Nejhledanější nizozemský obchodník s drogami byl zabit v Mexiku. Italské úřady zatkly téměř 180 podezřelých členů Cosy Nostry. Trumpova administrativa se přimluvila za to, aby bratři Tateovi mohli cestovat. Moldavské úřady zadržely tři lidi napojené na Wagnerovu žoldáckou skupinu. Obyvatel Nižněvartovsku, města na ruském Uralu, byl loni zatčen a zbit policií poté, co v jeho telefonu objevili, že je aktivním členem několika queer skupin na Telegramu.

Trumpova administrativa vyvíjí tlak na rumunské úřady, aby zrušily cestovní omezení pro influencera Andrewa Tatea, který je společně se svým bratrem Tristanem obviněn ze sexuálního zneužívání, organizovaného zločinu a praní špinavých peněz. Informoval o tom deník Financial Times. V roce 2022 byl Tate v Rumunsku zatčen a obviněn z obchodování s lidmi, sexuálního zneužívání a praní špinavých peněz. Minulý týden byl podle tří informovaných osob případ bratrů Tateových poprvé zmíněn americkými představiteli v telefonátu s rumunskou vládou, posléze se velvyslanec Spojených států v Rumunsku Richard Grenell setkal s tamním ministrem zahraničí. Podle zdroje Financial Times vznesl žádost o vrácení pasů a umožnění oběma bratrům cestovat.

Přečtěte si

Andrew Tate: Nové dokumenty poodhalují podezřelé finanční operace

Přečtěte si

Andrew Tate obžalován za obchodování s lidmi a znásilnění

Nejhledanější nizozemský obchodník s drogami byl zabit v Mexiku. Dvaatřicetiletý Marco Ebben byl jedním z nejhledanějších evropských uprchlíků kvůli pašování drog z Brazílie do Nizozemska. Zabit byl minulý týden při přestřelce na parkovišti poblíž mexického hlavního města. Podle mexických médií byl zavražděn 14 minut před tím, než by ho zatkla policie. Střelci, případně objednatelé vraždy se údajně obávali, že by mohl promluvit. Ebbenovu totožnost potvrdili znalci. Ebben nedávno fingoval svou smrt, aby se vyhnul zatčení, v nepřítomnosti byl odsouzen na sedm let vězení. Od té doby se skrýval a navázal úzké vztahy s kartelem Sinaloa.

Přečtěte si

Seznamte se, Chapitos. Mafiánská rodina z kartelu Sinaloa pašuje drogy i do Evropy

Přečtěte si

Pašerácké stezky vedou z Mexika do Evropy. Hrozí nám fentanylová epidemie?

Italské úřady pozatýkaly téměř 180 podezřelých členů Cosy Nostry, nechvalně proslulého sicilského zločineckého syndikátu. Podle tamních médií jde o největší zátah proti italské mafii od roku 1984, mezi zadrženými byli i vysoce postavení členové. Vyšetřování odhalilo také nové komunikační způsoby mezi členy Cosy Nostry. Po celé generace se mafiáni spoléhali na takzvané pizzini, ručně psané poznámky obsahující příkazy a kódované instrukce. V současné době používají stále sofistikovanější digitální komunikační platformy, jako je třeba No. 1 BC.

Přečtěte si

Obří proces s italskou mafií? ’Ndranghetu to nezmění, myslí si expertka Anna Sergi

Přečtěte si

Evropská prokuratura: Italská mafie v Praze vydělávala na miliardových podvodech s DPH

Přečtěte si

MAFIE: 2. díl – Ctěná společnost ‘Ndrangheta

Moldavské úřady zadržely tři lidi napojené na Wagnerovu žoldáckou skupinu. Moldavské úřady provedly razie na více než 50 místech spojených s podezřelými členy této polovojenské skupiny, která je spojována s válečnými zločiny proti Ukrajincům. Zatčení je součástí rozsáhlé operace moldavských a ukrajinských úřadů, jež se zaměřily na jednotlivce podezřelé ze zapojení do ruské války proti Ukrajině v rámci Wagnerovy skupiny. Šetření dosud identifikovalo 85 jednotlivců.

Přečtěte si

Příběh wagnerovců pro Rusko neskončil, varuje autor knihy o Prigožinově armádě

Přečtěte si

Zpráva moldavské tajné služby: Jak Rusko chtělo zmařit referendum o EU

Obyvatel Nižněvartovsku, města na ruském Uralu, byl loni zadržen a zbit policií, jelikož v jeho telefonu objevili, že je aktivním členem několika queer skupin na Telegramu – informovala o tom organizace na ochranu lidských práv North Caucasus SOS (NC SOS). Avgust Dobrovolskij byl zadržen policií minulý rok během univerzitní zkoušky. Strážníci mu zabavili pas a odvezli ho na policejní stanici, kde prohledali jeho telefon, v němž našli zprávy, které psal ostatním členům queer skupiny na Telegramu. Později se Dobrovolskij dozvěděl, že ho policii nahlásili dva členové této skupiny, což vedlo k jeho zatčení. Během zadržení mu policisté vyhrožovali, že ho obviní z pedofilie a šíření pornografie a „zavřou na nejméně 15 let“. Údajně mu hrozili znásilněním, přiložili mu nůž ke krku, několikrát ho udeřili do hlavy a vyhrožovali mu odesláním na ukrajinskou frontu. Policie také požadovala, aby jim Dobrovolskij prozradil jména všech „gayů a pedofilů“, které zná, a opsali si všechny kontakty z jeho telefonu, uvedla organizace NC SOS. Dobrovolskij po těchto zkušenostech Rusko opustil, svůj příběh sdílel z exilu. V rámci pokračujícího zásahu proti queer lidem v Rusku plánovaly tamní úřady vytvořit jednotnou databázi členů takzvaného „mezinárodního LGBT hnutí“, které Nejvyšší soud v roce 2023 zakázal jako „extremistickou organizaci“.

Autorka textu: Barbora Šturmová

The post #zesvěta: Velký zátah proti mafii Cosa Nostra appeared first on investigace.cz.

Loni ve Spojených státech amerických zemřely desítky tisíc lidí na následky předávkování fentanylem. Polský novinář Szymon Opryszek se vydal pátrat do Mexika na místo, kde vznikají tablety s příměsí fentanylu, které na východ Evropy údajně vozí balkánská mafie. Navázal také kontakt s čínskými prodejci prekurzorů, tedy látek sloužících k výrobě drog. Vyzpovídal i řadu odborníků na trh s drogami. Na základě své práce připravil pro polský web OKO.press sérii článků, jež podrobně mapují trh s fentanylem ve světě i v Evropě.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

„Tohle tam přileju, toto nasypu a asi po deseti hodinách vaření mám šedobílou pastu připomínající těsto,“ popisuje Chucho, Mexičan, který se živí vařením fentanylu. „Sušíme to na slunci, rozdrtíme na prášek a balíme do sáčků.“ Na otázku novináře Szymona Opryszeka, zda rozumí chemii, odpovídá: „Ne, k čemu?“ Chuchovi je třicet jedna let a pro mexický kartel Sinaloa, jenž má na trhu s drogami důležité místo, pracuje už od puberty. Následně si pořídil čínský lis na pilulky a začal vyrábět fentanyl i ve formě tablet, které jsou prý populární v USA.

„Kuchařům“ fentanylu se v Mexiku říká „cocineros“. Novinář Opryszek jednoho z nich, Chucha, potkal v mexickém městě Culiacán, centrále kartelu Sinaloa. Reportér zaslechl, že tento kartel uzavřel dohodu s balkánskou mafií, která teď pašuje do východní Evropy opioidní tablety s přidaným a padesátkrát silnějším fentanylem, než je heroin. Tabletám se podle Chucha říká M30, a to kvůli jejich hmotnosti.

V Mexiku vyrábí fentanyl mnoho zločineckých skupin, z nichž nejaktivnější jsou kartely Sinaloa a Jalisco Nueva Generación (CJNG). Podle odhadů webu InSight Crime vyprodukují zločinci z této země pro americký trh až 4,5 tuny čistého fentanylu ročně. Někteří napodobují léky na předpis, které následně prodávají v západních státech. Takto se tablety dostanou k lidem hledajícím levnější náhražky svých léků, byť často vůbec netuší, že pilulky obsahují fentanyl.

Přečtěte si

Mexická armáda obchoduje s kartely a tamní mafiáni pronikají do Evropy

Culiacán je navíc město s vysokou mírou násilí. Podle údajů tamních úřadů byl za posledních sedm let zaznamenán pouze jeden rok, kdy počet takzvaných „úmyslných vražd“ byl nižší než pět set. Oběti tu připomínají kříže u cest a pomníčky zdobené plyšovými zvířaty. I proto se Culiacánu někdy přezdívá „město křížů“.

Za násilím stojí nepokoje způsobené zločineckými skupinami. V posledních letech tam mezi sebou bojovali přívrženci mafiána Ismaela „El Maya“ Zambada s „Los Chapitos“, tedy skupinou vedenou syny Joaquína Guzmána Loery, přezdívaného „El Chapo“. Boje se vedly o to, kdo bude mít vliv na obchod s „modrými knoflíky“. Právě tak se fentanylu přezdívá v jedné z „narcocorridos“, drogových balad oslavujících násilí a kulturu drogových kartelů.

Mafiánská živnost

„Cocineros“ pracují v jednoduchých laboratořích, schovaných v horách severovýchodně od Culiacánu nebo v lesích na pobřeží Pacifiku. Improvizované laboratoře si staví třeba pomocí dřevěných palet, aby je následně mohli snadno demolovat či přemístit na bezpečnější místo.

Chucho vaří fentanyl v malé chatce přikryté plachtou a schované pod větvemi a maskovací sítí. Pod stromy tu stojí velké plynové hořáky a kolem se válí kanystry s nápisy „čistý aceton“ nebo „chemikálie z Číny“. Do hrnců přidává chlor a nažloutlou jedovatou tekutinu od čínských dodavatelů, ale také prekurzory, známé jako NPP a 4aNPP, jež se průmyslově vyrábějí právě v Číně nebo v Indii. Z kilogramu čistého fentanylu lze vyprodukovat tisíce dávek (prekurzory jsou sloučeniny, které se podílejí na chemických reakcích, při nichž vzniká jiná sloučenina, pozn. red.).

„Výroba je výnosná a jednodušší než například příprava heroinu,“ řekl polskému reportérovi Opryszkovi další Mexičan, který koordinuje „cocineros“ v Culiacánu. O výdělek se skupina dělí, největší částku si berou šéfové kartelů, další podíl mají řidiči, baliči a nakonec pašeráci. I malé procento z tohoto zisku je však na tamní poměry velký obnos, neboť v Mexiku převládají výrazné společenské nerovnosti.

Někdejší prezident Andrés Manuel López Obrador před rokem tvrdil, že Mexiko nemá s výrobou fentanylu nic společného. Během jeho šestiletého funkčního období armáda přitom zlikvidovala přes dva tisíce laboratoří produkujících syntetické drogy, především metamfetamin. To vše pod tlakem vlády amerického prezidenta Joea Bidena. Loni totiž na následky fentanylové krize v USA zemřelo přes 70 tisíc lidí.

V roce 2023 bylo v Mexiku zabaveno rekordních více než 2 300 kilogramů fentanylu, tedy více než dvanáctkrát větší množství než o dva roky dříve. Ve stejném období v USA úřady zabavily 80 milionů tabletek s příměsí fentanylu a přes pět tun čistého prášku.

„V mnoha mexických státech, hlavně na severu země, je zcela normální, že se mladí lidé živí obchodem s drogami. Protože to dělali jejich bratři, rodiče, prarodiče,“ vysvětluje výzkumnice Alejandra León Olvera a dodává, že mladí Mexičané všude okolo sebe slyší, že mohou být úspěšní a bohatí, pokud začnou pašovat fentanyl, třeba do Evropy. Podle výzkumu časopisu Science mexické kartely zaměstnávají celkem 175 tisíc lidí.

Stejné trasy, jiný produkt

„Jedna pilulka stojí v Mexiku tři pesos. V USA stejnou tabletu prodáš za 50 pesos. V Austrálii se ale prodává za 200,“ říká Chucho. A co kdyby si chtěl člověk objednat zásilku M30 do Evropy? I na to má kartel podle Mexičana svoje lidi. Droga by na evropský kontinent putovala poštou. „A kdybyste chtěli pilulek víc, hodíme je do kontejneru,“ dodává.

Bezpečnostní expert David Saucedo upozorňuje, že kartely používají víceméně stejné trasy pašování do Evropy už přes 20 let. „Mění se jen produkt,“ dodává. První pašerácká trasa vede z Jižní Ameriky přes Atlantický oceán do zemí západní Afriky a následně do Maroka, Alžírska a Libye, kde jsou sklady. Drogy pak putují přes Španělsko či Itálii do celé Evropy. Druhá trasa směřuje z Mexika do přístavů v Antverpách, Rotterdamu a Hamburku, odkud pak narkotika pokračují do dalších evropských zemí.

Přečtěte si

Seznamte se, Chapitos. Mafiánská rodina z kartelu Sinaloa pašuje drogy i do Evropy

Námořních tras je ale více, přičemž se mění výchozí i cílové přístavy i způsob, jakým jsou drogy maskovány. Pašeráci navíc spolupracují s mafií působící v cílovém přístavu a někdy také odebírají kokain z kontejnerů ještě na moři. S mexickými kartely například spolupracuje kalábrijská mafie ’Ndrangheta. Letos v březnu italský státní úředník Alfredo Mantovano přiznal, že tato skupina už testuje evropský trh s fentanylem.

Saucedo vysvětluje, že fentanyl se do Evropy dostává ve formě prášku i tablet, avšak procento těchto zásilek je údajně zanedbatelné ve srovnání s množstvím pašovaného kokainu. Fentanyl určený pro evropský trh je také více naředěný než ten určený pro trh americký.

„Pašování fentanylu do jiných zemí, než je USA, stále představuje neprozkoumaný fenomén,“ říká Saucedo. Podle něj neexistují žádné konkrétní důkazy, že by docházelo k organizovanému pašování této drogy do Austrálie nebo do Evropy.

Ingredience z Číny

Novinář Opryszek pátral i po zdroji prekurzorů nutných k výrobě fentanylu. Vydával se za mexického mafiána Fernanda a pokoušel se najít dodavatele prekurzorů do Evropy, a to hlavně z nabídky čínských chemických laboratoří.

Zpráva amerického Úřadu pro potírání drog (DEA) totiž upozornila, že čínské farmaceutické společnosti dodávají mexickým kartelům lisy na výrobu tablet i chemické prekurzory potřebné k výrobě drog, včetně fentanylu. Čína je největším světovým výrobcem takzvaných sloučenin API, účinných látek, jež slouží k výrobě léků. Je také globální křižovatkou v přepravě kontejnerů se zbožím, což usnadňuje transport nelegální látky na tichomořské pobřeží Mexika, kde většinu přístavů kontrolují kartely.

Opryszek oslovil prodejce prekurzorů v Číně. V inzerátech slibovali „diskrétní dodání“ a „žádné celní problémy“. Ve většině případů šlo o ženy, které na internetu vystupovaly jako velmi pohledné obchodnice se západně znějícími jmény, jako je Sara, Sophia nebo Wendy. Nejčastěji nabízely prekurzory metamfetaminu a pseudoefedrin.

Právě s Wendy se Opryszkovi podařilo navázat kontakt. „Zaručujeme bezpečné doručení až k vašim dveřím,“ slibovala obchodnice s tím, že látku může dodat do Mexika i do Evropy. „Posíláme poštou nebo lodí, záleží na množství.“ Zaplatit chtěla prostřednictvím kryptoměny. Opryszek zdůrazňuje, že čínští dodavatelé prekurzorů preferovali vždy platby prostřednictvím kryptoměn, především bitcoinu, a to i přesto, že v Číně je tato virtuální měna už několik let nelegální.

Prekurzor fentanylu 4aN-PP nabízel jeden z čínských prodejců za 1 570 dolarů. Produkt měl být odeslán z Hongkongu vakuově zabalený, což Opryszek vyrozuměl z e-mailu, který obdržel od dalšího čínského prodejce. „Balíček projde bez problémů, v nejhorším případě jej zašleme znovu. Neměli jsme téměř žádné případy zadržení zásilek,“ tvrdil obchodník a dodal, že výrobek bude maskován jako sladidlo ze stévie, vanilkový cukr, balíček slunečnicových semínek nebo domácí spotřebič. „Naše síť je dobře rozvinutá. Bezpečnost bude vždy prioritou, protože zisk můžeme mít jen tehdy, když vše půjde hladce.“

Přečtěte si

Gangster Li zavedl nový způsob praní peněz pro kartely, zapojil i čínskou elitu

„Je velmi snadné syntetizovat prekurzory do konečné verze fentanylu. Ale ne všichni naši zákazníci jsou chemici. Proto přikládáme návod,“ vysvětluje muž, který v čínské chemické laboratoři pracuje jedenáct let. „Oni zaplatí, dají nám adresu, my to zabalíme a pošleme.“ Obvykle se prý zákazníků neptá na to, co dělají, zajímá jej pouze to, kolik produktů chtějí poslat a kam.

Že tento byznys funguje, zjistili i novináři z agentury Reuters. V rámci své investigativní práce se pokoušeli nakoupit prekurzory k výrobě tří milionů tablet fentanylu. Dostali dvanáct balíčků s chemikáliemi, které přišly na adresy v Mexiku a USA.

Jak obejít zákony

V roce 2017 OSN zařadilo prekurzory fentanylu na seznam omamných látek spadajících pod mezinárodní kontrolu. Po tlaku USA tak učinila i Čína. V důsledku toho podle DEA poklesly dodávky fentanylu putující z Číny do Spojených států amerických. Podle obchodního zástupce, jehož polský reportér oslovil, však laboratoře dělaly stále totéž co dříve, jen v tajnosti — platby probíhají v kryptoměnách a vše se děje skrytě.

Čína navíc podle bezpečnostního analytika Davida Sauceda používá fentanyl jako zbraň při diplomatických jednáních s USA. V této souvislosti Saucedo zmiňuje, že Čína bude podle jeho názoru i nadále umožňovat vývoz fentanylu i jeho prekurzorů. „A to bude trvat ještě dlouho, dokud nebudou vyřešeny jiné otázky, například otázka Tchaj-wanu.“

Fentanyl má mnoho variant, jež se od sebe chemicky lehce liší, ale na lidský organismus mají podobné, devastující účinky. Obchodní zástupce čínské laboratoře, kterého Opryszek zpovídal, popisuje, že při výrobě této drogy lze lehce pozměnit chemickou strukturu prekurzoru. Pro zákazníky je totiž důležitý až konečný výsledek.

Přečtěte si

Podcast Odposlech: Drogy, politika a násilí kartelů v Mexiku i v Evropě

Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) odhaduje, že chemici by byli schopni syntetizovat „tisíce dalších analogů fentanylu“. Tímto způsobem obcházejí zákon, prodávají totiž zdánlivě legální látku do doby, než si toho všimnou úřady a zařadí ji na seznam omamných látek pod mezinárodní kontrolou. Podle webu InSight Crime například řada chemikálií potřebných k výrobě fentanylu a metamfetaminu putovala přes Německo do Mexika. Žádná z těchto látek nebyla německými úřady vedená jako nelegální.

Navíc jsou některé látky používané jako prekurzory potřebné v různých zcela legálních průmyslových odvětvích, jak upozornil odborník Reiner Pungs z UNODC.

Opryszkův kontakt mezi čínskými obchodníky s prekurzory vysvětluje, že k jejich zákazníkům patří lidé z Polska, Velké Británie, Nizozemska nebo Ukrajiny. „Je to tvrdý trh, máte tam přísné celní předpisy. Je mnohem snazší poslat zásilku do USA než například do Švédska.“ Dodal, že nevidí žádný větší zájem o Evropu.

Mexické drogy na starém kontinentu

Mexické kartely působí v řadě evropských zemí včetně Německa, Francie či Slovenska. Podle Szymona Opryszeka se nabízí otázka, zda místo pašování drogy samotné nebudou Mexičané do Evropy posílat spíše „cocineros“ a návody na to, jak fentanyl vyrábět.

Před několika lety v Nizozemsku totiž zatkli Mexičana, který sem přivážel „kuchaře“ drog. A mexičtí „cocineros“ se objevili také v Polsku. Výroba syntetických drog v Evropě mezi lety 2010 a 2020 také stoupla o více než 400 %. Podle Europolu se výroba těchto látek rozšířila z Nizozemska a Belgie do střední a východní Evropy.

Jak vyplývá z informací listu El Español, ve Španělsku působí kartel z Jalisca, který na Pyrenejský poloostrov zamířil s cílem zřídit tam fentanylové laboratoře. Ty umisťuje do vylidňujících se regionů. Narkomafiáni totiž nejsou v Evropě tak viditelní jako v Mexiku, nechlubí se tu svým bohatstvím a vyhledávají spíše opuštěné vesnice a domy.

Expert David Saucedo se domnívá, že fentanyl v současnosti není pro Evropu hrozbou, avšak v následujících letech by mohl být. „Tohle není Mexiko, kde se kartely mohou spolehnout na spolupráci s policií. Tady se nemohou cítit tak bezpečně. Koneckonců jsou na tomto hřišti hosty.“

Přečtěte si

NarcoFiles: Kokainová dálnice do Evropy

Pro postavení fentanylu na evropském drogovém trhu je také důležité, v jaké míře sem proudí heroin z Afghánistánu, kde produkci této drogy momentálně omezují zákazy radikálního hnutí Tálibán, upozorňuje Szymon Opryszek. Výzkumník David Pere Martínez Oró proto předpokládá, že evropský drogový trh fentanyl neovládne, dokud tu bude k dispozici dostatečné množství heroinu.

Pro mexický kartel Sinaloa je ovšem důležité i Turecko, protože s pomocí tamních gangů posílá kokain do Evropy. „Mexičané svůj fentanyl ale do Evropy expedovat nebudou, dokud nedostanou souhlas od Turků a Albánců,“ domnívá se Martínez Oró. „Evropa je malý trh, který má své dodavatele. Jakékoli změny na trhu by vedly k násilí. A koneckonců mexické gangy jsou tady hosté,“ vysvětluje expert s tím, že dokud budou mít turecké gangy heroin, jehož prodej se jim daří, nebudou chtít nic měnit. „Proč by riskovali a vstupovali do byznysu s fentanylem a kupovali prekurzory od Číňanů, kteří nejsou v Turecku příliš vítáni, protože utlačují jejich ujgurské bratry?“ uzavírá Martínez Oró.

„Éra fentanylu skončila“

Zásilka tablet M30, jež putovala z Mexika do Evropy za pomoci balkánské mafie, mohla být jen způsobem, jak otestovat evropský trh, naznačuje expert Robert Bunker, který dříve působil na Institutu strategických studií na Válečné akademii Armády USA. Podle něj je hrozba fentanylu pro Evropu „z dlouhodobého hlediska pravděpodobně nevyhnutelná“. Bunker je přesvědčený, že se fentanyl začne stále častěji objevovat v zásilkách od mexických kartelů i v laboratořích zřízených v Evropě či v Africe.

Údaje z Estonska i USA ovšem ukazují, že pokud budou chtít zločinecké organizace smísit heroin s jinou látkou, jež by zvýšila jeho analgetický účinek, pravděpodobně sáhnou spíše po nitazenech a xylazinu než po fentanylu.

„Éra fentanylu skončila,“ tvrdí výzkumník David Pere Martínez Oró. „Klesající trend je výsledkem mezinárodního kontrolního procesu a zákazu používání fentanylu a jeho prekurzorů v Číně,“ zdůrazňuje španělský výzkumník. „Problémem je, že nedostatek fentanylu na světových trzích přispěl k nárůstu popularity nitazenů.“ Jde o opioidy, které jsou silnější než heroin nebo dokonce fentanyl.

Tato látka se už objevila v pobaltských zemích, v Belgii, Německu nebo Slovinsku. „Éra nitazenů by mohla trvat dlouho, protože jejich prekurzory jsou široce a legálně používány; v Číně nejsou v mnoha případech zakázány. Mohou být také atraktivnější pro evropské gangy, protože nevyžadují složitý proces syntézy jako fentanyl.“

Bývalý ředitel Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) Pierre Lapaque má obavy z toho, že se na evropském trhu ve velké míře objevují nové syntetické drogy, a varuje především před nitazeny. „Neuslyšíte ode mě, že je to prohraná válka. Měli bychom si však uvědomit, že k ní dojde. A musíme ji vybojovat společně: na úrovni EU, na úrovni členských států, na úrovni občanské společnosti, na úrovni rodiny. Pokud se připravíme na nejhorší, budeme schopni riziko snížit. Nemůžeme se soustředit pouze na práci donucovacích orgánů. Odpovědnost nese celé prostředí: rodiče, učitelé, lékaři i politici, kteří vytvářejí protidrogové zákony.“

The post Pašerácké stezky vedou z Mexika do Evropy. Hrozí nám fentanylová epidemie? appeared first on investigace.cz.

Šéf mezinárodního kartelu žije a podniká v Dubaji, přestože byl v Nizozemsku odsouzen za obchod s narkotiky. Rusko-americká novinářka Julia Ioffe popisuje v rozhovoru pro RFE Putinovo dětství. Ve Spojených státech amerických fungují ozbrojené milice. Jedna z nich se v minulosti pokoušela zasáhnout například při protestech hnutí Black Lives Matter.

Vůdce mezinárodního kartelu žije svobodně v Dubaji. Se zjištěním přišlo Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ). Edin „Tito“ Gačanin si ve Spojených arabských emirátech založil společnost Edin Group DMCC, v níž zaměstnává řadu lidí. Firmu má také na Britských Panenských ostrovech. Nizozemské soudy ho přitom v nepřítomnosti odsoudily za obchod s narkotiky na sedm let vězení.

Podle obvinění Spojených států amerických patří Gačanin, rodák ze Sarajeva, mezi padesát největších drogových dealerů na světě. Prokurátoři z Bosny a Hercegoviny navíc tvrdí, že Gačaninův kartel se pokoušel infiltrovat bosenský stát a podplácel politiky, jimž financoval volební kampaně. V listopadu 2022 byl Gačanin na žádost Nizozemska zatčen v Dubaji. Vydání se však vyhnul, údajně kvůli administrativní chybě.

Přečtěte si

Dubai Unlocked: Jak se špinavé peníze nalévají do dubajských nemovitostí

Jak Putinovo dětství formovalo jeho vůdcovské schopnosti? Na to v rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa (RFE) odpovídá rusko-americká novinářka Julia Ioffe. Popisuje Putinův raný život v takzvaném „dvoře“, což v době Sovětského svazu bylo komunitní prostředí často spojované s tvrdým životem dělnické třídy, kde lidé přežívali jen díky své vychytralosti.

Putin byl v mládí například členem gangu v Leningradě a podle Ioffe si odsud odnesl několik ponaučení, jimiž se prý řídí dodnes – fyzická síla je vše, násilí je jediný způsob, jak změnit hierarchie, a kompromis je pro slabé. „Neexistují situace, v nichž vyhrají všichni,“ říká Julia Ioffe. „Takže všichni lidé na Západě, kteří volají po kompromisu a diplomatickém řešení a jednání s Putinem o Ukrajině, neberou v úvahu, že on sám na jednání nevěří. A nevěří, že může existovat svět, v němž vyhraje jak on, tak Ukrajina. To, o kolik Ukrajina vyhraje, je pro něj přesně tolik, o kolik on sám prohraje – což nemůže připustit.“

Přečtěte si

Příběh wagnerovců pro Rusko neskončil, varuje autor knihy o Prigožinově armádě

Obraz tajného světa americké ozbrojené milice přinesl web ProPublica. Takzvaná Tříprocentní domobrana amerických patriotů (American Patriots Three Percent, AP3) patří k největším milicím svého druhu v USA. Skupina se rozrůstala i po útoku na Kapitol v lednu 2021, kdy prokurátoři podobné polovojenské skupiny stíhali. V řadách AP3 byli policisté, odsouzení zločinci, američtí vojáci v aktivní službě i drobní podnikatelé, řidiči kamionů nebo zdravotníci. Podobně jako ostatní milice se AP3 drží ne zcela jasné, avšak podle ProPublica militantní pravicové ideologie.

Organizovaná skupina se už v minulosti pokoušela zasáhnout do amerického veřejného dění pomocí ozbrojených operací. Členové AP3 například „shromažďovali“ přistěhovalce na amerických hranicích, napadali demonstranty hnutí Black Lives Matter a pokoušeli se zasahovat proti americkým voličům, kteří v roce 2022 během senátních voleb chtěli využít práva hlasovat mimo oficiálně přidělenou volební místnost (absentee ballot). Milice má údajně také vazby na policii. Skupina prý nacvičovala i útoky s poloautomatickými puškami na budovy.

Přečtěte si

Rusko: Potřebujeme nejtalentovanější zločince

Dva vůdci kartelu Sinaloa byli zatčeni v Texasu. Informoval o tom web InSight Crime. Americké ministerstvo spravedlnosti na konci července oznámilo, že v texaském městě El Paso byl zatčen šéf kartelu Sinaloa Ismael Zambada García, přezdívaný El Mayo, a Joaquín Guzmán López, syn nyní uvězněného mafiána Joaquína Guzmána, přezdívaného El Chapo.

Není jasné, za jakých okolností k jejich zatčení došlo. Několik zdrojů z řad americké vlády novinářům z InSight Crime sdělilo, že dvojice zločinců své zatčení zosnovala. Jiná média uvádějí, že oba muži mohli být do USA dopraveni pod falešnou záminkou. Objevila se i domněnka, že mladší Guzmán López staršího Zambadu Garcíu podvedl. Podrobnosti zatčení i rostoucí napětí mezi mexickými a americkými úřady rozebírá článek na webu InSight Crime.

Přečtěte si

Seznamte se, Chapitos. Mafiánská rodina z kartelu Sinaloa pašuje drogy i do Evropy

Bývalý premiér Britských Panenských ostrovů byl odsouzen k 11 letům vězení kvůli obchodu s kokainem a praní peněz. Někdejší premiér a ministr financí Andrew Altura Fahie se před lety zavázal, že očistí pověst karibského souostroví jako daňového ráje. Letos byl u soudu usvědčen z toho, že souhlasil s umožněním přepravy tisíců kilogramů kolumbijského kokainu přes přístavy na Britských Panenských ostrovech, odkud kokain putoval do Miami.

Fahieho zatkli v dubnu 2022 agenti amerického Úřadu pro potírání drog (DEA), když předstírali, že jsou členy kartelu Sinaloa, který kdysi řídil nechvalně proslulý mexický drogový boss El Chapo. Tímto způsobem se jim Fahieho podařilo vylákat do Spojených států.

Autorka textu: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní fotografie: Profimedia

The post #zesvěta: Putinovo dětství a americká milice appeared first on investigace.cz.

Mexiko má před sebou historicky největší volby. Kromě nového prezidenta budou voliči rozhodovat i o poslancích a senátorech. Dosluhující prezident Andrés Manuel López Obrador na konci minulých voleb děkoval drogovým kartelům za slušné chování, přestože šlo o jedny z nejnásilnějších voleb v historii Mexika. Co čekat od těch letošních? A jak moc je dnes v Mexiku politika propojená s mafií? Nejen o tom, ale také o přítomnosti kartelu ze Sinaloa v Evropě mluvila šéfredaktorka investigace.cz Pavla Holcová s prominentním mexickým novinářem a autorem několika knih o mexickém organizovaném zločinu Ricardem Ravelem. Uvádí Jiří Slavičinský, produkce Petr Gojda.

Přečtěte si

Kartely už v Evropě působí a dorazilo s nimi i násilí, říká mexický novinář

The post Podcast Odposlech: Drogy, politika a násilí kartelů v Mexiku i v Evropě appeared first on investigace.cz.

V Mexiku se blíží nejdůležitější volby v novodobé historii tohoto státu, volit se bude jak nový prezident či prezidentka, tak zákonodárci. Dosluhující prezident Andrés Manuel López Obrador se celosvětově proslavil mimo jiné i tím, že oficiálně navštívil matku jednoho z nejznámějších mexických narkobaronů El Chapa nebo že v přímém povolebním přenosu poděkoval kartelům za to, že se během posledních prezidentských voleb, které přitom byly jedny z nejnásilnějších v historii Mexika, chovaly slušně. O tom, jak moc jsou v Mexiku kartely propojené s politikou a co znamená přítomnost kartelu ze Sinaloa v Evropě, jsme se bavili s prominentním mexickým novinářem a autorem několika knih o tamním organizovaném zločinu Ricardem Ravelem. 

S mexickými drogovými kartely máš osobní zkušenost. Nejenže píšeš o propojení politiky a organizovaného zločinu, ale v určitou dobu jsi kvůli velmi konkrétním výhrůžkám musel z Mexika odjet…

Ano, mám s nimi osobní zkušenost. Jejich velmi konkrétním výhrůžkám, že mě zavraždí, jsem v životě musel čelit několikrát. Jednou mi vyhrožoval Cártel del Golfo, pak Cártel de Sinaloa (jedním ze zakladatelů kartelu ze Sinaloa je nechvalně známý narkobaron El Chapo, tento kartel měl také prominentní roli v seriálu Narcos, pozn. red.) a jednou Los Zetas – tedy svého času nejmocnější kartely v Mexiku. Naposledy to byl Cártel de Jalisco Nueva Generación (CJNG).

Kartel z Jalisca mi začal vyhrožovat poté, co jsem vydal text o Enrique Alfarovi, tehdejším guvernérovi mexického státu Jalisco. Podařilo se mi prokázat, že Alfaro je zkorumpovaný, a také popsat, jakým způsobem jeho vláda spolupracuje s kartelem z Jalisca. Jejich odpověď byla rychlá. Nejprve na mě Alfaro podal žalobu a pak mi někdo přímo z kartelu začal telefonovat, že mě zabije. Vypadalo to dost reálně. Musel jsem proto utéct do Evropy.

Čas strávený v Evropě jsem využil k tomu, že jsem napsal knihu. Jmenuje se Majitel Jalisca a popisuje vymizení rozdílu mezi vládou státu Jalisco a samotným kartelem.

Obecně si myslím, že pro obě strany je vzájemné propojení ekonomicky výhodné, kartely například perou peníze skrz investice do developerských projektů. To ale není všechno. Vlády mexických států zacházejí tak daleko, že se samy stávají kartely a „podnikají“ v oblastech, které byly původně vyhrazené jen pro organizovaný zločin, například vydírání, výpalné, ohýbání justice nebo únosy. Navíc mi přijde, že to, co se děje v Jaliscu, dobře ilustruje, co se děje ve zbytku Mexika.

Bral jsem proto jejich varování, lépe řečeno výhrůžky, naprosto vážně. „Nedělej to, okamžitě o nás přestaň psát,“ hulákali na mě po telefonu. V Mexiku navíc neexistuje žádný systém na ochranu novinářů, takže pokud bych tam zůstal, velmi pravděpodobně by mě unesli a zavraždili.

Když se kartel rozhodne zavraždit novináře, pošle nájemného vraha. Novináři někdo napíchne telefon, sledují ho. Tím pádem vědí, s kým si píše, s kým telefonuje, kde bydlí, s kým má vztah nebo dítě, kudy chodí do práce, s kým si vypráví vtipy u piva… A pak už je pouze na nich, aby se rozhodli, kdy nastane ta pravá chvíle nepohodlného novináře zavraždit.

Říkáš, že kartely investují do developerských projektů. Znamená to, že se vyvíjejí? Jdou s dobou? Nebo pořád platí stereotypní představa, že obchodují s drogami a navzájem se vyvražďují?

Kartely jdou s dobou a své příjmy diverzifikují. Napočítal jsem 26 druhů různé trestné činnosti, kterou provozují. Obnáší to obchod s lidmi, vydírání, krádeže aut, přepadávání kamionů na dálnici, přepadávání lodí nebo zabírání cizích území, aby svůj vliv prosadily v další části Mexika. A samozřejmě to zahrnuje i politiku. Dnešní mexické politické kampaně jsou ze značné části financované kartely.

Drogy už pro mexické kartely nejsou hlavním zdrojem příjmu. Přesto s nimi nadále obchodují – nejvýdělečnější je momentálně obchod s fentanylem. Ten válcuje marihuanu i kokain, minimálně co se týká prodaných jednotek. Například v USA je dnes mnohem větší poptávka po fentanylu než po jiných drogách. Lukrativní je i takzvané „cobro de piso“, tedy poplatek za to, že jeden kartel povolí druhému převážet drogy přes své území.

Samostatnou kapitolu pak představuje prostituce. Sítě lidí, kteří mají pod palcem prostituci, se táhnou po celé Latinské Americe.

A co ostatní mexické kartely? Změnila se nějak jejich dynamika poté, co byl El Chapo v roce 2017 vydán do USA? 

Přestože je El Chapo v americkém vězení, kartel ze Sinaloa zůstává asi nejvlivnějším mexickým kartelem. Působí ve více než stovce zemí po celém světě. V Mexiku má pod kontrolou největší území.

Podobně je na tom také kartel z Jalisca Nueva Generación (CJNG). Ti mají vazby asi na všechny latinskoamerické země, protože se starají o logistiku drog.

Následuje kartel Del Golfo, ale ten působí hlavně v Mexiku. Pak kartel Del Noreste. A nakonec už jen menší kartely jako Rudí nebo Michoacánská rodina. Dohromady je to nějakých dvanáct organizovaných kriminálních skupin.

Která z nich je nejnásilnější?

Nejbrutálnější je asi kartel z Jaliska. Jako by neustále potřebovali dávat najevo, že svoje území mají pod plnou kontrolou a že není radno si s nimi zahrávat.

Kartely mezi sebou obecně bojují o kontrolu nebo o moc nad územím, a to kvůli přírodním zdrojům, přístupu na pláže, dohledu nad lithiovými doly nebo přístupu k pitné vodě. Proto je v bohatých oblastech, kde se nachází něco, co kartely chtějí, třeba přírodní bohatství jako ropa, tolik mrtvých. V Mexiku bylo v posledních letech kartely zavražděno přes sto tisíc lidí. A další desítky tisíc byly násilně přesídleny.

Zmiňoval jsi, že kartely také financují politické kampaně. Jak se jejich propojení s politikou vyvíjí a mění? 

Asi to bude znít přehnaně, ale v mnoha mexických státech se něco takového už děje. V Mexiku pomalu mizí lidé, o nichž lze hovořit jako o „politické třídě“. V posledních letech je nahrazuje takzvaná „kriminální třída“. Kartely už nepotřebují politiky uplácet, ony si je tvoří. Kartely se tak staly nositeli politické moci a zároveň mají pod kontrolou jednotlivá území. Kartelem dosazený politik může být chvíli starostou, pak zákonodárcem a potom může třeba sedět v lokální vládě nebo zastávat funkci guvernéra státu.

Tím se politika samozřejmě dost změnila a na úkor bezpečnosti do ní proniklo násilí. Kartely ho totiž neváhají použít při jakémkoli jednání nebo při řešení jakéhokoli problému. Původně se politici snažili mezi sebou vyjednávat, dnes představuje první krok tasení zbraní. Což se samozřejmě odráží i v tom, kolik je v Mexiku každoročně zavražděných novinářů. A ty vraždy se nevyšetřují.

O kolika zavražděných novinářích se bavíme?

V posledních letech bylo v Mexiku zavražděno přes dvacet novinářů a pouze dva případy byly vyšetřeny. Drtivá většina vražd novinářů projde bez jakéhokoli trestu.

Jak to?

No, přece jak se říká: sám sebe nebude stát nikdy vyšetřovat. Prostě ty případy sepíší a uloží do archivu. Nejenže se tak nikdy nedobereme spravedlnosti, ale beztrestnost zároveň funguje jako určitá pozvánka k lovu na novináře.

Dosluhující mexický prezident Andrés Manuel López Obrador ale na veřejnosti vystupoval s heslem „objetí, nikoli výstřely“. Situace se za jeho působení nezlepšila?

Naopak, rozhodně jsme na tom hůř než před jeho zvolením. Na druhou stranu je pravda, že hodnotit dopad jeho změn za tak krátké období, jako je pět let, není jednoduché. (V Mexiku může zvolený prezident zastávat pouze jedno pětileté funkční období, pozn. red.). Obrador mluví o tom, že se zaměřuje na příčiny zločinu, nejen následky. Jenže to, co tvrdí, že udělal, aby vymýtil organizovaný zločin, se podle mě nedá nijak ověřit. Pravdou ale zůstává, že posledních šedesát let patří v celé historii Mexika k těm nejnásilnějším. Takže ani politika předchozích prezidentů, kteří proti kartelům bojovali násilím, moc nefungovala.

A nejen v Evropě. Aktivní je i v Latinské Americe a ve Spojených státech. Mají drogové kontakty po celém světě. V Evropě se kartel ze Sinaloa usídlil už před mnoha lety ve Španělsku. Jeho důležitým obchodním partnerem je samozřejmě italská mafie ’Ndrangheta. Hodně drog ale Sinaloa vozí i přes francouzské přístavy. A to nemluvíme jen o kokainu, ale i o fentanylu – přestože po něm v Evropě zatím není taková poptávka jako v USA.

Máš pro nás Evropany nějakou radu, co s tím dělat?

Doporučil bych následovat postup Itálie z 80. a 90. let. Tamní vláda a justice přišly se strategií, jak se postavit sílícímu vlivu italských mafií. Pro boj s organizovaným zločinem vytvořily speciální struktury a italské orgány začaly vyšetřovat nejen obchod s drogami, ale i praní peněz. Protože dokud kartelům nesáhnete na peníze, budou mít téměř nekonečný nástroj, jak korumpovat a ohýbat pravidla. Navíc legalizace výnosů z trestné činnosti generuje další korupci a další peníze, které se do zločinu dají investovat.

Dalším krokem je uzpůsobit této situaci zákony. A to včetně těch, jež se zabývají uživateli drog. Drogy se do Evropy přece nepřestanou dovážet kvůli tomu, že to nějaký zákon zakazuje. Pokud bude existovat poptávka, bude i nabídka. A následně i výdělek. A ten je pro organizované zločinecké skupiny velice atraktivní. Takže zatímco Evropa má pocit, že se jedná o problém pocházející z Latinské Ameriky, je jasné, že pouze v Latinské Americe se tento problém nevyřeší. Musí se reálně začít řešit i v Evropě, je třeba cílit na centrum toho, kde drží zločinecké organizované skupiny peníze a moc.

Myslíš, že se kvůli přítomnosti mexických kartelů v Evropě máme obávat vlny násilí, jako je tomu v Mexiku?

Obávám se, že vlna tohoto typu násilí do Evropy už dorazila, jen má trochu jinou podobu. Na násilí spojené s organizovaným zločinem jsem narazil v Nizozemsku i v Rakousku. V Nizozemsku zastřelili novináře přímo na ulici, když odcházel z televizního studia, kde mluvil o organizovaném zločinu (Peter R. de Vries, který extenzivně psal o organizovaném zločinu a obchodu s drogami, byl podle nových důkazů popraven na příkaz Ridouana Taghiho takzvanou Mocro mafií, pozn. red.). Násilí samozřejmě zatím není na takové úrovni jako v Mexiku, kde se odhaduje, že je denně zavražděno sto lidí, ale i v Evropě se rozmáhá. Myslím, že nizozemský nápad předělávat věznice na muzea byl poněkud unáhlený.

The post Kartely už v Evropě působí a dorazilo s nimi i násilí, říká mexický novinář appeared first on investigace.cz.

Byla by to podívaná jako z akčního filmu. Útěků z vězení, kde si odpykává pětadvacetiletý trest za obchod s kokainem, srbský narkobaron Zoran Jakšić naplánoval několik. Napřed chtěl utéct během fingovaného převozu do nemocnice, pak si nechal vykopat do věznice tunel a jeho poslední plán zahrnoval použití těžkých zbraní a vrtulníku. Vyplývá to z tajné zprávy peruánské policie, kterou investigace.cz nedávno získala. Jak se plánuje útěk z vězení? Vypadá stejně jako ve filmech? A kolik drogových kartelů je potřeba k osvobození srbského narkobarona?

Rozhovor se šéfredaktorkou investigace.cz Pavlou Holcovou. Dostupný na všech podcastových platformách.

Přečtěte si

Grupo America 2: Den s narkobaronem za mřížemi

The post Podcast ODPOSLECH: (Ne)útěky z vězení srbského narkobarona – rozhovor appeared first on investigace.cz.

Byla by to podívaná jako z akčního filmu. Útěků z vězení, kde si odpykává 25letý trest za obchod s kokainem, srbský narkobaron Zoran Jakšić naplánoval několik. Napřed chtěl utéct během fingovaného převozu do nemocnice, pak si nechal vykopat do věznice tunel a jeho poslední plán zahrnoval použití těžkých zbraní a vrtulníku. Vyplývá to z tajné zprávy peruánské policie, kterou investigace.cz nedávno získala.

Srbský narkobaron Zoran Jakšić, jenž měl svého času téměř monopol na dovoz peruánského kokainu do Evropy, má utrum. Po sérii takřka dokonaných útěků z vězení došla peruánské vězeňské službě trpělivost a přesunuli ho do věznice přezdívané Nemesis. Ta je pojmenována podle starořecké bohyně spravedlivé odplaty za zločin a zpupnost.

Toto vězení bylo vybudováno z bývalé námořní základny v peruánském přístavním městě Callao. V současné době si v něm kromě Jakšiće odpykávají svůj trest jen čtyři vězni, všichni jsou považováni za nesmírně nebezpečné. Mezi nimi je například i bývalý peruánský prezident Fujimori a šéf jeho tajných služeb, odsouzený za pronásledování a mučení politických odpůrců.

Zoran Jakšić se však do nejstřeženějšího peruánského kriminálu nedostal kvůli své předešlé zločinecké činnosti. Přemístili ho tam coby osobu vyhlášenou pokusy o útěk. Jen do přípravy plánů ohledně cesty na svobodu ostatně investoval téměř milion a půl dolarů (přes 33 milionů korun).

Z přísně tajné policejní zprávy, kterou se redakcím investigace.cz a srbského média KRIK.rs podařilo získat, vyplývá, že Jakšič neplánoval dosud poslední útěk sám. Nápad dal dohromady spolu s vysoce postaveným členem mexického kartelu Sinaloa a s jedním z šéfů brazilské organizované zločinecké skupiny Rudé komando (Comando Vermelho). Spiklenci počítali s tím, že nakoupí samopaly, munici, a dokonce i granátomet, vyvolají vězeňské povstání a během zmatku odletí vrtulníkem. Ten měl přistát na střeše věznice.

Kumpáni

Salvador Valencia Ayala, člen mexického kartelu Sinaloa, s Jakšićem spolupracoval už na jeho prvním pokusu o útěk – právě on dokázal sehnat stavaře, kteří vyprojektovali 300 metrů dlouhý tunel z vězení.

Zato José Luiz Fonseca da Silva z brazilského Rudého komanda se připojil až k plánu vězeňského povstání. Je pravděpodobné, že všichni tři se znali už z časů, kdy ještě byli na svobodě a kšeftovali s kokainem. Ve vězení pak zůstali v kontaktu. Peníze na oba zamýšlené útěky patrně poskytly samotné kartely.

Plán vězeňské vzpoury a následného úniku v helikoptéře ale ztroskotal 1. dubna 2021. Jeden z Jakšićových spoluvězňů, který byl zároveň policejním informátorem, řekl svým nadřízeným, že se ve věznici chystá něco „velkého“.

„Střet s bachaři bude divoký a násilný,“ cituje policejní zpráva informátora.

Tou dobou už měli drogoví bossové skoro vše připravené. Chyběli jim jen náboje, které venku mezitím nakoupili členové jejich kartelů. Munice měla být do vězení dodána mezi 3. a 5. dubnem. Zaplacená byla rovněž helikoptéra, granátomety i útočné pušky M16 a AR-15.

Došlo to dokonce tak daleko, že balkánský, brazilský, peruánský i mexický kartel dočasně pozastavily nákup a pašování kokainu a veškeré své úsilí soustředily na přípravu a realizaci úniku svých významných členů.

Jakmile se správa vězení dozvěděla, v jak pokročilém stádiu je plánovaný útěk, okamžitě zasáhla. Jakšić byl převezen do věznice Nemesis, kde jsou spolu s ním už jen výše zmínění čtyři spoluvězni.

Spojené kriminální úsilí

V roce 2016 byl Jakšić zatčen v Peru poté, co se několik let pohyboval mezi Evropou a Jižní Amerikou pod 40 falešnými identitami, včetně jedné slovenské. Když byl v roce 2009 krátce zadržen v Barceloně, měl u sebe pas vystavený na jméno Štefan H., který údajně pocházel z malé vesnice na severu Slovenska.

Přečtěte si

Grupo America 6: Slovenská identita Zorana Jakšiće

V době, kdy byl Jakšić dopaden, patřil k hlavním dodavatelům kokainu do Evropy a pátraly po něm úřady v Řecku, Argentině a Německu. Když ho však investigace.cz v roce 2017 navštívila ve vazbě v Peru, většinu obvinění popřel a přiznal pouze držení 20 kilogramů kokainu.

„Jsem nevinný. Nic na mě nemají,“ prohlásil tehdy během rozhovoru v soukromé cele, kde žil v relativním luxusu s vlastní koupelnou a dvěma mobilními telefony.

Jakšić byl následně odsouzen na 25 let kvůli drogovým obchodům s Jorgem Medinou Gavilánem neboli Jotou.

Gavilán si tenkrát odpykával šestnáctiletý trest, nicméně jeho skupina nadále vydělávala na kokainovém boomu v Peru, byť byl šéf za mřížemi. Podle loňské zprávy Evropského monitorovacího centra pro drogy sice hlavním dodavatelem kokainu do Evropy zůstává Kolumbie, Peru je však na druhém místě těsně za ní. Zpráva uvádí, že z Peru pochází více než třetina kokainu v Evropě.

Gavilánova organizace sídlila v místě známém pod zkratkou VRAEM, což je úrodné údolí, kde se v Peru stékají tři řeky a které je centrem tamní produkce kokainu. Tady nakládali kokainovou pastu do malých letadel známých jako „vlaštovky“, jež létaly na tajné přistávací dráhy v brazilské džungli. Jakmile zásilka dorazila, distributoři jako Jakšić ji rozváželi po celém světě.

I z vězení byl Gavilán schopen koordinovat obchody s Jakšićem, a to díky mobilnímu telefonu. Srb byl tehdy ještě na svobodě. Klíčová byla i podpora ostatních členů kartelů. Policie však jejich hovory odposlouchávala, což nakonec vedlo k Jakšićovu zatčení.

Srbský narkobaron byl nejprve poslán do věznice Miguel Castro Castro, nacházející se nedaleko hlavního města Limy, kde měl za spoluvězně právě Jotu Gavilána. V kontaktu zůstali i poté, co byl Jakšić po odhaleném plánu na útěk 300metrovým tunelem převezen do věznice na opačné straně Limy, pojmenované Ancon 1.

Jak už ale bylo řečeno, Jakšićovým partnerem při budování tunelu byl Salvador Valencia Ayala z kartelu Sinaloa, vězněný od roku 2005 za pokus přepravit 875 kg kokainu z Peru přes Mexiko do USA.

Kumpáni plánovali husarský kousek – propojit vězeňský dvůr, který je pod maximální ostrahou dozorců z Miguel Castro Castro, s rozestavěným domem vzdáleným 300 metrů. Podle policie podzemní štolu navrhli experti z kartelu Sinaloa.

Než byl jejich záměr odhalen, podařilo se vykopat 180 metrů a do tunelu zavést vodu i odvětrávání. Poté, co jejich úmysly vyšly najevo, byli Jakšić s Ayalou převezeni do lépe střežené věznice Ancon 1, vzdálené asi hodinu jízdy z centra Limy.

Právě tady se srbský zločinec setkal s dalším narkobaronem, Fonsecou da Silvou, známým také jako Zé Luiz, z brazilského Rudého komanda.

Zé Luis uprchl z brazilské vazby během převozu na soudní jednání. Na dozorce zaútočili ozbrojenci Rudého komanda a Zé Luize vysvobodili. Ten pak utekl do Peru, kde plánoval podstoupit plastickou operaci. Peruánská policie ho však zatkla v roce 2019 s falešným pasem a dalšími peruánskými doklady, jež si podle policie pořídil za 10 000 dolarů (přibližně 220 000 korun).

Po zmařeném pokusu o útěk z vězení Ancon 1 za pomoci zbraní a helikoptéry z dubna 2021 byl Zé Luis později buď propuštěn, nebo uprchl na svobodu. Dlouho se z ní ale netěšil, neboť v roce 2022 byl zabit při střetu s brazilskými policisty.

Krvavá zápletka

Podle policejního spisu spočíval plán útěku z Anconu 1 ve střelbě a zabití vězeňské stráže, což by vyvolalo chaos. Jakšić, Zé Luis a Ayala by poté využili zmatku a uprchli vrtulníkem.

Pomáhat měl ze své cely ve věznici Castro Castro i Jota, který sehnal vrtulník a naplánoval trasu, kudy by se jeho zločinní parťáci dostali z Peru.

Cílem bylo přeletět do horské oblasti Vizcatán, vzdálené více než 500 kilometrů od Limy, kde byl zřízen „tajný heliport“. Odtud měli uprchlíci podle policejní zprávy odletět do Bolívie.

Organizátoři útěku ale nepočítali s policejním informátorem, ve spisech označeným krycí šifrou 0321CA, jenž jejich záměr vyzradil. Hned nato byl proto Jakšić přesunut do jednoho z nejstřeženějších vězení světa, zmíněného Nemesis u peruánského přístavního města Callao.

Vězení nechal vybudovat z vojenské námořní základny bývalý šéf peruánských tajných služeb Vladimiro Montesinos a byli zde drženi vůdci povstaleckých guerill, jako například zakladatel teroristicko-maoistické Světlé stezky Abimael Guzmán. Ve vězení skončil i samotný Montesinos, když byl v procesu s bývalým peruánským prezidentem Albertem Fujimorim odsouzen za vraždu, zpronevěru a zneužití moci.

Antonio Huanca Pacheco, právník Zorana Jakšiče, ovšem nadále trvá na jeho nevinně a podal stížnost na úředníky, kteří převoz srbského klienta do tohoto vězení údajně schválili na základě „nepravdivých informací“.

„Jakšić není členem žádné kriminální organizace, natož pak jejím vůdcem,“ dodal Huanca Pacheco v rozhovoru pro investigace.cz.

Přečtěte si

Grupo America 1: Radiografie jednoho kartelu

Přečtěte si

Grupo America 2: Den s narkobaronem za mřížemi

Přečtěte si

Grupo America 3: Slovenská verze kartelu

Přečtěte si

Grupo America 4: Kokain od Zlatého klasu

Přečtěte si

Grupo America 5: Český byznys s ghettem

Přečtěte si

Ze zákulisí: Jak jsme zmapovali kartel Grupo America

Přečtěte si

Grupo America: Příběh Zorana Jakšiće, který se chtěl stát drogovým králem

The post Jak šéfové čtyř kokainových kartelů naplánovali divoký útěk z vězení appeared first on investigace.cz.

Tento týden si připomínáme dvě smutná výročí. V úterý 21. února uplynulo pět let od chvíle, co byli zavražděni Ján Kuciak a Martina Kušnírová. Naopak v den vydání tohoto #zesvěta tomu bude přesně rok, co Rusko napadlo Ukrajinu. Nechat se unést tíživou melancholií ale nechceme a přinejmenším kolegům novinářům v těžké situaci se snažíme pomoct, jak můžeme. Na druhou stranu svět neřeší pouze evropské problémy, tudíž je tu další #zesvěta, v němž se dozvíte, že byste si měli dobře promyslet, jaké čaje pijete, a také co tvoří významnou položku příjmu severokorejského rozpočtu.

#1 Čaje s příchutí sexuálního zneužívání

Přemýšleli jste někdy nad původem čaje, který pijete? Jako za elektronikou nebo nejnovější módou se i za šálkem čaje totiž může skrývat temná minulost plná násilí či vykořisťování. Nová zjištění BBC Africa Eye a BBC Panorama ukazují, jak šéfové čajových plantáží vlastněných společnostmi Unilever a James Finlay & Co v Keni, které dodávají čaj značkám jako PG Tips, Lipton nebo Sainsbury’s Red Label, požadovali po svých podřízených sexuální služby. Více než 70 žen reportérům BBC sdělilo, že takto byly sexuálně zneužívány. Řada ze zpovídaných vypověděla, že kvůli nedostatku práce nemají jinou možnost, než se požadavkům svých šéfů podřídit, jinak jim hrozí, že nebudou mít žádnou práci a tím pádem žádný příjem.

BBC v zájmu shromáždění dalších důkazů o sexuálním zneužívání na čajových plantážích poslala přímo do terénu reportérku v utajení, aby si práci (a tím pádem i nátlak a nemístné návrhy) vyzkoušela na vlastní kůži. Co tato novinářka vybavená skrytou kamerou a krytá kolegy zjistila, se můžete dozvědět v textu a videu od BBC.

#2 Jak se vyhnout podezření z praní peněz? Účtem za plyn své matky!

Ve světě ruských oligarchů se jen málokterý z nich může těšit takovému věhlasu, jaký se dostává Putinovu kuchaři, šéfovi soukromé paramilitární skupiny Vágnerovci a provozovateli petrohradské trollí farmy Jevgeniji Prigožinovi. Navzdory této pochybné proslulosti se přesto ještě najdou lidé, kteří o ruském sedmilháři a podvodníkovi podle všeho nikdy neslyšeli. Jak píše deník The Financial Times, jsou to například zaměstnanci britské advokátní kanceláře Discreet Law, kterou si Prigožin v roce 2021 najal, aby zažaloval britského novináře Eliota Higginse za pomluvu. Žurnalista totiž naznačil Prigožinovo propojení s Vágnerovci. Předtím, než Putinova kuchaře přijali za klienta, zaměstnanci zmíněné kanceláře v rámci boje proti praní špinavých peněz jmenovaného požádali o doložení své totožnosti. Prigožin jim vyhověl a do kanceláře poslal kopii svého pasu spolu s účtem za plyn své tehdy 81leté matky. Měl to být žert, roztržitost, záruka za nezdárného syna či zkouška britské bdělosti? Kdoví? Právníci z Discreet Law byli s dokumenty každopádně spokojeni a klienta se rozhodli zastupovat. Jen tak na okraj, v té době byl už šéf Vágnerovců tři roky hledaný FBI a sankcionovaný Spojenými státy, EU i Velkou Británií.

Přečtěte si

Prigožin vyhrál korupční anticenu. Stopy zanechal i v Česku

Jak v lednu informovala nezávislá mediální platforma openDemocracy, Prigožin sice kvůli sankcím nemohl přijet do Velké Británie a jeho platby za právnické služby byly zadržovány, kancelář Discreet Law však navzdory tomu a díky posvěcení od britské vlády diskrétně dělala, že se nic neděje. Plynárenský účet staré paní Prigožinové přestal být dostačujícím důkazem věrohodnosti teprve měsíc po ruské invazi do[mfn]Psát „v Ukrajině / do Ukrajiny“, nebo „na Ukrajině / na Ukrajinu“? Obecně platí, že předložka „v“ se používá u jmen zemí, předložka „na“ u ostrovů, poloostrovů a pro historicky nejasně definovaná území – lokality. V českém jazyce existuje několik výjimek – mezi jazykově ustálené spojení patří použití předložky „na“ Slovensku a „na“ Ukrajině. V minulosti se používala také v souvislosti s Litvou („na Litvě“), kdy se postupem času přešlo k používání „v Litvě / do Litvy“. Vzhledem k tomu, že v ukrajinštině je používání předložek sémanticky zatížené a použití předložky „na Ukrajině“ Ukrajincům evokuje, že jsou stále vnímáni jen jako část většího celku, nikoli jako nezávislý stát, rozhodli jsme se v investigaci.cz začít používat spojení „v Ukrajině“ a „do Ukrajiny“. Použití těchto předložek čeština totiž umožňuje a je jen otázkou času, zda se postupně stane v češtině přirozeným, nebo se tato varianta neujme.[/mfn] Ukrajiny, kdy právníci požádali o ukončení kuchařova zastupování.

#3 Těžký rok pro majitele kryptoměn

Přímá úměrnost na trhu s kryptoměnami evidentně nefunguje. Ačkoliv tento byznys zažívá poslední dobou nelehké období, zločincům v oboru se daří nebývale dobře. Podle nové zprávy analytické společnosti Chainalysis dosáhl loňský objem všech nelegálních transakcí hodnoty 20,6 miliard amerických dolarů (v přepočtu přes 480 miliard korun), což je historické maximum. Rekordy překonávali také hackeři, kteří ukradli v loňském roce kryptoměny v hodnotě 3,8 miliardy dolarů (přes 88 miliard korun). Podle Chainalysis stála za většinou uloupených kryptoměn Severní Korea. Ta patří k jednomu z globálních center kybernetické kriminality, kde hackerské jednotky podle všeho vznikly na příkaz severokorejského vedení a fungují jako organizovaná složka v rámci Korejské lidové armády. Pro zemi, jejíž roční HDP se v roce 2019 odhadoval na přibližně 18 miliard dolarů (cca 420 miliard korun), tak představují příjmy z kybernetické kriminality ve výši 1,7 miliardy dolarů (téměř 40 miliard korun) významný zdroj příjmů.

Jestliže někoho ihned napadne, že právě tímto způsobem by šlo vyřešit složitou reformu českého penzijního systému a s návrhem vzápětí poběží do Strakovy akademie, 28. října se odměny ve Vladislavském sále jistě nedočká, neboť nejsme přece totalitní zemí, která bude řešit prohlubující se díru v rozpočtu nerespektováním zákonů. Jak naopak lepí díru v rozpočtu v Severní Koreji, kudy protékají špinavé kryptopeníze a na co si máte při obchodování s kryptoměnami dát pozor, se dočtete v reportu Chainalysis.

A pokud raději texty posloucháte, než je čtete, a zaujali vás korejští hackeři, o snad nejznámější skupině operující v tomto virtuálním prostředí pojednává skvělý desetidílný podcastový seriál z produkce BBC Lazarus Heist.

#4 Mezi dvěma světy

Během nekonečného jednání o vedoucí posty na pražském magistrátu jsme mohli zaregistrovat, že zvoleným politikům se někdy sejde vícero funkcí, jež musí vykonávat. A co teď? Dělat gynekologa, poslance nebo primátora? Toť kardinální otázka a ne plnění předvolebních slibů. Zatímco v tuzemském případě se alespoň jedná o souběh legálních funkcí, to v Mexiku a ve Spojených státech amerických momentálně vrcholí soud, jenž řeší paralelnost vskutku neotřelou. Někdejší mexický ministr veřejné bezpečnosti Genaro Garcia Luna byl totiž v úterý u newyorského federálního soudu po téměř měsíčním procesu shledán vinným. A to ze spiknutí za účelem dovozu a distribuce kokainu do Spojených států, neboť v době, kdy byl pověřen bojem s kartelem Sinaloa, se místo chytání zločinců zaměřoval na kufříky napěchované tučnými úplatky. Dělat ministra a nevšímat si kufříků? Navíc ne ledajakých, ale naditých miliony všimného od kumpánů ze Sinaloa za předávání informací o jejich konkurentech a za varování před operacemi orgánů činných v trestním řízení. Bývalá tvář a „architekt“ mexické války proti drogám se rozhodl pro kufříky a za mřížemi proto stráví zbytek života nebo přinejmenším dvacet let. 

Jak vést nekompromisní válku s drogovými kartely a nechat se od nich vesele platit se dočtete v textu BBC nebo webu televize Telemundo.

Narazili jste během týdne na zprávu, jež by podle vás v našem #zesvěta rozhodně neměla chybět? Přečetli jste si zajímavou novinku ze světa (ne)organizovaného zločinu, o které jsme ještě nepsali? Pošlete nám svůj tip na e-mailovou adresu zesveta@investigace.cz.

Autor textu a úvodní grafiky: Lukáš Nechvátal

Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do Klubu neprůstřelných a podpořte naši práci.

The post #zesvěta: Čaje s příchutí sexuálního zneužívání appeared first on investigace.cz.

Maďarští nezávislí novináři jsou v rámci koordinované kampaně provládních médií nazýváni vlastizrádci, španělští provozovatelé nelegálních továren na cigarety se rozhodli zneužívat zranitelnosti ukrajinských uprchlíků a bývalý mexický ministr je u soudu za kamarádíčkování s drogovým kartelem. Nic z těchto problémů ale nepředčí nebezpečí, jaké představuje nelegální dovoz vajec z Mexika do USA. Vítejte u pátečního #zesvěta! 

#1 Španělští podloudní výrobci cigaret zaměstnávali ukrajinské uprchlíky

Španělská policie zatkla sedmadvacet členů zločinecké skupiny využívající k nelegální výrobě cigaret ukrajinské válečné uprchlíky. Policie při zátahu zavřela několik továren ve Valencii a Seville. Továrny disponovaly špičkovým vybavením a dokázaly produkovat až 540 tisíc krabiček cigaret denně. Kromě toho policie zabavila již vyrobené cigarety a tabák v hodnotě zhruba 890 milionů korun. Zatímco šéfové této zločinecké skupiny bydleli v luxusních rezidencích a jezdili v parádních autech (která jim policie také zabavila), dělníci, z nichž někteří byli v zemi nelegálně, žili namačkaní v malých místnostech, pracovali dnem i nocí a továrnu prakticky nesměli opustit. 

Více si můžete přečíst na webu OCCRP. 

#2 Bývalý ministr u soudu kvůli kamarádšoftu s mafií

V New Yorku začal soud s někdejším šéfem mexické Národní vyšetřovací agentury a ministrem pro národní bezpečnost Genarem Garcíou Lunou, který svou kariéru v bezpečnostních složkách země ukončil v roce 2012 a o čtyři roky později se přestěhoval do Spojených států, kde působil jako bezpečnostní poradce. V roce 2019 byl ale Luna zatčen a obviněn ze spolupráce s mocným mexickým drogovým kartelem Sinaloa. Pro ten se stal žádaným spojencem a výtečným informátorem, neboť v rámci své kariéry spolupracoval i s americkými protidrogovými agenturami a s tajnými službami, a měl tak přístup k důležitým informacím. García Luna čelí obvinění z toho, že přijal miliony dolarů za ochranu kartelu. Američtí federální prokurátoři tvrdí, že bývalý šéf mexické národní bezpečnosti prozrazoval kartelu Sinaloa nejen informace o jeho rivalech, ale i možnosti, kudy bezpečně přepravovat drogové zásilky. Mimo výše zmíněné obvinění tak Luna čelí ještě pěti dalším, včetně zločinného spolčení a spiknutí za účelem distribuce kokainu. V roce 2020 García Luna uvedl, že je nevinný. 

Více si můžete přečíst u The Guardian.

Přečtěte si

Seznamte se, Chapitos. Mafiánská rodina z kartelu Sinaloa pašuje drogy i do Evropy

#3 Na americko-mexických hranicích se rozmohl zvláštní nešvar

Celníci z amerického San Diega se potýkají s netradičním pašeráctvím. Přes ostře střežené hranice totiž do Států směřují mexická syrová vajíčka. Navíc na černo, což neznamená, že by byla upravena podle klasické čínské receptury známé jako stoleté nebo černé vejce, ale že jsou převážena ilegálně. Nevařená vejce přitom mají vstup do Spojených států přísně zakázaný, a to kvůli obavám z různých nemocí. Za jejich dovoz hrozí pašerákům pokuta ve výši až deset tisíc dolarů (218 tisíc korun). Na celé kauze je zkrátka hezky vidět, jak pohotová bývá reakce neviditelné ruky pašeráckého trhu. Vejce ve Spojených státech totiž kvůli epidemii ptačí chřipky výrazně zdražila. Američtí celníci mají pro cestující z Mexika do USA proto jednoduchou radu – nejlepší je všechno převážené jídlo deklarovat. Potenciálně nebezpečné potraviny sice oficíři zabaví a zničí, avšak cestujícím s vejci nehrozí pokuta. 

Více na stránkách CNN. 

#4 Kampaň proti jednomu z posledních nezávislých maďarských médií

Átlátszó, maďarské investigativní médium a člen nadnárodní novinářské sítě Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP), čelí eskalující vlně útoků právě i kvůli spolupráci se zahraničními médii. V maďarských provládních médiích jsou tito novináři obviňováni ze „zrady“ národa, z invektiv vůči maďarským menšinám žijících v sousedních zemích, z práce pro cizí zájmy a z ohrožování národní bezpečnosti. Šéfredaktor Átlátszó Tamás Bodoky byl v sérii článků nazván lhářem a „zrádcem národa“. Články se raketovou rychlostí šíří do dalších médií i do televizního vysílání. „Připomíná to metody Putinova Ruska a naznačuje koordinovanou kampaň, kdy vládní noviny nejprve útočí na nás, zmiňují cizí agenturu a vlastizradu, a pak oblíbená vládní pseudoobčanská organizace vyzývá k zásahu rozvědky,“ uvedl v reakci na útoky Bodoky.

Více informací přináší International Press Institute. 

Narazili jste během týdne na zprávu, jež by podle vás v našem #zesvěta rozhodně neměla chybět? Přečetli jste si zajímavou novinku ze světa (ne)organizovaného zločinu, o které jsme ještě nepsali? Pošlete nám svůj tip na e-mailovou adresu zesveta@investigace.cz.

The post #zesvěta: Pašování vajec do USA je na vzestupu appeared first on investigace.cz.

V prvním lednovém týdnu zatkla mexická policie Ovidia Guzmána Lópeze, nejmladšího syna mocného mafiána přezdívaného El Chapo, jenž založil drogový kartel Sinaloa. Akci, do které se zapojila i armáda, doprovázely přestřelky v ulicích i exploze a téměř třicet lidí zemřelo. Navzdory zatčením ale kartel Sinaloa expanduje a v posledních letech pronikl i na evropský drogový trh, kde čile spolupracuje například se slavnou italskou mafií ‘Ndrangheta.

Mexický kartel Sinaloa založil Joaquín „El Chapo“ Guzmán společně se svým zločineckým partnerem Ismaelem „El Mayo“ Zambadou. Chapadla této kriminální sítě se postupně rozrostla do USA, kam pašeráci vozí kokain, fentanyl a metamfetamin (pervitin). O Sinaloa se mluví jako o největší a nejmocnější zločinecké skupině na americkém kontinentu. Kromě USA kartel podle odhadů působí až v padesáti zemích, aktivní je i v Evropě.

Rodina El Chapa má v kartelu výsadní postavení, a to i po jeho zatčení v roce 2016. Samotný El Chapo z vězení dvakrát utekl, vždy ho ale policie dopadla a nakonec byl odsouzen na doživotí. Jeho vedoucí pozici částečně převzali jeho čtyři synové, přezdívaní Chapitos.

Mafiánská rodina

Bratři Ovidio, Joaquín, Iván Archivaldo a Jesús Alfredo patří i po otcově zatčení mezi největší pašeráky fentanylu, kokainu a metamfetaminu do USA. Údajně kontrolují desítky laboratoří na výrobu metamfetaminu v mexickém regionu Sinaloa, podle něhož je kartel pojmenován.

Přečtěte si

Mexická armáda obchoduje s kartely a tamní mafiáni pronikají do Evropy

Během posledních dvou let nabírali Chapitos na síle a rozšiřovali kontrolu nad dalšími mexickými regiony. Kromě výroby a pašování drog zahrnuje jejich kriminální byznys také nelegální těžbu, rybolov či pašování migrantů. „Chápou zásadní pravidlo byznysu: diverzifikace je klíčem k bohatství,“ poznamenává novinář Chris Dalby pro Insight Crime.

Pro tento druh úspěšného „podnikání“ měli bratři ty nejlepší předpoklady. Už od puberty sledovali, jak kartel Sinaloa funguje. O tom, jaké role v něm přesně zastávají, se však ví jen málo. Ovidio působil uvnitř kartelu už od svých osmnácti let. Později měl nejspíše za úkol rozšiřovat aktivity kriminální sítě, organizovat převoz kokainu a dalších drog do USA nebo vybudovat a upevnit postavení Sinaloa v Mexico City. Minulý rok v létě právě tady policie zatkla čtrnáct lidí s napodobeninami kovových policejních odznaků, na nichž ale byla kreslená postava myšky. Právě to je symbol odkazující na dvaatřicetiletého Ovidia, přezdívaného „El Ratón“ (Myš).

„Nevíme, jak důležitý Ovidio skutečně je,“ dodává k roli mladého mafiána Benjamin Smith, autor knihy o mexických pašerácích The Dope. „Americké ministerstvo zahraničí tvrdí, že vyrábí více než tři tisíce kilogramů metamfetaminu měsíčně, ale netuším, kde to číslo vzali. Ohledně role Chapitos a Ovidia v sinalojském obchodu s drogami je spousta nezodpovězených otázek.“

Jde přitom o první generaci pašeráků drog, která se narodila do bohatství, vysvětluje bezpečnostní analytik Alejandro Hope. Ovidio se podle něj k obchodu s drogami dostal zcela dobrovolně: „Jeho rodiče netrpěli žádnou finanční tísní. Mohl být inženýrem, architektem nebo čímkoliv jiným, ale rozhodl se, že nebude.“

Chapitos zatím nemají absolutní moc nad celým kartelem. O vůdčí postavení bojují s Ismaelem „El Mayo“ Zambadou, tedy mužem, jenž skupinu zakládal společně s jejich otcem. Dalším soupeřem je pak Nemesio Oseguera Cervantes alias „El Mencho“ (Malý chlapík), vůdce konkurenčního kartelu Jalisco Nueva Generación (CJNG). Právě bitvy mezi Sinaloa a CJNG jsou jednou z hlavních příčin kriminálního násilí v Mexiku. Spekuluje se i o tom, že El Mencho najal vrahy, kteří měli syny El Chapa zabít.

Narko-influenceři

Synové slavného mafiána mají na sociálních sítích vlastní hashtag. Pod označením Chapiza (Termín odkazující na lidi, jež pro Chapitos pracují – pozn. red.) tu lze najít oslavné příspěvky a videa zachycující ozbrojené muže pracující pro Sinaloa. Ty leckdy doprovázejí i emoji mexické vlajky nebo myši, jež se vztahují k Ovidiově přezdívce.

Na jednom z publikovaných videí mexický strážník klepe na dveře auta, kde sedí několik mladíků. Ti mu řeknou, že patří k Chapitos. Policista prohlásí, že pak je vše v pořádku a odejde, přestože se mu muži ve vozidle vysmívají a vše natáčejí. „Toto je jen malá ukázka kultu osobnosti a vlivu, který si tu Chapitos vybudovali,“ uzavírá novinář Chris Dalby.

Zločinci pracující pro syny El Chapa se na sociálních sítích často chlubí luxusním, extravagantním stylem života. Na TikTok publikují videa s drogami, zbraněmi, penězi a drahými auty. Nahrávají sem i interakce s policií nebo záběry na letadla převážející drogy. Po TikToku se také šíří písnička Somos La Chapiza (My jsme Chapiza).

„Jde o narko-marketing. Využívají tyto platformy, aby si dělali reklamu,“ vysvětluje antropoložka Alejandra León Olvera, jež se zaměřuje na působení organizovaného zločinu na sociálních sítích.

Ovidio za mřížemi

Ovidio Guzmán López byl zatčen už v říjnu 2019, avšak po této policejní akci následovala obrovská vlna násilí. Ozbrojení členové kartelu začali ve městě střílet, zapalovat auta, a dokonce i brali rukojmí. Objevila se řada pochybností, zda je mexická vláda schopna proti zločinu v zemi bojovat. Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador nakonec Ovidia propustil, aby se „vyhnul krveprolití“. To vzbudilo řadu otázek o přístupu prezidenta ke kartelům.

Reakce kartelu na Ovidiovo zatčení ukazuje, jak zuřivě Sinaloa brání své členy, i když to stojí mnohé životy dalších příslušníků, upozorňuje web Insight Crime. Loajalita, jaké se těší Chapitos od lidí ze Sinaloa, je částečně dědictvím toho, jaké postavení měl mezi nimi jejich otec. Stojí za ní ale i jejich osobní zločinecké úspěchy.

WARNING: GRAPHIC CONTENT – Authorities in Mexico’s Culiacan city shut schools and urged people to stay indoors after the capture of El Chapo’s son Ovidio Guzman sparked a wave of violence https://t.co/lZpFiY9zi6 pic.twitter.com/61bApwrBup

— Reuters (@Reuters) January 6, 2023

Mexická policie mladého mafiána podruhé zatkla jen pár dnů předtím, než se začátkem ledna do Mexika vydal americký prezident Joe Biden na Summit severoamerických vůdců, kde jednal mimo jiné i o tom, jak bojovat proti pašování fentanylu přes hranice do USA. Následně se objevily spekulace, že policie proti Ovidiovi zakročila právě kvůli Bidenově návštěvě. Podle médií mělo jít o gesto naznačující, že prezident Obrador má plnou kontrolu nad mexickými ozbrojenými složkami.

Ovidio je v USA obviněn z pašování drog a podezření z toho, že stojí za několika vraždami. Mexický soudce ale jeho vydání do Spojených států dočasně pozastavil.

Sázka na výkonnost

Experti si myslí, že zatčení Ovidia nebude mít příliš velký vliv na fungování kartelu a neovlivní množství drog, jež Chapitos prodávají, či laboratoří, které kontrolují.

„Změní to strukturu kartelu? Ne. Bude to mít vliv na pašování drog? Nikoli. Umenší to míru násilí? Ne,“ upozornil bezpečnostní analytik Alejandro Hope.

Synové El Chapa podle novinářů už v minulém roce rozšířili svou moc nad drogovým trhem ve středním a severním Mexiku a začali měnit i způsob vedení té části kartelu, nad kterou mají kontrolu. Zatímco El Chapo se o své podřízené staral a pomáhal jim, když se dostali do problémů, čímž si od nich na oplátku vysloužil loajalitu založenou na vděčnosti, Chapitos naopak vsadili na výkonnost a vysokou produkci drog a pašeráky vnímají jako nahraditelnou pracovní sílu.

Mexické drogy v Evropě

To, že kartely v čele se Sinaloa pronikají už několik let i do Evropy, není žádným tajemstvím. Kilogram kokainu jim tu totiž vydělá dvakrát tolik než v USA. Vozí sem kokain, extázi a metamfetamin — ten v Evropě dokonce vyrábějí ve vlastních laboratořích. S pašováním jim pomáhají evropští zločinci.

„Když Mexičané přijedou do Nizozemí, nejsou to žádní osamělí kovbojové. Tyto věci jsou vždycky zorganizované,“ upozornil nizozemský policista. Zločinci podplácejí úředníky, infiltrují přepravní společnosti, aby v jejich zásilkách mohli skrývat drogy, a za tímto účelem také zakládají vlastní firmy.

Europol a Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) v květnu 2022 varovaly, že Evropa se stává centrem jak pro produkci kokainu, tak i tranzitním místem, odkud kokain proudí do dalších částí světa. Zločinci posílají drogy v lodích či letadlech a schovávají je do různých potravin, konstrukčních materiálů a dalších komodit, jakými jsou například filtry na vodu či dřevěné dveřní rámy.

To reach European consumers, Mexican, Brazilian and Colombian criminal organizations have allied with Europe's most prominent mafia. The infamous 'Ndrangheta has been linked to the Sinaloa Cartel, importing cocaine into Europe and distribute it there.https://t.co/E1IseS9JN6 pic.twitter.com/TOainDBkl8

— Mafia News (@MafiaNews_Org) September 27, 2022

Hlavní bránu do Evropy představují pro latinskoamerické kartely přístavy v Antverpách a Rotterdamu. Evropské úřady informovaly o odhalení rekordního množství kokainu v průběhu minulého roku právě na těchto místech. V Antverpách se za rok 2022 našlo asi 110 tun kokainu, což je o 23 % více než v předchozím roce a více než dvakrát tolik oproti množství zabavenému před pěti lety. Také Rotterdam zaznamenal rekordní počty zabaveného kokainu, mělo jít o 50 tun.

Pašování drog rovněž doprovází násilí. Belgický ministr spravedlnosti Vincent Van Quickenborne musí žít kvůli výhrůžkám a nebezpečí únosu ve vysoce zabezpečeném domě mimo dosah gangů. V Nizozemí se zase spekuluje o tom, že dědička trůnu, princezna Catharina-Amalia, musela ze stejných důvodů ukončit univerzitní studium a vrátit se domů. Starosta Antverp pak zcela otevřeně mluví o drogové válce.

Přečtěte si

Belgie: Stát versus drogová mafie

Jako globální špička v prodeji kokainu navázal mexický kartel Sinaloa spolupráci i s italskou mafií ‘Ndrangheta. Tradičně se sice kokain do Evropy dostává v lodních kontejnerech, Sinaloa se ale už několik let pokouší drogy přepravovat malými soukromými letadly. Ta často přistávala na jihu Itálie. Sinaloa s touto metodou začínala v sicilském městě Catania.

Mafiáni na svou stranu získali zaměstnance tamního letiště, který jim pomáhal. Po převozu měly být drogy prodány ‘Ndranghetě. Policie jejich operaci od začátku sledovala a nakonec dva z pašeráků zatkla. Podle informací evropských úřadů však pašování drog do Evropy pokračuje ve velkém. Sinaloa má mít navíc napojení i na pašeráky drog z Blízkého východu, na turecké kriminální skupiny nebo libanonský Hizballáh.

Mexické kartely pokračují ve využívání přepravních letadel i nadále. Nizozemské úřady našly na letišti Schiphol na začátku ledna 136 kilogramů kokainu a 9 kilogramů metamfetaminu schovaných v kontejneru z Mexika. Schiphol je jedno z nejvíce využívaných evropských nákladních letišť, pro pašeráky je proto užitečné.

Aktivity mexických kartelů jsou v Evropě obecně široce rozšířené. V roce 2020 operovaly v Nizozemí, Belgii, Itálii, Německu, Francii, Velké Británii i v dalších zemích. Jejich přítomnost v České republice se ale zatím nepotvrdila. „Situaci ve spolupráci s dalšími protidrogovými jednotkami v Evropě i ve světě sledujeme a vyměňujeme si informace. Doposud však nemáme informace o tom, že by uvedený kartel působil přímo na našem území,“ vyjádřil se pro web investigace.cz tiskový mluvčí Policie České republiky, kpt. Jakub Vinčálek.

The post Seznamte se, Chapitos. Mafiánská rodina z kartelu Sinaloa pašuje drogy i do Evropy appeared first on investigace.cz.