Není to obyčejný internetový podvod, kde můžete přijít o peníze. Tady jde o život. IT odborník Chris Monteiro na darknetu objevil podvod nových rozměrů – nabídku zprostředkování vraždy. Popište cíl, zaplaťte v bitcoinech a my vám dodáme zabijáka. Monteiro si uvědomil, že ačkoli podvodníci ve skutečnosti žádné zabijáky nenabízejí, podněcují k vraždám. A pustil se s nimi do boje.

Podvod, o kterém se bavíme, tedy darknetové weby nebo fóra na objednávky vražd či ublížení na zdraví, provozuje Yura, údajně z Rumunska, přes deset let. Navíc se k němu připojili další, z podniku se stala franšíza. Pokračuje to dodnes?

Je to tak. Scammeři s provozováním těch webů pokračují. Já ale největší problém nespatřuji v množství lidí, kteří se na podvodu podílejí, ale v tom, že i kdyby policie postupně všechny pozatýkala a zajistila jejich techniku, bude mít k dispozici pořád jen zlomek dat. V letech 2023 a 2024 policisté zatkli asi pět lidí, ale efekt té akce byl nulový. Podvodníci totiž data postupně mažou, weby se pravidelně obměňují. To znamená, že jediný člověk, který má archiv dat za roky provozu tohoto podvodu, jsem já. Ani ti podvodníci, ani policie. Což mě staví do role jediného člověka, který může podvod vyšetřovat. Proto obcházím novináře, policii a dobrovolníky, kteří by mohli pomoci ty případy vyšetřovat. Nemůžu čekat, až to udělá někdo jiný.

Stala se z toho poslání taky osobní pomsta? 

Dalo by se to tak říct. Částečně. Kromě toho, že se snažím zabraňovat vraždám lidí. Kdyby se jednalo jenom o podvod, přestal bych s tím už před lety. Jenže jde o lidi, kteří se snaží vraždit. A já vím, že kdybych to nechal být, zemřou další lidé, někdy strašlivým způsobem. Protože lidé už zemřeli. Vím, že to musím dělat. Zároveň ale čím dál jasněji vidím, jak jsou policie – jak v Británii, tak po celém světě – ve vyšetřování tohoto typu zločinu neefektivní. Jak mezinárodní spolupráce nefunguje. Nefunguje shromažďování a sdílení informací. Takže to je další důvod, proč pokračuji. Chci na tyhle problémy upozornit a třeba přispět k tomu, že se policie ve vyšetřování nadnárodních podvodů a kyberzločinů zlepší. A samozřejmě bych byl rád, kdyby lidi, co za těmi weby stojí, dohnala spravedlnost. Protože jsou to lidé, kteří ponoukají k vraždám, snaží se zájemce přesvědčit – třeba když si někdo chce objednat bití, tak se ptají, jestli by za ty peníze už rovnou nechtěl vraždu. „Chceš zabít jednoho člověka? Dáme ti slevu na dva.“

Je to vlastně hrozně zvláštní případ. Řekla bych, že většina internetových podvodů není moc nebezpečná, lidé zkrátka přijdou o peníze…

Jsou částečně nebezpečné. Ve smyslu finančního rizika, reputačního. Opravdu ale většinou nejde o fyzické nebezpečí nebo přímo vraždy.

Jedna věc mi není jasná. Yura, provozovatel webů, kontaktuje novináře, mluvil i s vámi, a o celém případu je už veřejně dostupná spousta informací. Přesto v podvodu pokračuje. Jak to, že ještě nebyl zatčen? 

Myslím, že si počíná chytře v tom, že ten podvod neprovozuje v Rumunsku, kde žije. Jinak si nemyslím, že je nějak výjimečně inteligentní. Je součástí rumunské kyberzločinecké skupiny. Pravděpodobně hraje roli buďto nekompetentnost rumunských orgánů, nebo korupce. Víme také, že mluví rusky a že se pohybuje i v ruských kyberzločineckých kruzích – a jak je známo, ty jsou chráněné ruskou vládou a FSB (tajné služby, pozn. red.). Myslím, že má dobré konexe i tam. Dokonce se ke mně od jistých tajných služeb dostala informace, že Yura může být nástrojem hybridní války proti Západu. Když se na to člověk podívá jako na celek, je možné, že nejde jen o lokální případy úkladných vražd, ale zkrátka o vytváření chaosu.

Zároveň měl Yura a jeho weby propracovanou infrastrukturu, měl vlastní marketing…

Přesně tak. Provozoval stránky, které porovnávaly weby na najímání zabijáků, a měl i optimalizace při vyhledávání – to znamená, že když někdo prostě googlil „najmutí zabijáka online“, vyskočil na něj srovnávací web, ze kterého se pak dalo dostat na dva weby, které provozoval. Aby weby vypadaly důvěryhodně, měl zvlášť stránku na úschovu peněz, která ale samozřejmě nebyla nezávislá. Existovalo taky několik darknetových webů, které na jeho stránky odkazovaly nebo je promovaly. Zkrátka propracovaný marketing.

Přečtěte si

Kill List: Pronájem vraha snadno a rychle

Mezi daty, co jste nám poskytl, byla zaznamenaná i konverzace mezi objednatelem a správci webu – nejprve se handrkovali o vyšší částku, až nakonec admin přiznal, že se jedná o podvod, vysvětlil, že zabíjení lidí je špatné, a navrhl objednateli, ať se k podvodu přidá. A když bude předstírat, že je spokojený zákazník nebo jeden ze zabijáků, podělí se s ním podvodníci o profit. Co to je za model?

Dělají to, protože nechtějí ztrácet čas hádáním se s lidmi. Zároveň je to určitá forma sebeobrany – když se pokusí přesvědčit lidi, aby se k nim přidali, místo toho, aby je prostě naštvali, cílí na to, aby se vyhnuli špatnému hodnocení nebo aby lidé o webech tvrdili, že jsou podvodné. Myslím, že některé lidi tak skutečně rekrutovali, například právě na promo a marketing, a vznikla z toho vlastně taková forma franšízy. Zároveň si ale myslím, že většina z těch lidí nikdy žádné peníze neuvidí, je to jen další scam.

Zároveň asi většina podvedených nepůjde na policii, protože se sami dopustili zločinu, plánování vraždy. 

Ano, to je další „výhoda“.

Co si o té Yurově filozofii, kdy vlastně vystupuje jako kladný hrdina, který zabraňuje vraždění tím, že objednatele okrádá, myslíte? 

Očividně to není pravda. Existuje několik případů, kdy se podvedení lidé velmi rychle odhodlali vraždu provést sami. Naopak si myslím, že je ještě podporuje. Jakmile se jednou odhodláte udělat ty kroky, rešerši, najít web, objednat vraždu, zaplatit, je snazší se k vraždě odhodlat v reálném životě. Takže ten argument neberu, prostě vydělává obrovské peníze na tom, že vzývá násilí. Kdyby chtěl skutečně někomu pomáhat, mohl už dávno přijít za mnou, nebo třeba založit organizaci, která by ty případy mohla vyšetřovat.

Naše redakce v minulosti psala o telegramových kanálech, kde je možné si objednat třeba podpálení auta nebo ublížení na zdraví. Jak se tohle promítá do činnosti Yury a jemu podobných? 

Obecně je „zločin jako služba“ stále velmi okrajový byznys. Tím chci říct, že to není snadné, většinou si nejde jen tak objednat bití nebo vraždu, a to je dobře, je to velmi dobře. Myslím, že takový byznys se moc nevyplatí provozovat, potenciálních zákazníků je málo a sehnat lidi, kteří budou objednávky realizovat, je složité – například na rozdíl od obchodu s drogami. To ale neznamená, že ti lidé neexistují. V datech máme případy, kdy se lidé hlásili jako nájemní vrazi, ale většina skončí u nějaké formy marketingu. Vím nicméně o jednom případu, ještě v počátcích webu, kdy Yura někomu napsal: „Ok, sedni na letadlo, jeď tam a tam a zbij tohohle člověka.“ Je tedy dost dobře možné, že se snažil ten byznys opravdu rozjet, možná to ze začátku neměl být podvod. Pak ale zjistil, že může prostě brát peníze a nedělat nic. A tak se z něj stal podvodník. A myslím, že je to další důvod, proč operuje tak dlouho – protože nepáchá fyzické násilí.

Přečtěte si

Deset tisíc korun za zapálení auta v Praze. Telegramový kanál nabízí útok na objednávku

Třeba by mohli najímat lidi na Telegramu, aby občas něco provedli, a tím dokazovat, že jsou legitimní služba. A dál podvádět. 

Není to třeba. Když se v roce 2016 snažili zkoušet různé marketingové strategie, stát se virální, dělat reklamu, velmi rychle přišli na to, že stačí využít optimalizace vyhledávání, aby zkrátka jejich weby vyskakovaly jako první, když někdo hledá klíčová slova „najmout zabijáka“.

Chápu, že když Yura v roce 2016 začínal, lidé věřili, že si na darknetu mohou najmout zabijáka, ale dneska? Vážně tomu lidé pořád věří?

Jasně, všichni tomu věří. Když řeknete lidem, že si na darknetu můžou koupit drogy, dává jim to smysl. Vyhackovaná data, ukradené kreditky? Jasně, dává to smysl. Podle stejné logiky, když někomu řeknete, že se na darknetu dá najmout vrah, dává jim to smysl. Pro většinu lidí je to hrozně vzdálený svět. A na světě existuje spousta lidí, kteří jsou v zoufalé situaci, a když najdou takovou stránku, tak ji použijí. Lidé, kteří ví, že taková služba neexistuje, ji zkrátka nepoužijí. Existují ale tisíce lidí, kteří ji využili, a další desítky tisíc lidí, kteří ji vyhledali uvažovali o tom, že ji použijí. Je štěstí, že není reálná.

Takže nájemného vraha si online objednat nejde?

Zcela výjimečně, existuje jen několik případů. Vždycky to ale byly jednorázové případy. Na různých fórech najdete lidi, kteří jsou schopni něco takového udělat, ale rozhodně jich není mnoho. Ale že by existovalo tržiště, služba, kde si objednáte vraždu kohokoli na světě za danou částku, tak to opravdu neexistuje.

Názvy podvodných webů se často mění. Jak se jmenují a vypadají teď?

Z hlavy nevím. Ale obecně je to tak, že Yura a zřejmě i další lidé provozují dva weby, jeden je v bílém provedení, druhý v černém. Ten bílý má většinou nějakou mexickou tematiku, černý má obecnější názvy s klíčovými slovy jako „hitman“. Mění se každých pár měsíců, takže se nezatěžuju s tím si je všechny pamatovat.

Litujete toho, že jste se o celou věc začal zajímat, že jste se pustil do vyšetřování? 

Ano. Kdybych byl věděl, jak to bude celé zamotané, že mi to zabere roky života… Ale zase si říkám, že jsem dokázal spoustu dobrého, zachránil jsem životy, zachránil lidi před násilím a zneužíváním. Netušil jsem, že můžu vůbec narazit na tak závažné informace a ještě v takovém množství, a stejně to policii a další orgány nebude zajímat. Je pro mě neuvěřitelné, že jsem musel tolik práce udělat sám. Všechny informace o zatčeních nebo vraždách eviduju na svém webu a spoléhám na pomoc dobrovolníků.

Jak by měla tahle kauza ideálně dopadnout? Yura skončí ve vězení? 

Rozhodně. Bylo by samozřejmě na orgánech činným v trestním řízení a na soudu, aby určily, co za zločiny přesně spáchal. Ale ano, rád bych ho viděl za mřížemi. Nejen za to, že podporuje vraždění, ale zkrátka za všechny ty životy, které zničil. Některé vraždy se skutečně staly, a už jen to, že se lidé dozvědí, že se někdo pokusil na ně objednat vraha, je velmi traumatizující.

Vyvolává ve vás ta kauza nedůvěru v systém, v policii a další orgány?

Vnímám policii jako tupý nástroj. Dokáží velmi dobře pracovat s informací: tenhle člověk v mém městě chce zavraždit tamtoho člověka. Jenže s informací typu: mezinárodní podvod, co ale vlastně není podvod, data, která nebyla získána striktně legálně, spolupráce mezi jednotlivými zeměmi… Myslím, že na to policie zkrátka není vybavená. Alespoň podle toho, co vidím u nás, v Británii. Kdyby policie neudělala nic, bylo by to mnohem lepší. Nejprve mě zatkli, protože si mysleli, že za tím podvodem stojím ve skutečnosti já. Pak mi hrozili právními postihy. A tím, že při zatýkání podvodníků zamezili v přístupu k jejich webům, pomohli ty weby lépe zabezpečit. Prostě hrozné. Ale já budu pokračovat, protože co je stres a právní hrozby v porovnání s tím, že se chystá něčí vražda?

Je to podle vás ze strany policie nekompetentnost nebo ignorantství, volba cesty nejmenšího odporu? 

Myslím, že nesou určitou odpovědnost. Když totiž nemají data a informace, nemají povinnost vyšetřovat. Když policie dostane informaci o přípravě vraždy, má zákonnou povinnost ji prošetřit. Takže si trochu usnadňují život. Jinde ve světě jsem několikrát pomáhal s důkazy k obžalobě. Chápu, že mnou nashromážděná data mohou být trochu problematická z právního hlediska, nicméně za ty roky, co to dělám, se na mě britská policie nikdy neobrátila. Ví, kde bydlím, vykopli mi dveře.

Autorka textu: Zuzana Šotová

The post Kill List: Když už se jednou rozhodnete někoho zabít, není tak těžké to skutečně udělat appeared first on investigace.cz.

Reportérka ⁠investigace.cz⁠ Zuzana Šotová zmapovala netypický a navíc velmi nebezpečný online podvod. Vydělává na tom, že nabízí fiktivní služby nájemného zabijáka. Se Zuzanou Šotovou natáčel Jiří Slavičínský.

The post Podcast Odposlech: Kill List – Falešní nájemní zabijáci na darknetu appeared first on investigace.cz.

Chris Monteiro si myslel, že upozorňuje na další z řady nekonečných online podvodů – tentokrát šlo o web, kde si lze zaplatit nájemného zabijáka. Tehdy netušil, že se pustil do nekonečné bitvy s podvodníkem, který tuto platformu provozuje dodnes. Nejen že okrádá lidi, ale zároveň je ponouká k násilí a vraždám. Dvě vraždy si někdo objednal i v Česku – jeden z případů řešila policie.

K tomuto tématu jsme vydali podcast Odposlech:

„Řekněte mu, že vás poslal Thomas. Thomas vzkazuje ƒ‚zaplať za to, cos mi udělal‘.“ Tak zní konec objednávky ublížení na zdraví na darknetovém webu s příznačným názvem Black Hitmen Site z roku 2022. Zamýšleným cílem bití měl být chlapec z Česka, který objednatele údajně roky šikanoval. Co objednatel ale netušil, je, že šlo o podvod.

Na podvodníka upozornil Chris Monteiro, jehož koníčkem v té době bylo sepisovat obdobu wikipedie pro online podvody, už v roce 2016 a postupně se stal jeho největším nepřítelem. Tenkrát se web na zprostředkování nájemných vražd jmenoval Besa Mafia (besa znamená v albánštině čest). Když tenkrát Monteiro na podvod upozornil, ozval se mu někdo pod jménem Yura s tím, aby svůj příspěvek o jeho podvodném webu smazal, že mu za pozitivní recenzi zaplatí. Když Monteiro odmítl, začal Yura vyhrožovat.

Yura, zřejmě žijící v Rumunsku, provozoval za uplynulých deset let podobných darknetových webů a fór celou řadu. Ukazují to data, která má investigace.cz k dispozici. Média o podvodu přitom informovala už v roce 2018. Data za Česko a Slovensko ukazují objednávky od roku 2016 až do 2023. Jediné, co se mění, jsou názvy webů, které služby nabízí.

V Česku a na Slovensku si vraždu objednali čtyři lidé. U nás se objednatelé mohli dopustit zločinu vraždy ve fázi přípravy.*

Přečtěte si

Kryptopříběhy z Pobaltí: Estonsko jako centrum podvodů a praní špinavých peněz

Vraždy, bití, zbraně

Z dat, která máme k dispozici, vyplývá, že objednávku vraždy dokončili lidé pro dva Čechy. Jen v jednom z případů ale z dostupných informací došlo k platbě 10 tisíc dolarů v bitcoinech a zároveň objednatel poskytl i fotografii cíle.* Tímto případem se zabývala policie.

Mluvčí z pražského ředitelství nám sdělil, že podnět k vyšetřování přišel od britské policie. Jednalo se o pokus vyřešit osobní spor a policii se podařilo identifikovat objednatele. Ten by byl stíhán za zločin vraždy ve stadiu přípravy, měl ale smrtelnou nehodu, a tak stíhání nebylo možné.

Muž, který měl být obětí, o objednávce nevěděl a ani netušil, kdo by si vraždu mohl objednat. Nejedná se o nijak veřejně působící osobu, žije v menším městě a pracuje ve stavebnictví. Objednatel poskytl bydliště, fotku i instrukce: „Nejlepší by bylo, kdyby to vypadalo jako nehoda nebo sebevražda.“

Muž na naše dotazy pouze uvedl, že se jedná o „trestný čin, který byl na mě před lety spáchán a je řádně uzavřen“ a že v něm celá kauza zanechala hluboké trauma. Dál se o události nechtěl bavit.

Na dotazy o druhé zamýšlené oběti z Česka, kdy objednatel podvodníkovi požadovaných 9 tisíc dolarů nakonec zřejmě nezaplatil*, policie uvedla, že případ neeviduje. Mladého muže, který pracuje jako obchodní zástupce v zemědělské firmě, chtěl objednatel zabít tak, aby to vypadalo jako nehoda. Specifikoval také jeho výšku a váhu, nicméně neposkytl fotografii. Muž na e-mail, zda by redakci mohl kontaktovat, nereagoval.

U dalších českých případů nedošlo k platbě. Někdo si chtěl objednat zbraň, někdo se chtěl přihlásit jako nájemný zabiják. Výše citovaný Thomas si pod přezdívkou „trynboi“ chtěl objednat zbití vrstevníka. Jeden člověk chtěl objednat „násilné přerušení těhotenství“. Další si chtěl objednat vraždu, ale záhy napsal, že si to rozmyslel.

Ve dvou případech objednatelé podvodníkovi zaplatili a poskytli veškeré údaje za vraždy Slováků – oba dva muži jsou, stejně jako Češi, stále naživu.

Jeden ze Slováků, kteří byli označeni za oběti, na dotazy kolegů z deníku SME uvedl, že „události související s tímto tématem byly způsobené těžkou životní situací, která vedla k hloupým rozhodnutím, která ovlivnila můj život na následujících několik let“. Muž dále vysvětlil, že musel kvůli situaci, ve které se ocitl, vyhledat odbornou pomoc, a téma by proto nerad znovu otevíral. Deníku SME se vyjádření policie nebo jiných orgánů do vydání českého textu nepodařilo získat.

Jeden z objednavatelů poté, co mu administrátoři stránky sdělili, že se jedná o podvod, přijal nabídku stát se součástí podvodu. Uživatel pod přezdívkou GeniusTatra pak potenciálním zákazníkům na fóru tvrdil, že zabijáci jsou skuteční a že jeho objednávku splnili – jednou zavraždili jeho šéfa, pak zase blíže nespecifikovanou ženu.

„Podvedeme, co nejvíce lidí to jde“

Modem operandi podvodníka Yury bylo vydávat se za zprostředkovatele mezi nájemnými zabijáky a objednateli. Ti poskytli identifikační údaje zamýšlených obětí, vyplnili formulář, kde vysvětlili, o jaký typ služby mají zájem, případně specifikovali, jak má být útok proveden, a dostali nacenění. Pak vložili bitcoiny do úschovy, kterou ale také provozoval Yura. Jakmile měla být objednávka splněna, bitcoiny měly putovat příslušnému zabijákovi. Podvodník se pak pod různými záminkami snažil z objednatelů vymámit další peníze. Když usoudil, že už další finance nedostane, oznámil objednatelům, že se stali obětí podvodu. „Zabíjení je nemorální. Proto podvádíme potenciální vrahy,“ vysvětluje Yura jednomu z podvedených, slovenskému uživateli GeniusTatra.

„Podvedeme, co nejvíce lidí to jde,“ zní začátek popisu podvodu přímo od jeho tvůrce. „Když pak oznámíme, že se jedná o scam, ptáme se podvedených, jestli se k nám chtějí přidat a vydávat se za nájemné zabijáky.“ Následuje detailní popis úkonů, které se od nového nájemného zabijáka očekávají – nejprve bude dostávat malé zakázky, aby si vybudoval reputaci. Scammeři se pak se svým novým komplicem podělí o zisk půl na půl.

„Přidej se k nám, vydělávej peníze a přestaň chtít zabíjet lidi. Existují jiné způsoby, jak problémy vyřešit, ne zabíjením,“ zakončuje podvodník své sdělení. Zároveň vysvětluje, že nemá cenu snažit se po internetu šířit informaci, že se jedná o podvod, weby se totiž pravidelně mění.

Dalším důvodem, proč by objednatelé vražd nebo ublížení na zdraví pravděpodobně nechtěli své zkušenosti šířit, je fakt, že se jedná o trestný čin.

Chris Monteiro se na Yurovy aktivity pokusil policii upozornit několikrát – až to vyústilo v policejní razii u něj doma a jeho zatčení s tím, že právě on je záhadným podvodníkem.

Mezi lety 2023 a 2024 policisté podle Monteira proti webu zasáhli, zatkli několik lidí a stránky zabezpečili. „Což ale v praxi bohužel znamená jen to, že webu posílili zabezpečení, takže už se k obsahu nedostanu,“ vysvětluje Monteiro pro investigaci.cz. Do té doby totiž Monteiro využíval mezery v zabezpečení webů – zadních vrátek –, aby monitoroval a archivoval objednávky vražd a ublížení na zdraví. Vznikl tak archiv s názvem ƒƒ‚Kill List‘.

„Tím, jak se weby obměňují a občas jsou nějací lidé zatčeni, jsou data průběžně mazána. Já jsem jediný, kdo ten archiv má,“ konstatuje Monteiro. Proto vzal problém do svých rukou – provozuje web The Hitman Scam a novinářům, vyšetřovatelům a policii ochotně poskytuje relevantní data.

Ačkoli se totiž podvod odehrává ve virtuálním prostředí, ukázalo se, že má velmi vážné dopady na reálný svět – jedním z nich byla vražda ženy z malého města v Minnesotě. Co na první pohled vypadalo jako sebevražda, významně korespondovalo s objednávkou vraždy na jednom z Yurových webů. Ženu zavraždil její manžel, který si půl roku předtím několik měsíců dopisoval s adminy webu a snažil se vraždu objednat. Zaplatil v bitcoinech.

„Lidi opravdu věří tomu, že to jde, najmout si zabijáka na darknetu. Existuje spoustu lidí, kteří se nachází v zoufalé situaci a neví, jak jinak ji řešit, než že se pokusí si najmout vraha,“ odpovídá Monteiro na otázku, jak je vůbec možné, že někdo na podvod naletí. „Tu stránku použily tisíce a tisíce lidí a minimálně si tyto informace hledali a na tu stránku přišly statisíce. Problém je v tom, že jakmile se odhodláte k tomu tu vraždu objednat a zaplatit, už není tak těžké se nakonec odhodlat k tomu ji provést.“

Weby v mezičase pořád běží. Jsou dva, ten laděný do černé barvy mění názvy v rámci klíčových slov jako „online hitmen“ nebo „internet killers“. Bílý web se točí kolem tematiky mexických mafií. Názvy se mění co pár měsíců.

* Edit: 25.5.2026 jsme v textu po konzultaci s Chrisem Monteirem změnili informaci o druhé české objednávce vraždy – objednatel zřejmě za vraždu nezaplatil.

The post Kill List: Pronájem vraha snadno a rychle appeared first on investigace.cz.

Juicy Fields byl jeden z největších investičních podvodů posledních let, v němž tisíce lidí přišly o stovky milionů eur. Muži, kteří jej založili, si okrádání investorů vyzkoušeli už předtím s firmou Recyclix. Poté, co se oba podvody provalily, se ukázalo, že jejich organizátoři měli vazby na ruskou rozvědku – jeden rozesílal výbušniny, druhý má v Petrohradu továrnu na drony pro ruskou armádu. 

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

V červenci 2024 zaznamenaly bezpečnostní kamery v pobočce mezinárodní přepravy společnosti DHL ve Vilniusu muže v džínových šortkách a šedém tričku. Odesílal dva balíčky. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby balíky neobsahovaly výbušniny, které explodovaly na letišti v Lipsku a v logistickém centru DHL v Birminghamu. Než muže litevská policie zadržela, poslal takto ještě další dvě podobné zásilky. Podle vyšetřovatelů se jednalo o pokus, jak dostat výbušniny do letadel mířících do USA, přičemž za celou záležitostí měla stát ruská rozvědka GRU.

Podle záběrů z bezpečnostních kamer policie identifikovala pachatele jako Aleksandra Šuranovase. Veřejnosti není zcela neznámý – o deset let dříve založil v Polsku spolu s dalšími třemi muži firmu Recyclix.

Společnost Recyclix se tvářila jako startup, jenž sliboval proměnu odpadu v peníze. Firma tvrdila, že recykluje plasty a každý měsíc vyplácí uživatelům vysoké zisky. Tisíce lidí po celé Evropě investovaly dohromady téměř 40 milionů eur (v přepočtu téměř miliardu korun). Jenže Šuranovas žádnou továrnu na odpad neřídil – provozoval takzvané Ponziho schéma, tedy investiční podvod, v němž jsou investorům vypláceny peníze z dalších investic, nikoli z fungujícího byznysu.

Šuranovas ovšem za podvodem nestál sám. Aby projektu dodali kredibilitu, on i jeho společníci – Aleksandr Sivaks, Sergej Berezin a Vitalij Markevič – objížděli konference o odpadech a navazovali kontakty s podnikateli ve Varšavě. Dokonce se jim podařila i schůzka s polským prezidentem Andrzejem Dudou během jeho návštěvy města Łobez v roce 2016, kde Recyclix sliboval investici 20 milionů eur a vytvoření více než 250 pracovních míst. To se však nikdy nestalo.

Ekologický, moderní a udržitelný – tak působil projekt Recyclix, založený v roce 2014. Jeho zakladatelé tvrdili, že firma nakupuje použité plastové obaly, zpracovává je na cenné plastové granule a se ziskem prodává. Investoři měli vydělávat právě na rozdílu mezi výkupem obalů a prodejem granulí. Z celé Evropy do Recyclixu investovaly tisíce lidí. Realita však byla jiná: plast žádný, recyklace žádná. A když příliv peněz od investorů ustal, firma zmizela.

Podvod číslo dvě – Juicy Fields

O několik let později Sergej Berezin a Vitalij Markevič založili na stejném principu firmu Juicy Fields, a to s jediným rozdílem – tentokrát se nejednalo o investice do byznysu s recyklovatelnými obaly, ale o výrobky z konopí. A stejně jako Recyclix v únoru 2017 i Juicy Fields v červenci 2022 náhle přestala svým investorům vyplácet peníze.

Juicy Fields nabízela lidem „adopci“ virtuální rostliny konopí s tím, že za pár měsíců mohou očekávat výnos v řádu stovek procent. Firma tvrdila, že spolupracuje s legálními pěstiteli po celém světě, a její propagace zahrnovala influencery, profesionálně působící weby a účast na prestižních akcích. Podle zjištění investigace.cz navíc v celém schématu figurovala i česká firma Juicy Grow, která přilákala stovky tuzemských investorů.

U Juicy Fields je škoda daleko vyšší – investoři přišli o 645 milionů eur (zhruba 16,3 miliard korun). Redakci se podařilo dohledat, že podvedeny byly i desítky českých investorů.

Součástí propagace Juicy Fields byl i německo-venezuelský aristokrat „hrabě Friedrich“. Jak se však ukázalo, ve skutečnosti se jedná o syna farmáře z Bavorska, který si za jiný investiční podvod v minulosti odseděl devět let. Podle zjištění VSquare nakupoval v letech 2019 až 2023 luxusní nemovitosti v Dolním Slezsku. Německá policie se přitom domnívá, že „hraběte“ najali zakladatelé Juicy Fields, aby pro ně pral peníze. V rámci německého vyšetřování polská prokuratura několik nemovitostí zmrazila – což znamená, že dokud vyšetřování neskončí, nelze je prodat.

V současné době vedou vyšetřování aféry Juicy Fields němečtí a španělští státní zástupci. Falešný hrabě Friedrich byl mezitím propuštěn z vazby.

Podle VSquare Friedrich nadále vlastní v Polsku tři firmy, jež investují do nemovitostí a mají ambiciózní plány – koupit portugalskou banku, vybudovat luxusní hotel v Lubomierzi a zrekonstruovat panství v Maciejowci.

V dubnu 2024 provedlo více než 400 policistů razii na 38 místech po celé Evropě a v Dominikánské republice – jednalo se o zátah na tvůrce Juicy Fields. Operace s krycím názvem Stoner byla s podporou Europolu organizována Německem, Španělskem a Francií a zapojili se do ní policisté z jedenácti různých zemí. Mezi zadrženými byl i jeden ze zakladatelů obou schémat, Rus Sergej Berezin, kterého policisté dopadli v Dominikánské republice a nyní sedí ve španělském vězení.

Jak už bylo zmíněno, spoluzakladatel Recyclixu Šuranovas rozesílal v zájmu ruské rozvědky GRU balíčky s výbušninami napříč Evropou. Nebyl však jediný, kdo měl vazby na ruský stát. Vitalij Markevič, IT specialista pracující pro Recyclix i Juicy Fields a jeden z hlavních organizátorů těchto schémat, brzy po pádu Juicy Fields uprchl do Ruska. Krátce po ruské invazi do Ukrajiny novináři zjistili, že Markevič otevřel továrnu na drony poblíž Petrohradu, odkud zásobuje ruskou armádu.

Rok po zatčení nebyla většina architektů pyramidového schématu stále obviněna a vyšetřování nadále pokračuje. Z více než 16 miliard korun, jež skupina podvodně získala od investorů, se zřejmě podaří získat zpět jen nepatrnou část. V Polsku prokuratura odhadla hodnotu zajištěného majetku hraběte Fridricha na v přepočtu 32 milionů korun – což představuje pouhé dvě promile celkové škody. Většina peněz zmizela beze stop.

Autorka textu: Kateryna Trompak

Přečtěte si

Juicy Fields: Podvod za miliardy korun s falešným hrabětem i českou firmou

Přečtěte si

Juicy Fields: Investoři do léčebného konopí přišli o miliardy korun

The post Investiční podvody Recyclix a Juicy Fields mají vazby na ruskou rozvědku appeared first on investigace.cz.

„Byl jste podveden? Zkontrolujte, zda je vaše jméno na seznamu pro vrácení peněz,“ hlásá jedna z reklam na sociálních sítích, kterou doprovází fotografie elegantně oblečené ženy. Reklama cílí na oběti internetových podvodů. Podvodníci slibují pomoc s vrácením peněz. Zoufalé lidi ale znovu okradou.

Případ nového internetového podvodu odhalila reportérka investigace.cz Barbora Šturmová. Odposlech s ní natáčel Jiří Slavičínský.

Přečtěte si

Nový internetový scam: Podvodníci „pomáhají“ podvedeným

The post Podcast Odposlech: Zkusila jsem si zahrát na oběť, říká o odhalení nového internetového podvodu reportérka appeared first on investigace.cz.

Podle policie jsou internetové podvody čím dál sofistikovanější. V posledním roce zaznamenala případy, kdy podvodníci volali lidem, kteří se již stali oběťmi jiného povodu, že jim pomohou získat zpět jejich ukradené peníze, a takto je znovu okradli. Reklamy na tuto „pomoc“ se nacházejí mimo jiné v reklamních kampaních na sociálních sítích. Úskoky podvodníků se přitom nemění – pomocí manipulace se pokoušejí ovládnout internetové bankovnictví své oběti.

„Dobrý den, vy jste měla nějaké špatné zkušenosti z obchodování, byla jste podvedena?“ ptá se v telefonu muž s východním přízvukem, jenž se redaktorce investigace.cz představil jako Michal Grabowski z firmy Airally. Zavolal poté, co smyšlenými osobními údaji vyplnila formulář na webové stránce s doménou xenoglyph.info, která nabízí pomoc obětem investičního nebo jiného internetového podvodu.

Následně si vyslechl smyšlený příběh o prodeji oblečení v internetovém bazaru, kde neznámý podvodník předstírající zájem o nabízenou konfekci redaktorce poslal odkaz na webovou stránku, jež vypadala jako web její banky, ale po zadání bankovních údajů z jejího účtu zmizelo 200 tisíc korun.

„Dobře, paní Barbora, ale já tady vidím informace, že tu máte zablokovaný účet ve společnosti Quaverful, částku devět tisíc amerických dolarů. Vidím tady, že ten účet byl založený na vaše údaje a byl zablokovaný z důvodu podezřelých transakcí. To asi udělali nějací podvodníci, kteří chtěli vytěžit vaše finance přes krypto,“ říká do telefonu muž.

„Takže je možné peníze dostat zpátky?“ zeptala se redaktorka. „Vy máte možnost ty peníze poslat zpátky zahraničním převodem. Pošlu vám mail a budete postupovat podle mých pokynů,“ odpověděl Grabowski.

Celá nabídka má ovšem několik háčků. Kromě toho, že muž žádné zablokované peníze vidět nemohl, podle webu, který nabízel pomoc podvedeným, měl pan Grabowski pracovat pro firmu Simmons Partners, nikoli pro Airally. Další podezřelá skutečnost spočívala v tom, že v pozadí telefonátu bylo slyšet rušné prostředí a hrála hlasitá hudba drum and bass.

A konečně – link, který muž naší redakci zaslal, odkazoval na stáhnutí aplikace Supremo, což je program, jenž umožní ovládání daného zařízení na dálku. To znamená, že díky tomu by pan Grabowski mohl ovládat i klientčino internetové bankovnictví a převést prostředky z jednoho účtu na jiný.

V této fázi redaktorka panu Grabowskému přiznala, že je novinářka a několik lidí jí sdělilo, že v podobných případech jde o podvod. Zeptala se, zda by se k tomu mohl vyjádřit. „Ale já se vám právě snažím ukázat účet, který vy máte momentálně zablokovaný, je tam devět tisíc dolarů,“ řekl zmateně muž v telefonu. Poté, co mu redaktorka sdělila, že si příběh vymyslela, a tím pádem nemůže mít žádnou částku zablokovanou, zavěsil.

Přečtěte si

Továrna na podvody I: Dobrý den, tady miliony

Reklamy na sociálních sítích

Podle mluvčího české policie Jakuba Vinčálka policie loni zaznamenala reklamy na podvodné investiční platformy na sociálních sítích. Podvodníci, kteří podvedeným lidem nabízejí „pomoc“, loví své oběti rovněž na sociálních sítích. Od října minulého roku se na platformách společnosti Meta (Facebook, Instagram, Messenger) objevily vyšší desítky reklam na podvodné stránky nabízející pomoc lidem, kteří přišli o své prostředky v internetovém podvodu – například při forex tradingu nebo investování skrze kryptoměny. Dosah každé takové reklamy je různý – od dvou set do padesáti tisíc osob, kterým se zobrazila na sociální síti. Stejně tak každá reklama odkazuje na různé podvodné stránky – nejen na tu již zmíněnou s doménou xenoglyph.info. „Byl jste podveden? Zkontrolujte, zda je vaše jméno na seznamu pro vrácení peněz,“ hlásá jedna z reklam s fotografií elegantní ženy v kostýmku. Dolní část obrázku je navíc doplněna o loga Policie České republiky, Interpolu nebo České obchodní inspekce.

Tyto reklamy mají jedno společné – spravuje je facebooková stránka Nature let, jejíž poslední aktivita na profilu byla právě v období spuštění reklamní kampaně – v říjnu 2024, kdy si stránka změnila profilovou fotku na obrázek s miskami vah spravedlnosti. Při vyhledávání v knihovně reklam společnosti Meta se po zadání různých klíčových slov s tématem vrácení ukradených peněz zobrazovala pouze tato facebooková stránka. Její předchozí příspěvky obsahovaly recepty na tvarohový koláč nebo jahodový cheesecake. Jen za minulý týden bylo pod touto stránkou na sociálních sítích platformy Meta (Facebook, Instagram, Messenger) aktivních téměř 40 reklam slibující vrácení peněz nebo výhodné investice.

Jedna z reklam odkazovala právě na stránku xenoglyph.info, která zneužívá jméno světové právnické firmy Simmons & Simmons a používá také fotky pracovníků této firmy. Webovou stránku xenoglyph.info zařadila tato firma na svůj seznam „Upozornění na podvody“.

Stránka xenoglyph.info není jediná, jež láká vrácením peněz, existují desítky dalších v různých jazycích, jako je třeba web s doménou neurosphex.vip, který zneužívá mimo jiné loga českých bank, ale i deepfake videa s falešnými recenzemi spokojených zákazníků.

Webové stránky jsou propojeny skrze hosting na stejných IP adresách, kde vznikly ve stejný čas a pravděpodobně je založili stejní lidé. Jde například o quantaflux.vip vydávající se za právní kancelář zaměřenou na vracení ukradených peněz nebo zefralim.info lákající na výhodné investice. Mnohé stránky nejsou v češtině, ale například v turečtině, makedonštině nebo ruštině, přičemž slibují to samé – „vrátíme vám ukradené peníze“. Velká část webů přitom ještě není spuštěna, návštěvník se na nich setká pouze s nápisem v ruštině – „stránky se vyvíjejí“.

Ukradená telefonní čísla

Redakce investigace.cz zavolala na telefonní čísla, z nichž podvodníci volají. Využívají totiž virtuální telefonní ústředny, což jim umožňuje zadat jakékoli telefonní číslo, které si buď vymyslí, nebo ukradnou. Podobná čísla zločinci používají, aby se jim oběť nemohla dovolat zpátky, kromě toho jsou tyto podvody často organizovány ze zahraničí a předvolba čísla cizí země, z níž volají, by mohla v potenciální oběti vzbudit nedůvěru.

„Volalo mi už asi padesát až šedesát lidí. Měli zmeškaný hovor od podvodníků, takže volali zpátky. Dovolali se ale mně, protože podvodníci zneužili moje číslo. Volali mi ale i podvedení. Jeden pán přišel o pět tisíc euro, další asi o 700 tisíc korun,“ popisuje muž, jehož číslo podvodníci zneužili.

Lidé, kterým se redakce dovolala, tvrdili, že ohledně získání ukradených peněz nikdy nikomu nevolali. Všichni měli ale jedno společné – jejich telefonní čísla byla veřejně dostupná na internetu a většinou šlo o jejich služební telefony.

Redakci na tento podvod upozornil třicetiletý stavbyvedoucí Munkhbat Byambasuren, jenž se s podvodníky rovněž spojil společně se svým kamarádem. Volalo jim několik lidí z různých čísel. „Když jsme se zmínili, že jsme vložili 280 tisíc do bitcoinmatu, volali snad každý den s tím, že je pomohou dostat zpět,“ popisuje. Poněvadž Byambasuren nereagoval, podvodníci volali z jiných telefonních čísel. „Volající mají přízvuk jako Ukrajinci nebo Rusové a jednou to byla i Slovenka, která byla extrémně zlá, posílala nás do patřičných míst a říkala, že bychom měli chcípnout,“ vypráví.

Redakci se zatím se nepodařilo zjistit, kdo za tímto podvodem stojí. Minulý rok česká policie společně s ukrajinskou ukončily činnost podvodného callcentra na území Ukrajiny, kde pracovalo přes deset lidí pocházejících z Česka, Ukrajiny, Moldavské republiky a Kazachstánu. Skupina pomocí spoofingu (falšování dat) a sociálního inženýrství kontaktovala Čechy, přičemž jim tvrdila, že byl napaden jejich bankovní účet. Ze sta podvedených lidí vylákali zločinci více než 50 milionů korun.

Předminulý rok policie rozbila organizovaný gang na Vysočině, jehož členové se vydávali za falešné bankéře. Skupina Čechů i cizinců tímto způsobem okradla podle Českého rozhlasu lidi o 200 milionů korun. Falešní bankéři často zneužívají čísla skutečných bank, takže je složité ověřit, zda jde skutečně o opravdového bankéře. „Nikdy neřešte finanční věci po telefonu s někým, kdo vám zavolal, ať už jde o výhodné nabídky investic, nabídky od mobilních operátorů, nebo hovory z banky. Pokud od takových subjektů sami něco potřebujete, tak jim zavolejte vy, a to na číslo, které si najdete na jejich webu,“ doporučuje datový novinář Českého rozhlasu Jan Cibulka, který se dlouhodobě zabývá internetovými podvody.

Přečtěte si

Továrna na podvody V: Spadla klec

Internetová kriminalita 

Právě vylákání finančních prostředků patří k jednomu z nejčastějších podvodů v kyberprostoru. Největší část internetových podvodů tvoří podle policejních statistik inzertní podvody s nedodáním zboží. Další část představují trestné činy využívající sociální inženýrství – tedy zneužívání důvěry lidí, z nichž pachatel vyláká finanční prostředky například pod záminkou výhodné investice.

Podvodníci zároveň využívají čím dál sofistikovanější strategie. „V posledním roce nebo dvou zaznamenáváme, že všechny jednotlivé formy podvodů jsou různě provázané. Stalo se i to, že lidem, kteří byli z nějakého důvodu podvedeni, volal poté další podvodník a nabízel pomoc při řešení,“ říká mluvčí policie Jakub Vinčálek. Pachatelé mají v internetovém prostředí mnoho výhod. „Ve prospěch pachatelů podvodů hraje už jen fakt, že nejsou na místě trestného činu. Jedná se velmi často o mezinárodní prvek, tedy jsou v jiné zemi. Používají čím dál lepší softwarové analytické nástroje a dostupnější techniky a prostředky k tomu, aby někoho uvedli v omyl,“ vysvětluje Vinčálek.

Celkově policie odhalí pouze 15,4 % případů trestných činů spáchaných v kyberprostoru. „V těchto případech je zkrátka náročnější vyšetřování – trestná činnost v internetovém prostředí má mezinárodní aspekt, takže vyšetřování je nákladnější, zabere více času během dožadování informací napříč světem,“ dodává mluvčí.

The post Nový internetový scam: Podvodníci „pomáhají“ podvedeným appeared first on investigace.cz.

Investiční podvod Juicy Fields se odehrával mezi lety 2020 a 2022. Novináři z německého investigativního média Correctiv zmapovali, kdo za tímto podvodem stál a kam se poděly peníze téměř dvou set tisíc podvedených investorů. Kromě hlavního organizátora Sergeje Berezina příběh zahrnuje bývalého policistu z ruského Petrohradu, ale také falešného hraběte z Německa. Mezi oběťmi jsou i Češi, jak redakce investigace.cz popsala v nedávném článku. Část podvodné infrastruktury navíc do Česka zasahovala.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Příběh Juicy Fields začal v Postupimské ulici v Berlíně. Tam od listopadu 2019 sídlila a později i otevřela obchod společnost Juicy Grow Gmbh. Nyní je na místě kadeřnictví.

Jednatelem firmy byl Victor Bitner. Podle zjištění německých novinářů z Correctivu šlo o ruského Němce, který se narodil v roce 1969 v Kazachstánu. Mnoho veřejně dostupných informací o něm neexistuje. Z britského obchodního rejstříku vyplývá, že před lety založil společnost zaměřenou na přenosné grily, po které ovšem zbyly jen dluhy.

Podle informací Correctivu z prostředí tajných služeb existují náznaky, že Bitner je v kontaktu s ruskými zpravodajskými službami. V roce 2018 informoval deník The New York Times o neúspěšné zpravodajské operaci v Berlíně: Nejmenovaný Rus chtěl prý koupit kompromitující materiály ohledně Donalda Trumpa. Tento muž je podezřelý z „nejasných vazeb na ruské zpravodajské služby a východoevropské kyberzločince“. Mělo jít právě o Bitnera.

Zabít Bitnera 

V průběhu roku 2021 to vypadalo, že investiční platforma Juicy Fields jen kvete. Investoři se chlubili, kolik si vydělali peněz (mnohdy výnos dosahoval až 65 procent), značka Juicy Fields se účastnila propagačních akcí a nabírala spousty nových investorů. Mimo to publikovala i propracovaná videa včetně písně se známým německým rapperem. V listopadu 2021 se její stánek také objevil na českém Cannafestu. Byl se tam podívat i Adam, jeden z podvedených investorů a zároveň spolupracovníků Juicy Fields, který o svých zkušenostech promluvil v předešlém tématickém článku investigace.cz. Na Cannafestu se potkal se Zvezdou Laurić, s níž byl v kontaktu už dříve a která pro Juicy Fields pracovala jako vedoucí komunikace a organizátorka akcí. Sama tvrdí, že přišla asi o 70 tisíc eur, její role v organizaci však není jasná.

V březnu 2021 se společnost Juicy Grow stala společníkem české firmy Solid Business. Ředitelem je třiasedmdesátiletý důchodce Jiří Jindra, který si přivydělává jako hlídač a občas se věnuje zedničině, malířství pokojů a štukatérství. Do práce s sebou nosí mačetu. „Nikdy nevíte, kdy se tam objeví toulavý pes. Lidí se nebojím, ale psovi se neubráníte,“ podotýká. Zřejmě jde o nastrčeného ředitele, neboť investigaci.cz původně řekl, že neví, zda je ve firmě stále zapsán jako jednatel.

Při zakládání společnosti za něj jednala prostřednictvím plné moci Anastasija Gurich, která v České republice v té době zakládala firmy na klíč, což inzerovala na svých stránkách v ruštině. „Na nic si nevzpomínám,“ odpověděla redakci na dotazy o firmách Solid Business a Juicy Grow Gmbh.

Během osobní schůzky s redaktorkou investigace.cz si naopak vzpomněl pan Jindra. „Byl jsem v minulosti v tíživé finanční situaci, dostal jsem za to nějaké peníze,“ tvrdí o své roli v Solid Business. Podle jeho dalších slov na začátku obdržel „asi tisícovku“ od Anastasiji Gurich. „Potřebovala nějakého Čecha, aby mohla firmu založit,“ vysvětluje Jindra. „Teď bych měl dostávat asi 600 měsíčně, ale dlouho se mi už neozvala,“ říká. „Už s tím nechci mít nic společného, teď řeším, jak to ukončit. Už na začátku jsem té paní řekl, že když se ukáže, že je to nějaká křivárna, půjdu na policii,“ doplňuje.

Firma Solid Business není jediná společnost, kde je Jindra zapsán jako jednatel. „Kvůli jedné firmě jsem byl vypovídat i na policii,“ popisuje. Solid Business od roku 2021 nezveřejňuje účetní závěrky.

Rok 2021 pro Juicy Fields nebyl ve skutečnosti tak růžový, jak firma prezentovala. Hned na jaře začali hlavní strůjce podvodu Sergej Berezin a jeho okolí podezírat Bitnera z toho, že zmizel i s penězi v hodnotě 1,5 milionu eur, což je v přepočtu skoro 38 milionů korun. Igor Kekšin, jenž pro Juicy Fields pracoval jako „bezpečák“ neboli muž pro „drsné“ věci, řekl Correctivu, že měl Bitnera vypátrat a „dostat pod kontrolu“.

Kekšin býval policistou v oddělení hospodářské kriminality v Petrohradě. Toto místo ale opustil a začal pracovat pro ruské kriminální skupiny, načež strávil tři roky ve vězení za únosy a vydírání. Po propuštění ho zaměstnal Jevgenij Prigožin, někdejší šéf žoldácké skupiny wagnerovci, popisuje Kekšinovu kariéru web Correctiv s odkazem na uniklé dokumenty. U Prigožina dělal podobnou práci jako později v Juicy Fields – v oddělení vnitřní bezpečnosti.

Přečtěte si

Juicy Fields: Investoři do léčebného konopí přišli o miliardy korun

Později prý Kekšin dostal další úkol, a to přímo od Berezina – zabít ředitele Bitnera. Reportérský tým Correctivu jej konfrontoval ohledně všech policejních obvinění, všechna ale popřel. Kekšin posléze figuroval jako klíčový svědek berlínské policie.

Po problémech s ředitelem Bitnerem německá firma Juicy Grow přestala hrát v podvodném schématu hlavní roli. Juicy Fields nato záhy přešla na mezinárodní půdu – na podzim koupila dvacetiprocentní podíl ve švýcarské společnosti Luxburg Carolath Holding AG, která následně změnila jméno na JuicyFields AG.

Kdo za tím stojí

Podle informací Correctivu a jeho mediálních partnerů lze v organizaci Juicy Fields identifikovat několik úrovní řízení podvodu. Na vrcholu stojí Sergej Berezin, jenž byl v dubnu tohoto roku na základě španělského obvinění a následného zatykače vydaného Europolem zatčen v Dominikánské republice a nyní sedí ve španělském vězení. Muž číslo dvě byl Vitalij Markevič, na nějž byl rovněž vydán zatykač, ale zřejmě se skrývá v Rusku.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Noticias Telemicro (@ntelemicro5)

Pod Berezinem a Markevičem následuje dalších osm až deset lidí, převážně mužů, ale i žen. Téměř všichni pocházející z Ruska a měli na starost především legalizaci výnosů z podvodu. Jde o fixery a manažery, kteří zajišťovali převody peněz nebo komunikaci na sociálních sítích.

Existuje podezření, že hlavní organizátoři se na evropské investory zaměřují již několik let. Jak popisují novináři z Correctivu, vyplývá to z uniklých dokumentů, příspěvků na sociálních sítích a internetových archivů. Jedna část skupiny například stála za projektem Miracle Tele, v němž Vitalij Markevič používal pseudonymy Alimov a Grigonogov. Firma Miracle Tele měla sídlo v Praze a poskytovala nejen telekomunikační služby, investorům nabízela i firemní podíl, přičemž namísto akcií prodávala vlastní kryptoměnu. Společnost působila v letech 2018–2019. Druhý podvod s názvem Recyclix fungoval v letech 2015–2017, firma s tímto názvem tehdy měla hlavní sídlo ve Varšavě. Nabízela falešné recyklační systémy, přičemž investovala do plastového odpadu, jenž měl být přeměněn na lukrativní granulát. Recyclix mířil skrze webové stránky i sociální sítě také na české investory.

Hlavní organizátoři však v oficiálních rejstřících podvodných firem zapojených do Juicy Fields nefigurují. Za švýcarskou Juicyfields AG a za amsterdamskou Juicy Holding BV stojí Němci se šlechtickými tituly, včetně knížete a několika hrabat. Obě zmíněné firmy spojuje jeden člověk, který si říká Friedrich Ulrich Maximilian Johann Graf von Luxburg Fürst zu Carolath-Beuthen. Pro německé státní zastupitelství je to jeden z klíčových hráčů podvodného schématu. Podle Correctivu mají vyšetřovatelé podezření, že ruským šéfům Juicy Fields nabízel praní špinavých peněz.

Von Luxburg na dotazy Correctivu a jeho mediálních partnerů nereagoval. Teprve poté, co mu zavolali, tvrdil, že platformě Juicy Fields „pouze prodal firmu“. Což se shoduje s tiskovým prohlášením, které po krachu celého systému v létě 2022 vydala skupina Luxburg Carolath. Uvádí se v něm, že členové představenstva a jednatelé se považují „za oběti zločinecké konopné platformy“ a že „nikdy neměli přístup k finančním prostředkům“.

Lidé, kteří pracovali ve společnosti Juicy Fields v období před jejím koncem, si to ale pamatují jinak. „Friedrich se objevil z ničeho nic a představil se jako hlavní právník Juicy Fields,“ sdělil Thomas Stieger reportérům z Correctivu. Stieger je bývalý švýcarský finanční expert, jenž pro Juicy Fields pracoval od konce roku 2021 a nakonec sám pomohl odhalit strůjce podvodu.

Schůzka na Kypru

Dění okolo Juicy Fields vyvrcholilo 14. července 2022. Dva nebo tři dny předtím odletěl Stieger s dalšími dvěma manažery na Kypr, protože se vyskytly problémy s přístupem k bankovnímu účtu, což hodlali vyřešit přímo na místě s tamní bankou iSX. Stieger tvrdí, že jim šéf banky ukázal falešné dokumenty s falešnými podpisy. Údajně jim řekl, že nebudou moci opustit ostrov a že se ocitli v centru případu praní špinavých peněz. Během šesti měsíců totiž mělo jejich účtem protéct půl miliardy eur.

Generální ředitel banky Nikogiannis Karantzis však Steigerovu výpověď zpochybňuje: Dokumenty předložené na schůzce prý nebyly zfalšované. Nezmínil se o částce půl miliardy eur, ale přesto vše nahlásil na policii.

Schůzka se udála v době, kdy se investorům nalákaným firmou Juicy Fields nedařilo přihlásit se na její platformu a v telegramových skupinách panoval chaos. Kolovaly tam falešné pasy ruských provozovatelů, seznamy skutečných vlastníků včetně fotografií a pseudonymů Berezina, Markeviče a dalších. V následujících dnech obdržela německá policie stovky trestních oznámení od podvedených investorů a dodnes přibývají další.

Když se vyšetřovatelé vydali v létě 2022 po stopě, narazili nejprve na německé podnikatele a manažery ze skupiny Luxburg Carolath. Ti tvrdili, že byli sami podvedeni, přičemž odkazovali na skupinu Rusů s falešnými jmény. Vyšetřovatelé to podle reportérů z Correctivu zatím považují za čistě ochranné tvrzení.

Falešný hrabě

Hlavním podezřelým je zmiňovaný Friedrich Ulrich Maximilian Johann Graf von Luxburg Fürst zu Carolath-Beuthen. Jeho známí jej popisují jako žoviálního muže, který kouří doutníky a má v oblibě si luxusní zboží. Zdá se, že má i jisté konexe – na jedné fotografii je s bývalým německým kancléřem Gerhardem Schröderem, na jiné pózuje vedle ázerbájdžánského velvyslance.

Ve skutečnosti nejde o žádného hraběte. Narodil se jako jeden z osmi synů zemědělce v Rittsteigu v Bavorsku a Von Luxburgové se od něho distancují. „Toho Friedricha neznáme a nikdy jsme s ním nebyli v kontaktu,“ řekla novinářům Correctivu rodina von Luxburg, což je malý šlechtický rod z Dolních Frank. Jeden z členů rodiny byl údajně vážně nemocný a krátce před svou smrtí v 90. letech minulého století adoptoval muže, kterému prý poté a zřejmě za peníze přenechal rodový titul.

Falešný hrabě strávil ve vězení celkem devět let. Rozsudek z roku 2006 má Correctiv se svými mediálními partnery k dispozici. Podle něj nabízel jménem fiktivní banky bezcenné investice a prodával akcie neexistující společnosti na výrobu systémů pro větrnou a solární energii.

Berlínské státní zastupitelství se domnívá, že falešný hrabě byl najat kvůli praní peněz společnosti Juicy Fields. Údajně obdržel tři až pět milionů eur. Zda jsou podezření opodstatněná, ukáže až soudní řízení.

Nepravý aristokrat byl zatčen v dubnu při mezinárodní razii proti organizátorům Juicy Fields, stejně jako Victor Bitner. Policie chtěla zatknout také Vitalije Markeviče, kterého hledala v Ruském domě v Německu, neboť tam měl zaregistrovanou adresu. Na místě po něm ale nenašli žádnou stopu. Podle prohlášení Ruského domu se tam Markevič zřejmě zaregistroval „podvodně nebo s použitím falešných dokumentů“.

Kde skončily peníze 

Vyšetřovatelé odhalili finanční toky Juicy Fields do rozsáhlých mezinárodních sítí. Peníze šly přes více než padesát společností v přibližně dvaceti zemích. Vklady putovaly nejprve na Kypr do banky iSX a dále do Litvy, na Maltu či do Estonska. Postupně byly většinou přeměněny na kryptoměny a jejich další směřování je nejasné.

Podle média Correctiv analýza toků kryptoměn ukazuje na spojení s Ruskem – asi pět milionů eur údajně proudilo přes různé mezistanice na kryptografickou burzu Garantex v Moskvě. Tato burza je v USA pod sankcemi, protože ji k přesunům peněz ve velkém využívají teroristé a zločinci. Jak ukazují zjištění investigativních novinářů, tato platforma má i vazby na ruskou vládu. Berezin a jeho partnerka si také koupili nemovitosti na Tenerife.

The post Juicy Fields: Podvod za miliardy korun s falešným hrabětem i českou firmou appeared first on investigace.cz.

Juicy Fields byl investiční podvod obrovských rozměrů, jenž se odehrával v letech 2020–2022. Strůjci platformy slibovali pohádkové výnosy z investic do léčebného konopí, které však ve skutečnosti neexistovalo. Podvedli 186 tisíc investorů, mezi nimiž jsou i Češi. Hlavní osnovatel celého podvodu nyní sedí ve španělském vězení. 

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

„Věřili jsme tomu všichni,“ vypráví investigaci.cz Adam (jeho pravé jméno redakce zná, přál si však zůstat v anonymitě) o svých zkušenostech s investiční platformou Juicy Fields. Studoval tehdy vysokou školu a chtěl si zajistit pasivní příjem, a tak na internetu hledal různé možnosti, kam by mohl investovat. Platforma Juicy Fields se objevila jako jedna z prvních nabídek ve vyhledávači. „Proces před mou první investicí byl extrémně dlouhý, pročítal jsem si recenze, zjišťoval informace, pronikal jsem do toho a hledal si vztah s tou značkou,“ říká. Recenzí sice nebylo moc, projekt Juicy Fields teprve začínal, ale podle Adama vypadala firma důvěryhodně. „Jejich obchodní strategie mi přišla legitimní, sledoval jsem také v telegramových skupinách, jak to vychází ostatním investorům. Juicy Fields se navenek i dost prezentovala, pořádala různé eventy a vypadala velice transparentně,“ popisuje. Pak přišla první investice. „Mou důvěru utvrdilo i to, že byli na českém Cannafestu,“ říká Adam.

Investování fungovalo následně: Poté, co se investoři přihlásili ke svému účtu na platformě Juicy Fields, mohli nakupovat virtuální sazenice lékařského konopí. Společnost tvrdila, že za každou zakoupenou virtuální sazenici vysadí pěstitelé skutečnou rostlinu na licencovaných farmách. „Nepamatuji si přesné částky, ale vím, že nejlevnější byla za 50 euro (kolem 1 200 korun českých, pozn. red.),“ popisuje Adam s tím, že investice se spolu s výdělkem vrátila za 108 dní.

Přečtěte si

V resortu na Kapverdách přišli o peníze také drobní čeští investoři

„Zisk činil třeba 15 eur navíc. Nebyl to zase tak velký výnos, ale ani malý. Aby člověk něco vydělal, musel do toho naházet hodně, nakonec tomu investor strašně rychle propadne a hází tam všechno,“ říká. Sám přišel asi o 15 až 20 tisíc korun. „Já byl z těch, kdo nepřišli o tolik, někteří tam rvali víceméně všechny své příjmy.“

Adam se po nějaké době přihlásil do takzvaného affiliate programu Juicy Fields, což znamenalo, že jejich značku propagoval a komunikoval s potenciálními klienty. Podle jeho slov vše opět vypadalo transparentně. „Sice jsme reálně nevěděli, kdo firmu založil, ale oni nám to dokázali tak dobře naservírovat, že nám to bylo vlastně jedno,“ líčí své zkušenosti.

Přes 180 tisíc podvedených

Jednoho dne se Adam marně pokoušel přihlásit ke svému kontu. Bylo to v červenci 2022, kdy napětí ve skupinách sdružujících investory Juicy Fields začalo narůstat. A protože žádnému z investorů nefungovalo přihlašování na platformu, znamenalo to, že se nemohli dostat se ke svým penězům. Pole léčivého konopí totiž pravděpodobně nikdy neexistovala.

Podle Europolu dosahují celkové škody způsobené nejen investicemi do falešné platformy pro pěstování konopí výše 645 milionů eur, což je v přepočtu více než 16,3 miliard korun. Skutečné škody však mohou být podstatně vyšší.

Do tohoto propracovaného Ponziho schématu totiž převedlo své finance přibližně 186 000 lidí. (Název se používá podle Charlese Ponziho, italského podvodníka v pyramidových schématech.) Kolik investorů pocházelo z České republiky, není jasné. Česká telegramová skupina čítá pár desítek členů. Švédský advokát Lars Olofsson, který oběti investičního podvodu zastupuje, má zhruba 4 500 klientů z celého světa, a jak sdělil investigaci.cz, kolem dvaceti klientů je z České republiky.

Kdo to celé vymyslel?

Za strůjce podvodu je považován Sergej Berezin, syn jaderných fyziků z Petrohradu. Na internetu vystupoval pod různými identitami – v rámci Juicy Fields zejména pod pseudonymem Paul Bergholt. Letošního dubna byl na základě španělského obvinění a následného zatykače vydaného Europolem zatčen v Dominikánské republice a nyní sedí ve španělském vězení.

Podle zprávy Europolu policisté z jedenácti zemí zatkli v dubnu celkem devět lidí. Během vyšetřování byly zabaveny nebo zmrazeny miliony eur – 4 700 000 eur na bankovních účtech, 1 515 000 eur v kryptoměnách, 106 000 eur v hotovosti, k tomu nemovitosti v hodnotě 2 600 000 eur. Orgány činné v trestním řízení rovněž zajistily několik luxusních vozidel, uměleckých děl, hotovost, různé komfortní předměty a velké množství elektronických zařízení i dokumentů. Akce se zúčastnili i policisté z České republiky. „Náš útvar v této věci prováděl pouze dílčí úkony, a to cestou Ředitelství pro mezinárodní policejní spolupráci Policejního prezidia ČR,“ sdělil investigaci.cz Jaroslav Ibehej, mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu.

The post Juicy Fields: Investoři do léčebného konopí přišli o miliardy korun appeared first on investigace.cz.

Policisté a prokurátoři z deseti evropských zemí provedli na začátku listopadu razie v call centrech v Albánii, Gruzii, Severní Makedonii a Ukrajině. Centra měla provozovat organizovaná zločinecká skupina, která pod příslibem falešných investic podvedla až stovky tisíc lidí po celém světě, jak jsme odhalili v rámci projektu Továrna na podvody. Česká policie se zátahů nezúčastnila.

Policisté během razií prohledali patnáct call center (šest v Albánii, pět v Gruzii, tři v Ukrajině a jedno v Severní Makedonii) a zatkli pět podezřelých osob. Zabavili také více než 500 elektronických zařízení, přes 340 000 eur v hotovosti, několik mobilních telefonů, peněženek s kryptoměnami, dokladů totožnosti, platebních karet a stovky dalších dokumentů. Mimo to zablokovali i několik bankovních účtů.

Eurojust (Jednotka Evropské unie pro justiční spolupráci) sice zátah přímo nespojila s Továrnou na podvody, kterou jsme spolu se švédskými novináři z Dagens Nyheter a z mezinárodní novinářské sítě OCCRP odhalili v březnu 2020, ale katalánská policie našim kolegům z OCCRP potvrdila, že operace byla zaměřená na společnost Milton Group, jež síť podvodných call center provozovala a kterou jsme v našich článcích zmiňovali. Tuto informaci potvrdil kolegům také zdroj z ukrajinské policie. S našimi články se také shoduje modus operandi skupiny popsaný vyšetřovateli.

Mezi oběťmi mezinárodní zločinecké skupiny byli i Češi. Naše redakce se s nimi spojila a jejich zkušenosti v sérii článků Továrna na podvody popsala.

Přečtěte si

Továrna na podvody I: Dobrý den, tady miliony

Podvodníci vytvářeli falešné investiční platformy, jejichž prostřednictvím měly oběti získat až neuvěřitelně vysoké výdělky s minimálním úsilím, a to díky investicím do kryptoměn, akcií, zboží, cizích měn a podobně. Oběť tak směle „investovala“, přičemž mohla sledovat, jak její zisky, zločinci pochopitelně simulované, rostou. Bod zlomu nastal v okamžiku, kdy si své investované peníze chtěl takto podváděný člověk vybrat. V tu chvíli přišly na řadu různé předstírané poplatky, kterými jej podvodníci bombardovali do doby, kdy byl ochotný platit.

Kromě propracovanosti i organizovanosti celého systému je Továrna na podvody unikátní také svým rozsahem. Podle Eurojustu ukazuje velikost vyšetřování bezprecedentní rozměr podvodu. Oběťmi se staly stovky tisíc investorů po celém světě, přičemž způsobené škody se odhadují na více než 200 milionů eur ročně. Skupina podvodníků vytvářela tolik falešných investičních společností (v jednu chvíli až tucet týdně), že je stěží dokázali dostatečně rychle pojmenovat, a museli se proto obrátit na automatické generátory názvů.

Vyšetřování tohoto druhu kybernetického podvodu začalo podle Eurojustu v roce 2018, přičemž do dnešního dne zahájilo soudní řízení proti organizované skupině celkem sedm zemí. Kromě pěti zatčených, kteří měli mít na starosti call centra s více než dvěma tisíci zaměstnanci, policie stále pátrá po dalších šesti podezřelých.

Za tuto kauzu jsme získali ocenění IJ4EU Impact Award 2020.

Autor článku: Lukáš Nechvátal
Autorka úvodní grafiky: Lenka Matoušková

The post Továrna na podvody V: Spadla klec appeared first on investigace.cz.

Mladý a dobře oblečený muž na kameru česky vypráví, jak díky algoritmu, který naprogramoval, úspěšně obchoduje s kryptoměnami na korejské burze. Dokonce tak úspěšně, že se rozhodl své know-how předat, aby si také ostatní prostí lidé přišli na své a stali se milionáři. Asi není nutné dlouze vysvětlovat, že ve skutečnosti nejde o altruistický projekt neznámých českých kryptomilionářů, ale o podvod, který má za cíl vytáhnout z lidí peníze. Nejedná se také ani zdaleka o jediný podvod, ve kterém hrají roli kryptoměny, se kterým se můžete jakožto běžní uživatelé internetu setkat. Takových případů je v poslední době čím dál víc. Jak rozpoznat legitimní investiční nabídku od té falešné? Co se se ztracenými penězi může dít dál? A co se dá v takových případech dělat?

Rozhovor s datovým novinářem a předsedou správní rady investigace.cz Honzou Cibulkou, který se dlouhodobě věnuje internetové bezpečnosti. Dostupný na všech podcastových platformách.

The post Podcast ODPOSLECH: Jak se nestat obětí podvodů na internetu – rozhovor appeared first on investigace.cz.