Autoklub ČR musel letos v dubnu vrátit přes 1,9 milionu korun z dotace, kterou mu poskytla Národní sportovní agentura (NSA). Jednalo se o peníze, jež svaz utratil za právní služby, pronájem aut a letenky. Pro srovnání – přišel tak o částku, která by stačila na rok práce s talentovanou mládeží ve všech disciplínách automobilového sportu.

Nehospodárné a v rozporu se zákonem

Hospodařením Autoklubu, štědře podporovaného sportovního svazu, který od státu ročně dostává zhruba 60 milionů korun, jsme se poprvé zabývali loni na podzim v textu „Šťovíček rozprodává majetek Autoklubu. Přesto rostou dluhy“. Článek řešil záhadu, že se Autoklub s nástupem nového prezidenta Jana Šťovíčka začal propadat do čím dál větší finanční ztráty, ačkoli zároveň prodával majetek. Zasvěcení tehdy mluvili o Šťovíčkově „zhýralém životě“ za spolkové peníze.

Přečtěte si

Šťovíček rozprodává majetek Autoklubu. Přesto rostou dluhy

Zdroj blízký Autoklubu investigaci.cz nyní upozornil na to, že Autoklub musel Národní sportovní agentuře vrátit téměř dva miliony korun z dotace, kterou mu poskytla. NSA tuto informaci potvrdila.

„Autoklub České republiky vrátil část z poskytnuté dotace, a to ve výši 1 953 510 Kč. Důvodem bylo neoprávněné použití části finančních prostředků,“ sdělila NSA. Uvedla také, za co Autoklub zmíněné peníze utratil a proč oddělením kontroly dotací NSA tyto výdaje neprošly.

Největší část z vrácené částky – zhruba 1,1 milionu korun – dal Autoklub za pronájem aut. Podle kontrolorů ale porušil zákon o zadávání veřejných zakázek tím, že zvýhodnil určité dodavatele. Autoklub musel také vrátit více než 500 tisíc korun, jež utratil za právní služby. Kontroloři konstatovali, že jde o „věcně nezpůsobilé náklady“. Spolek dále vrátil přes 200 tisíc korun, za které nakoupil letenky. Důvodem bylo „nehospodárné nakládání s finančními prostředky“.

Prezident Autoklubu Jan Šťovíček ani viceprezident pro ekonomiku Jakub Vymazal na otázky investigace.cz nereagovali. Bez odpovědi tak zůstaly otázky: Z jakých peněz Autoklub zmíněnou částku vrátil? Od koho a proč si Autoklub pronajímal auta? Kdo poskytl právní služby a za jakým účelem? A konečně: Kdo a kam letěl a proč cestoval nehospodárně?

Velmi obecně nakonec za Autoklub odpověděl jeho mluvčí Bohumil Pácl. „Korekce u udělených dotací jsou v podstatě u všech příjemců dotací zcela běžné a normální, nejde o nic neobvyklého,“ napsal Pácl. „Navíc v našem případě představují pouhý zlomek z celkové výše dotačního titulu. Není tedy třeba za tím hledat senzaci, prostředky byly zaslány zpět tak, jak bylo požadováno.“

BMW od bratra Petra

Právními službami, pronájmem aut a letenkami jsme se zabývali už ve zmíněném prvním textu o Autoklubu. Jeho předchozí dlouholetý prezident Roman Ječmínek upozornil, že většinu ekonomických a právních věcí Autoklubu začali po jeho odchodu řešit externí firmy, často spojené právě s prezidentem Janem Šťovíčkem nebo jeho bratrem Petrem.

Bývalý výkonný ředitel Adam Eliáš, jenž v Autoklubu pracoval jak pod Ječmínkem, tak pod Šťovíčkem, nám navíc prozradil, že nový prezident Šťovíček začal „peníze Autoklubu rozhazovat za svůj zhýralý životní styl“.

Oproti Ječmínkovi měl například podstatně vyšší cestovní náklady. Firma KŠD Legal (do roku 2022 byl jejím společníkem Jan Šťovíček, později se firma přejmenovala na KŠD Holding a jediným společníkem se stal Janův bratr Petr Šťovíček) koupila nové auto BMW řady 7, které si od ní Autoklub pronajímal a na plný úvazek také platil řidiče. „Autoklub to stálo skoro sto tisíc měsíčně. Auto se pronajímalo za nějakých 35 až 40 tisíc korun, řidiči se platilo měsíčně zhruba 45 tisíc korun,“ vypočetl Eliáš. „Ječmínek jezdil v deset let starém Volvu, které patřilo Autoklubu, a řidiče mu dělal jeden z údržbářů, Autoklub to nestálo skoro nic.“

„Jedna z šíleností byla i cesta na jednání do Vídně,“ dal nahlédnout do podrobností Eliáš. Prezidentu Šťovíčkovi nabízel, že pojedou spolu autem nebo vlakem. Ten ale odmítl s tím, že si cestu zařídí sám. Zatímco Eliáš nakonec cestoval vlakem a jízdenky ho vyšly na necelé dva tisíce korun, Šťovíček si objednal v Praze na letišti salonek a pak odletěl první třídou. Poté, co Šťovíčka odvezl na letiště, řidič odjel sám do Vídně, aby tam měl prezident auto k dispozici. „Když přišly faktury a jenom letenka stála 45 tisíc korun, řekl jsem mu: ‚Honzo, to je za hranou,‘“ popsal Eliáš. „Odpověděl mi, ať to neřeším, že si to obhájí.“

Trestní stíhání kvůli dotaci nikomu z Autoklubu nehrozí. „Oddělení kontroly dotací NSA neshledalo podezření na spáchání trestného činu,“ napsala NSA. „Vzhledem k dobrovolnému vrácení dotace“ nehrozí Autoklubu ani žádná pokuta.

Roman Ječmínek ale upozorňuje, že vrácená část dotace bude někde chybět. Částka 1,9 milionu korun by podle něj stačila například na rok práce s talentovanou mládeží ve všech disciplínách automobilového sportu: „Svými osobními aktivitami připravil prezident Šťovíček mládež o roční rozpočet.“

Autorka textu: Hana Čápová

The post Autoklub vracel část dotace, kterou utratil za letenky, pronájem aut a právní služby appeared first on investigace.cz.

V úterý 12. prosince se sejde prezidium Autoklubu České republiky, aby jednalo o špatné ekonomické situaci. Investigace.cz na podivné hospodaření spolku, který ročně dostává od státu zhruba 60 milionů korun, upozornila už letos v říjnu. Ekonomické problémy Autoklubu nedávno potvrdil také auditor. Podle jeho zprávy se situace během roku 2022 zhoršila a „může vést k tomu, že k uspokojení krátkodobých závazků bude spolek nucen použít svůj dlouhodobý majetek“. Jinými slovy prodat atraktivní klubový dům v pražské Opletalově ulici. Přitom je možné, že část dluhů má Autoklub vůči firmám svého prezidenta Jana Šťovíčka a jeho bratra Petra, které se spolku starají o ekonomiku, účetnictví a poskytují mu právní služby.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Situace Autoklubu se podle auditu zhoršila

Když Jan Šťovíček před sedmi lety nastoupil do funkce prezidenta Autoklubu ČR, byl spolek bez závazků a dluhů. Jeho předchůdce Roman Ječmínek, jenž vedoucí funkci zastával šestadvacet let, mu organizaci předával v dobré ekonomické kondici, s padesáti miliony korun.

Podle poslední zveřejněné účetní závěrky za rok 2022 Autoklub pod Šťovíčkovým vedením vytvořil kumulovanou ztrátu přes 137 milionů korun. K tomu je třeba ještě přičíst i deficit společnosti s ručením omezeným Autoklub servisní, kterou Autoklub ze sta procent vlastní. Její loňská kumulovaná ztráta byla podle účetní závěrky 38 milionů korun. Celkový prodělek Autoklubu a jeho dcery tedy na konci roku 2022 činil 175 milionů korun.

Paradoxní je přitom fakt, že Autoklub v éře prezidenta Šťovíčka prodával majetek. Za akcie v brněnském Automotodromu utržil zhruba 28 milionů korun, jedno patro činžáku v pražských Holešovicích prodal za něco přes 7 milionů korun, za dětské dopravní hřiště v Písku obdržel přes 11 milionů korun.

Ani státní podpora Autoklubu se v posledních letech nijak nesnížila. Od Národní sportovní agentury dostával v letech 2020 až 2022 zhruba stejné peníze, kolem 60 milionů korun ročně.

Přečtěte si

Šťovíček rozprodává majetek Autoklubu. Přesto rostou dluhy

Když investigace.cz připravovala text „Šťovíček rozprodává majetek Autoklubu. Přesto rostou dluhy“, prezident organizace osobní schůzku odmítl. Na e-mailem zaslané konkrétní otázky Šťovíček odpověděl jen velmi obecně. „Chápu, že jde o to, očernit moji osobu sděleními o údajně špatném hospodaření Autoklubu,“ napsal mimo jiné. „Ale opravdu doporučuji, abyste si Vaše informace pečlivě ověřila. Nemluvím o tom, že zveřejnění pomluv může mít nepříjemné právní důsledky, ale o tom, že zveřejněním těchto drbů byste se sama dosti znevěrohodnila.“

Právnička Petra Stupková ovšem shrnula pro investigaci.cz ekonomickou kondici spolku slovy: „Když se dívám na účetní závěrku Autoklubu, vidím problém. Na účtech a v pokladně nemá skoro nic. Pokud bude chtít uhradit pohledávky, asi bude muset něco prodat.“

Ke stejnému závěru teď došla také auditorka Eva Sládková z firmy ES Audit. Ačkoli to ve zprávách auditora k účetním závěrkám není běžné, obvykle se spokojí s výroky typu „účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz“, auditorka tentokrát přidala odstavec nadepsaný: „Zdůraznění skutečnosti“. Dočteme se v něm, že spolek k prvnímu dni účetního období (rok 2022) vykazoval cizí zdroje ve výši přes 61 milionů korun a majetek ve výši 28 milionů korun. Za rok 2022 se podle názoru auditorky „situace zhoršila“. Krátkodobý majetek sice vzrostl o zhruba pět milionů, na 33 milionů korun, ale „cizí zdroje“, tedy zadlužení, stouplo mnohem víc – o dvacet sedm milionů, na 88 milionů korun.

Auditorka konstatuje, že tato situace může vést k tomu, že k uspokojení věřitelů bude spolek nucen použít dlouhodobý majetek. Jeho nejcennějším majetkem je klubový dům v pražské Opletalově ulici. Čtyřpatrový objekt ve stylu moderního klasicismu, který do současné podoby přestavěl slavný architekt Pavel Janák, má kromě výhodné polohy v centru Prahy přímo naproti Hlavnímu nádraží i přepychový interiér, inspirovaný sídlem anglického automobilového klubu.

Prezidium Autoklubu o osudu domu jednalo už na začátku letošního roku, kdy dostalo podklady, že „zatěžuje rozpočet“ spolku deseti až patnácti miliony korun ročně. „Možnosti řešení“ měly být projednány na dalším zasedání prezidia, k žádnému veřejnému jednání o klubovém sídle už ale nedošlo. O jeho případném prodeji ale nemůže rozhodnout prezidium, nýbrž jen valná hromada.

K prodeji majetku kdysi stačilo pouze rozhodnutí třináctičlenného prezidia Autoklubu. Krátce před svým odchodem v roce 2016 ale někdejší dlouholetý prezident Autoklubu Roman Ječmínek nechal tuto praxi změnit, nyní musí prodej odsouhlasit valná hromada. Ta se koná jednou za čtyři roky a sjíždějí se na ni zástupci jednotlivých sportovních klubů, jež Autoklub zastřešuje (je jich asi sedm set, zhruba dvě stě z nich se účastní dění spolku, třeba právě valné hromady).

„Měli jsme obavu, že někdo by po našem odchodu mohl chtít prodej klubového domu jako největšího majetku Autoklubu realizovat,“ říká Radek Ječmínek, který pod svým otcem dělal více než dvacet let výkonného ředitele Autoklubu. „Proto jsme k této změně přistoupili.“

Jak investigaci.cz popsal Adam Eliáš, jenž zhruba rok zastával funkci výkonného ředitele pod prezidentem Šťovíčkem, budoucnost dala Ječmínkovým za pravdu. „Když jsem byl ještě výkonný ředitel, Jan Šťovíček říkal: ‚Neměli bychom si pronajmout kancelářské prostory někde na kraji Prahy? A dům pronajmout nebo prodat, udělat z něj hotel?‘“ O těchto záměrech svědčí i další Eliášova slova: „Prováděl jsem po domě Radka Pokorného z firmy BDP Development, kterého mi Šťovíček představil jako svého kamaráda developera. Oba se shodli, že hotel by to byl hezký.“

Svoláme na jaro mimořádnou valnou hromadu

Prezident Jan Šťovíček na žádost o osobní schůzku znovu nepřistoupil. Na otázky „Jak budete situaci řešit? Je ve hře prodej klubového domu? Kdo jsou největší věřitelé Autoklubu?“ reagoval SMS zprávou.

„Fakta jsou následující, Autoklub nemá žádné významné závazky po splatnosti. Uváděné jsou již z větší části uhrazené a ostatní závazky před splatností, ty uhradíme řádně a včas z našich příjmů. Prodej klubového domu není ve hře,“ napsal. Hospodaření „všech sportovních organizací“ a stejně tak Autoklubu bylo podle něj „v minulých letech ovlivněno protiepidemickými restrikcemi, následoval prudký růst cen energie, ukrajinská krize, inflace“. „Nyní se vracíme do obvyklých kolejí a své závazky ve splatnosti vyrovnáme,“ konstatoval Jan Šťovíček.

Kdo jsou věřitelé, jimž Autoklub dlužil v loňském roce 88 milionů korun, prezident ale prozradit nechtěl. „Informace o našich obchodních partnerech nejsou veřejné a nemáme právo je zveřejňovat,“ sděluje jeho SMS.

„Věřitele jsme nikdy netajili,“ popsal éru před Janem Šťovíčkem bývalý dlouholetý výkonný ředitel Autoklubu Radek Ječmínek. „My jsme totiž žádné neměli. Nedlužili jsme ani statisíce, natož desítky milionů korun.“ Autoklub přitom ve své historii čelil možná větším karambolům než dnes. „V době Klausových balíčků nám skrouhli dotace na polovinu. A ministr školství Josef Dobeš nám zastavil financování úplně, dotace jsme dva roky nedostali žádné,“ říká Ječmínek.

„Víte v tuto chvíli víc než já,“ reaguje viceprezident Autoklubu Jiří Valenta na otázky, co říká zprávě auditorky, jak bude spolek situaci řešit a kdo jsou jeho největší věřitelé. „Všechny tyto věci budeme řešit na prezidiu 12. prosince, teprve budeme dostávat informace. Nechci se k tomu teď vyjadřovat.“ Valenta zároveň tvrdí, že ví, jak k současné situaci došlo. Jak? „Myslím, že vám do toho vůbec nic není,“ říká.

„Přiznám se, že jestli byla zveřejněna nějaká nová zpráva, tak v tuto chvíli ji nemám. Musím počkat na nejbližší jednání prezidia, které bude 12.12.,“ říká další viceprezident Petr Moravec. „Ale už v minulém roce byla zveřejněna podobná zpráva, něco takového se tam také objevovalo. Já bych počkal na výsledek roku 2023, covid nás už přece jen tolik netrápil, podařily se některé akce.“

Kdo jsou věřitelé Autoklubu, viceprezident Moravec neví. „Takové informace – bohužel nebo bohudík – nemám,“ odpovídá. Neměl by je ale jako člen prezidia mít? „Tyto informace, že by padala přímo jména věřitelů, se nepředávají,“ vysvětluje. „To bych probíral s tím, kdo má v Autoklubu na starost ekonomiku.“ Jenže viceprezident pro ekonomiku a management Jakub Vymazal se s investigací.cz opakovaně odmítl bavit. A výkonný ředitel Richard Gironi nezvedl při několika pokusech ani jednou svůj mobilní telefon.

„Lidé v Autoklubu ani v jeho prezidiu pravděpodobně nemají přístup k žádným ekonomickým údajům,“ říká někdejší výkonný ředitel Radek Ječmínek. „Problém je, že prezident Šťovíček přestěhoval účetnictví mimo Autoklub a podle některých informací účetnictví vede firma, která je s ním spojená.“ Autoklub totiž zrušil ekonomické a účetní oddělení a nahradila je firma bratrů Jana a Petra Šťovíčkových KŠD Economic. Právní služby zase začala poskytovat KŠD Legal (přejmenovaná později na KŠD Holding), jejímž jediným společníkem je dnes prezidentův bratr Petr Šťovíček.

„Situace se tak stala nepřehlednou a vše je v příkrém rozporu s volebními sliby současného prezidenta, mezi které patřilo zvýšení transparentnosti Autoklubu,“ pokračuje Radek Ječmínek. „Poslední relevantní údaje o hospodaření a rozdělování finančních prostředků jsou na webových stránkách Autoklubu z roku 2018. Proto máme jediné zaručené informace pouze z povinně zveřejňovaných informací na obchodním rejstříku, a to je, v případě občanského sdružení, které hospodaří s desítkami milionů korun ze státního rozpočtu, na pováženou.“

„Situaci samozřejmě řešíme, máme připravené varianty, v úterý je projednáme na prezidiu,“ tvrdí první viceprezident Autoklubu Stanislav Minařík. Jaké jsou ty varianty? „Určitě nechceme prodávat klubový dům, varianty budou předmětem jednání prezidia. Musíte mít strpení, zavolejte po prezidiu,“ říká. Ani první viceprezident neví, kdo jsou věřitelé Autoklubu.

Členové Autoklubu, tedy jednotlivé kluby, které spolek zastřešuje, budou podle Stanislava Minaříka seznámeny se situací na jaře: „Nebudeme s valnou hromadou čekat až na podzim, kdy měla být, bude už na jaře.“

„Pan doktor Šťovíček asi nemá s tím, že situace je růžová, tak úplně pravdu,“ myslí si Radek Ječmínek. „Je velmi zvláštní, že by měla být mimořádná valná hromada na jaře, když na podzim má být ta řádná, která se koná jednou za čtyři roky.“ Ječmínek si navíc všiml toho, že v usnesení výroční konference z června letošního roku (koná se každoročně v mezidobí valných hromad) není o mimořádné valné hromadě ani zmínka. „Muselo tedy dojít k něčemu zásadnímu, co nutnost mimořádné valné hromady způsobilo,“ říká. „Její zasedání je totiž finančně i organizačně docela náročné a svolávat ji bez podstatného důvodu nedává smysl.“

„Vaše informace je opět jen fámou,” popírá prezident Autoklubu Jan Šťovíček slova prvního viceprezidenta Stanislava Minaříka. „Žádnou mimořádnou valnou hromadu nechystáme.”

The post O hospodaření Autoklubu nic nevíme, říkají členové prezidia appeared first on investigace.cz.

Bratři Šťovíčkovi mají napojení na vlivné politiky a jejich jméno se často zmiňovalo i v souvislosti s lidmi, kteří podváděli restituenty. Petr jako šéf Státního pozemkového úřadu pomáhal rodině exministra zemědělství Miroslava Tomana získat pozemky pod obchvatem Prahy. Ty pak stát draze nakupoval zpět. Petr se také se dobře znal s pražským lobbistou Ivo Rittigem a účastnil se třeba jeho oslavy narozenin s tím, že „pozvání od pana Rittiga se neodmítá“.

Jan Šťovíček zase pomáhal v choulostivých situacích celé řadě politiků z ODS i ČSSD, včetně Marka Dalíka, Michala Haška nebo Jana Hamáčka. Mirku Topolánkovi podobně napomohl vyhnout se placení daně.

Jan stojí v čele Autoklubu ČR, který od státu dostává ročně až šedesát milionů korun. Je ovšem záhadou, jak přesně tato organizace nakládá se svými financemi, protože přestala zveřejňovat, za co peníze utrácí, a přestože prodává svůj majetek, je ve ztrátě. Mluví se také o „zhýralém životě” prezidenta firmy Šťovíčka a jeho zvýšených cestovních nákladech.

Jaká je šíře podnikatelských aktivit bratrů Šťovíčkových? Rozhovor s redaktorkou investigace.cz Hanou Čápovou. Dostupný na všech podcastových platformách.

The post Podcast ODPOSLECH: Šťovíček rozprodává majetek Autoklubu. Přesto rostou dluhy appeared first on investigace.cz.

Autoklub ČR patří ke štědře podporovaným sportovním svazům. Ročně dostává od státu zhruba 60 milionů korun. Jeho hospodaření je ovšem záhadou: přestože prodává svůj majetek, propadá se do čím dál tím větší ztráty. Tento neblahý trend začal s novým prezidentem Janem Šťovíčkem. Zasvěcení mluví o jeho „zhýralém životě“ za spolkové peníze i o tom, že pod jeho vedením Autoklub přestal zveřejňovat, za co peníze utrácí. 

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Vyklidil pole podnikateli Abrahamovi

„Předával jsem Autoklub se skoro 50 miliony korun, bez jakýchkoli závazků či dluhů,“ vrací se do roku 2016 první prezident této organizace Roman Ječmínek. Tehdy ho po šestadvaceti letech ve funkci vystřídal Jan Šťovíček. Za sedm let, co Šťovíček Autoklub řídí, spolek podle poslední zveřejněné účetní závěrky za rok 2022 vytvořil kumulovanou ztrátu přes 137 milionů korun. Jeho krátkodobé závazky, takové, které se musí zaplatit do roka, činily přes 81 milionů korun (podle závěrky většinu z nich tvořily závazky vůči dodavatelům a „jiné závazky“).

K tomu je třeba přičíst ještě ztrátu společnosti s ručením omezeným Autoklub servisní, kterou Autoklub ČR ze sta procent vlastní. Předsedou její dozorčí rady je Jan Šťovíček. Ta měla podle účetní závěrky za rok 2022 kumulovanou ztrátu 38 milionů korun a její závazky činily přes 50 milionů korun, z toho víc než 23 milionů korun byly do roka splatné závazky krátkodobé. Tedy sečteno, celková ztráta Autoklubu ČR a jeho dcery Autoklubu servisní byla 175 milionů korun a jejich krátkodobé závazky činily víc než 104 milionů korun.

Autoklub přitom prodává majetek, za prezidenta Šťovíčka se zbavil akcií v brněnském Automotodromu, prodal jedno patro činžáku v pražských Holešovicích či dopravní hřiště v Písku. A uvažuje o prodeji klubového domu v centru Prahy v Opletalově ulici.

„Je zřejmé, že Autoklub prodává vše, co může, ale vůbec není jasné, za co peníze utrácí,“ komentuje situaci Ječmínek. Spolek podle něj „zcela rezignoval“ na zveřejňování informací, většinu ekonomických a právních věcí řeší externí firmy, které jsou často spojené právě s prezidentem Šťovíčkem nebo jeho bratrem Petrem. „Běžní členové Autoklubu, ale ani velká část řídících pracovníků skutečný finanční stav neznají,“ říká Ječmínek, který je s řadou lidí z Autoklubu stále v kontaktu.

Prezident Jan Šťovíček se odmítl bavit osobně, chtěl otázky zaslat e-mailem. „Informace, které poptáváte, jsou vnitřními informacemi našeho spolku a jsou k dispozici pouze pro jeho členy, nikoli pro širokou veřejnost. Členům nikdo nebrání se na ně vedení Autoklubu zeptat,“ odepsal po víc než týdnu. „Z dikce vašich dotazů je zjevné, že jste se stala obětí dezinformací. Chápu, že jde o to očernit moji osobu sděleními o údajně špatném hospodaření Autoklubu. Škoda, že vás nezajímají úspěchy Autoklubu, třeba zajištění podniků světové úrovně World SBK či WRC pro naši republiku.“

Jednou z prvních věcí, které Jan Šťovíček začátkem roku 2017 jako nový prezident Autoklubu ČR udělal, byl prodej téměř pětinového podílu v Automotodromu Brno podnikateli Karlu Abrahamovi. Transakce se týkala legendárního Masarykova závodního okruhu pro automobilové a motocyklové závody, jehož tradice sahá do třicátých let 20. století.

První prezident Autoklubu ČR Roman Ječmínek je dodnes pyšný, že se mu Masarykův okruh podařilo získat. Majetek prvorepublikových motoristických klubů převzal po únoru 1948 Svazarm (Svaz pro spolupráci s armádou). „Nechtěli se s námi bavit. Ale pohrozili jsme, že když to nepůjde po dobrém, může i pro Svazarm vzniknout podobný zákon o navracení majetku, jaký se vztahoval na komunistickou stranu a svaz mládeže,“ vrací se Ječmínek do roku 1990, kdy po pádu komunismu nebylo těžké takový zákon iniciovat. Následně vzniklo více než sto delimitačních komisí, které celkový motoristický majetek převedly na jednotlivé kluby a centrální Autoklub ČR. „Dodnes to považuji za svoji velkou výhru,“ říká Ječmínek. V případě Masarykova okruhu přesto vznikla výjimka. „Na rubu každé delimitační smlouvy byla doložka, že se vrácený majetek nesmí prodat. U okruhu však tuto větu předseda komise nevím proč škrtl,“ dodává bývalý prezident.

Právě tato výjimka umožnila podnikateli Karlu Abrahamovi, aby okruh a lukrativní pozemky, které k němu patří, ovládl. V Automotodromu Brno získal skoro 80 % akcií, Autoklubu ČR zůstalo něco přes 16 %, zbývající drobný podíl drželo město Brno.

Abraham se snažil Autoklub z Automotodromu Brno vytlačit – a prezident Ječmínek dělal vše pro to, aby se mu to nepovedlo. Jádrem sporů bylo, že Abrahamovy firmy uplatňovaly vůči Automotodromu mnohamilionové pohledávky. Například firma Abraham Motor Racing, která zaštiťovala závodění Abrahamova syna Karla, chtěla desítky milionů korun za reklamu, kterou Abraham mladší údajně Automotodromu dělal. Jiná Abrahamova firma zase přišla s pohledávkou za úvěr s vysokým úrokem, který Automotodromu poskytla. Cílem bylo pohledávky kapitalizovat, proměnit je v akcie a tím zvýšit Abrahamův podíl. Ječmínkem vedený Autoklub s Abrahamem bojoval, jeho pokusy kapitalizovat pohledávky napadal žalobami a soudy mu dávaly za pravdu.

Jak už bylo řečeno, v roce 2016 ale Ječmínka v roli prezidenta Autoklubu ČR vystřídal Jan Šťovíček. Ten podnikateli Abrahamovi jen pár měsíců po svém zvolení vyklidil pole – Autoklub ČR mu prodal svých 16,67 % akcií za zhruba 28 milionů korun.

Podnikateli se tím otevřela cesta k velkému developerskému projektu. „Abraham plánuje v lokalitě okruhu postavit kompletní novou městskou část. V ní by vedle bytových domů pro 18 tisíc lidí měla být mateřská a základní škola, obchody, kanceláře, zdravotní středisko, sportoviště a hřiště,“ psaly Hospodářské noviny v roce 2021. „Závodní okruh, kde se konaly závody světového poháru MotoGP, se v budoucnu možná změní na páteřní silnici nové brněnské čtvrti.“

S novou čtvrtí ale nesouhlasily městys Ostrovačice a městská část Brna Žebětín, na jejichž území Masarykův okruh leží. Bály se kolapsu dopravy, ale i toho, že přijdou o les, který dnes okruh obklopuje. Lukrativní pozemky dnes vlastní Abraham spolu s olomouckým byznysmenem Karlem Hubáčkem, který část z nich získal. Ten spolupracuje se společností Accolade, jež staví a pronajímá průmyslové parky. Ve hře je tak nejen nová bytová čtvrť, ale i další možnost využití – skladové a průmyslové haly. Dotčeným obcím by druhá varianta, jak investigaci.cz řekl starosta Žebětína Vít Beran, tolik nevadila.

Zatímco Ječmínkem vedený Autoklub měl na mysli především to, aby prestižní závodní okruh nezanikl, pod Šťovíčkovým vedením se uvažování změnilo. „Z tohoto pohledu jsme to neposuzovali. Hodnotili jsme to z pohledu ekonomických ukazatelů,“ říká Tomáš Reif, který dělal v době prodeje akcií ekonomického ředitele. „Společnost Automotodrom Brno byla předlužená, báli jsme se kliček pana Abrahama, protože dluhy byly vůči jeho firmám. Odhadovali jsme, že akcie mají reálnou hodnotu deset milionů korun. Když následně přišla nabídka na odprodej akcií za dvacet osm milionů, připadalo nám vhodné ji přijmout.“

Rozprodává majetek a zadlužuje se

Rozprodávání majetku Autoklubu ČR pod vedením Jana Šťovíčka ale pokračovalo. Po akciích Automotodromu přišla na řadu část domu v ulici U Pergamenky v pražských Holešovicích. Celé patro této budovy získal Autoklub hned po revoluci rovněž od Svazarmu, zbylá čtyři patra zůstala nástupci Svazarmu, Sdružení sportovních svazů ČR.

Autoklub své patro budovy, kde se nacházel byt a velký nebytový prostor, pronajímaný jako kanceláře, prodal před čtyřmi lety Sdružení sportovních svazů za něco přes 7 milionů korun. „Podle mého názoru se nejednalo o výhodný obchod,“ říká bývalý ekonomický ředitel Tomáš Reif. „Vzhledem k tomu, že jsem v tu dobu z Autoklubu odcházel, jsem do transakce již nebyl zasvěcen a neznám tedy konkrétní podmínky. Ale z mého pohledu byla prodejní cena nízká. Můj odhad tržní hodnoty tohoto majetku byl někde kolem 20 milionů korun.

Pochyby budí i další obchod, který Autoklub ČR v poslední době uskutečnil. Tentokrát šlo o nákup pozemků v motokrosovém areálu Jinín kousek od jihočeských Strakonic a jejich zastavení v rámci půjčky. Závodiště a přilehlé pozemky byly zčásti v majetku Autoklubu ČR a zčásti patřily státu. Autoklub státní pozemky loni koupil od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) za 4,9 milionů korun. Podle smluv, jež má investigace.cz k dispozici, si ale půjčil od soukromé firmy Velapo více než dvojnásobek částky, za kterou pozemky od státu nakupoval (11,5 milionů korun), a za dluh ručí právě pozemky v Jiníně.

Pozemky v klidné vesnici kousek od Strakonic zastavil prezident Jan Šťovíček svým podpisem pod dvěma smlouvami (za „zápůjčku“ 7,5 milionů korun a 4 miliony korun) firmě poskytující spotřebitelské úvěry, jejímž jediným majitelem je Pavel Kratochvíl.

Z pohledu právníků, které investigace.cz oslovila, hrozí, že Autoklub o pozemky přijde. „Podle poslední účetní závěrky Autoklubu ČR je zde značné riziko, že nebude schopen závazky splácet. Loni měl ztrátu 24 milionů korun, výsledek jeho hospodaření z minulých let byl minus 113 milionů korun. Krátkodobé závazky se splatností do jednoho roku činily 81 milionů korun. Naproti tomu jeho aktiva jsou převážně v nemovitostech,“ zhodnotila zástavní smlouvy právnička Petra Stupková.

Nabízí se také úvaha, že zástavní smlouvy jsou jen formální papír, který má dodat právní důvod budoucímu převodu pozemků na firmu Velapo. „Není možné automaticky soudit, že cílem je transakce s předem rozhodnutým osudem pozemků,“ říká Petra Stupková. „Nedostatek podrobností ve smlouvách, například absence hodnoty zastavovaných nemovitostí, ve spojení s účetními výsledky Autoklubu ale vzbuzují přinejmenším otázky.“

Zhýralý život prezidenta

Bývalý výkonný ředitel Autoklubu ČR Adam Eliáš si myslí, že zástava jinínského závodiště za nebankovní půjčku i fakt, že půjčka je vyšší než částka, která byla na koupi pozemků od státu potřebná, má jednoduché vysvětlení – Autoklub ČR je ve špatné ekonomické situaci. „Půjčili si jenom proto, že mohli,“ říká Eliáš. „Vím, že zkoušeli provozní úvěry, ale banky jim je zamítaly.“

Eliáš pracoval pro Autoklub čtyři roky (2014 až 2018), nejdříve dělal generálního sekretáře pro karting (motokáry), pak pro automobilový sport a nakonec byl zhruba rok výkonným ředitelem. V roce 2016 to byl právě on, kdo prosazoval, aby Ječmínka po šestadvaceti letech na pozici prezidenta Autoklubu ČR vystřídal Šťovíček.

Přečtěte si

Právník Šťovíček kryl záda politikům ODS i ČSSD

„Poznal jsem ho jako prvního viceprezidenta Autoklubu, mluvil mou řečí, kritizoval zkostnatělé, zatuhlé přemýšlení,“ vzpomíná Eliáš. Když se ale po Šťovíčkově zvolení stal jeho výkonným ředitelem, velmi rychle vystřízlivěl. „Ječmínek bral Autoklub jako svoje dítě, jeho majetku, který kdysi vydupal od Svazarmu, si vážil,“ říká Eliáš. „Šťovíčkovým cílem bylo jen sebrat další funkci, získat společenské postavení. Peníze Autoklubu začal rozhazovat za svůj zhýralý životní styl.“

Oproti předchůdci se například podstatně zvýšily cestovní náklady nového prezidenta. Firma KŠD Legal (do roku 2022 byl jejím společníkem Jan Šťovíček, dnes se firma jmenuje KŠD Holding a jediným společníkem je Janův bratr Petr Šťovíček) koupila nové auto BMW řady 7, které si od ní Autoklub pronajímal, a platil také řidiče na celý úvazek. „Autoklub to stálo skoro sto tisíc měsíčně. Auto se pronajímalo za nějakých 35 až 40 tisíc korun, řidiči se platilo měsíčně zhruba 45 tisíc korun,“ vypočítává Eliáš. „Ječmínek jezdil v deset let starém Volvu, které patřilo Autoklubu, a řidiče mu dělal jeden z údržbářů, Autoklub to nestálo skoro nic.“

„Jedna z šíleností byla i cesta na jednání do Vídně,“ pokračuje Eliáš. Prezidentu Šťovíčkovi nabízel, že pojedou spolu autem nebo vlakem. Ten ale odmítl, že si cestu zařídí sám. Zatímco Eliáš nakonec cestoval vlakem a jízdenky ho vyšly na necelé dva tisíce korun, Šťovíček si objednal v Praze na letišti salonek a pak odletěl první třídou. Poté, co ho řidič odvezl na letiště, odjel sám do Vídně, aby tam měl prezident auto k dispozici. „Když přišly faktury a jenom letenka stála 45 tisíc korun, říkal jsem: ‚Honzo, to je za hranou‘,“ popisuje Eliáš. „Odpověděl mi, ať to neřeším, že si to obhájí.“

Podle Eliáše se také stávalo, že Šťovíček služební cestu spojil s rodinnou dovolenou. Soukromým letadlem třeba letěl i s manželkou a dvěma dětmi do Chorvatska, měl tam jednu krátkou schůzku, ale zůstal tam několik dní. Přesné náklady na cestu Eliáš nezná, v té době už v Autoklubu nepracoval, na začátku roku 2018 dostal výpověď. Odhaduje však, že jen soukromé letadlo muselo stát 10 až 15 tisíc eur (což je v přepočtu více než 200 až 300 tisíc korun).

Z Eliášových slov dále vyplývá, že Šťovíček byl nebývale štědrý také k úspěšnému motocyklovému závodníkovi Filipu Salačovi, kterému sám dělá manažera. „Mluvilo se o tom, že Salač dostával kolem 5 až 6 milionů korun ročně,“ říká Eliáš. „To je zhruba částka, která je určená na podporu všech reprezentačních jezdců. Musel dostávat peníze i z jiných položek, než jsou ty určené na reprezentaci.“

Za pravdu Eliášovi dává účetní závěrka za rok 2022 už zmíněné společnosti Autoklub servisní, kterou Autoklub vlastní. Pod nadpisem „Přehled o přijatých a poskytnutých darech“ se v ní dočteme, že Autoklub servisní poskytl „dar ve výši 1 269 369,36 Kč ve prospěch F. Salače společnosti Gresini Racing s.r.i.“. Autoklub servisní má přitom záporný vlastní kapitál, tudíž je v situaci, kdy by na sebe měl vyhlásit insolvenci. Dary je na místě dávat ve chvíli, kdy má firma zisk, ne ve chvíli, kdy jsou věřitelé ohroženi tím, že jim nebude schopna platit.

„Filip Salač je jediným Čechem v MS silničních závodů motocyklů a po mnoha letech naším jezdcem, který může útočit na titul mistra světa v Moto2,“ napsal investigaci.cz Jan Šťovíček. „Možná byste se mohla ptát, kolik mě jeho kariéra stála z mých vlastních prostředků, když jsem jeho manažerem, jak jste byla informována.“ Na otázky, kolik peněz dal Autoklub Salačovi a zda nejde o střet zájmů, pokud prezident instituce, jež přiděluje peníze, je zároveň manažerem jednoho závodníka, Jan Šťovíček neodpověděl.

Jak odstranit protikandidáta

Po Eliášově odchodu v roce 2018 začal být Autoklub ČR tajuplný. „Dřív bylo zvykem, že se na jeho webových stránkách zveřejňovalo kompletní rozdělení dotací, informace, kolik dostal konkrétní reprezentační závodník, kolik se dalo na mládež a na organizaci sportu a komu přesně,“ vzpomíná Eliáš. „Teď už na webu ani ve výroční zprávě nic takového nenajdete.“ Autoklub navíc zrušil ekonomické a účetní oddělení, nahradila je firma bratrů Šťovíčkových KŠD Economic. Právní služby zase poskytovala Šťovýčkových KŠD Legal.

Přečtěte si

Bratři Šťovíčkové a kauza pozemků pro Tomanovy

„Autoklub stojí nad propastí,“ napsal Adam Eliáš jednotlivým klubům v roce 2020, když se rozhodl ve volbách kandidovat proti Janu Šťovíčkovi. „Chci zastavit jeho ekonomický rozpad.“ Doložil to i čísly. V roce 2016, když odešel Ječmínek a nastoupil Šťovíček, měl Autoklub na účtech a v pokladně skoro 50 milionů korun. V následujícím roce, kdy Eliáš dělal výkonného ředitele, byla rezerva zhruba stále stejná. Rok po jeho vynuceném odchodu se peníze na účtech smrskly pětkrát, na něco přes 10 milionů korun.

Volby nového prezidenta Autoklubu ČR se kvůli pandemii konaly podle upravených pravidel. „Nevolilo se přímo na valné hromadě, zaměstnanci Autoklubu zapečetili urny svými podpisy a odvezli je do regionů,“ říká Eliáš. „Dva dny tam urny zůstaly bez dozoru, další den nebo dva ležely v prostorách Autoklubu.“ Teprve potom dorazil notář, aby se pod jeho dohledem hlasy spočítaly. Podle Eliáše tato situace nabídla „nekonečno možností“, jak podvádět: „Šťovíček mě převálcoval, ale podle toho, kolik lidí psalo, že mě volili, nebo poslali fotku od urny s touto zprávu, výsledek neodpovídal realitě. Bohužel nastavený systém volby nebylo možné zpochybnit předložením důkazů. Naše návrhy, jak volby učinit transparentními, byly rezolutně zamítnuty. Nezbylo tedy nic jiného, než volby respektovat.“

Znovu kandidovat na funkci prezidenta v příštím roce už Eliáš nemůže. Jeho osobou se totiž zabývala etická komise Autoklubu ČR, poněvadž rozesílal klubům informace o skutečné ekonomické situaci spolku. Komise proto doporučila, aby byl za „očerňování“ z Autoklubu vyloučen. A to se také stalo. „Není to nic jiného než odstranění protikandidáta,“ říká Eliáš i s ohledem na další roky. „Do jakékoli funkce v Autoklubu totiž může kandidovat jen ten, kdo je nejméně čtyři roky jeho členem. V současné době neexistuje žádný relevantní oponent panu Šťovíčkovi.“

Hezký hotel v klubovém domě

Momentálně se mezi členy Autoklubu ČR často probírá riziko, že bude prodán klubový dům v pražské Opletalově ulici. Na začátku letošního roku totiž prezidium Autoklubu projednávalo „problematiku klubového domu“ a dostalo podklady, v nichž se uvádí, že dům „zatěžuje rozpočet“ deseti až patnácti miliony korun ročně. „Možnosti řešení“ měly být projednány na příštím zasedání prezidia, osud klubového domu se už ale znovu veřejně neprobíral. O prodeji nemůže rozhodnout prezidium, ale valná hromada všech členů. A ta se má sejít příští rok.

Čtyřpatrový dům ve stylu moderního klasicismu, který do současné podoby přestavěl slavný architekt Pavel Janák, je to nejcennější, co Autoklubu ČR patří. Kromě výhodné polohy v centru Prahy hned naproti Hlavnímu nádraží má i přepychový interiér inspirovaný sídlem anglického automobilového klubu.

Jaké může mít Jan Šťovíček s atraktivním domem plány, naznačuje Adam Eliáš. „Když jsem byl ještě výkonný ředitel, Jan Šťovíček říkal: ‚Neměli bychom si pronajmout kancelářské prostory někde na kraji Prahy? A dům pronajmout nebo prodat, udělat z něj hotel?‘ Prováděl jsem po domě Radka Pokorného z firmy BDP Development, kterého mi Šťovíček představil jako kamaráda developera. Oba se shodovali, že hotel by to byl hezký.“

Kromě valné hromady může o osudu domu rozhodnout také ekonomická situace. „Když se dívám na účetní závěrku Autoklubu, vidím problém,“ říká právnička Petra Stupková. „Na účtech ani v pokladně nemá skoro nic. Pokud bude chtít hradit pohledávky, asi bude muset něco prodat.“

The post Šťovíček rozprodává majetek Autoklubu. Přesto rostou dluhy appeared first on investigace.cz.

Prezident Autoklubu ČR Jan Šťovíček byl spolu se svým bratrem Petrem, bývalým šéfem Státního pozemkového úřadu, zmiňován v médii sledovaných restitučních kauzách. Petr Šťovíček jako šéf státního úřadu pomohl rodině někdejšího ministra zemědělství Miroslava Tomana získat pozemky pod obchvatem Prahy, které pak stát draze vykupoval zpět. Oba bratři mají také blízko k lidem, kteří podváděli restituenty.

Tomanova zlatá vejce

Jednou z prvních věcí, kterou udělal ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), když v roce 2014 nastoupil do funkce, bylo odvolání ředitele Státního pozemkového úřadu Petra Šťovíčka. Důvodem byly jeho kontakty s pražským lobbistou Ivo Rittigem.

Na blízké vztahy Šťovíčka a Rittiga upozornila televize Nova, jež získala fotografie z oslavy Rittigových padesátých narozenin. Šťovíček na nich předává lobbistovi obraz, na němž je Rittig zpodobněn jako nejmocnější bůh řecké mytologie Zeus, král bohů a smrtelníků. Jurečku rozzlobilo i to, co mu Petr Šťovíček k účasti na narozeninách řekl. „Vysvětlení, že pozvání od pana Rittiga se neodmítá, není pro mě vysvětlení,“ řekl Jurečka na mimořádné tiskové konferenci. „Taková pozvání se odmítají, a to naprosto jednoznačně.“

Petr Šťovíček vedl Pozemkový fond (který se posléze změnil ve Státní pozemkový úřad) od roku 2012, předtím dělal ve fondu prvního náměstka. Právě v souvislosti s těmito institucemi, jež nakládaly se státním majetkem, byli později bratři Šťovíčkovi zmiňováni v médiích.

Asi nejznámější je kauza pozemků rodiny Tomanových. Miroslav Toman byl ministrem zemědělství v letech 2013 a 2014, předtím dělal na zemědělství náměstka. Společnost Agrotrade, kterou ovládal Tomanův otec Miroslav (komunistický ministr zemědělství v letech 1986 až 1988 a také místopředseda Štrougalovy vlády) spolu se svým druhým synem Zdeňkem, privatizovala začátkem 90. let drůbežářský podnik Xaverov kousek od Prahy.

Opravdovým zlatým vejcem však nebylo samotné drůbežářství, ale pozemky. Již v devadesátých letech se totiž plánovalo, že kolem městských částí Běchovice a Újezd nad Lesy a kolem Úval vznikne silniční obchvat, díky čemuž cena půdy podstatně stoupne. Právě o tyto pozemky se stát a Tomanovi přetahovali. Podle katastru nemovitostí byly parcely od roku 1991 v majetku Pozemkového fondu. Zástupci firmy Agrotrade ale tvrdili, že v době privatizace patřily Xaverovu, nejsou proto státní, ale jejich.

Přečtěte si

Právník Šťovíček kryl záda politikům ODS i ČSSD

V roce 2005 zasáhlo Ministerstvo zemědělství, které vydalo Prohlášení o majetku obchodní společnosti Xaverov a sporné pozemky do majetku Xaverova zahrnulo. V té době byl náměstkem ministra zemědělství Miroslav Toman, bratr a syn majitelů firmy. Následně Pozemkový fond prohlásil, že udělal chybu, když se v katastru nechal zapsat jako vlastník, a podal návrh, aby se majitelem stala společnost Xaverov (jediným akcionářem je Tomanových firma Agrotrade).

Ke změně v katastru ale nakonec nedošlo, protože se v Pozemkovém fondu změnilo vedení a tato instituce svůj návrh zpochybnila. Tomanových Xaverov se proto začal pozemků domáhat soudně. Stát soudní spory převážně vyhrával. V tu chvíli se však na scéně objevil Petr Šťovíček. Jako první náměstek ředitele Pozemkového fondu podepsal v roce 2010 dokument, podle kterého se fond pozemků definitivně vzdal ve prospěch Tomanových, aniž by počkal na rozsudky.

Státní Ředitelství silnic a dálnic už společnostem Agrotrade a Xaverov trade, posledně jmenovaná je vlastněna Agrotradem, zaplatilo za pozemky v katastru Běchovic, Uhříněvsi, Dubče či Horních Počernic přes pět set milionů korun. Další peníze, téměř dvě stě milionů korun, zaplatila také Praha.

Stát přitom vykupuje pozemky za násobně vyšší ceny, než kolik je odhad. Například loni v únoru koupilo Ředitelství silnic a dálnic zhruba 125 tisíc metrů čtverečních v Běchovicích od společnosti Xaverov trade za víc než 250 milionů korun. Jak se ale dočteme ve smlouvě, která je k nalezení ve veřejném registru smluv, „obvyklá cena“ je podle posudku společnosti Česká znalecká více než osmkrát nižší, něco přes 31 milionů korun.

Ošizení restituenti

Možný způsob, jak se Tomanové odvděčili Petru Šťovíčkovi, popsala v roce 2017 MF DNES. Firmě, na kterou měl Šťovíček vazby prostřednictvím svého obchodního partnera Jiřího Hermanna (Hermann a Šťovíček jsou akcionáři Statku Velká Chuchle), levně prodali kousek pozemku, jenž díky němu získali. Konkrétně šlo o hektar z celkem šestihektarové parcely na pražském Černém Mostě naproti obchodnímu domu IKEA. Od společnosti Xaverov ho za pět milionů korun koupila nově založená společnost Waltham Investment. Pozdější prodejní cena pozemku byla více než čtyřikrát vyšší, dvaadvacet milionů korun.

Firmu Waltham Investment založil pražský advokát Jan Šafra, o den později ji pak převzala kyperská firma Elvikox Investments, za kterou vystupoval kromě Jana Šafry také Jiří Hermann. Veřejné informace o tom, komu firma skutečně patří, se v kyperském daňovém ráji nedají dohledat.

Každopádně se bratři Šťovíčkové znají s Jiřím Hermannem už léta. Jan Šťovíček například podle obchodního rejstříku zastupoval Hermannova otce v roce 2006 při zakládání společnosti RE Investments, kterou později převzal syn Jiří Hermann. V roce 2021 se majitelem RE Investments stala zmíněná Elvikox Investments, která převzala firmu, jež od Tomanů koupila pozemky.

Někdejší šéf Státního pozemkového úřadu Petr Šťovíček s Jiřím Hermannem pro změnu spoluvlastní společnost Statek Velká Chuchle. Také tato společnost se ocitla v hledáčku novinářů, konkrétně kvůli příběhu rybníku v Jesenici u Rakovníka. Radiožurnál před dvěma lety popsal, jak může Statek Velká Chuchle na nenápadném rybníce vydělat desítky milionů korun.

Rybník na Rakovnicku získal jako restituční náhradu v roce 2019 Miroslav Holeček, a to přesto, že se už od roku 2016 vědělo, že stát bude tuto vodní plochu potřebovat. Tehdy totiž vznikla studie Povodí Vltavy, podle níž má být rybník součástí soustavy přehrad, které mají pomoci oblasti s velkým suchem. Několik měsíců po vzniku studie se o jesenický rybník přihlásil restituent Holeček. Vlastnil ho však jen krátce, za 6,6 milionů rybník prodal Statku Velká Chuchle. Jak ale zjistil Radiožurnál, cena rybníka je násobně vyšší – stát by ho mohl vykoupit zpět až za šedesát milionů korun.

V době reportáže Radiožurnálu nebylo jasné, komu Statek Velká Chuchle patří, majitel nebyl uveden v obchodním rejstříku ani v evidenci skutečných majitelů. Jak ale investigace.cz zjistila, na začátku letošního roku se objevil v obchodním rejstříku notářský zápis, jenž akcionáře Statku Velká Chuchle zmiňuje – jsou jimi firma AgriHolder Jiřího Hermanna a právě někdejší šéf pozemkového úřadu Petr Šťovíček.

V další restituční kauze, v níž byli zmiňováni Šafra, Hermann a bratři Šťovíčkové, vznesli policisté letos v polovině roku obvinění (podle serveru Seznam Zprávy se týká pražského advokáta Jana Šafry). Řidič kamionu Bohumil Dvořáček získal za parcely svých předků, na kterých dnes stojí sídliště Jižní město, lukrativní náhradní pozemky na okrajích Prahy, v Krkonoších či na Šumavě. Vyjednávání o náhradních pozemcích za něj vedl jeho právní zástupce Jiří Hermann, přičemž jednání začala v době, kdy Petr Šťovíček šéfoval Státnímu pozemkovému úřadu. Jak popsal Radiožurnál, úřad byl k Dvořáčkovi vstřícnější než obvykle.

Přečtěte si

Šťovíček rozprodává majetek Autoklubu. Přesto rostou dluhy

Bohumil Dvořáček (dnes už je po smrti) ale pozemky dlouho neměl, za sedm milionů korun je od něj koupila už zmíněná kyperská Elvikox Investments. Jejich skutečná hodnota byla přitom zhruba tři sta milionů korun. Reportérům Radiožurnálu se Dvořáček svěřil, že o ceně parcel neměl představu a byl rád, že mu na účet chodí peníze.

Když policisté kauzu kolem Dvořáčkových restitucí před třemi lety odstartovali sérií domovních prohlídek, podle serveru Seznam Zprávy byli také u advokáta Jana Šťovíčka. Hledali dokumenty vztahující se ke zmíněné kyperské firmě. Policejní vyšetřování stále pokračuje.

The post Bratři Šťovíčkové a kauza pozemků pro Tomanovy appeared first on investigace.cz.