Minulý týden obžalovala rumunská prokuratura Călina Georgesca, Horaţia Potru a dalších dvacet osob za pokus o ozbrojenou akci proti ústavnímu pořádku, neoprávněné držení zbraní a výbušnin, přestupky s pyrotechnikou a další činy. V rozsáhlé obžalobě, kterou rumunská prokuratora publikovala, viní Georgesca z napomáhání přípravám ozbrojeného útoku proti ústavnímu pořádku a šíření dezinformací, zatímco Potra a několik dalších osob čelí obvinění z přípravy ozbrojeného útoku na ústavní pořádek.

K útoku se podle rumunské prokuratury chystali využít demonstrace konané 8. prosince loňského roku, která proběhla po zrušení prezidentských voleb. Na základě anonymního telefonátu však kolonu sedmi aut s konspirátory zastavila policie před Bukureští. V autech našla jak zbraně, tak profesionální pyrotechniku. Podle prokuratury měla být akce domluvena na tajné schůzce v jezdeckém klubu. Pokud by soud účastníky uznal vinnými, hrozí jim mnoholetá vězení. Po prostudování celé žaloby investigace.cz přináší podrobnější rekonstrukci celého případu.

Loňské prezidentské volby zrušil rumunský Ústavní soud po prvním kole s tím, že během kampaně došlo k narušení rovnosti politické soutěže. Soud konstatoval, že na porušení pravidel se podepsala kampaň vítěze prvního kola voleb a krajně pravicového kandidáta Călina Georgesca. Ten oficiálně deklaroval nulové náklady, ale podle rumunských tajných služeb stála za jeho úspěchem masivní online kampaň na sociálních sítích využívající trollí farmy, placené influencery a další manipulativní techniky.

Přečtěte si

Rumunsko: Kampaň na TikToku kandidátovi krajní pravice (skoro) vyhrála prezidentské volby

Po zrušení voleb 6. prosince 2025 v Rumunsku propukla politická krize. Žaloba tvrdí, že právě této krize chtěli Georgescu a jeho lidé zneužít k pokusu o násilné převzetí moci. Vše mělo být naplánováno na schůzce, kterou Georgescu svolal v jezdeckém klubu Ciolpani. Účasníky schůzky byli kromě Georgesca i někdejší žoldák a politik Horațiu Potra, bývalý voják cizinecké legie Sechila Eugen-Ionuț a další lidé.

Přímo o obsahu schůzky neexistují žádná svědectví, žaloba však předpokládá, že během setkání se účastníci domluvili na dalším postupu, protože ihned po ukončení schůzky začali Georgescu i Potra jednat. Posledně jmenovaný měl rozesílat zprávy do whatsapppové skupiny s cílem dát dohromady skvadru lidí, kteří by odjeli druhý den do Bukurešti. V Potrově telefonu se později našlo několik videoklipů, jejichž prostřednictvím vyzýval své fanoušky, aby „vyšli s holemi do ulic“ a vyhnali „globalisty“.

Také Georgescu začal neprodleně jednat a spojil se s vůdci radikálně nacionalistické organizace Frăția Ortodoxă. Podle obžaloby je informoval o tom, že předá svým stoupencům konkrétní výzvu k akci v průběhu následujícího dne. Hovor zakončil frází: „Život, nebo země!”

Téhož dne večer pak Georgescu vyrazil do televize Realitatea Plus, kde tvrdil, že hlavním cílem rumunské vlády a prezidenta je vstup Rumunska do války v Ukrajině, což měl být jejich jediný způsob, jak zamaskovat korupci. Své stoupence zároveň vyzval, aby se druhý den dostavili do volebních místností a hlasovali, ačkoli volby byly zrušeny.

Přečtěte si

Co víme o tiktokové kampani Călina Georgesca dnes? Průvodce krok za krokem

Potra mezitím zorganizoval výše zmíněnou skupinu 21 osob, jež se vydala do Bukurešti v sedmi vozech. Podle žaloby se její členové měli pokusit o proměnu demonstrace v útok na Ústavní soud. Jak už bylo řečeno, skupina do Bukurešti nedorazila, neboť ji zadržela rumunská policie. Během kontroly automobilů policisté našli 65 kusů pyrotechniky kategorie F4, která je určena pro profesionální použití, dále dýky, nože s dlouhou čepelí, teleskopické obušky, pepřové spreje, boxery, sekery a topůrka od seker. Podle soudního znalce se zejména u pyrotechniky jedná o extrémně nebezpečnou věc, poněvadž její exploze by v davu vyvolala paniku srovnatelnou s reakcí na teroristický útok. Následující den pak policie během domovní prohlídky u Potra zabavila přes milion dolarů v hotovosti a také značné množství zlatých slitků.

Žaloba poukazuje i na fakt, že značná část zadržených osob absolvovala vojenský výcvik, někteří z nich pracovali i jako žoldáci a instruktoři pro konžskou vládu, a to včetně Horația Potry. Ten měl v minulosti šéfovat kontingentu rumunských žoldáků v Kongu.

Při dalších prohlídkách v únoru 2025 pak rumunská policie objevila v jiném Potrově domě tajnou místnost s betonovým sejfem pod podlahou. Uvnitř trezoru se mělo nacházet přes 25 kilogramů zlata v cihlách, více než 3,3 milionu dolarů (tedy skoro 70 milionů korun) a další hotovosti v různých měnách.

Georgescu minulý týden obžalobu odmítl. Prohlásil, že „globalisticko-sorošovská oligarchie používá justici jako kulku“. Dodal, že z Rumunska hodlá udělat strategickou křižovatku Evropy, což má být podle něj důvod, proč se ho jeho protivníci snaží odstranit.

Přečtěte si

Podcast Odposlech získal Novinářskou cenu za epizodu o manipulaci voleb v Rumunsku

Zatímco Georgescu zůstal v Rumunsku, druhé hlavní postavě případu Potrovi se podařilo utéct ze země a podle vyšetřovatelů se skrývá v Dubaji. Spekuluje se i o jeho možné žádosti o azyl Rusku. Právě s Ruskem totiž někdejší žoldák udržoval v minulosti kontakty. Svědčí o tom nejen fotografie s bývalým velvyslancem Ruské federace v Rumunsku Valerijem Kuzminem, ale také fotky z jeho návštěvy v Moskvě, a to z doby jen několika měsíců před rumunskými volbami. Vyšetřovatelé našli v Potrových zabavených počítačích letenky Dubaj – Moskva, ale i další důkazy včetně potvrzení rezervace v moskevském hotelu St. Regis Moskva Nikolskaja.

Pokud se vina obžalovaných prokáže, hrozí jim trestní sazba 5–10 let, při souběhu více trestných činů může soud základní trest navýšit až o jednu třetinu.

Autor textu: Josef Šlerka

The post Georgescu a Potra čelí obžalobě z pokusu o násilné převzetí moci po zrušených volbách appeared first on investigace.cz.

O víkendu si Rumunsko zvolilo nového prezidenta. Je jím proevropský primátor Bukurešti Nicušor Dan. Stalo se tak až na druhý pokus, protože podzimní volby rumunský ústavní soud zrušil na základě dokumentů několika tamních tajných služeb. Popisovaly ovlivňování voličů prostřednictvím kampaně na sociálních sítích a naznačovaly, že toto vměšování je financováno cizí zemí. Zatímco hlavní podporovatel jednoho kandidáta je formálně obviněn z kupování hlasů, ruský vliv nepřímo zmíněný ve zprávě tajné služby SRI zatím nikdo schopen dokázat nebyl.

Podle původních zpráv rumunských tajných služeb měla zmanipulovaná kampaň na podporu Călina Georgesca, který vyhrál první kolo podzimních voleb, začínat rozsáhlou sítí neautentických účtů na TikToku. Ty měly dosah kandidáta podporovat komentováním, lajkováním a sdílením postů. Ve hře byla i síť aktivistických účtů reálných uživatelů, koordinovaných mimo TikTok zejména na Telegramu a Discordu. O další šíření obsahu se posléze měli starat placení influenceři s větším či menším dosahem.

Podle dosavadního vyšetřování byl jedním z hlavních sponzorů této masivní kampaně, jež Georgesca katapultovala mezi nejúspěšnější tiktokery v Rumunsku, Bogdan Peșchir (známý pod přezdívkou BogPR). V březnu 2025 byl zadržen policií a krátkou dobu strávil ve vazbě. Prokuratura ho viní z 265 případů uplácení voličů v celkové výši 879 tisíc dolarů (tedy zhruba 19 milionů korun) a hrozí mu až tři roky vězení.

Samotný Călin Georgescu byl zadržen koncem února 2025. Prokuratura ho obvinila z šesti trestných činů, nikoli však v souvislosti se samotnou předvolební kampaní na TikToku.

Rozhodnutí soudu ani zpráva tajných služeb se ovšem nevěnují tomu, jak se celá operace promítla do fungování algoritmu TikToku i do samotného hlasování. Prezentace Georgesca byla na TikToku sice viditelnější než prezentace ostatních, chybí ale silné argumenty pro to, že o vítězství proruského kandidáta v prvním kole rozhodla pouze samotná kampaň na sociálních sítích.

Rumunský ústavní soud se totiž samotným vlivem na volby nezabýval. Ke zrušení jejich výsledků mu stačilo, že došlo k porušení rovnosti ve volební soutěži, neboť „volební proces pro volbu prezidenta Rumunska byl po celou dobu a ve všech fázích narušen četnými nesrovnalostmi a porušováním volebních předpisů, které zkreslily svobodný a spravedlivý charakter hlasování občanů i rovné příležitosti volebních kandidátů, a současně ovlivnily transparentnost i spravedlivost kampaně a porušily právní předpisy týkající se jejího financování“.

Krok jedna: Armáda botů a neautentických účtů na TikToku

Rumunská prokuratura viní Bogdana Peșchira z toho, že se podílel na financování kampaně u více než dvaceti tisíc účtů na TikToku, jež byly vytvořeny v letech 2022 a 2023 a měly vygenerovat přes 2,1 milionu komentářů podporujících Călina Georgesca.

Jak ukazují uniklé spisy z vyšetřování, počítače, z nichž byla ovládaná první síť, se podle IP adres nacházely v Turecku. Tvůrci kampaně využili pro registraci e-mailovou službu rambler.ru. Díky ní automaticky vytvořili více než dvacet tisíc e-mailových adres, které všechny začínaly na „ushakov.“ nebo „aleksandrov.“ s následnou kombinací pěti náhodných znaků – například ushakov.5ow8e@rambler.ru nebo aleksandrov.27o0l@rambler.ru.

Druhou síť pak podle rumunské prokuratury tvořilo dalších dvacet pět tisíc účtů, jež se staly vysoce aktivními dva týdny před volbami a intenzivně podporovaly Georgesca.

Prokuratura rovněž uvádí, že v kampani placené Bogdanem Peșchirem hrála roli i společnost Social Freak. Ta na webu socialcrow.co umožňuje nakoupit sledující nebo lajky.

Její stránky jsme v redakci vyzkoušeli. Za necelé tři eura nám do deseti minut pod videem mourovaté kočky sedící na peřině přibylo tisíc lajků.

Nákup sta tisíc followerů stojí na TikToku něco přes 1 700 eur, nákup sta tisíc lajků pak přijde na 236 eur.

Samotný TikTok ve svých zprávách aktivitu neautentických účtů v Rumunsku nepřímo potvrzoval už během prosince 2024 a ledna 2025.

TikTok pak celkově reportoval, že od září do prosince 2024 v Rumunsku proaktivně zabránil minimálně 63,8 milionu falešných lajků, případně je odstranil, 31,1 milionu falešných žádostí o sledování, smazal 13,3 milionu falešných sledujících, zablokoval vznik 549 tisíc spamových účtů, smazal 266 tisíc falešných účtů a odstranil 2 059 účtů vydávajících se za kandidáty nebo jiné veřejně známé osoby či úředníky.

Kromě toho TikTok uvádí, že odstranil koordinované sítě účtů, jež se snažily ovlivnit rumunské volby. Což upřesňuje i zpráva Covert Influence Operations v tom smyslu, že v prosinci roku 2024 TikTok v Rumunsku smazal tři takové sítě podezřelé z neautentického jednání. Jen jedna z nich však měla být zaměřena na podporu Georgesca. Čítala celkem 27 217 účtů s celkovým počtem 70,8 tisíc followerů. TikTok uvedl, že „tato síť byla provozována prostřednictvím falešného dodavatele interakcí a byla zaměřena na rumunské publikum. Osoby stojící za touto sítí používaly neautentické účty k propagaci politické strany AUR a nezávislého kandidáta Călina Georgesca se snahou zmanipulovat rumunské volební debaty. Tato kampaň se spíše opírala o zveřejňování komentářů než videí.“

Krok dva: Koordinování aktivistů na Telegramu

Kromě neautentických účtů kampaň využívala i armádu dobrovolníků, koordinovanou přes sociální sítě. Novináři ze serveru G4 Media napsali, že centrem tohoto dění se stal telegramový kanál PROPAGATOR Implică-te și tu, Renașterea României (PROPAGATOR Zapojte se i vy, Obroda Rumunska).

Archiv kanálu jsme analyzovali. Vznikl v červnu roku 2024 a sloužil především jako úložiště videí a obrázků s pokyny, jak v rámci kampaně na podporu Georgesca obcházet nastavení algoritmů a jaký k tomu používat software.

Kromě toho směřoval podporovatele do skupiny Hrană – Apă – Energie (Jídlo – Voda – Energie) a jejích poboček v jednotlivých regionech Rumunska. Právě tyto skupiny byly určeny ke koordinaci podporovatelů Georgesca a dodnes tomuto účelu slouží.

Podle zjištění serveru G4 Media se v těchto skupinách také debatovalo o případných odměnách pro dobrovolníky. Jako důkaz přinášejí novináři snímek obrazovky z konverzací, v nichž zvýrazňují tyto pasáže:

„Buď pokorný a dostaneš peníze, pokud budeš stát při nás a při panu Călinovi Georgescovi,“ odpovídá na otázku Denis M. Tazatel Mihaela F. se poté ptá: „Jaké peníze? Kolik dostaneme?“ Na to Denis M. reaguje: „Záleží na tvé angažovanosti.“ Nicméně účet koordinatorL připojuje na okraji obrazovky poznámku: „Nikdo nikdy od nikoho žádný finanční příspěvek nedostal. Jsou to jen dobrovolníci, kteří chtějí realizovat projekt Jídlo, Voda, Energie.“

Podle novinářů serveru g4media měli dobrovolníci v těchto skupinách na starosti i správu některých tiktokových účtů, které podporovaly Georgesca.

Krok tři: Přímé platby influencerům od Bogdana Peșchira

Další obvinění podnikatele Bogdana Peșchira se týká přímých plateb influencerům za propagaci Călina Georgesca v jejich živých vysíláních na TikToku, aniž byla tato podpora započítána do Georgescovy kampaně. Mimo to si podle prokuratury Peșchira přímo kupoval jejich hlasy, což je v Rumunsku trestný čin.

„Z dosavadního vyšetřování vyplynulo, že v období od 28. 3. 2024 do 31. 1. 2025 obviněný poskytl částku 879 521,13 USD formou dárků přes aplikaci TikTok (platby provedené v aplikaci během živých vysílání uživatelů, kdy jsou nabízeny body, které lze následně proměnit na peníze) a dále částky 302 547,87 RON a 17 859,31 USD prostřednictvím převodů přes aplikaci Revolut (bankovní účty a elektronické peněženky na kryptoměny), a to celkem 265 osobám za účelem ovlivnění jejich hlasování pro konkrétního kandidáta v prezidentských volbách v roce 2024,“ citují média obvinění vyšetřovatelů.

Dárky na TikToku umožňují lidem platit svým oblíbeným tiktokerům za jejich obsah. V praxi to funguje tak, že si uživatel v aplikaci TikTok koupí takzvané coins (mince) za běžnou měnu. Kupříkladu za cca sto korun dostane 350 coins.

Během sledování živého vysílání pak za tyto finance může kupovat různé virtuální dárky a ty posílat tvůrci obsahu. U něj se dárky převedou na takzvané diamanty a ty může tiktoker proměnit ve skutečné peníze pomocí účtu na PayPalu. TikTok vydělává na rozdílu mezi mincemi a diamanty. Ten se pohybuje v řádu 50 až 70 % mezi oběma měnami. V praxi tak dárek nakoupený za sto dolarů a poslaný tvůrci obsahu vydělá tvůrci 30 až 50 dolarů. Pro proplácení diamantů ale platí omezení, denně lze vybrat peníze v hodnotě maximálně tisíc dolarů.

Nicméně dárky mají i své výhody. Sledovat finanční toky v rámci tohoto systému je velmi složité, formálně nejsou platbou za reklamu a poskytují darujícímu v zásadě anonymitu. Politici a politické strany v EU dárky na své účty dostávat nesmějí, což se ale nedělo ani v případě Georgesca.

Bogdan Peșchir využíval k placení tiktokových influencerů za propagaci rumunského prezidentského kandidáta jak tiktokové dárky, tak přímé platby pomoci banky Revolut a převodů kryptoměn. V jeho mobilu se našla například tato konverzace na WhatsAppu:

V jiné konverzaci Peșchir zase komunikuje o nákupu hlasů v rumunské komunitě žijící v Německu.

Právě tyto konverzace jsou podle rumunské prokuratury důkazem, že Peșchir podplácel voliče.

Prokuratura posléze uvádí, že o Peșchirově záměru měl vědět jak jeho volební tým, tak samotný Georgescu. Dosvědčit to mají záznamy jejich komunikace na sociálních sítích, jež má rumunská prokuratura údajně k dispozici.

Krok čtyři: Nákupy mikroinfluencerů a únos kampaně 

Podle vyšetřovatelů se v kampani ve prospěch Georgesca angažovala ještě skupina mikroinfluencerů prodávajících své služby přes webové stránky rumunské marketingové platformy FameUp. Původně mělo jít o kampaň nepřímo podporující jiného kandidáta, v průběhu však někdo změnil v zadání na platformě hashtagy, které k příspěvkům měli influenceři přidávat. Navíc se pod těmito unesenými posty začaly objevovat stovky komentujících, kteří propagovali Georgesca.

Ze zjištění rumunského finančního úřadu ANAF a novinářů ze serveru snoop.ro vyplývá, že prostřednictvím FameUp si kampaň pro rumunskou liberální stranu PNL a jejího prezidentského kandidáta objednala PR agentura Kensington Communication. Podle agentury se přitom nemělo jednat o volební kampaň, nýbrž o agitaci za zvýšení povědomí o důležitosti účasti ve volbách. Celkem se do této akce zapojilo kolem 130 influencerů, kteří měli dohromady osm milionů sledujících.

Jak ukazuje původní zadání publikované rumunskými novináři ze serveru Hotnews, původně sjednané hashtagy jsou skutečně jiné než ty, co se nakonec na kanálech influencerů objevily.

Kensington Communication tvrdí, že hashtag celé kampaně #echilibrusiseriozitate (#rovnováhaaserióznost) byl na platformě FameUp bez jejich přičinění změněn na #echilibrusiverticalitate (#rovnováhaavertikalita). O této změně PR agentura údajně nevěděla a nemá ani informace o tom, že by to požadovali zástupci strany PNL. Podle analýzy serveru snoop.ro byly přitom změněny i další hashtagy z původních podkladů, například #unpresedintepentruromania (#prezidentprorumunsko) na #unliderpotrivitpentrumine (#vhodnývůdcepromě).

Agentura Kensington Communication je přesvědčena, že tyto modifikace ve prospěch Călina Georgesca musel někdo provést přímo v platformě FameUp, proto podala trestní oznámení na neznámého pachatele.

FameUp (provozovaná společností SC INOVATIVE ALIA SRL) ovšem popírá, že by spolupracovala s Georgescem nebo kýmkoli zapojeným do kampaně na jeho podporu. Platforma trvá na tom, že přímo ani nepřímo nepropagovala žádného kandidáta a kampaně realizované jejím prostřednictvím byly pouze „informačními kampaněmi“ zaměřenými výhradně na zvyšování povědomí rumunské společnosti o sděleních, jež propagují demokratické a euroatlantické hodnoty.

Krok pět: Neznámá agentura nakupující influencery

Podporu influencerů měla podle odtajněné zprávy rumunské zpravodajské služby (SRI) také kupovat jihoafrická komunikační agentura FA Agency, která fungovala paralelně s již zmíněnou platformou FameUp.

Novináři z francouzského Le Monde zjistili, že rumunští influenceři jako Andreea Marin (700 000 followerů na Instagramu) nebo zpěvák Florin Ristei (400 000 followerů) dostali od této agentury nabídky podobného znění: „Ahoj! Máme působivé video o budoucnosti naší země a je důležité, aby ho vidělo co nejvíce lidí. Pokud nás podpoříte a zveřejníte ho (v Reels, příspěvku nebo story), jsme připraveni za tuto propagaci zaplatit.“ Video propagovalo Călina Georgesca. FA Agency zároveň nabízela influencerům odměnu ve výši tisíc eur za distribuci jednoho videoklipu.

Podle novinářů deníku Le Monde byla jihoafrická FA Agency krycí společností spravovanou polskou pobočkou firmy Gambling Media Group (GMG). Ta se specializuje na marketingové služby na sociálních sítích včetně TikToku pro online kasina a údajně je součástí sítě firem spojených s ukrajinskou reklamní agenturou Zlodei.

Kromě toho, že firmu Zlodei řídí jistý Dmitrij Makarov a společnost měla být v roce 2020 vyšetřována v souvislosti s online hazardem a praním špinavých peněz, o ní jiné informace nelze zjistit. Na dotazy novinářů firma nereagovala.

Jaký byl účinek kampaně z TikToku na viditelnost kandidáta

Jaký byl skutečný vliv TikToku na výsledky zrušených prezidentských voleb, není jednoduché vyhodnotit. Algoritmus TikToku reaguje citlivě na chování uživatele a snaží se mu obsah přizpůsobit, proto je složité replikovat, jaký obsah mohli Rumuni před volbami vidět.

Nicméně je možné porovnat, kolik měl Georgescu fanoušků a jaký byl u jeho účtu počet interakcí během listopadu 2024. V průběhu tohoto měsíce zaznamenal raketový růst: na začátku listopadu Georgesca sledovalo na TikToku přibližně 20 000 uživatelů. Do konce měsíce tento počet vzrostl na více než 540 000, což představuje nárůst o 2 541 %, jak ukazuje analýza DFRLab.

V listopadu 2024 jeho účet zaznamenal nárůst počtu lajků o 1 496 %, komentářů o 1 581 % a sdílení o 1 146 %, a to i přes to, že publikoval o 29 % méně videí než v říjnu. Pouze za jeden týden od 18. listopadu narostl počet zhlédnutí jeho videí o 52 milionů. Předtím, tedy od září do 18. listopadu 2024, získal jeho účet 98 milionů zhlédnutí, uvádí Alliance4Europe.

Do konce listopadu 2024 dosáhly hlavní hashtagy spojené s Georgescem 1,4 miliardy zhlédnutí. Mezi 6. prosincem 2024 a 27. lednem 2025 se počet zhlédnutí těchto hashtagů zvýšil o dalších 1,733 miliardy.

Úspěch na TikToku ale nutně neznamená úspěch ve volbách. Navíc jak tajné služby, tak i TikTok připouštějí, že do kampaně byla zapojena celá řada falešných účtů.

Výzkum agentury Survation pro Global Witness, který se zaměřil na užívání TikToku před volbami u Rumunů ve věku 18 až 35 let, uvádí, že tito uživatelé viděli obsah spojený s Georgescem bez ohledu na to, zda sledovali jeho účet či nikoli. Celkem 73 % z nich pak uvedlo, že viděli takový obsah často nebo velmi často.

Vzhledem k tomu, že se výzkumníci zabývali pouze touto věkovou skupinou, nedá se výsledek jejich zkoumání zobecnit na celou rumunskou populaci. „S jistotou můžeme říci, že náš vzorek viděl neúměrně vysoké množství obsahu o Georgescovi vzhledem k počtu těch, co sledují jeho účet,“ říká pro investigaci.cz Charlie Buckley ze Survation. Zároveň konstatuje, že Georgescu se mezi zkoumanou věkovou kategorií nakonec stal nejoblíbenějším kandidátem – pokud tedy v prvním kole hlasovali.

Jaký byl účinek kampaně z TikToku na volitelnost kandidáta

Podle průzkumu agentury AtlasIntel uskutečněného v týdnu mezi 15. až 20. listopadem měl Georgescu získat 6,2 % hlasů. O týden později mu výzkumy už zvítězil s podporou 22,9 %. 

Průzkumy ukazují, že známost kandidáta hraje při rozhodování nezanedbatelnou roli u méně angažovaných nebo nerozhodnutých voličů. TikTok byl zaplaven propagací Călina Georgesca, která se často tvářila jako autentická a zvyšovala tak jeho známost mezi mladými lidmi. Jiná studie rovněž vypovídá o tom, že masivní reklamní kampaň na sociálních sítích vede k nárůstu počtu hlasů.

Zároveň existují studie, jež dokazují, že pokud jsou lidé vystavení dezinformacím, zvyšuje to šanci, že budou volit populistické strany. Videa na podporu Georgesca skutečně obsahovala různé konspirační a dezinformační zprávy.

Současně se však uvedené výzkumy shodují v tom, že o vítězství kandidátů rozhodují i další faktory, jako je celková spokojenost se situací v zemi nebo důvěra ve fungování společnosti.

A právě důvěra mladých Rumunů v tamní politický systém je na velmi nízké úrovni. Podle průzkumu agentury IRES z roku 2024 až 90 % mladých lidí (ve věku 18 až 35 let) považuje politiky za neupřímné a 63 % nevěří prezidentovi, vládě ani parlamentu. Navíc 67 % mladých zvažuje odchod ze země, což odráží hlubokou frustraci z ekonomické stagnace, korupce a nedostatečné politické reprezentace.

Tato nedůvěra se projevuje i v rostoucí podpoře autoritářských a nacionalistických směrů. Například 40 % mladých Rumunů se domnívá, že diktatura by mohla být pro zemi vhodným politickým systémem. 

Je tedy více než pravděpodobné, že úspěch kampaně Călina Georgesca stál zejména na tom, že dokázala sjednotit nespokojené mladé Rumuny i ty, kteří zemi již opustili.

Ostatně dobrá kampaň na sociálních sítích v kombinaci s nespokojenou společností v minulosti rozhodla o volebním vítězství Javiera Mileia v Argentině v roce 2023, o nástupu Jaira Bolsonara v Brazílii v roce 2018 nebo o zvolení bývalého salvadorského prezidenta Nayiba Bukeleho v roce 2019. Ti všichni byli před volbami vnímáni jako outsideři.

Soudy versus Georgescu

Jak bylo detailně citováno na začátku tohoto článku, v případě Rumunska dospěl Ústavní soud k závěru, že Georgescu svojí kampaní porušil pravidla politické soutěže. Jeho prohlášení, že za ni neutratil ani lei, kontrastovalo se zprávami tajných služeb. Ty se postupně potvrzují.

V Rumunsku vypukly protesty a Călin Georgescu se snažil zrušení voleb zvrátit právní cestou. Na konci roku 2024 odvolací soud jeho žalobu zamítl a zdůraznil, že Ústavní soud je mimo jeho kontrolu. V půlce ledna pak definitivně jeho odvolání zamítl i rumunský Nejvyšší soud.

Nakonec se Georgescu odvolal k Evropskému soudu pro lidská práva. Ten ale začátkem letošního března jednomyslně rozhodl, že vzhledem k tomu, že funkce prezidenta nespadá do definice zákonodárného sboru ve smyslu článku 3 Protokolu č. 1 k Úmluvě o lidských právech, nepřísluší mu, aby se vyjadřoval ke zrušení voleb. Soud zároveň odmítl i Georgescovy další námitky s tím, že nepředložil žádné faktické nebo právní argumenty na podporu svých tvrzení.

Simion se hlásí

Călin Georgescu chtěl kandidovat znovu, ale Ústřední volební komise (BEC) ho v květnových prezidentských volbách roku 2025 odmítla jako kandidáta registrovat. Odvolala se na dvě předchozí rozhodnutí ústavního soudu, která umožňují vyloučit z kandidatury osobu, jejíž chování je v rozporu s ústavními hodnotami země.

Ústavní soud Rumunska (CCR) rozhodnutí BEC následně potvrdil. Soud zdůraznil, že ačkoli Georgescu nebyl odsouzen, jeho jednání bylo v rozporu s principy demokracie a právního státu. CCR současně uvedl, že toto rozhodnutí neznamená trvalý zákaz kandidovat, neboť každý případ se posuzuje individuálně s ohledem na cykličnost voleb. Soud také odmítl námitky ohledně procesních pochybení a údajného porušení práva na obhajobu.

První kolo nových voleb se tak minulý týden konalo bez Georgescovy účasti a nejvíce procent získal George Simion z ultrapravicové strany AUR, se kterou se Georgescu v minulosti sice rozešel, ale stále k ní má názorově blízko. V původních zrušených volbách Simion obdržel skoro 14 %, letos v květnu to už bylo bezmála 41 %. Zdá se, že Simion přetáhl voliče Georgescovi – ten měl ve zrušeném prvním kole přes 22 % a i když nakonec volby nevyhrál, dokázal přesvědčit více než 46 % voličů.

Měli v tom prsty Rusové?

Zda za kampaní na TikToku stálo Rusko, nelze s jistotou říct. Probíhající vyšetřování rumunské prokuratury ukazuje, že hlavním finančním podporovatelem kampaně byl Bogdan Peșchir.

Rumunské tajné služby sice uvedly, že proces ovlivnění předvolební kampaně připomínal ruskou operaci Brat za brata v Ukrajině, avšak důkazy, že tomu tak skutečně bylo, doposud Rumunsko oficiálně neposkytlo.

Podle serveru Mediapart se rumunským tajným službám povedlo vystopovat původce jednoho z kybernetických útoků na volební infrastrukturu, a to na „kartografický server“. Autory útoku měli být členové ruské hackerské skupiny ATP29. Zmíněným kartografickým serverem může být stránka gis.registrulelectoral.ro, kde mimo jiné běží mapa volebních místnosti ve světě. Útok na volební webovou infrastrukturu potvrzuje i původní zpráva rumunských složek. Nicméně tyto útoky nemají nic společného s manipulací voleb pomocí TikToku.

Další přímé důkazy o podílu Ruska nebo jiného zahraničního aktéra na manipulaci kampaní na sociálních sítích Rumunsko nepředložilo.

Autor textu: Josef Šlerka

The post Co víme o tiktokové kampani Călina Georgesca dnes? Průvodce krok za krokem appeared first on investigace.cz.

Rumunsko si o víkendu zvolí prezidenta – na druhý pokus. Podzimní volby totiž zrušil ústavní soud. Důvod? Zpravodajské služby předložily důkazy o manipulaci ve prospěch kandidáta krajní pravice Călina Georgesca, jehož kampaň na TikToku a dalších sítích označily za součást ruské vlivové operace.

V podcastu Odposlech jsme o této hrozbě mluvili už před půl rokem. Teď se k tématu vracíme s novými zjištěními. Co se podařilo odhalit? A co naopak dál zůstává skryté?

Hostem je opět Josef Šlerka, datový analytik a reportér investigace.cz. Ptá se Jiří Slavičínský.

Doporučujeme také poslechnout si předchozí díl, který se tématu věnoval a redaktor Petr Gojda za něj získal Novinářskou cenu za nejlepší audiovizuální rozhovor.

The post Podcast Odposlech: Rumunské volby podruhé. Co se (ne)změnilo za půl roku appeared first on investigace.cz.

Petr Gojda z investigace.cz získal Novinářskou cenu za epizodu podcastu Odposlech, ve které s datovým analytikem Josefem Šlerkou rozebírá dramatické dění před rumunskými prezidentskými volbami. Ocenění v kategorii audiovizuální rozhovor nebo diskuse bylo uděleno 13. května 2025 na slavnostním večeru pořádaném Nadací OSF. Letos porota vybírala z 960 příspěvků z téměř 80 médií.

Oceněná epizoda se věnuje rychlému vzestupu kandidáta krajní pravice Călina Georgesca, jehož masivní kampaň na TikToku a dalších sociálních sítích byla podle rumunských tajných služeb součástí ruské vlivové operace. Důsledkem této koordinované kampaně bylo anulování celých voleb.

Porota ocenila nejen precizní zpracování, ale také aktuálnost a společenský význam tématu. „Vítězný rozhovor upozorňuje na hrozící nebezpečí i u nás. Ukazuje, jak relativně snadné je zmanipulovat volby. Vyzývá k přemýšlení, ověřování informací, podporuje kritické myšlení a srozumitelně vysvětluje složité souvislosti,“ uvedla porota. Dodala také: „Stačí si místo Rumunska dosadit jinou zemi – a zjistíme, co všechno se může stát.“

Epizodu podcastu Odposlech, která byla oceněna Novinářskou cenou za nejlepší audiovizuální rozhovor si můžete poslechnout tady:

Podcast Odposlech investigace.cz odebírejte zde.

Epizoda byla zároveň zařazena mezi finalisty Novinářské ceny v kategorii Cena veřejnosti.

Podcast Odposlech získal Novinářskou cenu už potřetí. V roce 2023 byli oceněni Lukáš Nechvátal a Nikola Klepáčková za epizodu o dění na Slovensku a o rok dříve si stejná dvojice odnesla ocenění za rozhovor s ruským investigativním novinářem Romanem Aninem.

The post Podcast Odposlech získal Novinářskou cenu za epizodu o manipulaci voleb v Rumunsku appeared first on investigace.cz.

Zhruba měsíc před rumunskými prezidentskými volbami odhadovaly průzkumy, že Calin Georgescu má podporu kolem 5 %. Během několika týdnů se však na TikToku a Facebooku rozjela masivní koordinovaná kampaň na jeho podporu. Díky ní získal v prvním kole voleb 23 % hlasů a zvítězil. Rumunské tajné služby označily tuto kampaň za ruskou vlivovou operaci. Na základě odtajněných zpravodajských informací poté rumunský ústavní soud volby zrušil a nařídil jejich opakování.

Datového analytika Josefa Šlerky se na detaily kampaně na sociálních sítích ptá Petr Gojda.

Za tuto epizodu podcastu Odposlech získal redaktor investigace.cz Petr Gojda Novinářskou cenu za nejlepší audiovizuální rozhovor.

Přečtěte si

Rumunsko: Kampaň na TikToku kandidátovi krajní pravice (skoro) vyhrála prezidentské volby

The post Podcast Odposlech: Rumunské volby, TikTok a ruské vměšování. Raketový vzestup extrémně pravicového kandidáta Calina Georgescu komentuje Josef Šlerka appeared first on investigace.cz.

Rumunské tajné služby popsaly rozsáhlou koordinovanou kampaň na TikToku, která významně ovlivnila výsledky prvního kola prezidentských voleb. Podle odtajněných dokumentů se na kampani podílelo přes 25 000 účtů a vedla k bezprecedentnímu nárůstu podpory kandidáta krajní pravice Călina Georgesca z 5 % na 23 %, a to během pouhých tří týdnů. Rozsah manipulace byl především na sociální síti TikTok tak velký, že se ústavní soud nakonec rozhodl volby zcela anulovat a nařídil vypsat nové.

Operace využívala sofistikovanou síť influencerů, koordinované hashtagy (křížkem označené názvy témat, kterými uživatelé označují související příspěvky) a propracovaný systém financování včetně plateb ve výši 381 000 dolarů (přes 9 milionů korun) za sdílení videoobsahu či hashatagů. Kampaň cílila zejména na devět milionů rumunských uživatelů TikToku, což představuje skoro polovinu dospělé populace země. Georgescu přitom veřejně nahlásil komisi pro dohled nad volbami, že za svou kampaň neutratil žádné peníze.

K tématu jsme vydali epizodu podcastu Odposlech. Redaktor investigace.cz Petr Gojda za ni získal Novinářskou cenu za nejlepší audiovizuální rozhovor.

Přečtěte si

Podcast Odposlech získal Novinářskou cenu za epizodu o manipulaci voleb v Rumunsku

Jak ukázala investigace serveru Context.ro, TikTok nebyl jediná platforma, jež posloužila kampani na podporu Georgesca. Novináři odhalili síť dalších 18 webových stránek, které koordinovaně publikovaly články na jeho podporu a následně pak šířily placenou reklamou na Facebooku. Stránky jsou spojeny s krajně pravicovou stranou AUR podporující Georgesca.

TikTok se v Rumunsku těší mimořádné popularitě a soutěží s Facebookem o pozici nejvyužívanější sociální sítě. Podle výzkumů má dnes v Rumunsku přibližně devět milionů uživatelů, tedy stejný počet jako Facebook a pravděpodobně se v tomto roce stane tamní nejvyužívanějších sociální sítí. V praxi tedy používá TikTok skoro polovina Rumunů starších 18 let a měsíčně na něm každý z nich tráví více než 30 hodin, což je nejvíce ze všech sítí. Tomu odpovídá i demografická skladba uživatelů, která je starší než třeba v České republice, kde má TiKTok jen asi 2 miliony uživatelů a jsou to především lidé ve věku do 34 let.

Podle průzkumů ze začátku listopadu 2024 měl Georgescu jen mizivé procento podpory, a přesto po třech týdnech vyhrál první kolo se skoro 23 procenty hlasů. To způsobilo v Rumunsku vlnu silných reakcí, jež vedly k požadavkům na prošetření celé kampaně.

Podle výzkumů agentury INSCOP Research získal kandidát Georgescu největší počet hlasů právě v té věkové skupině, která je na TikToku nejvíce zastoupena, samotnou kampaň na této síti pak provázela řada nejasností.

V souvislosti se stížnostmi dvou neúspěšných kandidátů rozhodoval rumunský ústavní soud o platnosti prvního kola a po přepočtu části hlasů se 2. prosince rozhodl jeho výsledky i konání druhého kola potvrdit.

Mezitím se 29. listopadu sešla Nejvyšší rada obrany země (CSAT), aby projednala podezření ze zahraničních zásahů do volebního procesu, a tím i potenciální ohrožení národní bezpečnosti. Závěry tohoto jednání ale nebyly zveřejněny.

Avšak den po rozhodnutí ústavního soudu o konání druhého kola rumunský prezident Klaus Iohannis nařídil zveřejnění dokumentů, jež měla CSAT k dispozici. Na základě toho se ústavní soud znovu sešel a 6. prosince volby úplně zrušil.

Soud své rozhodnutí vysvětlil tím, že volby „byly po celou dobu a ve všech fázích průběhu narušovány mnoha nesrovnalostmi a porušeními volebního zákona, což zkreslovalo svobodný a spravedlivý charakter hlasování občanů a také rovnost příležitostí volebních kandidátů, a rovněž ovlivnilo transparentní a spravedlivý charakter volební kampaně, včetně ignorování právních předpisů týkajících se jejího financování“.

Georgescu označil rozhodnutí soudu za státní převrat. Se soudním verdiktem ale nebyla spokojená ani jeho protikandidátka Elena Lasconi, která celou záležitost označila za pošlapání demokracie.

Dokumenty, které zrušily volby

Zveřejněné dokumenty přinášejí detailní informace tajných služeb ohledně kampaně vedené ve prospěch Geogesca na sociálních sítích a nepřímo ji spojují s Ruskem.

Na vlivové operaci se podle zpráv tajných služeb podílelo cca 25 000 tiktokových účtů, jež zvýšily svoji aktivitu dva týdny před volbami. Každý účet měl svou vlastní IP adresu (číselná řada jednoznačně identifikující každý počítač připojený do internetu), čímž se vyhýbal identifikaci jako botnet (automatizovaná síť zařízení, která se maskují za reálné uživatele a na sociálních sítích vytvářejí neautentické příspěvky). K operaci mělo být použito i 797 spících účtů, jež vznikly již v roce 2016, ale do letošního 11. listopadu byly prakticky neaktivní.

Podle dokumentů měla koordinace probíhat mimo samotný TikTok, například na telegramovém účtu @propagatorg, kde odběratelé tohoto kanálu získali přesné pokyny, jaké zprávy propagovat, jaké používat emoji či jak obcházet ověřovací mechanismy TikToku.

Pro samotnou propagaci měla kampaň používat koordinovanou práci s hashtagy (#echilibrusiverticalitate, #diaspora, #calingeorgescu a dalšími), ale také síť influencerů (tedy velkých účtů na TikToku s velkým dopadem) a mikroinfluencerů (účtů, jež sice mají méně sledujících, ale jsou významné pro komunity). Obě skupiny chystaly svá videa nebo texty podle předem připravených scénářů a koordinovaly jejich publikování. Videa se tak na sociálních sítích objevovala ve vlnách. Kombinací těchto prostředků dokázala kampaň efektivně obcházet algoritmy TikToku a dostávat se mezi oblíbený obsah zobrazovaný dalším uživatelům.

Tajné služby údajně zdokumentovaly i způsob financování kampaně. Například identifikovaly uživatele s pseudonymem „bogpr“, který měl některým uživatelům TikToku poslat celkem 381 000 dolarů za kampaň. Tento účet spojují tajné služby s Bogadnem Peschirem, jenž se věnuje aktivitám v oblasti kryptoměn.

Část tiktokerů byla podle dokumentů oslovena jihoafrickou firmou FA Agency, která jim nabízela až 1 000 dolarů za publikaci jednoho videa. Organizátoři kampaně také využili aplikace Fame Up, propojující obchodní značky a mikroinfluencry.

Dokumenty rovněž uvádějí, že influenceři propagovali konkrétní hashtagy, aniž by věděli, že se jedná o kampaň jednoho kandidáta. Jednalo se o #echilibrusiverticalitate, nicméně poté, co se ukázalo, že jde o politickou kampaň, většina z nich svoje příspěvky smazala. Tvůrcům šlo hlavně o to, dostat svůj hashtag mezi ty populární a skrze něj posléze šířit politickou kampaň.

Rumunské tajné služby zmiňují, že samotné provedení celé akce silně připomíná ruské vlivové operace. „Po analýze informačního prostoru a vzhledem k poučením prezentovaným na úrovni jiných států byl identifikován podobný operační vzorec jako v případě aktivní fáze zvýšené agrese ze strany Ruské federace. Konkrétně je informační kampaň ‚Echilibru și Verticalitate‘ identická s kampaní ‚Bratr vedle bratra‘ vedené Ruskou federací v Ukrajině, obě byly realizovány pomocí manipulace mikroinfluencerů poslední instance,“ uvádí se v odtajněných dokumentech.

Podle dalších informací z tohoto zdroje se útočníci snažili obcházet pravidla sociální sítě TikTok, nicméně rumunské úřady a tajné služby vyčítají několik závažných pochybení i samotnému TikToku. Z dokumentů vyplývá, že TikTok sice potvrdil Stálému volebímu úřadu (AEP), že odstranil problematické příspěvky, ty ale ve skutečnosti zůstaly dál viditelné v jiných státech a mohly být nadále šířeny. Rumunsko viní TikTok rovněž z toho, že příspěvky s čistě volebním obsahem účtů spojených se sítí propagující Călina Georgesca zařadil mezi zábavné příspěvky a rozšiřoval je i během volebního dne. Mimo to je TikToku vyčítán i fakt, že algoritmus aplikace měl identifikovat koordinovaný charakter kampaně Călina Georgesca a omezit související aktivitu účtů, což se podle rumunských úřadů nestalo.

TikTok tato obvinění odmítá. Pro investigativní server Context.ro uvedl, že „nepřesné zprávy o rumunských volbách jsou zavádějící, protože většina kandidátů se na TikToku prezentovala a vítězové vedli kampaň i na jiných digitálních platformách než na té naší. Nesmlouvavě prosazujeme naše zásady proti dezinformacím při volbách a klamavému chování a také s volební komisí aktivně spolupracujeme na spuštění volebního centra v aplikaci, abychom naší komunitě v Rumunsku zprostředkovali spolehlivé informace o volbách.“

V reakci na publikované dokumenty pak 5. prosince oznámila eurokomisařka pro technickou suverenitu, bezpečnost a demokracii Henna Virkkunen vydaní příkazu, jímž nařídila zmrazit a uchovat veškerá data a důkazy související s rumunskými volbami, ale také s dalšími nadcházejícími volbami v EU. „Tento příkaz k uchování je klíčovým krokem, jenž vyšetřovatelům pomůže zjistit fakta a doplňuje i naše formální žádosti o informace ohledně včerejšího zveřejnění tajných dokumentů,“ prohlásila komisařka.

Jak ale ukazuje investigace serveru Context.ro, TikTok nebyla jediná platforma zneužitá ke kampani. Context.ro analyzoval 22 stránek napojených na rumunskou krajně pravicovou stranu AUR. Novináři zjistili, že většina těchto stránek vedla placené volební kampaně bez řádného označení, a to i po skončení oficiální kampaně, kdy už byla propagace zakázána.

Podle analýzy Context.ro se tyto weby vydávaly za zpravodajské portály a od 24. listopadu propagovaly Călina Georgesca. Souběžně pak očerňovaly jeho politické oponenty. Weby vydávaly propagační materiály ve prospěch Georgesca a platily za jejich šíření reklamu na Facebooku. Jednomu z webů již propadla registrace webové adresy, jeho účet na sociálních sítích je však stále aktivní a dál investuje do reklamy.

Călin Georgescu podle Stálého volebního úřadu (AEP) vykázal nulové příjmy i výdaje na volební kampaň. Jen v období od 26. listopadu do 2. prosince však stránky napojené na AUR utratily za propagandu v jeho prospěch 46 tisíc eur (tedy více než milion korun).

Redakce investigace.cz oslovila Călina Georgesca a jeho tým s otázkámi týkajícími se zpráv tajných služeb, avšak do vydání článku nedostala žádnou odpověď.

Jak vypnout TikTok či jiné platformy

Viceprezident ANCOM (rumunský telekomunikační regulátor) Pavel Popescu koncem listopadu v médiích prohlásil, že vyzývá k pozastavení TikToku na území Rumunska až do doby, než skončí vyšetřování vlivu platformy na volby. Popescu chce tak učinit na základě oficiálních postupů. Evropské Nařízení o digitálních službách (DSA) skutečně umožňuje sociální sítě za nedodržování pravidel trestat, v krajním případě i zákazem provozu na evropském území.

Jak ale zdůrazňuje mluvčí Evropské komise pro digitální ekonomiku Patricia Poropat, jedná se o krajní řešení. „Zákon o digitálních službách obsahuje přiměřené sankce za nedodržení předpisů. Avšak pouze v krajním případě, kdy byly vyčerpány všechny ostatní pravomoci k ukončení protiprávního jednání, které současně nebylo napraveno a způsobuje vážnou újmu, čemuž nelze zabránit ani jinými pravomocemi Evropské unie nebo vnitrostátním právem, a toto protiprávní jednání má za následek trestný čin související s ohrožením života nebo bezpečnosti osob, může Komise požádat DSC (místního koordinátora digitálních služeb pozn. red.), aby požádal vnitrostátní soud o nařízení dočasného pozastavení nebo omezení přístupu příjemců ke službě,“ vysvětluje mluvčí Evropské komise s tím, že komise sama takovou pravomoc nemá.

To potvrzuje i mluvčí Českého telekomunikačního úřadu Tereza Meravá zastupující instituci, která by měla v budoucnu vymáhat podobná nařízení v České republice. „Dočasný zákaz či blokování TikToku na území Rumunska může učinit rumunský koordinátor digitálních služeb na základě instrumentu známého jako „red button“ podle čl. 51 odst. 3 písm. b) nařízení. K tomu, aby šlo tento instrument využít, je potřeba, aby byly vyčerpány všechny mírnější prostředky, které nařízení DSA koordinátorovi poskytuje,“ říká mluvčí úřadu a dodává, že „mezi mírnější prostředky patří především donucovací pravomoci jako nařízení o ukončení protiprávního jednání či pokuty, po jejichž vyčerpání může koordinátor požadovat akční plán s nápravnými opatřeními. V nejzávažnějších případech, kdy protiprávní jednání představuje trestný čin ohrožující život nebo bezpečnost osob, může koordinátor přistoupit k dočasnému omezení přístupu k službě nebo jejímu online rozhraní, a to ještě jen na omezenou dobu čtyř týdnů, byť s možností prodloužení“.

Všechny zmíněné kroky musí případné blokaci předcházet. „V praxi se tento proces nikdy neuplatnil. Nikdo proto neví, jak dlouho bude trvat. Zdá se, že minimálně spíš měsíce, než se jej Komise a koordinátoři naučí,“ vysvětluje pro server investigace.cz advokát Jiří Císek, který se DSA, jež podle něj klade vysoký důraz na ochranu svobody slova, věnuje. „DSA je konstruováno tak, že nás chrání i před sebou samotnými, pokud by se to v nějakém unijním státě zvrtlo a stal se nedemokratickým. Nechceme, aby nějaký digitální koordinátor mohl nařídit plošné vypnutí nějaké služby šířící svobodné slovo, pokud k tomu nepovedou extrémně závažné důvody a nebudou vyčerpány všechny prostředky nápravy. Podívejme se, co se děje v Maďarsku či na Slovensku. Kdyby měl koordinátor takové pravomoci, bylo by to velmi riskantní,“ dodává Jiří Císek.

Autor textu: Josef Šlerka

The post Rumunsko: Kampaň na TikToku kandidátovi krajní pravice (skoro) vyhrála prezidentské volby appeared first on investigace.cz.

Nově zvolený americký prezident Donald Trump v předvolební kampani sliboval mírnější tresty či omilostnění pro výtržníky z útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Mnoho z nich teď doufá, že své slovo dodrží. V USA se několik lidí předávkovalo pilulkami z falešných online lékáren, obsahovaly fentanyl. Zločinci čím dál více k pašování kokainu do Evropy využívají Španělsko, neboť Belgie a Nizozemsko lépe zabezpečily své přístavy.

Američané obvinění a odsouzení za útok na Kapitol doufají, že by mohli dostat milost od Donalda Trumpa. Za zločiny související s útokem z 6. ledna 2021 bylo obviněno či odsouzeno více než 1 500 lidí. Nově zvolený americký prezident Donald Trump podle webu Mother Jones opakovaně, avšak mlhavě o milosti či zmírnění trestu pro mnohé z těchto pachatelů mluvil už během předvolební kampaně. O milost nejspíš požádá také řada lidí odsouzených za federální trestné činy v rámci stíhání, o nichž tvrdí, že byla politicky motivovaná.

V červenci Trump v rozhovoru pro zpravodajskou stanici ABC prohlásil, že by „rozhodně“ omilostnil i výtržníky z Kapitolu, kteří byli odsouzeni za napadení policistů. Poté dodal, že by tak učinil, „pokud by byli nevinní“. Díky tomuto i dalším podobným výrokům se lidé obvinění z trestných činů spáchaných 6. ledna 2021 pokoušejí vyhnout trestu.

Například už ve středu 6. listopadu, tedy pouhý den po amerických prezidentských volbách, požádal Christopher Carnell, obviněný z vniknutí do Kapitolu, soudce o odložení svého případu. Odvolával se přitom právě na Trumpovy výroky týkající se omilostnění. Podle webu Mother Jones budou další podobné žádosti následovat. Soudci však nemají povinnost na základě takových žádostí řízení odložit.

Přečtěte si

#zesvěta: Americké volby a lži o „neobčanech“

Donald Trump by po svém nástupu do úřadu v lednu 2025 mohl omilostnit nejen účastníky nepokojů z 6. ledna, ale i vysoce postavené krajně pravicové lídry odsouzené za to, že napomáhali útok na Kapitol organizovat. Jde například o Enriqua Tarria, bývalého vůdce radikální pravicové skupiny Proud Boys. Ten si odpykává trest vězení ve výši 22 let za spiknutí a další obvinění související s nepokoji ze 6. ledna. Teď prý doufá v omilostnění, proti rozsudku se zároveň odvolává, jak uvedl jeho právník.

Podobně doufá i Stewart Rhodes, zakladatel organizace Oath Keepers, jenž byl loni odsouzen k 18 letům vězení za spiknutí v souvislosti s Kapitolem. I on by mohl dostat od Donalda Trumpa milost. To však vyvolává obavy u jeho bývalé manželky a syna, kteří mají kvůli údajnému fyzickému týrání od Rhodese strach o svou bezpečnost. Ten obvinění z domácího násilí popřel.

Trump v době, kdy byl prezidentem, využíval proces udělování milostí k tomu, aby osvobodil válečné zločince, osobní spojence, sponzory volební kampaně i další. „Šlo o bezprecedentní a hluboce zkorumpované využití pravomoci udělování milostí v americké historii,“ píše Mother Jones a dodává, že ve svém druhém funkčním období může rovněž osvobozovat své blízké spojence.

Přečtěte si

#zesvěta: Trump a Project 2025

V USA se několik lidí předávkovalo fentanylovými pilulkami z falešných online lékáren. Detaily přinesl web InSight Crime. Americké úřady nedávno dopadly skupinu obchodníků s drogami, jež provozovala falešné internetové lékárny. V čele podvodu stál Francisco Alberto López Reyes, který celou operaci řídil z Dominikánské republiky.

Podle soudních dokumentů Reyes provozoval na dálku nejméně devět takových online lékáren. Prodával přes ně padělané pilulky, co se běžně vydávají na předpis, jenže ty jeho byly s příměsí fentanylu, Adderallu, Xanaxu a metamfetaminu. Zákazníci si často mysleli, že si pořizují legální léky. Nejméně devět lidí, kteří si nakoupili zboží z falešných lékáren, se smrtelně předávkovalo.

Přečtěte si

#zesvěta: Přísady k výrobě fentanylu k mání na čínském internetu

Přepisovací nástroj využívající umělou inteligenci a používaný v nemocnicích si při přepisech vymýšlí, tvrdí vědci. O případu informovala agentura AP. Technologický gigant OpenAI vytvořil nástroj pro přepis mluvené řeči Whisper, který používá umělou inteligenci a je údajně téměř stejně přesný, jako kdyby řeč transkriboval člověk.

Některá lékařská centra využívají Whisper k přepisu konzultací pacientů s lékaři. Jenže společnost OpenAI varovala, že by se tento nástroj neměl používat ve „vysoce rizikových oblastech“. Navíc podle více než desítky softwarových inženýrů, vývojářů a akademických výzkumníků Whisper nefunguje zcela správně. Je totiž náchylný k tomu, aby si části textu nebo dokonce celé věty vymýšlel. Odborníci pro AP uvedli, že některé takto vymyšlené úseky textů mohou obsahovat rasistické komentáře, násilnou rétoriku nebo fiktivní lékařské zákroky.

Přečtěte si

Umělá inteligence začala degenerovat a nikdo neví proč

Francie a Nizozemsko vyšetřují Netflix kvůli daňovým podvodům. Na začátku listopadu francouzští a nizozemští vyšetřovatelé provedli razii v kancelářích amerického streamovacího giganta Netflix v Paříži a v Amsterdamu. Jde o předběžné vyšetřování praní peněz získaných daňovými podvody, uvedl francouzský soudní zdroj.

Francouzské vyšetřování bylo zahájeno v listopadu 2022 a vede ho speciální útvar pro stíhání finanční kriminality Parquet National Financier (PNF). „Spolupracujeme s úřady ve Francii, kde Netflix významně přispívá k místní ekonomice, a dodržujeme daňové zákony a předpisy ve všech zemích, kde působíme,“ uvedl mluvčí Netflixu pro agenturu Reuters.

Přečtěte si

Kartely už v Evropě působí a dorazilo s nimi i násilí, říká mexický novinář

Španělsko se znovu stalo místem, odkud do Evropy proudí kokain. Informoval o tom web InSight Crime. V polovině října španělské úřady zadržely rekordních 13 tun kokainu v přístavu Algeciras v jihošpanělské provincii Cádiz. Narkotika se nacházela v kontejneru odeslaném z Ekvádoru. Rekordní záchyt je podle novinářů důkazem, že hlavním vstupním bodem této drogy na evropský kontinent je opět Španělsko, a to poté, co Belgie a Nizozemsko výrazně zlepšily zabezpečení svých přístavů.

Generální tajemník Jednotného sdružení civilní stráže (AUGC) z Cádizu upozornil, že přes zmíněný přístav prochází obrovské množství kokainu, jež úřady nezachytí. „Je známo, že přicházejí další kontejnery, jako je tento, které mají až 13 tun, 3 000 kilogramů, 4 000, 5 000…“ 

Dlouhou dobu bylo právě Španělsko důležitou základnou latinskoamerických zločineckých skupin v Evropě, a to díky kulturní a jazykové blízkosti i vazbám, které kolumbijští obchodníci s drogami navázali se španělskými pašeráky už v 80. letech

Autorka článku: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní fotografie: Mark Finkenstaedt / Zuma Press / Profimedia

The post #zesvěta: Povstalci z útoku na Kapitol čekají na milost od Trumpa appeared first on investigace.cz.

Za čtyři dny čekají Spojené státy americké prezidentské volby. Mezitím se zemí šíří nepravdy o volebních hlasech „neobčanů“ nebo reklamy, jež tvrdí, že úředníci nemusí provádět certifikaci volebních výsledků, která je přitom povinná. Web Global Witness testoval přístup sociálních sítí k politickým reklamám obsahujícím dezinformace, nejvíce problematický je v tomto směru TikTok.

Americké skupiny, které šíří lži o volebních hlasech „neobčanů“, jsou spojené s iniciativou Project 2025 i s republikány. Podle nové zprávy americké neziskové organizace Issue One jsou tyto fámy šířeny i díky financím od dárců podporujících Donalda Trumpa, jeho agendu i konzervativní soudce. Klíčovým aktérem je koalice Only Citizens Vote, což je skupina sdružující víc než 80 organizací, jež šíří nepravdivé informace o ohrožení amerických voleb v podobě možnosti hlasování pro lidi bez amerického občanství. Podle Issue One tyto organizace obdržely od roku 2020 více než 590 milionů dolarů (asi 13,8 miliardy korun). Jak upozorňuje web Mother Jones, nelze zjistit, kolik z těchto peněz šlo na prosazování mýtu o hlasování „neobčanů“, avšak stejné zdroje stojí také za financováním další agendy krajní pravice, včetně vypracování iniciativy Project 2025, tedy plánu na radikální přeměnu federální vlády.

Lež o hlasech od „neobčanů“ šíří podle Mother Jones titíž lidé, kteří se pokoušeli zvrátit výsledky amerických prezidentských voleb v roce 2020. Například právnička Cleta Mitchell, jež koalici Only Citizens Vote založila, je spojená s republikánskou stranou. V lednu 2021 se účastnila telefonátu, v němž se Donald Trump pokoušel vydírat státního tajemníka státu Georgie Brada Raffenspergera, aby „našel 11 780 hlasů“.

Web Mother Jones upozorňuje, že tito aktivisté budou nejspíš využívat podobná tvrzení také po listopadových volbách. Podle průzkumů veřejného mínění se volebního práva „neobčanů“ obává až polovina Američanů, včetně většiny republikánů, přestože o tom, že by lidé bez amerického občanství mohli kdekoli v USA legitimně volit, neexistuje žádný věrohodný důkaz.

Přečtěte si

Odposlech: Kampaň Doppelganger. Klony západních médií šířily prokremelské dezinformace

V USA se objevily inzeráty, které tvrdí, že volební úředníci nemusí provádět certifikaci volebních výsledků. To je ovšem protizákonné. Skupina Follow the Law umístila v Pensylvánii a Wisconsinu takové inzeráty do novin určených pro právníky, soudce a volební administrátory. Podle expertů i státních úředníků tato organizace ve své inzerci nesprávně popsala volební pravidla a odkázala čtenáře na webové stránky, které poskytují nepřesný popis toho, jak certifikace volebních výsledků funguje a jaké jsou zákony v různých amerických státech. „Každý, kdo se spoléhá na tyto webové stránky, je klamán, a ten, kdo je za jejich obsah zodpovědný, je nepoctivý,“ řekl Mike Hassinger, mluvčí úřadu státního tajemníka státu Georgie.

Certifikace je povinný administrativní proces, který úředníci provádějí po skončení sčítání a vyhodnocení volebních lístků. Oficiální výsledky musí být certifikovány v krátkých lhůtách, aby mohly být následně potvrzeny na státní a federální úrovni. Pro kontrolu nebo zpochybnění výsledků voleb existují jiné postupy, jako je žaloba či přepočítávání hlasů. Ty však obvykle nemohou proběhnout, dokud nedojde k certifikaci.

Podle webu ProPublica představují aktivity organizace Follow the Law jeden z dalších způsobů, jak se lidé spojení s Donaldem Trumpem pokoušejí využít mechanismy voleb ve svůj prospěch. Kombinace těchto strategií, včetně náboru volebních pracovníků či vyškrtávání lidí ze seznamu voličů, je důležitá, neboť volby by mohl rozhodnout i malý počet hlasů, upozorňuje ProPublica.

Od posledních prezidentských voleb v USA v roce 2020 se nejméně 35 členů volebních komisí v různých státech, povětšinou republikánů, certifikaci výsledků neúspěšně pokusilo odmítnout. Odborníci upozornili, že v případě prohry Donalda Trumpa by se mohlo objevit takových případů ještě víc.

Přečtěte si

Tvořivá společnost na mapě světa. Nepravdy o klimatu, lobbista v americkém Kongresu a návštěva u papeže

Sociální síti TikTok ani společnosti Meta se nedaří odhalovat reklamy s dezinformacemi, jež se týkají amerických prezidentských voleb. Nevládní organizace Global Witness předložila osm reklam obsahujících nepravdivá tvrzení ohledně voleb, přičemž všechny byly schválně navrženy tak, aby jasně porušovaly stávající zásady platforem.

TikTok podle analýzy schválil 50 % takto předložených reklam, čímž porušil své vlastní zásady, které zakazují veškeré reklamy s politickým obsahem. Společnost Meta, provozující sociální síť Facebook, přijala jednu takovou reklamu.

„Poté, co nás platformy informovaly o tom, zda byly reklamy přijaty ke zveřejnění, jsme je odstranili, abychom zajistili, že nedojde k šíření dezinformací,“ dodává web Global Witness. „Je šokující, že několik dní před vypjatým prezidentským kláním v USA společnosti provozující sociální média na svých platformách stále schvalují naprosto vyvrácené a zjevné dezinformace,“ dodala Ava Lee, jež se v Global Witness zaměřuje na digitální hrozby.

Přečtěte si

Z Ruska s láskou: Jak ruská propaganda prosakuje na český TikTok

Ruští hackeři se pomocí kyberútoků pokoušejí napadnout zařízení budoucích ukrajinských vojenských rekrutů. Kybernetické útoky spojené s Ruskem se zaměřují na ukrajinské muže ve věku odvodu do armády. Využívají k tomu malware, který z napadených zařízení získává informace. Od září do poloviny října hackeři propagovali „bezplatné softwarové programy“, údajně určené k tomu, aby potenciálním ukrajinským vojákům pomohly zobrazit a sdílet umístění vojenských náborářů. Tyto programy ovšem obsahovaly malware.

Nejde o první takový případ. Na začátku října Ukrajina odhalila malware MeduzaStealer, jenž se šířil prostřednictvím komunikační platformy Telegram a maskoval se jako služba technické podpory pro uživatele ukrajinské vládní aplikace Reserve+. Aby hackeři nalákali nové oběti, nejspíš si zakoupili rovněž reklamy na legitimních ukrajinskojazyčných kanálech na Telegramu, které měly až tisíce členů. Podle webu The Record jde o součást širších plánů na podkopání mobilizačních a vojenských plánů Ukrajiny.

Autorka článku: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní fotografie: ČTK / AP / Evan Vucci (foto Donalda Trumpa) / Jacquelyn Martin (foto Kamaly Harris)

The post #zesvěta: Americké volby a lži o „neobčanech“ appeared first on investigace.cz.

V první polovině července vystoupí český prezident Petr Pavel na vrcholné schůzce představitelů NATO ve Washingtonu. Mimo to rovněž plánuje navštívit think tank The Heritage Foundation (HF), jak investigaci.cz potvrdil jeho tiskový mluvčí. Zmíněná organizace patří mezi největší konzervativní lobbisty v USA, do lobbingu investuje statisíce dolarů ročně a má velmi blízko k republikánské straně. Stojí například za plánem Project 2025, který připravuje návrhy konzervativní politiky na přetvoření vládní administrativy USA v případě, že Donald Trump na podzim 2024 ve volbách zvítězí a stane se hlavou státu.

„Prezident se chce během své cesty seznámit s různými pohledy, které ovlivňují americkou i světovou politiku, a proto navštíví i jeden z nejvlivnějších think tanků na americké politické scéně, Heritage Foundation,“ odpověděl investigaci.cz tiskový mluvčí Hradu.

Podle webu Heritage Foundation je posláním tohoto think tanku „prosazovat veřejnou politiku založenou na principech svobodného podnikání, štíhlého státu, individuální svobody, tradičních amerických hodnot a silné národní obrany“.

Organizace vznikla v roce 1973 a v následujících letech (především za vlády prezidenta Ronalda Reagana) získala důležitou pozici mezi americkými konzervativci. Jde o síť konzervativních jedinců i organizací, jež podle The New York Times spojuje „odpor k vládním regulacím od daní přes kontrolu zbraní až po ochranu životního prostředí a k sociálně progresivním záležitostem, jako jsou sňatky osob stejného pohlaví“. V řadách HF jsou aktivní také bývalí vysoce postavení úředníci Trumpovy administrativy.

Heritage Foundation o sobě na svém webu píše, že je nejmocnější konzervativní skupinou v USA. Zajišťuje mimo jiné personální obsazení republikánských úřednických postů už od zmíněné éry Ronalda Reagana a do Trumpovy administrativy před lety nastoupily desítky lidí přicházejících právě z této organizace.

Utrácet americké daně na domácí půdě

Tiskový mluvčí z Odboru komunikace Kanceláře prezidenta republiky na další otázky investigace.cz týkající se návštěvy Petra Pavla v Heritage Foundation neodpověděl.

Novinář Szabolcs Panyi, s nímž redakce investigace.cz spolupracuje v rámci projektu VSquare.org, se však na plánovanou červencovou návštěvu prezidenta Petra Pavla v Heritage Foundation ptal českého politického experta, který si přál zůstat v anonymitě. Ten naznačil, že Pavel chce budovat kontakty i v tomto protrumpovském think tanku a doufá, že tímto přístupem by se mu mohlo podařit zmírnit silně protiukrajinský postoj Heritage Foundation.

V čele Heritage Foundation od roku 2021 stojí Kevin D. Roberts. Pod jeho vedením organizace v posledních letech prosazuje názor, že americké daně by bylo užitečnější utrácet na domácí půdě než je používat na podporu Ukrajiny v boji proti ruské invazi. Roberts se dokonce postavil proti financování války v Ukrajině. Tento názorový obrat směřování Heritage Foundation přiměl některé politické analytiky k odchodu z think thanku. Podle The New York Times se HF rovněž vyslovila pro snížení rozpočtu na obranu.

V květnu 2022, když americká Sněmovna reprezentantů hlasovala o schválení vojenské a humanitární pomoci Ukrajině, lobbisté napojení na Heritage Foundation tlačili na republikány, aby se proti opatření postavili. Výkonná ředitelka HF Jessica Anderson tehdy vydala prohlášení nazvané „Balíček pomoci Ukrajině staví Ameriku na poslední místo“.

Plán pro nového prezidenta

Heritage Foundation stojí za iniciativou Project 2025. Ten má za 22 milionů dolarů (přes 515 milionů korun) připravit politiku a personální obsazení pro příští americkou konzervativní vládu v případě, že v prezidentských volbách na podzim zvítězí Donald Trump. „Platforma navrhuje nahradit mnoho federálních úředníků politickými nominanty, kteří by byli loajální prezidentovi,“ upozorňují The New York Times.

Ve více než 900 stran dlouhém dokumentu organizace doporučuje propustit tisíce státních zaměstnanců, rozšířit pravomoci prezidenta, zrušit ministerstvo školství i další federální úřady a výrazně snížit daně. Project 2025 uvádí čtyři hlavní cíle pro americkou budoucnost — obnovit rodinu jako středobod amerického života, odstranit administrativní stát, bránit suverenitu a hranice národa a zajistit „Bohem daná práva jednotlivce na svobodný život“.

The president of the ultra-conservative Heritage Foundation, which is behind Project 2025:

„We are in the process of the second American Revolution, which will remain bloodless if the left allows it to be.“ pic.twitter.com/g0oKslNwkA

— Kyle Griffin (@kylegriffin1) July 3, 2024

Plán rovněž navrhuje zrušení práva na umělé přerušení těhotenství, kriminalizaci pornografie či škrty ve financování výzkumu klimatu. Mimo to chce HF odstranit termíny jako sexuální orientace, genderová rovnost, inkluze nebo reprodukční práva z „každého existujícího federálního předpisu, regulace, smlouvy, grantu a jakékoli části legislativy, která existuje“.

Jako nezisková organizace HF nemůže oficiálně podporovat konkrétní politické kandidáty. Na rozsáhlé iniciativě Project 2025 spolupracuje podle novinářů z The New York Times více než 80 konzervativních skupin a také bývalí vysocí úředníci Trumpovy administrativy.

Šéf Heritage Foundation Kevin D. Roberts popisuje Project 2025 jako plán, jehož cílem je urychlit najímání personálu a realizaci konzervativní politiky, což zahrnuje i „urychlené zrušení toho, co považujeme za špatnou politiku současné administrativy, prostřednictvím použití výkonného nařízení“. (Výkonné nařízení, tedy „executive order“, je opatření, které nabývá účinnost vzápětí po podpisu prezidentem a nevyžaduje schválení Kongresem, pozn. red.)

Přečtěte si

Konzervativní sítě v Evropě: Polský příklad

Jednou z priorit HF i republikánské strany je snížit počet federálních zaměstnanců. Roberts dokonce prohlásil, že chce „zničit administrativní stát“. Pro New York Times pak řekl, že „lidé sice přijdou o práci, ale doufejme, že i tak jejich životy budou moci vzkvétat.“ Podle něj má administrativní stát vliv na suverenitu Američanů, a proto je důležité snížit počet „nevolených byrokratů, kteří mají tuto moc místo Kongresu“, tedy radikálně snížit počet lidí ve státní správě.

Konzervativní kontroverze

Think tank Heritage Foundation prosazuje silně konzervativní cíle, proto není překvapením, že se dlouhodobě staví proti právům LGBTQ+ lidí nebo právu na umělé přerušení těhotenství.

Před deseti lety novináři z The New York Times publikovali článek o tom, jak v roce 2010 konzervativní Heritage Foundation uspořádala setkání katolických intelektuálů, výzkumníků, aktivistů i sponzorů ve Washingtonu. Podle New York Times se tam hovořilo o tom, že by měla vzniknout nová studie zkoumající rodinné struktury a výchovu dětí, jejíž závěr by konstatoval, že umisťování dětí do homosexuálních domácností je poškozuje. Výzkum v tomto směru následně provedl a v roce 2012 publikoval sociolog Mark Regnerus. Závěry jeho studie i zvolený postup zkoumání odsoudili odborníci jako silně zavádějící. Regnerusův výzkum mimo jiné citoval letos v únoru také český poslanec Jan Síla (SPD), když Poslanecká sněmovna jednala o svazcích párů stejného pohlaví.

Přečtěte si

Vyjednávání o manželství pro všechny: Kde a jak vznikla studie, kterou odpůrci často citují?

Heritage Foundation má rovněž blízko ke křesťanské právnické organizaci Alliance Defending Freedom (ADF). Té dokonce udělila svou výroční cenu Heritage Innovation Prize, když ADF vytvořila měřítko Viewpoint Diversity Score Business Index, které hodnotí korporace podle toho, do jaké míry jsou v souladu s konzervativními křesťanskými názory.

Kromě toho HF doprovázejí i další kontroverze. Organizace například v minulosti popřela klimatickou krizi a tvrdila, že „jediný konsenzus ohledně hrozby změny klimatu, jenž v dnešní době zřejmě existuje, je ten, že tu žádný takový konsenzus neexistuje“. Úzké vazby má Heritage Foundation i na tabákový průmysl, před lety bojovala například proti zvýšení daně na tabák či proti regulacím zařízení na nahřívaný tabák. HF také opakovaně dostala sponzorské dary od firmy Altria vlastnící společnost Philip Morris USA.

Po prohře Donalda Trumpa v prezidentských volbách 2020 se HF zaměřila na volební procesy v USA. Organizace připravila databázi obsahující více než tisíc údajných případů volebních podvodů. Výzkumníci ovšem později odhalili, že tvrzení o podvodech při volbách jsou silně přehnaná a postrádají potřebný kontext. „Znamenalo by to jeden případ volebního podvodu na každých 10 milionů hlasů sečtených v roce 2020. Zasažení bleskem je čtyřikrát častější,“ upozornil novinář Philip Bump pro The Washington Post.

V roce 2021 pak uniklo video, kde se výkonná ředitelka Heritage Action, sesterské organizace HF, chlubí přípravou podkladů pro zákony komplikující volební procesy. Podle daňových přiznání tato odnož HF utratila v roce 2021 až 5 milionů dolarů (přes 117 milionů korun) na lobbování za restriktivní volební zákony v takzvaných „swing states“, tedy ve státech, kde mají tradičně vyrovnanou podporu demokraté i republikáni. Neziskový institut Brennan Center for Justice uvedl, že právě v roce 2021 bylo přijato více zákonů potlačujících volební právo než v kterémkoli jiném roce za posledních deset let, kdy institut monitoruje volební legislativu.

Autorka textu: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní fotografie: ČTK / Říhová Michaela

The post Prezident Pavel při cestě do USA navštíví i konzervativní Heritage Foundation appeared first on investigace.cz.

The post Slovensko jde volit. Pellegrini těsně vede, Korčok není bez šance appeared first on investigace.cz.