Kam se po nedávných volbách bude slovenská politika posouvat a jak se promění  vliv různých zájmových a ekonomických skupin, jsme probrali se slovenským novinářem a komentátorem Arpádem Soltészem. Podle jeho názoru se pravidla politické hry na Slovensku změnila. Fico není zavázaný oligarchům a za svůj úspěch vděčí spíše populismu a sobě. Podle Soltésze slovenští politici v posledních letech nedodržují demokratická pravidla – nerespektují nezávislost soudní moci ani presumpci neviny. Volbou Igora Matoviče před třemi lety dali voliči průchod volání po pomstě, nikoliv po spravedlnosti, což pomohlo ke znovuzrození Roberta Fica. K čemu jeho návrat povede, se dozvíte v dnešním díle podcastu Odposlech.

The post Podcast ODPOSLECH: Fico už nikomu za nic nevděčí. Oligarchové se budou muset přizpůsobit, říká slovenský novinář appeared first on investigace.cz.

Autor textu: Josef Šlerka
Autor úvodní fotografie: investigace.cz

The post O slovenských volbách s profesionálním sázkařem Michalem Sirovým appeared first on investigace.cz.

Koncem dubna obvinila slovenská policie v rámci operace Soumrak, pojmenované podle stranického sídla Smeru v bratislavské Súmračné ulici, dva kdysi nemocnější muže země, a to expremiéra Roberta Fica a bývalého ministra vnitra Roberta Kaliňáka ze strany Smer-SD. Zatímco Kaliňák skončil ve vazbě, slovenský parlament dnes po dlouhém rokování rozhodl, že Fica k vazebnímu stíhání nevydá. 

Během policejního vyšetřování bylo již dříve vzneseno obvinění i proti nitranskému oligarchovi s vazbami na policii Norbertu Bödörovi či bývalému policejnímu prezidentu Tiboru Gašparovi. Jsou podezřelí ze založení a podpory organizované zločinecké skupiny, ohrožení daňového tajemství a zneužívání pravomocí veřejného činitele. 

O vydání Fica do vazby rozhodoval slovenský parlament

O vazbě pro bývalého slovenského ministra vnitra Roberta Kaliňáka rozhodl soud už minulý týden. Důvodem byly obavy, že by Kaliňák mohl ovlivňovat svědky. Jmenovaný na místě podal proti rozhodnutí stížnost, o jeho setrvání ve vazbě bude tím pádem rozhodovat slovenský Nejvyšší soud. Až do rozhodnutí této instance tak Kaliňák zůstává ve vazbě.

Generální prokuratura, slovenská obdoba českého Nejvyššího státního zastupitelství, požádala o vazbu i pro bývalého trojnásobného premiéra Roberta Fica. Na rozdíl od Kaliňáka ale Fico zůstal na svobodě i v politice, neboť je poslancem opoziční strany. Vzhledem k jeho poslanecké imunitě musel o jeho vydání do vazby rozhodnout slovenský parlament.

Prokurátor ve své žádosti parlamentu o vydání bývalého premiéra zdůraznil, že v případě Roberta Fica hrozí možnost ovlivňování svědků. Například prostřednictvím svých veřejných vystoupení by mohl „posílat zprávy“ dalším obviněným v kauze Očistec, tedy v policejním vyšetřování, jež se s kauzou Soumrak v mnoha ohledech překrývá. 

Slovenský parlament ve středu 4. května rozhodl, že Roberta Fica k vazebnímu stíhání nevydá.

V úterý 26. dubna byl Robert Fico předvolán k výslechu, který podle jeho slov trval přibližně deset minut. Přestože je Fico vystudovaný právník, tvrdí, že obvinění, jež proti němu bylo vzneseno, nerozumí. Údajně nechápe, vůči čemu se má bránit, a podstatu obvinění mu prý nebyl schopný vysvětlit ani sám vyšetřovatel. 

Fico s Kaliňákem měli být podle usnesení o obvinění, které má redakce investigace.cz k dispozici, v čele zločinecké skupiny. Ta měla jasnou hierarchii, do níž bývalý premiér a jeho ministr vnitra obsazovali sobě loajální osoby. Jednalo se o klíčové pozice na policii, ministerstvu financí nebo ministerstvu vnitra. Přes tyto osoby pak Fico s Kaliňákem získávali citlivé informace, které pak používali v předvolebním boji. Mezi jejich oběti patří podle obvinění například někdejší slovenský prezident Andrej Kiska, bývalý slovenský premiér a v dobách vlády Smeru vůdce opoziční strany OĽANO Igor Matovič nebo prokurátor Vasiľ Špirko vyšetřující Kaliňáka.

Obvinění dvou slovenských prominentních politiků přímo navazuje na kauzu Očistec. Zároveň také připomíná, že aktéři této kauzy pouze nevykonávali Ficovy a Kaliňákovy příkazy, ale jednali i ve svůj vlastní finanční prospěch. 

Přečtěte si

Chobotnice z šestého patra

Obvinění rovněž popisuje, jak dohoda mezi vysoce postavenými politiky, veřejnými činiteli, policejními funkcionáři a vybranými podnikateli poskytovala lidem z této organizované zločinecké skupiny ochranu i vzájemnou pomoc. Níže postavení členové plnili příkazy výše postavených a ti jim zase zabezpečovali politickou ochranu. 

Tímto způsobem měli tehdejší slovenský premiér a ministr vnitra dosadit své lidi do funkcí policejního prezidenta, ředitele Kriminálního úřadu finanční správy (KUFS), ředitele Finanční policie či Finanční správy. Tito vysocí státní úředníci pak měli ze svých pozic jmenovat do funkcí další loajální lidi, kteří byli předem schváleni premiérem Ficem, ministrem Kaliňákem nebo podnikatelem Bödörem. 

Zneužití pravomoci veřejného činitele

Fico s Kaliňákem měli tuto zločineckou skupinu využívat především k získávání informací na své politické protivníky, a to z běžně nedostupných státních zdrojů, jakými jsou policejní databáze nebo data z finanční správy. Tyto informace pak analyzovali a používali pro očerňování politických protivníků. Bývalý slovenský prezident Kiska byl takto obviněn z daňových podvodů, bývalý premiér a vůdce opozice Igor Matovič zase z krácení daní. Žádný legální důvod, jak by se premiér a ministr vnitra mohli dostat k tak citlivým osobním informacím, přitom neexistuje. Oba jsou proto obviněni i ze zneužití pravomoci veřejného činitele. 

Mezi lidmi, kteří byli výše popsaným způsobem dosazeni do klíčových pozic a později se rozhodli stát takzvanými kajícníky neboli obviněnými spolupracujícími s vyšetřovateli, jsou bývalý ředitel Kriminálního úřadu finanční správy Ľudovít Makó, bývalý ředitel finanční policie Bernard Slobodník nebo bývalý ředitel Finanční správy František Imrecze.

Kali kartel

Právě František Imrecze se stal jedním z nejbližších Kaliňakových lidí. V roce 2012, když Smer vyhrál parlamentní volby, mu Kaliňák nabídl funkci šéfa Finanční správy. Měl to udělat prostřednictvím své a Imreczeho manželky, jež byly dlouholetými kamarádkami. Nabízená pozice ale pro Imreczeho znamenala výrazně negativní finanční rozdíl oproti jeho tehdejším výdělkům. Před nástupem do státní správy totiž zastával funkci generálního ředitele SAP Slovensko, kde vydělával přes 280 tisíc eur ročně (téměř 7 milionů korun). Proto u Roberta Kaliňáka zjišťoval, jak by se dalo zajistit „dorovnání jeho předešlého platu“. 

Kaliňák mu doporučil, aby se na tom domluvil se slovenským oligarchou Jozefem Brhelem starším. O Brhelovi se už tehdy říkalo, že patří mezi podnikatele, kteří finančně významně podporují stranu Smer-SD. Imrecze později vypověděl, že od Brhela skutečně dostával „dorovnání“ ke svému oficiálnímu platu, a to dvě stě tisíc eur (přes 4,5 milionu korun) ročně v hotovosti. 

Podobnou „dohodu o dorovnaní platu“ si vyjednal i Ľudovít Makó, další spolupracující obviněný, který začal vypovídat o takzvaném systému našich lidi jako první a spustil lavinu vyšetřování, jež vyústila v kauzy Očistec a později Soumrak. 

Také Makó přešel do státní správy ze soukromé sféry, kde měl plat přes 300 tisíc korun měsíčně. Hrubá mzda na pozici tehdejšího ředitele Kriminálního úřadu finanční správy ale činila pouze 3 000 eur (přes 70 tisíc korun měsíčně). I Makó proto potřeboval „svého mecenáše“, kterého našel v osobě Norberta Bödöra. Ten mu po dohodě, že nabídnutou pozici ředitele přijme, začal měsíčně vyplácet částky ve výši 10 000 eur (kolem 250 tisíc korun). 

Extra peníze od mecenášů Smeru-SD putující k navýšení výplat vysokých státních funkcionářů ale nezůstaly bez protihodnoty. František Imrecze začal dostávat „požadavky od vedení Smeru-SD“. Ty pak jako úkoly zadával svým podřízeným, kteří také patřili do skupiny „našich lidí“.

Prezident v nesnázích

Ředitel Imrecze před parlamentními volbami takto zadal úkol na celkovou rešerši k osobě prezidenta Andreje Kisky. Ten se stal slovenským prezidentem v roce 2014 poté, co ve druhém kole porazil protikandidáta Roberta Fica. Rešerše spočívala v komplexní analýze dat ze všech informačních systémů, jež měla Finanční správa ke Kiskovi k dispozici. Mimo jiné zahrnovala všechny daňové kontroly provedené v Kiskových podnikatelských společnostech a daňová přiznání doplněná o připomínky z policejní databáze. 

Získané informace, které v té době Finanční správa shromáždila, patřily sice k těm nejpodrobnějším, jaké bylo možné na úrovni státu obdržet, z dokumentů ale nevyplývalo žádné podezření z daňových deliktů. 

Tehdejší premiér Fico tyto informace přesto použil v předvolební debatě. Přístup k daňovému tajemství tenkrát však nemělo ani ministerstvo financí a kontrolní hlášení („KV“) jako takové bylo zcela v režimu utajení. Poskytování těchto informací politicky aktivním osobám bylo proto jednoznačně nezákonné. 

Podle výpovědí spolupracujících obviněných zamýšlel Robert Fico zveřejňováním informací o Kiskově firmě dosáhnout dvou věcí. Primárně chtěl ukázat, že Andrej Kiska se nestal prezidentem v souladu se zákonem, protože nebyl bezúhonný. A za druhé plánoval rozjet mediální kampaň o tom, že je Kiska daňový podvodník. 

Spolupráce se médii 

Aby očerňující informace o údajných daňových deliktech tehdejšího prezidenta nezapadly, bylo potřeba je dostat do médií. O to se měl postarat podnikatel Norbert Bödör. Ten zhruba v polovině září 2017 oslovil Tomáše Rajeckého, člověka z takzvaných mafiánských seznamů, tedy ze skupiny lidí označených slovenskou policií za členy organizovaného zločinu. Bödör Rajeckému nastínil, že disponuje dokumenty, které prokazují trestnou daňovou činnost tehdejšího prezidenta. Poté ho požádal, zda by mohl zařídit, aby tyto citlivé informace byly médiím poskytnuty anonymně. 

Rajecký se Bödöra zeptal, jestli ví, co tím spustí. Byl totiž přesvědčený, že policie bude kontrolovat IP adresy a prezident Slovenské republiky bude chtít zjistit, odkud se takové informace vzaly. Bödör ho však ujistil, že policejní prezident Tibor Gašpar a ministr vnitra Robert Kaliňák o tom vědí, protože obsah dokumentů znají. A kdyby se náhodou vyskytl nějaký problém, zařídí, aby případ dostal policista, který žádné inkriminující údaje nenajde. 

Druhý den přišel Norbert Bödör za Tomášem Rajeckým již s dokumenty v ruce a s přesným chronologickým plánem, co, kdy a komu poslat. Rajecký společně s důvěryhodným IT expertem vytvořil anonymní e-mailové adresy, z nichž odeslal nejen průvodní text, ale i daňové dokumenty. Ty pak rozeslal do největších slovenských médií. Aby celá akce nebyla nápadná, Rajecký měl ten samý e-mail poslat i na policejní prezidium přímo Tiboru Gašparovi.

Přečtěte si

S diskreditací prezidenta Kisky měl pomáhat i Kočnerův kamarád

Dokumenty obsahovaly výsledky analýzy daňových kontrol a s nimi související trestní oznámení. Bödör totiž po Rajeckém chtěl, aby na prezidenta Kisku podal trestní oznámení. Tím pádem by se kauzou musela zabývat Generální prokuratura a Kriminální úřad finanční správy, kde byli další činovníci ze skupiny „našich lidí“.

Prezidentu Kiskovi bylo jasné, že tak citlivé informace musely uniknout z ministerstva financí, proto si na „kobereček“ předvolal ministra financí Kažimíra a vyptával se, jak se to mohlo stát. 

Daňová kauza prezidenta Kisky se táhla až do ledna 2019, kdy se Robert Fico rozhodl kandidovat na pozici předsedy Ústavního soudu. Bývalý prezident Andrej Kiska později vypověděl, že za ním tenkrát Fico přišel řešit volbu hlavy Ústavního soudu a nabízel mu, že pokud ho do funkce jmenuje, veškerá vyšetřování ohledně krácení daní skončí. Kiska nakonec Roberta Fica za ústavního soudce nejmenoval. O pár týdnů později bylo na Kiskovu firmu KTAG podáno trestní oznámení. 

Matovičovy daně 

Kromě prezidenta Kisky měl Fico nelegálně získané informace používat i vůči svému politickému oponentovi Igoru Matovičovi, tehdy ještě opozičnímu poslanci, jenž před volbami často kritizoval způsoby a metody vládnutí strany Smer-SD. Terčem jeho kritiky bývalo rozkrádání veřejných financí přes státní zakázky. 

Strana Smer ovládala nejen ministerstvo vnitra a financí, zásadní vliv měla i na ministerstvo životního prostředí, hospodářství a dopravy, pod které spadaly velké státní zakázky, z nichž profitovali zejména oligarchové blízcí Smeru – především Norbert Bödör nebo Jozef Brhel. Ti pak prostřednictvím schránkových firem v daňových rájích měli zpětně financovat Smer a jeho hlavní představitele. 

Policie, kterou tehdy vedl další člověk ze skupiny „našich lidí“ Tibor Gašpar, zajišťovala, aby se žádná z těchto nezákonností nevyšetřila. 

Vedení Smeru se přesto začalo obávat, že rázná vystoupení Igora Matoviče by mohla straně uškodit ve volbách, a proto se rozhodli Matoviče zdiskreditovat skrze jeho podnikání. 

Stejně jako v případě prezidenta Kisky zadal Imrecze analýzu účetnictví Matovičovy firmy RegionPRESS. 

Výsledkem ale bylo zjištění, že v trestněprávní rovině není důvod v šetření pokračovat, protože skutek už byl promlčený. 

Ministr vnitra ovlivňuje vlastní trestní řízení

Příkazy ale nepřicházely pouze od Roberta Fica. Postavení ministra vnitra měl zneužívat i Robert Kaliňák. Během roku 2016 obdržela Finanční policie NAKA trestní oznámení pro podezření z trestného činu legalizace příjmů z trestné činnosti a korupce. Zločinu se měl dopustit samotný ministr vnitra Robert Kaliňák, jenž měl nakoupit akcie a podíly ve firmě daňového podvodníka Ladislava Bašternáka. 

O vyšetřování se ihned začal zajímal tehdejší policejní prezident Tibor Gašpar s odůvodněním, že přece jde o ministra vnitra, a nařídil vyšetřovateli, že toto řízení bude dozorovat on sám. 

Kauzu přitom dozoroval prokurátor Vasiľ Špirko z Úřadu speciální prokuratury, který však zdůraznil, že v dané věci by mělo být zahájeno trestní stíhání. Vyšetřovatel poté informoval Tibora Gašpara o úmyslech prokuratury. Policejní prezident si stál za tím, že trestní řízení musí být odmítnuto. 

František Imrecze, Daniel Čech i Ľudovít Makó se dnes ve svých výpovědích shodují, že Finanční správa i Policejní sbor byly zataženy do politického boje a zneužity pro osobní politické cíle konkrétních politiků, včetně tehdejšího premiéra a předsedy strany Smer-SD Roberta Fica. Tato míra propojení důležitých státních institucí a vrcholných představitelů Smeru představovala zavedený systém řízení státu, který byl v té době standardem a jako takový byl soustředěn v rukou premiéra a jemu blízkých osob v podobě některých ministrů a oligarchů působících v pozadí strany. Jednalo se zejména o Jozefa Brhela staršího, Miroslava Výboha a Norberta Bödöra. Premiér Fico od „svých lidí“ ve vysokých funkcích vyžadoval loajálnost. Pokud chtěli funkce zastávat, museli být součástí systému a plnit zadané příkazy. 

Přečtěte si

Úlovek z lovecké chaty

V závěru více než stostránkového usnesení se vyšetřovatel detailně zabývá i komunikacemi Mariana Kočnera s Norbertem Bödörem přes aplikaci Threema. Zprávy z aplikace už byly použité v jiných soudních jednáních a soud je uznal za legálně získaný důkaz. Vyšetřovatel jednotlivé zprávy vysvětluje a naznačuje, že Kočner o konkrétních krocích zločinecké skupiny také věděl, případně jim při uskutečňování některých záležitostí vypomáhal, nebo alespoň svoji pomoc nabízel. Kočner ale nevystupuje jako člen organizované skupiny, vyšetřovatel spíš poukazuje na jeho vztah s Bödörem a jednotlivé zločiny dává do časového kontextu.

Autorky textu: Eva Kubániová, Pavla Holcová
Autorka úvodní grafiky: Lenka Matoušková

Tento text vznikl díky podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do Klubu neprůstřelných a podporujte naši práci.

The post Kauza Soumrak: Parlament neschválil vydání Fica do vazby appeared first on investigace.cz.

„Prosím tě, co když jsou tady kamery?“ ptá se pološeptem advokát Marek Para. Je letošní srpen a na videozáznamu se Para zpytavě rozhlíží kolem sebe. Všichni přítomní ho ujišťují, že není třeba se ničeho podobného obávat. Opak je ale pravdou. Ve skutečnosti povedenou partičku snímá policejní kamera a mikrofon. Zařízení je zřejmě umístěno na stěně v jedné z loveckých trofejí.

Podle serveru aktuality.sk sledovala slovenská policie loveckou chatu v okolí Levic několik týdnů. Výsledkem jsou hodiny audiovizuálního materiálu a stovky stran přepisu rozhovorů mezi osobami z politického prostředí, byznysu a právnických profesí. Tito lidé se snažili ovlivnit stíhání v aktuálně probíhajících závažných trestních stíháních, jež v posledních letech hýbou Slovenskem. 

​​Povolení k odposlechům měl vystavit Okresní soud (OS) v Nitře, který se však k situaci nechce vyjadřovat. Soud takto jednal kvůli podezření, že chata slouží k práci s nelegálně zabitou zvěří. Od července do září proto policie monitorovala devět setkání, aniž údajně tušila, že kamery a mikrofony rovněž zaznamenají rozhovory někdejších politických prominentů Roberta Fica a Roberta Kaliňáka, advokátů Marka Pary a Pavla Gašpara a hostitele v osobě oligarchy Miroslava Bödöra.

Přečtěte si

Policajti, nebo mafiáni?

Co se na chatě dělo

Na schůzkách nešlo jen o neformální pokec vlivných kamarádů nad sklenkou vína v lovecké chatě. Hovořilo se o aktuálních kauzách, o přípravě tiskových brífinků i o trestním řízení bývalého policejního prezidenta Tibora Gašpara, oligarchy Norberta Bödöra, speciálního státního zástupce Dušana Kováčika, podnikatelů Miroslava Výboha a Jozef Brhela a dalších osob blízkých Smeru-SD a Ficovi, kteří skončili ve vyšetřovací vazbě.

Slovenské policii se tak podařilo zaznamenat debaty Bödöra staršího s šéfem Smeru-SD Robertem Ficem i s někdejším trojnásobným ministrem vnitra Robertem Kaliňákem. Z videí, která má aktuality.sk k dispozici, vyplývá, že bývalí straničtí kolegové Fico a Kaliňák se těchto schůzek nezúčastnili společně.

Jak už bylo řečeno, při setkáních v chatě podle potřeby nechyběl ani syn Tibora Gašpara, stíhaného v kauze policejní mafie, advokát Gašpar mladší. Což platí i o advokátu Marku Parovi, slovenské veřejnosti známému především jako obhájce Mariana Kočnera.

Policejní videozáznamy a přepisy rozhovorů jsou součástí spisu v kauze Očistec, jež mapuje aktivity bývalých vysoce postavených policejních úředníků spojených s osobou Norberta Bödöra. Takzvaný Bödörův oddíl se v nedávné minulosti zaměřoval nejen na krytí „našich lidí“, ale i na sběr kompromitujících informací o politické konkurenci tehdejší vlády Směru, podobnou špínu ale neváhal shánět ani na vlastní lidi. 

Z dosud zveřejněných přepisů odposlechů z lovecké chaty vyplývá, že Robert Fico, i když to dlouhá léta popíral, měl k Miroslavu Bödörovi velmi blízko.

Hovoří s ním například o protivládním protestním shromáždění ohledně diskriminace neočkovaných osob, které Smer připravoval na začátek září. Bödör se ptá předsedy Smeru, zda něco takového plánuje, a Fico odpovídá: „Samozřejmě.“ Miroslav Bödör dodává: „Abych mohl zorganizovat lidi.“ Na což Fico reaguje slovy: „Budu vás všechny předem informovat. To je to, co musíme udělat.“

Ve druhém z videí advokáti Marek Para a Pavol Gašpar hovoří s bývalým ministrem vnitra Robertem Kaliňákem o vhodné taktice během jeho výpovědi na policii. Debatě je opět přítomen Miroslav Bödör. Diskutující společně dolaďují detaily Kaliňákova výkladu o nominaci Ľudovíta Makóa z roku 2015 na post šéfa Kriminálního úřadu Finanční správy. Makó je v současnosti obviněný v několika velkých kauzách, spolupracuje však s vyšetřovateli. 

Přepisy policejních nahrávek zveřejněné webem aktuality.sk tak ukazují, že oba advokáti s Kaliňákem probírali, která verze jeho výpovědi určené policii bude nejlepší. Úřad speciálního prokurátora proto upozorňuje, že v tomto případě mohlo jít o ovlivňování svědků a maření spravedlnosti. Gašpar mladší a Para jsou totiž obhájci v kauze Očistec, měli přístup ke spisu a byli přítomni i výslechům dalších svědků a obviněných.

Přečtěte si

Chobotnice z šestého patra

Klíčový Žilinka

V lovecké chatě kousek od Levic ale padalo ještě jedno jméno, které je pro někdejší prominenty dnes obzvláště důležité. Jedná se o generálního prokurátora Maroše Žilinku. Ten má z pozice své funkce možnost využít § 363 trestního řádu a zrušit tak příkazy k zahájení trestního stíhání, pokud vyhodnotí, že porušují zákon. Díky využití této pravomoci byl propuštěn z vazby například bývalý ředitel Slovenské informační služby Vladimír Pčolinský.

Právě z tohoto důvodu Fico, Kaliňák, Bödör starší a advokáti Para i Gašpar diskutovali o tom, jak by se dala ovlivnit práce generálního prokurátora. Podle všeho ale jejich snaha nebyla v tomto směru příliš úspěšná.

Robert Fico se totiž se Žilinkou pokoušel navázat kontakt, jak ale tvrdí v lovecké chatě, prokurátor se uzavřel do sebe a na textové zprávy odpovídá jen smajlíky.

„Strašně se bojí, úplně se uzavřel, prodal některé věci, motorky,“ říká na jedné nahrávce bývalý slovenský premiér o generálním prokurátorovi. Hovoří také o tom, že za této situace Žilinkovi nechce dávat podněty na speciálního prokurátora Lipšice, aby si Žilinka nemyslel, že je na něj vyvíjen nějaký nátlak. „Neustále se snažíme Žilinkovi posílat podpůrné názory,“ dodává Fico a advokát Gašpar připojuje, že Žilinku nelze uplatit.

Přečtěte si

Slovensko volí šéfa prokurátorů. Hraje se o hodně

Od začátku kauzy Robert Fico tvrdí, že v případě nahrávek z lovecké chaty nedělá nic nezákonného. „Klidně to všechno zveřejněte, protože tam nic není.“ Předseda Smeru zároveň prohlásil, že jeho odposlechy jsou „eminentní hrozbou pro demokracii“, a odkázal na fašistické metody.

„Setkal jsem se a budu se setkávat s obhájci nevinných lidí, abych měl dostatek informací pro svou politickou práci. Z těchto absurdních odposlechů se nikdo nedozví nic víc, než se dozví ode mě na tiskových konferencích,“ dodal šéf Smeru-SD ve svém videu na Facebooku.

Policejní odposlechy z letošního července, srpna a září použil dozorující státní zástupce Úřadu speciálního prokurátora (ÚSZ) v návrhu na prodloužení vazby obviněných v případu Očistec.

The post Úlovek z lovecké chaty appeared first on investigace.cz.

Mezinárodně stíhaný slovenský oligarcha Miroslav Výboh přesunul po politickém pádu SMERu těžiště svého podnikání do Česka. Investoval do startupů, sítě prodejen s optickým zbožím nebo spolu s investiční skupinou PPF do nemovitostí. Výboh, který oficiálně žije v Monaku, se vyšetřovatelům zatím úspěšně vyhýbá.

Když byl 4. srpna na Slovensku podnikatel Miroslav Výboh obviněn z korupce, neunikla tato zpráva ani českým médiím a komentátorům. Výboh je dlouhodobě označován za člověka blízkého bývalému slovenskému premiérovi Robertu Ficovi. Kauza, v níž byl obviněn, se týká podezření ze zprostředkování úplatku pro někdejšího premiéra Petra Pellegriniho, který nahradil Fica v úřadě a jehož strana HLAS dnes na Slovensku vede v průzkumech veřejného mínění.

Mimo to má Výboh pošramocenou reputaci i v České republice. V minulosti se o něm u nás hovořilo v souvislosti s korupcí při nákupu obrněných transportérů Pandur. Za tuto kauzu byl Vrchním soudem v Praze odsouzen český lobbista Marek Dalík. Výbohem se kvůli Pandurům naopak zabývala rakouská prokuratura v roce 2016, stíhání však zastavila.

Jak se ale ukázalo, tato pět let stará kauza byla pouze začátkem Výbohova působení v Česku.

MiddleCap: Ficův pád a Česká republika na vzestupu

Rok 2019 nebyl pro Ficův SMER vůbec dobrým rokem. Strana nejdříve ztratila více než 8 % ve volbách do Evropského parlamentu. V prezidentských volbách pak její kandidát na prezidenta prohrál se Zuzanou Čaputovou. Aby toho nebylo málo, v roce 2020 SMER prohrál i parlamentní volby a následoval odchod části jeho poslanců do nového politického subjektu HLAS. Do lodi SMERu poslední dva roky zkrátka teče ze všech stran, a to i kvůli mafiánskému prorůstání byznysu se státem, jenž za vlády SMERu nabyl obludných rozměrů a který v řadě kauz aktuálně vyšetřuje slovenská policie. Miroslavu Výbohovi se však v této nepříznivé době přesto finančně dařilo, svůj podíl na tom měly i jeho investice v České republice.

Přečtěte si

Slovensko: SMER korupce

Výroční zpráva Výbohovy monacké společnosti MiddleCap Group za rok 2019 ukazuje, že význam České republiky pro podnikatelův byznys raketově vzrostl. V roce 2018 skupina vykazovala celkový výnos 8,6 milionů eur, o rok později to již bylo 45.5 milionů eur. Na více než pětinásobném nárůstu se Výbohovy české investice přitom podílely zásadním způsobem. Z původního milionu eur v roce 2018 z České republiky to bylo skoro 17 milionů v roce 2019.

Za těmito čísly nestojí pouze samotná česká pobočka MiddleCap, ale také celá řada dalších investic, jež tu Výbohova monacká firma provedla, a to i s lukrativními partnery, jako je česká investiční skupina PPF.

Pobočku MiddleCap Group v České republice vede Sabina Matzenauerová a společnost se věnuje poradenství při obchodních transakcích. V roce 2019 například poskytla strategické poradenství společnosti Transdev Česká republika při akvizici skupiny 3ČSAD. Tehdy se celková výše transakce pohybovala v řádu jednotek miliard korun, provize pro MiddleCap tvořila z této operace zřejmě jednotky procent.

Pokud jde o další Výbohovy investice v České republice, pak nejvíce viditelnou je síť Fokus Optik, kterou koupila Výbohova firma v srpnu 2019. Společnost s více než 300 zaměstnanci je u nás největším obchodním řetězcem v této doméně.

Již předtím ale Výboh investoval do českého venture fondu a akcelerátoru start-upů Air Ventures. Ten v roce 2016 založili čeští podnikatelé Michal Nýdrle a Václav Pavlečka. V roce 2018 ale většinový podíl této firmy převzala právě Výbohova společnost. Dnes má Air Ventures podíl v několika startupech jako například CROSS NETWORK INTELLIGENCE, s. r. o., InsightART, s. r. o., The Greenest Company, s. r. o., ale také v eventové organizaci Up In The Air, s. r. o., a ve vydavatelství internetového magazínu Tyinternety.cz.

Pravděpodobně největším Výbohovým finančním vkladem je pak společná investice s PPF do developerského projektu Seal House. Vyplývá to nejen z výročních zpráv společností PPF a MiddleCap Group, ale rovněž z britského obchodního rejstříku. Na severním břehu řeky Temže v londýnské čtvrti City je v rámci projektu SealHouse přestavován starší objekt na moderní budovu s jedenácti patry, píše se na webových stránkách MiddleCap Group o tomto projektu. Ředitel komunikace investiční skupiny PPF Leoš Rousek okomentoval pro investigaci.cz současnou situaci kolem spolupráce Middle Group a PPF těmito slovy: „PPF Real Estate Holding má desítky realitních projektů v několika zemích, přičemž spolupráce s externími partnery je v takových případech standardní postup. Takový je i jediný společný projekt se společností MiddleCap. Pozici pana Výboha v rámci londýnského Seal House nebudeme komentovat.“

Kromě těchto projektů, které jsou přímo spojeny s oficiálním majetkem Výboha, tu jsou i méně průkazná propojení. Nejasná je jeho role ve slovenské společnosti Doprastav, s jejímž vlastnictvím bývá médii spojován. V představenstvu české dceřiné společnosti Doprastav, a. s., organizační složka Praha, nalezneme i Romana Guniše, jenž patří k partnerům Miroslava Výboha v MiddleCap Group.

Ať už Doprastav patří Výbohovi, či s ním jen sdílí management, jedná se o firmu, která část svých zakázek získává ze státních objednávek. Server Hlídač státu u ní registruje 55 smluv v celkové hodnotě 3 miliard korun. Největší část z této sumy prezentuje smlouva mezi Správou železniční dopravní cesty a pěti dodavateli, jedním z nich je i pražský Doprastav. Smlouva garantuje částku v hodnotě 2 297 568 212 korun. Doprastav ale není jedinou firmou, u níž existuje důvodné podezření, že je ve skutečnosti ovládaná Výbohem. O řadě podobných společností jsme psali v minulosti se slovenskými novináři, a to i díky informacím uniklým v aféře Panama Papers. V Česku se obdobné pochybné spojení mezi státní institucí a soukromou firmou objevilo například v souvislosti s miliardovým kontraktem, který uzavřel slovenských podnikatel Petríček s českou státní společnosti ČD Cargo.

Jakkoli se Miroslavu Výbohovi v Česku daří, na Slovensku je jeho situace výrazně horší. Kupříklad letos přišla jeho společnost Sytiq o již uzavřenou smlouvu se Slovenskou poštou za 20 milionů eur. Teď se však k jeho podnikatelským problémům přidalo nejen trestní stíhání, ale i mezinárodní zatykač, protože se Výboh zdržuje mimo Slovenskou republiku.

Monacká společnost MiddleCap Group, a. s., tak musí řešit, jaký vliv bude mít toto stíhání na její rozsáhlé současné i plánované podnikání. A to včetně byznysu, který má Výboh i v České republice. Stranou jistě nezůstane ani otázka, zda Miroslav Výboh u nás dokáže nadále prosazovat svůj vliv. Kontaktů z minulosti i značné investice tady má dost.

Autor textu: Josef Šlerka
Autor úvodní fotografie: ČTK/Šimánek Vít

The post Mezinárodně stíhaný oligarcha a “pokladník SMERu” Výboh investuje v Česku appeared first on investigace.cz.

Slovenská NAKA (Národná kriminálna agentúra) minulý týden obvinila v korupční kauze „Mýtnik“ oligarchu Miroslava Výboha, letitého blízkého přítele Roberta Fica, jenž byl dlouho považován za nedotknutelného. Stal se tak už druhým tzv. akcionářem SMERu, který na Slovensku čelí obviněním z korupce. Výboh podnikal ve zbrojařském průmyslu a za léta svých aktivit se objevil i ve vícero kauzách v Česku, jeho jméno figurovalo rovněž v aféře Panama Papers.

Miroslav Výboh začínal svou kariéru ve slovenském státním koncernu Závod ťažkého strojárstva (ZTS). Po odchodu ze ZTS dovážel spotřební zboží z Číny a později se přeorientoval na dovoz montážních dílů pro automobilky. Nakonec skončil u obchodování s vojenským materiálem. Koncem minulého tisíciletí jeho firma Willing, následně přejmenovaná na Willing Industry, koupila v konkurzu Hontianske strojárne v Krupině. „Hlavní náplní Willing Industry jsou zahraniční aktivity zaměřené zejména do odvětví strojírenské výroby a do oblasti speciální techniky,“ popsal Hospodářskému deníku činnost firmy s tím, že speciální technikou se rozumí vojenský materiál, na který měla společnost zvláštní státní povolení. 

Podle všeho tomu nahrál i fakt, že již v době vlády Mikuláše Dzurindy (1998–2006) se Miroslav Výboh stal druhým viceprezidentem Sdružení obranného průmyslu SR, z pozice této funkce měl na starosti styk s armádou.

Právě armády se však týkala i první medializovaná kauza jeho firmy Willing. V roce 2006 televize TA3 odvysílala reportáž o tom, že slovenské ministerstvo obrany od Willing koupilo tři rakety pro stíhačky MiG 29. Jak vyšlo najevo, firma obchod pouze zprostředkovala, rakety odkoupila od ukrajinské státní společnosti a posléze je prodala slovenskému ministerstvu. Jenže rozdíl mezi nákupní a prodejní částkou činil téměř deset milionů korun. Pro slovenský stát nevýhodnou transakci navíc zpochybnila i skutečnost, že ministerstvo obrany mohlo obchod realizovat samo, bez jakéhokoliv zprostředkovatele.

Miroslav Výboh a Robert Fico 

Aféru však nikdo nevyšetřoval, a firma Willing proto vyhrála první větší tendr na ministerstvu obrany poté, co po odchodu Dzurindy z funkce se nový premiér Robert Fico rozhodl oživit slovenský zbrojařský průmysl, a navázat tak na kroky Mečiarovy vlády z let 1994–1998. Willing tak získal zakázku za téměř 200 milionů korun a firma dodávala resortu obrany balistické přilby. 

Stalo se v tak roce 2007, kdy se už představitelé společnosti netajili dobrými kontakty na lídry SMERu a zbrojař Výboh oficiálně cestoval s Robertem Ficem do Libye za diktátorem Muammarem Kaddáfím. Média proto začala Výboha označovat jako „Ficova obchodníka“ a později i jako „pokladníka SMERu“.

Za druhé Ficovy vlády (2012–2016) se Výboh stal honorárním konzulem Monaka na Slovensku. Dodnes také uvádí svůj trvalý pobyt v tomto útočišti bohatých, kterým Monacké knížectví díky své shovívavé daňové politice dlouhá léta je. Vzhledem k nejčerstvějšímu obvinění mu ale Ministerstvo zahraničních věcí přerušilo výkon této funkce na Slovensku. 

V roce 2016 se díky Panama Papers objevily informace, že Výboh měl dvě společnosti: Caledonian International Investments a Caledonian International Management na Britských Panenských ostrovech. Nevlastnil je přímo, ale přes jiné firmy. Určitý čas mu je také spravovala nechvalně známá právnická kancelář Mossack Fonseca, specializující se na zakládání a správu společností v daňových rájích, ze které unikly dokumenty a emaily v kauze Panama Papers. Akcie obou citovaných firem původně držela společnost Amicorp, která je převedla na Enterprise Solutions se sídlem na Seychelách. Na dokladu je uveden jako konečný uživatel výhod, jenž vydal příkaz k převodu, Miroslav Výboh. Portál aktuality.sk zjistil, že Enterprise Solutions řídila i firmu FiSoLi. Ta vlastní britskou KSYL Investments, která je zase majitelem KSYL Slovakia, což je třetinový akcionář luxusního hotelu Doubletree by Hilton. Zbývající podíly v hotelu patří Juraji Širokému a, jak před dvěma lety upozornil týdeník TREND, i Jozefu Brhelovi. Oba jsou slovenskými médii zmiňovaní jako mecenáši strany SMER-SD.

Ficov priateľ mal firmy v raji

Pandury

Klíčová Výbohova kauza se však udála v České republice. Marek Dalík, lobbista a pravá ruka tehdejšího českého premiéra Mirka Topolánka, měl v roce 2007 od manažerů rakouské zbrojovky Steyr požádat o úplatek v hodnotě 18 milionů eur (více než 450 milionů korun).

Tehdy se jednalo o nákup obrněných transportérů Pandur pro českou armádu za 14,4 miliardy korun. Cena jednoho transportéru přitom vycházela třikrát vyšší než při nákupu, který ve stejné době realizovalo Portugalsko.

Podle českých médií se schůzky s Rakušany, kde zazněl požadavek o úplatek, zúčastnil i Miroslav Výboh. Údajně měl zprostředkovat shromáždění úplatku, jenž měl být proveden ve třech splátkách.

Výboh obvinění odmítal, avšak kauza nezapadla ani v následujících letech. Dalíka totiž vyšetřovatelé později za požadovanou 450milionovou provizi od manažerů zbrojovky Steyr zažalovali. V roce 2014 Dalík před soudem prohlásil, že peněz se ve skutečnosti dožadoval kamarád slovenského premiéra Roberta Fica, podnikatel Miroslav Výboh. Žádost měla zaznít  na schůzce v pražské restauraci, které se Výboh zúčastnil a podle Dalíka ji i zorganizoval.

„Pan Výboh byl tím, kdo vyslovil tuto částku (třikrát šest milionů eur). Já jsem žádný kontakt na výrobce transportérů neměl,“ citoval Dalíka server Idnes.cz.

Mimo to rovněž vypověděl, že se uskutečňovaly tajné schůzky ve složení Topolánek, Fico a Výboh. „Tam se řešilo všechno možné. Vše, co zasahovalo do vztahu těch premiérů a do vztahů české a slovenské vlády.“ Dalík tak veřejně potvrdil, co už se na Slovensku neoficiálně vědělo o dlouholetém přátelství premiéra se zbrojařem.

Právě v reakci na kauzu Pandury se proto Fico veřejně přiznal k Výbohovi a potvrdil, o čem se již léta spekulovalo. „Nebudu se tvářit, že není můj přítel, znám ho dvacet let, nebudu lidi zatracovat,“ uvedl na tiskové konferenci.

Výboha v kauze Pandury vyšetřovala i rakouská policie, avšak šetření bylo zastaveno, protože se „nepodařilo prokázat dostatečně závažné podezření pro trestní řízení“.

Dalík byl nakonec odsouzen na pět let nepodmíněně. 

Mýtnik

Od začátku letošního roku zadržela NAKA postupně téměř celé bývalé vedení slovenské Finanční správy. V policejních akcích nazvaných Mýtnik 1 až 3 figurují oba bývalí prezidenti Finanční správy a další vysoce postavení úředníci této instituce až po dlouholetou vedoucí právního oddělení, která ve funkci působila až do současnosti.

Finanční správa je přitom jeden z klíčových úřadů státu, zajišťuje výběr daní a cel. Policejní obvinění popisují, jak tento orgán „šil“ některé IT systémy za desítky milionů eur na zakázku komerčním firmám. Následně je vedení Finanční správy prezentovalo jako nástroje v boji proti daňovým únikům.

Zrozeny z chaosu: Jak mafie ovládly Slovensko

V kauze Mýtnik se opakovaně zmiňují i odměny související „s podporou legislativního procesu“. S příznivým legislativním procesem tak souvisí i odměna pro bývalého státního tajemníka resortu financí, Petra Pellegriniho, nyní předsedy opoziční strany HLAS.

Zprostředkovat ji měl podle mediálních informací právě dlouholetý přítel expremiéra Fica, Miroslav Výboh. 

V případě, že se Výboh rozhodne spolupracovat s policií, což už před ním učinila řada vysoce postavených slovenských funkcionářů obviněných z korupce, a pokud přizná, že úplatek 150 tisíc eur odevzdal Petru Pellegrinimu (tehdy státnímu tajemníkovi ministerstva financí), aby  politicky protlačil eKasu, znamenalo by to pro Pellegriniho vážný problém a možné obvinění z korupce. Korupce se měl účastnit i Michal Suchoba, kontroverzní slovenský podnikatel, jenž se k úplatku pro Pellegriniho už doznal. Policii sdělil, že tyto peníze poslal po zprostředkovateli Výbohovi, a ten na společném střetnutí posléze odevzdal Suchobovi vzkaz, že „Pelle děkuje“.

Miroslava Výboha se však slovenské policii zatím nepodařilo zadržet, neboť se nachází v zahraničí, odkud jen vzkázal, že je připravený s policií spolupracovat. Zároveň veškerá obvinění odmítl a označil je za vykonstruované, nepravdivé a vymyšlené.

Autorka textu: Nina Kodhajová
Autor úvodní fotografie: ČTK/Šimánek Vít

The post Slovensko: SMER korupce appeared first on investigace.cz.