Andrej Babiš v předvolební kampani zpochybňoval kvalitu ukrajinského obilí. Novináři z rumunského RISE Project nyní odhalili, že ve stejné době skupina Agrofert, kterou Babiš ovládal, nakupovala zemědělské produkty z Ukrajiny, a to včetně obilovin a olejnin. Někteří dodavatelé jsou v Ukrajině momentálně stíháni za hospodářskou kriminalitu a napojení na organizovaný zločin.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

„Tohle je Silver, nemá rád ukrajinské obilí, protože říká, že je kontaminované,“ představoval v březnu 2024 Andrej Babiš na TikToku veřejnosti kohouta Silvera. O ukrajinském obilí se takto Babiš vyjadřoval opakovaně. Kohout Silver podle něj žere pouze české obilí.

Ve stejné době však ukrajinské obilí nakupovaly dceřiné firmy Agrofertu, jehož majitelem byl v té době podle evidence skutečných majitelů právě Andrej Babiš. Agrofert také po začátku války získal podíl ve firmě, v jejíž vlastnické struktuře figurovali bývalí ministři Orbánovy vlády, která z Ukrajiny dovážela kukuřici.

Novináři z rumunského investigativního média RISE Project analyzovali data o dovozu a vývozu obilovin a dalších zemědělských produktů mezi lety 2022 a 2025. Z nich vyplývá, že společnosti patřící do Babišovy skupiny Agrofert nakoupily obiloviny a olejniny pocházející z Ukrajiny, a to jak přímo, tak nepřímo přes zprostředkovatele.

Některé ukrajinské firmy z tohoto dodavatelského řetězce jsou nyní v Ukrajině vyšetřovány pro hospodářskou kriminalitu. Dalšími dodavateli jsou firmy napojené na organizovaný zločin nebo na oligarchu z blízkosti bývalého prezidenta Petra Porošenka.

Pro Agrofert šlo o velmi výhodné nákupy – v některých případech byly ceny zemědělských produktů výrazně nižší, než je na trhu běžné. Právě kvůli nízkým cenám ukrajinského obilí, které tlačily výkupní ceny dolů, mimo jiné v roce 2024 protestovali čeští zemědělci. A právě na ty mířil Andrej Babiš se svým videem o kontaminovaném ukrajinském obilí.

Přečtěte si

Pacienti brněnské nemocnice prodali svou identitu. Stali se z nich ukrajinští obilní magnáti

Agrofert sice podle dat o dovozu a vývozu dovážel z Ukrajiny ještě před válkou, šlo ale o jiné komodity – dusíkatá hnojiva a titanovou rudu. Po vypuknutí války se však objednávky radikálně změnily, skupina se přesunula k nákupu obilovin a olejnin, především kukuřice a řepky, a mezi lety 2022 a 2025 dovezla zboží v hodnotě více než čtvrt miliardy korun.

Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský odmítá, že by Agrofert z válečného konfliktu profitoval, jak sdělil novinářům z RISE Project. K tomu, co Andrej Babiš prohlašuje veřejně, se prý nemůže vyjádřit. „Agrofert byl v souladu s českým zákonem o střetu zájmů převeden do svěřenských fondů. Pan Babiš již není akcionářem ani skutečným vlastníkem a není žádným způsobem zapojen do řízení skupiny. O nákupu komodit rozhoduje vedení Agrofertu na obchodním základě, nezávisle na veřejných vyjádřeních jakékoli osoby,“ odpověděl novinářům. Andrej Babiš na dotazy nereagoval.

Byznys s lidmi od Orbána

Novináři z RISE Project identifikovali několik firem z vlastnické struktury Agrofertu, které během války vyvezly z Ukrajiny do Rumunska a Maďarska obiloviny a další zemědělské suroviny.

Od roku 2023 má Agrofert 65% podíl v rumunské firmě s názvem East Grain. Obchodoval s ní už rok před akvizicí. Většinový podíl pak koupil od maďarské investiční společnosti v oblasti zemědělsko-potravinářského průmyslu Hodler Capital, která má v současné době menšinový podíl. Skupina mimo jiné kontroluje fondy, které řídili bývalí ministři Orbánovy vlády – bývalý ministr energetiky Csaba Lantos a bývalý ministr kultury a inovací János Csák. Do struktury skupiny Hodler byl zapojen také současný premiér Péter Magyar – do roku 2024, kdy změnil politickou stranu, byl generálním ředitelem společnosti Good Farming spadající pod skupinu Hodler.

Maďarská dceřiná společnost rumunské East Grain v období od dubna do října 2025 dovezla do své továrny v Maďarsku v rámci 73 transakcí v celkové hodnotě zhruba 92 milionů korun sójovou mouku a další vedlejší produkty z jejího mletí. Výrobcem je dceřiná společnost skupiny MHP – jeden z největších evropských producentů drůbeže a jeden z největších ukrajinských vývozců zemědělských produktů.

Konečným vlastníkem MHP je Jurij Kosjuk, ukrajinský oligarcha, který působil jako poradce bývalého ukrajinského prezidenta Porošenka.

Podnikatelské aktivity českého premiéra a představitelů vlády bývalého maďarského premiéra se střetávají i v další firmě. Jde o rumunskou firmu Protena, kterou vlastní společnosti East Grain a Poultry Investment, kde má podíl i skupina Hodler.

Vyšetřování v Ukrajině

Ukrajinské obiloviny nakupovala také další maďarská firma spadající pod Agrofert, NT kft. Ta obilí získávala mimo jiné od rumunské společnosti Agropec Dionis, která vyvážela z Ukrajiny v letech 2022 až 2025 zemědělské komodity v hodnotě přesahující 133 milionů dolarů. Jde tak o jednoho z největších ukrajinských vývozců obilí po roce 2022.

Agropec koupil slunečnicová semínka v hodnotě přes 17,6 milionů korun například od firmy Etalon Auto Trans, kterou ukrajinští prokurátoři momentálně vyšetřují kvůli podvodům při obchodování právě s obilovinami. V posledním dostupném rozhodnutí oděského okresního soudu je uvedeno, že tato společnost byla používána k přepravě obilovin, přičemž celníkům předkládala zfalšované údaje o původu zboží.

Z tohoto zdroje společnost Agropec mezi dubnem a květnem 2022 osmkrát po sobě nakoupila slunečnicová semínka za cenu 5 365 korun za tunu. Ve stejném období se tržní cena pohybovala mezi 12,5 až 14 tisíci korunami za tunu – což znamená, že Agropec platil přibližně o 62 % méně, než byla tržní hodnota.

Samotná nízká cena nemusí budit podezření, nicméně vlastnické struktury a informace o dalších ukrajinských firmách, jejichž zboží se nakonec dostalo k dceřinkám Agrofertu, by mohly. Další firmou, která Agropecu dodala obiloviny, je ukrajinská firma s nastrčenou ředitelkou, která novinářům z RISE Project potvrdila, že její jméno ve firmě je pouze zástěrka.

Obiloviny a olejniny Agropecu dodala rovněž firma, která fungovala jen několik měsíců, stihla ale prodat ukrajinské obilí v hodnotě 26,9 milionů dolarů. Tatáž firma se objevuje v obžalobě, která s obilím nijak nesouvisela – týkala se nelegální výroby cigaret.

Jednu z ukrajinských společností, které prodaly slunečnicová semínka firmě NT Kft, maďarské dceřiné společnosti Agrofertu, založil podnikatel Oleh Kijaško, kterého v červenci 2020 zadržela Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) spolu se zločineckou skupinou podezřelou ze spáchání několika násilných trestných činů, včetně vydírání, únosu, nelegálního držení vozidel a nelegální výroby zbraní.

Podle vyšetřovatelů byl Oleh Kijaško pravou rukou Vadima Kazarceva, vůdce zločineckého gangu z Charkova, který zemřel v roce 2020.

NT nakoupila od tohoto dodavatele v období od listopadu 2022 do ledna 2023 přibližně tisíc tun slunečnicových semínek v celkové hodnotě téměř devět milionů korun za průměrnou cenu 8,5 tisíce korun za tunu – přibližně 27 % pod běžnou tržní cenou. Ve stejném období byla běžná tržní cena slunečnicových semínek přibližně 11 200 korun za tunu, jak novinářům z RISE Project sdělili odborníci.

„Nemůžeme hovořit za jiné skupiny, ale konkrétně Agrofert z konfliktu na Ukrajině neprofitoval a neprofituje. Agrofert nebyl před začátkem konfliktu aktivní v obchodu s Ukrajinou ani s Ruskem a zemědělské komodity, které Ukrajina produkuje, nebyly ani před válkou v žádném významném množství směřovány na trhy, kde Agrofert působí,“ řekl novinářům z RISE Project mluvčí Agrofertu.

The post Agrofert kupoval ukrajinské obiloviny, zatímco Babiš tvrdil, že jsou kontaminované appeared first on investigace.cz.

Alexey Moldavantsev podle Služby bezpečnosti Ukrajiny (SBU) vedl okupační policii v Nové Kachovce v Chersonské oblasti na jihu země, která unášela a mučila civilisty. Redakce investigace.cz zjistila, že muž obviněný z páchání válečných zločinů drží padesátiprocentní podíl v brněnské společnosti STEEL QUEEN. Firma podle jednatelky „nic nedělá“, její poslední dostupná závěrka ale ukazuje milionové pohledávky a závazky.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Do obydlí Tamily M. z vesnice Korsunka v Chersonské oblasti vnikli únosci 15. září 2022, zavázali jí oči a proti její vůli ji převezli do budovy nelegální policie dosazené Rusy v Nové Kachovce. Tam ji bili a mučili elektrošoky. O měsíc dříve unesli na to samé místo Olgu L. Mučili ji elektrickým proudem a bili tak brutálně, že jí vyrazili zuby. Podobný osud potkal i další ukrajinské civilisty.

Za únosy podle Služby bezpečnosti Ukrajiny (SBU) stojí vedení okupační policie v Nové Kachovce v čele s Alexeyem Moldavantsevem a dalšími pětadvaceti osobami. Jde nejen o Rusy, ale i o Ukrajince, které tato policie naverbovala.

Podle soudních dokumentů si oběti měli vybírat na základě jejich proukrajinských postojů nebo podezření ze spolupráce s ukrajinskou armádou. Cílem únosců bylo pod fyzickým i psychickým nátlakem získávání informací o ukrajinské armádě a zastrašování civilistů.

Násilí okupantů na civilistech mapovala organizace Human Rights Watch již v červnu 2022. „Mučení, nelidské zacházení, stejně jako neopodstatněné zadržování a protiprávní věznění civilistů patří mezi zjevné válečné zločiny, které jsme zdokumentovali, a ruské úřady musí takové zneužívání moci okamžitě ukončit a uvědomit si, že za ně mohou být a budou hnáni k odpovědnosti,“ uvádí Human Rights Watch. Komise OSN v roce 2024 zjistila, že Rusové na okupovaném území popravili desítky civilistů.

Právě Alexeye Moldavantseva Ukrajina viní z mučení celkem sedmi lidí, přičemž číslo může být ve skutečnosti ještě vyšší – ukrajinské soudní dokumenty zmiňují, že šlo o systematickou činnost zaměřenou na tamní obyvatelstvo.

Firma v Brně 

Jak zjistila redakce investigace.cz, zmíněný Alexey Moldavantsev je společníkem v brněnské firmě STEEL QUEEN.

Data z českého registru skutečných majitelů pro redakci investigace.cz stáhla a analyzovala organizace Anti-Corruption Data Collective, sdružující datové analytiky, novináře, akademiky a experty na veřejnou politiku.

Moldavantsev ve firmě drží padesátiprocentní podíl od roku 2004. Dalším společníkem je Alexander Lyushin, což je ruský politik za krajně pravicovou Liberálně-demokratickou stranu Ruska (LDPR), kterou tehdy vedl populistický nacionalista Vladimir Žirinovskij. Když firmu v roce 2004 kupovali, Lyushin již byl členem LDPR a pracoval jako konzultant a zástupce ředitele ve firmě nabízející správu firem.

Moldavantsev byl v té době policista v Moskvě, kde později také vedl jeden z moskevských okrsků a v médiích se proslavil tím, že bojoval proti korupci uvnitř policie. V rozhovorech mluví třeba o kradení aut, přičemž z databáze ukradených vozidel záznam zmizel, jakmile pojišťovny vyplatily patřičnou částku.

Jednatelkou brněnské firmy STEEL QUEEN je od roku 2007 žena původem z Ukrajiny. „Pracovala jsem tehdy v hotelu a tam mě oslovili dva Rusové, jestli bych jim nepomohla s tím, že bych odevzdávala daňová přiznání. Jeden z nich říkal, že mu umřela manželka. Ta firma nic nedělá. Chci se toho ale zbavit, moje žádost už dva roky leží u soudu,“ řekla jednatelka společnosti redakci investigace.cz. „Tehdy byly věci úplně jinak, byla to jiná doba,“ říká poté, co jí redaktorka sdělila, že jeden ze společníků je v Ukrajině obžalován z válečných zločinů.

Z veřejně dostupných zdrojů není možné zjistit, k čemu firma slouží. Do roku 2004 uváděla jako předmět podnikání výrobu betonových výrobků. Poté, co se Lyushin s Moldavantsevem stali společníky, změnila předmět podnikání na zastavárenskou, hostinskou a realitní činnost.

Že firma působí jako prázdná schránka, samo o sobě nic neznamená. Samotná neaktivita firmy není protiprávní. V Česku bylo podle Dun & Bradstreet společností, které nevykazovaly žádnou činnost, v březnu 2022 přes sto tisíc – zhruba pětina všech firem.

V AML (Anti-Money Laundering, opatření proti praní peněz) praxi se ovšem takzvané schránkové společnosti považují za rizikové tehdy, když nevykazují skutečnou ekonomickou aktivitu, nemají běžné provozní náklady, nezveřejňují úplné účetní dokumenty nebo existují hlavně jako nástroj k převádění peněz. Takto je popisuje i odůvodnění české AML vyhlášky.

Ve sbírce listin chybí u firmy STEEL QUEEN účetní závěrky za většinu let existence firmy. Za poslední dvě dekády je zveřejněna jen závěrka za rok 2001, kdy ještě firma neměla ruské majitele, a za rok 2022. Ukazuje téměř totožné krátkodobé pohledávky a závazky v řádu šesti milionů korun. Z dokumentu ale není zřejmé, komu firma dluží, kdo dluží jí ani proč.

„Pokud společnost dlouhodobě neodevzdává státu své účetní závěrky, a tedy nenechává stát nahlížet do svého fungování, je třeba hledat příčinu tohoto problému. Zároveň ale v jediné zveřejněné účetní závěrce vidíme, že společnost dlužila necelých šest milionů korun, a přitom sama někomu půjčila podobnou částku. Podobné kroky jsou pak typické pro společnosti, které jsou nebo byly součástí schémat praní špinavých peněz,“ řekl redakci Marek Chromý z Transparency International.

Redakce investigace.cz se Alexeye Moldavantseva pokusila kontaktovat, zprávy však zůstaly bez odezvy. Redakce se také pokusila získat informace u Krajského soudu v Brně, kde je společnost zapsaná, do vydání článku ale jejich tiskové oddělení neodpovědělo.

Přečtěte si

Česká spojka v ruské pračce

Česká republika dlouhodobě figuruje v kauzách praní peněz. Šlo například o kauzu Troika Laundromat, kdy jsme společně s novináři z OCCRP zdokumentovali podezřelé platby z Ruska, Ázerbájdžánu a dalších zemí, které souvisely s Českou republikou, ve výši přes šest miliard korun.

Redakce investigace.cz v rámci dalšího projektu, FinCEN Files, zjistila, že přes schránkové firmy Českem prokazatelně protekly miliardy korun. Uniklé dokumenty potvrdily fakt, že se Česko stalo jedním z evropských center, kde se perou peníze z Ruska – ať už ukradené zkorumpovanými úředníky z ruského státního rozpočtu, z vytunelovaných firem, nebo z úplatků pro celníky.

Také česká sekce Transparency International v srpnu 2022 publikovala analýzu, v níž poukázala na to, že se v letech 2014–2016 dostaly do Česka v přepočtu tři miliardy korun z Ruska. Jako nástroj na převádění peněz byly používány schránkové firmy. Analýza odhalila vazby finančních převodů na vlivné ruské oligarchy.

The post Válečný zločinec v Česku spoluvlastní firmu s ruským politikem appeared first on investigace.cz.

Kauza serveru Hunterbrook odhalila nesrovnalosti v dokumentech a veřejných příslibech firmy Czechoslovak Group nejbohatšího Čecha Michala Strnada. Akcie CSG pak na burze okamžitě začaly padat o desítky procent. K dokreslení problémů, které skupina má, američtí novináři použili i citace z textů, na kterých spolupracovala investigace.cz.

Czechoslovak Group Michala Strnada není schopna vyrábět tolik munice, kolik deklarovala při lednovém vstupu na amsterodamskou burzu. Zjistil to americký investigativní server Hunterbrook. Po zveřejnění jejich zjištění se akcie CSG výrazně propadly.

Investoři si podle webu Hunterbrook koupili mnohem větší neznámou, než se dosud zdálo. Strnad je obchodník se zbraněmi, který munici ve větší míře přeprodává, než vyrábí. Do portfolia CSG patří i dceřiná společnost ve Španělsku, na kterou NATO uvalilo sankce pro možné korupční praktiky. Ve firmě CSG navíc zůstává významný menšinový vlastník, který disponuje „mimořádnými právy“ a pomyslným Damoklovým mečem nad finanční rozvahou společnosti.

Interní materiály prezentují CSG jako přímého konkurenta německého muničního gigantu Rheinmetall. Analýza Hunterbrooku odhaluje, že drtivá většina tržeb společnosti z munice nepochází z výroby granátů, ale z jejich přeprodeje.

Munice tvořila loni dvě třetiny tržeb CSG a byla hlavním motorem zvýšení jejího odhadovaného zisku. Interní materiály firmy ukazují současnou kapacitu výroby velkorážní munice na úrovni 630 tisíc nábojů ročně. Vyplývá z nich také, že osmdesát procent produkce CSG tvoří munice ráže 155 mm, což je nejžádanější dělostřelecká munice podle standardu NATO.

To by znamenalo, že CSG vyrábí půl milionu nábojů ročně, což by ji řadilo do stejné ligy jako Rheinmetall. Novináři ale upozorňují, že „výroba“ není totéž jako „výrobní kapacita“ a CSG možná této nejednoznačnosti ve svých propagačních materiálech využívá. Když Hunterbrook požádal CSG o objasnění, zda skutečně dokáže vyrobit kolem 500 tisíc nábojů ráže 155 mm, společnost odmítla odpovědět – s tím, že nezveřejňuje kapacitu podle typu munice.

Co jsme o CSG napsali v minulosti?

Hunterbrook svou analýzu opřel i o starší analýzy a investigativy médií z České a Slovenské republiky. Profil CSG dotváří i za pomoci zjištění redakce investigace.cz. Server Hunterbrook investigaci.cz cituje, aby doložil, že Michal Strnad i jeho otec Jaroslav měli vybudované pevné vztahy uvnitř české i slovenské politiky.

Strnad byl dárcem bývalého prezidenta Miloše Zemana a podle našich zjištění se na Zemanově volební kampani v roce 2018 podílel významným dílem – od Michala Strnada pocházely dvě třetiny všech příspěvků.

Víc o tomto tématu si můžete přečíst tady:

Přečtěte si

Válečný milionář: Jak hlavní sponzor Zemanovy kampaně vtrhl do balkánských muničních skladů

Hunterbrook upozorňuje i na další zjištění redakce investigace.cz. Strnad podle všeho v únoru 2024 nabídl české vládě dělostřelecké granáty ráže 155 mm za 3 200 eur za kus. Přibližně ve stejnou dobu nabídl turecký výrobce společnosti Excalibur Army prodej obdobných granátů M107 za 2 500 eur za kus. Strnad tedy prodal českému státu munici s třicetiprocentní přirážkou.

Víc o tomto tématu si můžete přečíst tady:

Přečtěte si

Pochybnosti i uznání. Česká muniční iniciativa čelí kritice, Ukrajině ale pomáhá

O CSG Strnada jsme psali i zde:

Jak si Jaroslav Strnad, zakladatel CSG, zakoupil dvě makedonské továrny na dělostřeleckou munici za směšné nízké ceny, a to prostřednictvím politiků a bezpečnostních služeb:

Přečtěte si

Výkup balkánských továren

Jak Jaroslav Strnad nakoupil vrtulníky od německé policie a přeprodal je maďarské policii za trojnásobnou cenu:

Přečtěte si

Dražší, ale nablýskané. Czechoslovak Group přeprodala Maďarům staré vrtulníky za trojnásobnou cenu

Jak CSG dodala houfnice Dana ázerbájdžánské armádě – navzdory doporučením OSN, EU a OBSE:

Přečtěte si

České zbraně v Ázerbájdžánu I: Jak se z podvozku stalo dělo

Jak funguje obchod s vojenským materiálem a jak toho využívá CSG:

Přečtěte si

České zbraně v Ázerbájdžánu II: Ministerská mlha

Jak CSG dodává předražené granáty na ukrajinskou frontu:

Přečtěte si

Zbraně pro Ukrajinu – zlatý důl byznysu i korupce

Přehled munice dodávané do Ukrajiny, včetně té od CSG:

Přečtěte si

EU a zbraně pro Ukrajinu: Realitou nepodložené sliby

Jak Strnad údajně podplácel slovenské orgány:

Přečtěte si

Slovenská firma z impéria zbrojaře Strnada je podezřelá, že dávala milionové úplatky

The post Český zbrojař CSG v krizi: Ázerbájdžán, Balkán, stará munice a Zeman appeared first on investigace.cz.

Vladimir Putin se bojí o život. To říká zpráva zpravodajských služeb z EU, kterou získala redakce ruskojazyčného exilového média Important Stories. Šéf Kremlu se minimálně od začátku března letošního roku obává úniku citlivých informací, spiknutí či pokusu o puč. Zejména ho děsí útok dronem, který by mohl zinscenovat některý ze členů ruské politické elity.

Autor textu, ruský novinář Roman Anin, říká, že podle něj je zpráva zpravodajských služeb mimořádně důležitým vhledem do současné situace v Kremlu. 

„Zveřejnili jsme celý text, protože je zjevně ve veřejném zájmu lidí v Rusku i jinde ve světě, zejména vzhledem k tomu, že se Rusko pro zbytek světa stává izolovanou terra incognita. Strach v autoritářském systému často signalizuje nestabilitu a může vést k zásadním politickým změnám, včetně represí a konfliktů mezi elitami. Věřím, že těchto změn budeme v Rusku brzy svědky,“ říká Anin pro redakci investigace.cz.

Kamery v bytech kuchařů

Putinova panika zasáhla kromě něj i jeho nejbližší okolí. Bezpečnostní opatření jsou aktuálně nejpřísnější za celou dobu Putinova vládnutí. Sám téměř nevychází ze svého bunkru a nikdo v jeho okolí nemůže používat mobil nebo jezdit veřejnou dopravou. Všichni kuchaři, bodyguardi nebo fotografové mají ve svých bytech nainstalované kamery.

Tato opatření se ale týkají i nejvyššího velení ruské armády. Dosud byl pod nejpřísnější státní ochranou jen náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov. Teď na seznam vysoce chráněných osob přibylo nejméně deset generálů, což se redakci Important Stories podařilo ověřit i z dalšího zdroje.

Problémům může čelit i bývalý ministr obrany, v současnosti tajemník Rady bezpečnosti Ruské federace Sergej Šojgu. Ten byl ve zprávě označen jako možný cíl puče. Na začátku března totiž bezpečnostní složky zatkly jeho bývalého prvního náměstka Ruslana Calikova. Teď by bezpečnostní složky mohly zasáhnout i proti Šojguovi, pravděpodobnost jeho zatčení se podle zprávy zásadně zvýšila.

Přečtěte si

Strach nesmí řídit váš život. Sovětský disident Alexandr Podrabinek o Putinově režimu a ruské opozici

Nejdůležitější zpráva o stavu Ruska

„Dokument popisuje situaci v Kremlu, rostoucí napětí mezi bezpečnostními činiteli v důsledku neúspěchů ve válce s Ukrajinou, stejně jako Putinovu sílící obavu z možného puče či pokusu o atentát, což vedlo k bezprecedentnímu zpřísnění bezpečnostních opatření a rozšíření pravomocí Federální ochranné služby. Podle mého názoru se jedná o jednu z nejdůležitějších zpráv o Rusku v poslední době,“ píše Anin ve svém článku.

Podle něj jde o přechod ruského režimu do zásadně odlišného stavu. Rusko ve všech ohledech ztrácí svou sílu, válečně, vnitrostátně, ekonomicky, sociálně. „Všechny tyto faktory dohromady, jak již dříve napsal Important Stories, musely dříve či později vést k boji mezi ruskými klany ‚siloviků‘ o trůn slábnoucího diktátora,“ dodává novinář.

„Putin, který tento systém moci sám vybudoval, dobře chápe, co ho čeká – odtud pramení rostoucí paranoia, bezprecedentní izolace od veřejnosti i od vlastního nejbližšího okolí a pokus o vytvoření nové opričniny (název používaný pro zvláštní správní systém v carském Rusku v 16. století, pozn. red.) v podobě Federální ochranné služby (FSO), vybavené neomezenými donucovacími pravomocemi,“ míní.

Íránská cesta anebo doba smutku

Rusko má teď podle Anina dvě možné cesty, kudy se může vydat – íránská cesta, anebo doba smutku. V íránské cestě se Putinovi podaří konsolidovat kolem sebe loajální bezpečnostní služby – především FSO a Národní gardu –, které vytvoří ruský model íránských revolučních gard. Prostřednictvím bezprecedentních represí, které zasáhnou širší vrstvy obyvatelstva i ty, kteří byli dříve považováni za nedotknutelné, si diktátor udrží moc silou.

„Tento scénář by také znamenal další izolaci země od internetu a vnějšího světa: opričnina nebude tolerovat žádné kritiky,“ říká Anin.

Doba smutku je právě odkazem na opričninu, tedy systém Ivana Hrozného z 16. století. „První opričnina vznikla jako pokus Ivana Hrozného udržet kontrolu nad elitami a posílit autokratickou vládu v podmínkách dlouhotrvající a ničivé války a vnitřní krize. Teror opričniny, ekonomické vyčerpání a devastace vedly k době smutku a občanské válce,“ popsal Anin.

„Který z těchto scénářů je v Rusku pravděpodobnější, není tak důležité. Důležité je, že každý z nich je vysoce pravděpodobný,“ míní novinář.

Přečtěte si

Syn Putinova parťáka z KGB investoval do českého pivovaru. Je rovněž vystudovaný rozvědčík

Začalo to útokem na generála

Výrazné navýšení bezpečnostních opatření kolem Putina pramení z událostí z loňského prosince. Po vraždě generálporučíka Fanila Sarvarova v Moskvě 22. prosince 2025 navrhl náčelník generálního štábu Gerasimov svolání ruské Bezpečnostní rady. Putin se však situaci rozhodl řešit na vlastní pěst a na kobereček si zavolal menší skupinu zástupců bezpečnostních složek, jen tři dny po útoku na Sarvarova a na stejném místě, kde došlo k jeho vraždě.

Během zasedání si zástupci bezpečnostních složek, takzvaní „siloviki“, navzájem vyčítali nedostatky v bezpečnostním systému, které odhalily ukrajinské útoky – Gerasimov ostře kritizoval své kolegy ze zpravodajských služeb za to, že je nedokázali předvídat.

Ředitel Federální bezpečnostní služby Alexandr Bortnikov naopak zdůraznil nemožnost systematicky předcházet takovým útokům a kritizoval ministerstvo obrany za to, že nemá specializovanou jednotku odpovědnou za fyzickou ochranu nejvyšších úředníků.

Šéf Národní gardy Viktor Zolotov zase poznamenal, že nemá peníze na ochranu důstojníků ministerstva obrany, a Gerasimovovi předložil doporučení týkající se operační bezpečnosti pro důstojníky ministerstva obrany, což Gerasimova naštvalo.

Vše se soustředí na ochranu Putina

Redakci Important Stories se podařilo ověřit i další důležité informace z reportu zpravodajských služeb. V poslední době dochází k rozsáhlým výpadkům internetu v Moskvě, což podle informací redakce provádí právě Federální ochranná služba (FSO).

Několik zdrojů serveru Important Stories taky potvrdilo Putinův strach z komplotu nebo pokusu o převrat. „Například současný důstojník FSB sdělil serveru Important Stories, že pro jeho jednotku je nyní mnohem obtížnější získat povolení k odposlechu v nepolitických trestních případech, protože veškeré vybavení bylo přesměrováno na sledování vlády a dalších státních orgánů‘,“ píše web.

O zvýšené míře Putinovy paniky svědčí i nadcházející oslava konce druhé světové války: žádný poslanec ruské dumy nedostal na oslavy na Rudém náměstí pozvánku.

Autor textu: Dávid Pásztor
Převzaté z istories.media. Původní autor: Roman Anin

The post Žádné telefony, panika, strach o život. Nejdůležitější zpráva o stavu současného ruského režimu odhalila Putinovo nejstřeženější soukromí appeared first on investigace.cz.

Ukrajinská novinářka Anna Babinets odhalila, jak bývalý prezident Viktor Janukovyč utratil miliardy z veřejných peněz za rezidenci se saunou, diamanty ve výtahu a pštrosí farmu. Pomáhala spustit projekt YanukovychLeaks, pátrala v Panama Papers po offshorových strukturách bývalého prezidenta Petra Porošenka – a v Pandora Papers narazila na firmy nynějšího ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského napojené na oligarchu Igora Kolomojského.

Po začátku ruské invaze Anna Babinets připravila svou redakci investigativních novinářů Slidstvo.Info na práci ve válečných podmínkách. Lidé spali v kanceláři, mezi spacáky pobíhaly kočky, a reportéři vyjížděli do terénu hned po vojenských útocích. Pět z jejich novinářů dnes slouží v armádě – někteří jako analytici, jiní v bojových jednotkách.

V rozhovoru s Pavlou Holcovou mluví Anna nejen o válečné žurnalistice, ale i o verbálním napadání, které zažila poté, co zveřejnila citlivé kauzy. Vysvětluje, proč se v době, kdy kolem nich zuří válka, v redakci dál zabývají tématem korupce a proč mlčení škodí víc než pravda.

V dalším díle Protagonisty uslyšíte polského novináře Wojciecha Cieślu, který se ponořil do hlubin případu výbuchem zničeného plynovodu Nord Stream – a popisuje, co se stane, když novináři spolupracují lépe než tajné služby.

Přečtěte si

PROTAGONISTA: Novinářky a novináři, kteří se nechtěně stali hrdiny svých vlastních kauz – celá série

The post PROTAGONISTA: 6. díl – Anna Babinets – Tisíce dokumentů na dně jezera. Vysušit, naskenovat, zveřejnit appeared first on investigace.cz.

Redakce IStories spustila databázi zahrnující údaje o zesnulých a nezvěstných ruských vojácích. Srbská policie prověřuje možné zneužití prostředků USAID (Agentura Spojených států pro mezinárodní rozvoj). Bělorusko prodává řepkový olej z okupované Ukrajiny do EU. Rumunská policie zadržela krajně pravicového politika Călina Georgesca. Britské úřady odsoudily šest mužů za obchodování s migranty a nucení jich k práci na konopných farmách po celé zemi.

Srbská policie na příkaz speciální protikorupční jednotky Nejvyššího státního zastupitelství v Bělehradě prohledala kanceláře několika nevládních organizací, aby shromáždila důkazy o možném zneužití prostředků USAID. Tento krok přišel poté, co administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v lednu na 90 dní zmrazila financování USAID.

Podle Institutu pro evropské záležitosti vláda USA zároveň poskytla Srbsku v letech 2012 až 2020 pomoc ve výši více než 110 milionů dolarů (2,6 miliardy korun), které šly do státního rozpočtu, jenž spravuje politická většina v zemi. Spojené státy podpořily Srbsko od roku 2000 celkovou pomocí ve výši více než jedné miliardy dolarů. Některé z nevládních organizací, které byly prohledány, uvedly, že nevedou žádné projekty financované USAID. Maja Stojanović, výkonná ředitelka organizace Občanské iniciativy, prohlásila, že do kanceláří její organizace vtrhlo asi dvacet detektivů, aniž by předložili soudní příkaz.

Redakce IStories spustila databázi s názvem Charon, která zahrnuje údaje o zabitých či nezvěstných ruských vojácích. Umožňuje vyhledávání jednotlivců, odhady počtu padlých podle regionů, jejich věk, místa úmrtí nebo údaje o nezvěstných ruských vojácích. Databázi web IStories pravidelně aktualizuje na základě dat z různých zdrojů, zejména veřejných zpráv o úmrtí. Projekt je pojmenován podle postavy ze starořecké mytologie, převozníka duší zemřelých přes řeku Styx do říše mrtvých.

Rumunská policie zadržela krajně pravicového politika Călina Georgesca, jenž vyhrál první kolo loňských prezidentských voleb. To bylo však záhy zrušeno kvůli ovlivnění voleb cizím státem – ve zveřejněných dokumentech s informacemi tajných služeb se mluví o Rusku. Policie Georgesca zadržela v Bukurešti, právě když se údajně chystal zaregistrovat jako kandidát do dalších voleb. Redakce investigace.cz nedávno informovala o jeho masivní tiktokové kampani, na níž se podílelo přes 25 tisíc tiktokových účtů, což vedlo k nárůstu Georgescovy podpory z 5 % na 23 %.

Přečtěte si

Rumunsko: Kampaň na TikToku kandidátovi krajní pravice (skoro) vyhrála prezidentské volby

Přečtěte si

Podcast Odposlech: Rumunské volby, TikTok a ruské vměšování. Raketový vzestup extrémně pravicového kandidáta Calina Georgescu komentuje Josef Šlerka

Běloruské firmy prodávají řepkový olej z okupované Ukrajiny do EU, zjistili novináři z Radio Free Europe/Radio Liberty. Zatímco ještě v roce 2021 byla největším dodavatelem řepkového oleje Ukrajina, na konci roku 2022, prvního roku ruské invaze do Ukrajiny, to už bylo Bělorusko. Jen během poloviny roku 2024 nakoupila EU z Běloruska 90 400 tun řepkového oleje, což je čtyřikrát více než množství vyvezené z této země za celý rok 2021. Ukrajina v důsledku ruské invaze přišla o 18 % orné půdy, kterou obdělávala ještě v předvečer invaze. Investigace média Radio Free Europe/Radio Liberty ukázala, že nejméně pět běloruských společností, včetně největší Agroprodukt, obdrželo řepku z Ruskem obsazeného regionu Cherson. Šetřením se rovněž zjistilo, že stejná společnost pokračuje v dodávkách řepkového oleje do Litvy, jediné země EU, která doposud zakázala dovoz běloruských potravin. Do Litvy se nyní řepkový olej dostává přes Lotyšsko a Polsko.

Přečtěte si

Obcházení sankcí. Jak se do Česka dostává běloruská močovina

Přečtěte si

Děravé sankce. Rusko a Bělorusko dovážejí do EU dřevo i přes obchodní omezení

Britské úřady odsoudily šest mužů za to, že obchodovali s migranty a nutili je k práci na konopných farmách po celé zemi. V rámci vyšetřování byl identifikován vůdce gangu Mai Van Nguyen, který konopné farmy ovládal. Skupina si na provádění svých nelegálních operací pronajímala nemovitosti s využitím falešných dokladů a přezdívek.

Tři muži byli údajně pověřeni vykořisťováním migrantů zaměstnaných na konopných farmách. Další dva členové, kteří pracovali jako taxikáři, převáželi migranty mezi jednotlivými nemovitostmi a vydělávali stovky liber za jednu cestu, zatímco poslední člen sloužil jako prostředník a staral se o prodej konopí a také zprostředkování pronájmů nemovitostí v Birminghamu. „Nejenže byli migranti převáženi do Velké Británie neuvěřitelně nebezpečnými způsoby – nákladními auty nebo loděmi –, ale poté byli nuceni žít v ponižujících podmínkách, aby splatili své dluhy otrockou prací. Víme, že někteří byli také vystaveni násilí,“ řekl velitel pobočky NCA Kevin Broadhead.

Přečtěte si

Počet případů obchodování s lidmi roste

Přečtěte si

Andrew Tate: Nové dokumenty poodhalují podezřelé finanční operace

The post #zesvěta: Běloruské firmy prodávají do EU olej vyrobený z ukradené ukrajinské řepky appeared first on investigace.cz.

Hostem Josefa Šlerky v nejnovějším díle podcastu Data Boutique je Jan Kofroň z Fakulty sociálních věd. V rozhovoru přibližuje aktuální vývoj na frontě, včetně ruských postupů, zapojení severokorejských jednotek či spekulací o ukrajinské jaderné zbrani. Dozvíte se také, jaké by mohly být širší důsledky pro Evropu, jaký má pro situaci význam americká politika a zda svět směřuje k novému uspořádání sil.

The post Data Boutique: Strategické posuny, geopolitické kalkulace a americké volby. Jak se proměňuje dynamika rusko-ukrajinské války? appeared first on investigace.cz.

Ukrajinské ženy předložily novinářům svědectví o sexuálním násilí páchaném příslušníky ruských jednotek v Ukrajině. Finanční akční výbor bojující proti praní peněz se zaměří na Spojené arabské emiráty a na znepokojivá zjištění odhalená v rámci projektu Dubai Unlocked. Nová analýza webu Bellingcat popisuje, do jaké míry bylo zničeno vzácné kulturní dědictví v Gaze.

Finanční akční výbor (FATF), který bojuje proti praní peněz, chce prověřit zjištění OCCRP týkající se Spojených arabských emirátů (SAE). Finanční akční výbor vyřadil letos v únoru Spojené arabské emiráty ze seznamu zemí, jež nepřijaly odpovídající opatření proti praní špinavých peněz. Teď se však chce FATF na SAE znovu zaměřit a přezkoumat zjištění odhalená v rámci mezinárodního projektu investigativních novinářů Dubai Unlocked. Ten popisuje, že v Dubaji vlastní majetek odsouzení zločinci, mafiáni či osoby, na něž byly uvaleny sankce. Podle  žurnalistů zapojených do projektu navíc tamní realitní makléři při koupi nemovitostí nabádali klienty k platbě v hotovosti a nezjišťovali, odkud hotovost pochází, což je v rozporu se standardy FATF.

V reakci na fakta z projektu Dubai Unlocked Spojené arabské emiráty prostřednictvím velvyslanectví ve Velké Británii a Norsku uvedly, že „berou svou roli při ochraně integrity globálního finančního systému velmi vážně“. Právnička Maíra Martini z organizace Transparency International se ovšem pozastavuje nad tím, proč úřady v SAE nezakročily dříve, než reportéři zveřejnili svá odhalení. „Většina případů odhalených novináři vychází z údajů, které mají úřady v SAE k dispozici.“

Přečtěte si

Projekt Dubai Unlocked vyvolal v Evropském parlamentu otázky

Ukrajinské ženy přinášejí svědectví o tom, jak je znásilnily příslušníci ruských jednotek. Jejich příběhy přibližují novináři z webu Kyiv Independent, kteří se také rozhodli identifikovat viníky. „Jestli se mnou nechceš být, zavolám dvacet lidí a budeš se střídat s každým. Tak si vyber, buď budeš se mnou, nebo s nimi,“ řekl prý mladé ženě jeden z ruských vojáků. Kyiv Independent použil výpovědi znásilněných žen i svědectví vesničanů a dalších a podařilo se mu identifikovat velitele jednotek, v nichž pachatelé působili.

Reportéři upozorňují, že nedokáží určit míru rozsahu, v jakém je sexuální násilí používáno ruskými jednotkami v Ukrajině jako válečná zbraň. Psycholožka Natalia Potseluieva, jež pracuje s přeživšími, však popisuje, že hovořila s velkým množstvím obětí ve věku od 5 do 65 let. Mezi oběťmi sexuálního násilí páchaného ruskými vojáky jsou také muži.

Přečtěte si

Znásilnění, elektrické šoky, hrozby kastrací. Čtyři ukrajinští muži popisují mučení v ruském zajetí

Trasy, po nichž se pašují lidé do USA, začínají charterovými a komerčními lety. Odhaluje to nová investigace agentury Reuters. Rekordní počet lidí překračujících americké hranice je hlavním tématem listopadových prezidentských voleb v USA. Podle Reuters  přichází do USA stále více migrantů z celého světa. Nové trasy do Spojených států amerických vedou přes Střední Ameriku, kam takto létají například lidé z Indie.

Už před několika měsíci prý do Salvadoru začala létat letadla převážně s indickými občany, kteří s sebou měli jen batoh, přestože tvrdili, že jsou turisté a zemi navštěvují na několik týdnů. Americké úřady později zjistily, že téměř všichni pasažéři charterových letů, co vystoupili v San Salvadoru, následně ilegálně překročili hranice USA, uvedl americký úředník pro Reuters. Lidé platí za cesty převaděčům velmi vysoké částky zahrnující letenky do Střední Ameriky a poté jízdu autobusem a pobyt v hotelu na cestě k americko-mexické hranici.

Přečtěte si

Převaděč promluvil. Zachraňuji ukrajinské muže před smrtí. Cena sto tisíc korun

Rus, který se pokusil zapálit Leninovo mauzoleum, byl odsouzen ke čtyřem rokům vězení. Sedmatřicetiletý Konstantin Starčukov minulý rok v červenci hodil na mauzoleum na moskevském Rudém náměstí zápalnou láhev. Ta však zasáhla zábranu a nezpůsobila na budově žádné škody. Starčukov uvedl, že to, co udělal, provedl v rámci „boje proti vlivu zednářství na ruskou společnost“.

Přečtěte si

„Odejít může jen ten, kdo má peníze.“ Lidé z Gazy platí tisíce dolarů za útěk přes Egypt

Nová analýza odhalila zničené kulturní dědictví v Gaze. Web Bellingcat a jeho partneři z platformy Scripps News zjistili, že od začátku konfliktu Izraele s teroristickým hnutím Hamás v říjnu loňského roku došlo k poškození desítek míst náboženského a kulturního dědictví v Gaze. Analytici z Bellingcat použili satelitní snímky, videa i fotografie, aby identifikovali zničená místa, jež zahrnují významné archeologické památky staré tisíce let, mešity nebo hřbitovy. Jejich zjištění teď doplňují výzkum prováděný institucí UNESCO a dalšími organizacemi s cílem předběžně vyhodnotit škody způsobené na kulturních památkách v Gaze. Posouzení situace přímo na místě zatím není možné kvůli probíhajícímu konfliktu.

Neznámí útočníci brutálně zavraždili pákistánského novináře Chalíla Džibrána. Ten se v posledních dvou letech věnoval nárůstu ozbrojování a terorismu v zemi. Jde o už sedmého pracovníka médií, který byl letos v Pákistánu zabit.

Džibrán a jeho tři přátelé se vraceli domů ze společné večeře ve městě na severozápadě Pákistánu, když bylo jejich auto přepadeno. Dva ozbrojení muži vytáhli novináře z auta a jeho třem přátelům řekli, aby vystoupili a vysvětlili jim, že oni nejsou jejich cílem. Na novináře následně vypálili 19 ran. Džibrán byl už dříve údajně vystaven četným výhrůžkám kvůli své práci. Pákistánský právní expert Usáma Malik řekl OCCRP, že novináři v zemi čelí zastrašování, obtěžování a nepřiměřenému trestnímu i občanskoprávnímu stíhání ze strany nestátních subjektů i státních institucí.

Autorka textu: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní fotografie: investigace.cz

The post #zesvěta: Ruští vojáci znásilňují ukrajinské ženy. Zničené kulturní dědictví v Gaze appeared first on investigace.cz.

Boty značky Faradei hojně nosí ruští vojáci bojující v Ukrajině. Značku vychvalují prokremelské telegramové kanály, ale i známý propagandista a televizní moderátor Vladimir Solovjov. Jak ale zjistila Novaja Gazeta Europe, opoziční ruské noviny publikované v lotyšské Rize, na úspěchu výrobků Faradei se podílejí i některé evropské společnosti, včetně české Prabos Plus, které ruské firmě dodávají důležitý materiál. Majitelé Faradei vlastní nemovitosti na Slovensku, jejich potomci disponují tamním občanstvím a mohou tak libovolně cestovat po Evropě navzdory zákazu platnému pro ruské občany po vypuknutí války v řadě zemí EU. Investigace.cz spolu s médiem Novaja Gazeta Europe o jejich slovenském majetku informovaly už v roce 2019.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Světlana a Oleg Andrianovi patří v ruském zpracovatelském průmyslu k vlivným párům. Oleg, statný muž s prošedivělými vlasy, je bývalý kremelský kadet a absolvent prestižní vojenské akademie. Světlana, blondýna s výraznými rysy a věcným vystupováním, se po boku svého manžela účastní schůzek s prezidentem Vladimirem Putinem i ministrem průmyslu. Ve své továrně nedaleko Tambova, městě vzdáleném 500 kilometrů jihovýchodně od Moskvy, také hostili náměstka ruského ministra obrany.

Během třiceti let vybudovali manželé Andrianovi z nicotných začátků úspěšnou rodinnou firmu, která vyrábí outdoorovou a specializovanou obuv pro ruské bezpečnostní složky. Jejich dvě továrny, jež zaměstnávají tisíc lidí, mohou ročně vyprodukovat až pět milionů párů bot. Na řízení výroby se podílí i syn Alexander, jeho žena Olga zase spravuje firemní sociální sítě.

Podnikání Andrianových vzkvétalo díky státním zakázkám. Několik let byla společnost Faradei výhradním dodavatelem obuvi pro ministerstvo vnitra a Národní gardu, od roku 2001 poskytovala své výrobky ruské armádě. Podle média Novaja Gazeta Europe je možné, že tajemství jejich úspěchu při získávání státních zakázek spočívá v úzkém vztahu s Igorem Medojevem, bývalým pracovníkem FSB (Federální služba bezpečnosti) a od roku 2001 asistentem ministra obrany.

Společnosti Faradei se však podařilo navázat vztahy nejen s ruskými bezpečnostními složkami, ale také se světovými lídry ve výrobě obuvi. Jako jediná ruská společnost používala materiál s vodoodpudivou membránou značky Gore-Tex i unikátní systém rychlošněrování značky Boa. Mezi klienty těchto proslulých firem rovněž patří Adidas, Camper, Timberland nebo Patagonia.

Mimo tyto úspěšné zahraniční partnerské vztahy Andrianovi pronikli i do srdce Evropské unie, a to formou vlastnictví majetku na Slovensku. O manželích s vazbami na ruské tajné služby, včetně Medojeva, investigace.cz společně s Novou Gazetou psala již v roce 2019. Tři roky poté Rusko napadlo Ukrajinu, avšak ani válečný konflikt nenarušil osobní či obchodní vazby největšího výrobce obuvi pro ruské vojáky s Evropou, jež přitom jako odpověď na agresi zavedla celou škálu protiruských sankcí.

Přečtěte si

Prázdniny ruského špiona v Bratislavě

Profit z války

V únoru 2022, kdy na rozkaz Vladimira Putina začala invaze, se na stránce Faradei na ruské sociální síti VKontakte objevilo několik protiválečných příspěvků. Jejich přesný obsah dnes už není známý. V březnu, několik týdnů po zahájení konfliktu, totiž nově publikovaný text oznámil, že stránka byla „pod kontrolou nepřátelských sil“, a následovala i omluva za „politický a extremistický obsah“. Pokud tehdy existovaly nějaké pochybnosti o tom, že hlavní dodavatel vojenských bot stojí proti těm, kteří je nosí, rychle se rozptýlily.

S počátkem invaze byly všechny dodávky ruského ministerstva obrany utajeny, existuje však řada důkazů, že Faradei ruské vojáky na frontové linii v Ukrajině botami nadále zásobuje. Například na webové stránce Voentorg, která se věnuje každodenním potřebám vojáků, je Faradei stále uveden jako dodavatel zajišťující „šití na míru a dodávky oděvních součástí“.

Několik vojáků bojujících v Ukrajině sdělilo listu Novaja Gazeta Europe, že boty Faradei jim byly vydány jako součást standardní výstroje. O společnosti Faradei se zmiňuje i telegramový kanál s názvem Vojenský informátor, jenž boty příznivě srovnává s dříve používanou tureckou vojenskou obuví: „Na první pohled jsou daleko lepší než turecké protějšky Lowa (Vaneda, YDS). Měkké, s kvalitními švy.“

Chvalozpěv přidal i propagandista Vladimir Solovjov, když se během jednoho ze svých vysílání objevil v obuvi Faradei a firmu pochválil slovy: „Naši kluci se naučili vyrábět taktické oblečení a fantastické boty, které používají speciální jednotky. Jsou to skuteční mistři.“

Od začátku války Faradei nadto rozšířil výrobu, a to i díky zvýhodněnému úvěru od ruského ministerstva průmyslu a obchodu. „S pomocí fondu ministerstva průmyslu a obchodu – v loňském roce nám přidělili finanční prostředky – jsme úspěšně nakoupili vybavení, protože v té době, na konci loňského roku, klesl kurz eura, a my jsme velmi dobře nakoupili. Letos kompletně restrukturalizujeme továrnu a doplníme její vybavení,“ řekla Světlana Andrianova v srpnu 2023 prezidentu Putinovi během kremelského setkání zaměřeného na rozvoj průmyslu.

Nákupy v evropských zemích 

Celní údaje zároveň ukazují, že za dva roky války značka Faradei dovezla z Evropy zboží v hodnotě 1,2 miliardy rublů (v aktuálním přepočtu něco přes 304 milionů korun). Dovoz zahrnoval také vybavení pro plánovanou výrobní proměnu továrny – například hliníkové formy na podrážky z České republiky v hodnotě 35,5 milionu rublů, tedy téměř za devět milionů korun.

Formy měla dodat česká firma Prabos Plus sídlící ve Slavičíně nedaleko Zlína, jejíž tradice sahá až do roku 1860. Firma podle dovozní databáze dodala také tkaničky a plastové kompozitní podrážky. Zboží putovalo v říjnu a listopadu 2023 přes firmu Ivera, v níž je ředitelem Alexander Andrianov a která dodává materiál firmě Faradei. Prabos tvrdí, že firmě Ivera dodala pouze tkaničky. Dodávky forem a podrážek však popírá.

Největší akcionář a zároveň generální ředitel společnosti je podnikatel Juraj Vozár. „Veškerou spolupráci s Faradei jsme ukončili v březnu 2022,” sdělil redakci investigace.cz. „My ani žádné formy nedodáváme, protože jsme výrobci obuvi,“ podotýká Vozár. Jeho vyjádření je však v rozporu s celními daty, která ukazují, že formy byly firmě Ivera dodány. Ve výroční zprávě za rok 2022 firma Prabos také uvedla pod kolonkou „Nejvýznamnější zařazení dlouhodobého hmotného majetku” několik forem, přičemž některé z nich se již pod stejnou kolonkou ve výroční zprávě za rok 2023 nevyskytují.

I Prabos má licenci společnosti Gore-Tex k produkci vodoodpudivé membrány. Dnes patří mezi přední středoevropské výrobce obuvi pro průmysl, armádu, policii nebo hasiče. Zhotovuje ale také outdoorové a lovecké boty. Hlavním zdrojem tržeb společnosti jsou veřejné zakázky pro uniformované složky a zakázky pro výrobní podniky. Své produkty Prabos dodával například i armádě Litvy, Švýcarska nebo Nizozemska.

Obuv ze Slavičína rovněž nosí vojáci Armády ČR, což ve firemním účetnictví v roce 2017 představovalo 41 % tržeb. Letošního května Prabos Plus uzavřel celkem pět smluv s českými státními institucemi, dohromady v hodnotě přes 47 milionů korun. Šlo například o ministerstvo obrany, kterému má dodat polní obuv v hodnotě přes 41 milionů.

Přečtěte si

České zbraně se i nadále dostávají na ruský trh. Část z nich dováží Turecko

Mimo české dodávky ruská firma Faradei pořídila lisovací formy z Itálie v ceně téměř milionu rublů (kolem 250 tisíc korun). Nýty dodal další italský výrobce Sammi Export. Prokremelský telegramový kanál Vojenský informátor je popsal obdivným komentářem: „Měkké, s kvalitními švy, bez technologie Gore-Tex, ale s nýty v benátském stylu imitujícím zlato.“ Za dva válečné roky Faradei nakoupil v Itálii a ve Španělsku textil a netkané materiály v hodnotě téměř miliardy rublů (zhruba čtvrt miliardy korun). Kromě toho firma obdržela další vybavení v hodnotě 54 milionů rublů (13,6 milionů korun) z Jižní Koreje, která stejně jako jiné evropské země odsoudila válku v Ukrajině a připojila se k protiruským západním sankcím.

Novaja Gazeta Europe oslovila několik dodavatelů Faradei s žádostí o vyjádření. Společnost Boa sídlící v Coloradu odpověděla, že s firmou ukončila spolupráci 7. března 2022. Italská společnost Siretessile jakékoli dodavatelské vazby také popírá. Celní dokumenty ale ukazují, že Siretessile dodávala materiál společnosti Ivera, napojené na Faradei, i v letech 2022 a 2023.

Cestování po Evropě

Olga Andrianova, snacha zakladatelů Faradei, spravuje na sociální síti VKontakte vlastenecký profil s fotografií, na jejímž pozadí je ruská vlajka. Její instagram, který provozuje i přes oficiální zákaz ruských úřadů, však dokládá, že mimo patriotismus ráda pobývá i v zemích, kam by Rusové neměli mít přístup.

Podle zjištění naší redakce i novinářů z deníku Novaja Gazeta Europe rodina Andrianových vlastní několik pozemků o celkové rozloze přes dvanáct hektarů a dva domy v obci Limbach nedaleko Bratislavy. V této oblasti žijí bohatí Slováci včetně bývalého prezidenta Ivana Gašparoviče. Jeden dům o rozloze 400 metrů čtverečních je ukrytý za vysokým živým plotem a obklopený zahradou s velkým bazénem na dvoře, kde děti a vnoučata Světlany a Olega Andrianových rády tráví léto. Jak investigace.cz informovala již v roce 2019, v Limbachu mají nemovitosti také Medojevovi.

Další dům o rozloze 376 metrů čtverečních se nachází deset minut chůze od tamního katolického kostela. Všechny nemovitosti jsou napsány na Světlanu Andrianovou, která je koupila v roce 2013. Porovnání dokumentů z let 2019 a 2024, jež získal list Novaja Gazeta Europe, však odhaluje zajímavý detail: od začátku války se její jméno v záznamech změnilo o jedno písmeno, z Andrianové na Adrianovou. Všechny ostatní údaje, jako je rok narození a dívčí jméno, zůstaly stejné.

V březnu 2022 Slovensko vyhlásilo zákaz turistických víz pro ruské občany. To však nemá vliv na přístup Andrianových k jejich majetku. Podle novin Novaja Gazeta Europe rodina několikrát cestovala na Slovensko a do dalších evropských zemí i poté, co Rusko v únoru 2022 vtrhlo do Ukrajiny. V červenci 2022, šest měsíců po zahájení války, zveřejnila Olga Andrianova fotografii ze Slovenska, kam ji doprovázel i její manžel Alexander. Společně tehdy mířili k malebnému Neziderskému jezeru na rakousko-maďarské hranici, kde pak strávili dovolenou.

Olga a Alexandr mají čtyři děti a z uniklých údajů slovenského ministerstva vnitra vyplývá, že nejméně dvě z nich mají slovenské občanství. Tamní zákony umožňují získat občanství i osobám se slovenským původem po jednom z rodičů, prarodičů nebo praprarodičů.

„Není možné vyloučit, že je to způsob, jak se vyhnout sankcím,“ vysvětluje pro Novaja Gazeta Europe šéf oddělení sankcí z Navalného Nadace proti korupci Alexander Pomazujev. „Pokud se ale EU rozhodne sankce uvalit, nezachrání je ani tento krok.“

Přečtěte si

Uvalte sankce na právníky a finanční správce ruských oligarchů, vyzývají EU analytici

V dubnu 2023 rodina také strávila měsíc na Kypru, kde vlastní další dům. „Máme tu pláž celou jen pro sebe i v sezóně,“ uvedla Olga Andrianova v jednom ze svých příspěvků na Instagramu.

„Domnívám se, že tlak sankcí, pokud je opravdu cílený a týká se těch, kteří z války profitují, by se měl zvýšit,“ říká Alexander Pomazujev a dodává: „V tom by měl hlavně spočívat jejich efektivnější dopad i na tyto jednotlivce.“

Novaja Gazeta oslovila také slovenské ministerstvo vnitra a ministerstvo zahraničí, odpovědi na své otázky však neobdržela.

The post Hlavní ruský výrobce armádní obuvi vydělává miliardy na válce v Ukrajině i díky dodávkám z Česka appeared first on investigace.cz.

„Je otázkou, zda pokud by USA řekly, že dál Ukrajinu podporovat nechtějí nebo že jejich podpora bude výrazně snížená, jestli by to v ten okamžik neznamenalo i konec evropské solidarity s Ukrajinou,” říká host dnešní epizody a odborník na vojenství a mezinárodní vztahy Jan Kofroň z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK).

Nejnovější díl podcastu rozebírá, jaká je situace na současném bojišti i to, jaký je poměr sil mezi Ruskem a Ukrajinou. Jan Kofroň také vysvětluje, jakou roli v konfliktu hrají moderní technologie, jako jsou drony, a jak mohou ovlivnit průběh bojů.
V neposlední řadě se dozvíte, jak Ukrajině pomáhá Západ. Proč jsou dodávky munice tak důležité? Jak ovlivňují bojeschopnost ukrajinské armády? A jak se liší taktika a ztráty obou stran konfliktu?

Příští týden uslyšíte druhý díl podcastu, v němž se budeme věnovat pravděpodobným scénářům konce krvavé ruské agrese

The post Válka v Ukrajině: Jak se vyvíjí a kdo má navrch? (1. díl s Janem Kofroněm) appeared first on investigace.cz.