Byla by to podívaná jako z akčního filmu. Útěků z vězení, kde si odpykává pětadvacetiletý trest za obchod s kokainem, srbský narkobaron Zoran Jakšić naplánoval několik. Napřed chtěl utéct během fingovaného převozu do nemocnice, pak si nechal vykopat do věznice tunel a jeho poslední plán zahrnoval použití těžkých zbraní a vrtulníku. Vyplývá to z tajné zprávy peruánské policie, kterou investigace.cz nedávno získala. Jak se plánuje útěk z vězení? Vypadá stejně jako ve filmech? A kolik drogových kartelů je potřeba k osvobození srbského narkobarona?

Rozhovor se šéfredaktorkou investigace.cz Pavlou Holcovou. Dostupný na všech podcastových platformách.

Přečtěte si

Grupo America 2: Den s narkobaronem za mřížemi

The post Podcast ODPOSLECH: (Ne)útěky z vězení srbského narkobarona – rozhovor appeared first on investigace.cz.

Byla by to podívaná jako z akčního filmu. Útěků z vězení, kde si odpykává 25letý trest za obchod s kokainem, srbský narkobaron Zoran Jakšić naplánoval několik. Napřed chtěl utéct během fingovaného převozu do nemocnice, pak si nechal vykopat do věznice tunel a jeho poslední plán zahrnoval použití těžkých zbraní a vrtulníku. Vyplývá to z tajné zprávy peruánské policie, kterou investigace.cz nedávno získala.

Srbský narkobaron Zoran Jakšić, jenž měl svého času téměř monopol na dovoz peruánského kokainu do Evropy, má utrum. Po sérii takřka dokonaných útěků z vězení došla peruánské vězeňské službě trpělivost a přesunuli ho do věznice přezdívané Nemesis. Ta je pojmenována podle starořecké bohyně spravedlivé odplaty za zločin a zpupnost.

Toto vězení bylo vybudováno z bývalé námořní základny v peruánském přístavním městě Callao. V současné době si v něm kromě Jakšiće odpykávají svůj trest jen čtyři vězni, všichni jsou považováni za nesmírně nebezpečné. Mezi nimi je například i bývalý peruánský prezident Fujimori a šéf jeho tajných služeb, odsouzený za pronásledování a mučení politických odpůrců.

Zoran Jakšić se však do nejstřeženějšího peruánského kriminálu nedostal kvůli své předešlé zločinecké činnosti. Přemístili ho tam coby osobu vyhlášenou pokusy o útěk. Jen do přípravy plánů ohledně cesty na svobodu ostatně investoval téměř milion a půl dolarů (přes 33 milionů korun).

Z přísně tajné policejní zprávy, kterou se redakcím investigace.cz a srbského média KRIK.rs podařilo získat, vyplývá, že Jakšič neplánoval dosud poslední útěk sám. Nápad dal dohromady spolu s vysoce postaveným členem mexického kartelu Sinaloa a s jedním z šéfů brazilské organizované zločinecké skupiny Rudé komando (Comando Vermelho). Spiklenci počítali s tím, že nakoupí samopaly, munici, a dokonce i granátomet, vyvolají vězeňské povstání a během zmatku odletí vrtulníkem. Ten měl přistát na střeše věznice.

Kumpáni

Salvador Valencia Ayala, člen mexického kartelu Sinaloa, s Jakšićem spolupracoval už na jeho prvním pokusu o útěk – právě on dokázal sehnat stavaře, kteří vyprojektovali 300 metrů dlouhý tunel z vězení.

Zato José Luiz Fonseca da Silva z brazilského Rudého komanda se připojil až k plánu vězeňského povstání. Je pravděpodobné, že všichni tři se znali už z časů, kdy ještě byli na svobodě a kšeftovali s kokainem. Ve vězení pak zůstali v kontaktu. Peníze na oba zamýšlené útěky patrně poskytly samotné kartely.

Plán vězeňské vzpoury a následného úniku v helikoptéře ale ztroskotal 1. dubna 2021. Jeden z Jakšićových spoluvězňů, který byl zároveň policejním informátorem, řekl svým nadřízeným, že se ve věznici chystá něco „velkého“.

„Střet s bachaři bude divoký a násilný,“ cituje policejní zpráva informátora.

Tou dobou už měli drogoví bossové skoro vše připravené. Chyběli jim jen náboje, které venku mezitím nakoupili členové jejich kartelů. Munice měla být do vězení dodána mezi 3. a 5. dubnem. Zaplacená byla rovněž helikoptéra, granátomety i útočné pušky M16 a AR-15.

Došlo to dokonce tak daleko, že balkánský, brazilský, peruánský i mexický kartel dočasně pozastavily nákup a pašování kokainu a veškeré své úsilí soustředily na přípravu a realizaci úniku svých významných členů.

Jakmile se správa vězení dozvěděla, v jak pokročilém stádiu je plánovaný útěk, okamžitě zasáhla. Jakšić byl převezen do věznice Nemesis, kde jsou spolu s ním už jen výše zmínění čtyři spoluvězni.

Spojené kriminální úsilí

V roce 2016 byl Jakšić zatčen v Peru poté, co se několik let pohyboval mezi Evropou a Jižní Amerikou pod 40 falešnými identitami, včetně jedné slovenské. Když byl v roce 2009 krátce zadržen v Barceloně, měl u sebe pas vystavený na jméno Štefan H., který údajně pocházel z malé vesnice na severu Slovenska.

Přečtěte si

Grupo America 6: Slovenská identita Zorana Jakšiće

V době, kdy byl Jakšić dopaden, patřil k hlavním dodavatelům kokainu do Evropy a pátraly po něm úřady v Řecku, Argentině a Německu. Když ho však investigace.cz v roce 2017 navštívila ve vazbě v Peru, většinu obvinění popřel a přiznal pouze držení 20 kilogramů kokainu.

„Jsem nevinný. Nic na mě nemají,“ prohlásil tehdy během rozhovoru v soukromé cele, kde žil v relativním luxusu s vlastní koupelnou a dvěma mobilními telefony.

Jakšić byl následně odsouzen na 25 let kvůli drogovým obchodům s Jorgem Medinou Gavilánem neboli Jotou.

Gavilán si tenkrát odpykával šestnáctiletý trest, nicméně jeho skupina nadále vydělávala na kokainovém boomu v Peru, byť byl šéf za mřížemi. Podle loňské zprávy Evropského monitorovacího centra pro drogy sice hlavním dodavatelem kokainu do Evropy zůstává Kolumbie, Peru je však na druhém místě těsně za ní. Zpráva uvádí, že z Peru pochází více než třetina kokainu v Evropě.

Gavilánova organizace sídlila v místě známém pod zkratkou VRAEM, což je úrodné údolí, kde se v Peru stékají tři řeky a které je centrem tamní produkce kokainu. Tady nakládali kokainovou pastu do malých letadel známých jako „vlaštovky“, jež létaly na tajné přistávací dráhy v brazilské džungli. Jakmile zásilka dorazila, distributoři jako Jakšić ji rozváželi po celém světě.

I z vězení byl Gavilán schopen koordinovat obchody s Jakšićem, a to díky mobilnímu telefonu. Srb byl tehdy ještě na svobodě. Klíčová byla i podpora ostatních členů kartelů. Policie však jejich hovory odposlouchávala, což nakonec vedlo k Jakšićovu zatčení.

Srbský narkobaron byl nejprve poslán do věznice Miguel Castro Castro, nacházející se nedaleko hlavního města Limy, kde měl za spoluvězně právě Jotu Gavilána. V kontaktu zůstali i poté, co byl Jakšić po odhaleném plánu na útěk 300metrovým tunelem převezen do věznice na opačné straně Limy, pojmenované Ancon 1.

Jak už ale bylo řečeno, Jakšićovým partnerem při budování tunelu byl Salvador Valencia Ayala z kartelu Sinaloa, vězněný od roku 2005 za pokus přepravit 875 kg kokainu z Peru přes Mexiko do USA.

Kumpáni plánovali husarský kousek – propojit vězeňský dvůr, který je pod maximální ostrahou dozorců z Miguel Castro Castro, s rozestavěným domem vzdáleným 300 metrů. Podle policie podzemní štolu navrhli experti z kartelu Sinaloa.

Než byl jejich záměr odhalen, podařilo se vykopat 180 metrů a do tunelu zavést vodu i odvětrávání. Poté, co jejich úmysly vyšly najevo, byli Jakšić s Ayalou převezeni do lépe střežené věznice Ancon 1, vzdálené asi hodinu jízdy z centra Limy.

Právě tady se srbský zločinec setkal s dalším narkobaronem, Fonsecou da Silvou, známým také jako Zé Luiz, z brazilského Rudého komanda.

Zé Luis uprchl z brazilské vazby během převozu na soudní jednání. Na dozorce zaútočili ozbrojenci Rudého komanda a Zé Luize vysvobodili. Ten pak utekl do Peru, kde plánoval podstoupit plastickou operaci. Peruánská policie ho však zatkla v roce 2019 s falešným pasem a dalšími peruánskými doklady, jež si podle policie pořídil za 10 000 dolarů (přibližně 220 000 korun).

Po zmařeném pokusu o útěk z vězení Ancon 1 za pomoci zbraní a helikoptéry z dubna 2021 byl Zé Luis později buď propuštěn, nebo uprchl na svobodu. Dlouho se z ní ale netěšil, neboť v roce 2022 byl zabit při střetu s brazilskými policisty.

Krvavá zápletka

Podle policejního spisu spočíval plán útěku z Anconu 1 ve střelbě a zabití vězeňské stráže, což by vyvolalo chaos. Jakšić, Zé Luis a Ayala by poté využili zmatku a uprchli vrtulníkem.

Pomáhat měl ze své cely ve věznici Castro Castro i Jota, který sehnal vrtulník a naplánoval trasu, kudy by se jeho zločinní parťáci dostali z Peru.

Cílem bylo přeletět do horské oblasti Vizcatán, vzdálené více než 500 kilometrů od Limy, kde byl zřízen „tajný heliport“. Odtud měli uprchlíci podle policejní zprávy odletět do Bolívie.

Organizátoři útěku ale nepočítali s policejním informátorem, ve spisech označeným krycí šifrou 0321CA, jenž jejich záměr vyzradil. Hned nato byl proto Jakšić přesunut do jednoho z nejstřeženějších vězení světa, zmíněného Nemesis u peruánského přístavního města Callao.

Vězení nechal vybudovat z vojenské námořní základny bývalý šéf peruánských tajných služeb Vladimiro Montesinos a byli zde drženi vůdci povstaleckých guerill, jako například zakladatel teroristicko-maoistické Světlé stezky Abimael Guzmán. Ve vězení skončil i samotný Montesinos, když byl v procesu s bývalým peruánským prezidentem Albertem Fujimorim odsouzen za vraždu, zpronevěru a zneužití moci.

Antonio Huanca Pacheco, právník Zorana Jakšiče, ovšem nadále trvá na jeho nevinně a podal stížnost na úředníky, kteří převoz srbského klienta do tohoto vězení údajně schválili na základě „nepravdivých informací“.

„Jakšić není členem žádné kriminální organizace, natož pak jejím vůdcem,“ dodal Huanca Pacheco v rozhovoru pro investigace.cz.

Přečtěte si

Grupo America 1: Radiografie jednoho kartelu

Přečtěte si

Grupo America 2: Den s narkobaronem za mřížemi

Přečtěte si

Grupo America 3: Slovenská verze kartelu

Přečtěte si

Grupo America 4: Kokain od Zlatého klasu

Přečtěte si

Grupo America 5: Český byznys s ghettem

Přečtěte si

Ze zákulisí: Jak jsme zmapovali kartel Grupo America

Přečtěte si

Grupo America: Příběh Zorana Jakšiće, který se chtěl stát drogovým králem

The post Jak šéfové čtyř kokainových kartelů naplánovali divoký útěk z vězení appeared first on investigace.cz.