V Česku vlastní firmy Izraelec, který je minimálně od roku 2020 spojen se společností Intellexa, jež vyvinula spyware Predator, zneužívaný vůči aktivistům, novinářům a opozičním politikům. V jedné z jeho dalších firem zase působí Polka, která převzala funkci ředitelky jedné z firem Intellexy – Cytrox – po penzistce z Beskyd. Ta o své významné pozici zřejmě vůbec nevěděla, její zeť je ale na Intellexu také napojený.  

Po uvalení amerických sankcí v roce 2024 online aktivita společností navázaných na vrchní představitele spywarového konsorcia firem Intellexa utichla. Jak ale zjistili výzkumníci z Insikt Group americké společnosti zabývající se kybernetickou bezpečností Recorded Future, spyware Predator, který firma vyvinula, je po celém světě aktivně využíván i nadále. Novináři z ICIJ pro změnu odhalili, že letos na jaře začal být opět aktivní web firmy s kosmetikou Medovie, kterou založila Sara Hamou, jedna z klíčových postav konsorcia Intellexa.

Konsorcium Intellexa vytvořil bývalý manžel a byznyspartner Hamou, Tal Dilian, jenž sloužil v elitní izraelské zpravodajské jednotce a je také propojený s jinou spywarovou firmou, NSO Group, která vyvinula spyware Pegasus. On i Hamou jsou momentálně obžalováni za porušení listovního tajemství v souvislosti se zneužitím spywaru Predator v Řecku.

Firmu Medovie, jež prodává kosmetiku na kožní problémy, provozuje portugalská společnost, jejíž jednatelkou je od loňského listopadu Sylwia Jastrzębska, tedy Polka, která působila jako ředitelka firmy Cytrox spadající pod Intellexu. Tou se stala poté, co naše redakce navštívila v květnu 2023 tehdejší ředitelku Cytroxu – penzistku z malé vesnice na Beskydsku. Ta o své funkci ale nic nevěděla.

Když se naši kolegové z polského média Frontstory tehdy Jastrzębské ptali na její novou pozici ve společnosti Cytrox, nejprve tvrdila, že se jedná o shodu jmen. Následně požádala o zaslání otázek, na které nikdy neodpověděla a záhy si smazala instagramový účet, přes nějž z její strany konverzace proběhla.

Přečtěte si

Výrobce spywaru Cytrox změnil vedení z české seniorky na mladou Polku. Je možné, že o tom ani jedna nevěděla

„Opravdový ráj 🥰 Nejkrásnější východy a západy slunce 🌅,“ píše Jastrzębska v recenzi na Google mapách k Casa de levy neboli vile s bazénem na kopci nad městem v centrálním Portugalsku. Na svém instagramu z „ráje“ přidává od dubna 2023 pravidelně videa se západem slunce z této destinace, naposledy tak učinila před dvěma týdny. Ve své googlové recenzi zároveň vyzdvihuje skvělého majitele této dovolenkové destinace.

Majitelem nemovitosti je izraelský podnikatel Amos Levy, šedesátník, který před více než dvaceti lety v Tel Avivu založil vyhlášený noční klub The Dungeon. Podle zjištění ICIJ je Jastrzębska také předsedkyní představenstva Levyho varšavské společnosti Douro Dynamics. ICIJ rovněž uvádí, že v červnu 2024 Levy založil portugalskou společnost Odyssey in the Sky a následně ji využil k akvizici kyperské společnosti od výše zmiňovaného Tala Diliana.

Naše redakce před časem získala balík dokumentů, jež mapují aktivity Izraelce žijícího v českém Krnově, který léta fungoval jako obstaravatel všeho, co spywarové konsorcium Intellexa potřebovalo. Muž jménem Dvir Horef Hazan například nakupoval a dodával technické vybavení, z něhož lze sestrojit špionážní zařízení typu stingray (technologií stingray je například v Česku používaný systém Agáta).

Přečtěte si

Spywarová firma Intellexa platila programátorovi z Krnova

V sadě dokumentů je také přepravní prohlášení z prosince 2020, jehož obsahem je „18 palet počítačových součástek“. Zakázku zadala česká společnost Hadastech, kterou vlastní zmiňovaný kontraktor Hazan. Místem určení zásilky bylo Řecko, příjemcem společnost Intellexa SA. Dodavatelem byla izraelská společnost Amos Levy Consultant Ltd, nebo jen Amos Levi Ltd (v dokumentech k zásilce jsou uvedeny oba názvy).

Když jsme Amose Levyho před několika měsíci poprvé kontaktovali, zněl zmateně a na zásilku starou pět let si nedokázal vzpomenout. Poté nám napsal: „2020 je příliš dávno, covidová doba,“ a dodal, že je v důchodu a dá nám vědět, pokud si na něco vzpomene. Když jsme ho znovu kontaktovali, odmítl s námi mluvit.

Levy vlastní také tři společnosti v České republice. Žádná z nich nemá webové stránky a není jasné, čím se zabývají. Prostřednictvím jedné z nich – Tamani s.r.o. – v letech 2018 a 2020 proteklo několik milionů korun. V českém obchodním rejstříku Levy uvádí jako bydliště dům v Portugalsku, z nějž Sylwia Jastrzębska fotí a natáčí nejkrásnější západy slunce.

Všechny Levyho české společnosti mají jedno společné – buď je spoluvlastnil, nebo odkoupil od Amose Uzana či jeho manželky.

Přečtěte si

Špionážní technika z Krnova pro řeckou Intellexu

Jak investigace.cz již v minulosti napsala, Amos Uzan je izraelský podnikatel žijící v České republice. Podle jeho profilu na LinkedIn pracoval v letech 2003–2009 pro izraelskou vládu. V letech 2003–2006 zastával „bezpečnostní funkci” v kanceláři izraelského premiéra, poté byl od ledna 2008 do dubna 2009 mluvčím Knesetu (izraelského parlamentu). V letech 2006 až 2009 byl premiérem země Ehud Olmert, jenž později přiznal, že poskytoval poradenství společnosti Intellexa.

V roce 2009 se Uzan přestěhoval do Prahy, kde pracoval na izraelském velvyslanectví. Nyní podniká v realitách – jeho firma Conbiz s.r.o. zprostředkovává Izraelcům nemovitosti v Česku.

Uzanovou tchyní je zmiňovaná penzistka z Beskyd, jež byla, aniž o tom podle svých slov věděla, v letech 2022 až 2023 ředitelkou spywarové firmy Cytrox.

Amos Uzan na naše otázky neodpověděl.

Jedinou Google recenzí Jastrzębské z Česka je doporučení středomořské restaurace v centru Prahy. Jejím majitelem je další z byznysových partnerů Amose Uzana.

Autoři textu: Paul May, Zuzana Šotová 

The post Byznys se spywarem a kosmetikou. Další napojení osob kolem Intellexy na Česko appeared first on investigace.cz.

Několik osob z Česka pracovalo jako dodavatelé pro spywarovou firmu Intellexa, jejíž vedení řecká prokuratura stíhá za porušení zákonů o ochraně listovního tajemství. Produkt Intellexy, spyware Predator, byl totiž neoprávněně použit k odposlouchávání řeckého novináře Thanasise Koukakise a jedné další osoby. Díky dokumentům, které má naše redakce k dispozici, nyní přinášíme ucelenější obraz toho, jak řecká pobočka Intellexy spoléhala na dodavatele z Česka. 

Podle faktur, které se podařilo investigaci.cz získat, posílal Dvir Horef Hazan, usazený v českém Krnově, řecké pobočce spywarové společnosti Intellexa zařízení a součástky, které lze použít k sestavení odposlouchávacího zařízení s populárním názvem stingray (technologie stingray je například v Česku používaný systém Agáta), jež Intellexa v té době veřejně inzerovala. Ještě před svým působením v Intellexe měl Hazan vazby na vedení této firmy, konkrétně na Saru Hamou, jednu z obžalovaných řeckou prokuraturou.

Intellexa je konsorcium firem sídlících v několika zemích, které založil Izraelec Tal Dilian. Podle nejnovější zprávy Recorded Future je spyware Predator od Intellexy, v minulosti používaný i proti novinářům a aktivistům, stále aktivně využíván.

Kvůli aktivitám v oblasti sledování občanské společnosti zařadily Spojené státy v roce 2024 několik společností Intellexy, včetně řecké Intellexa S.A. a vedení firmy, na sankční seznam, což ve zkratce znamená, že v USA nemohou podnikat. V Evropě tyto společnosti ovšem sankcionovány nejsou.

Z dokumentů, jež máme k dispozici, vyplývá, že Dvir Hazan pracoval pro Intellexu jako dodavatel a prostředník, a to nejméně tři roky, a vyfakturoval v přepočtu přes 46 milionů korun.

Bývalá manželka a firma z Hong Kongu

Podle faktur a bankovních transakcí, které máme k dispozici, začal Hazan se Sarou Hamou spolupracovat v roce 2017. Společně s dalším Izraelcem, Itaiem Hamamim, který žije a podniká v Česku a kterého Hazan popisuje jako svého blízkého přítele, figurovali jako ředitelé v hongkongské firmě Guangzhou Commerce Limited. Dokumenty k působení firmy jsme našli v leaku z kyperského obchodního rejstříku, takzvaného Cyprus Confidential.

Kromě hongkongské adresy uváděla firma na svém webu dvě další sídla – jedno v kyperském Limassolu a jedno v Krnově. Na stejné adrese na Kypru sídlila i další společnost Sary Hamou, Censura Limited, jež si od hongkongské Guangzhou pravidelně účtovala tisíce eur za konzultace. Censura Limited zároveň přímo obchodovala i s Hazanem.

Guangzhou Commerce podle bankovních výpisů fungovala jako zprostředkovatel v distribuci reklamy. Mezi dokumenty, které máme k dispozici, je i ocenění portfolia firmy švýcarskou bankou EFG Bank z roku 2019, která jej ocenila na 800 tisíc dolarů (přes 18 milionů korun). Firmu Hamou zlikvidovala v roce 2022. Ředitelé ani majitelka se po celou dobu nezměnili. Na naši žádost o komentář Hamou nereagovala.

Z Krnova do Řecka

Svou první českou firmu založil Hazan společně se svým přítelem a byznys partnerem Itaiem Hamamim v roce 2017. V té době již několik let žil v Česku. Jako sídlo firmy tenkrát zvolili Hazanův dům v Krnově.

Většina Hazanových společností však sídlí nebo sídlila na jiné krnovské adrese – ve domě s oranžovou fasádou v ulici Revoluční, který vlastní společnost H.S.Three Holding, v níž Hazan do května 2025 vlastnil malý podíl.

Když jsme letos v březnu Krnov navštívili, sídlo společnosti bylo nepřehlédnutelné. Nacházelo se na hlavní silnici a bylo pokryto reklamními bannery různých místních internetových a telekomunikačních služeb. Na fasádě visela velká izraelská vlajka.

S izraelskou vlajkou přišel Hazan, jak nám vysvětlila drobná žena středního věku, která pracovala v jedné z kanceláří uvnitř budovy. Podle ní ji tam umístil v době izraelské invaze do Gazy po útoku teroristů z palestinského Hamásu v říjnu 2023.

Části budovy poškodily povodně v roce 2024. Muž pracující na opravě budovy tvrdil, že Hazana zná. Nevěděl však, kde se nachází, a o společnostech nechtěl hovořit. Na poštovní schránce byl seznam firem, z nichž některé patřily Hazanovi, jiné jeho spolupracovníkům, další s ním neměly nic společného. Prostřednictvím trojice těchto společností Hazan několik let dodával služby řecké společnosti Intellexa, ale i dalším firmám z konsorcia. Jedná se o Zambrano Trade, s. r. o., Hadastech, s. r. o., a Shilo, s. r. o., založené v letech 2019, 2020 a 2021.

Mezi prvními fakturami, které máme k dispozici, je ta z roku 2020 na částku v přepočtu 1,2 milionu korun za „použité vybavení laboratoře“. Celkem se částky na fakturách, jež Hazan a jeho společnosti vystavovaly řecké Intellexe S.A., vyšplhaly na téměř půl milionu eur (tedy přes 12 milionů korun).

Další faktury dokládají nákupy notebooků, modemů, routerů, programovatelných rádiových zařízení nebo serverů, a to včetně příslušenství k jejich ukotvení například na zeď. Některá ze zařízení by podle expertů, kterým jsme seznam technického vybavení ukázali, mohla sloužit k sestrojení zařízení nazvaného stingray. Ten umožňuje sledovat mobilní telefony v okolí a v některých případech se nabourat do přenášené komunikace. Takovou cestou se pak do telefonu může dostat i spyware.

Luca Melette, bezpečnostní konzultant a telekomunikační specialista, uvedl, že „USRP (typ rádia uvedený v seznamu) s GSM anténami by se daly použít k vytvoření falešné základnové stanice 2G/3G/4G/5G (tedy takzvanému stingray, pozn. red.), případně k sestavení IMSI catcheru“.

IMSI catcher je sledovací zařízení, které se tváří jako mobilní vysílač. Ve chvíli, kdy se k němu připojí mobilní telefon oběti, odhalí její unikátní identifikátor IMSI, pomocí kterého je možné ji sledovat. Investigace.cz konzultovala seznam vybavení také s Jurrem van Bergenem z Amnesty Tech, který potvrdil, že programovatelná rádia ze seznamu by se dala využít právě jako IMSI catcher.

V rozhovoru, který zakladatel Intellexy Tal Dilian poskytl Forbesu v roce 2019, předvádí svou speciálně upravenou odposlouchávací dodávkou s podobným zařízením.

Přečtěte si

Spywarová firma Intellexa platila programátorovi z Krnova

Projekt Aladin

Hazan pro Intellexu ale nedodával jen technická zařízení. Na faktuře ze srpna 2022 podnikatel uvádí jako předmět plnění „Payment for project POC, ‚Aladin‘“, tedy platbu spojenou s projektem Aladin.

Podle deníku Haaretz představila společnost Intellexa v roce 2022 koncept systému s názvem Aladin, jenž umožňuje infikování konkrétního mobilního telefonu na dálku, prostřednictvím online reklam. Systém byl údajně schopen provádět takzvané „zero-click“ útoky, kdy k infikování telefonu spywarem dojde, aniž musí uživatel cokoli udělat.

Hazan pro Intellexu dodal i stavitele stánků pro konferenci v Dubaji a později i pro pražský veletrh špionážního zařízení Prague ISS World pořádaný v roce 2022 (největším sponzorem této pravidelné akce je dodnes spywarová firma NSO Group), což nám sdělili tehdejší majitelé stánkařské firmy.

Pro Intellexu dodává služby i Michal Ikonomidis, Hazanův přítel a programátor z Krnova, jehož společnost FoxITech nezisková organizace Recorded Future identifikovala jako správce serverů, které spywarová firma používá.

Když jsme v Krnově po Hazanovi pátrali, našli jsme ho nakonec na adrese jedné z jeho firem. Mluvili jsme spolu krátce přes domovní interkom, Hazan nám nejdříve pohrozil policií, pak fyzickým násilím. „Jen si to nahrajte,“ konstatoval.

Jeho společník Itai Hamami na žádost o rozhovor uvedl, že si cení svého soukromí, a proto s námi mluvit nebude.

Firmy Zambrano Trade, s. r. o., Hadastech, s. r. o., a Shilo, s. r. o., oznámily likvidaci 1. listopadu 2024, měsíc poté, co investigace.cz zveřejnila první článek o napojení Hazana na společnost Intellexa.

Řecký soud

Soudní proces s Intellexou v Řecku začal v dubnu letošního roku. Athénská prokuratura obvinila čtyři osoby – Tala Diliana, Saru Hamou, oficiálního majitele Intellexy Felixe Bitziose a Giannise Lavranose, majitele řecké společnosti, která zakoupila Predator. Čtyři obžalovaní čelí obvinění za neoprávněný přístup k soukromým komunikačním systémům a údajům, jakož i za porušení zákonů o ochraně soukromí a údajů, konkrétně za sledování řeckého novináře Thanasise Koukakise a Artemis Seaford, bývalé zaměstnankyně společnosti Meta.

Soudní řízení je v současné době pozastaveno, protože soud neposkytl obžalovaným klíčové dokumenty v angličtině (jsou pouze v řečtině a tímto jazykem obžalovaní nemluví).

Novinář Koukakis nám řekl, že ačkoli má soud pokračovat na podzim, existuje i kvůli průtahům vážné riziko, že na dané trestné činy se bude vztahovat promlčecí lhůta, což by znamenalo, že další případy neoprávněného nasazení spywaru zůstanou nedořešeny.

Celkem mělo být v Řecku spywarem Predator napadeno 87 lidí, kromě novinářů také ministři, vysoce postavení úředníci, prokurátoři nebo vojenští důstojníci.

Podle Koukakise prokuratura další případy nedovedla do konce. „Tohle nebude jediný soudní proces související se skandálem nelegálního sledování. Jsme přesvědčeni, že budou postupně objasněny všechny aspekty tohoto případu – od toho, jak se Intellexa dostala do Athén, jak působila na území Řecka, až po informace o tom, jak spolupracovala s řeckou národní zpravodajskou službou,“ uzavírá novinář.

Líbil se vám tento text? Podpořte redakci investigace.cz

The post Špionážní technika z Krnova pro řeckou Intellexu appeared first on investigace.cz.

Špionážní software Pegasus od společnosti NSO Group byl podle nového soudního dokumentu použit během hackerské kampaně v roce 2019 k napadení celkem 1 223 uživatelů WhatsAppu v jedenapadesáti různých zemích včetně České republiky. 

Minulý týden byly zveřejněny soudní dokumenty, jež předložila společnost Meta v rámci žaloby, kterou podala v roce 2019 proti výrobci spywaru Pegasus, izraelské společnosti NSO Group. Meta viní výrobce sledovacích technologií z toho, že zneužil zranitelnost její chatovací aplikace WhatsApp a infikoval telefony celkem 1 223 uživatelů nacházejících se celkem v jedenapadesáti zemích, a to v průběhu pouhých dvou měsíců. Cílem útoku byli také obránci lidských práv, novináři a další členové občanské společnosti.

Soudní dokument konkrétně ukazuje, ve kterých zemích se nacházely oběti napadené spywarem Pegasus od NSO Group.

Nejvíce jich bylo v Mexiku (456 jednotlivců), Indii (100), Bahrajnu (82), Maroku (69), Pákistánu (58), Indonésii (54) a Izraeli (51), jak ukazuje tabulka s názvem „Počet obětí podle země“, kterou WhatsApp předložil soudu.

Oběti se však nacházely i v zemích, jako je například Španělsko (12 obětí), Nizozemsko (11), Maďarsko (8), Francie (7), Spojené království (2) a Spojené státy (1). Jedna oběť se vyskytla i v České republice.

„Byly napsány desítky článků, které v průběhu let dokumentují použití Pegasu po celém světě,“ sdělila webu TechCrunch Runa Sandvik, expertka na kybernetickou bezpečnost, jež dlouhodobě sleduje případy špehování spywarem. „Co však v těchto článcích často chybí, je skutečný rozsah útoků – počet obětí, které nebyly informovány; kterým nikdo nezkontroloval zařízení; které se rozhodly svůj příběh nesdílet veřejně. Seznam, který zde vidíme – jen v Mexiku 456 případů, v zemi s dobře zdokumentovanými oběťmi z řad občanské společnosti –, jasně ukazuje na faktický rozsah problému s tímto spywarem,“ řekla Sandvik pro TechCrunch.

Přečtěte si

Úřady mlčí, kontrola vázne. Země Visegrádu pod drobnohledem špionážního programu Pegasus

NSO Group a její zákazníci

NSO Group existuje od roku 2010 a na svém webu uvádí, že „pomáhá vládním agenturám předcházet terorismu a zločinu, aby zachránila tisíce životů po celém světě“. Firma je navázaná na izraelskou vládu, armádu i zpravodajské služby. Samotný software je klasifikovaný jako zbraň, proto se NSO Group zabývá jen klienty, které schválí izraelské ministerstvo obrany.

Přesněji řečeno na vývoz spywaru od NSO musí ministerstvo udělit licenci. Od roku 2007 v Izraeli platí zákon regulující vývoz kybernetických technologií. Agentura pro kontrolu exportu obrany (DECA) v rámci izraelského ministerstva obrany údajně „přísně omezuje“ licencování některých sledovacích produktů. Rozhoduje se podle vlastní analýzy potenciálních zákazníků.

Agentura prý v několika případech odmítla NSO tuto licenci udělit. Společnost NSO Group tvrdí, že software prodává jen bezpečnostním složkám demokratických zemí, kde její spyware slouží k boji proti kriminalitě. Jenže v médiích se mluví i o tom, že stát Izrael se snaží využívat prodej softwaru jako nástroj k upevňování a budování diplomatických vztahů s jinými státy. Licenci na software totiž firma prodávala i do nedemokratických zemí.

Přítomnost obětí v určité zemi však automaticky neznamená, že právě vláda této země byla zákazníkem, který spyware Pegasus proti dané osobě nasadil. Spyware totiž mohl použít jiný zákazník proti osobě nacházející se mimo svou vlastní zemi.

Přečtěte si

EU: Svoboda médií versus špionážní softwary

Jak upozornil server CTech, na seznamu je uvedena s jedenácti oběťmi Sýrie, přestože jde o zemi, které NSO nesmí Pegasus prodávat. Syrské oběti se tak mohly stát terčem útoků třetích zemí či cizích zpravodajských služeb. Nicméně Mexiko, Indie, Bahrajn a Maroko – tedy státy s největším počtem obětí uvedených v novém soudním dokumentu – byly již dříve hlášeny jako zákazníci NSO Group.

Například Mexiko podle článku deníku The New York Times z roku 2023, který cituje i mexické úředníky, utratilo za spyware NSO Group více než 60 milionů dolarů, což by mohlo vysvětlovat, proč se na seznamu nachází tolik mexických obětí.

Kromě tohoto seznamu obětí vedl soudní proces zahájený WhatsAppem i k dalším odhalením – například k faktům, že NSO Group odpojila deset vládních zákazníků poté, co se objevily zprávy o zneužívání jejich spywaru, a že nástroj NSO Group určený k hackování WhatsAppu stál až 6,8 milionu dolarů za roční licenci, přičemž jen v roce 2019 společnost utržila „nejméně 31 milionů dolarů“.

Loni WhatsApp dosáhl historického vítězství, když americký soud rozhodl, že NSO Group porušila americké zákony o hackingu tím, že se zaměřila na uživatele WhatsAppu. Dalším krokem v soudním řízení je nadcházející slyšení, které určí výši odškodnění, jež bude muset výrobce spywaru WhatsAppu zaplatit.

Špehování novinářů a aktivistů 

O tom, jak vlády zneužívají špehovací software, informovala investigace.cz v rámci globálního novinářského Projektu Pegasus.

Nejnovější odhalený případ útoku spywarem na novináře se týká Srbska. Organizace Amnesty International nalezla důkazy o tom, že letos v únoru byli napadeni dva redaktoři ze srbské sítě investigativních novinářů Balkan Investigative Reporting Network (BIRN), a to skrze zprávu s odkazem v chatovací aplikaci Viber. Během dvou let je to již potřetí, co Amnesty International zjistila, že spyware Pegasus je využíván proti srbské občanské společnosti.

Dva novináři, kteří byli v únoru 2025 špionážním softwarem napadeni, pracují pro web BIRN, jehož redaktoři často čelí výhrůžkám, obtěžování a účelově cíleným žalobám, a to i ze strany vysokých vládních úředníků – například současného starosty hlavního města Bělehradu Aleksandara Šapiće, jenž podal dvě samostatné žaloby proti BIRN Srbsko s tvrzením, že reportáže novinářů jsou pomluvy, poškodily jeho pověst a způsobily mu psychickou újmu. Sám přitom podle BIRN porušil zákon tím, že úřadům nepřiznal svou vilu v Itálii.

Minulý rok v říjnu zase vyšlo najevo, že spyware použila předešlá polská vláda proti aktivistce za práva žen Klementyně Suchanow. Zneužívání tohoto spywaru se provalilo také v dalších evropských zemích, včetně Řecka a Španělska. Jako první se k jeho používání přiznalo Maďarsko.

Přečtěte si

Šéfka ruského exilového média Meduza o útoku spywarem Pegasus: Dnes napadli mě, zítra napíchnou vás

The post Spyware Pegasus napadl přes 1 200 uživatelů WhatsAppu včetně jednoho z Česka, ukazuje soudní dokument appeared first on investigace.cz.

Meta potvrdila útok spywarem přes aplikaci WhatsApp. Cílem bylo devadesát aktivistů a novinářů, mezi napadenými jsou i občané Česka. Srbské instituce čím dál častěji využívají různé druhy špionážních softwarů proti vlastnímu obyvatelstvu. Apple požádal o zamítnutí své žaloby vůči NSO Group, obává se úniku citlivých informací. Ruská federální služba bezpečnosti (FSB) použila spyware ke sledování programátora obviněného z pomoci Ukrajině.

Společnost Meta, která vlastní platformu WhatsApp, odhalila zneužití spywaru Graphite od izraelské firmy Paragon Solutions proti devadesáti novinářům a aktivistům. Mezi poškozenými mají být občané Belgie, Řecka, Litvy, Lotyšska, Rakouska, Kypru, České republiky, Dánska, Německa, Holandska, Portugalska, Španělska a Švédska. Zástupci WhatsAppu uvedli, že útočníci spyware pravděpodobně poslali poškozeným ve formě infikovaného dokumentu PDF. Ve vyjádření pro The Guardian zástupci Mety také zmínili, že „nebyli schopni identifikovat klienty, kteří si údajné útoky objednali“ a že společnost informovala poškozené a předala jim informace, jak se bránit.

Firma Paragon Solutions původem z Izraele nabízí spyware, jejž prodává vládám na boj proti organizovanému zločinu a digitálním hrozbám. V prosinci roku 2024 firmu za více než 500 milionů dolarů koupila americká investiční skupina AE Industrial Partners. Deník Haaretz to označil za „začátek nové éry vztahů mezi Washingtonem a Jeruzalémem ohledně komerčního spywaru“.

Přečtěte si

Větší než Watergate? Znepokojivá zpráva o špehování v EU

Srbské úřady rutinně využívají špionážní software v rámci šikany a represí prováděných vůči svým občanům. Vyplývá to z výzkumu Amnesty International. Ve výstupu s názvem Digitální vězení je podrobně dokumentován vývoj situace v Srbsku, postupy tamních úřadů, typy použitého spywaru i jednotlivé případy napadení. Aktivisté a novináři, kteří na policejní stanici před výslechem odevzdali své telefony, si krátce po jejich navrácení všimli nestandardního chování. Laboratoře Amnesty International po analýze zařízení odhalily napadení spywarem.

Srbská policie a tajné služby využívají forenzní software Cellebrite, jenž mobil odemkne, extrahuje z něj data a umožní nainstalovat spyware. V minulosti tyto instituce využívaly Predator či Pegasus, nově pak v Srbsku na zakázku vytvořený software NoviSpy. Ten je technologicky méně vyspělý než například Pegasus, avšak dokáže zapnout mikrofon, kameru nebo pořizovat snímky obrazovky a dostat se k šifrované konverzaci. Napadení aktivisté popsali pro výzkum Amnesty International pocit ztráty soukromí, zvýšenou autocenzuru v soukromých online konverzacích a strach.

Přečtěte si

Výrobce spywaru Cytrox změnil vedení z české seniorky na mladou Polku. Je možné, že o tom ani jedna nevěděla

Společnost Apple požádala o stáhnutí své žaloby na firmu NSO Group. Reaguje tak mimo jiné na únik přísně zabezpečených dat v rámci sporu mezi WhatsAppem a NSO Group. Společnost Apple by totiž u soudu musela poskytnout striktně utajované interní informace o zabezpečení, které používá na ochranu uživatelů proti spywaru. Rozhodla se proto žalobu stáhnout, obává se totiž, že by tato data mohla uniknout.

Zároveň se podle Applu situace v průmyslu zabývajícím se výrobou špionážních programů od roku 2021, kdy společnost podala žalobu, významně změnila. Od té doby se na trhu objevila spousta nových firem specializujících se na špionážní programy, a pokud by data Applu unikla, mohly by je tyto firmy zneužít.

Přečtěte si

Špehovaní novináři a podezřelí politici. Maďarsko dva roky po kauze Pegasus

Ruské tajné služby (FSB) se pokusily pod pohrůžkou doživotního vězení naverbovat do svých služeb programátora. Ten je napálil a uprchl ze země. V dubnu roku 2024 byl Rus Kirill Parubec obviněn z vlastizrady za převod peněz do Ukrajiny. FSB mu po zatčení a vazbě trvající patnáct dnů dala na výběr mezi doživotním vězením, nebo spoluprací. Konkrétně mělo jít o špehování jeho blízkého přítele. Aby získal čas, Kirill nabídku spolupráce přijal. Jakmile mu příslušníci FSB vrátili telefon, všiml si podezřelé notifikace. Jakožto programátor se zájmem o kyberbezpečnost dokázal identifikovat spyware z rodiny Monocle, který je schopný poskytnout útočníkům kompletní vzdálený přístup k zařízení. Po tomto zjištění si s manželkou vypnuli telefony a podle pokynů lidskoprávních aktivistů odcestovali ze země.

Tajné služby do telefonu programátora nainstalovaly upravenou verzi aplikace pro nahrávání hovorů. Ta je navržena tak, aby opakovaně vyžadovala oprávnění přístupu k aplikacím, a díky tomu mohla z telefonu sbírat data o kalendáři, poloze, nahrávaní obrazovky, spouštět kameru a podobně.

Autorka textu: Jana Bílková

Přečtěte si

Šéfka ruského exilového média Meduza o útoku spywarem Pegasus: Dnes napadli mě, zítra napíchnou vás

Přečtěte si

Bylo by divné, kdyby Česko nemělo špionážní software, říká odborník

The post #zesvěta: Česko mezi zeměmi zasaženými útokem spywaru přes WhatsApp appeared first on investigace.cz.

Zpráva OSN odhaluje, jak obyvatelé Gazy čelí raketovým útokům, hladomoru a šíření nemocí kvůli kolapsu zdravotní péče. Nezletilí Venezuelci jsou nespravedlivě souzeni za účast na protestech proti prezidentu Nicolási Madurovi. Tvůrce spywaru Pegasus, izraelská společnost NSO Group, lobbuje u amerických republikánů, aby byla vyřazena z blacklistu, na nějž firmu USA umístily. Ázerbájdžánská vláda, která aktuálně hostí účastníky globálního klimatického summitu OSN, se snaží skrýt své aktivity v oblasti fosilních paliv. 

Nejvíce obětí konfliktu v Gaze představují ženy a děti z řad civilistů. Vyplývá to z nejnovější zprávy OSN. Izraelská vláda již v minulosti tvrdila, že útočí především na strategické cíle Hamásu a minimalizuje lidské ztráty používáním přesné munice. Z monitoringu OSN však vyplývá, že přes devadesát procent obětí v Gaze je zabito v rezidenčních budovách. Za většinu z těchto úmrtí přitom mohou zbraně s plošným účinkem, jež Izraelské obranné síly (IDF) používají v hustě osídlených oblastech.

Tamní obyvatelé čelí nejen útokům a bombardování, ale i hrozbě hladomoru a šíření nemocí způsobenému nedostatečnou zdravotní péčí. „Stará vojenská taktika obléhání zasáhla v Gaze i základní hygienické podmínky. To vede k šíření kožních a bakteriálních infekcí, které se velmi obtížně léčí, zvláště když chybí antibiotika, mýdlo a veškerá humanitární péče,“ vysvětlila na Inspiračním fóru festivalu Ji.hlava doktorka a anestezioložka Eva Kušíková z organizace Lékaři bez hranic. „Naši lékaři hlásí, že museli dětem amputovat končetiny bez anestezie a opakovaně používat jednorázové, již znečištěné obvazy.“

OSN zároveň upozorňuje na případy, kdy izraelské jednotky střílely na Palestince, kteří hledali humanitární pomoc. K těmto událostem docházelo zejména ve městě Gaza, odkud směřuje většina zásobování na sever oblasti.

Přečtěte si

„Odejít může jen ten, kdo má peníze.“ Lidé z Gazy platí tisíce dolarů za útěk přes Egypt

Masivní vysídlování Palestinců, hlavně z oblasti severní Gazy na jih, vedlo také k tomu, že mnoho nezletilých bylo odděleno od svých rodin. Podle UNICEFu se letos v únoru ocitlo v Gaze nejméně 17 000 dětí bez doprovodu. Navíc zde kolabuje nejen zdravotní, ale i vzdělávací systém: „Naše děti přišly o právo na vzdělání. Nemohou chodit do škol, nejen kvůli vystěhování, ale také proto, že mnoho školních budov bylo zničeno při bombardování. Snažíme se pro ně organizovat výuku v provizorních stanech, ale ty neposkytují vhodné zázemí a děti je nesnášejí. Mnoho dětí navíc musí pracovat – na trzích v Gaze je jich plno, vydělávají, aby uživily sebe i své rodiny,“ popsala dopad konfliktu na děti v Gaze tamní novinářka a bývalá učitelka Ruwaida Kamal Amer.

Desítky venezuelských teenagerů byly uvězněny kvůli své účasti na protestech proti letošním volbám, jež vyhrál prezident Nicolás Maduro. Volby byly podle demonstrantů zmanipulované. Zjištění OCCRP ukazuje, že soudní řízení s těmito nezletilými probíhají často online, bez řádné obhajoby a možnosti dokázat nevinu. Soudci ignorují předkládané důkazy a pod nátlakem nutí obžalované, aby se přiznali k trestnému činu terorismu. Rodiče nespravedlivě odsouzených mladistvých potvrzují, že jsou jejich děti ve vězení fyzicky týrány, mučeny elektrickými šoky a je jim odpíráno jídlo a léky. Rodiny musí platit vysoké úplatky, aby jejich blízcí dostali potraviny a základní lékařskou péči. Organizace amerických států (OAS) ve svém prohlášení únos a týrání nezletilých Venezuelanů odsoudila, vyzvala k jejich propuštění a k potrestání těch, kdo jsou za tyto zločiny zodpovědní. Přesto však mladí Venezuelci stále zůstávají ve vězení.

Izraelská společnost NSO Group, která stojí za vývojem špionážního softwaru Pegasus, lobbuje u konzervativních amerických zákonodárců. Cílem je dostat se z amerického blacklistu, kam ji v roce 2021 zařadila Bidenova administrativa. NSO argumentuje mimo jiné tím, že její technologie pomáhají hledat pohřešovaná izraelská rukojmí v aktuálním konfliktu v Gaze. „Republikáni pro ně budou snadnějším terčem než demokraté, pokud jde o vyvíjení nátlaku na Ministerstvo obchodu, aby společnost NSO Group vyřadilo ze seznamu (…),“ řekl pro web The Intercept výzkumník Ben Freeman z amerického think-tanku Quincy Institute. 

Zatímco NSO Group zintenzivňuje své lobbistické úsilí ve Washingtonu, v Kalifornii čelí již pátým rokem žalobám od platformy WhatsApp za porušování práv a soukromí uživatelů. V říjnu tohoto roku vznesla společnost WhatsApp rozsáhlá obvinění z porušení požadavků na zpřístupnění důkazů poté, co společnost NSO odmítla poskytnout svou interní e-mailovou komunikaci a zdrojový kód programu Pegasus. 

Přečtěte si

Úřady mlčí, kontrola vázne. Země Visegrádu pod drobnohledem špionážního programu Pegasus

Ázerbájdžánská vláda se během klimatického summitu snaží odvrátit pozornost od svých kontroverzních aktivit v oblasti fosilních paliv. Letošní Konference OSN o změně klimatu, známá také jako COP29, se koná od 11. do 22. listopadu v hlavním ázerbájdžánském městě Baku. Organizátoři byli kvůli výběru této lokace již dříve kritizováni, protože ekonomika Ázerbájdžánu je silně závislá na těžbě a exportu fosilních paliv, oficiálními partnery konference jsou navíc společnosti s vazbami na prezidenta Ilhama Alijeva. Jeho vláda je dlouhodobě spojována s korupcí, porušováním lidských práv a podporou organizovaného zločinu. Alijevova politika rovněž vedla k etnickým čistkám a vysídlování Arménů během konfliktu v Náhorním Karabachu, jak podrobněji popisujeme v našem článku.

Přečtěte si

Zatímco v Karabachu umírali civilisté, Ázerbájdžán blokoval pomoc Červeného kříže

Tajná nahrávka zveřejněná BBC doložila rozhovor, ve kterém Elnur Soltanov, výkonný ředitel ázerbájdžánského týmu COP29 a náměstek ministra energetiky, diskutoval s mužem vydávajícím se za potenciálního investora. Soltanov zvažoval jeho nabídku na sponzoring summitu výměnou za investice do ázerbájdžánského ropného a plynárenského průmyslu, což by bylo v přímém rozporu s cíli konference zaměřené na boj proti klimatické krizi, snížení emisí a spotřeby fosilních paliv.

Další vyšetřování nevládní organizace Global Witness odhalilo síť podezřelých účtů na platformě X, které před zahájením summitu šířily oficiální vzkazy ázerbájdžánské vlády. Zatímco v červenci tohoto roku byly příspěvky pod hashtagem #COP29 převážně kritické vůči vládě, v září byly nahrazeny provládní propagandou. Podle všeho za touto změnou stálo 71 účtů, jež se téměř identicky zaměřovaly na podporu vlády a odvádění pozornosti od mezinárodní kritiky.

The post #zesvěta: V Gaze umírají civilisté, navzdory tvrzení Izraele o minimalizaci ztrát appeared first on investigace.cz.

Bolivijskou přírodu devastuje odlesňování. Svobodu médií po celém světě ohrožuje rostoucí tlak ze strany státu a politických aktérů. Italská mafie se odklání od vyhrožování a vražd a zaměřuje se na „zločiny bílých límečků“, jako jsou finanční podvody a daňové úniky.

Řetězec environmentálních zločinů vede k odlesňování a ztrátě biologické rozmanitosti v Bolívii. Rozsáhlou investigaci publikoval web InSight Crime ve spolupráci s Institutem Igarapé. V roce 2023 dosáhla Bolívie nejvyšší úrovně odlesnění ve své historii. Došlo k úbytku téměř 500 tisíc hektarů lesů. Články mapují, jak k odlesňování přispívají lesní požáry, neustálé rozšiřování zemědělství, bující těžba zlata a výstavba letišť či vznik drogových laboratoří, které skrytě využívají faunu přírodních parků a chráněných oblastí. Na odlesňování se rovněž podílí i neregulovaná těžba dřeva nebo lov divoké zvěře. Bolívie je po Kolumbii a Peru třetím největším producentem koky na světě a slouží tak jako klíčová křižovatka pro obchod s kokainem a dalšími drogami.

Přečtěte si

Krvavé dřevo od vojenské junty. Západní firmy kupovaly teak z Myanmaru sankcím navzdory

OSN odmítla pomoct Ujgurům zadrženým v Thajsku a žádajícím o azyl. Podle novinářů z webu The New Humanitarian se organizace obávala, že by v opačném případě rozhněvala Peking a ten by následně omezil vzájemnou spolupráci. Podle dokumentů agentura odmítla pomoct 48 ujgurským uprchlíkům z Číny, kteří žádali o azyl a přes deset let byli drženi v Thajsku v životu nebezpečných podmínkách. Pět uprchlíků si odpykává trest odnětí svobody za pokus o útěk, dalších 43 je drženo bez obvinění v imigračním detenčním centru v Bangkoku. Ujgurové nemohou komunikovat s právníky, se svými rodinami ani mezi sebou.

Přečtěte si

Převaděč promluvil. Zachraňuji ukrajinské muže před smrtí. Cena sto tisíc korun

Svobodu médií po celém světě ohrožují politické autority, odhaluje zpráva Reportérů bez hranic (Reporters sans frontières; RSF). Každoroční zpráva World Press Freedom Index popisuje míru svobody, jakou mají novináři a mediální organizace. Ze sdělení vyplývá, že čím dál více vlád i politických autorit z celého světa neplní svou roli a negarantuje co nejlepší prostředí pro žurnalistiku či pro právo veřejnosti na spolehlivé a nezávislé zpravodajství. RSF upozorňují na pokles respektu k autonomii médií a na nárůst tlaku ze strany státu nebo jiných politických aktérů. Pozoruhodný je podle zprávy také nezájem politiků prosazovat zásady ochrany novinářů. RSF přitom odkazují například na rekordní počet zabitých novinářů v Gaze. Česko se posunulo ze 14. na 17. místo, Slovensko na žebříčku kleslo ze 17. na 29. místo.

Přečtěte si

EU: Svoboda médií versus špionážní softwary

Pomocí sociálních sítí sledoval web Bellingcat ženijní prapor IDF (Israel Defense Forces), který se pohyboval napříč Gazou a demoloval tunely, domy i mešity. Bojový ženijní prapor 8219 Commando je přidružený k 551 Commando Brigade a je součástí 98. divize. Podle Bellingcat vojáci z komanda 8219 otevřeně publikovali informace o svých aktivitách v Gaze. Jeden z členů psal příspěvky formou válečného deníku, v němž si zaznamenával, kde vojáci byli a co všechno zničili. Bellingcat pomocí příspěvků na sítích a videí sestavil podrobný obraz o tažení této jednotky a o tom, co a proč demolovala. „Stali jsme se závislí na explozích,“ napsal kapitán praporu na sítě loňského 28. prosince. Satelitní snímky ukazují rozsah jejich destrukcí.

Přečtěte si

„Odejít může jen ten, kdo má peníze.“ Lidé z Gazy platí tisíce dolarů za útěk přes Egypt

Italská mafie se čím dál častěji zaměřuje na „zločiny bílých límečků“, ty nahradily tradiční vraždy a vydírání. Podle oficiálních údajů bylo v roce 2022 v Itálii mafií zabito jen 17 lidí, v roce 1990 jich bylo více než 700, upozorňuje agentura Reuters. Místo toho se zločinecké klany zaměřují na méně rizikový a mnohem nenápadnější svět takzvaných „zločinů bílých límečků“, uvedli italští prokurátoři. Přechod mafie k daňovým únikům či finančním podvodům navíc podpořily miliardy eur z fondů na obnovu, jež měly po epidemii covidu-19 podpořit italskou ekonomiku, avšak místo toho se staly výhodným zdrojem pro mafiány.

Přečtěte si

Kartely už v Evropě působí a dorazilo s nimi i násilí, říká mexický novinář

Společnost NSO Group, která vyrábí spyware Pegasus, se pokouší získat informace o organizaci Citizen Lab, jež spyware monitoruje. V roce 2019 Citizen Lab informoval o desítkách případů, kdy byl Pegasus zneužit k cílenému napadení telefonů novinářů a lidskoprávních aktivistů prostřednictvím bezpečnostní chyby v aplikaci WhatsApp. Na NSO Group tak tehdy WhatsApp a společnost Meta podaly žalobu. Společnost vyrábějící Pegasus se teď snaží zneužít právě tento soudní proces k tomu, aby se dozvěděla, „jak Citizen Lab provedla svou analýzu“ v roce 2019. NSO Group v procesu požaduje, aby jim společnost Citizen Lab předala všechny dokumenty týkající se monitorování spywaru Pegasus. Soudce minulý týden poslední pokus NSO získat přístup k těmto materiálům zamítl. NSO Group je na černé listině americké vlády kvůli prodávání svého spywaru represivním režimům.

Přečtěte si

Výrobce spywaru Cytrox změnil vedení z české seniorky na mladou Polku. Je možné, že o tom ani jedna nevěděla

Do Indonésie se ve velkém dováží a v zemi poté nasazuje rozsáhlá škála invazivního spywaru a dalších sledovacích produktů. Odhalila to organizace Amnesty International se svými mediálními partnery. Na základě informací z otevřených zdrojů se objevily důkazy o tom, že indonéské společnosti i státní úřady v letech 2017 až 2023 ve velkém nakupovaly spyware. Ten by měly využívat Indonéská národní policie (Kepolisian Negara Republik Indonesia) a Národní agentura pro kybernetiku a šifrování (Badan Siber dan Sandi Negara). Prodej spywaru byl umožněn prostřednictvím nepřehledné sítě prodejců a zprostředkovatelů se složitou vlastnickou strukturou. Mezi prodejce, které se podařilo identifikovat, patří společnost Q Cyber Technologies (napojená na NSO Group) či konsorcium Intellexa spojené s podnikatelem Talem Dillianem, na něhož Spojené státy uvalily sankce.

Autorka textu: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní fotografie: investigace.cz

The post #zesvěta: Svoboda médií v ohrožení. Zprávy o spywaru. Izraelský prapor demolující domy v Gaze appeared first on investigace.cz.

Izraelec Tal Dilian dříve vedl elitní jednotku zpravodajských služeb své země. Pak ale změnil kariéru a se svou tehdejší ženou, právničkou Sarou Hamou, vybudoval jednu z nejmocnějších společností na světě, zaměřující se na špionážní technologie. Jejich firma Intellexa využívala mezery v kyperském systému korporátních zákonů k tomu, aby obešla vývozní pravidla pro spyware, a nadto skrývala své skutečné majitele za propracovanou sítí společností. Pozadí podnikání izraelského byznysmena odkrývá organizace International Consortium of Investigative Journalists (ICIJ).

„Mým posláním je vzdělávat ostatní a pomáhat jim, aby se stali finančně svobodnými, žili delší a zdravější život, a rovněž lidem nabízet příležitosti včetně toho, že také zajišťuji jejich fyzickou bezpečnost,“ napsal si izraelský podnikatel Tal Dilian na svůj profil na síti LinkedIn.

Tento muž kdysi vedl elitní zpravodajskou jednotku a prodával zbraně. V roce 2003 však musel z izraelských obranných sil odejít, neboť se objevilo podezření, že byl zapleten do machinací s finančními prostředky. Pak se přestěhoval na Kypr, který je v posledních letech oblíbeným místem pro firmy specializující se na spyware. Právě tady založil svou společnost a ostrovní stát využil k tomu, aby mohl bez regulací vyvážet produkty do celého světa. Pomáhala mu v tom dnes už jeho bývalá žena a obchodní partnerka, právnička Sara Hamou.

Právnička a Predator

Podle uniklých dat z projektů Cyprus Confidential a Pandora Papers zasedala Sara Hamou ve správních radách více než dvaceti firem navázaných na Diliana. Minimálně ve třech z nich měla vlastnické podíly a patřily jí ještě další tři společnosti spojené s jejím manželem. Jedna taková společnost získávala statisíce dolarů za zakázky od dalších Dilianových firem.

Hamou se podle analýzy dokumentů, kterou provedli novináři z ICIJ, pokoušela utajit skutečné vlastníky i činnost sítě Dilianových firem. K tomu využívala korporátní alianci nazvanou Intellexa, někdy také přezdívanou „hvězdná aliance spywaru“. Hamou vybudovala síť firem zaměřených na spyware a chránila Intellexu před regulačními orgány či před tím, aby si jejích aktivit všimla Evropská unie.

Jméno zmíněné Sary Hamou se objevuje také ve zprávě výboru PEGA. Ten ustanovil Evropský parlament za účelem prošetření zneužití spywaru v Evropské unii. V květnu 2023 tento výbor zmínil právě Hamou jako „ústřední postavu“ korporátní aliance Intellexa, sdružující firmy napojené na Tala Diliana.

Intellexa a pod ni spadající firma Cytrox prodávaly spyware pojmenovaný Predator. Jde o špionážní program, jenž snadno vnikne do telefonu a získá přístup ke všem datům, která jsou v zařízení uložená nebo z něj odeslaná — ke zprávám, telefonním hovorům, fotografiím i mikrofonu nebo kameře. Predator umožnil vidět „téměř vše v zařízení uživatele, včetně slídění v šifrovaných hovorech a zprávách“, informovala kanadská technologická platforma Citizen Lab.

Společnost Cytrox, která stojí za špionážním software Predator, si za svou ředitelku zvolila seniorku z Beskyd a následně mladou ženu z Polska. Jak je možné, že by ženy o své funkci nevěděly? To se dočtete v dnešním článku Zuzany Šotové. https://t.co/Xud4FGshnz

— investigace_cz (@investigace_cz) February 13, 2024

Predator se široce využívá po celém světě a výrazně také v Evropě. Podle zjištění novinářského projektu European Investigative Collaborations, publikovaného v říjnu 2023, byl tento spyware objeven nejméně v 25 zemích, včetně států s režimy porušujícími lidská práva, jako je třeba Súdán. Predatora využívaly údajně i egyptské zpravodajské služby a mezi klienty Intellexy jsou i členské státy Evropské unie, například Řecko, kde jeho použití v roce 2022 vyvolalo obrovský skandál.

Spyware Predator vyrábí firma Cytrox, která je navázaná na Diliana i Intellexu. Tato společnost vznikla v roce 2017 a podle profilu na databázi Crunchbase poskytuje vládám „operativní kybernetické řešení“. Cytrox měl firemní zastoupení v Izraeli nebo Maďarsku a své produkty prodával do zemí, jako je Egypt, Arménie, Indonésie, Omán či Saúdská Arábie. V roce 2018 koupila Cytrox firma WiSpear, patřící Dilianovi.

Přečtěte si

Výrobce spywaru Cytrox změnil vedení z české seniorky na mladou Polku. Je možné, že o tom ani jedna nevěděla

Podle zjištění investigace.cz byla jako ředitelka zodpovědná za tuto společnost až do léta 2023 uvedená penzistka z České republiky.

Podnikavý pár

Sara Hamou potkala Diliana už v roce 2008, když nastoupila do firmy Trident Trust. Ta vytvářela síť podniků pro Dilianovu firmu Circles, zaměřující se na spyware.

Společnost Trident Trust sice sídlila na Kypru, ale podle Pandora Papers vytvořila složitou síť sedmi společností se sídlem na Britských Panenských ostrovech. Tento krok měl utajit, kdo jsou jejich skuteční vlastníci.

🚨🚨 BIG : WE URGE ALL USERS TO UPDATE THEIR #Apple devices urgently.@citizenlab in coordination with @Google’s TAG team found that former Egyptian MP Ahmed Eltantawy was targeted with Cytrox’s #Predator #spyware through links sent via SMS and WhatsApp.https://t.co/YepUzuLQXU

— Citizen Lab (@citizenlab) September 22, 2023

Díky zmíněné firmě Circles se Dilian stal multimilionářem, prodával spyware po celém světě a vydělával stovky milionů dolarů ročně. V roce 2014 však firmu prodal americké investiční společnosti a jeho síť firem si v Circles ponechala dvanáctiprocentní podíl. Circles byla sloučena s izraelskou NSO Group, jež vyrábí známější a sofistikovanější spyware Pegasus.

Jak se schovat na Kypru

Izraelec Tal Dilian a jeho partnerka Sara Hamou využili k vybudování jedné z nejznámějších špionážních firem Kypr, protože se tak mohli snadno vyhnout regulacím. Jejich postup odhalily dokumenty uniklé v projektu Cyprus Confidential.

Díky tomu, že jejich firma sídlila na Kypru, a tedy na území Evropské unie, mohli Dilian a Hamou obcházet izraelská omezení ohledně prodeje spywaru. Izraelské firmy zaměřující se na spyware totiž musí mít vývozní licenci od tamního ministerstva obrany. To navíc posuzuje, zda prodej technologie do zahraničí nepoškodí izraelskou národní bezpečnost. Tomu se Dilian vyhnul právě založením firem na Kypru, který vývoz spywaru nereguluje.

I samotná izraelská NSO Group tvrdila, že své produkty vyváží z Kypru. Kyperská vláda ovšem popřela, že by firmě udělila jakoukoli exportní licenci.

Přečtěte si

Vlády špehovaly spywarem novináře, aktivisty i disidenty

V tomto ostrovním státě totiž chybí regulační rámec, jenž by kontroloval vývoj a vývoz produktů týkajících se kybernetického sledování. Kyperské úřady jsou podle novinářů z ICIJ navíc pasivní ve vymáhání zákonů Evropské unie dotýkajících se spywaru.

Kyperský novinář Makarios Drousiotis ve své knize Mafiánský stát napsal, že podle šéfa zdejších zpravodajských služeb na ostrově působí až 29 firem zabývajících se spywarem a zároveň napojených na Izrael. Kypr údajně získal přístup k nástrojům spywaru od firem propojených s Dilianem na oplátku za to, že mu povolil provozovat firmy na svém území.

Tajné izraelské transakce

V listopadu 2018 registrovala Sara Hamou na Kypru firmu Maravilhas Solutions Ltd. (MS), zaměřující se na vylepšování vozidel. Dokumenty z Cyprus Confidential ale odhalily, že tato společnost byla ve skutečnosti hluboce zapojená do izraelského průmyslu zabývajícího se spywarem.

Jedním z jejích zakladatelů byl i Yair Tamir, který tehdy pracoval pro Q Cyber Technologies, tedy firmu spojenou s NSO Group. Maravilhas Solutions uzavřela smlouvu s dceřinou firmou Q Cyber Technologies, přičemž Hamou byla v obou z nich ředitelkou. Uniklé dokumenty projektu Cyprus Confidential sice neukázaly žádné detaily o aktivitách těchto dvou firem, MS však poslala izraelské společnosti faktury v hodnotě víc než sto tisíc dolarů. Podobnou částku dostala MS i od další izraelské společnosti, Septies Communication. Tamir na otázky novinářů z ICIJ neodpověděl.

MS podepsala dohody o mlčenlivosti s nejméně sedmi izraelskými firmami, včetně společnosti založené bývalými zpravodajskými důstojníky, která poskytuje technologie pro odposlech telefonních hovorů. Podle novinářů z ICIJ tato společnost opakovaně skrývala identitu svých obchodních partnerů a klientů.

NEW @citizenlab REPORT: Pegasus vs Predator: Dissident's Doubly Infected iPhone Reveals Cytrox Mercenary Spyware,” by @billmarczak @jsrailton @insyria @nouraaljizawi @sienaanstis @kjberdan and me: https://t.co/M8h73Ou2Z6

— profdeibert (@RonDeibert) December 16, 2021

Na začátku února 2021 Hamou oznámila své účetní, že Maravilhas Solutions kupuje produkty pro projekt firmy Q Cyber Technologies v Bulharsku. V květnu pak MS od této izraelské firmy koupila zboží za celkem skoro 120 tisíc dolarů a poslala ho do Belgie. Kyperské daňové úřady se na žádost jiné evropské země o tuto belgickou transakci zajímaly a prošetřovaly ji, jak podle uniklých dat informovala Hamou svou účetní.

Uniklá korespondenci rovněž obsahuje radu právníka z firmy, jež byla součástí Intellexy. Jurista napsal, že pokud je zařízení pro kybernetický dohled v dodávce s jiným zbožím a následně je odesláno do třetí země předtím, než bude putovat do cílové destinace, nemusí firma vývozním orgánům ohlašovat koncového uživatele.

Na černé listině

Před pěti lety překvapilo cestující na kyperském letišti Larnaka podezřele rychlé wifi připojení. Společnost, jež tamní internet provozovala, však skrze přístupové body ukradla osobní údaje víc než devíti milionů lidí, kteří tudy zrovna cestovali a připojili se přes síť wifi k internetu. Šlo o firmu vlastněnou Talem Dilianem. To však nebyl jediný skandál spojený s jeho podnikáním.

Když úřady odhalily krádež dat na letišti v Larnace, Dilian přesunul provoz své společnosti Intellexa z Kypru do Řecka. Následoval však další skandál: v srpnu 2022 objevili Predator v 92 telefonech řeckých novinářů, politiků i podnikatelů, čímž vypuklo parlamentní vyšetřování.

V roce 2020 podal jeden z bývalých Dilianových obchodních partnerů na izraelského podnikatele žalobu. Ta odhalila, že Hamou se svým mužem „pašovala“ majetek firmy Intellexa skrze další společnosti zakládané na Britských Panenských ostrovech, v Irsku, Itálii nebo Česku. Spor byl nakonec urovnán mimosoudně, ale mimo jiné takto poprvé veřejně vyšlo najevo, že Hamou a Dilian tvoří nejen podnikatelský, ale i milostný pár.

Přečtěte si

Větší než Watergate? Znepokojivá zpráva o špehování v EU

Po skandálech v Řecku a na Kypru tlak na Diliana vzrůstal. V roce 2023 proto podnikatel převedl na Hamou i další ze svých výdělečných společností, firmu Lusata Investments.

Podle novinářů z ICIJ se Dilian vyhnul jiným skandálům právě díky své tehdejší ženě. Z dokumentů projektu Cyprus Confidential vyplývá, že minulý rok převzala Sara Hamou od Diliana firmy v hodnotě přes dva miliony dolarů.

Spojené státy americké mezitím v létě loňského roku zařadily na černou listinu dvě firmy prodávající Dilianův software, a to společnosti Cytrox a Intellaxa. Pasivní přístup Evropské unie k problému s prodejem spywaru zkritizovala nizozemská europoslankyně Sophie in’t Veld, jež je zároveň zpravodajkou výboru PEGA. „Situace, kdy je Intellexa v USA na černé listině a v Evropě ji vítají na červeném koberci, je neudržitelná,“ vyjádřila se.

Tal Dilian a Sara Hamou na opakované žádosti novinářů z ICIJ o vyjádření nereagovali.

The post Izraelský byznysmen a jeho špehovací impérium appeared first on investigace.cz.

Spyware je zbraň, která by měla být prodávána pouze vládám. Špionážní programy by se měly používat jen v případech ohrožení národní bezpečnosti, při potírání terorismu nebo organizovaného zločinu. Přesto se spyware využívá proti novinářům a politické opozici po celém světě, byť se jedná o hrubé porušování lidských práv. Jednou ze společností, které spyware vyrábí, je severomakedonská firma Cytrox. Její ředitelkou, právně zodpovědnou za firmu vyvážející špionážní software Predator, byla až do loňského léta penzistka z České republiky. Dokud ji reportérka Zuzana Šotová nenavštívila, své funkce si zřejmě nebyla vědoma.  

Vedle Zuzany Šotové z ⁠investigace.cz⁠ v Odposlechu uslyšíte i Jana Cibulku, datového novináře z Českého rozhlasu, který se věnuje kyberbezpečnosti v žurnalistice. Podcast připravil Jiří Slavičínský.

Zajímají vás další podrobnosti? ⁠⁠Přihlaste se k našemu newsletteru⁠⁠, kam vám každý týden zašleme doplňující obsah k epizodě  🎧 Odposlechu.

Přečtěte si

Výrobce spywaru Cytrox změnil vedení z české seniorky na mladou Polku. Je možné, že o tom ani jedna nevěděla

The post Česká ředitelka spywarové společnosti appeared first on investigace.cz.

Spyware je zbraň, která by měla být prodávána pouze vládám. Použití tohoto špionážního programu by se mělo aplikovat jen v případech ohrožení národní bezpečnosti, při potírání terorismu nebo organizovaného zločinu. Přesto se spyware využívá proti novinářům a politické opozici po celém světě, byť se jedná o hrubé porušování lidských práv. Jednou ze společností, jež spyware vyrábí, je severomakedonská firma Cytrox. Její ředitelkou, právně zodpovědnou za společnost s mnohamilionovými zisky vyvážející špionážní software Predator, byla až do loňského léta penzistka z České republiky. Dokud jsme ji nenavštívili, své funkce si zřejmě nebyla vědoma.  

V Beskydech, zhruba hodinu od Ostravy, leží obec čítající přes 300 obyvatel. Je víkendové odpoledne a ve vsi panuje klid. Nedaleko autobusové zastávky, která jako by označovala střed obce, stojí nově postavený domek s béžovou fasádou a černou střechou. Před ním je menší udržovaná zahrada. Muž opravující potrubí před domem reportérce z investigace.cz potvrdí, že je na správném místě – ano, tady bydlí paní Morávková. Netrvá to dlouho a dveře se otevřou, na prahu stojí zmíněná žena, usměje se a pozve návštěvu do útulného obývacího pokoje.

Píše se konec května 2023 a paní Morávková, sedmdesátiletá dáma a na první pohled spokojená penzistka z Beskyd, podle severomakedonského obchodního rejstříku zároveň šéfuje technologické společnosti Cytrox, která vyvinula špionážní software Predator. Ředitelkou se stala v roce 2022, v dokumentech společnosti je uvedeno její jméno i adresa. Dokonce je tam i kopie jejího pasu. Na otázku, zda někdy o společnosti Cytrox slyšela, přesto odpovídá: „Ne, nikdy.“ Potom se zeptá, jak se název firmy píše.

Není spyware jako spyware

Na rozdíl od známějšího spywaru Pegasus, vytvořeného izraelskou společností NSO Group, není software Predator nasazován pomocí takzvaných zero-click exploits. V případě Predatoru tak cíl musí škodlivý software sice nevědomky, ale nějak aktivovat – například kliknout na odkaz. Z pohledu obchodních čísel je proto Predator levnější.

Cytrox však s tímto technologickým handicapem dokáže velmi dobře pracovat a využívá kreativní způsoby, jak nutnost interakce s infikovanými odkazy obejít. Jedním z nich je přímá spolupráce s poskytovateli internetových nebo mobilních sítí v konkrétní zemi. Jelikož klienty společností, jako je Cytrox, by měly být pouze vlády, mohou se v nedemokratických zemích vládnoucí politici či přímo autokraté domluvit na nasazení tohoto zařízení přímo do sítě. Dalším způsobem, jak cílové zařízení infikovat, je dostat telefon zvolené oběti do těsné blízkosti se zařízením, které na něj spyware nasadí. Existuje však i jednodušší způsob v podobě zaslání infikovaného odkazu prostřednictvím e-mailu, případně může být k infikování zařízení použit speciálně upravený obrázek.

V Řecku vyšlo najevo nasazení Predatoru proti politikům, podnikatelům a mediálně známým osobám v srpnu 2022 a vyvolalo skandál. Řecký úřad pro ochranu osobních údajů provedl vyšetřování, které odhalilo, že 92 chytrých telefonů, které patřily podnikatelům, novinářům, státním zástupcům, politikům, ministrům a jejich spolupracovníkům, bylo zacíleno pomocí programu Predator, a to skrze 350 esemesek zaslaných prostřednictvím online služeb pro zasílání zpráv.

Přečtěte si

Bylo by divné, kdyby Česko nemělo špionážní software, říká odborník

Lidská práva versus plné kapsy

V současné době v Řecku probíhá soudní řízení s novináři, kteří nasazení Predatoru zveřejnili, a to na základě žaloby pro pomluvu, kterou podal synovec tamního premiéra, v roce 2019 jmenovaný do čela řecké národní zpravodajské služby (EYP). Právě tato instituce mohla za tehdejším nasazení Predatoru stát. Případ byl označen za urážku svobody slova a pokus umlčet nezávislou žurnalistiku v zemi.

Ať už se zkrátka jednalo o Pegasus, nebo Predator, špionážní softwary byly používány vládními subjekty proti novinářům, aktivistům a opozičním představitelům po celém světě. Ten, kdo si zakoupil služby společnosti, jako je Cytrox, jejím prostřednictvím získal neomezený přístup do soukromého i profesního života vybrané osoby. Spyware totiž může skenovat a odesílat všechny informace zevnitř zařízení, které napadl, ale také například zapnout kameru a mikrofon a takto poskytnout živé pokrytí, přesněji řečeno přímý přenos veškerých aktivit napadeného. Což může být posléze využito jako materiál pro případné vydírání, nebo dokonce trestní stíhání oběti spywaru. Získanými informacemi lze navíc ohrozit osoby, s nimiž se cíl setkává – například novinářské zdroje.

Amnesty International ve své rozsáhlé studii The Predator Files uvádí, že používání špionážního softwaru představuje porušení základních lidských práv. „Aliance Intellexa, tedy evropští vývojáři Predatoru a dalších sledovacích produktů, neudělala nic pro to, aby omezila, kdo a za jakým účelem může tento spyware používat. Místo toho si plní kapsy a ignorují závažné důsledky pro lidská práva… Jedinou účinnou reakcí je státy zavedený okamžitý celosvětový zákaz vysoce invazivního spywaru,“ uvádí Amnesty International.

Přečtěte si

Větší než Watergate? Znepokojivá zpráva o špehování v EU

Kdo stojí za Predatorem

Podle informací, jež získal Balkan Investigative Reporting Network (BIRN), byla severomakednoská společnost Cytrox založena jako akciovka v březnu 2017 pěti izraelskými státními příslušníky a jedním Maďarem. V roce 2018 Cytrox koupila společnost WiSpear.

V roce 2020 přešlo vlastnictví společnosti Cytrox na maďarskou společnost Cytrox Holding. Cytrox je také součástí aliance společností spadajících pod značku Intellexa. Ta vznikla v roce 2019 spojením společností Intellexa s francouzskou skupinou Nexa. V tiskové zprávě oznamující zrod této aliance se uvádí, že jejími členy jsou společnosti Nexa Technologies, Advanced Middle East Systems, WiSpear a Senpai Technologies.

Skupinu společností Intellexa založil v roce 2018 bývalý velitel izraelských obranných sil Tal Dilian, který je úzce spojen s další kontroverzní společností NSO Group a jejím špionážním softwarem Pegasus. Stalo se tak v roce 2014, kdy se Dilianova první společnost zabývající se sledovacím softwarem s NSO Group spojila.

Součástí francouzské skupiny Nexa je i česká společnost, která se do začátku roku 2022 jmenovala Nexa Technologies CZ, s. r. o. Současný název zní Setco Technology Solutions, s. r. o., a jediným společníkem je opět francouzská společnost FLANDRIN TECHNOLOGIES S.A.S. Česká firma zaměstnává méně než deset lidí a sídlí v Brně.

Přečtěte si

Kauza Pegasus: Bezpečnostní konferenci v Praze sponzoruje tvůrce špehovacího softwaru

Fiktivní ředitelé

„Ano, je to můj pas. Nerozumím tomu,“ říká paní Morávková poté, co jí reportérka investigace.cz ukázala dokumenty společnosti Cytrox s jejím jménem, adresou a kopií pasu. Adresa uvedená v dokumentech firmy je už ale neplatná, v původním místě bydlela, než se asi před půl rokem přestěhovala do domu, kde sedíme. Jak se mohla ocitnout v severomakedonském obchodním rejstříku coby ředitelka společnosti na vývoj špionážního softwaru, si paní Morávková podle svých slov nedokáže nijak vysvětlit.

Na druhou stranu není neobvyklé, že společnosti po celém světě využívají nastrčené nebo takzvané profesionální ředitele. Ať už s jejím vědomím, nebo ne, takováto osoba je jmenována, aby společnost formálně zastupovala, ačkoli její role je pouze na papíře a nemá žádnou skutečnou moc firmu ovlivňovat ani jakýkoli osobní profit z jejích zisků. U offshorových a skořápkových společností jsou nominálními řediteli obvykle profesionálové, kteří dostávají zaplaceno za formální zastávání této funkce, což někdy provádějí i ve stovkách společností. Vyskytly se však případy, kdy ředitelé společností neměli vůbec tušení, že tuto funkci zastávají – mohli například podepsat dokumenty, kterým nerozuměli, nebo jim byla ukradena identita. Nominální ředitel většinou představuje nástroj, jak formálně naplnit zákony o transparentnosti vlastnictví společností, aniž se odhalí skutečný majitel nebo řídicí struktury.

„Poslední tři roky jsem kvůli covidu nikam necestovala,“ pokračuje paní Morávková. „Předtím jsem párkrát byla v Izraeli, když jsem pomáhala dceři rozjet podnikání. Víte, její manžel je původem z Izraele, zavolám jim,“ vstane a vyjde ven prosklenými dveřmi vedoucími na terasu.

Dcera paní Morávkové vlastní v Česku se svou obchodní partnerkou kosmetickou značku, která nabízí výrobky od bahna z Mrtvého moře po různé pleťové vody a šampony, dovážené z Izraele. Dcera také vyučuje hebrejštinu. Její manžel je majitelem společnosti, jež se zabývá „obchodním poradenstvím a investicemi do nemovitostí na izraelském a českém trhu“. „Zeť ani dcera o firmě nic nevědí,“ říká paní Morávková po návratu z terasy. Při loučení dostala kontakt na redakci investigace.cz, aby napsala nebo zavolala, až si s rodinou o tomto tématu znovu promluví. Od té doby se neozvala. Když se redakce pokusila spojit s její dcerou prostřednictvím jejího kosmetického podniku, nikdo neodpověděl.

Přečtěte si

Vlády špehovaly spywarem novináře, aktivisty i disidenty

Nová šéfka

Několik dní poté, co reportérka investigace.cz navštívila paní Morávkovou, se ředitelka Cytroxu změnila. Na základě kopie oficiálních záznamů této společnosti funkci nyní zastává pětadvacetiletá Sylwia Jastrzębska z Polska. Kolega z polského média Frontsotry.pl se vydal na její adresu ve Varšavě, uvedenou v dokumentech společnosti. Byt se nachází v činžovním domě sovětského stavebního slohu v centru města.

Na adrese bydliště Sylwie Jastrzębské novinář z Fronstory.pl zaklepal na dveře bytu uvedeného ve firemních dokumentech, otevřel mu ale muž a po dotazu vysvětlil, že tam bydlí se svou partnerkou. O slečně Jastrzębské nikdy neslyšel, stejně jako muž na recepci domu nebo majitelka bytu, která ho pronajímá.

Slečnu Jastrzębskou se nám podařilo najít na sociálních sítích a potvrdit její totožnost porovnáním fotografie z jejího pasu – který je součástí dokumentů společnosti Cytrox – s jejími fotografiemi na internetu. Náš kolega z Fronstory.pl ji pak kontaktoval prostřednictvím jejího účtu na Instagramu. Sdělil jí, že je uvedena jako ředitelka severomakedonské společnosti Cytrox, a požádal o rozhovor. „Hmm, myslím, že je to omyl nebo shoda jmen,“ odepsala. Když jí kolega vysvětlil, že je v dokumentech uvedena i její varšavská adresa, zeptala se, co chce vědět. Požádal ji, aby mu zavolala, Sylwie Jastrzębská ale reagovala tím, že dává přednost napsaným otázkám. Poslal jí proto následující dotazy: „Jak se dostala do vedení společnosti Cytrox? Ví, čím se společnost zabývá, a slyšela někdy o Predatoru?“ Zprávy si přečetla a neodpověděla. Krátce po této konverzaci svůj účet na Instagramu deaktivovala. Nyní je zpět s jiným uživatelským jménem.

Na základě jejího účtu na Instagramu není jasné, čím se slečna Jastrzębska živí a kde skutečně žije. Většina obsahu na jejím profilu se točí kolem cestování po celém světě. Není také jasné, zda o své práci ředitelky výrobce špionážního softwaru věděla.

Společnost Cytrox na otázky investigace.cz, které jsme zaslali po návštěvě u paní Morávkové, neodpověděla.

Evropská komise v reakci na používání špionážního softwaru proti novinářům navrhla úplný zákaz této praxe. Eurokomisařka Věra Jourová k tomu ale redakci investigace.cz současně řekla, že se i novinář může stát součástí aktivit, jež ospravedlňují vyšetřování. „Nikdy nemůžeme vyloučit, že se jednoho dne špion nebo zločinec rozhodne získat novinářský průkaz a zneužít ho.“ Několik zemí včetně České republiky zároveň návrh Evropské komise odmítlo.

Líbil se vám tento text? Podpořte redakci investigace.cz

The post Výrobce spywaru Cytrox změnil vedení z české seniorky na mladou Polku. Je možné, že o tom ani jedna nevěděla appeared first on investigace.cz.

Pro všechny vášnivé posluchače našeho podcastu Odposlech a také milovníky investigativní žurnalistiky máme připravený vánoční dárek. Redakce přináší dvanáct tipů na nejlepší investigativní podcasty, které osloví nejen výtečnou prací samotných novinářů, ale i zručností autorů těchto audio příběhů. Témata budou našim čtenářům povědomá: oligarchové, dezinformace, Pegasus, slovenská politika, mafie, vraždy novinářů a pračky peněz. Popsané příběhy pocházejí z celého světa – spletité sítě organizovaného zločinu, stejně jako práce investigativních reportérů, neznají hranic a stopy mnohých kauz vedou přímo do Česka.

Reveal

Zpravodajský podcast z dílny Centra investigativní žurnalistiky se věnuje nejzávažnějším zjištěním stovek novinářů napříč celými Spojenými státy americkými, má ovšem mnohem větší zeměpisný dosah. Neexistuje snad téma, jež by se v Revealu neobjevilo – vliv fosilní lobby na klimatickou politiku států, sexuální zneužívání uvnitř mormonské církve, podvodné praktiky farmaceutických firem, prodej psychedelických drog, uniklé dokumenty Pentagonu, nucená práce v amerických věznicích, „legální“ vykořisťování v Amazonu nebo čtení předstírající malé děti. Příběhy podcastu přesahují americké hranice a ovlivňují každodenní život většiny Evropanů a celého západního světa.

Next year in Moscow

Zkušený reportér a editor britského deníku The Economist, Arkadij Ostrovskij, cestuje po Evropě a Blízkém východě, kde hovoří s liberálními Rusy, kteří Rusko opustili po začátku invaze do Ukrajiny v únoru 2022. Jsou mezi nimi novináři, právníci, umělci, aktivisté i běžní lidé odmítající zůstat na straně agresora. „Dobře si pamatuji ten pocit, že toto už není moje země,“ sděluje jedna z respondentek. Další dotazovaný zase vzpomíná na to, co ho ohromilo na Gorbačovovi, a také přemýšlí, co Rusko potřebuje nyní: porozumění tomu, že „lidský život a důstojnost mají větší váhu než prestiž státu.“ Americký kulturní týdeník The New Yorker zařadil Next year in Moscow mezi deset nejlepších podcastů tohoto roku.

Umění padělat

Až polovina uměleckých děl na českém trhu jsou padělky. Ani zkušení znalci mnohdy nepoznají rozdíl mezi originálem a falzifikátem. Tímto problémem se zaobírá podcast Umění padělat stanice Vltava z Českého rozhlasu. Vyšel v šesti dílech a průvodkyní je herečka Tereza Hofová, která problematiku padělání výtvarných děl prezentuje z různých úhlů pohledu – popisuje svou vlastní zkušenost s koupí falešné grafiky od Toyen, představuje kauzu Jiřiny Bohdalové, která přišla o miliony korun, když ji při koupi obrazů Emila Filly a Jana Zrzavého oklamal její bankéř, nebo vypráví příběh jednoho padělatele, jenž se živil jako řidič kamionu, avšak ve volném čase si paděláním přivydělával na to, aby jeho syn mohl hrát hokej. V podcastu se posluchači dozví také o nejnovějších trendech v rozeznávání originálu od padělku. Série je dostupná na webu Českého rozhlasu nebo na podcastových platformách.

Sounds Like Hate

Dokumentární podcast Sounds Like Hate začíná epizodou mapující příběh ženy, která se zapletla s krajně pravicovou skupinou, stala se její koordinátorkou, avšak nakonec se rozhodla, že z těchto kruhů musí odejít. Podcast přibližuje nebezpečí, jež hrozí lidem zapojeným do aktivit extremistických kruhů, a mimo to objasňuje i různé dezinformace nebo konspirační teorie. Sérii zpracovala americká organizace Southern Poverty Law Center, zabývající se bojem za občanská práva v USA se zaměřením na práva menšin, Afroameričanů či LGBTQ+ lidí. Organizace opakovaně vystupuje proti rasismu a je známá třeba i tím, že podala žalobu proti Ku Klux Klanu či White Aryan Resistance.

Shoot the Messenger

Co se stane, když téměř všemocný špionážní software schopný proniknout do libovolného mobilního zařízení a zcela ho ovládnout získá nedemokratická vláda hodlající pronásledovat své politické odpůrce? Kolik úmrtí aktivistů či novinářů po celém světě způsobila izraelská technologická společnost NSO Group, která vyvinula spyware Pegasus? Kdo firmu financuje a jakou roli v prodeji špehovacího softwaru hraje vláda Benjamina Netanjahua? Které současné vlády mají k tomuto softwaru přístup a jak se proti němu můžeme bránit? A jsou mezi nimi i evropské státy? Podcast poskytne odpovědi na všechny otázky týkající se legendárního špionážního softwaru a nastíní i hrozivé výzvy nové éry špehování lidí po celém světě. 

About a Boy: The Story of Vladimir Putin

Zdá se, že všichni jsou posedlí minulostí ruského prezidenta v řadách KGB, leč západním novinářům často uniká jeden neméně důležitý detail z Putinova života, jenž lze vystihnout jedním slovem: „dvor“. V ruštině znamená dvůr nebo ulice. Sovětské děti trávily ve dvorech šedivých paneláků většinu svého volného času, zatímco jejich rodiče pracovali v továrnách nebo stáli v nekonečných frontách na nedostatkové zboží. Právě dvor formoval Putinovy mocenské postoje, připomínající spíše svět vorů v zakoně než kultivované společenství vrcholných státníků. Novinářka Julia Ioffe, sama s ruskými kořeny, seznámí posluchače s mentalitou „dětí ulic“ a vysvětlí její klíčový význam pro pochopení jednání ruského prezidenta.

Dirty Deeds: Tales of Global Crime & Corruption

Podcast přináší reportáže z pozadí nejdůležitějších investigativních kauz celosvětové sítě novinářů OCCRP, kam patří i redakce investigace.cz. Příběhy, stejně jako členské redakce OCCRP, pocházejí z celého světa, a záběr je proto široký – od ropných polí ve Venezuele přes palisandrové lesy v Namibii až po stepi ve Střední Asii či francouzské majetky českého expremiéra, o nichž v podcastu hovoří šéfredaktorka investigace.cz Pavla Holcová. Obcházení sankcí, ruští oligarchové, offshory, zprostředkovatelé a nastrčení ředitelé – novináři OCCRP osvětlují, jak rozplétají největší finanční podvody a jaký dopad to má na svět zločinu a světovou politickou elitu.

Ghost Church

V limitované podcastové sérií její tvůrkyně Jamie Loftus zkoumá americký spiritismus a příběhy lidí přesvědčených, že dokážou komunikovat s mrtvými. Ukazuje, koho tyto náboženské skupiny přitahují, jak americký spiritismus vznikal či proč mezi sebou bojují vykladači tarotových karet a pořadatelé duchařských seancí. Ghost Church je podle autorky pohledem na prožívání smutku a osamělosti v souvislosti s náboženskou vírou. Podcasty kombinují vzpomínky a vlastní zkušenosti Jamie Loftus s reportážemi a rozhovory s nejrůznějšími postavami od spiritistických médií po protestantské pastory.

Hot Money: The New Narcos

Když se řekne Pornhub nebo OnlyFans, zřejmě se většině lidí vybaví alespoň to, že je řeč o zábavě pro dospělé. Jenže kdo stojí za největšími producenty a distributory porna na světě? To je otázka, na kterou se v první řadě podcastu Hot Money anglického deníku Financial Times táže reportérka Patricia Nilsson: Who Rules Porn? Příběh o tom, jak začala zkoumat a rozplétat mechanismy fungování pornoprůmyslu, probírá se svým editorem Alexem Barkerem. Nilsson vystopovala, kdo se skrývá na vrcholu pornografické pyramidy, a její práce odhaluje temnou stránku tohoto byznysu, v němž se setkávají miliardáři, technologie a nejvlivnější finanční společnosti světa. A stopy vedou i do Prahy. Druhá řada podcastu Hot Money, tentokrát s podtitulem The New Narcos, vypráví z pohledu reportéra Financial Times Milese Johnsona příběh, jenž začal záhadnou vraždou a vedl až k prodeji drog, praní špinavých peněz a státem objednaným vraždám. Kriminální síť sahající od Dublinu po Dubaj je takzvaný superkartel, který přinesl do globálního obchodu s drogami nové trendy.

The 404 Media Podcast

Podcast média 404 je lahůdkou pro všechny, co se zajímají, jak nové technologie mění podobu světa. Čtyři novináři, kteří médium založili, přicházejí s investigativními reportážemi a texty o tématech jako hacking, kybernetická bezpečnost, kyberkriminalita, sex, umělá inteligence, spyware nebo ochrana soukromí. Jestliže toužíte vědět, jakým způsobem se přes reklamy na Instagramu prodávají drogy, co je jedním z největších tajemství FBI nebo kdo financuje deepfake porno generované umělou inteligencí, tento podcast by měl vaši zvědavost uspokojit.

Odhalenie – podcast ICJK

Slovenská dezinformační média a ruská propaganda, špionážní sítě, svoboda projevu, korupce ve slovenské vládě, organizovaný zločin a vražda novináře Jána Kuciaka. Podcast Odhalení je vytvořen Investigativním centrem Jána Kuciaka a nabízí audioverze článků redakce, ale i rozhovory, které odhalují pozadí práce na investigativních kauzách. Moderátorkou podcastu je investigativní reportérka Karin Kőváry Sólymos.

Slopné: Kdo je vrah?

Série Slopné: Kdo je vrah? podcastu 5:59 je poutavým vyprávěním o pozapomenutém případu brutální vraždy seniora, která před 12 lety otřásla Zlínskem. Investigativní reportérka Adéla Jelínková a fotografka Christine Havranová kauzu znovu zkoumaly a podařilo se jim odhalit nové souvislosti, jež mohou zásadním způsobem změnit pohled na tuto vraždu i na celé vyšetřování. Podcast se neomezuje pouze na konkrétní zločin, ale i na fungování české justice a zároveň upozorňuje na sporné důkazy a přehlížení některých důležitých stop v případu. Ukázalo se, že ubitý senior nelegálně obchodoval se zbraněmi a spolupracoval se slovenskými obchodníky s tímto artiklem. Redaktorky se snažily mimo jiné dopátrat, proč bylo odloženo prověřování slovenského recidivisty napojeného na organizovanou skupinu obchodníků se zbraněmi, jehož DNA byla nalezena na maskovací kukle nedaleko místa činu. Adéla Jelínková a Christine Havranová se pohybují mezi spisy a terénem, objevují dosud neznámé informace a navracejí se k událostem z minulosti s cílem vnést do této tragické události nové světlo.

The post Nejlepší investigativní podcasty: Dvanáct tipů od naší redakce appeared first on investigace.cz.