Další česká firma je napojená na spywarovou Intellexu. Intellexa stojí za špionážním systémem Predator, který ke sledování opozice zneužívají vlády po celém světě. Irské pobočce Intellexy účtovala peníze za zprostředkování služeb česká firma. Jejím jednatelem byl v té době syn bývalého izraelského premiéra Juval Rabin. 

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Konsorcium Intellexa zahrnuje firmy s různými názvy a v různých zemích. Do povědomí veřejnosti se v posledních letech dostala zejména řecká Intellexa SA, jejíchž služeb zneužila řecká vláda ke sledování novinářů nebo politické opozice. Letos v březnu athénský soud nepravomocně rozhodl o vině majitelů a představitelů konsorcia.

„Fakturujeme Vám za práci zástupce 4% provize z Vámi uzavřených kontraktů,“ zní popis faktury z 30. srpna 2022. Irská Intellexa Limited měla české Sigi Consulting s.r.o. zaplatit 92 899 euro (tedy zhruba 2,2 milionu korun). Co přesně firma zprostředkovala ale není jasné. Firma sídlí ve Stanovicích u Karlových Varů. Podle účetnictví nakládá s jednotkami milionů korun. Kromě toho, že zprostředkovala práci zástupce pro Intellexu, se toho o její činnosti dá zjisti jen málo.

K faktuře, již česká Sigi Consulting vystavila irské Intellexa Limited, je přiložen také notářský zápis, který jako majitelku firmy jmenuje Natalyu Aharon a jakožto jednatele Juvala Rabina. Rabin je synem Jicchaka Rabina, premiéra Izraele v letech 1974–1977 a následně od roku 1992. V roce 1995 byl Jicchak Rabin zavražděn.

Přečtěte si

Řecká kauza špehování novinářů a opozice: Představitelé a spolupracovníci Intellexy odsouzeni na 8 let

Majitelem domu, na jehož adrese je vedeno sídlo firmy, je majitelčin syn. Zároveň zde sídlí chovná stanice barzojů, ruských chrtů, jíž je Aharon hrdou majitelkou. Podle sociálních sítí měla minimálně v minulosti s Rabinem romantický vztah.

Aharon jednatele Rabina z funkce loni v dubnu odvolala, nově ji zastává sama. Zároveň si v obchodním rejstříku změnila adresu na bytový dům v centru Nitry.

Kdo je Juval Rabin

Kariéra Juvala Rabina začala v 80. letech v elitní výcvikové technologické jednotce izraelské armády (IDF) MAMRAM, kterou Rabin následně několik let vedl. Poté působil v několika firmách jako softwarový specialista nebo na manažerských pozicích v technologických či telekomunikačních firmách.

Izraelské médium Haaretz v textu z roku 2015 popsalo Rabinovu cestu od technologických firem po lobbying: „Při pohledu na jeho kariéru lze říci, že Rabin začínal v oblasti počítačů a nyní je nezávislým podnikatelem, který se zabývá hlavně zprostředkováváním, otevíráním dveří a lobbováním.“

Mezi Rabinovy první firmy patřila společnost Galila Line Cellular, kterou Haaretz popsal jako „lab“ pro mobilní telefony. Tu Rabin v roce 2010 zrušil. V následujících letech se ale pohyboval v dalších technologických firmách a jedna z jeho společností poskytovala například služby v oblasti exportu obranných prostředků do Nigérie. Mezi jeho byznyspartnery patřili lidé z IDF, izraelských tajných služeb nebo obchodník se zbraněmi. Následně se podle dostupných informací Rabin soustředil na investice v rámci různých fondů, několik z nich sídlilo v Polsku.

V dubnu 2019 se americko-izraelský investiční fond Lazar Vision Fund, v němž je Rabin partnerem, stal majitelem polské UseCrypt. Ta vyvinula šifrovanou komunikační platformu pod stejným názvem. „Technologie vytvořená a využívaná společností UseCrypt revolučním způsobem mění telekomunikaci. UseCrypt nabízí průlomový komunikační nástroj a komplexní nástroj pro výměnu a ukládání digitálních dat, který z těchto procesů odstraňuje zprostředkovatele,“ prezentoval tehdy platformu Juval Rabin. V roce 2021 se do UseCrypt rozhodl investovat i spoluzakladatel Netflixu Mitch Lowe. Polskou společnost Lazar opustil v roce 2024.

Investiční fond vedl právě Rabin. Podle dostupných informací se soustředil na investice do umělé inteligence, kyberbezpečnosti a obecně technologií. Do jiné než polské společnosti ale fond zřejmě neinvestoval a nyní není aktivní.

Přečtěte si

Spywarová firma Intellexa platila programátorovi z Krnova

UseCrypt na dotazy, zda někdy spolupracovala s Intellexou nebo českou Sigi Consulting, neodpověděla. Stejně tak na dotazy zaslané na WhatsApp účet označený business s popiskem „SC“ nereagovali Juval Rabin ani Natalya Aharon; Rabin nereagoval ani na zprávu na síti LinkedIn.

Sigi Consulting není jediná česká firma, která s Intellexou spolupracovala – jedním z nejvýznamnějších dodavatelů řecké Intellexy SA byl muž z českého Krnova, jak zjistila investigace.cz. O napojení českých firem na irskou část konsorcia se zatím nevědělo.

Firmy typu Intellexa dlouhodobě umožňují porušování lidských práv – prodávají totiž své špionážní produkty i do zemí, kde je vysoce pravděpodobné, že budou autoritářskou vládou zneužity proti novinářům, opozici nebo občanské společnosti. Případy útoků na novináře, opoziční politiky či občanskou společnost ale známe i z Evropy – například z Maďarska, Polska nebo zmiňovaného Řecka.

Autorka textu: Zuzana Šotová

The post Česká firma inkasovala 2,2 milionu korun od tvůrců špionážního systému Predator appeared first on investigace.cz.

Soud v Athénách dnes rozhodl v kauze nelegálního špehování více než 90 politiků, novinářů a podnikatelů spywarem Predator, které se provalilo v roce 2022. Podle nepravomocného rozsudku se zakladatel spywarové firmy Intellexa Tal Dilian a další čtyři osoby provinily mimo jiné porušením zákona na ochranu soukromé komunikace.  

Soudní proces s Intellexou v Řecku začal v dubnu loňského roku. V přelomové kauze obvinila athénská prokuratura čtyři osoby – zakladatele firmy Tala Diliana, jeho dlouholetou obchodní i osobní partnerku Saru Hamou, oficiálního majitele Intellexy Felixe Bitziose a majitele řecké společnosti, která zakoupila Predator, Giannise Lavranose.

Soudce jednočlenného soudu pro přestupky v Aténách uvedl, že všichni čtyři byli shledáni vinnými z „porušení důvěrnosti telefonní komunikace“, „opakovaného manipulování se systémem na uchovávání osobních údajů“ a z „nelegálního přístupu k informačnímu systému nebo údajům“. Soudce vyměřil celkový trest na 126 let a 8 měsíců odnětí svobody, ze kterých by si odsouzení měli odpykat 8 let.

Přečtěte si

Soud v Athénách: Intellexa obcházela sankce a nabízela spyware přímo tajným službám

Obžalovaní se k soudu nedostavili. Právní zástupci všech čtyř se proti rozsudku odvolali a odsouzení po dobu trvání soudních řízení zůstávají na svobodě.

„Po zvážení všech důkazů, zejména svědeckých výpovědí, ale také dokumentů, bylo prokázáno, že obžalovaní na základě společného rozhodnutí spolu s dalšími osobami spáchali tyto činy úmyslně,“ uvedl předseda soudu Nikos Askianakis. „Získali přístup k osobním údajům a osobním konverzacím.“

Soud rovněž souhlasil s předáním zápisu z řízení dalším kontrolním institucím a orgánům činným v trestním řízení, aby prošetřily možné další trestné činy spáchané čtyřmi obžalovanými a dalšími svědky na základě informací, které byly během řízení odhaleny.

Nezákonné sledování vyšlo najevo poté, co řecký novinář Thanasis Koukakis obdržel analýzu svého telefonu. Minimálně deset týdnů mohl spyware Predator sledovat doslova každou aktivitu jeho profesního i soukromého života. V létě 2021 mu totiž přišla smska: „Thanasisi, víš o tomhle“ a odkaz na web, jenž na první pohled vypadal úplně stejně jako řecký zpravodajský blog. Tím ovšem nebyl a odkaz poskytl spywaru Predator přístup do Koukakisova telefonu.

Přečtěte si

Spywarová firma Intellexa platila programátorovi z Krnova

Naše redakce se zneužívání spywaru věnuje dlouhodobě. Spyware je definován jako zbraň a pro jeho vývoz a prodej proto platí stejně přísná pravidla. V minulosti jsme popsali dodavatelský řetězec techniky a dalších produktů pro řeckou Intellexa, za kterou stálo několik osob žijících v Česku.

Přečtěte si

Špionážní technika z Krnova pro řeckou Intellexu

Zároveň jsme v rámci takzvaného Pegasus Project popsali zneužívání dalšího spywaru z dílny Tala Diliana a jeho firmy NSO Group, mimo jiné maďarskou vládou.

Autorka textu: Zuzana Šotová

The post Řecká kauza špehování novinářů a opozice: Představitelé a spolupracovníci Intellexy odsouzeni na 8 let appeared first on investigace.cz.

V Athénách od minulého týdne pokračuje soudní líčení v případu zneužití spywaru Predator firmy Intellexa proti tamnímu novináři a dalším osobám. Bývalý zaměstnanec firmy u soudu popsal, jakým způsobem Intellexa využívá neprůhledné firemní struktury k obcházení sankcí, které na ni a její nejvyšší představitele uvalilo loni USA. 

Soudní proces s Intellexou v Řecku začal v dubnu letošního roku. Athénská prokuratura obvinila čtyři osoby – zakladatele firmy Tala Diliana, jeho dlouholetou obchodní i osobní partnerku Saru Hamou, oficiálního majitele Intellexy Felixe Bitziose a majitele řecké společnosti, která zakoupila Predator, Giannise Lavranose. Čtyři obžalovaní čelí obvinění za neoprávněný přístup k soukromým komunikačním systémům a údajům, jakož i za porušení zákonů o ochraně soukromí a údajů, konkrétně za sledování řeckého novináře Thanasise Koukakise a bývalé zaměstnankyně společnosti Meta Artemis Seaford.

Bývalý zaměstnanec Intellexy Panagiotis Koutsios nejprve v letech 2021 a 2022 pracoval přímo pro řeckou pobočku Intellexa SA a později po dobu jednoho roku do března 2024 pro jinou firmu, která s Intellexou neměla zdánlivě nic společného. Náplň jeho práce však byla totožná: objížděl potenciální klienty a nabízel služby. Nesetkával se ale jen se zástupci vlád – nikomu jinému by totiž spyware prodáván být neměl –, ale také přímo s tajnými službami a bezpečnostními složkami.

Po dobu svého působení nabízel spyware v Británii, Keni, Mexiku, Kolumbii, Uzbekistánu, Kazachstánu a Mongolsku. A to i v době, kdy se již zneužívání spywaru v Řecku provalilo. Celkem mělo být totiž v Řecku spywarem Predator napadeno 116 lidí, kromě novinářů také ministři, vysoce postavení úředníci, prokurátoři nebo vojenští důstojníci.

Koutsios v práci pro Intellexu pokračoval skrze společnost Remote Greek, která na papíře zaměstnává osoby, jež ve skutečnosti pracují pro někoho jiného, a spadá pod Remote Europe Holding B.V. Firma tak může pomoci zakrývat skutečné zaměstnavatele a prodejce technologií. Právě díky Remote Europe tak mohla Intellexa nadále volně operovat a obchodovat navzdory americkým sankcím. Právní zástupci poškozených to u soudu opakovaně zdůrazňovali jakožto porušení sankcí.

Koutsios zároveň u soudu prozradil, že software, který nabízel, byl interně označován různými názvy: Zefyr, Uran nebo Nebula. K práci pro Intellexu se prý vrátil proto, že mu firma sdělila, že „je ho potřeba“.

Přečtěte si

Špionážní technika z Krnova pro řeckou Intellexu

Nemohli jsme vyšetřovat

Tento týden u soudu vypovídal Christos Rammos, bývalý šéf ADAE, tedy úřadu pro bezpečnost komunikací a ochranu soukromí, který špehovací skandál poté, co se provalil, vyšetřoval. Rammos uvedl, že vyšetřování, které probíhalo u tamních tajných služeb, bylo nedostatečné a jeho úřad čelil překážkám ze strany dalších orgánů a odmítnutí spolupráce. Nikdy se totiž nedostal k dokumentům, na jejichž základě bylo sledování schváleno.

„Nebyli jsme spokojeni!“ odpověděl na dotaz soudce Rammos. „Šli jsme tam a požádali o kompletní spisy, abychom si je mohli prohlédnout. Odpověděli nám, že došlo ke změně vedení a musí je zkontrolovat. Pak nám řekli, že provedli kontrolu a vše je v pořádku. Šli jsme tam třikrát nebo čtyřikrát a pokaždé byla odpověď negativní. Žádné spisy jsme neviděli,“ vysvětlil.

Jak jsme informovali v létě, několik osob z Česka pro řeckou Intellexu SA pracovalo jako dodavatelé – jeden napomáhal s webovou infrastrukturou, další s dodávkami technického vybavení, ale i dalšími službami.

Autorka textu: Zuzana Šotová

The post Soud v Athénách: Intellexa obcházela sankce a nabízela spyware přímo tajným službám appeared first on investigace.cz.

V Česku vlastní firmy Izraelec, který je minimálně od roku 2020 spojen se společností Intellexa, jež vyvinula spyware Predator, zneužívaný vůči aktivistům, novinářům a opozičním politikům. V jedné z jeho dalších firem zase působí Polka, která převzala funkci ředitelky jedné z firem Intellexy – Cytrox – po penzistce z Beskyd. Ta o své významné pozici zřejmě vůbec nevěděla, její zeť je ale na Intellexu také napojený.  

Po uvalení amerických sankcí v roce 2024 online aktivita společností navázaných na vrchní představitele spywarového konsorcia firem Intellexa utichla. Jak ale zjistili výzkumníci z Insikt Group americké společnosti zabývající se kybernetickou bezpečností Recorded Future, spyware Predator, který firma vyvinula, je po celém světě aktivně využíván i nadále. Novináři z ICIJ pro změnu odhalili, že letos na jaře začal být opět aktivní web firmy s kosmetikou Medovie, kterou založila Sara Hamou, jedna z klíčových postav konsorcia Intellexa.

Konsorcium Intellexa vytvořil bývalý manžel a byznyspartner Hamou, Tal Dilian, jenž sloužil v elitní izraelské zpravodajské jednotce a je také propojený s jinou spywarovou firmou, NSO Group, která vyvinula spyware Pegasus. On i Hamou jsou momentálně obžalováni za porušení listovního tajemství v souvislosti se zneužitím spywaru Predator v Řecku.

Firmu Medovie, jež prodává kosmetiku na kožní problémy, provozuje portugalská společnost, jejíž jednatelkou je od loňského listopadu Sylwia Jastrzębska, tedy Polka, která působila jako ředitelka firmy Cytrox spadající pod Intellexu. Tou se stala poté, co naše redakce navštívila v květnu 2023 tehdejší ředitelku Cytroxu – penzistku z malé vesnice na Beskydsku. Ta o své funkci ale nic nevěděla.

Když se naši kolegové z polského média Frontstory tehdy Jastrzębské ptali na její novou pozici ve společnosti Cytrox, nejprve tvrdila, že se jedná o shodu jmen. Následně požádala o zaslání otázek, na které nikdy neodpověděla a záhy si smazala instagramový účet, přes nějž z její strany konverzace proběhla.

Přečtěte si

Výrobce spywaru Cytrox změnil vedení z české seniorky na mladou Polku. Je možné, že o tom ani jedna nevěděla

„Opravdový ráj 🥰 Nejkrásnější východy a západy slunce 🌅,“ píše Jastrzębska v recenzi na Google mapách k Casa de levy neboli vile s bazénem na kopci nad městem v centrálním Portugalsku. Na svém instagramu z „ráje“ přidává od dubna 2023 pravidelně videa se západem slunce z této destinace, naposledy tak učinila před dvěma týdny. Ve své googlové recenzi zároveň vyzdvihuje skvělého majitele této dovolenkové destinace.

Majitelem nemovitosti je izraelský podnikatel Amos Levy, šedesátník, který před více než dvaceti lety v Tel Avivu založil vyhlášený noční klub The Dungeon. Podle zjištění ICIJ je Jastrzębska také předsedkyní představenstva Levyho varšavské společnosti Douro Dynamics. ICIJ rovněž uvádí, že v červnu 2024 Levy založil portugalskou společnost Odyssey in the Sky a následně ji využil k akvizici kyperské společnosti od výše zmiňovaného Tala Diliana.

Naše redakce před časem získala balík dokumentů, jež mapují aktivity Izraelce žijícího v českém Krnově, který léta fungoval jako obstaravatel všeho, co spywarové konsorcium Intellexa potřebovalo. Muž jménem Dvir Horef Hazan například nakupoval a dodával technické vybavení, z něhož lze sestrojit špionážní zařízení typu stingray (technologií stingray je například v Česku používaný systém Agáta).

Přečtěte si

Spywarová firma Intellexa platila programátorovi z Krnova

V sadě dokumentů je také přepravní prohlášení z prosince 2020, jehož obsahem je „18 palet počítačových součástek“. Zakázku zadala česká společnost Hadastech, kterou vlastní zmiňovaný kontraktor Hazan. Místem určení zásilky bylo Řecko, příjemcem společnost Intellexa SA. Dodavatelem byla izraelská společnost Amos Levy Consultant Ltd, nebo jen Amos Levi Ltd (v dokumentech k zásilce jsou uvedeny oba názvy).

Když jsme Amose Levyho před několika měsíci poprvé kontaktovali, zněl zmateně a na zásilku starou pět let si nedokázal vzpomenout. Poté nám napsal: „2020 je příliš dávno, covidová doba,“ a dodal, že je v důchodu a dá nám vědět, pokud si na něco vzpomene. Když jsme ho znovu kontaktovali, odmítl s námi mluvit.

Levy vlastní také tři společnosti v České republice. Žádná z nich nemá webové stránky a není jasné, čím se zabývají. Prostřednictvím jedné z nich – Tamani s.r.o. – v letech 2018 a 2020 proteklo několik milionů korun. V českém obchodním rejstříku Levy uvádí jako bydliště dům v Portugalsku, z nějž Sylwia Jastrzębska fotí a natáčí nejkrásnější západy slunce.

Všechny Levyho české společnosti mají jedno společné – buď je spoluvlastnil, nebo odkoupil od Amose Uzana či jeho manželky.

Přečtěte si

Špionážní technika z Krnova pro řeckou Intellexu

Jak investigace.cz již v minulosti napsala, Amos Uzan je izraelský podnikatel žijící v České republice. Podle jeho profilu na LinkedIn pracoval v letech 2003–2009 pro izraelskou vládu. V letech 2003–2006 zastával „bezpečnostní funkci” v kanceláři izraelského premiéra, poté byl od ledna 2008 do dubna 2009 mluvčím Knesetu (izraelského parlamentu). V letech 2006 až 2009 byl premiérem země Ehud Olmert, jenž později přiznal, že poskytoval poradenství společnosti Intellexa.

V roce 2009 se Uzan přestěhoval do Prahy, kde pracoval na izraelském velvyslanectví. Nyní podniká v realitách – jeho firma Conbiz s.r.o. zprostředkovává Izraelcům nemovitosti v Česku.

Uzanovou tchyní je zmiňovaná penzistka z Beskyd, jež byla, aniž o tom podle svých slov věděla, v letech 2022 až 2023 ředitelkou spywarové firmy Cytrox.

Amos Uzan na naše otázky neodpověděl.

Jedinou Google recenzí Jastrzębské z Česka je doporučení středomořské restaurace v centru Prahy. Jejím majitelem je další z byznysových partnerů Amose Uzana.

Autoři textu: Paul May, Zuzana Šotová 

The post Byznys se spywarem a kosmetikou. Další napojení osob kolem Intellexy na Česko appeared first on investigace.cz.

Několik osob z Česka pracovalo jako dodavatelé pro spywarovou firmu Intellexa, jejíž vedení řecká prokuratura stíhá za porušení zákonů o ochraně listovního tajemství. Produkt Intellexy, spyware Predator, byl totiž neoprávněně použit k odposlouchávání řeckého novináře Thanasise Koukakise a jedné další osoby. Díky dokumentům, které má naše redakce k dispozici, nyní přinášíme ucelenější obraz toho, jak řecká pobočka Intellexy spoléhala na dodavatele z Česka. 

Podle faktur, které se podařilo investigaci.cz získat, posílal Dvir Horef Hazan, usazený v českém Krnově, řecké pobočce spywarové společnosti Intellexa zařízení a součástky, které lze použít k sestavení odposlouchávacího zařízení s populárním názvem stingray (technologie stingray je například v Česku používaný systém Agáta), jež Intellexa v té době veřejně inzerovala. Ještě před svým působením v Intellexe měl Hazan vazby na vedení této firmy, konkrétně na Saru Hamou, jednu z obžalovaných řeckou prokuraturou.

Intellexa je konsorcium firem sídlících v několika zemích, které založil Izraelec Tal Dilian. Podle nejnovější zprávy Recorded Future je spyware Predator od Intellexy, v minulosti používaný i proti novinářům a aktivistům, stále aktivně využíván.

Kvůli aktivitám v oblasti sledování občanské společnosti zařadily Spojené státy v roce 2024 několik společností Intellexy, včetně řecké Intellexa S.A. a vedení firmy, na sankční seznam, což ve zkratce znamená, že v USA nemohou podnikat. V Evropě tyto společnosti ovšem sankcionovány nejsou.

Z dokumentů, jež máme k dispozici, vyplývá, že Dvir Hazan pracoval pro Intellexu jako dodavatel a prostředník, a to nejméně tři roky, a vyfakturoval v přepočtu přes 46 milionů korun.

Bývalá manželka a firma z Hong Kongu

Podle faktur a bankovních transakcí, které máme k dispozici, začal Hazan se Sarou Hamou spolupracovat v roce 2017. Společně s dalším Izraelcem, Itaiem Hamamim, který žije a podniká v Česku a kterého Hazan popisuje jako svého blízkého přítele, figurovali jako ředitelé v hongkongské firmě Guangzhou Commerce Limited. Dokumenty k působení firmy jsme našli v leaku z kyperského obchodního rejstříku, takzvaného Cyprus Confidential.

Kromě hongkongské adresy uváděla firma na svém webu dvě další sídla – jedno v kyperském Limassolu a jedno v Krnově. Na stejné adrese na Kypru sídlila i další společnost Sary Hamou, Censura Limited, jež si od hongkongské Guangzhou pravidelně účtovala tisíce eur za konzultace. Censura Limited zároveň přímo obchodovala i s Hazanem.

Guangzhou Commerce podle bankovních výpisů fungovala jako zprostředkovatel v distribuci reklamy. Mezi dokumenty, které máme k dispozici, je i ocenění portfolia firmy švýcarskou bankou EFG Bank z roku 2019, která jej ocenila na 800 tisíc dolarů (přes 18 milionů korun). Firmu Hamou zlikvidovala v roce 2022. Ředitelé ani majitelka se po celou dobu nezměnili. Na naši žádost o komentář Hamou nereagovala.

Z Krnova do Řecka

Svou první českou firmu založil Hazan společně se svým přítelem a byznys partnerem Itaiem Hamamim v roce 2017. V té době již několik let žil v Česku. Jako sídlo firmy tenkrát zvolili Hazanův dům v Krnově.

Většina Hazanových společností však sídlí nebo sídlila na jiné krnovské adrese – ve domě s oranžovou fasádou v ulici Revoluční, který vlastní společnost H.S.Three Holding, v níž Hazan do května 2025 vlastnil malý podíl.

Když jsme letos v březnu Krnov navštívili, sídlo společnosti bylo nepřehlédnutelné. Nacházelo se na hlavní silnici a bylo pokryto reklamními bannery různých místních internetových a telekomunikačních služeb. Na fasádě visela velká izraelská vlajka.

S izraelskou vlajkou přišel Hazan, jak nám vysvětlila drobná žena středního věku, která pracovala v jedné z kanceláří uvnitř budovy. Podle ní ji tam umístil v době izraelské invaze do Gazy po útoku teroristů z palestinského Hamásu v říjnu 2023.

Části budovy poškodily povodně v roce 2024. Muž pracující na opravě budovy tvrdil, že Hazana zná. Nevěděl však, kde se nachází, a o společnostech nechtěl hovořit. Na poštovní schránce byl seznam firem, z nichž některé patřily Hazanovi, jiné jeho spolupracovníkům, další s ním neměly nic společného. Prostřednictvím trojice těchto společností Hazan několik let dodával služby řecké společnosti Intellexa, ale i dalším firmám z konsorcia. Jedná se o Zambrano Trade, s. r. o., Hadastech, s. r. o., a Shilo, s. r. o., založené v letech 2019, 2020 a 2021.

Mezi prvními fakturami, které máme k dispozici, je ta z roku 2020 na částku v přepočtu 1,2 milionu korun za „použité vybavení laboratoře“. Celkem se částky na fakturách, jež Hazan a jeho společnosti vystavovaly řecké Intellexe S.A., vyšplhaly na téměř půl milionu eur (tedy přes 12 milionů korun).

Další faktury dokládají nákupy notebooků, modemů, routerů, programovatelných rádiových zařízení nebo serverů, a to včetně příslušenství k jejich ukotvení například na zeď. Některá ze zařízení by podle expertů, kterým jsme seznam technického vybavení ukázali, mohla sloužit k sestrojení zařízení nazvaného stingray. Ten umožňuje sledovat mobilní telefony v okolí a v některých případech se nabourat do přenášené komunikace. Takovou cestou se pak do telefonu může dostat i spyware.

Luca Melette, bezpečnostní konzultant a telekomunikační specialista, uvedl, že „USRP (typ rádia uvedený v seznamu) s GSM anténami by se daly použít k vytvoření falešné základnové stanice 2G/3G/4G/5G (tedy takzvanému stingray, pozn. red.), případně k sestavení IMSI catcheru“.

IMSI catcher je sledovací zařízení, které se tváří jako mobilní vysílač. Ve chvíli, kdy se k němu připojí mobilní telefon oběti, odhalí její unikátní identifikátor IMSI, pomocí kterého je možné ji sledovat. Investigace.cz konzultovala seznam vybavení také s Jurrem van Bergenem z Amnesty Tech, který potvrdil, že programovatelná rádia ze seznamu by se dala využít právě jako IMSI catcher.

V rozhovoru, který zakladatel Intellexy Tal Dilian poskytl Forbesu v roce 2019, předvádí svou speciálně upravenou odposlouchávací dodávkou s podobným zařízením.

Přečtěte si

Spywarová firma Intellexa platila programátorovi z Krnova

Projekt Aladin

Hazan pro Intellexu ale nedodával jen technická zařízení. Na faktuře ze srpna 2022 podnikatel uvádí jako předmět plnění „Payment for project POC, ‚Aladin‘“, tedy platbu spojenou s projektem Aladin.

Podle deníku Haaretz představila společnost Intellexa v roce 2022 koncept systému s názvem Aladin, jenž umožňuje infikování konkrétního mobilního telefonu na dálku, prostřednictvím online reklam. Systém byl údajně schopen provádět takzvané „zero-click“ útoky, kdy k infikování telefonu spywarem dojde, aniž musí uživatel cokoli udělat.

Hazan pro Intellexu dodal i stavitele stánků pro konferenci v Dubaji a později i pro pražský veletrh špionážního zařízení Prague ISS World pořádaný v roce 2022 (největším sponzorem této pravidelné akce je dodnes spywarová firma NSO Group), což nám sdělili tehdejší majitelé stánkařské firmy.

Pro Intellexu dodává služby i Michal Ikonomidis, Hazanův přítel a programátor z Krnova, jehož společnost FoxITech nezisková organizace Recorded Future identifikovala jako správce serverů, které spywarová firma používá.

Když jsme v Krnově po Hazanovi pátrali, našli jsme ho nakonec na adrese jedné z jeho firem. Mluvili jsme spolu krátce přes domovní interkom, Hazan nám nejdříve pohrozil policií, pak fyzickým násilím. „Jen si to nahrajte,“ konstatoval.

Jeho společník Itai Hamami na žádost o rozhovor uvedl, že si cení svého soukromí, a proto s námi mluvit nebude.

Firmy Zambrano Trade, s. r. o., Hadastech, s. r. o., a Shilo, s. r. o., oznámily likvidaci 1. listopadu 2024, měsíc poté, co investigace.cz zveřejnila první článek o napojení Hazana na společnost Intellexa.

Řecký soud

Soudní proces s Intellexou v Řecku začal v dubnu letošního roku. Athénská prokuratura obvinila čtyři osoby – Tala Diliana, Saru Hamou, oficiálního majitele Intellexy Felixe Bitziose a Giannise Lavranose, majitele řecké společnosti, která zakoupila Predator. Čtyři obžalovaní čelí obvinění za neoprávněný přístup k soukromým komunikačním systémům a údajům, jakož i za porušení zákonů o ochraně soukromí a údajů, konkrétně za sledování řeckého novináře Thanasise Koukakise a Artemis Seaford, bývalé zaměstnankyně společnosti Meta.

Soudní řízení je v současné době pozastaveno, protože soud neposkytl obžalovaným klíčové dokumenty v angličtině (jsou pouze v řečtině a tímto jazykem obžalovaní nemluví).

Novinář Koukakis nám řekl, že ačkoli má soud pokračovat na podzim, existuje i kvůli průtahům vážné riziko, že na dané trestné činy se bude vztahovat promlčecí lhůta, což by znamenalo, že další případy neoprávněného nasazení spywaru zůstanou nedořešeny.

Celkem mělo být v Řecku spywarem Predator napadeno 87 lidí, kromě novinářů také ministři, vysoce postavení úředníci, prokurátoři nebo vojenští důstojníci.

Podle Koukakise prokuratura další případy nedovedla do konce. „Tohle nebude jediný soudní proces související se skandálem nelegálního sledování. Jsme přesvědčeni, že budou postupně objasněny všechny aspekty tohoto případu – od toho, jak se Intellexa dostala do Athén, jak působila na území Řecka, až po informace o tom, jak spolupracovala s řeckou národní zpravodajskou službou,“ uzavírá novinář.

Líbil se vám tento text? Podpořte redakci investigace.cz

The post Špionážní technika z Krnova pro řeckou Intellexu appeared first on investigace.cz.

Spojené státy americké v září vyhlásily nové sankce proti výrobcům spywaru Predator. Organizované zločinecké skupiny nejspíše začaly vyrábět falešný Ozempic, známý lék napomáhající hubnutí. Nejvyšší soud EU rozhodl, že společnost Apple dluží v Irsku na daních více než 14 miliard dolarů. 

Zločinecké skupiny prodávají falešný Ozempic. Tento přípravek patří do skupiny léků, které snižují chuť k jídlu a způsobují pomalejší vyprazdňování žaludku. Kriminálníci využívají k šíření padělku slavného léku na hubnutí podvržená čísla šarží. Padělek Ozempicu s číslem šarže MP5B060 určený pro Egypt se našel nejméně v deseti zemích, například v Mexiku, Severní Makedonii nebo Ázerbájdžánu. Nejméně ve čtyřech zemích vedlo použití padělků k hospitalizaci osob. Odborníci pro agenturu Reuters uvedli, že rozsáhlé opakování stejného čísla šarže naznačuje globální kriminální operaci zaměřující se na výrobu těchto falzifikátů.

Už v červenci 2023 vydala Světová zdravotnická organizace (WHO) varování před výrobky s číslem šarže MP5B060. Interpol loni rovněž upozornil, že inzulínová pera jsou přebalena tak, aby vypadala jako Ozempic. Některé země výrobky s tímto číslem zakázaly.

Zločinci se mohou dostat k číslům šarží prostřednictvím korupce ve výrobním závodě léků nebo tak, že si lék koupí a zkopírují jeho obal a příbalové letáky, upozornil Sam Louis, bývalý právník amerického ministerstva spravedlnosti, který se zabývá podvody ve zdravotnictví.

Přečtěte si

Tajná evropská jednání o cenách léků a jejich dostupnosti

Spojené státy v září vyhlásily nové sankce proti osobám i společnostem spojeným s konsorciem Intellexa, které stojí za spywarem Predator. Sankce byly vyhlášeny kvůli podílu dotyčných na vývoji a distribuci špionážního softwaru, jenž „představuje významnou hrozbu“ pro národní bezpečnost USA. Před několika měsíci americká vláda uvalila sankce na zakladatele společnosti Intellexa a další osoby za jejich úlohu při výrobě a distribuci komerčního špionážního softwaru používaného k útokům na americké úředníky, novináře a další. Americké ministerstvo financí oznámilo, že uvalilo sankce na dalších pět osob spojených s mezinárodní sítí společností Intellexa, které se údajně podílely na dodávkách špionážního softwaru Predator vyráběného touto skupinou zahraničním vládám.

Intellexa má svou stopu i v Česku. Tato firma vyplatila muži z Krnova během tří let desítky milionů korun, není však jasné, za co. Více se dozvíte v novém článku investigace.cz.

Přečtěte si

Spywarová firma Intellexa platila programátorovi z Krnova

Společnost Apple dluží Irsku na daních více než 14 miliard dolarů, rozhodl Nejvyšší soud EU. Soudní dvůr Evropské unie dospěl k závěru, že Irsko neoprávněně poskytlo technologické společnosti daňové zvýhodnění. Rozhodnutí ukončilo několik let trvající právní proces, který začal už v roce 2016. Tehdy Evropská komise nařídila společnosti Apple zaplatit Irsku 13 miliard eur na daních. Apple a Irsko později podaly odvolání.

V roce 2017 odhalilo vyšetřování ICIJ v projektu Paradise Papers offshorové aktivity více než sto dvaceti světových lídrů a politiků a také daňové úniky více než sta nadnárodních korporací. Mezi nimi byl i Apple. Dokumenty ukázaly, jak tato technologická společnost tajně reorganizovala své irské firmy způsobem, který umožňoval určité daňové výhody, jež v Irsku nebyly nabízeny jiným společnostem.

Zástupci Applu i irské vlády důrazně odmítli závěr soudu, že Irsko poskytlo společnosti Apple zvláštní zacházení.

Přečtěte si

Příběh wagnerovců pro Rusko neskončil, varuje autor knihy o Prigožinově armádě

Wagnerovci dodávali zbraně z Dubaje bojovníkům obviněným z válečných zločinů v Dárfúru. Informoval o tom investigativní web SourceMaterial. Spojené arabské emiráty byly obviněny z toho, že využívaly ruské žoldáky k dodávkám zbraní povstalcům v občanské válce v Súdánu. Skupina Wagnerovců pašovala zbraně přes sousední Středoafrickou republiku, tvrdí experti.

„Od začátku války v Súdánu jsme zachytili mnoho zásilek zbraní, které přicházely ze Spojených arabských emirátů přes Středoafrickou republiku,“ prohlásil Abdu Buda, mluvčí Koalice vlastenců za změnu neboli jednoho z největších uskupení domobrany ve Středoafrické republice. „Tyto zásilky přepravovali Wagnerovi žoldnéři.“ 

Od loňského roku, kdy v Súdánu vypukl konflikt, v němž jsou vládní síly i povstalci obviňováni z válečných zločinů, bylo zabito více než 150 000 lidí a přibližně deset milionů bylo vysídleno. Vyšetřovatelé OSN tento týden uvedli, že povstalci, známí jako Síly rychlé podpory (Rapid Support Forces, RSF), se v oblasti Dárfúru dopustili „strašlivých“ etnicky motivovaných útoků na nearabské Súdánce.

Autorka článku: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní fotografie: Flickr / Chemist4U, www.chemist-4-u.com

The post #zesvěta: Falešný Ozempic appeared first on investigace.cz.

Jestliže sledujete web investigace.cz, mohli jste o problematice spywaru číst nebo slyšet už mnohokrát. Tyto špionážní programy by se měly používat jen v případě ohrožení národní bezpečnosti. Ve světě se však objevují další a další příklady, kdy je vlády používají proti novinářům, aktivistům nebo politické opozici.

Jedním ze špionážních programů je i Predator, za kterým stojí severomakedonská firma Cytrox spadající pod konsorcium Intellexa. Redakce investigace.cz o napojení firmy Cytrox na Česko informovala už začátkem tohoto roku. Popsala tehdy příběh české penzistky, která byla oficiálně ředitelkou Cytroxu, aniž by si toho, podle svých vlastních slov, byla vědoma.

V příběhu o Predatorovi však zůstávala spousta nezodpovězených otázek. Redakce investigace.cz teď odhalila další překvapivé spojení mezi tímto spywarem a Českem. V Odposlechu ho budou rozplétat reportérka Zuzana Šotová a reportér Paul May. Podcast připravil Jiří Slavičínský.

The post Podcast Odposlech: Další stopa spywarové firmy Intellexa v Česku appeared first on investigace.cz.

Evropská unie i Spojené státy se snaží regulovat působení firem, které vyrábějí komerční spyware. Zároveň ale státy po celém světě této invazivní technologie zneužívají ke sledování novinářů, opozice nebo aktivistů. Stopy Intellexy vedou i do Česka, kde tato firma muži z Krnova během tří let vyplatila desítky milionů korun. Není ovšem jasné za co. 

Řecký novinář Thanasis Koukakis měl už delší dobu podezření, že jeho telefon je „napíchnutý“. Dokud však v březnu 2022 neobdržel výsledky analýzy výzkumníků z Citizen Lab, netušil, o jak velký zásah do jeho soukromí šlo. Minimálně deset týdnů mohl spyware Predator sledovat doslova každou aktivitu jeho profesního i soukromého života. V létě 2021 mu totiž přišla smska: „Thanasisi, víš o tomhle“ a odkaz na web, jenž na první pohled vypadal úplně stejně jako řecký zpravodajský blog. Tím ovšem nebyl a odkaz poskytl spywaru Predator přístup do Koukakisova telefonu.

Výrobcem spywaru Predator je společnost Cytrox, která sídlí v Maďarsku a spadá pod konsorcium Intellexa, přičemž v Řecku má sídlo společnost Itellexa SA – jedna z firem konsorcia uvedená na americkém sankčním seznamu. Za vývoj, provoz a distribuci komerčního špionážního softwaru, jenž „se používá k útokům na americké občany, vládní úředníky a novináře“, byli sankcionováni i majitelé Intellexy.

„Pořád ještě řešíme, jak to ovlivnilo nás jako novináře, ale i naše zdroje,“ říká pro investigaci.cz ekonomický novinář Thanasis Koukakis, jehož příběh o napadení spywarem proběhl světovými médii a vzbudil zájem i v institucích EU. „Zdroje se teď bojí s námi mluvit a nedůvěřují nám. Nejhorší je ale fakt, že Intellexa v Řecku operovala naprosto bezskrupulózním způsobem a své produkty odtud prodávala do celého světa.“

Podezření ze špehování novináře padlo na řecké tajné služby (EYP), ty jej totiž sledovaly už v minulosti. Letos na konci července však případ řecká prokuratura, která jej začala vyšetřovat v roce 2022, odložila pro nedostatek důkazů. Prokuratura sice nepopřela, že byl Koukakis cílem špehování, ale podle jejího rozhodnutí žádná řecká státní instituce Predator nepoužila. Prokuratura se však na základě vyšetřování rozhodla stíhat představitele a majitele Intellexy, a to pro trestný čin porušení listovního tajemství (to se týká i elektronické komunikace). Soud by měl začít příští rok.

Prokuratura v rámci vyšetřování také nařídila policii vypracovat zprávu o společnostech navázaných na Intellexu – investigace.cz má tento dokument k dispozici.

Součástí zprávy je i tabulka dodavatelů Itellexy. Jedním z nich je muž jménem Dvir Horef Hazan, žijící v Česku.

Kouzelník z Krnova

Podle sociálních sítí se jedná o emigranta z Izraele, který bydlí ve slezském Krnově. Má rád whisky a dobré jídlo a nabízí své služby jako fotograf. Na svém profesním účtu na Instagramu se prezentuje fotkami přírody, portréty nebo ženskými akty.

„Já dop*dele nevím, co je Intellexa,“ tvrdí Hazan do telefonu. Zároveň ale na svém profilu na LinkedIn Intellexu sleduje.

Na Hazanově linkedinovém profilu lze také objevit příspěvek o tom, že svět programování a marketingu opustil na začátku loňského roku a začal se věnovat bistru, kavárně a pekárně. Podle zprávy řecké policie v té samé době obdržela jedna z jeho společností poslední ze série plateb od Intellexy a dvou na ni napojených firem.

Hazan, prezentující se jako „Magic Maker“ (Kouzelník), vlastní v Česku osm společností. Čtyři z nich poskytují služby v oblasti marketingu, konzultací a poradenství ohledně informačních technologií. Rozmanitost jeho podnikatelských aktivit dokládají další firmy – jedna uvádí, že obchoduje s konopným olejem, dvě jsou pak propojeny s jeho gastropodnikáním, další zase mezi lety 2020 a 2021 nakupovala telefony s příslušenstvím od ukrajinské firmy.

Všechny firemní weby přitom mají jeden společný rys: jedná se o jednoduché stránky, které obsahují jen pár základních informací a příliš mnoho nesdělují o samotných společnostech.

Tři z těchto firem – Zambrano Trade s.r.o., Hadastech s.r.o. a Shilo s.r.o. – a osobně i podnikatel Hazan obdrželi od roku 2020 až do začátku roku 2023 od řecké Intellexy a společností na ni napojených celkem 2,9 milionu eur (zhruba 74 milionů korun), což uvádí zpráva řecké policie. Neuvádí však, za co Hazanovi platili.

„Hazan byl jedním z nejdůležitějších a nejlépe placených dodavatelů Intellexy,“ říká i novinář Koukakis.

Hazanovy společnosti, které měly od firem spojených s Intellexou obržet během tří let nemalé obnosy peněz, však tyto platby v několika případech nereflektovaly jako tržby ve svých účetních závěrkách – vykazované tržby totiž byly nižší než částky, jež měly být firmám vypláceny. Například u firmy Hadastech, která v letech 2020 a 2021 měla obdržet v přepočtu 11,6 milionu korun, uvádí účetní závěrky za oba roky tržby ve výši 9,6 milionu korun.

Podle specialistky na daňové právo Nelly Vostré to však ještě nemusí nic znamenat. „To, že víme, že dané platby proběhly, ještě neznamená, že to byly výnosy nebo náklady,“ vysvětluje advokátka. „Mohlo se například jednat o zálohy za budoucí služby.“ V dalších letech u společností Shilo a Zambrano Trade už je ale možné, že platby byly součástí tržeb – například Zambrano Trade měla v roce 2022 obdržet v přepočtu 38,3 milionu korun a její tržby činily něco přes 67 milionů.

Zároveň lze z účetnictví Hazanových firem vyčíst, že jejich příjmy a náklady jsou v podstatě stejné, tedy že společnosti sice mají vysoké tržby, ale ve výsledku jim mnoho peněz nezůstane. Je tedy možné, že společnosti fungují jako zprostředkovatelé nějaké služby – v případě Zambrano Trade jsou za rok 2023 vykázány služby za téměř sto milionů korun.

Přečtěte si

Výrobce spywaru Cytrox změnil vedení z české seniorky na mladou Polku. Je možné, že o tom ani jedna nevěděla

Propojeni prací a přátelstvím

Dalším pojítkem mezi Hazanem a Intellexou je fakt, že jeho e-mail horef@shilo.eu byl přítomen v registračních informacích pro IP adresu (173.236.173), na které byl umístěn malý počet webových stránek, včetně řecké verze webu společnosti Intellexa nebo stránek Hazanovy firmy shilo.eu. IP adresa byla pronajata skrze českou společnost Master.

S otázkami ohledně propojení Hazana se spywarovou firmou jsme se obrátili na Juliana-Ferdinanda Vögela, výzkumníka ze skupiny Insikt společnosti Recorded Future, jež analyzuje kybernetické hrozby. Redakci sdělil, že „samotný fakt, že dvě webové stránky byly hostované na stejné IP adrese a ve stejné době, ještě nestačí k tomu, abychom mohli říct, že jsou mezi sebou propojené nebo že jsou vlastněny jedním subjektem.“

Když však vezmeme v úvahu další faktory, jako je historie hostování těchto domén, změna IP adres ve stejnou dobu a údaje o zapojených subjektech, včetně například finančních informací, pravděpodobnost, že propojení je náhodné, se výrazně sníží.

Během prvního telefonátu reportérů investigace.cz podnikatel Hazan své napojení na spywarové firmy popřel. Dementoval i to, že by kdy spolupracoval se společnostmi, které jeho firmám podle řecké policejní zprávy několik let platily velké částky. Následně jsme se na tyto platby zeptali mailem. Poté jsme s krnovským podnikatelem mluvili ještě dvakrát, kdy mimo jiné potvrdil, že e-mail obdržel. Během posledního telefonického hovoru řekl, že se už nebude vyjadřovat. Na další e-mail s konkrétními otázkami do vydání článku nereagoval.

Hazan přes jednu ze svých firem vlastní v Krnově nemovitost. V oranžovém dvoupodlažním domě nedaleko centra sídlí kromě sedmi Hazanových firem několik dalších společností. Jednou z nich je FoxITech.

Název společnosti je uveden u stejné IP adresy, na které byl mimo jiné hostován web Intellexy. U registračních údajů je zároveň e-mail michali@shilo.eu.

Právě tento e-mail představuje jedno z pojítek mezi majitelem společnosti FoxITech, Michalem Ikonomidisem, a Hazanem. Prvně jmenovaný muž je Čech žijící v Krnově. S Hazanem zřejmě spolupracoval, navíc je podle sociálních sítí i jeho kamarádem – alespoň takto Hazana popisuje na společné fotografii z roku 2019. Ostatně FoxITech v roce 2022 při založení firmy zastupovala u notáře stejná zmocněnkyně jako Hazana při založení jeho první firmy.

Ikonomidise jsme se nakonec rozhodli kontaktovat skrze datovou schránku jeho firmy, oficiální e-mail společnosti totiž nefunguje. Zpráva, že tato adresa neexistuje, přišla z e-mailu jedné z dalších Hazanových firem. Telefonní čísla, která FoxITech uvádí jako kontaktní, pro změnu patří radnici v Ostravě, druhé je nedostupné. Na naše dotazy pan Ikonomidis do vydání textu neodpověděl. Do datovky se dva dny před publikací přihlásila oprávněná osoba.

Investigace.cz už loni na základě informací ze severomakedonského obchodního rejstříku zjistila, že ředitelkou tamní firmy Cytrox byla penzistka z vesnice nedaleko Ostravy. Ta však reportérům tvrdila, že o své funkci nic neví. Když ale dostala otázku, zda zná Dvira Hazana, přitakala s tím, že jde o známého rodiny její dcery.

Manželem penzistčiny dcery je Izraelec Amos Uzan, který podle svého profilu na LinkedIn pracoval v letech 2003–2009 pro izraelskou vládu. Jednalo se o „bezpečnostní“ funkci pro úřad izraelského premiéra v letech 2003–2006 a následně měl od ledna 2008 do dubna 2009 působit jako „mluvčí“ parlamentu.

V tomto období zastával řadu ministerských funkcí politik Ehud Olmert, přičemž od počátku roku 2006 do jara 2009 byl izraelským premiérem. Olmert novinářům z listu Haaretz před časem prozradil, že donedávna pracoval jako konzultant pro společnost Intellexa.

Přečtěte si

Izraelský byznysmen a jeho špehovací impérium

O Predatorovi ještě uslyšíme

Ačkoli se některé země snaží působení spywarových firem nějakou formou limitovat – například v USA již skupina Intellexa a NSO Group nesmí podnikat –, společnosti tyto překážky různě obcházejí. Navíc je na libovůli jednotlivých států, kde spywarové firmy zrovna sídlí, zda jim udělí exportní licence. V rámci poskytování exportních licencí se 25 zemí – včetně například Severní Makedonie – zavázalo, že bude zvažovat, zda služba, jejíž vývoz povoluje, potenciálně neporušuje lidská práva. Jedná se ale o dobrovolný kodex.

Mezitím se o zneužívání spywaru objevují další a další zprávy – vietnamská vláda se snažila nabourat do telefonů členů amerického Kongresu, indická vláda špehovala novináře, který tamnímu premiérovi položil nepříjemné otázky, a spyware typu Predator ve velkém používaly i ruské tajné služby.

V Česku se nyní řeší ukotvení evropského zákona o svobodě médií (EMFA), jehož součástí je i regulace používání spywaru proti novinářům.

„Po zveřejněném odhalení aktivit Intellexy a uvalení sankcí nastal v aktivním používání Predatoru útlum,“ uvedla ve své zprávě výzkumná organizace Recorded Future. Podle její poslední analýzy jsme ale o Predatoru zdaleka neslyšeli naposled.

The post Spywarová firma Intellexa platila programátorovi z Krnova appeared first on investigace.cz.

Od řeckého skandálu se spywarem Predator, nasazeným na politiky i novináře, uplynuly dva roky. Země však stále neprovedla kontrolu bezpečnostních služeb. Neonacistické skupiny využívají tiktokového algoritmu a snaží se získat nové přívržence. Kyrgyzská aktivistka odsouzená za příspěvky na Facebooku tvrdí, že byla falešně obviněna. 

Řecko neprovedlo kontrolu bezpečnostních služeb v případě útoků spywarem Predator. Skandál se špionážním softwarem zahraniční výroby země řešila v roce 2022. Tehdy docházelo k odposlouchávání politiků, novinářů a soudců, ale i k vývozu podezřelého softwaru do diktátorských režimů. Kauza měla za následek rezignaci vysoce postavených vládních představitelů. Ukázalo se, že někteří lidé, do jejichž telefonů byl spyware Predator nasazen, byli odposloucháváni a sledováni také řeckou Národní zpravodajskou službou (EYP).

O dva roky později však stále není jasné, kdo z vlády byl za užití spywaru Predator odpovědný. Informoval o tom web Politico, který měl přístup i k třísetstránkové zprávě. V té náměstek nejvyššího státního zástupce Achilles Zisis tvrdí, že ze 116 telefonů, jež byly označeny jako cíle špionážního softwaru, bylo 28 telefonních čísel v době nasazení spywaru pod zákonným státním dohledem. Nejvyšší soud to však vyhodnotil jako „náhodu a oba způsoby sledování spolu nijak nesouvisí“. Státní služby ani úředníci tak prý nemohou být za užití špionážního softwaru odpovědní.

Státní zástupkyně Georgia Adeilini obvinila vedoucí pracovníky společností, jež spyware prodávaly, z přestupku a případ posléze odložila. Řecká opozice v reakci na to zpochybnila nezávislost justice v zemi a označila událost za „den hanby“ pro Řecko. Pokus požádat o nové parlamentní vyšetřování byl minulý pátek zablokován vládní většinou v parlamentu.

Přečtěte si

Izraelský byznysmen a jeho špehovací impérium

TikTok má problém s neonacisty. Jak píše web Wired, algoritmus TikToku prý podporuje šíření neonacistického obsahu, a extremistické organizace navíc tuto sociální síť využívají k náboru nových členů, které ponoukají k aktivitě. Podle nové zprávy Institutu pro strategický dialog (Institute for Strategic Dialogue, ISD) sdílejí neonacisté a zastánci nadřazenosti bílé rasy na TikToku propagandu spojenou s Adolfem Hitlerem a snaží se získat nové členy. Výzkumníci zjistili, že tiktokový algoritmus podporuje i proces zasílání obsahu novým uživatelům, protože extremistické komunity využívají k šíření svého poselství obrovské popularity TikToku mezi mladším publikem.

Podle zprávy ISD stovky extremistických účtů na TikToku otevřeně sdílejí videa popírající holocaust a oslavující Hitlera i nacistické Německo. Naznačují prý i to, že nacistická ideologie je řešením současných problémů, například s migrací. Mnoho účtů používá na svých profilových obrázcích nacistické symboly.

Přečtěte si

Z Ruska s láskou: Jak ruská propaganda prosakuje na český TikTok

Kyrgyzská aktivistka vězněná za příspěvky na Facebooku tvrdí, že byla falešně obviněna. Kanykei Aranova říká, že někdo vytvořil facebookový profil s jejím jménem a zveřejnil na něm protivládní příspěvky, které vedly k jejímu odsouzení. Kyrgyzská aktivistka byla odsouzena ke třem a půl roku vězení za příspěvky na Facebooku, jež podle úřadů „podněcovaly k nenávisti“ a vyzývaly k „násilnému převzetí moci”. Aranova však nic takového údajně nenapsala.

Represe novinářů a aktivistů v Kyrgyzstánu začaly poté, co se v roce 2021 stal prezidentem Sadyr Žaparov. V celosvětovém indexu svobody tisku, který sestavuje organizace Reportéři bez hranic, se Kyrgyzstán loni propadl o 50 míst, a to na 122. ze 180 zemí.

Represe zasáhly také jedenáct novinářů z kyrgyzského média Temirov Live. Žurnalisté byli na začátku letošního roku zatčeni na základě podobných obvinění, jako bylo vzneseno vůči Aranové. Nařčení z „podněcování masových nepokojů“ odmítli a jejich obhájce minulý měsíc uvedl, že případ je politicky motivovaný.

Přečtěte si

Novináři za mřížemi. Kyrgyzstán vstupuje do nové éry represí

Latinskoamerický obchod s orgány využívá migraci ve svůj prospěch, píše web InSight Crime. V Latinské Americe narůstá míra migrace i obchod s lidmi za účelem odebrání orgánů. Téměř vždy se prý jedná hlavně o ledviny, po nichž je vysoká poptávka způsobená rostoucím počtem onemocnění ledvin souvisejících s cukrovkou.

Podle Mezinárodní nadace pro diabetes (International Diabetes Foundation) se počet lidí s diabetem ve věku mezi 20 a 79 lety v Latinské Americe výrazně zvyšuje. Tomu však neodpovídá nabídka legálně dostupných ledvin, což vytváří stále delší čekací listiny i rostoucí černý trh s nelegálními transplantacemi. Ledvina oběti se může prodat za mnoho tisíc dolarů, přičemž oběť často dostane jen zlomek částky nebo nedostane zaplaceno vůbec, mnohdy je také nucena k tomu, aby rekrutovala další „dárce“.

Pokud je rozhodnutí jednotlivce prodat orgán ovlivněno podvodem, psychickým nátlakem nebo zneužitím bezbranného postavení, je jeho souhlas neplatný a tento člověk se stává obětí obchodování s lidmi, i když dostane peníze, zdůrazňuje Aimée Comrie, koordinátorka projektu OSN Global Action against Trafficking in Persons and the Smuggling of Migrants (GLO.ACT).

Autorka textu: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní fotografie: investigace.cz

The post #zesvěta: Spyware a „den hanby“ pro Řecko appeared first on investigace.cz.

Izraelec Tal Dilian dříve vedl elitní jednotku zpravodajských služeb své země. Pak ale změnil kariéru a se svou tehdejší ženou, právničkou Sarou Hamou, vybudoval jednu z nejmocnějších společností na světě, zaměřující se na špionážní technologie. Jejich firma Intellexa využívala mezery v kyperském systému korporátních zákonů k tomu, aby obešla vývozní pravidla pro spyware, a nadto skrývala své skutečné majitele za propracovanou sítí společností. Pozadí podnikání izraelského byznysmena odkrývá organizace International Consortium of Investigative Journalists (ICIJ).

„Mým posláním je vzdělávat ostatní a pomáhat jim, aby se stali finančně svobodnými, žili delší a zdravější život, a rovněž lidem nabízet příležitosti včetně toho, že také zajišťuji jejich fyzickou bezpečnost,“ napsal si izraelský podnikatel Tal Dilian na svůj profil na síti LinkedIn.

Tento muž kdysi vedl elitní zpravodajskou jednotku a prodával zbraně. V roce 2003 však musel z izraelských obranných sil odejít, neboť se objevilo podezření, že byl zapleten do machinací s finančními prostředky. Pak se přestěhoval na Kypr, který je v posledních letech oblíbeným místem pro firmy specializující se na spyware. Právě tady založil svou společnost a ostrovní stát využil k tomu, aby mohl bez regulací vyvážet produkty do celého světa. Pomáhala mu v tom dnes už jeho bývalá žena a obchodní partnerka, právnička Sara Hamou.

Právnička a Predator

Podle uniklých dat z projektů Cyprus Confidential a Pandora Papers zasedala Sara Hamou ve správních radách více než dvaceti firem navázaných na Diliana. Minimálně ve třech z nich měla vlastnické podíly a patřily jí ještě další tři společnosti spojené s jejím manželem. Jedna taková společnost získávala statisíce dolarů za zakázky od dalších Dilianových firem.

Hamou se podle analýzy dokumentů, kterou provedli novináři z ICIJ, pokoušela utajit skutečné vlastníky i činnost sítě Dilianových firem. K tomu využívala korporátní alianci nazvanou Intellexa, někdy také přezdívanou „hvězdná aliance spywaru“. Hamou vybudovala síť firem zaměřených na spyware a chránila Intellexu před regulačními orgány či před tím, aby si jejích aktivit všimla Evropská unie.

Jméno zmíněné Sary Hamou se objevuje také ve zprávě výboru PEGA. Ten ustanovil Evropský parlament za účelem prošetření zneužití spywaru v Evropské unii. V květnu 2023 tento výbor zmínil právě Hamou jako „ústřední postavu“ korporátní aliance Intellexa, sdružující firmy napojené na Tala Diliana.

Intellexa a pod ni spadající firma Cytrox prodávaly spyware pojmenovaný Predator. Jde o špionážní program, jenž snadno vnikne do telefonu a získá přístup ke všem datům, která jsou v zařízení uložená nebo z něj odeslaná — ke zprávám, telefonním hovorům, fotografiím i mikrofonu nebo kameře. Predator umožnil vidět „téměř vše v zařízení uživatele, včetně slídění v šifrovaných hovorech a zprávách“, informovala kanadská technologická platforma Citizen Lab.

Společnost Cytrox, která stojí za špionážním software Predator, si za svou ředitelku zvolila seniorku z Beskyd a následně mladou ženu z Polska. Jak je možné, že by ženy o své funkci nevěděly? To se dočtete v dnešním článku Zuzany Šotové. https://t.co/Xud4FGshnz

— investigace_cz (@investigace_cz) February 13, 2024

Predator se široce využívá po celém světě a výrazně také v Evropě. Podle zjištění novinářského projektu European Investigative Collaborations, publikovaného v říjnu 2023, byl tento spyware objeven nejméně v 25 zemích, včetně států s režimy porušujícími lidská práva, jako je třeba Súdán. Predatora využívaly údajně i egyptské zpravodajské služby a mezi klienty Intellexy jsou i členské státy Evropské unie, například Řecko, kde jeho použití v roce 2022 vyvolalo obrovský skandál.

Spyware Predator vyrábí firma Cytrox, která je navázaná na Diliana i Intellexu. Tato společnost vznikla v roce 2017 a podle profilu na databázi Crunchbase poskytuje vládám „operativní kybernetické řešení“. Cytrox měl firemní zastoupení v Izraeli nebo Maďarsku a své produkty prodával do zemí, jako je Egypt, Arménie, Indonésie, Omán či Saúdská Arábie. V roce 2018 koupila Cytrox firma WiSpear, patřící Dilianovi.

Přečtěte si

Výrobce spywaru Cytrox změnil vedení z české seniorky na mladou Polku. Je možné, že o tom ani jedna nevěděla

Podle zjištění investigace.cz byla jako ředitelka zodpovědná za tuto společnost až do léta 2023 uvedená penzistka z České republiky.

Podnikavý pár

Sara Hamou potkala Diliana už v roce 2008, když nastoupila do firmy Trident Trust. Ta vytvářela síť podniků pro Dilianovu firmu Circles, zaměřující se na spyware.

Společnost Trident Trust sice sídlila na Kypru, ale podle Pandora Papers vytvořila složitou síť sedmi společností se sídlem na Britských Panenských ostrovech. Tento krok měl utajit, kdo jsou jejich skuteční vlastníci.

🚨🚨 BIG : WE URGE ALL USERS TO UPDATE THEIR #Apple devices urgently.@citizenlab in coordination with @Google’s TAG team found that former Egyptian MP Ahmed Eltantawy was targeted with Cytrox’s #Predator #spyware through links sent via SMS and WhatsApp.https://t.co/YepUzuLQXU

— Citizen Lab (@citizenlab) September 22, 2023

Díky zmíněné firmě Circles se Dilian stal multimilionářem, prodával spyware po celém světě a vydělával stovky milionů dolarů ročně. V roce 2014 však firmu prodal americké investiční společnosti a jeho síť firem si v Circles ponechala dvanáctiprocentní podíl. Circles byla sloučena s izraelskou NSO Group, jež vyrábí známější a sofistikovanější spyware Pegasus.

Jak se schovat na Kypru

Izraelec Tal Dilian a jeho partnerka Sara Hamou využili k vybudování jedné z nejznámějších špionážních firem Kypr, protože se tak mohli snadno vyhnout regulacím. Jejich postup odhalily dokumenty uniklé v projektu Cyprus Confidential.

Díky tomu, že jejich firma sídlila na Kypru, a tedy na území Evropské unie, mohli Dilian a Hamou obcházet izraelská omezení ohledně prodeje spywaru. Izraelské firmy zaměřující se na spyware totiž musí mít vývozní licenci od tamního ministerstva obrany. To navíc posuzuje, zda prodej technologie do zahraničí nepoškodí izraelskou národní bezpečnost. Tomu se Dilian vyhnul právě založením firem na Kypru, který vývoz spywaru nereguluje.

I samotná izraelská NSO Group tvrdila, že své produkty vyváží z Kypru. Kyperská vláda ovšem popřela, že by firmě udělila jakoukoli exportní licenci.

Přečtěte si

Vlády špehovaly spywarem novináře, aktivisty i disidenty

V tomto ostrovním státě totiž chybí regulační rámec, jenž by kontroloval vývoj a vývoz produktů týkajících se kybernetického sledování. Kyperské úřady jsou podle novinářů z ICIJ navíc pasivní ve vymáhání zákonů Evropské unie dotýkajících se spywaru.

Kyperský novinář Makarios Drousiotis ve své knize Mafiánský stát napsal, že podle šéfa zdejších zpravodajských služeb na ostrově působí až 29 firem zabývajících se spywarem a zároveň napojených na Izrael. Kypr údajně získal přístup k nástrojům spywaru od firem propojených s Dilianem na oplátku za to, že mu povolil provozovat firmy na svém území.

Tajné izraelské transakce

V listopadu 2018 registrovala Sara Hamou na Kypru firmu Maravilhas Solutions Ltd. (MS), zaměřující se na vylepšování vozidel. Dokumenty z Cyprus Confidential ale odhalily, že tato společnost byla ve skutečnosti hluboce zapojená do izraelského průmyslu zabývajícího se spywarem.

Jedním z jejích zakladatelů byl i Yair Tamir, který tehdy pracoval pro Q Cyber Technologies, tedy firmu spojenou s NSO Group. Maravilhas Solutions uzavřela smlouvu s dceřinou firmou Q Cyber Technologies, přičemž Hamou byla v obou z nich ředitelkou. Uniklé dokumenty projektu Cyprus Confidential sice neukázaly žádné detaily o aktivitách těchto dvou firem, MS však poslala izraelské společnosti faktury v hodnotě víc než sto tisíc dolarů. Podobnou částku dostala MS i od další izraelské společnosti, Septies Communication. Tamir na otázky novinářů z ICIJ neodpověděl.

MS podepsala dohody o mlčenlivosti s nejméně sedmi izraelskými firmami, včetně společnosti založené bývalými zpravodajskými důstojníky, která poskytuje technologie pro odposlech telefonních hovorů. Podle novinářů z ICIJ tato společnost opakovaně skrývala identitu svých obchodních partnerů a klientů.

NEW @citizenlab REPORT: Pegasus vs Predator: Dissident's Doubly Infected iPhone Reveals Cytrox Mercenary Spyware,” by @billmarczak @jsrailton @insyria @nouraaljizawi @sienaanstis @kjberdan and me: https://t.co/M8h73Ou2Z6

— profdeibert (@RonDeibert) December 16, 2021

Na začátku února 2021 Hamou oznámila své účetní, že Maravilhas Solutions kupuje produkty pro projekt firmy Q Cyber Technologies v Bulharsku. V květnu pak MS od této izraelské firmy koupila zboží za celkem skoro 120 tisíc dolarů a poslala ho do Belgie. Kyperské daňové úřady se na žádost jiné evropské země o tuto belgickou transakci zajímaly a prošetřovaly ji, jak podle uniklých dat informovala Hamou svou účetní.

Uniklá korespondenci rovněž obsahuje radu právníka z firmy, jež byla součástí Intellexy. Jurista napsal, že pokud je zařízení pro kybernetický dohled v dodávce s jiným zbožím a následně je odesláno do třetí země předtím, než bude putovat do cílové destinace, nemusí firma vývozním orgánům ohlašovat koncového uživatele.

Na černé listině

Před pěti lety překvapilo cestující na kyperském letišti Larnaka podezřele rychlé wifi připojení. Společnost, jež tamní internet provozovala, však skrze přístupové body ukradla osobní údaje víc než devíti milionů lidí, kteří tudy zrovna cestovali a připojili se přes síť wifi k internetu. Šlo o firmu vlastněnou Talem Dilianem. To však nebyl jediný skandál spojený s jeho podnikáním.

Když úřady odhalily krádež dat na letišti v Larnace, Dilian přesunul provoz své společnosti Intellexa z Kypru do Řecka. Následoval však další skandál: v srpnu 2022 objevili Predator v 92 telefonech řeckých novinářů, politiků i podnikatelů, čímž vypuklo parlamentní vyšetřování.

V roce 2020 podal jeden z bývalých Dilianových obchodních partnerů na izraelského podnikatele žalobu. Ta odhalila, že Hamou se svým mužem „pašovala“ majetek firmy Intellexa skrze další společnosti zakládané na Britských Panenských ostrovech, v Irsku, Itálii nebo Česku. Spor byl nakonec urovnán mimosoudně, ale mimo jiné takto poprvé veřejně vyšlo najevo, že Hamou a Dilian tvoří nejen podnikatelský, ale i milostný pár.

Přečtěte si

Větší než Watergate? Znepokojivá zpráva o špehování v EU

Po skandálech v Řecku a na Kypru tlak na Diliana vzrůstal. V roce 2023 proto podnikatel převedl na Hamou i další ze svých výdělečných společností, firmu Lusata Investments.

Podle novinářů z ICIJ se Dilian vyhnul jiným skandálům právě díky své tehdejší ženě. Z dokumentů projektu Cyprus Confidential vyplývá, že minulý rok převzala Sara Hamou od Diliana firmy v hodnotě přes dva miliony dolarů.

Spojené státy americké mezitím v létě loňského roku zařadily na černou listinu dvě firmy prodávající Dilianův software, a to společnosti Cytrox a Intellaxa. Pasivní přístup Evropské unie k problému s prodejem spywaru zkritizovala nizozemská europoslankyně Sophie in’t Veld, jež je zároveň zpravodajkou výboru PEGA. „Situace, kdy je Intellexa v USA na černé listině a v Evropě ji vítají na červeném koberci, je neudržitelná,“ vyjádřila se.

Tal Dilian a Sara Hamou na opakované žádosti novinářů z ICIJ o vyjádření nereagovali.

The post Izraelský byznysmen a jeho špehovací impérium appeared first on investigace.cz.