Maďarský investigativní novinář Szabolcs Panyi se v druhé epizodě podcastové série Protagonista vrací k okamžiku, kdy zjistil, že je jedním z cílů sledování špionážním softwarem Pegasus. Popisuje, jaké to je objevit své jméno v databázi vedle mafiánů, politiků i jiných novinářů — a co všechno se stane, když stát začne využívat vojenské nástroje proti vlastním reportérům. „Cítil jsem hrdost, stud, šok. Ale především adrenalin. A v jistém zvráceném smyslu i pocit štěstí,“ říká.

V rozhovoru s Pavlou Holcovou, šéfredaktorkou investigace.cz mluví o svých novinářských začátcích, ale i o velkých kauzách spojených s korupcí a ruským vlivem, na kterých pracoval. Mluví o tom, jak se z akademika, který se původně chtěl věnovat antisemitismu v literatuře, stal reportér čelící sledování, dezinformacím a pokusům o diskreditaci.

Dozvíte se, jak vypadá život člověka, který ví, že jeho komunikace je odposlouchávána, že ho sledují při schůzkách se zdroji — a přesto se odmítá nechat zlomit. „Nejdůležitější je nezbláznit se. Pokud ztratíš chladnou hlavu, staneš se špatným novinářem – a to si nemůžeš dovolit,“ říká s jistou hořkostí i lehkým humorem.

Tento díl je syrovou výpovědí o strachu, hněvu, odhodlání i profesní posedlosti. O tom, co se stane, když investigativní novinář narazí na systém, který je demokratický jen podle jména.

V příštím díle série Protagonista uslyšíte příběh dánské reportérky Evy Jung o skandálu kolem Danske Bank – jednom z největších případů praní špinavých peněz v Evropě.

Přečtěte si

PROTAGONISTA: Novinářky a novináři, kteří se nechtěně stali hrdiny svých vlastních kauz – celá série

The post PROTAGONISTA: 2. díl – Szabolcs Panyi – Novinář, kterého sledoval stát appeared first on investigace.cz.

Špionážní software Pegasus od společnosti NSO Group byl podle nového soudního dokumentu použit během hackerské kampaně v roce 2019 k napadení celkem 1 223 uživatelů WhatsAppu v jedenapadesáti různých zemích včetně České republiky. 

Minulý týden byly zveřejněny soudní dokumenty, jež předložila společnost Meta v rámci žaloby, kterou podala v roce 2019 proti výrobci spywaru Pegasus, izraelské společnosti NSO Group. Meta viní výrobce sledovacích technologií z toho, že zneužil zranitelnost její chatovací aplikace WhatsApp a infikoval telefony celkem 1 223 uživatelů nacházejících se celkem v jedenapadesáti zemích, a to v průběhu pouhých dvou měsíců. Cílem útoku byli také obránci lidských práv, novináři a další členové občanské společnosti.

Soudní dokument konkrétně ukazuje, ve kterých zemích se nacházely oběti napadené spywarem Pegasus od NSO Group.

Nejvíce jich bylo v Mexiku (456 jednotlivců), Indii (100), Bahrajnu (82), Maroku (69), Pákistánu (58), Indonésii (54) a Izraeli (51), jak ukazuje tabulka s názvem „Počet obětí podle země“, kterou WhatsApp předložil soudu.

Oběti se však nacházely i v zemích, jako je například Španělsko (12 obětí), Nizozemsko (11), Maďarsko (8), Francie (7), Spojené království (2) a Spojené státy (1). Jedna oběť se vyskytla i v České republice.

„Byly napsány desítky článků, které v průběhu let dokumentují použití Pegasu po celém světě,“ sdělila webu TechCrunch Runa Sandvik, expertka na kybernetickou bezpečnost, jež dlouhodobě sleduje případy špehování spywarem. „Co však v těchto článcích často chybí, je skutečný rozsah útoků – počet obětí, které nebyly informovány; kterým nikdo nezkontroloval zařízení; které se rozhodly svůj příběh nesdílet veřejně. Seznam, který zde vidíme – jen v Mexiku 456 případů, v zemi s dobře zdokumentovanými oběťmi z řad občanské společnosti –, jasně ukazuje na faktický rozsah problému s tímto spywarem,“ řekla Sandvik pro TechCrunch.

Přečtěte si

Úřady mlčí, kontrola vázne. Země Visegrádu pod drobnohledem špionážního programu Pegasus

NSO Group a její zákazníci

NSO Group existuje od roku 2010 a na svém webu uvádí, že „pomáhá vládním agenturám předcházet terorismu a zločinu, aby zachránila tisíce životů po celém světě“. Firma je navázaná na izraelskou vládu, armádu i zpravodajské služby. Samotný software je klasifikovaný jako zbraň, proto se NSO Group zabývá jen klienty, které schválí izraelské ministerstvo obrany.

Přesněji řečeno na vývoz spywaru od NSO musí ministerstvo udělit licenci. Od roku 2007 v Izraeli platí zákon regulující vývoz kybernetických technologií. Agentura pro kontrolu exportu obrany (DECA) v rámci izraelského ministerstva obrany údajně „přísně omezuje“ licencování některých sledovacích produktů. Rozhoduje se podle vlastní analýzy potenciálních zákazníků.

Agentura prý v několika případech odmítla NSO tuto licenci udělit. Společnost NSO Group tvrdí, že software prodává jen bezpečnostním složkám demokratických zemí, kde její spyware slouží k boji proti kriminalitě. Jenže v médiích se mluví i o tom, že stát Izrael se snaží využívat prodej softwaru jako nástroj k upevňování a budování diplomatických vztahů s jinými státy. Licenci na software totiž firma prodávala i do nedemokratických zemí.

Přítomnost obětí v určité zemi však automaticky neznamená, že právě vláda této země byla zákazníkem, který spyware Pegasus proti dané osobě nasadil. Spyware totiž mohl použít jiný zákazník proti osobě nacházející se mimo svou vlastní zemi.

Přečtěte si

EU: Svoboda médií versus špionážní softwary

Jak upozornil server CTech, na seznamu je uvedena s jedenácti oběťmi Sýrie, přestože jde o zemi, které NSO nesmí Pegasus prodávat. Syrské oběti se tak mohly stát terčem útoků třetích zemí či cizích zpravodajských služeb. Nicméně Mexiko, Indie, Bahrajn a Maroko – tedy státy s největším počtem obětí uvedených v novém soudním dokumentu – byly již dříve hlášeny jako zákazníci NSO Group.

Například Mexiko podle článku deníku The New York Times z roku 2023, který cituje i mexické úředníky, utratilo za spyware NSO Group více než 60 milionů dolarů, což by mohlo vysvětlovat, proč se na seznamu nachází tolik mexických obětí.

Kromě tohoto seznamu obětí vedl soudní proces zahájený WhatsAppem i k dalším odhalením – například k faktům, že NSO Group odpojila deset vládních zákazníků poté, co se objevily zprávy o zneužívání jejich spywaru, a že nástroj NSO Group určený k hackování WhatsAppu stál až 6,8 milionu dolarů za roční licenci, přičemž jen v roce 2019 společnost utržila „nejméně 31 milionů dolarů“.

Loni WhatsApp dosáhl historického vítězství, když americký soud rozhodl, že NSO Group porušila americké zákony o hackingu tím, že se zaměřila na uživatele WhatsAppu. Dalším krokem v soudním řízení je nadcházející slyšení, které určí výši odškodnění, jež bude muset výrobce spywaru WhatsAppu zaplatit.

Špehování novinářů a aktivistů 

O tom, jak vlády zneužívají špehovací software, informovala investigace.cz v rámci globálního novinářského Projektu Pegasus.

Nejnovější odhalený případ útoku spywarem na novináře se týká Srbska. Organizace Amnesty International nalezla důkazy o tom, že letos v únoru byli napadeni dva redaktoři ze srbské sítě investigativních novinářů Balkan Investigative Reporting Network (BIRN), a to skrze zprávu s odkazem v chatovací aplikaci Viber. Během dvou let je to již potřetí, co Amnesty International zjistila, že spyware Pegasus je využíván proti srbské občanské společnosti.

Dva novináři, kteří byli v únoru 2025 špionážním softwarem napadeni, pracují pro web BIRN, jehož redaktoři často čelí výhrůžkám, obtěžování a účelově cíleným žalobám, a to i ze strany vysokých vládních úředníků – například současného starosty hlavního města Bělehradu Aleksandara Šapiće, jenž podal dvě samostatné žaloby proti BIRN Srbsko s tvrzením, že reportáže novinářů jsou pomluvy, poškodily jeho pověst a způsobily mu psychickou újmu. Sám přitom podle BIRN porušil zákon tím, že úřadům nepřiznal svou vilu v Itálii.

Minulý rok v říjnu zase vyšlo najevo, že spyware použila předešlá polská vláda proti aktivistce za práva žen Klementyně Suchanow. Zneužívání tohoto spywaru se provalilo také v dalších evropských zemích, včetně Řecka a Španělska. Jako první se k jeho používání přiznalo Maďarsko.

Přečtěte si

Šéfka ruského exilového média Meduza o útoku spywarem Pegasus: Dnes napadli mě, zítra napíchnou vás

The post Spyware Pegasus napadl přes 1 200 uživatelů WhatsAppu včetně jednoho z Česka, ukazuje soudní dokument appeared first on investigace.cz.

Začátkem letošního října vyšlo najevo, že minulá polská vláda pomocí systému Pegasus špehovala tamní aktivistku za práva žen Klementynu Suchanow. Nejedná se přitom o ojedinělý případ. Zneužívání spywaru se provalilo také v dalších evropských zemích, včetně Řecka a Španělska. Jako první se k jeho používání přiznalo Maďarsko: „Situace právního státu se zhoršila natolik, že je nemožné domáhat se spravedlnosti ve vlastní zemi,“ říká tamní novinář Szabolcs Panyi, který se stal v minulých letech obětí špionáže. O tom, jestli tajné služby spyware vlastní a jak s ním případně nakládají, se diskutuje také v Česku a na Slovensku. 

Polské aktivistky v hledáčku vlády

Polská média v uplynulých týdnech informovala o tom, že předcházející vláda vedená stranou PiS (Právo a spravedlnost) nasadila špionážní program proti polské aktivistce Klementyně Suchanow. Ta je od roku 2016 jednou z čelných postav Celopolské stávky žen (Ogólnopolski Strajk Kobiet) neboli občanského hnutí usilujícího o obnovení reprodukčních práv polských žen. „Když v roce 2020 probíhaly protivládní protesty, nejdůležitější občanské dění v zemi, byla jsem jednou z jejich tváří. Jakmile jsem se tedy dozvěděla, že se v Polsku používal Pegasus, hned mě napadlo, že jsem se i já stala obětí špionáže. Tím spíše, když jsem věděla, že to všechno probíhalo protizákonně,“ vzpomíná Suchanow v rozhovoru pro investigaci.cz. Ze zjištění média TVN24 rovněž vyplývá, že Pegasus mohl být nasazen i proti zakladatelce hnutí Martě Lempart. 

Sledování a odposlechy jsou v Polsku v odůvodněných případech legální, a to s ohledem na policejní zákon z roku 2016. Ten vymezuje podmínky, za jakých může policie využít „prostředky tajné kontroly“, umožňující „získávání a zaznamenávání údajů obsažených v počítačových paměťových médiích, telekomunikačních koncových zařízeních a informačních a datových komunikačních systémech“. A to je definice, do které spadá i spyware. 

Letos v dubnu navíc polský ministr spravedlnosti a generální prokurátor Adam Bodnar informoval senát o počtu osob, u nichž oprávněné orgány požádaly o zahájení adekvátní kontroly. Z dokumentu mimo jiné vyplývá, že tři nejmenované služby uplatnily v letech 2017 až 2022 „provozní kontrolu koncových zařízení“ celkem u 578 osob. Zpráva sice Pegasus přímo nezmiňuje, že se však jednalo právě o tento software, potvrdili mluvčí generálního prokurátora Anna Adamiak i ministr vnitra Tomasz Siemoniak. Posledně jmenovaný připustil, že ačkoli bylo v některých případech použití spywaru oprávněné, v mnoha jiných se jednalo o zneužití státní moci. V rozhovoru pro polskou TVN24 ministr rovněž potvrdil, že NSO Group odebrala polské vládě licenci Pegasus kvůli jejímu neoprávněnému použití: „Pokušení politiků využít spyware proti nepohodlným politikům, právníkům, soudcům a státním zástupcům bylo příliš velké,“ uvedl Siemoniak. 

V reakci na tato odhalení nařídil Sejm (dolní komora polského parlamentu) zřízení Vyšetřovacího výboru pro program Pegasus (SKPG). Ten se zabývá přezkoumáváním zákonnosti a odůvodněnosti využití programu Pegasus a dalších špionážních programů mezi lety 2015 až 2023 státní prokuraturou, radou ministrů, tajnými službami a dalšími státními orgány. V tomto období byla u moci právě konzervativně-populistická strana PiS.

Lídryně Strajku – Suchanow, Lempart a Agnieszka Czerederecka – se již v minulosti dostaly do hledáčku polských soudů. Na základě pokynu tehdejšího nejvyššího státního zástupce Bogdana Święczkowského se jimi zabývala státní prokuratura. Ta je v roce 2021 obvinila z trestného činu ohrožení života a zdraví kvůli organizování veřejných protestů a pochodů během pandemie COVID-19, za což jim hrozil trest odnětí svobody až na osm let. Okresní soud ve Varšavě citované aktivistky obvinění zprostil teprve 3. října letošního roku s tím, že epidemiologická ohrožení naopak způsobila policie, jež účastníky protestů shlukovala a nedovolovala jejich rozchod. 

O rok dříve, než byla na Klementynu Suchanow podána žaloba, poslal tehdejší ministr spravedlnosti a generální prokurátor Zbigniew Ziobro (PiS) Święczkowskému dopis, v němž údajně žádal, aby byla aktivistka podrobena zvláštní kontrole. „Důvodem ke sledování mělo být mimo jiné podezření z vlastizrady a také z toho, že vedu špionážní činnost pro cizí rozvědky. Soud však nevěděl, s čím vlastně souhlasí, protože v žádosti nebyl uveden název sledovací techniky,“ popsala celou záležitost Suchanow a redakci investigace.cz umožnila nahlédnout do dokumentu vydaného Okresní prokuraturou ve Varšavě. Z textu vyplývá, že státní zástupce Święczkowski odkazuje v dopise ze dne 27. října 2020 na provedení pokynu ministra Ziobry. 

Jméno Święczkowského figuruje také v další polské kauze, kdy byl údajně zneužit jiný špehovací program. Podle zjištění Gazety Wyborczej zakoupila na jaře roku 2021 polská prokuratura „specializovaný analytický program“ Hermes. Licence programu měla prokuraturu přijít na 15 milionů zlotých, tedy zhruba 85 milionů korun. Software měl být používán ke sledování nepohodlných politiků, soudců a státních zástupců a zaměstnanců. Tuto informaci obdržela Wyborcza od informátora z prokuratury a následně ji ověřila z několika na sobě nezávislých zdrojů. „Za mého působení ve funkci nejvyššího státního prokurátora nebyl zakoupen žádný špionážní software,“ popřel sdělení novinářů Święczkowski. Přestože není známo přesné datum, kdy polská vláda zakoupila přinejmenším spyware Pegasus, v období, kdy Święczkowský působil ve funkci, byl Pegasus prokazatelně používán. 

Přečtěte si

Pegasus mohl ovlivnit parlamentní volby v Polsku

Případem Suchanow, který původně odhalil informátor z tajných služeb, se momentálně zabývá soud. Ten by měl stanovit, v jakém období a rozsahu byla aktivistka sledována. „To, že se to týká mě, je jedna věc. Jsem dospělá a vědomě jsem takové riziko přijala. Nejvíc mě ale trápí skutečnost, že v době, kdy byl v Polsku používán Pegasus, se mnou bydlela i moje neplnoletá dcera. Všechno, co v tu dobu říkala a dělala, mohlo být odposloucháváno a natáčeno,“ dodává Suchanow. Nejnovější posun v její kauze nastal 23. října letošního roku, kdy se dostavila k přelíčení u státní prokuratury. Ta jí kvůli režimu utajení odmítla poskytnout podrobnosti, ale definitivně potvrdila, že byla sledována pomocí programu Pegasus, a přiznala jí status poškozené osoby.

Fico použití programu Pegasus popírá

„Vím o tom, že slovenská vláda používá spyware vůči novinářům a opozičním politikům,“ řekl investigaci.cz člen parlamentního výboru pro obranu a bezpečnost a pro kontrolu Vojenského zpravodajství Juraj Krúpa. O tom, že by se mohl špionážní software Pegasus vyskytovat i na Slovensku, informoval už v září tohoto roku Denník N. Podle zjištění slovenských novinářů by měla spywarem disponovat Slovenská informačná služba (SIS). Tvrzení uveřejněná v článku však zástupci vlády, včetně ministra obrany Roberta Kaliňáka, ministra vnitra Matúša Šutaja Eštoka a premiéra Roberta Fica, jednomyslně popřeli. „Žádný Pegasus. Naopak, v případě tohoto ‚červíka‘ musíme přijmout zákon, který jeho výskytu zabrání, protože by to byl opravdu zásah do soukromí, kdyby takový systém existoval,“ nechal se slyšet premiér. 

Fico ve své výpovědi zmiňuje pouze špionážní program Pegasus. Krúpa však tvrdí, že by slovenská vláda mohla používat jiný systém fungující na podobném principu: „Jedná se o něco novějšího než standardní Pegasus. SIS tím programem komplexně nedisponuje, využívají jen systém, skrze který si zadávají žádosti na zpracování údajů z koncových zařízení požadovaných osob,“ uvedl poslanec. SIS dostala ze státní kasy na příští rok navýšený rozpočet, z 84 milionů si přilepší na téměř 95 milionů eur – tedy přes 250 milionů korun. Zda navýšení souvisí i se špionážními softwary ovšem není jasné. Důvodová zpráva k rozpočtu totiž opodstatnění vyšších financí neuvádí. 

Slovenská legislativa využití špionážních programů přímo neupravuje. Jediný možný právní rámec proto představuje zákon o použití informačně-technických prostředků. Ty může v odůvodněných případech používat celkem pět orgánů, kromě SIS jsou to Policejní sbor, Vojenské zpravodajství, Sbor vězeňské a justiční stráže a Celní správa. Nasazení takového systému se děje na základě žádostí dané instituce, kterou musí vždy schválit soudce. „Neexistují však žádné kontrolní mechanismy, jež by to používání monitorovaly. Navíc se na Slovensku momentálně ubíráme od demokracie k neliberálnímu, autoritářskému systému. Hrozí tudíž zneužívání státní moci, včetně prostředků, jako je spyware, ve vlastní prospěch politiků,“ varuje Krúpa. 

Spyware v rukou maďarských tajných služeb

Na zneužívání spywaru Pegasus v Maďarsku poprvé upozornil tamní investigativní web Direkt36 v rámci mezinárodního Pegasus Project, jehož součástí byla také investigace.cz. Na seznamu telefonních čísel napadených spywarem Pegasus, jejž měli členové projektu k dispozici, jich bylo přes 350 maďarských. Jedno z nich patřilo i investigativnímu novináři Szabolcsi Panyimu: „Byl jsem sledován mezi dubnem a listopadem roku 2019. Později jsem se stal členem Projektu Pegasus, takže na přemýšlení o vlastní situaci jsem neměl moc času, protože jsem se okamžitě vrhl na vyšetřování případů jiných lidí,“ vzpomíná novinář. 

Panyi a další maďarští mediální pracovníci se o tom, že byli sledování, dozvěděli poté, co jejich telefony analyzovali technici z Amnesty International a Citizen Lab. Podobné kontrole podrobila svůj telefon také polská aktivistka Suchanow, avšak neúspěšně, protože její telefon používá systém Android. Zařízení se systémem Android je obecně obtížnější forenzně zkoumat.

Vláda v čele s premiérem Viktorem Orbánem zprvu veškerá nařčení z aplikace spyware Pegasus odmítala. K jeho používání se politici přiznali až v listopadu roku 2021. Jako první tuto informaci zveřejnil zákonodárce Lajos Kosa, jenž špehování maďarských občanů pomocí spywaru podle svých slov nepovažuje za problematické. Tento politik z národně-konzervativní strany a předseda parlamentního výboru pro obranu a prosazování práva navíc prohlásil, že „velké technologické společnosti provádějí mnohem širší sledování občanů než maďarský stát“. O používání spywaru následně promluvil také ministr vnitra Sándor Pintér s tím, že se podle něj jedná o zcela standardní postup, kdy využití takového nástroje musí bezpodmínečně autorizovat ministerstvo či příslušný soud. 

Přečtěte si

Službička pro maďarskou vládu. Jak získala Budapešť Pegasus?

V Maďarsku je totiž za uděleným povolením sledovat konkrétní subjekt v rámci trestního vyšetřování skutečně zodpovědný soud. Podobně jako jejich polští kolegové však ani maďarští soudci nevědí, jaká technika bude ve výsledku použita. A pokud se jedná o případy související s terorismem, podle zákona o národní bezpečnosti uděluje povolení ministr spravedlnosti. V praxi však mezery v zákoně umožňují Zvláštním službám pro národní bezpečnost (SNSS) udělovat dočasná povolení ke sledování, a to bez souhlasu ministra. 

Szabolcs Panyi se podle svých slov momentálně snaží spolu s dalšími oběťmi špionáže podniknout právní kroky v členských státech EU a v Izraeli, zatím však bez většího úspěchu. „Situace maďarského právního státu se již zhoršila do té míry, že je pro nás nemožné domáhat se spravedlnosti ve vlastní zemi. Spyware Pegasus tady byl velkým skandálem zhruba několik týdnů, pak ale celá záležitost utichla. Popularita vlády tím neutrpěla a obecně mám pocit, že o tyto případy je mnohem větší zájem v zahraničí než v samotném Maďarsku,“ uzavírá novinář. 

A co na to Češi?

Podobně jako v dalších zemích Visegrádské čtyřky, ani v Česku není pojem spyware výslovně zakotven v zákoně. Náš legislativní rámec reguluje pouze odposlech, který může policie a celní správa použít v trestním řízení vůči stíhaným osobám. Zákon rovněž definuje tzv. zpravodajské techniky, jež zasahují do základních práv a svobod dané osoby a fungují v režimu utajení. Povolení k použití takové techniky mohou získat Bezpečnostní informační služby (BIS) a Vojenské zpravodajství od předsedy senátu vrchního soudu. Žádost musí obsahovat konkrétní popis druhu techniky, která bude k odposlechu či sledování využita. 

Zda se spyware v Česku skutečně používá, se snažila zjistit redakce iROZHLAS.cz. S dotazem se obrátila mimo jiné i na Vrchní soud v Praze a na Městské státní zastupitelství v Praze, jasnou odpověď ale obě instituce odmítly poskytnout. Redakci iROZHLAS.cz se však podařilo získat protokol o kontrole vydaný Úřadem pro ochranu osobních údajů. Z něj vyplývá, že Útvar zvláštních činností policie používal systém s krycím názvem GALILEO, a to v souladu s trestním řádem. Mělo se jednat o vyjímečný prostředek, specifiku systému ani jeho výrobce však nelze na základě částečně začerněného dokumentu určit. 

Přečtěte si

Bylo by divné, kdyby Česko nemělo špionážní software, říká odborník

Monitoringem činnosti tajných služeb a potažmo také využitím zpravodajských technik se má zabývat nově vzniklý Orgán nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky. Vznik této komise ustanovila zákonná novela z roku 2017, obsadit se ji však podařilo teprve v červnu letošního roku. Předsedkyní se stala bývalá ústavní soudkyně Ivana Janů. Redakce investigace.cz se opakovaně snažila pětičlennou komisi kontaktovat s otázkami ohledně využívání spywaru českými tajnými službami, avšak bez úspěchu.

Regulace selhává v ochraně novinářů

Jako první na zneužití spywaru upozornil v roce 2021 Projekt Pegasus. Mezinárodní tým novinářů, výzkumníků a nevládních organizací tehdy zveřejnil odhalení o protizákonném používání stejnojmenného špionážního programu v evropských zemích. V červenci téhož roku publikovali členové Projektu Pegasus články sepsané na základě přístupu k databázi přibližně 50 000 telefonních čísel identifikovaných jako cíle špionážního softwaru od výrobce NSO Group. Případem se měla dále zabývat PEGA, vyšetřovací výbor Evropského parlamentu. Z výsledků šetření, jež komise zveřejnila v květnu roku 2022, vyplývá, že většina členských států EU spyware v nějaké podobě zakoupila. V některých případech byl tento nástroj posléze využíván ke sledování politických oponentů a kritiků vlády. 

Přečtěte si

EU: Svoboda médií versus špionážní softwary

Evropská komise dále vydala Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků (EMFA), jenž vešel v platnost v červnu letošního roku. Nový soubor pravidel má sloužit k ochraně novinářů a jejich zdrojů a podporovat nezávislost médií, nadto pojednává o škodlivosti takzvaného intruzivního sledovacího softwaru. Tím se rozumí „jakýkoli produkt s digitálními prvky účelově navržený tak, aby (…) umožňoval skryté sledování fyzických nebo právnických osob prostřednictvím monitorování, získávání, shromažďování nebo analyzování údajů“. I přes snahu o regulaci podobných nástrojů však EMFA obsahuje hned několik výjimek, kdy je použití takového softwaru možné z důvodů veřejného zájmu či je v souladu s vnitrostátním právem. Jedná se například o případy sledování osob podezřelých z trestné činnosti, za niž pachateli hrozí nejméně tříletý trest odnětí svobody. V praxi se tak legitimita uplatnění spywaru může v jednotlivých členských státech lišit podle místních zákonů. 

Nejnovějším krokem v regulaci špionážních softwarů je doporučení Komise z 11. října letošního roku. To však nevymezuje jejich použití, ale pouze podmínky, za kterých mohou společnosti sídlící na území členských států takový spyware exportovat. 

Autorka textu: Adéla Gajdicová

The post Úřady mlčí, kontrola vázne. Země Visegrádu pod drobnohledem špionážního programu Pegasus appeared first on investigace.cz.

V červenci před dvěma lety přišel maďarský investigativní web Direkt36 se závažným zjištěním: novináři a kritici Orbánova režimu byli sledováni pomocí spywaru Pegasus od izraelské firmy NSO Group. Společná investigace několika médií tehdy odkryla, že státy po celém světě užívaly Pegasus ke sledování opozice či aktivistů. Maďarské úřady však dodnes tvrdí, že zákon neporušily. Pegasus si podle spekulací mělo pořídit i Česko.

Spyware Pegasus dokáže na dálku proniknout do mobilního telefonu, a to bez jakékoli aktivity jeho vlastníka. Umí získat přístup ke všem datům a spustit mikrofon i kameru přístroje. Technologie byla zneužita ke sledování téměř dvou stovek novinářů po celém světě. Podobné špionážní softwary mohou nakoupit jen vlády a jejich použití by se mělo omezovat striktně na případy boje proti terorismu nebo organizovanému zločinu.

Web Direkt36 zjistil, že Pegasus zasáhl i telefony několika maďarských reportérů, právníků, opozičních politiků, bývalých vládních úředníků, a dokonce i osobního strážce tehdejšího prezidenta Jánose Ádera.

Od zveřejnění prvních článků o projektu Pegasus uběhly dva roky. Kauza probudila silnou odezvu po celém světě. Spojené státy americké umístily NSO Group na ekonomickou černou listinu. Evropský parlament zřídil vyšetřovací výbor (PEGA), aby užití Pegasu v Evropské unii prošetřil. V Maďarsku byla situace ovšem trochu odlišná, upozorňuje novinář Szabolcs Panyi.

Kdo povolil špehování?

Orbánova vláda nejdříve popírala, že by spyware měla a využívala. Jeden z poslanců ze strany Fidesz v odpovědi na otázku televize RTL Klub ale prozradil, že maďarské ministerstvo vnitra skutečně Pegasus zakoupilo. Kabinet nakonec použití spywaru přiznal. Politici v čele s premiérem Viktorem Orbánem však tvrdili, že veškeré sledování probíhalo zcela podle zákona.

Přečtěte si

Rok po projektu Pegasus. Špionážní systém se ve světě používá dál

Pegasus užívala maďarská Národní bezpečnostní služba, spadající pod ministerstvo vnitra. Prostřednictvím izraelského spywaru prováděla sledování pro ostatní národní bezpečnostní složky.

Podle maďarských zákonů je za schvalování tajného sledování odpovědný ministr spravedlnosti. Ten podepisuje takové povolení v případě, že sledování souvisí s národní bezpečností. Jenže pár dní po publikování informací z projektu Pegasus ministryně spravedlnosti Judit Varga na webu telex.hu přiznala, že tímto schvalováním pověřila svého náměstka, státního tajemníka Pála Völnera. Zákon přitom umožňuje delegovat tento úkol na jinou osobu pouze v případě, že ministr jej nemůže z nějakého závažného důvodu vykonat.

https://twitter.com/VSquare_Project/status/1683470115092717570

Zmíněný Völner se mezitím zapletl do korupční aféry nijak nesouvisející s Pegasem a v prosinci 2021 na svou funkci rezignoval. Judit Varga pak rezignovala na konci června 2023. Podle oficiálního prohlášení má vést stranickou kandidátku Fidesz ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024.

V době, kdy docházelo k většině případů špehování, byl ale ministrem spravedlnosti, a tedy osobou odpovědnou za vydávání povolení, László Trócsányi. V současnosti je europoslancem za Fidesz v Bruselu.

Novináři předmětem tajného sledování

Po zveřejnění prvních zjištění média Direkt36 o Pegasu bylo podáno několik policejních oznámení. Budapešťská krajská prokuratura tak zahájila vyšetřování údajného neoprávněného shromažďování tajných informací ze strany státu. Jako svědky si předvolala i oběti špionáže. 

V červnu 2022 státní zastupitelství vyšetřování ukončilo s tím, že k trestnému činu nedošlo a sledování bylo zákonné. Podle webu telex.hu prokuratura dodala, že novináři „nemusí být nutně podezřelí ze spáchání trestného činu, aby byli předmětem tajného sběru informací“.

Záležitost prošetřoval také Národní úřad pro ochranu údajů a svobodu informací (NAIH). Ten následně očistil státní subjekty od jakéhokoli podezření, že by spyware proti novinářům zneužívaly. Kompletní dokument se zjištěním NAIH zůstává ale utajen až do konce roku 2050.

Prezident této instituce na začátku roku 2022 informoval, že zpravodajské služby uváděly jako důvod sledování osob Pegasem národní bezpečnost. NAIH se zároveň nelíbilo, jakým způsobem média o spywaru psala. Úřad se domníval, že zmíněný uniklý seznam telefonních čísel by mohl naplnit skutkovou podstatu „incidentu z oblasti ochrany údajů“, navíc zahrnující „neoprávněné předávání informací a nezákonné operace s údaji“. Prezident NAIH kvůli tomu podal trestní oznámení, policie však v březnu 2023 rozhodla, že se v tomto ohledu trestný čin nestal.

Přečtěte si

Službička pro maďarskou vládu. Jak získala Budapešť Pegasus?

Na jaře 2022 pak NAIH zahájil vyšetřování novináře Szabolcse Panyiho. To následovalo poté, co zpravodajský důstojník Národní bezpečnostní služby, který sledování prováděl, podal stížnost. Web Direkt36 totiž předtím informoval o tom, že telefonní číslo tohoto důstojníka se objevilo na uniklém seznamu nejspíš proto, že muž spyware Pegasus testoval na svém telefonu. NAIH ale nakonec rozhodl, že Direkt36 svou investigací zákony týkající se zpracování osobních údajů neporušil.

Evropský soud pro lidská práva (ECHR) na podzim 2022 deklaroval, že v Maďarsku chybí nezávislý externí dohled nad tím, jak probíhá tajné sledování. Podle této instituce není NAIH k tomuto účelu vhodný.

Hledání spravedlnosti

Maďarsko si pořídilo spyware Pegasus přes firmu Communication Technologies. Média informovala o tom, že tuto zprostředkovatelskou firmu, jež získala i některé další větší státní zakázky, spoluvlastnil bývalý státní tajemník László Tasnádi, tedy člověk z blízkého okolí ministra vnitra.

Firma Communication Technologies se soudní cestou pokoušela web Direkt36 i další média informující o Pegasu donutit, aby některá svá zjištění odvolala. Společnost však soudní jednání prohrála.

Prostřednictvím soudu se ovšem bránila i média. Jménem novinářů, aktivistů a právníků, kteří byli terčem Pegasu, se obrátil na soud Maďarský svaz občanských svobod (HCLU). Svaz se pokoušel zjistit, kdo a proč o těchto lidech shromažďoval údaje. V jednom z případů HCLU zastupoval novináře Szabolcse Panyiho a proces skončil tím, že soud nařídil Úřadu pro ochranu ústavy, aby revidoval vlastní postup schválení sledování. Úřad proces zopakoval, ten však skončil zamítnutím.

Situací v Maďarsku se zabývá i Evropská unie. Letos v únoru přijal Evropský soud pro lidská práva žalobu podanou HCLU ohledně sledování maďarských organizací a novinářů 

Evropské vyšetřování

V polovině června přijal Evropský parlament většinou hlasů zprávu výboru pro vyšetřování použití Pegasu a dalších spywarů (PEGA). Parlament vyzval Maďarsko, aby zajistilo, že jakékoli použití spywaru bude nadále povoleno pouze nezávislým soudem, a ne ministerstvem spravedlnosti. Maďarské úřady mají důsledně vyšetřit i podezření z toho, že byl Pegasus zneužit. Orbánova vláda ale zprávu výboru ani rozhodnutí Evropského parlamentu nepovažuje za závazné, protože otázky vnitřní bezpečnosti spadají do kompetence jednotlivých členských států.

Přečtěte si

Větší než Watergate? Znepokojivá zpráva o špehování v EU

Zpráva PEGA odsoudila kromě Maďarska také Polsko a Španělsko, kde měl být spyware zneužit. Řecko mělo naopak ke sledování novinářů a opozice používat jiný izraelský software jménem Predator. Mimo to výbor PEGA upozornil i na dění na Kypru, jenž funguje jako centrum pro vývoz různých typů spywaru do EU, ale nečiní tak v souladu s evropskými zákony.

Je Pegasus v Česku?

Také v tuzemských médiích se objevily informace o tom, že si spyware Pegasus pořídila i česká vláda. Zpráva vyšetřovací komise Evropského parlamentu tvrdí, že by Česko mělo sledovací software vlastnit. Podle informací webu E15 měla izraelská společnost NSO Group zájem prodat Pegasus i do Česka.

„Nevím o tom, že by český stát tento software kdykoli zakoupil. Nikdy jsem nepracoval ani pro NSO Group, ani pro relevantní složky českého státu, které podobné nástroje mohou kupovat a využívat,“ odpověděl investigaci.cz poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Na otázku, která instituce je v Česku zárukou toho, že spyware typu Pegasus nebude zneužíván třeba proti novinářům či aktivistům, podle něj existuje jednoduchá odpověď – Česko je právní stát. „Z mého pohledu není absolutně žádný důvod vytvářet jakékoli další instituce,“ uzavřel Pojar.

Argument národní bezpečností

Aby bylo použití jakéhokoli spywaru v Evropské unii možné regulovat, musí se na tom shodnout Evropská komise a Evropská rada. V těchto institucích ovšem zasedají také představitelé maďarské, polské, řecké a španělské vlády, jež jsou ze zneužití spywaru obviněné.

Připravovaná reglementace týkající se médií, tedy Evropský akt o svobodě médií, by podle Szabolcse Panyiho přitom umožnila přísnější regulaci špehování novinářů. Původní návrh ale začal být rozvolňován.

https://twitter.com/europarlAV/status/1589937535911796737

Článek čtyři navrhovaného zákona měl jasně přikazovat, že mobilní telefony a počítače novinářů nesmějí být sledovány špionážním softwarem. Evropská média v čele s webem Investigate Europe však odhalila, že Francie navrhuje, aby novináři mohli být nadále sledování pomocí spywaru, a to z „důvodů národní bezpečnosti“. Podle diplomatické nóty získané Investigate Europe tuto iniciativu podporuje Německo, Nizozemsko, Lucembursko a také Česko.

Po navrhované změně by tento článek umožnil výjimku povolující novináře špehovat v případě národní bezpečnosti. Zvýšil by se rovněž počet trestných činů ospravedlňujících sledování novinářů a jejich zdrojů, a to z deseti na třicet dva.

Už pracovní verze zprávy PEGA přitom loni na podzim upozornila, že některé vlády využívají právě argument národní bezpečnosti jako záminku k užívání spywaru. A přestože unijní autority zneužití spywaru odsoudily, současně upozornily i na to, že špehování je záležitostí spadající pod bezpečnostní instituce členských zemí. „Národní bezpečnost je klasickou výjimkou. Otevírá dveře všem druhům zneužití,“ dodala pro web Politico Julie Majerczak, šéfka bruselské kanceláře Reportérů bez hranic.

Proti výjimce obsahující důvody národní bezpečnosti se ohradilo na šedesát skupin zabývajících se svobodou médií a lidskými právy. „Až moc dobře víme, jak je obhajoba národní bezpečnosti zneužívaná k ospravedlnění porušování svobody médií,“ napsala ve svém prohlášení Evropská federace novinářů.

Autor původního textu: Szabolcs Panyi
Autorka české verze: Mahulena Kopecká

The post Špehovaní novináři a podezřelí politici. Maďarsko dva roky po kauze Pegasus appeared first on investigace.cz.

V roce 2017 si maďarská Národní bezpečnostní služba (NBSZ) koupila izraelský špionážní software Pegasus. K nákupu využila zprostředkovatelskou společnost, které se v následujících letech zvýšily zisky i přísun státních zakázek. Podrobnosti o nákupu spywaru odhalili maďarští novináři z Direkt36. Pegasus byl v jejich zemi využíván ke špehování novinářů, opozičních politiků, právníků nebo vlastníků mediálních společností s protivládními postoji.

V létě minulého roku mezinárodní mediální projekt Pegasus odhalil, že vlády po celém světě využívaly izraelský spyware ke sledování aktivistů, novinářů i opozice. Zasaženy byly i telefony novinářů jednoho z mála maďarských nezávislých médií. K potenciálnímu špehování byly rovněž vybrány telefony tamních právníků, aktivistů a představitelů opozice. Kauza vyvolala v zemi protesty.

Pegasus umí ve vybraném telefonu získat přístup ke všem datům. Dostane se i k šifrované komunikaci a mobil dokáže využívat jako odposlouchávací zařízení, protože umí na dálku aktivovat kameru i mikrofon.

Přečtěte si

Sledovaný novinář Panyi: Postavili mě na stejnou úroveň jako nebezpečného zločince

Maďarsko získalo spyware v roce 2017. Novináři z Direkt36 popisují, že země si koupila systém skrze společnost Communication Technologies Kft., která sídlí v Budapešti. Tato firma dostala smlouvu na koupi Pegasu za zhruba 6 milionů eur (v té době přibližně 155 850 milionů korun). V následujícím roce po nákupu spywaru se prudce zvýšily její zisky i přísun zakázek od ministerstva vnitra. Majitelé společnosti jsou napojení na maďarskou politickou scénu.

Jak získat Pegasus

Maďarský parlamentní výbor pro národní bezpečnost v říjnu 2017 odhlasoval, aby byl nákup spywaru vyňat z regulací týkajících se zadávání veřejných zakázek. Maďarské tajné služby tak mohly získat určitý majetek, aniž by zadaly veřejnou zakázku.

Výbor také rozhodoval o nákupu technologie, která se mohla dostat k datům v mobilních telefonech a měla být využívána Národní bezpečnostní službou. Šlo o Pegasus, avšak hlasující poslanci dostali jen krátký popis, jenž název dané technologie neobsahoval. 

Politici hlasovali jednomyslně pro. Opoziční poslanec z Maďarské socialistické strany Zsolt Molnár potvrdil, že nákupy technologií pro NBSZ podporují i opoziční poslanci, pokud dostanou přesvědčivé argumenty. V tomto případě Národní bezpečnostní služba argumentovala třeba i tím, že obdržela na danou technologii nejlevnější dostupnou tržní nabídku.

Forensic analysis has already shown that at least 2 other journalists, @panyiszabolcs & @AndrasSzab of @direkt36, were spied on with #Pegasus, while other media professionals were potential targets. #Hungary's government has given no explanation & instead smeared the journalists.

— RSF in English (@RSF_en) August 3, 2021

NBSZ si ale Pegasus nepořídila přímo od izraelské firmy NSO Group. Podle Direkt36 byla prodávajícím subjektem jedna ze společností registrovaných v Lucembursku a spadající pod NSO Group. Jak už bylo řečeno, kupcem na maďarské straně se stala zprostředkovatelská společnost Communication Technologies Kft.

Výnosné vládní zakázky

NSO Group tvrdí, že Pegasus prodává jen státním institucím, ale někdy jsou obchody vedeny i přes zprostředkovatelské společnosti. Direkt36 informuje, že jde často o fiktivní společnosti vytvořené samotnými tajnými službami, které tak chtějí maskovat své aktivity, nebo jsou to podniky s úzkými vazbami na stát a politiky. Takovou firmou je nejspíš právě Communication Technologies.

Společnost se prezentuje jako dodavatel bezpečnostních technologií pro vládní klienty i soukromý sektor. Do roku 2018 neměla žádné zásadní zisky, což se po nákupu Pegasu změnilo. Veřejně dostupná data o obchodech Communication Technologies ukazují, že tržby společnosti výrazně vzrostly. V roce 2017 šlo o 150 milionů forintů (asi 12,5 milionu korun), o rok později už o 3,5 miliardy forintů (asi 278 milionů korun). V roce 2018 si tehdejší vlastníci rozdělili rekordní dividendu v hodnotě 123 milionů forintů (asi 9,7 milionu korun), v předchozích letech k výplatě dividend naopak vůbec nedocházelo.

Od chvíle, kdy Communication Technologies získala akvizici na Pegasus, dostala i několik výnosných zakázek od ministerstva vnitra za miliardy forintů. Společnost například nedávno podepsala smlouvu za 204 miliard forintů (asi 14,4 miliardy korun) s Digitální vládní agenturou, kterou vede Antal Rogán, poslanec za Fidesz a šéf maďarského úřadu vlády.

Neví se, zda se firma podílela na provozování Pegasu i poté, co byl spyware importován do Maďarska — a pokud ano, neví se ani to, k jakým datům mohla mít přístup nebo zda mohla mít informace o identitě sledovaných cílů. Navíc se objevuje několik spojnic mezi Communication Technologies a maďarskou politickou scénou.

Podnikatelé s praxí z bezpečnostních služeb

Důležitou postavou celé kauzy je Péter Neuman, který byl v čele Communication Technologies v době, kdy Maďarsko Pegasus získalo. Podle zdroje Direkt36 je Neuman ‚na trhu s bezpečnostními technologiemi známý hráč. K jeho přátelům nadto patří i nemálo politiků. Bývalí představitelé Orbánovy strany Fidesz tvrdí, že s ním v 80. letech flámovali a v 90. letech s nimi Neuman spolupracoval na kampani. Podnikatel dostával státní zakázky i v minulosti.

Navíc byl Neuman napojen jako poradce i na Sjednocenou maďarskou izraelskou komunitu (EMIH), jež podle Direkt36 udržuje dobré vztahy s Orbánovou vládou. K EMIH je přidružena společnost Brit Média Kft., která vlastní vydavatelství Telegráf Kiadó Kft. Neuman byl v letech 2018 až 2019 jednatelem tohoto vydavatelství. Podle bývalého pracovníka, jenž působil v jednom z médií Telegráf Kiadó, některá tehdejší Neumanova prohlášení naznačovala, že má styky s národní bezpečnostní službou.

Poté, co parlamentní výbor schválil nákup Pegasu, se ve společnosti Communication Technologies objevil jako vlastník László Hetényi, nejdříve s podílem 10 %, později až 33 %. Hetényi se dlouho znal s Neumanem a kromě toho, že podnikal v oblasti médií, pracoval v letech 1979 až 1988 i pro ministerstvo vnitra.

Na konci roku 2019 se stal jedním z vlastníků s podílem 33 % i László Tasnádi, bývalý státní tajemník a důvěrník ministra vnitra Sándora Pintéra. Tasnádi dříve dohlížel na zpravodajské služby, ale v roce 2016 rezignoval, když se objevila ze strany vlády silná kritika kvůli jeho činnosti v komunistickém státním bezpečnostním aparátu před rokem 1989.

Tajná kybernetická zbraň

Maďarská Národní bezpečnostní služba získala Pegasus nejprve k použití jen na 50 zařízeních, mohla tedy sledovat maximálně 50 mobilních telefonů najednou. Toto číslo se ale podle bývalého tajného agenta později o pár desítek zvýšilo, není ale jasné, proč tomu tak bylo.

Přečtěte si

Orbánova vláda odposlouchávala novináře

Maďarské zpravodajské služby považovaly Pegasus za drahou kybernetickou zbraň, proto byla držena v tajnosti i interně. Kromě nejužších kruhů okolo předsedy vlády, ministra vnitra či šéfů tajných služeb jen málokdo věděl, že Maďarsko Pegasus má a používá. Podle bývalého policisty, jenž informoval Direkt36, byl důvodem tajení fakt, že jinak by si všichni „vyžádali Pegasus pro své operace“.

Spyware byl podle dalších zdrojů Direkt36 využíván jen v prioritních případech a se souhlasem ministerstva vnitra či zpravodajských služeb. Pokud bezpečnostní či donucovací orgány potřebovaly v průběhu vyšetřování někoho sledovat nebo získat informace a měly povolení, NBSZ využila Pegasus a požadované informace předala dané instituci.

Je Pegasus ještě v Maďarsku?

Když se v červenci 2021 ukázalo, že Pegasus využívají vlády po celém světě, Izrael export tohoto spywaru omezil a zúžil seznam zemí, jimž izraelské ministerstvo automaticky udělovalo vývozní licenci. Neví se ale přesně, o jaké země jde.

Přečtěte si

Rok po projektu Pegasus. Špionážní systém se ve světě používá dál

NSO Group měla údajně prodat Pegasus do 14 evropských zemí. Se dvěma z nich později přerušila spolupráci, zřejmě kvůli zneužití spywaru. Europoslanci si podle informací novinářů z Direkt36 myslí, že by mohlo jít o Maďarsko a Polsko. Nejsou k tomu ale žádné konkrétní důkazy.

Po odhalení, které díky projektu Pegasus přineslo loňské léto, se v Maďarsku tento spyware přestal na nějakou dobu používat, zdroje Direkt36 ale tvrdí, že po určitém čase byl znovu uplatněn.

Zástupce maďarské opozice, jež využití Pegasu v zemi prošetřovala, informoval novináře, že šéf jedné z civilních zpravodajských služeb se vyhýbal přímé odpovědi na otázku, zda Budapešť spyware stále používá.

Maďarské instituce ale mimo to zřejmě využívají i technologie od dalších zahraničních společností. Jde mimo jiné o produkty jiných izraelských výrobců, kteří se zaměřují na monitorovací systémy založené na umělé inteligenci.

The post Službička pro maďarskou vládu. Jak získala Budapešť Pegasus? appeared first on investigace.cz.

Jestliže se o letním období říká, že je to pro svět médií okurková sezóna, něco podobného rozhodně neplatí pro organizovaný zločin. Naopak. I za parných měsíců vznikají nové špionážní programy, diplomaté se proměňují na pašeráky a balkánské kartely pořád láká pokoutní dovoz drog z Ameriky do Evropy. To všechno víme díky odhalením novinářů a kriminalistů, kteří si ani v létě nemohou užít chvíli klidu. Což by se však v budoucnosti mělo změnit, časem je totiž vystřídají roboti. O tom všem se dozvíte v novém přehledu #zesvěta.

​​#1 A další šmírování

Aféra Pegasus mimo jiné ukázala, že prodejem špionážních softwarů lze vydělat pěkný majlant. Hlavně proto, že potenciálními zákazníky jsou vlády z celého světa, které i kdyby na chleba nebylo, tak na sofistikované špehovací nástroje peníze vždycky najdou. Cestičkou vyšlapanou Pegasem se tak rozhodla vyrazit i rakouská firma DSIRF, jenž vyvinula spyware s názvem Subzero. Její software měl podle údajů společnosti Microsoft získat přístup k důvěrným informacím, jakými jsou hesla nebo přihlašovací údaje bank, právnických firem a strategických poradenských společností. Aby toho nebylo málo, Rakušané překvapili svět i zprávou o tom, kdo byl objednatelem tohoto softwaru. „Subzero byl vyvinut výhradně pro oficiální použití ve státech EU. Není nabízen pro komerční použití,“ uvedla firma ve svém e-mailovém prohlášení.

​​#2 Neuvadající obchod s kokainem

Začíná to jako anekdota. Potkají se Ital, Černohorec, Srb, Chorvat a Bosňan, a rozhodnou se, že budou společně pašovat drogy. Rozuzlení této historky podobné schůzce napovídá. Koncem července totiž Europol dopadl balkánský kartel, pašující kokain z Jižní Ameriky do Evropy. Vyšetřování zločinecké sítě trvalo pár let a týkalo se několika členských států EU a dalších zemí ze západní části Balkánu. Síť obchodu s drogami převážně tvořili občané Černé Hory, ale zahrnovala i občany z Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, Itálie a Srbska. Podrobnosti se dočtete ve zprávě Europolu.

Přečtěte si

Balkánští narkobaroni v Praze: Anulace rozsudku pro Darka Šariće

​​#3 Hurá do Česka!

Kdo nekrade, ten okrádá vlastní rodinu. Tuto mantru z dob československého socialismu si zřejmě velmi dobře osvojil vysoce postavený diplomat a bývalý velvyslanec Pákistánu v Česku Israr Hussain. Jinak se nedá vysvětlit skutečnost, že po svých pákistánských spoluobčanech chtěl 150 tisíc korun na hlavu za české vízum a pracovní povolení v zemi. Hussain tímto způsobem obral sice jen deset zákazníků, ale i tak se obohatil o milion a půl českých korun. Jenže, kdo krade, ten i lže. Diplomat slib ohledně víza i pracovního povolení nedodržel a peníze svým klientům samozřejmě také nevrátil. Skupinka proto musela v Česku požádat o azyl. Celý příběh podvodného diplomata pašeráka najdete na stránkách The News.

​​#4 Robotičtí kriminalisté

Podle posledních informací ze světa moderních technologií se na seznamu profesí, které jednoho dne ovládnou roboti, brzy objeví i kriminalisté. Z nové zprávy o možnostech využití umělé inteligence z dílny Eurojust vyplývá, že AI, jak se této doméně ve zkratce říká, bude hrát klíčovou úlohu ve vyšetřování přeshraničního organizovaného zločinu. Obzvlášť velký potenciál by v tomto směru měly mít odvětví zabývající se zpracováním přirozeného jazyka a počítačového vidění. Obě lze využít pro zpracování rozsáhlého množství nestrukturovaných vizuálních a textových informací. Což by asi nezvládla ani hlava majora Zemana, kdežto pro robota to prý bude brnkačka.

Autorka textu: Kristina Vejnbender
Autorka úvodní grafiky: Martina Bartl

The post ​​#zesvěta: Diplomaté pašují do Česka lidi, zatímco roboti hledají pašeráky appeared first on investigace.cz.

V červenci 2021 projekt Pegasus odhalil šokující zjištění. 50 tisíc lidí z 50 různých států se stalo oběťmi špehovacího softwaru Pegasus, nástroje, který prodávala izraelská společnost NSO Group. Mezi špehovanými byli mimo jiné i později zavraždění novináři, lidé z politické opozice či francouzský prezident. Mezi špehujícími pak vlády zemí z celého světa. Odhalení vyvolalo protesty i vyšetřování. Celosvětové pobouření nad využitím izraelského spywaru se ale patřičně neodrazilo v přístupu některých hlavních aktérů celé kauzy, hlavně samotného státu Izrael.

Projekt Pegasus je výsledkem práce více než 80 novinářů ze 17 různých mediálních organizací a odhaluje zneužívání špehovacího softwaru Pegasus ke sledování novinářů, aktivistů, disidentů i politických oponentů nebo členů královských rodin. Za špehováním často stojí vlády konkrétních zemí, jimž společnost NSO Group svůj sledovací software prodávala. Nejvíce obětí měl v Mexiku, kde byly pro potenciální špehování s posvěcením tamních politických elit vybrány telefony více než 15 tisíc lidí.

Přečtěte si

Mexická vláda špehovala rodiče zavražděných studentů

Mezi oběťmi najdeme například přátele a rodinu novináře Džamála Chášukdžího, který byl brutálně zavražděn v Istanbulu na saúdskoarabském konzulátu. Dále také saúdskoarabskou aktivistku za práva žen Ludžajn Hazlúl, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, pákistánského premiéra Imrana Khana či jihoafrického prezidenta Cyrila Ramaphosu. Mimo to byly Pegasem infikovány telefony celkem 189 novinářů, a to z televize Al Jazeera, The Associated Press, Reuters, CNN, Direkt36 nebo Le Monde, více než 600 politiků či vládních představitelů a 85 aktivistů bojujících za lidská práva. V průběhu posledního roku se objevily desítky nových obětí všude po světě.

Všichni byli sledováni zákazníky NSO Group, tedy vládami Saúdské Arábie, Ázerbajdžánu, Bahrajnu, Spojených arabských emirátů (SAE), Maďarska, Indie, Mexika, Polska nebo Maroka. Mezi země, které potvrdily, že si rovněž objednaly Pegasus, patří také Německo, Španělsko a samozřejmě Izrael, kde software využívala tamní policie, která měla odposlouchávat telefony 26 občanů, mimo jiné i hlavních postav protestů, jež se v Izraeli odehrávaly v roce 2019. Letos v únoru ale bylo vyšetřování tohoto případu uzavřeno s tím, že se neobjevily žádné důkazy o nelegálním využití. 

Zájem o spyware Pegasus není náhodný, funguje totiž velmi efektivně, aniž by si uživatel telefonu všiml něčeho neobvyklého. Na displeji se neobjeví notifikace a k tomu, aby se software do mobilu dostal, není zapotřebí žádné aktivity jeho majitele. Ten, kdo software ovládá, takto získá přístup skoro ke všem funkcím telefonu. Může sledovat hovory, číst si zprávy a na dálku aktivovat kameru telefonu, může také využít osobní a lokalizační údaje a dostat se k heslům a sociálním sítím, ale i k historii internetového vyhledávání.

Přečtěte si

Sledovaný novinář Panyi: Postavili mě na stejnou úroveň jako nebezpečného zločince

Na druhou stranu zákazníci NSO Group nevědí, zda k materiálům a informacím získaným pomocí tohoto spywaru mohou mít přístup izraelské tajné služby. Tuto možnost totiž naznačují prohlášení bývalých představitelů amerických tajných služeb pro deník Washington Post. NSO Group podobné využití popřela a stále tvrdí, že je soukromou společností, nikoliv „nástrojem izraelské diplomacie“. Realita přitom ukazuje něco jiného.

Špehování jako nástroj diplomacie

NSO Group existuje od roku 2010 a na jejím webu stojí, že jde o tvůrce technologie, která pomáhá vládním agenturám předcházet terorismu a zločinu, „aby zachránila tisíce životů po celém světě“.

Firma je navázaná na izraelskou vládu, armádu i zpravodajské služby. Samotný software je klasifikovaný jako zbraň, proto se NSO Group zabývá jen klienty, jež schválí izraelské ministerstvo obrany. Přesněji řečeno na vývoz spywaru od NSO musí ministerstvo udělit licenci. Od roku 2007 v Izraeli platí zákon regulující vývoz kybernetických technologií. Agentura pro kontrolu exportu obrany (DECA) v rámci izraelského ministerstva obrany údajně „přísně omezuje“ licencování některých sledovacích produktů. Rozhoduje se podle vlastní analýzy potenciálních zákazníků. Agentura prý v několika případech odmítla NSO tuto licenci udělit.

Společnost NSO Group tvrdí, že software prodává jen bezpečnostním složkám demokratických zemí, kde slouží k boji proti kriminalitě. Jenže v médiích se mluví i o tom, že stát Izrael se snaží využívat prodeje softwaru jako nástroje k upevňování a budování diplomatických vztahů s jinými státy. Licenci na software totiž firma prodávala i do nedemokratických zemí.

Například po vraždě novináře Chášukdžího v roce 2018 izraelské ministerstvo obrany odmítlo udělit vývozní licenci Saúdské Arábii. Tehdejší premiér Benjamin Netanjahu ale osobně zasáhl, aby k obnovení licence došlo. Stalo se tak v roce 2019, kdy země povolení znovu obdržela.

Netanjahu si prodejem produktů NSO Group chtěl zajistit dobrý vztah s arabskými spojenci nebo třeba s indickou vládou. V červenci 2021 napsal izraelský deník Haaretz, že se zdá, jako by Netanjahuovy diplomatické schůzky probíhaly paralelně s tím, kam se posléze prodávalo zboží od NSO Group. 

V lednu 2022 se pak ukázalo, že NSO Group před lety prodala svůj spyware polskému protikorupčnímu orgánu a Maďarsku poté, co se lídři těchto zemí sešli v roce 2017 s Benjaminem Netanjahu.

Oproti tomu země považované za nepřátelské vůči Izraeli, jako je například Turecko, zboží od NSO Group nakupovat nesměly.

Posvátná kráva izraelské ekonomiky

Už v roce 2012 izraelský novinář Shay Aspril informoval o aktivitách NSO v souvislosti s prodejem jejich produktů Mexiku. Varoval, že software by mohl být použit proti novinářům. „Obranný a high-tech průmysl jsou dvě posvátné krávy izraelské ekonomiky. Izraelská veřejnost vnímá tato odvětví jako kreativní, odvážná, zisková,“ říká Aspril pro americkou neziskovou mediální organizaci NPR. Izraelské produkty také tvoří až 10 % celosvětového trhu s kybernetickou bezpečností.

Po odhalení projektu Pegasus má ale „posvátná kráva“ problémy. NSO Group sice odmítla veškerá obvinění a nadále tvrdí, že na základě licencí pouze poskytuje svůj software zahraničním vládám. Argumentovala i tím, že připouští nutnost globální regulace tohoto průmyslu a že v minulosti prokázala nulovou toleranci vůči zneužívání sledovacích softwarů, když několik smluv se svými klienty ukončila.

V současné době je ale tato izraelská společnost zadlužená a čelí finančním problémům. Podle informací z médií měl jeden z amerických dodavatelů v oblasti obrany zájem firmu koupit. Proti NSO Group bylo rovněž podáno několik stížností, společnost má v některých státech zakázáno působit a jinde ji žalují. Ve Spojených státech amerických je pak na černé listině a pro americké podniky je tedy nelegální, aby s ní uzavíraly obchody.

Izraelská vláda navíc kvůli následkům projektu Pegasus pozměnila seznam zemí, s nimiž může NSO Group obchodovat, a jejich počet snížila ze 102 na 37. Ze seznamu zmizelo Mexiko, Maroko, SAE či Saúdská Arábie.

Žaloba od Applu

V některých zemích pak odhalení projektu Pegasus vyvolalo protesty a další vyšetřování nebo i diplomatické napětí, jak tomu bylo například mezi Francií a Izraelem.

Mimo to některé společnosti se sídlem v USA, třeba Amazon Web Services, přistoupily k uzavření všech cloudových účtů spojených s NSO Group. Firmu dokonce žaluje i Facebook, a to u amerického federálního soudu za údajné cílené špehování asi 1400 uživatelů aplikace WhatsApp.

Obdobně reagovala i společnost Apple a na izraelskou firmu podala žalobu za to, že sledovali jejich klienty. Apple požaduje soudní příkaz zakazující NSO Group, aby používala své služby na jejich produktech. Americká společnost tento měsíc také oznámila, že spouští speciální režim, takzvaný lockdown mode, který pomůže chránit její zařízení před programy, jako je právě Pegasus. Apple rovněž označil NSO Group za „amorální žoldáky 21. století“.

Situaci řeší i Evropská unie. Devítičlenná delegace vyšetřovacího výboru Evropského parlamentu (PEGA) má používání Pegasu vyšetřit. „NSO Group není jediným dodavatelem, ale rozhodně je jedním z největších,“ informovala Sophie in ’t Veld, zpravodajka PEGA, s tím, že izraelská firma prodala svůj spyware čtrnácti vládám členských zemí EU, a to pomocí vývozních licencí vydaných izraelskou vládou. Výslednou zprávu o svém vyšetřování má PEGA zveřejnit v březnu 2023.

Chaim Gelfand, zástupce NSO Group, připustil, že firma prodala spyware nejméně do pěti členských států EU. Německý federální úřad kriminální policie potvrdil, že země vlastní a také použila upravenou verzi Pegasu. Ve Francii, Finsku a Belgii bylo použití Pegasu „forenzně potvrzeno“, v Nizozemsku je podle nedávné studie Evropského parlamentu využití označeno jako „možné“.

Opatření proti zneužívání špehovacího softwaru zatím nadále zůstává v kompetenci členských států EU. Odborníci současně navrhují moratorium na používání této technologie.

Špehování opozice

Přestože si několik evropských zemí spyware Pegasus koupilo a použilo ho, vyšetřování těchto případů často proběhlo bez větších výsledků.

Izraelský špehovací nástroj využívalo například maďarské ministerstvo vnitra ke sledování novinářů z jednoho z mála nezávislých médií v zemi. Maďarský úřad situaci prošetřoval, ale na začátku letošního roku úředníci rozhodli, že žádný nelegální případ špehování nenastal. V červnu 2022 pak maďarská ústřední prokuratura šetření uzavřela.

Přečtěte si

Projekt Pegasus: Následky odhaleného špehování

Polský politik Jarosław Kaczyński přiznal, že Pegasus používala také polská vláda, ale odmítl, že by jeho pomocí docházelo ke sledování opozičních politiků. V prosinci 2021 se přesto ukázalo, že software Pegasus byl zacílen nejen proti Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, ale i vůči třem kritikům polské vlády a osobám blízkým jednomu členu parlamentní opozice.

Velké napětí projekt Pegasus způsobil i ve Francii, špehování se totiž dotklo Emmanuela Macrona, jeho tehdejšího premiéra Édouarda Philippa či 14 dalších ministrů. Za sledováním měly stát marocké tajné služby. Jde o první případ, kdy se odhalilo užití softwaru NSO Group proti úřadující hlavě státu. Macron následně požádal izraelskou vládu, aby zakázala aplikování softwaru od NSO Group na telefony s francouzskou telefonní předvolbou. Podobně byla zakázána také čísla s předvolbou anglickou.

Co média podceňují?

Odpovědnost za zneužití systému Pegasus je stále přisuzována pouze NSO Group, a nikoliv izraelské vládě, přestože mezi nimi existuje jasné spojení a software byl do zahraničí exportován jako součást oficiální politiky Izraele, upozorňuje izraelský právník Eitay Mack.

Podle něj se tamní vláda opakovaně snaží zbavit odpovědnosti stejně jako v případech z minulosti, kdy prokazatelně napomáhala autoritářským režimům či porušovala dohody. Jako příklady tohoto jednání uvádí izraelský export zbraní jihoafrickému režimu v 80. letech a podobné exporty do Guatemaly či Myanmaru.

Po odhalení projektu Pegasus se podle Eitaye Macka začal Izrael snažit, aby odvrátil mediální kritiku od samotného státu ke společnosti NSO Group. Na ministerstvu obrany funguje oddělení, hebrejsky označené jako Malmab, které odpovídá za udržení tajných informací. Generální ředitel NSO Group by tak teoreticky neměl do médií říct nic bez povolení od Malmabu. Po skandálu se softwarem Pegasus ale Malmab dal od NSO Group ruce pryč a do mediálních vyjádření této společnosti nezasahoval. Mezinárodní média nejspíš i proto přistupují k firmě, která stojí za Pegasem, jako by šlo o instituci nezávislou na státu. Přitom zaměstnanci NSO Group bývají velmi často někdejší experti z vojenské rozvědky. A samotná existence společnosti pak podle Macka stojí na tom, co izraelské úřady schválí.

Mack zároveň zdůrazňuje, že novináři selhávají v tom, že nedokážou toto napojení vysledovat a nějak ho při zpracovávání tématu zohlednit, nebo se jim nedaří vyvolat tlak na izraelskou vládu, aby na kauzu reagovala. Veřejnost má pak podle něj o celé aféře zkreslené představy. Proti NSO Group se sice vede vyšetřování, ale nikdo se nezaměřuje na stát Izrael nebo ministerstvo obrany a jejich podíl na činnosti této firmy, uzavírá Eitay Mack.

Profit z porušování lidských práv

I po roce od zveřejnění projektu Pegasus se stále objevují případy, kdy se spyware od NSO Group nadále používá. Špehovací software se našel v telefonech thajských aktivistů, kteří se účastnili masových protestů proti tamní monarchii v letech 2020 a 2021. „Stojí za to připomenout, že jde pouze o to, co bylo dosud nalezeno, a rozsah pokusů o sledování by mohl být větší a škodlivější,“ upozorňuje Etienne Maynier, technolog z Amnesty International.

Podle Amnesty International se na případu projektu Pegasus ukazuje, že svět selhává v regulaci sledovacího průmyslu. Nedostatek takové regulace dovoluje tomuto průmyslu, aby fungoval nepozorovaně a obdobné spywary dál prodával. „Je alarmující, že rok poté, co odhalení použití Pegasu šokovalo svět, tyto společnosti stále profitují z porušování lidských práv v globálním měřítku,“ říká zástupkyně ředitele Amnesty Tech Danna Ingleton.

The post Rok po projektu Pegasus. Špionážní systém se ve světě používá dál appeared first on investigace.cz.

Americký obranný dodavatel, společnost L3Harris, jedná o převzetí sledovací technologie společnosti NSO Group. Tento obchod by americké společnosti poskytl kontrolu nad spywarem Pegasus, jedním z nejsofistikovanějších a nejkontroverznějších hackerských softwarů na světě.

Transakce vyvolává obavy

Několik zdrojů deníků The Guardian a Financial Times potvrdilo, že obchodní jednání se soustřeďují na prodej klíčové technologie – softwaru izraelské společnosti NSO – a také na možný přechod zaměstnanců NSO do společnosti L3Harris. Jakákoli dohoda však stále naráží na značné překážky, včetně nutnosti souhlasu vlád USA a Izraele, které dosud nedaly dohodě zelenou.

Vysoký úřadník Bíleho domu se pro The Guardian vyjádřil, že USA se jednání neúčastnily, a dodal, že „taková transakce, pokud by se uskutečnila, vyvolává pro USA vážné kontrarozvědné a bezpečnostní obavy“.

Pokud by byla dohoda schválena, znamenalo by to pro společnost NSO radikální obrat necelý rok poté, co ji Bidenova administrativa zařadila na černou listinu a obvinila ji, že jedná „v rozporu se zahraniční politikou a zájmy národní bezpečnosti USA“.

Systém Pegasus, který mění telefony v odposlouchávací zařízení a odhaluje jejich šifrovaný obsah, vyvinuli zaměstnanci elitních izraelských vojenských zpravodajských jednotek. Ministerstvo obrany této země také reguluje jeho prodej současným nebo budoucím spojencům.

Loni psala investigace.cz o tom, jak vládní klienti společnosti NSO využívají sledovací technologie k cílenému sledování novinářů, aktivistů za lidská práva, vysokých vládních úředníků a právníků po celém světě. Napíchnutým telefonům se nevyhnul ani Emmanuel Macron či úřad britského premiéra. 

Projekt Pegasus: Napíchnutý Macron 

Vyjádření stran

Mluvčí společnosti L3Harris v komentáři pro The Guardian uvedl: „Jsme si vědomi možností softwaru a neustále vyhodnocujeme potřeby našich zákazníků v oblasti národní bezpečnosti. V tuto chvíli je cokoli nad rámec těchto informací spekulací.“

Citovaný vysoký úředník Bílého domu také uvedl, že americká vláda „nesouhlasí se snahami zahraničních společností obcházet americká opatření pro kontrolu vývozu nebo sankce včetně umístění na seznam subjektů amerického ministerstva obchodu pro škodlivé kybernetické aktivity“.

„Každá americká společnost – zejména prověřený americký obranný dodavatel – by si měla být vědoma toho, že transakce se společností zařazenou na černou listinu ji automaticky nevyřadí ze seznamu pochybných subjektů. Stále bude podnětem k prověrce, zda transakce nepředstavuje kontrašpionážní hrozbu pro vládu USA nebo pro její systémy a informace, zda mohou být ohroženy další americké majetkové účasti u obranného dodavatele, do jaké míry si zahraniční subjekt nebo vláda zachová určitý stupeň přístupu nebo kontroly a širší důsledky pro lidská práva,“ dodal úředník Bílého domu.

Dohoda naráží na několik nevyřešených otázek, včetně toho, zda by byla technologie umístěna v Izraeli nebo v USA a zda bude Izraeli jako zákazníkovi umožněno technologii nadále využívat.

Jakákoli transakce by rovněž narazila na překážky na izraelské straně. Jedním z předpokladů je, že by dohled nad technologií, veškerý vývoj Pegasu a personál musel zůstat v Izraeli.

Vlády špehovaly spywarem novináře, aktivisty i disidenty

Společnost NSO je regulována izraelským ministerstvem obrany, které má konečné slovo nad vládními klienty společnosti. Izrael v minulosti čelil intenzivní kritice za to, že souhlasil s prodejem sledovací technologie zemím se špatnou pověstí v oblasti ochrany lidských práv, včetně Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů.

Také americká vláda loni NSO Group zařadila na svou černou obchodní listinu, což znamená, že nemohou nakupovat vybavení nebo služby od amerických společností bez schválení. 

USA uvedly, že společnost zařadily na černou listinu, protože Pegasus umožnil autoritářským vládám útočit na disidenty, novináře a aktivisty. Společnost NSO naopak tvrdí, že své technologie prodává pouze za účelem boje proti terorismu a zločinu, a to po pečlivém prověření svých vládních klientů a po získání souhlasu izraelské vlády.

The post Americká obranná skupina jedná o koupi špionážního softwaru Pegasus appeared first on investigace.cz.

Nejnovější zpráva společnosti The Citizen Lab z Torontské univerzity podrobně popisuje napadení úřadu britského premiéra a ministerstva zahraničí špionážním softwarem Pegasus. Politici se stále zdráhají tento spyware regulovat, přestože sami mohou být terčem jeho útoku.

Kouzlo mytického Pegase

Zpráva, kterou minulý týden zveřejnila výzkumná laboratoř The Citizen Lab, potvrdila, že v letech 2020 a 2021 její pracovníci zaznamenali několik podezřelých případů napadení spywarem Pegasus i v oficiálních sítích Spojeného Království, konkrétně úřadu premiéra a ministerstva zahraničí.

Tyto útoky, u nichž se prokázalo spojení se Spojenými arabskými emiráty, Indií, Kyprem a Jordánskem, The Citizen Lab ve zprávě podrobně popisuje. The Citizen Lab, která se zabývá sledováním elektronické špionáže, zároveň zdůrazňuje potřebu zpřísnit mezinárodní regulace týkající se spywaru Pegasus a podobných typů softwaru.

Software Pegasus provádí útoky „zero-click“: uživatel telefonu nemusí kliknout na podezřelý odkaz, aby se jeho přístroj nakazil. Pegasus se zaměřuje na vývojářům neznámé zranitelnosti systému – útoky označované jako „zero-day exploits“ – a nezanechává žádné stopy. Zero-day exploits znamená zneužití dosud neobjevené bezpečnostní chyby v softwaru nebo hardwaru, čímž mohou hackeři prolomit daný systém. Tyto chyby se těžko hledají a přístup k nim se na černém trhu prodává za vysoké částky.

„Existuje černý trh se zero-days, které jsou nalezeny a následně prodávány zločineckými syndikáty,“ říká pro britské The Times nejmenovaný expert západní vlády, který strávil deset let sledováním kybernetického průmyslu. „Ten, kdo je ochoten zaplatit hodně peněz, a v některých případech mluvíme o milionech za hacknutí jediného smartphonu, obvykle najde na dark webu anonymního hackera, který to dokáže. Ale vláda, která nechce spolupracovat se zločinci a chce mít takový nástroj k dispozici, nemá moc možností, kam jít.“ 

A právě zde přichází na scénu NSO, firma založená v roce 2010 nedaleko Tel Avivu. Hlavní zisky společnosti NSO pocházejí z vývozu špionážního softwaru, který je pod kontrolou izraelského státu. Svůj vlajkový systém Pegasus firma nemůže prodávat soukromým zákazníkům, pouze vládám schváleným Izraelem. 

Od dob, kdy začal Benjamin Netanjahu využívat Pegasus jako nástroj diplomacie, vypadá seznam zákazníků jako mapa zahraničněpolitických zájmů Izraele. Zahrnuje země Latinské Ameriky, jako je Mexiko a Panama, které se v posledních letech vzdaly propalestinského hlasování v OSN. Dále jsou na seznamu populistické vlády Polska a Maďarska, které se staly nejostřejšími obhájci Izraele v Evropské unii.

Přečtěte si

Mexická vláda špehovala rodiče zavražděných studentů

NSO je zdánlivě nevládní soukromá softwarová společnost působící v rámci izraelských zákonů. Jejím většinovým vlastníkem je Novalpina Capital, soukromý investiční fond se sídlem v Londýně, v jehož poradním etickém výboru zasedá Cherie Blair, manželka bývalého britského premiéra. 

NSO ale není obyčejná soukromá společnost. Vyvíjí sledovací software používaný izraelskou rozvědkou a její vazby na izraelskou vládu a bezpečnostní složky jsou hlavním tajemstvím jejího úspěchu. Stovky výzkumníků pracujících v NSO se naučily svému řemeslu stejně dobře jako vojáci a důstojníci izraelské vojenské rozvědky. 

Z toho je zřejmé, že Pegasus nebyl vyvinut k tomu, aby odhaloval tajemství manželů při rozvodových řízeních. Od svého počátku je prodáván jako klíčový nástroj v boji proti teroristům a organizovanému zločinu a mezi jeho uživatele patří například FBI nebo německá Spolková policie. 

Připisuje se mu, že pomohl mexickým úřadům dopadnout drogového barona El Chapa a umožnil zatčení členů ISIS, kteří plánovali útoky v Evropě, dříve, než je provedli. Jeden z potenciálních palestinských teroristů při výslechu uvedl: „Izraelci věděli, o čem sním, ještě než se mi to zdálo.“ 

Kontroverze ale nastala, když se v posledním roce objevily důkazy o tom, že byl Pegasus používán proti novinářům, aktivistům za občanská práva, poslancům Evropského parlamentu, úředníkům EU, a dokonce i premiérům. Tento skandál vrhl na kybernetickou bezpečnost zničující světlo a vyvolal pobouření.

Přečtěte si

Projekt Pegasus: Napíchnutý Macron 

„Tato narušení na nejvyšší vládní úrovni ukazují, že je třeba zpřísnit mezinárodní regulaci sledovacího softwaru,“ uvedl pro Techmonitor Etay Maor, senior ředitel bezpečnostní strategie společnosti Cato Networks. „Vlády by měly mezi sebou uzavírat smlouvy o tom, co je a co není dovoleno dělat v mezinárodním prostoru [pokud jde o špehování]. Ve fyzickém světě se to již děje, ale nemyslím si, že v kybernetické oblasti je něco regulováno.“

Evropa začíná jednat

K zásahu proti společnostem, které nasazují Pegasus a další spyware od NSO, již vyzvali poslanci ve Velké Británii. Loni v listopadu podepsalo deset poslanců dopis, v němž požadují, aby vláda ukončila programy kybernetické bezpečnosti se zeměmi, o nichž je známo, že používají špionážní software NSO k útokům na své vlastní občany, a žádali také, aby na společnost NSO byly uvaleny sankce.

I v Evropské unii bylo rozhořčení tak velké, že přimělo Evropský parlament k vytvoření zvláštního výboru, jehož úkolem je aféru zneužití spywaru Pegasus vyšetřit. Výbor zahájil svou práci minulý týden a má při vyšetřování vysoké ambice. Předpokládá se, že bude pracovat přibližně dvanáct měsíců, ale jeho činnost je omezena jedním důležitým faktorem: nebude mít žádnou skutečnou pravomoc udělovat tresty nebo sankce. Na základě svých zjištění může vydat doporučení a usnesení, jeho skutečnou zbraní však bude dělat co největší hluk, aby na skandál upozornil.

Vyšetřování bude zahájeno prověřením stávajících vnitrostátních právních předpisů 27 členských států týkajících se sledování a bezpečnosti s cílem zjistit, zda způsob, jakým byl Pegasus používán, porušuje vnitrostátní právo nebo právo EU. Mezi zeměmi, které údajně nasadili špionážní software proti různým osobám, novinářům či aktivistům, jsou Maďarsko, Polsko a Španělsko. Poslanci Evropského parlamentu budou chtít sestavit úplný seznam vlád EU, které jsou na seznamu klientů NSO.

Izraelská NSO je v současnosti žalována společnostmi Apple a Meta, vlastníkem Facebooku, za porušení bezpečnosti a v listopadu ji americké ministerstvo obchodu zařadilo na černou listinu. 

Přečtěte si

Etický hacker Lupták: Podobnému útoku se skoro nedá bránit

Odborníci z oboru se v názorech na problémy společnosti NSO rozcházejí. Někteří izraelští technologičtí manažeři obvinili NSO, že v honbě za ziskem zašla příliš daleko a zavírala oči před tím, co její zákazníci s Pegasem dělali. Jiní obviňují americkou administrativu a technologické giganty z pokrytectví, že se pustili do relativně malé izraelské společnosti, která zpochybnila jejich dominantní postavení.

Slibované vyšetřování izraelské vlády se zatím nerozběhlo. „NSO zná příliš mnoho tajemství příliš mnoha vlád,“ uvedl minulý týden pro britské The Times nejmenovaný izraelský vládní úředník. „I když donutí společnost k rozpadu, bude tak či onak vzkříšena. Po těchto schopnostech je prostě příliš velká poptávka ze strany vlád, a pokud je nekoupí od NSO, objeví se jiní, kteří budou nabízet podobné služby.“

Autorka textu: Nina Kodhajová
Autorka úvodní grafiky: Lenka Matoušková 

The post Pegasus napadl britské ministerstvo zahraničí a úřad premiéra. Jak spyware regulovat? appeared first on investigace.cz.

V Praze právě probíhá bezpečnostní konference ISS World Europe, kde se prezentují „metodiky a nástroje pro vymáhání práva, veřejnou bezpečnost, vládu a zpravodajské komunity soukromého sektoru v boji proti obchodu s drogami, kybernetickému praní špinavých peněz, obchodování s lidmi nebo terorismu“. Hlavním sponzorem je kontroverzní izraelská firma NSO Group, zodpovědná za špehovací software Pegasus, kterým autoritářské vlády odposlouchávaly novináře, politické oponenty, aktivisty nebo i civilní rodiče padesáti zavražděných mexických studentů. Reportérům investigace.cz byl po vydání kauzy Pegasus přístup na konferenci zamítnut.

Sponzoring bezpečnostní konference firmou NSO Group, skandálním tvůrcem odposlouchávacího softwaru Pegasus, je překvapivé. Novináři sdružení v projektu Pegasus, který koordinovala francouzská organizace Forbidden Stories a jehož byla investigace.cz členem, odhalili letos v létě v sérii článků masivní zneužívání softwaru Pegasus, jenž vyvinula izraelská společnost NSO Group. Systém byl zacílen na odposlouchávání lidí, kteří ale neměli s terorismem, organizovaným zločinem nebo s praním peněz nic společného. Naopak, často jako v případě, jenž se odehrál v Mexiku, byli samotní špehovaní oběťmi drogových mafií. 

Software Pegasus je z hlediska exportu klasifikovaný jako „zbraň“, a vztahují se na něj proto speciální podmínky prodeje, což znamená, že jej mohou zakoupit pouze vládní instituce. Jde o software, jenž bez jakéhokoliv vědomí majitele ovládne jeho mobilní telefon: může například zapnout hlasitý odposlech, kameru, přečíst šifrované zprávy přímo z displeje. K napadení telefonu používá software Pegasus takzvané „zero point exploits“, tedy zranitelnosti v kódu, například u softwaru na posílání zpráv od firmy Apple iMessages. Z tohoto důvodu právě firma Apple nedávno zažalovala společnost NSO a lidem s infikovanými zařízeními rozeslala zprávy a e-maily o podezření, že jejich telefon mohl být napaden. 

Přečtěte si

Software na předvídání trestných činů

Podle našich dat patřilo mezi oběti tohoto špehování také více než 180 novinářů ze zemí jako je Maďarsko, Ázerbájdžán, Mexiko nebo Saúdská Arábie. V určitých případech byl software Pegasus zneužit k vytipování vhodného okamžiku k vraždě některého z těchto novinářů. 

Nebyli to ale jen novináři a aktivisté, ale i vysocí státní úředníci nebo prezidenti, jako například úřadující francouzský prezident Emmanuel Macron a dalších patnáct francouzských vládních činitelů, které měla nechat odposlouchávat marocká vláda.

V Indii, jež patřila k zemím, kde se Pegasus zneužíval skoro nejvíce, vypukly po zveřejnění kauzy protesty, a indický Nejvyšší soud proto nařídil vyšetřování tohoto případu. „Žádná jiná kauza posledních let nevyvolala takový tlak na vládu jako právě Pegasus,“ uvedl k tomu indický novinář Siddhart Varadarajan z tamního investigativního média The Wire. K dnešnímu datu je užití špehovacího softwaru firmy NSO vyšetřováno ještě v Izraeli, v Maďarsku, v Pákistánu, v Alžírsku. V USA byla firma NSO přidána na obchodní sankční seznam.

„NSO Group byla přidána na seznam entit na základě důkazů, že vyvinula a dodala spyware zahraničním vládám, které tento nástroj používaly k nebezpečným špehovacím útokům na vládní úředníky, novináře, byznysmeny, aktivisty, akademiky a pracovníky ambasád. Tento nástroj také umožnil zahraničním vládám provádět nadnárodní represe, což je praxe autoritářských vlád, které se zaměřují na disidenty, novináře a aktivisty mimo své suverénní hranice, aby umlčely nesouhlas. Takové praktiky ohrožují mezinárodní řád založený na určitých pravidlech,“ uvádí zpráva amerického ministerstva průmyslu a obchodu. Tato zpráva donutila úředujícího šéfa NSO Group rezignovat pouze 11 dní poté, co nastoupil do funkce. 

Současný mexický prezident se rozhodl zveřejnit veškerou vládní dokumentaci, která s firmou NSO a jejich softwarem Pegasus souvisí. Několik desítek členů jeho prezidentského volebního týmu bylo totiž odposloucháváno jeho politickým rivalem. Prezident proto žádá okamžité uvalení moratoria na prodej a export špehovacích technologií.

I přes narůstající objem důkazů společnost NSO nadále popírá jakékoliv pochybení: „NSO Group odmítá falešná prohlášení učiněná v rámci projektu Pegasus. Spousta z nich jsou nepotvrzené teorie, které vyvolávají vážné pochybnosti o spolehlivosti vašich zdrojů a také o podstatě Vaši kauzy,“ napsala společnost. „Vaše zdroje vám poskytly informace, které nemají žádný faktický základ, o čemž svědčí nedostatek podpůrné dokumentace k mnoha tvrzením.“ 

Přečtěte si

Vlády špehovaly spywarem novináře, aktivisty i disidenty

Mezitím přibývají důkazy i právní kroky, jež potvrzují, že firma NSO Group volným prodejem svého špehovacího softwaru opravdu pochybila. Mimo jiné ji žaluje firma Apple za to, že k hackování telefonů zneužívali jejich softwarů jako třeba iMessage. 

„Apple dnes podal žalobu na NSO Group a její mateřskou společnost kvůli tomu, aby se zodpovídali za špehování a cílení na uživatele produktů Apple. Naše žaloba zohledňuje nové nálezy, jakým způsobem NSO Group ovládla mobilní přístroje pomocí softwaru Pegasus,“ stojí v prohlášení firmy Apple publikovaném na jejich webu.

Na konferenci ISS World Europe se chtěl registrovat spolupracovník investigace.cz Josef Šlerka, a to krátce po vypuknutí kauzy Pegasus, tedy 23. července 2021. K registraci použil pozvánkový kód, který poskytli sami organizátoři konference. Registrace proběhla v pořádku, Josef Šlerka obdržel potvrzující e-mail. O tři dny později mu organizátoři konference, společnost TeleStrategies, ale registraci bez uvedení důvodu zrušili. 

Na otázky ohledně toho, jestli někdy organizátoři konference ISS World Europe neuvažovali o zrušení hlavního partnerství s firmou NSO Group, jejíž software byl zneužit k odposlouchávání opozičních politiků, prezidentů, novinářů či aktivistů, odpověděla Tatiana Lucas z TeleStrategies: 

“Bohužel vám nemůžeme poskytnout přístup k našemu programu ISS World. Naše programy ISS World totiž poskytují školení zpravodajským službám a jsou určeny pro orgány činné v trestním řízení, obranné a bezpečnostní agentury. Účastníci, kteří jsou v aktivní službě, zde dostávají školení o nejnovějších Hi-Tech vyšetřovacích technikách pro boj s organizovaným zločinem, kybernetickým praním peněz, obchodováním s drogami a terorismem”. Jestli je na programu i školení v užití softwaru Pegasus zůstalo bez odpovědi.

The post Kauza Pegasus: Bezpečnostní konferenci v Praze sponzoruje tvůrce špehovacího softwaru appeared first on investigace.cz.