, které by bylo možné odstartovat i pouze malým účtem poháněným algoritmy TikToku.

Autor textu: Josef Šlerka
Autor úvodní koláže z TikToku: investigace.cz

Metodologické poznámky k rozdílům mezi Facebookem a TikTokem

1) Rozdílné pro statistiky videoobsahu

2) Rozdíl ve sdílení

Klíčové rozdíly mezi sdílením na Facebooku a TikToku se točí kolem funkčnosti, metrik a viditelnosti, virálního potenciálu, záměru a toho, jak signalizují angažovanost.

• Funkčnost: Facebook umožňuje uživatelům sdílet obsah přímo na platformě, včetně příspěvků, videí a fotografií, napříč různými osobními a skupinovými prostory. TikTok se naopak zaměřuje na sdílení videí externě na platformy jako Instagram Stories a Facebook bez možnosti sdílet přímo na feed jiného uživatele na TikToku.
• Metriky a viditelnost: Facebook poskytuje veřejnou viditelnost počtu sdílení jako formu sociálního důkazu. TikTok veřejně nezobrazuje počet sdílení; pouze tvůrci obsahu mohou vidět, kolikrát byla jejich videa sdílena, a to skrze analytiku.
• Virální potenciál: Na Facebooku se může sdílení obsahu šířit virálně v rámci sítě jednotlivce. Sdílení na TikToku, zejména když vede na externí platformy, společně s propagačním algoritmem může obsah posunout k virálnímu statusu mimo sledující tvůrce.
• Záměr: Sdílení na Facebooku je typicky zaměřeno na vyjádření souhlasu, zahájení diskusí nebo doporučení obsahu v rámci známých kruhů. Sdílení z TikToku je zaměřeno na rozšíření viditelnosti obsahu a jeho představení novému publiku mimo aplikaci.
• Signál angažovanosti: Sdílení na Facebooku je silný signál angažovanosti, který ovlivňuje umístění příspěvku v Novinkách. Na TikToku, i když sdílení signalizuje angažovanost, algoritmus dává větší váhu času sledování, dokončením, lajkům a komentářům pro doporučení obsahu.

Ve své podstatě je mechanismus sdílení na Facebooku integrovaný a slouží jako metrika angažovanosti na platformě, zatímco sdílení na TikToku je navrženo pro angažovanost a objevování na externích platformách, s odlišnými prioritami stanovenými algoritmy každé platformy pro propagaci obsahu.

The post Nerudová, Babiš a Okamura vévodí českému TikToku před eurovolbami appeared first on investigace.cz.

Přejeme všem hezký nadcházející víkend! V pátečním výběru článků se dočtete, jak a proč lotyšské sociální sítě zaplavili boti, že jsou demokratické režimy po celém světě v ohrožení a že Srbsko nedostatečně řeší obchod s lidmi, kteří tam jezdí za prací převážně z Asie. Poslední zpráva se pak týká rekordní produkce kokainu, jež v minulém roce přispěla k růstu násilí v Karibiku.

Lotyšské uživatele sociálních sítí zasáhl bezprecedentní útok botů. Ti šíří automaticky generované příspěvky, jež lze jen těžko odlišit od příspěvků reálných uživatelů. S investigací přišla lotyšská organizace Re:Baltica. Boti měli na sociálních sítích obhajovat hokejisty, kteří i přes zákaz odehráli turnaj v Rusku. Podle novinářů jde o první operaci takového rozsahu v baltském jazyce. Re:Baltica píše, že se objevují spekulace, zda nejde o testovací akci před volbami do Evropského parlamentu. Vlna botů začala být na sociální sítí X aktivní den poté, co se lotyšští uživatelé rozhořčovali nad tamními hokejisty, kteří v polovině února 2024 odehráli turnaj v ruské Kazani. Lotyšsko svým národním týmům zakázalo podílet se na soutěžích s účastí ruských a běloruských týmů.

Přečtěte si

Obrázky z denacifikace a populismu na domácím Twitteru

Demokratické režimy po celém světě mohou být v ohrožení, ukazuje nová studie. Nedávná zpráva Bertelsmannovy nadace upozornila na celosvětový odklon od demokratického vládnutí, zřejmý na všech kontinentech. Podle studie se kvalita demokracie za posledních 20 let zhoršila ve 137 zemích, které jsou považovány za rozvojové nebo rozvíjející se ekonomiky. Za poslední dva roky, ovlivněné ruskou válkou proti Ukrajině a pandemií koronaviru, byly volby ve 25 zemích méně svobodné než dříve, v 39 zemích pak byla stále více omezována svoboda projevu a tisku.

According to the latest "Transformation Index" by the German @BertelsmannSt, democracies are now outnumbered by autocracies. DW's @JensThurau breaks down what the results mean and what can be done about democracy being under threat around the globe: https://t.co/TDTXC2yepO

— DW Deutsche Welle (@DeutscheWelle) March 21, 2024

Srbsko ignoruje případy obchodování s lidmi, obává se zpravodaj OSN. Srbská vláda podle něj nevyšetřuje případy údajného obchodování se zahraničními pracovníky. Země v posledních letech daleko častěji dováží externí pracovní sílu, což je způsobeno i tím, že stále více rodilých obyvatel Srbsko opouští a hledá lepší život jinde. Pracovníci převážně z Asie proto míří do Srbska, aby si tam vydělali na živobytí pro sebe i své vzdálené rodiny. Jenže už několik let se objevují zprávy o jejich vykořisťování a obchodování s lidmi z Turecka, Indie, Číny a Vietnamu.

Přečtěte si

Jak se oběti obchodování s lidmi podílí na online podvodech

Novináři z The Insider a RF/RL připravili dokument Jak Putin zabil volby v Rusku. Snímek rekapituluje a ukazuje, jak v ruských předvolebních kampaních postupně ubývá svobody a zároveň se snižuje transparentnost voleb samotných.

Rekordní produkce kokainu i vysoká poptávka po této droze přispěly v roce 2023 ke zvýšení kriminálního násilí v Latinské Americe a Karibiku. Web InSight Crime publikoval podrobnou analýzu mapující pašování kokainu i jeho záchyty v zemích, které hrály v obchodu s drogami důležitou roli. Kolumbie a Bolívie hlásily za rok 2023 rekordní záchyty zásilek kokainu. Vysoké množství podobných zásilek bylo zabaveno i na hlavních a tradičních drogových trzích v Evropě a Spojených státech, nebo na těch novějších v Asii a Oceánii.

Autorka textu: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní fotografie: investigace.cz

The post #zesvěta: Lotyšští boti, hokej a demokracie v ohrožení appeared first on investigace.cz.

Kreslená postavička Spongebob s rozšířenými zorničkami, lysohlávky, kytky marihuany, nejrůznější bílé krystaly anebo třeba nápis „Marocký hašiš v Evropě, pospěšte si, než to skončí.“ I takovou podobu můžou mít reklamy, které si drogoví dealeři platí na komunikačních sítích společnosti Meta. Jedno kliknutí vás dovede na místo, kde si můžete objednat drogy často až k sobě domů.

Tématu se věnovala redaktorka Barbora Šturmová. Rozhovor s ní vedl Petr Gojda.

Přečtěte si

Obchodníci s drogami platí Metě za reklamu na sociálních sítích

The post Podcast Odposlech: Dealeři inzerují na Instagramu a Facebooku appeared first on investigace.cz.