Německý dezinformační web AnonymousNews již delší dobu využívá české firmy k přijímání darů od svých čtenářů. Redakci vede ultrapravicový extremista Mario Rönsch, jenž byl v minulosti odsouzen za nelegální prodej zbraní. Investigace.cz nyní odhalila další stopu Rönschových aktivit v Česku – někdejšího příslušníka německé radikální pravicové komunity, který rovněž podniká v Česku a vlastní tu nemovitost.

Anonymous News je německý dezinformační web, který dlouhodobě šíří prokremelské a protiimigrační narativy. Jeho šéfredaktor Mario Rönsch byl v roce 2019 odsouzen za nelegální prodej zbraní, na svobodu se dostal koncem roku 2020. Současný web Anonymous News běží na ruském serveru a k přijímání darů redakce využívá nedávno zrušenou českou firmu AN Média a Platební služby, s. r. o. Ronschovy vazby na Česko tím ale nekončí.

Přečtěte si

Anonymous News: Česká firma, bulharský ředitel, ruský internet ve službách německé ultrapravice

„Nechci mít s Rönschem nic společného“

V Česku bydlí a podniká někdejší příslušník německé ultrapravicové komunity a podle německých médií také Rönschův bývalý spolupracovník Chris Heller. Rönsch stál za facebookovou stránkou Anonymous.Kollektiv, kterou založil v roce 2014 a která šířila xenofobní a „antisystémový“ obsah. Ještě předtím, než ji platforma zablokovala, si získala zhruba dva miliony sledujících. 

O údajných autorech projektu se německá veřejnost dozvěděla díky uniklému snímku obrazovky z administračního rozhraní stránky, kterou později zveřejnil deník Bild. Mezi administrátory bylo tehdy uvedeno jméno Chris Heller.

Heller ovšem v roce 2019 odmítl, že by měl s Anonymous.Kollektiv něco společného. Pro server Correctiv nyní uvedl, že s Rönschem nijak nespolupracuje. Připustil, že se znají, ale už několik let s ním nemá žádný soukromý ani obchodní kontakt.

Stejnou odpověď získala i redakce investigace.cz. „Už několik let nemám s panem Rönschem žádný kontakt a ani už s ním nechci mít jakýkoli vztah. Můj soukromý život ani moje podnikání s touto osobou nijak nesouvisí. Zároveň vám nejsem schopen poskytnout žádné informace o něm ani o jeho aktivitách a samozřejmě nejsem nijak zapojen do čehokoli, co dělá,“ napsal. K otázkám na jeho minulost v prostředí německé ultrapravice se nevyjádřil.

Vazeb na ultrapravicovou scénu má ale Heller víc. Studoval v Erfurtu, kde nějakou dobu pobýval i Rönsch, v městě, které se v době „migrační krize“ stalo jedním z center protiimigračních a ultrapravicových protestů.

V letech 2014 až 2016 se ve městě scházely pondělní demonstrace namířené proti migrantům, médiím i azylové politice tehdejší kancléřky Angely Merkel. Podle zprávy o antisemitismu z roku 2017 mobilizace demonstrujících probíhala především prostřednictvím facebookové stránky Anonymous.Kollektiv. Rönsch se také demonstrací zúčastnil jako řečník. 

Podle archivních snímků na sociálních sítích byl v té době Chris Heller fanouškem Anonymous.Kollektiv a komentoval jejich příspěvky – odpovídá jak jeho jméno, tak fotografie. Na sociální síti VKontakte měl Rönsche v přátelích. 

Tajemný autor

Hellerův harmonogram zahraničních cest se navíc často kryje s Rönschovými cestami do zahraničí. Například v roce 2014 podle uniklých záznamů leteckých společností přistál Rönsch na letišti Šeremetěvo v Moskvě.

Nevíme, jak dlouho tam tehdy Rönsch zůstal, v roce 2015 byl v Moskvě každopádně i Heller. V říjnu zveřejnil svou fotografii z obchodu s CD a vinylovými deskami v centru Moskvy. „Bakudan dobývá Rusko,“ napsal v příspěvku na stránkách ultrapravicové punkové kapely Bakudan, kde tehdy zpíval.

Po uplynutí několika měsíců, v průběhu posledního lednového týdne roku 2016, sdílel Heller na své stránce a stránce kapely několik fotografií z Budapešti. Právě v té době se Rönsch podle soudních dokumentů nacházel v Budapešti, odkud nelegálně prodával zbraně. O dva roky později tam byl zadržen a vydán do Německa.

Na konci září 2016 se Heller na sociálních sítích hlásil z Česka – tentokrát od piva.

Pod autorským jménem „Chris Heller“ vyšlo během Rönschova pobytu ve vězení od roku 2019 do roku 2020 zhruba sedmdesát článků – žádné jiné jméno autora se na webu v té době neobjevuje tak často, ukazuje datová analýza média Correctiv. Na rozdíl od mnoha článků, které jsou převzaty z jiných webů, jde o originální texty. Redakci se však nepovedlo zjistit, zda byl Heller skutečně jejich autorem – na tyto dotazy nám neodpověděl.

Úspěšný podnikatel

V letech 2019 a 2020 se muž, jenž vypadá stejně jako Heller, objevil v Německu na několika demonstracích organizovaných neonacistickou politickou stranou Třetí cesta, kde pochodoval po boku lidí v tričkách s fašistickou symbolikou, transparenty „Ochraň vlast“ a ruskými vlajkami. Ani k otázkám ohledně jeho účasti na těchto demonstracích se Heller nevyjádřil.

Ve stejné době rozjížděl podnikání v Česku. V létě 2019 založil svou vlajkovou firmu Premium Success, která nabízí německým klientům založení české společnosti „na klíč“. Společnost sídlí na frekventované virtuální adrese Chudenická 1059, kde rovněž sídlila i firma AN Média a Platební služby, jejichž prostřednictvím vybírá Anonymous News dary od svých čtenářů (firma na začátku března zanikla soudním rozhodnutím).

O své zkušenosti s podnikáním v Česku vypráví Heller i v zahraničí. V říjnu 2025 například na Kavkazské univerzitě v Tbilisi přednášel o zakládání firem a daňových regulacích na evropském trhu. Podle medailonku v pozvánce má šestatřicetiletý podnikatel patnáct let zkušeností v oblasti podnikové administrativy, projektového managementu a mezinárodního poradenství. Účastnil se také třeba workshopu, který se věnoval trendům ve sportovním průmyslu v Evropě.

Hellerova česká firma Premium Success, založená v roce 2019, má poměrně skromné zisky. V roce 2023 šlo o 189 tisíc korun po zdanění, následující rok se zisk propadl na 105 tisíc.

Autorka: Kristina Vejnbender

The post Muž z okruhu německého dezinfo webu Anonymous News podniká v Česku. O své minulosti mluvit nechce appeared first on investigace.cz.

Jak je možné, že německý dezinformační web využívá k přijímání darů od svých čtenářů českou firmu? Web Anonymous News vede pravicový extremista, který byl v minulosti odsouzený za nelegální prodej zbraní. Kristina Vejnbender z investigace.cz společně s kolegyněmi a kolegy z dalších evropských redakcí zjišťovala, jak dezinformační web funguje a kdo stojí za českou firmou, přes kterou webu Anonymous News tečou peníze.

S Kristinou Vejnbender natáčel Jiří Slavičínský.

The post Podcast Odposlech: Česká firma v pozadí německého dezinformačního webu appeared first on investigace.cz.

Peníze německé dezinformační stránky Anonymous News, pod vedením pravicového extremisty Maria Rönsche, tečou přes Česko. Redakce k přijímání darů od čtenářů stále používá již neexistující českou firmu. Investigace.cz spolu s partnery zjistila, kdo za firmou stojí.

K tomuto tématu jsme vydali podcast Odposlech:

„Vážení čtenáři, vážení bojovníci za pravdu, svoboda projevu je ohrožena více než kdy dříve. Kdekoli občané využijí svého práva na svobodné vyjádření, jsou drakonicky umlčováni: trestními oznámeními, domovními prohlídkami, civilními žalobami, blokováním ze strany provozovatelů platforem a státem financovaných oznamovatelů.“

Takto začíná žádost o finanční příspěvek určená čtenářům německého webu Anonymous News, jehož šéfredaktorem je pravicový extremista Mario Rönsch, v minulosti odsouzený v Německu za nelegální prodej zbraní. Médium, které podle analytických nástrojů navštěvuje skoro sto tisíc lidí měsíčně, šíří zprávy podporující prokremelské a protizápadní narativy a zároveň publikuje uniklé dokumenty britské vlády.

Po kliknutí na tlačítko „darovat“ se čtenáři webu dostanou na stránku PayPal, která jim nabídne možnost přispět české společnosti AN Média a Platební služby, s. r. o. A to i přesto, že samotná redakce Anonymous News deklaruje, že působí z Ruska.

Kdo je Mario Rönsch?

Mario Rönsch je v prostředí pravicových radikálů známou postavou. Pochází z východoněmeckého města Výmar a poprvé se dostal do širšího povědomí německé veřejnosti už v roce 2014, kdy v sousedním městě Erfurt zorganizoval sérii demonstrací namířených proti migrantům i médiím. Na záběrech z YouTube z protestů je Rönsch vidět, jak davu říká, aby „postavil média na pranýř“.

Podle záznamů o překročení hranic, které má redakce k dispozici, vycestoval Rönsch ve stejném roce z Berlína do Moskvy. Účel ani délka jeho cesty nejsou známy. Na dotazy, které jsme poslali společně s partnerskými redakcemi, neodpověděl.

Zároveň Rönsch spustil facebookovou stránku projektu Anonymous.Kollektiv, prostřednictvím níž šířil protiimigrační a proruský obsah. Stránka napodobuje vizuální styl hacktivistů ze skupiny Anonymous. Předtím, než ji v roce 2016 platforma zablokovala, stihla facebooková stránka nashromáždit dva miliony fanoušků.

Ve stejném roce se Rönsch přesunul na ruskou sociální síť VKontakte a založil na ruských serverech weby anonymousnews.ru a migrantenschreck.com (ani jeden web už není aktivní). Na druhých zmíněných stránkách, jejichž název v překladu z němčiny znamená „postrach migrantů“, nelegálně prodával zbraně „bez zbytečných byrokratických prodlev nebo papírování“. Ty měly údajně sloužit k ochraně proti přistěhovalcům. Zbraně zákazníkům posílal z Maďarska.

Jen za rok 2016 měl podnikatel prodat víc než 170 zbraní v hodnotě skoro sta tisíc eur. V roce 2018 jej na základě mezinárodního zatykače zadržela policie v Budapešti a převezla do Německa, kde si měl odpykat téměř tříletý trest odnětí svobody. Ve vězení nakonec strávil jen něco málo přes jeden rok a v prosinci 2020 byl podmínečně propuštěn.

O několik měsíců později Rönsch spustil novou stránku anonymousnews.org rovněž na ruských serverech, ta funguje dodnes. Podle německé odbornice na dezinformace Katariny Bader sice Anonymous News už nepatří mezi největší německy psané dezinformační weby, přesto mají jeho příspěvky široký dosah. V říjnu 2024 byl například screenshot webu Anonymous News sdílen na sociálních sítích tisíckrát. Titulek tvrdil, že německý zákon o rovnosti brzy zlegalizuje sex s dětmi.

Samotný Rönsch se podle vlastních slov od konce roku 2023 nachází v Rusku, kde i nadále publikuje zprávy o německé politice a nově také natáčí reportáže o životě v Rusku. „Rusko za prezidenta Vladimira Putina během uplynulých 25 let prošlo dechberoucím vzestupem. Kvalita života, digitalizace, infrastruktura, bezpečnost a čistota – Rusové už Německo ve všech těchto oblastech předstihli,“ konstatuje Rönsch v úvodu k jedné z reportáží věnovaných ruské společnosti.

Na jaře 2024 založil Rönsch také ruskou firmu se sídlem v Moskvě, ta má však podle ruského obchodního rejstříku pozastavenou činnost – firma neodevzdala včas finanční závěrky.

Ředitel bez peněz

K výběru finančních darů od čtenářů používá Anonymous News dnes již neexistující českou firmu AN Média a Platební služby, s. r. o., založenou v říjnu roku 2019, tedy jen pár týdnů před Rönschovým nástupem do vězení. V minulosti používala redakce k získávání darů i další českou firmu – Digital Media Success, s. r. o. Formálním majitelem a jednatelem obou firem je občan Bulharska Ivelin Borisov. Od svého založení žádná z firem neodevzdala ani jednu účetní závěrku. U první jmenované zahájil soud v roce 2024 proces zrušení firmy a letos 6. března byla zrušena a vymazána z českého rejstříku. Druhá je v likvidaci.

Našim kolegům z bulharského média BIRD se podařilo najít majitele firem Ivelina Borisova. Bydlí v polorozpadlém domě na bulharském venkově. „V té době jsem pracoval v Německu. Nějaký Němec mi za to dal 200 nebo 300 eur,“ vysvětlil našim kolegům, jak se z něj stal majitel a ředitel českých firem. Česko kvůli tomu navštívil dvakrát, potkal se tu s „nějakou českou ženou“. Na otázku, zda si uvědomuje, že přes bankovní účty jeho firem mohly protéct miliony, odpověděl jen: „Nevím o tom nic, kámo. Věříš mi? Podívej se, jak žiju.“

Podle zjištění redakce investigace.cz plnou moc od Borisova získala podnikatelka Magdalena Průšová a na jejím základě pak založila firmu AN Média. Průšová dle vlastních slov tehdy pracovala pro společnost, která nabízela prodej firem na klíč. Později, v roce 2023, působila i jako náborářka pro personální agentury – nabírala stavební dělníky pro práci v Německu.

„Vybavuji si, že za firmou AN Média stál Němec, myslím jménem Mario. Měli stránky, kde psal antiimigrantské texty, a je možné, že pro to musel použít českou firmu,“ vzpomíná Průšová v rozhovoru s redaktorkou investigace.cz.

Podle její výpovědi chodily v průběhu prvního roku existence firmy na její účet příspěvky v hodnotě od deseti do dvou set eur. „Nebyly to žádné velké částky, rozhodně žádné miliony,“ vzpomíná a dodává, že po uplynutí prvního roku byl bankovní účet firmy zablokován. Důvod podle Průšové spočíval v tom, že se Borisov přestal ozývat. Redakce oslovila Komerční banku, kde firma měla účet, ale banka z důvodu obchodního tajemství neposkytla žádný komentář.

„Potom jsem u firmy skončila a myslela jsem si, že přestala existovat,“ dodává Průšová, která i nadále působí v branži prodeje firem „na klíč“. Poptávku po českých „ready-made“ firmách si vysvětluje hlavně vysokou mírou zdanění podnikatelů v Německu.

Redakce se Průšové ptala, jak je možné, že Anonymous News k získávání darů dodnes používá českou firmu, která je v procesu likvidace. (Rozhovor proběhl před definitivním zrušením firmy.) Průšová vysvětlila, že dřívější legislativní praxe v Česku to umožňovala: „Mnoho firem se založí, ale nikdy se reálně nerozjede. Dříve to úřady moc neřešily, dnes se firmy bez účetních závěrek likvidují automaticky.“ Na pozdější prosby redakce o poskytnutí finančních závěrek firmy Průšová již nereagovala.

Největší fanoušek z prostředí FSB

V srpnu roku 2024 spustil Anonymous News další telegramový kanál, tentokrát v angličtině. Zatímco Rönsch je tváří německojazyčného kanálu, uživatel vystupující pod pseudonymem Corob_12 je nápadně aktivní na anglickojazyčném sesterském kanálu. Během krátkého času přesdílí příspěvky Anonymous News do mnoha dalších telegramových kanálů, čímž zajišťuje jejich větší dosah.

Když se naši kolegové z ukrajinské redakce projektu TV Toronto pokusili vyhledat telefonní číslo uživatele Corob_12 na různých platformách, které kopírují seznamy telefonních kontaktů svých uživatelů, zjistili, že patří osobě, jejíž jméno je spojováno s ruskou službou FSB.

Corob_12 navíc přímo spravuje i další kanál s názvem „Zametky Volanda“ (Volandovy poznámky), který publikuje dezinformační obsah z prostředí Velké Británie. Společně s ostatními redakcemi jsme požádali ruskou FSB o vyjádření, žádné jsme však do vydání textu neobdrželi. Rovněž jsme poslali žádost o vyjádření uživateli Corob_12. Potom, co ji obdržel, změnil přezdívku na Telegramu a později svůj účet smazal, na žádost však neodpověděl.

Autoři: Kristina Vejnbender, Kira Zalan (OCCRP), Mariia Deresh (TV Toronto, Ukraine), Sophia Bauman (Paper trail media), Dimitar Stoyanov (Bird.bg)

The post Anonymous News: Česká firma, bulharský ředitel, ruský internet ve službách německé ultrapravice appeared first on investigace.cz.

Německá novinářka Patrizia Schlosser se nebojí témat, kterým se jiní raději vyhýbají: Hledala bývalé členy ultralevicové teroristické skupiny Frakce Rudé armády, mapovala fungování neonacistické scény v Německu i online komunitu mužů natáčejících ženy bez jejich vědomí, aby získaný obsah sdíleli na pornografických platformách.

Ve chvíli, kdy začala zkoumat zneužívání a tzv. revenge porn na serveru xHamster, Patrizia Schlosser narazila na globální síť, která mimo zveřejňované záběry nic netušících žen vydělává i obrovské zisky. Aby se dostala k lidem, kteří systematicky natáčejí své oběti, rozhodla se nahrát vlastní „materiál“.

Patrizia otevřeně mluví o tom, co znamená být novinářkou v patriarchálním světě, jak těžké je oslovovat oběti, ale i o tom, jaké to bylo, když se její vlastní tvář objevila v deepfake pornografii. O studu, vzteku a o pátrání po zakladatelích největších porno platforem, jejichž zisky mizí v offshorových strukturách.

Silný, nepříjemný, ale důležitý díl o zneužívání moci, a také o tom, co dělat, když se sama objevíte v materiálu, kterým se profesně zrovna zabýváte. Epizoda o investigaci, jež se dotkne i toho, co mělo zůstat soukromé.

Přečtěte si

PROTAGONISTA: Novinářky a novináři, kteří se nechtěně stali hrdiny svých vlastních kauz – celá série

The post PROTAGONISTA: 8. díl – Patrizia Schlosser – Deepfake, stud a vztek appeared first on investigace.cz.

Na konci roku se v Německu rozpadla vládnoucí koalice sociálních demokratů, Zelených a liberální FDP. Ostře sledované mimořádné volby proběhly v Německu v únoru. Na to, jakou roli ve volbách hrála sociální síť TikTok, se s odstupem měsíce zaměřil datový analytik a redaktor investigace.cz Josef Šlerka. Natáčel s ním Jiří Slavičínský.

Přečtěte si

Německá politika v rytmu TikToku

The post Podcast Odposlech: Německé volby jako návod k použití TikToku appeared first on investigace.cz.

TikTok se během pár let proměnil. Ze sítě pro tančící děti se stala vlivná aréna politického boje – a zároveň objekt akademického výzkumu. Na rozdíl od Facebooku či Instagramu přináší zcela nové prvky do politického marketingu, kde atmosféra a „vibe“ často převažují nad samotným obsahem. „Voliči mohou být v pokušení dát přednost autentickému vystoupení nebo dobré atmosféře před rozsáhlou obsahovou diskusí,“ říká v rozhovoru pro investigace.cz Marcus Bösch z Univerzity aplikovaných věd v Hamburku. Jak se manipuluje s algoritmem TikToku? Jak funguje zvuková a memetická propaganda? A proč je německý informační prostor pod neustálým útokem?

Přečtěte si

Německá politika v rytmu TikToku

Marcusi, jste odborníkem na výzkum TikToku a propagandy na této platformě. Co je největší výzvou při výzkumu propagandy na TikToku?

Největším problémem je nedostatek spolehlivých údajů. Když se na ně zeptáte TikToku, dostanete čísla, která ale nelze nezávisle ověřit, což je problematické. TikTok opakovaně tvrdí, že pomůže zajistit integritu voleb do parlamentu, a poskytuje o tom údaje, avšak ty jsou zcela bez kontextu, takže ve skutečnosti nejsou užitečné.

Dalším problémem je fakt, že TikTok stejně jako všechny ostatní platformy je něco jako černá skříňka. Ve skutečnosti nevíme, jak funguje, což znamená, že nám chybí ucelený přehled například o německém TikToku před posledními parlamentními volbami. Můžete extrahovat obrovské množství dat a účtů, ale nikdy se nedozvíte, co jednotlivci vidí na svých stránkách nazvaných „Pro vás“ (For you page – pozn. redakce)

Proto výzkumníci v Německu aktuálně realizují projekt darování dat, kdy lidé mohou poskytnout celou svou stránku „Pro vás“ k analýze. Na druhou stranu je zřejmé, že nejzajímavější subjekty – například pravicoví extremisté z východního Německa – se podobného akademického výzkumu, v jehož rámci by darovali svá data, obvykle nezúčastňují.

Myslím, že právě to jsou základní problémy spojené s analýzou Tik Toku. Zároveň chybí i odbornost napříč různými platformami. Propaganda přechází z jedné platformy na druhou, ale neviděl jsem mnoho výzkumných projektů, které by sledovaly nebo se zaměřovaly právě na to – jak propaganda funguje na Telegramu, TikToku, Discordu a dalších platformách dohromady.

Když se na TikTok podíváte z této perspektivy, vidíte i přes překážky ve svém výzkumu známky manipulace? Existují aktéři, kteří se snaží skrze TikTok manipulovat v zájmu konkrétních propagandistických účelů nebo pro šíření dezinformací a konspirací? Je to jen místo pro vyjádření lidí, nebo je to bojiště mezi ideologiemi?

Něco takového se určitě děje, protože platformy jsou nyní velmi důležité. Už nejsme v éře masových médií, ale v éře platforem, kde jejich tvůrci soupeří o pozornost a čas publika s tradičními masovými médii.

Zajímavé je, že obyčejní tvůrci stejně jako státní propagandisté chtějí totéž. Snaží se “přehrát” algoritmus, aby dosáhli širokého dosahu – na těchto platformách se toho děje hodně.

Dlužno dodat, že se jedná o dost jednostranné bojiště. Zatímco Německo je pod neustálým útokem informačních nebo hybridních válečných kampaní šířených pravděpodobně Ruskem a dalšími zeměmi, na druhé straně totéž nevidím. Takže jsme sice ve válce, ale poměrně jednostranné.

Existují konkrétní způsoby, jak manipulovat s algoritmem TikToku? Jak hacknout TikTok?

Abyste mohli “přehrát” algoritmus, “přehrát” platformu, tak musíte zjistit, co na ní funguje. To, co vidíme, jsou na jedné straně emoce nadřazené informacím. Tomu nahrává celý koncept měkké propagandy nebo další pojmy jako „zaplavení zóny sračkami“ (což je strategie zahlcení veřejného prostoru zavádějícími informacemi, jejímž autorem je Steve Bannon – pozn. redakce). Nejde o přesvědčování lidí, aby se stali například nadšenými komunisty, ale spíše o šíření zmatku, jenž má vést k oslabení, v tomto případě v západních zemí.

Kromě toho nejde jen o “přehrání platformy”, ale také o využití jejích pravidel. Existují určité prvky specifické pro platformu, které jsou obzvláště „TikTokovatelné“, jako jsou zvukové a audio memy. Audio memy vedly k oživení zvukové propagandy. Jde o „ušní červy“ (chytlavé melodie), jež se dokonale hodí k tomu, aby jejich dosah  zesilovali a šířili lidé, kteří si neuvědomují, že právě šíří propagandistická sdělení.

„Emoce nadřazené informacím“ se odrážejí v „atmosféře“ nebo „vibech“. Pokud je na platformě dobrá atmosféra – například pokud je tam píseň strany AfD (Alternativa pro Německo, pravicově populistická strana) a kulturní symboly jako modré srdíčko nebo dokonce šmoulové, jež se AfD snažila začlenit do své tvorby, pak jsou to složky, které všechny přispívají ke staré představě propagandy jako komplexního jevu, jenž se skládá z mnoha různých prvků.

Přečtěte si

Pokus o státní převrat, agent SIS a miliardář Soros. To jsou hlavní konspirace o atentátu na Fica šířené na TikToku

Je to „participativní propaganda“, jak jste ji už jednou popsal? 

Nové informační technologie poskytují možnost nejen „společného sledování“, ale také „společného jednání“. Uživatelé se nyní mohou účastnit konfliktu, aniž by opustili bezpečí a pohodlí své ložnice. Participativní propaganda je záměrná a systematická snaha utvářet vnímání, manipulovat s kognicí, neboli s pozorností, pamětí, asociacemi, jazykem, a tím usměrňovat chování cílové skupiny, a zároveň usilovat o kooptaci jejích členů, aby se aktivně zapojili do šíření přesvědčovacích sdělení.

Opět tu máme rozlišení mezi pojmy dezinformace a misinformace. Propagandisté mohou šířit dezinformace (záměrně nepravdivé informace – pozn. red.), zatímco lidé, kteří toto sdělení dále rozšiřují, si nemusí být vědomi, že je určeno k oklamání. Mohou šířit misinformace (nezáměrně nepravdivé informace – pozn. red.), protože jim skutečně věří nebo chtějí pomoci dané věci.

Existují nějaké specifické vizuální prvky nebo styly, které propagandistické účty na TikToku obvykle používají? Jak tyto vizuální aspekty přispívají k účinnosti jejich sdělení?

Neexistuje jeden jediný vizuální styl propagandy, protože propaganda je vždy přizpůsobena a určena k oslovení různých cílových skupin s různým vkusem. Přesto má propagandistický obsah, který je konfrontační a emotivní, větší šanci být sledován a šířen. Pravděpodobně by se dalo říci, že využití generativní umělé inteligence přináší určitý typ estetiky například do fašistické propagandy na platformách, ale jde o počáteční fázi rychle se vyvíjejícího oboru.

Zmínil jste, že velkou roli hraje zvuková propaganda a meme propaganda. Mohl byste našim čtenářům vysvětlit, co myslíte memy jako zbraní a zvukem jako zbraní?

Memy jako předávané kousky kulturní informace se v digitálním věku stávají dominantním způsobem šíření nálad a sdílených významů. Výzkumnice memů Idil Galip tvrdí, že memy jsou již lingua franca (společným jazykem – pozn. redakce) internetu. S tím rozhodně souhlasím. Tradiční aktéři jako jsou politické strany a politici, stále více přijímají tento společný jazyk internetu a využívají memetické narativy, aby v 21. století dokázali oslovit internetově zdatné uživatele. Memy lze samozřejmě využít jako zbraň, zejména v dobách konfliktů. Stačí si vzpomenout na NAFO (North Atlantic Fella Organization – internetové hnutí využívající vtipné psí memy na podporu Ukrajiny pozn. redakce) po ruské invazi na Ukrajinu nebo na nesčetné množství memů v souvislosti s konfliktem Izrael-Gaza. Zvuk jako základní prvek TikToku přináší novou formu zvukových audio memů, v nichž se používají krátké úryvky zvuku nebo audia, které jsou opakovaně používány a remixovány za účelem zesílení sdělení.

Přečtěte si

Rumunsko: Kampaň na TikToku kandidátovi krajní pravice (skoro) vyhrála prezidentské volby

Můžete podrobněji vysvětlit, jak funguje používání „vibů“ v kontextu politické komunikace na TikToku? Jak přesně politické strany vytvářejí své specifické „viby“?

„Vibe“ (atmosféra, nálada), chápaný jako zprostředkovaná afektivní forma „spolu subjektivity“, jako způsob kolektivní orientace prostřednictvím sdílené energie, je důležitý k tomu, aby se uživatelé „semkli za nějakou myšlenkou“.

Částečně jde o pokračování trendu personalizace politických kampaní z posledních let, kdy se charismatický politik stává důležitějším než několik set stran sepsaného volebního programu. Voliči mohou být v pokušení dát přednost „autentickému“ vystoupení nebo dobré „atmosféře“ před rozsáhlou obsahovou diskusí. Německé strany se v současné kampani na TikToku snažily vytvořit specifickou identitu jako „Habeckcore“ (odkazující na Roberta Habecka ze Zelených) nebo „Merzvibes“ (odkazující na Friedricha Merze z CDU) nebo „Kanzlerera“ nebo „AURA“, aby oslovily mladší voliče, a zároveň zveřejňovaly TikTokEdits nebo atmosférická videa, jež nadřazují audiovizuální výmluvnost nad skutečným obsahem.

Když se podíváme na německé volby a jejich spojení s TikTokem, objevila se prognóza, že AfD vyhraje „TikTok volby“. Ve hře se však objevil další hráč – Die Linke (Levice, německá levicová strana) – který získal podobný počet lajků a přitáhl pozornost ke své kampani. Mohl byste tyto dvě kampaně porovnat?

Řekl bych, že vrchol celého humbuku kolem AfD na TikToku nebyl v těchto volbách – bylo to před nimi, kdy AfD hodně experimentovala, což vedlo k velkému mediálnímu zájmu o tuto stranu. AfD tentokrát už zkrátka nepotřebovala do TikToku investovat tak velké prostředky, aby přesvědčila svou armádu fanoušků k účasti na šíření obsahu.

U Die Linke jsme byli svědky náhlého, organického vzestupu, který se soustředil hlavně kolem Heidi Reichinnekové, jež řídila TikTok strategii způsobem rezonujícím u mnoha lidí. Je to pravděpodobně pozdní reakce na celoněmecké TikTok hnutí „Reclaim TikTok“ (Získejme TikTok zpět), které je o něco starší, a kde si lidé začali zakládat účty proti AfD. Myslím, že Die Linke je v tomto ohledu jasným vítězem, protože na TikTok přichází mnoho mladých lidí a šíří autentický obsah související se stranou.

Takže ano, souhlasil bych, že Die Linke je vítězem na TikToku, zatímco AfD je úspěšná tak jako tak s velkým náskokem a naprostou dominancí. Německo je vzhledem ke své populaci dost stará země, takže větší strana nepotřebuje nutně k vítězství TikTok. Ale když jste malá strana, která bojuje o dosažení 5% hranice pro vstup do parlamentu, může být TikTok velmi užitečný, a Die Linke to dokázala.

Přečtěte si

Českých politiků na TikToku přibývá. Čísla válcuje Andrej Babiš

Diskutovali jsme o manipulaci s algoritmem TikToku a pokud jsem pochopil váš postoj, jde o vytváření obrovského množství obsahu jako jednoho ze způsobů, jak přitáhnout pozornost lidí k videím. Přesto osobitější přístupy Die Linke dokázaly vytvořit autentičtější atmosféru než AfD, která během vrcholu kampaně  údajně produkovala 2000 videí denně, což není srovnatelné s produkcí Die Linke. Když se podíváme na účty AfD, nadměrně využívali obrázky generované umělou inteligencí; na X (dříve Twitter) měli dokonce oficiální účet generovaný umělou inteligencí. To kontrastovalo s nízkorozpočtovou kampaní Die Linke. Bylo to jako souboj dvou světů.

Je to tak. „Zaplavit zónu sračkami“ – a ty sračky jsou skutečně nekvalitní – není správná cesta. Musíte se řídit specifiky platformy a snažit se “přehrát” algoritmus tím, že vytvoříte obsah, který alespoň působí autenticky a může přirozeně růst. Lidi běžně neupoutá obsah, který je pouze AI vygenerovaným odpadem, ale spíš ten, kterým se cítí být skutečně osloveni. Proto potřebujete správnou atmosféru a emoce a musíte přicházet s obsahem, jenž mohou běžní uživatelé přirozeně šířit dál.

Mezi mladými muži a ženami byl během voleb vidět obrovský rozdíl v samotném hlasování. Ta první kategorie volila spíše AfD, druhá Die Linke. Mohlo to být tím, že obsah produkovaný AfD byl mnohem více zaměřený na muže, zatímco obsah Die Linke oslovoval spíše ženy? Všimli jste si při pohledu na tyto kampaně cílení na různé skupiny?

AfD a její armáda fanoušků umí velmi dobře cílit na velmi odlišné skupiny. Existoval specifický obsah pro různá pohlaví, věkové skupiny a geografické zázemí. Přesto může být myšlenka silně heteronormativní společnosti orientované na tradiční hodnoty přitažlivější pro mladé muže než pro ženy.

Autor textu: Josef Šlerka

The post Souboj odlišných přístupů: Jak AfD a Die Linke dobývaly TikTok appeared first on investigace.cz.

Od poloviny roku 2024 se v Německu prakticky neustále volilo. Po volbách do Evropského parlamentu přišla série zemských voleb a konec roku poznamenala kampaň spojená s mimořádnými parlamentními volbami, jež se uskutečnily v únoru letošního roku. Po celou dobu volebního maratonu tak probíhala debata o tom, jak a do jaké míry mohou být výsledky voleb ovlivňovány sociálními sítěmi. Zvláštní pozornost se v tomto kontextu soustředila především na sociální síť TikTok, kterou využívá 24 milionů Němců, což je skoro 30 % populace, a která hraje zejména pro nejmladší generaci zásadní roli.

Podle výzkumů ji denně používá skoro 40 % Němců ve věkové kategorii 14–29 let, celkově se jedná o třetí nejpopulárnější síť po Instagramu a Facebooku. Právě v této věkové skupině do 29 let zaznamenaly zásadní úspěch v posledních volbách dvě strany. Dlouhodobě úspěšná krajně pravicová AfD (21 %) a levicová Die Linke (25 %), přičemž oba politické subjekty patří k těm nejvíce viditelným na TikToku.

V hlavní roli strach, tričko a umělá inteligence

Německá AfD (Alternativa pro Německo) a její šéfka Alice Weidel již delší dobu náleží na sociální síti TikTok k těm nejúspěšnějším účtům. Weidel má skoro milion sledujících, stranický účet AfD v Bundestagu jich má přes půl milionu. Jak ukázala analýza novinářů z Die Zeit, AfD v samotné kampani vsadila především na téma migrace a strachu. Ve své analýze zaměřené na více než 600 klipů odkazujících k AfD na TikToku novináři zjistili, že velká část kampaně byla postavena na Alice Weidel, která se objevila v téměř polovině zkoumaných videí. Hlavním tématem byla migrace (každé čtvrté video), jež je často spojována s kriminalitou a nejistotou. Videa útočila zejména na Zelené a ministra Roberta Habecka, stejně jako na CDU a jejího kandidáta Friedricha Merze.

Novináři z Die Zeit také dodávají, že strategie AfD je založena na kvantitě – zaplavují platformu jednoduchými videi s populistickými zprávami doufajíce, že některé z nich se stane virálním. To potvrzuje i výzkum serveru Belltower a Amadeu Antonio Stiftung a Else-Frenkel-Brunswik-Institut z poloviny ledna 2025. Podle něj dokázala AfD se svými podporovateli vyprodukovat až 2 000 původních příspěvků denně.

AfD dominovala rovněž v dalších metrikách. V počtu odběratelů vedl účet Alice Weidel, následovaný stranickým účtem AfD.

V počtu lajků pro videa jednotlivých stranických účtů sice zvítězila Heidi Reichinnek, ve zbytku seznamu ale měla AfD čtyři zástupce.

AfD také suverénně zvítězila v počtu komentářů pod příspěvky, a to i v kategorii pozitivních komentářů.

V praxi tak AfD zřejmě skvěle využila variantu participativní propagandy. „Nové informační technologie poskytují možnost nejen ‚společného sledování‘, ale také ‚společného jednání‘. Uživatelé se nyní mohou účastnit konfliktu, aniž by opustili bezpečí a pohodlí své ložnice,“ vysvětluje odborník z Univerzity aplikovaných věd v Hamburku Marcus Bösch a dodává, že TikTok umožňuje jednoduché a přitom velmi účinné zapojení do jakékoli kampaně.

Například na serveru Discord lze nalézt kanál na podporu AfD, který nabízí aktivistům možnost stáhnout a publikovat videoobsah podporující AfD spolu s odkazem na toto fórum. Mimochodem, díky osobní účasti na této kampani můžete třeba vyhrát tričko podepsané Alice Weidel. Propaganda se tím pádem tak trochu mění v hru.

Ostatně zmíněné tričko hrálo důležitou roli v celé kampani AfD na TikToku. Jedno ze závěrečných videí Alice Weidel vyzývalo fanoušky k tomu, aby cestou do volební místnosti vzali s sebou přátele a společně šli volit AfD. K fotce z voleb a hashtagu přidali hashtag „tři přátelé“: „V neděli máte možnost hlasovat pro skutečnou politickou změnu. Dejte oba své hlasy AfD a podpořte tak silný a nezávislý směr v Německu. Váš hlas rozhodne o budoucnosti naší země! A ještě něco navíc: Pokud přidáte dva své přátele nebo příbuzné a zveřejníte jejich fotografii, můžete vyhrát tričko podepsané Alice Weidel. Buďte součástí změny – jděte volit a dejte šanci silné budoucnosti!“ Takový byl komentář – údajně přímo od Weidel – publikovaný k tomuto příspěvku.

V zájmu zaplavení prostoru sociálních sítí využívala kampaň AfD – a to dost masivně – také umělou inteligenci: v průběhu roku 2024 začala běžně používat AI generovaný obsah, včetně AI influencerky. V dubnu 2024 přinesl server RND zprávu o využívání obrázků vytvořených pomocí AI v rámci náborové kampaně AfD v některých německých regionech. Například místní organizace AfD v okrese Göppingen zveřejnily na sociálních sítích příspěvky s fotografiemi fiktivních členů strany, jejichž portréty byly vytvořeny pomocí umělé inteligence. Jeden z nich měl ke své uměle vytvořené fotografii připojený vysvětlující text o tom, že si během koronavirových opatření uvědomil, jak stát zasahuje do soukromí, a proto se stal od 1. února 2024 členem AfD.

Podle komentářů zveřejněných pod těmito příspěvky bylo zřejmé, že část komentujících nepoznala, že se jedná o uměle vytvořené osoby. Místní organizace AfD z Unteres Filstal z okresu Göppingen také zveřejnila AI vytvořenou fotografii uprchlíků tmavé barvy pleti, kteří se s agresivními výrazy v tváři hádají před ubytovnou. V průběhu roku se využití AI generovaného obsahu zkrátka stalo běžnou součástí kampaně AfD.

Ostatně svou zkušenost s využitím AI generovaných obrázků má i Česká republika, kde stejnou taktiku použil například Tomio Okamura a jeho SPD. Odborníci v této souvislosti upozorňovali, že se jedná o inspiraci právě kampaní AfD.

Nicméně AfD nezůstala jen při využívání statických obrázků. Kupříkladu před letošními volbami zveřejnila braniborská organizace AfD na TikToku video, v němž lidé tmavé pleti páchají trestné činy, včetně obchodu s drogami. Ve videu jsou rovněž vidět záběry ministra Karla Lauterbacha zatčeného policií a ministra Roberta Habecka, jak sbírá odpadky. Podle právníků, které oslovila německá televize BR24, ale nelze tuto kampaň brát jako nezákonnou, protože video bylo zjevně smyšlené, a tudíž nepředkládalo lživé informace o daných politicích, navíc obecně platí, že politici musejí snést větší míru kritiky než běžní občané. Video rovněž neobsahovalo upozornění, že je vytvořené pomocí AI, neboť povinnost označovat obsah vyrobený pomocí AI bude v Německu platit až od roku 2026. Videa generovaná pomocí AI využila ve své kampani i kandidátka na kancléřku Alice Weidel a řada dalších účtů, ať již stranických, nebo podporujících AfD.

Vedle těchto oficiálních využití AI v kampani zaznamenali výzkumníci a novináři v Německu i fenomén virtuálních influencerů, tedy účtů na sociálních sítích, jež jsou zcela uměle a přiznaně vytvořeny za pomoci AI. Nejznámějším z nich je účet Larissy Wagner na sítích X, Instagram a TikTok. Larissa se zde prezentuje jako mladá žena podporující politiku AfD a tradiční hodnoty, jako například v příspěvku z listopadu 2024, kde je AI generovaná fotografie doplněna textem: „Jako věřící křesťanka cítím už jen odpor k většině stran ve Spolkovém sněmu (Bundestagu). Transženy nejsou ženy, zákon o sebeurčení je proti Bohu. SPD a Zelení to vidí jinak, ale je mi to jedno. Nevím, jak to vidíte vy. Retweetněte, pokud souhlasíte!“

Podle německých médií není jasné, kdo za účtem stojí – zda samotná AfD, nebo někdo, kdo ji jen podporuje bez jejího vědomí.

Černý kůň s šedivými loknami

AfD byla na TikToku sice velmi úspěšná, v konečném výsledku to však pro ni nehrálo tak důležitou roli, jakou sehrál TikTok pro úspěch jiné politické strany, a to levicové Die Linke. Ta se poté, co z jejich řad odešla politička Sahra Wagenknecht a založila si svoji vlastní stranu, ve výzkumech dlouhodobě pohybovala pod pěti procenty. Přesto v únorových volbách nakonec dokázala uspět se skoro devíti procenty a třeba podle novinářů z New York Times za to vděčí právě TikToku.

Koncem listopadu 2024 Die Linke odstartovala kampaň Mission Silberlocke, což byla iniciativa tří veteránů německé levicové politiky Gregora Gysiho, Bodo Ramelowa a Dietmara Bartsche. Název celé akce odkazoval k věku kandidujících a k barvě vlasů těch, kteří nějaké ještě měli. Cílem bylo získat tři přímé mandáty v nadcházejících volbách. Tím by strana zůstala alespoň zastoupena v parlamentu, i kdyby Linke nedokázala překonat pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Bundestagu.

V rámci této mise kandidoval Gregor Gysi v berlínském volebním obvodu Treptow-Köpenick, kde opakovaně získával mandát už od roku 2005. Bodo Ramelow se ucházel o poslanecký post v Erfurtu a Dietmar Bartsch v Rostocku. V úvodním klipu kampaně si Gregor Gysi nechává s ironickou nadsázkou stříhat neexistující vlasy a video samo získalo desítky tisíc lajků. Gysi v kampani využil i levicového DJ Gysiho, s nímž natočil několik klipů a který pak používal části Gysiho projevů ve svých setech. Videa kampaně Mission Silberlocke nabírala na popularitě, a byla dokonce úspěšnější než videa dalších politiků Die Linke, jako například taneční videa poslankyně Caren Lay.

Tři veteráni sice přitáhli mediální pozornost, ale skutečný obrat v kampani Die Linke nastal až se vstupem Heidi Reichinnek. Té zejména pomohl předvolební pokus Friedricha Merze o prosazení proti-imigrační politiky v německém Bundestagu za cenu hlasů od AfD. TikTok video z emotivního projevu poslankyně Reichinnek v parlamentu, reagující na Merzovu snahu, mělo přes 6 milionů zhlédnutí, což je daleko více než nejúspěšnější videa Alice Weidel, a pokud se podíváme na data, vidíme, že se časově přesně kryje s prudkým vzestupem popularity Die Linke před volbami.

S názorem, že této straně pomohl vstoupit do parlamentu právě TikTok, souhlasí i výzkumník Marcus Bösch. „Die Linke je vítězem na TikToku, zatímco AfD je úspěšná tak jako tak s velkým náskokem a naprostou dominancí. Německo je vzhledem ke své populaci dost stará země, takže větší strana nepotřebuje nutně k vítězství TikTok. Ale když jste malá strana, která bojuje o dosažení 5% hranice pro vstup do parlamentu, může být TikTok velmi užitečný, a Die Linke to dokázala,“ vysvětlil pro server investigace.cz svůj pohled.

Jeho slovům odpovídají i zmíněné sociologické průzkumy – zatímco AfD získala podobné výsledky ve všech věkových skupinách, Die Linke zásadně bodovala právě u té tiktokové.

Za hranicí pravidel

Kromě politických a aktivistických kampaní spojených přímo se stranami působily v průběhu roku 2024 a 2025 na TikToku i skupiny, jež se pohybovaly za hranicí autentického politického chování. Některé byly spojené se zahraničními, často ruskými aktéry, jiné zřejmě pocházely přímo z Německa.

O aktivitách Ruska v dezinformačních německých kampaních jsme podrobně informovali v článku Jak Rusko útočilo na německé volby. Například v rámci operací skupin jako Storm-1516 a dalších vznikala videa o ničení volebních lístků AfD v Lipsku. Ty pak šířily falešné účty na síti X a TikToku, které viděly tisíce uživatelů.

Podle pravidelného reportu Covert Influence Operation v roce 2024 odstranil TikTok tři informační operace. V únoru 2024 to byla síť 46 účtů vytvořených z pohledu TikToku „za účelem umělého zesílení narativů v německém jazyce příznivých pro politickou stranu AfD (Alternativa pro Německo), propagujících křesťanství a kritizujících islám, ve snaze manipulovat s domácí německou politikou. Dovozujeme, že účty v rámci této sítě se vydávaly za bývalé muslimy, aby vnesly rozdělující rétoriku o islámu do prostoru na TikToku, kde byly vyhledávány hashtagy související s islámem.“ V červenci 2024 pak TikTok odstranil síť 29 účtů operujících z Německa, které cílily především na německé publikum a byly zřízeny za účelem zesílení narativů příznivých pro ruskou zahraniční politiku.

Konečně v září 2024 TikTok odstranil 42 účtů se sítí více než 127 tisíc sledujících, o čemž informoval, že „jednotlivci za touto sítí koordinovali své aktivity mimo TikTok prostřednictvím komunikační platformy, kde sdíleli taktiky pro zvýšení dosahu pro-AfD (Alternativa pro Německo) politického obsahu zaměřeného na německé zemské volby 2024. Síť se pokoušela obcházet opatření, která TikTok přijal proti účtům nebo obsahu porušujícím naše zásady.“

Ačkoli TikTok nezmiňuje žádné podrobnosti o zmíněné síti koordinované mimo TikTok, časově se toto období přibližně kryje s odhalením skupiny kolem telegramového účtu TikTok-Guerilla. Podle serveru Correctiv za tímto účtem stojí Erik Ahrens, jenž měl být poradcem politika AfD Maximiliana Kraha, a to v oblasti sociálních médií. Na provozu skupiny se měl podílet i krajně pravicový youtuber vystupující pod jménem Shlomo Finkelstein. Projekt vznikl v reakci na omezení dosahu Kraha na TikToku v létě 2024 neboli poté, co Krah opakovaně šířil konspirace o tzv. velké výměně. TikTok Krahovi účet nesmazal, ale radikálně omezil jeho výskyt v tzv. Obsahu pro tebe (For you page).

TikTok-Guerilla bylo uskupení kolem stejnojmenného telegramového účtu, který sloužil ke koordinaci propagace videokampaně kandidátů AfD na TikToku. Účet měl přibližně dva tisíce sledujících, jimž předával nejen videa na podporu kandidátů AfD, ale i návody, jak je upravit, aby nebyla TikTokem identifikována jako řízená kampaň. Podle listu Süddeutsche Zeitung zajistila tato kampaň v létě 2024 Krahovi přes 10 milionů zhlédnutí jeho videí na TikToku, které nahrávali členové guerilly spolu s hashtagem #Krahtok. Účastníci této kampaně byli také motivováni odměnou. Nejúspěšnější šiřitelé Krahova obsahu se mohli zúčastnit slosování o nový model telefonu Samsung.

Stejná skupina se pak zúčastnila i kampaně při zemských volbách v srpnu 2024. Jak popsal investigativní server Correctiv, sloužil tento účet ke koordinovanému sdílení obsahu podporujícího AfD v zemských volbách v Durynsku, Sasku a Braniborsku. Correctivu se podařilo najít účty na TikToku s názvy jako „afdistnichtgleichnazi“ (AfD není to samé co nacisté) nebo „afd_news“, které zveřejnily videa z telegramového kanálu TikTok-guerilla.

V současnosti nemáme informace o tom, že by skupina TikTok-Guerilla byla aktivní i v únorových volbách, nicméně podle informací německých novinářů se zdá, že k nějaké podobné operaci dojít mohlo. Například nezisková organize Democracy Reporting International zveřejnila zprávu o síti tiktokových účtů, jež se vydávaly za německé politiky a publikovaly obsah ve prospěch AfD. V příštích týdnech by měl TikTok opět zveřejnit svůj report, což by mělo vnést do této záležitosti více světla.

Jak zkoumat algoritmus?

Podle experimentu provedeného britskou neziskovou organizací Global Witness preferoval před německými volbami algoritmus sociálních sítí TikTok a X příspěvky pravicově extremistické AfD. Výzkumníci vytvořili pro tři zkoumané sociální sítě (TikTok, X a Instagram) zcela nové prázdné účty a klasifikovali příspěvky, které se jim začaly objevovat na obrazovce od účtů, jež nesledovali. Chtěli tak zjistit, jaký typ politického obsahu algoritmy jednotlivých sítí doporučují. Výsledek ukázal, že 78 % politického obsahu na TikToku nahrávalo AfD. V případě sítě X to bylo 64 %.

Global Witness zároveň tvrdí, že k tomuto výsledku nestačí, aby byla AfD na sociálních sítích aktivnější než ostatní strany, protože to neodpovídá realitě. Podle nich totiž AfD a její lídryně nezveřejňují nejvíce příspěvků. Například CDU a její lídr zveřejnili v roce 2025 o 69 % více obsahu než AfD a její lídryně a Zelení a jejich lídr o 24 % více, přesto se ale obsah nejvíce zobrazoval ve prospěch AfD. Global Witness z toho vyvozuje, že algoritmy TikToku preferují krajně pravicová sdělení. TitTok tato obvinění ale odmítl s tím, že výzkum se zakládá na malém vzorku.

Zjištění Global Witness přitom naráží na chronický problém při výzkumu doporučujících algoritmů sociálních sítí, jež hrají čím dál důležitější roli při distribuci obsahu. TikTok totiž měří obrovské množství signálů o chování uživatele a na jejich základě mu potom nabízí obsah. V praxi tak má každý unikátní tok příspěvků, a tím pádem se cokoli na něm špatně měří. Důvodem je, že pozorování mění výsledky.

Tento problém se snaží řešit celá řada výzkumníků a právě v Německu se mu věnuje projekt Data Donation Module, který umožňuje uživatelům, aby si nainstalovali aplikaci, jež zaznamenává, co jim TikTok ukazuje za obsah, a tato data posléze sdíleli s výzkumníky. Nicméně, jak upozorňuje Marcus Bösch, „nejzajímavější subjekty – například pravicoví extremisté z východního Německa – se podobného akademického výzkumu, v jehož rámci by poskytovali svá data, obvykle nezúčastňují“.

„Největší problém s výzkumem algoritmů TikToku je v tom, že funguje jako černá skříňka,“ říká o TikToku Marcus Bösch z Univerzity aplikovaných věd v Hamburku. „Můžete extrahovat obrovské množství dat a účtů, ale nikdy se nedozvíte, co jednotlivci vidí na svých stránkách nazvaných ‚Pro vás‘,“ dodává. V praxi tak nikdy neumíme ověřit tvrzení, která nám TikTok předkládá, což sice neznamená, že nemůžeme TikTok a jeho algoritmy zkoumat, avšak musíme být opatrní při vyvozování celkových závěrů. V tomto kontextu proto bylo užitečné zaměřit se na analýzu postupů těch politických stran, jež uspěly právě ve věkové kategorii, v níž se nachází nejvíce uživatelů TikToku. Tedy AfD a také Die Linke.

Autor textu: Josef Šlerka

The post Německá politika v rytmu TikToku appeared first on investigace.cz.

Zasahování do voleb v Evropě ze strany Ruska je čím dál častějším tématem. Německá vláda sice oficiálně deklarovala, že volby ovlivněny nebyly, nicméně to neznamená, že se o to Ruskem placení aktéři nepokoušeli. Kromě známějšího Doppelgangera bylo identifikováno mnoho dalších kampaní produkujících ohromující množství digitálního obsahu nasazeného na různých online kanálech a využívajícího různé techniky ovlivňování. Jak jsou takové aktivity účinné? To stále není známo, vysvětluje pro investigaci.cz Brian Liston, analytik z Recorded Future, který o německých volbách vydal rozsáhlý report. 

Kromě obvyklého zaměření na Ukrajinu zahrnovaly dezinformační kampaně během německých voleb také osobní útoky na významné politické představitele z různých stran. Některé politické strany jsou kampaněmi financovanými Ruskem naopak zvýhodňovány, nebo to tak aspoň vypadá. To lze prohlásit o AfD (Alternativa pro Německo, poz. red.), ta se přinejmenším v těchto kampaních nejevila jako cíl útoků.

Ano, je to daleko zřejmější než obvykle a pravděpodobně to souvisí s tím, že určité vize AfD se shodují s ruskými strategickými zájmy. Na druhou stranu jsme zaznamenali, že obsah kampaní byl výrazně zaměřen proti CDU (Křesťansko-demokratická unie, strana s největším podílem hlasů, pozn. red.). Jedna z operací, nazvaná Overload, zahrnovala umělou inteligencí generované obrázky, které zobrazovaly dystopické Německo pod vládou CDU a naopak prozářené a šťastné Německo pod vládou koalice v čele s AfD. Tyto obrázky obsahovaly loga politických stran a jasně ukazovaly příklon k AfD. K rafinovanějším taktikám patřily útoky na německé politické osobnosti.

Obecně se tyto kampaně zaměřují na otázky, jako je imigrace, role Německa v Evropě a NATO, přizpůsobení se Rusku a na ruské zájmy v Ukrajině.

Zaregistrovali jste, že by takové kampaně cílily i na menší strany, například Die Linke nebo BSW?

Ne. Obsah byl hluboce protikoaliční a zaměřený proti CDU, SPD (Sociálně-demokratická strana, pozn. red.) a Zeleným.

Přečtěte si

Jak Rusko útočilo na německé volby

Zmínil jste operaci Overload, ale v Evropě byla vedena celá řada dezinformačních kampaní, o nichž se tvrdilo, že jsou nástrojem ruské vlády. Různá média je označují různými názvy: CopyCop, Doppelganger, Overload, Undercut. Lze je od sebe nějak oddělit a jaké jsou mezi nimi rozdíly?

Rozdělujeme je podle jejich modů operandi neboli podle toho, jak se chovají. Obsahově i taktikou se však hodně překrývají. Myslíme si, že jsou také organizačně propojeny, protože všechny sdílejí podobnou infrastrukturu.

Například kampaň Doppelganger se vyznačuje tím, že se vydává za seriózní média – svůj obsah vypouští do světa ve formátu věrně kopírujícím již existující webové stránky známých médií, například Die Zeit, a následně zesiluje dosah na sociálních sítích prostřednictvím sítí neautentických účtů – takzvaných botů – a ukradených nebo nakoupených účtů reálných uživatelů. Kromě toho si během posledních dvou let lidé, kteří to provádějí, vytvořili vlastní značky přibližně padesáti webových stránek provozovaných na WordPressu.

Operace Overload byla zase postavena na spamových e-mailových kampaních. Tyto e-maily obsahují odkazy na falešná videa na Telegramu, jež se vydávají za obsah Euronews, Wall Street Journalu nebo v poslední době Der Spiegelu. Overload a Doppelganger jsou úzce propojené. Operace Undercut se s nimi rovněž překrývá obsahem i použitými taktikami a předpokládáme, že mezi nimi existuje také organizační propojení, které směřuje například k Social Design Agency, což je ruská IT firma vedená Iljou Gambashidzem. Ta hrála klíčovou roli v organizování dezinformačních kampaní, včetně projektu Doppelganger, s cílem ovlivňovat zahraniční volby a šířit proruské narativy.

CopyCop v podstatě představuje síť webových stránek, jež si mezi sebou přesdílí obsah vygenerovaný umělou inteligencí, konkrétně velkými jazykovými modely (LLM). Každá z kampaní má zkrátka své specifické charakteristiky, což nám umožňuje je sledovat.

Je možné spolehlivě přiřadit jednotlivé kampaně ke konkrétním aktérům? Na jaké typy indicií se zaměřujete?

Je to obtížné. U Agentury pro výzkum internetu (Internet Research Agency, trollí farma Jevgenie Prigožina, pozn. red.) z Petrohradu to bylo mnohem jednodušší, protože jsme je dokázali identifikovat podle jejich IP adres. Obecně jsme však obvykle schopni vystopovat původ kampaní k ruskojazyčným aktérům. Například jsme narazili na kampaň, která obsahovala homofobní nadávky a obsah přímo zaměřený na americké zpravodajské služby. Zdálo se, že tyto skupiny se záměrně snažily dát americkým zpravodajcům najevo, kdo za kampaněmi stojí. Vypadá to, že tímto způsobem se pokoušely úmyslně upozornit úřady na svou identitu.

U CopyCop byla tato aktivita jednoznačně spojena s Johnem Markem Douganem, kterého podporuje Centrum pro geopolitickou expertizu (CGE) Alexandra Dugina a jednotka 29155 GRU. Dále také máme informace od různých výzkumníků, například z Microsoftu.

Jak hodnotíte dopad těchto kampaní? Ve své zprávě poměrně sebevědomě tvrdíte, že jejich dosah a efekt je omezený. Nedostatečné důkazy o dopadu ale nutně neznamenají, že je minimální…

Toto tvrzení zakládáme na metrikách, které nám poskytují sociální sítě. To se netýká pouze celkového počtu zhlédnutí, ale především zapojení uživatelů do interakcí s příspěvky. Zohledňujeme také šíření obsahu napříč různými platformami, přítomnost na webech a zapojení influencerů.

Ve většině případů pozorujeme, že jednotlivé příspěvky nemají markantní dosah mimo síť nebo skupinu účtů, jež se je snaží propagovat. V praxi to například znamená, že někdo publikuje video na Telegramu a následně se jej pomocí botů snaží šířit na sociálních sítích. Ideální pak je, když se s tímto obsahem, třeba právě s takovým videem, snaží interagovat například nějaký výzkumník – jako třeba já –, dejme tomu proto, že chce upozornit na to, že se jedná o imitaci reálných médií. Boti pak na jeho reakci odpoví záplavou dalších reakcí, čímž se snaží uměle navyšovat počet interakcí s tímto příspěvkem, a tedy zvyšovat jeho viditelnost. Oni totiž doufají, že si toho obsahu v ideálním případě všimne nějaký influencer, někdo s velkým dosahem, a přesdílí jej.

Protože však sociální sítě mohou tento typ chování vyhodnotit jako neautentický nebo jako spam a zabránit jeho zobrazení, často hodnotíme viditelnost kampaně na základě počtu sdílení jednotlivých příspěvků, včetně různých verzí téhož obsahu.

Přečtěte si

Dvojníci. Po stopách prokremelské dezinformační kampaně v centru Evropy

Existují nějaké příklady velmi úspěšné kampaně?

Ano, tou největší z poslední doby je video o USAID (Agentura Spojených států pro mezinárodní rozvoj, pozn. red.), které sdílel Elon Musk a několik dalších významných osobností. Video jsme připsali operaci Overload. Vydává se za vysílání americké zpravodajské relace E! News a tvrdí, že USAID financovala cesty celebrit, například herečky Angeliny Jolie a dalších, na Ukrajinu, kdy u každé celebrity uvádějí částky v milionech až desítkách milionů dolarů, jež měly za tuto cestu dostat. Zvolili trochu jinou taktiku, neboť se spoléhali na konkrétní influencery na sociálních sítích – spíše než na neautentické účty – a jejich publikum. Právě fakt, že příspěvky měly vlivem influencerů publikum už od jejich zveřejnění, napomohl jejich snazšímu a většímu růstu.

V podobném případě minulý rok – po zatčení Pavla Durova (zakladatele Telegramu, pozn. red.) ve Francii – tvůrci těchto dezinformačních kampaní vytvořili video o Spojených arabských emirátech (SAE), v němž tvrdili, že SAE pozastavily nákup francouzských letadel jako pomstu za Durovovo zatčení. Toto video získalo značnou pozornost, kterou podpořilo i to, že jej do svého obsahu zahrnulo jedno indické médium. Existuje několik dalších, byť menších případů.

Jedním z příkladů, které jste pokryli, bylo napodobení britských bulvárních novin, jež obsahovaly zprávy, které se zdály být obecně negativní vůči Německu. Existují nějaké důkazy, že tento obsah přitahuje větší pozornost?

Neexistují důkazy, že by to mělo lepší nebo horší výsledky než jejich běžný videoobsah. Je to jednoduše pokus vyzkoušet jinou taktiku a zjistit, co zabere. Dříve jsme v rámci operace Overload našli v podobném stylu napodobeniny titulních stránek New York Post a New York Daily News.

Další taktiky zahrnují vytváření falešných snímků instagramových stories prominentních zpravodajských organizací a pokusy vytvořit iluzi občanské žurnalistiky. Například programem na tvorbu a úpravu digitální grafiky, jako je Photoshop, uměle vytvoří protiukrajinské graffiti na veřejném místě v nějakém evropském hlavním městě. Poté udělají několik kopií tohoto typu obrázku, například různé úhly pohledu na toto protiukrajinské graffiti, a šíří je jako printscreeny údajně pocházející od CBS, New York Times nebo Wall Street Journal.

Jaké hostingové služby tvůrci těchto kampaní používají a jak snadné je tyto obsahy blokovat nebo odstraňovat? 

Od září 2024 trochu diverzifikovali svou infrastrukturu, což znamená, že se přesunuli z evropských hostingových služeb, jež dříve využívali. Sice stále používají kombinaci některých hlavních cloudových služeb nebo registrátorů domén, stále častěji ale vidíme využití poskytovatelů hostingu zaměřených na ochranu soukromí, třeba Flokinet a Vice Temple (poskytovatel hostingu s obsahem pro dospělé, pozn. red.). Tyto hostingové společnosti jsou často založeny například na Islandu – kvůli vyšší míře ochrany soukromí. Tento přístup zvolili v naději, že jejich stránky budou mít větší trvanlivost a odolnost proti budoucím pokusům o jejich odstranění.

Často se ale stává, že své weby jednoduše opustí. Možná se unaví z neustálé potřeby je znovu registrovat nebo měnit infrastrukturu. Mnoho webů v USA je například nyní zcela offline.

Ve své zprávě uvádíte, že cílem kampaní bylo odradit voliče od podpory koalice vedené CDU, současně ale máte podezření, že některé kampaně se pouze snaží snížit celkovou volební účast. Jak to měříte?

Nečekáme, že by tyto snahy měly zásadní vliv na výsledek voleb. Zároveň to nevypadá, že by kampaně vedly například k vyššímu podílu hlasů pro AfD. Pokud k tomu ale došlo, myslím, že to bude spíše odrazem obecnějších nálad v Německu než čehokoli jiného. Tyto kampaně mohou podobný stav jen zesílit a efektivně „přiložit polínko do ohně“.

Je také třeba zohlednit, že kampaně musí vypadat úspěšně, protože jejich tvůrci jsou za to placeni. Social Design Agency, jedna z agentur provozujících kampaně, například musí ruské vládě ukázat metriky, které prokazují, že dosáhli kýženého efektu. Jde o jakési „hackování vnímání“. Snaží se znečistit informační prostředí a následně musejí prokázat určitou úroveň dopadu svým zaměstnavatelům, protože to mají ve smlouvách.

Do jaké míry jsou kampaně v Německu regionálně cílené?

Během voleb se například vyskytlo video s názvem „District 151“ – přiřadili jsme ho ke kampani CopyCop. Byl na něm údajně falzifikovaný hlasovací lístek v Lipsku (obvod 151). Video tvrdilo, že kandidát AfD a strana jako taková byli vynecháni z horní části hlasovacího lístku. To je příklad kampaně jasně lokalizované na konkrétní obvod. Jak jsme ale zjistili, snaha o amplifikaci – tedy zesílení dosahu – kampaně se na daný region vůbec nezaměřovala. Překvapivě cílila především na účty v angličtině, často ve Velké Británii nebo v USA, které propagovaly myšlenku, že v Německu probíhá velký volební podvod, což spíše ukazuje na projektování konspirace nebo podvodu směrem ven než na přesvědčování samotných Němců.

Video mělo přibližně 500 tisíc zhlédnutí a někteří lidé zjevně věřili, že je pravdivé. Většina zhlédnutí ale byla od lidí mimo Německo. Kampaně jsou tedy do určité míry mezinárodní a možná tu hraje roli také naděje, že jejich obsah pronikne i do domácí sféry – to je ale čistá spekulace. Kampaně se obecně snaží získat pozornost, zvýšit zapojení uživatelů a ukázat nějaký důkaz o hmatatelném dopadu.

Přečtěte si

Nezranitelná Aéza. Střední Evropa jako centrum dezinformační kampaně proti Západu

Existují nějaké důkazy, že podobné operace byly použity v České republice? Víme, že v minulosti bylo cílem Polsko.

Zatím jsme takový případ neviděli, ale v naší zprávě jsme to označili jako možnost z několika důvodů: v minulosti se obdobné věci děly v Polsku, ale také v Lotyšsku, Francii a Německu. Obecně jsou to země, které jsou pro vlivové operace nejpříhodnější. Vyšší prioritou pro ně mohou být státy jako Polsko, Rumunsko a Moldavsko, protože tam mají západní zpravodajská média nižší dosah. Na druhou stranu si myslím, že pokud ruští aktéři uvidí jasnou příležitost angažovat se ve vlivových operacích v České republice, mohou jí využít. Ale musí tam být příležitost. Ve Velké Británii jsme neviděli žádné kampaně, které by podporovaly konkrétní kandidáty, protože bez ohledu na to, kdo se dostal k moci, neexistovala vyhlídka na změnu britské politiky vůči Ukrajině, takže se to zkrátka nevyplatilo.

Pokud se ale například otázka financování Ukrajiny objeví v České republice nebo pokud tvůrci kampaní uvidí příležitost podpořit činnost politické strany prezentující se ve stylu AfD, myslím, že Rusko tuto možnost může využít.

Autor rozhovoru: Paul May

The post Další na řadě může být Česko, říká analytik appeared first on investigace.cz.

Jen několik dní před mimořádnými německými volbami v únoru letošního roku se na sociální síti X objevilo dvouminutové video, které ukazovalo ničení volebních lístků AfD. Video mělo dokazovat, že v Německu dochází k volebním podvodům, jejichž cílem je zfalšovat výsledky německé extrémní pravice. Jenže falešné bylo samotné video. Podle německých bezpečnostních složek se stalo součástí ruské dezinformační kampaně prováděné skupinou Storm-1516.

Německé investigativní centrum correctiv.org, americká organizace NewsGuard a centrum Gnida Project se shodují, že v průběhu roku 2024 skupina označovaná bezpečnostními analytiky jako Storm-1516 vytvořila více než sto webových stránek, které se tvářily jako zpravodajské servery, a na nich publikovala řadu dezinformací o německých politicích a německé politice. Dozvědět jste se tak například mohli, že kandidát strany Zelených Robert Habeck byl obviněn, že před lety zneužil mladou ženu.

Dalším nepodloženým tvrzením byl článek o tom, jak se ministryně zahraničí Annalena Baerbock během svých cest do Afriky setkávala s gigolem nebo že Marcus Faber, šéf německého parlamentního výboru pro obranu, je ruský agent. Další falešné zprávy tvrdily, že německá armáda plánuje mobilizovat pět set tisíc mužů pro vojenskou operaci ve východní Evropě, a objevila se rovněž informace o Německem podepsané dohodě o migraci, na jejímž základě má do země přijít 1,9 milionu Keňanů.

Pokud se ohlédneme nejen za předvolební kampaní v Německu, ale za celým posledním rokem, uvidíme, že sousední země je dalším z terčů rozsáhlé kybernetické ofenzivy vedené Ruskem již řadu let. Totéž se týká i jiných evropských států. Tato ofenziva je složena z řady často na sobě nezávislých, ale propojených operací, známých většinou pod kódovými označeními, jako je Storm-1516 (a s ní ruku v ruce jdoucí Operaci CopyCop), Doppelgänger (a jejich variantami jako Operace Overload), Undercut či Matrjoška. Některé z nich působí na světové kybernetické scéně již roky, jiné jsou relativně nové.

Přečtěte si

Zpráva moldavské tajné služby: Jak Rusko chtělo zmařit referendum o EU

Storm-1516, jeho CopyCop a další operace

Operace skupiny označované jako Storm-1516 tvoří síť sestávající z řady aktérů spojených s ruskými státními orgány, proxy organizacemi a šiřiteli zpráv různých influencerů. Poprvé na sebe skupina upozornila již v roce 2023 při ovlivňování amerických voleb, přesněji řečeno během kampaně do tamních primárek. Od té doby se zmiňuje v souvislosti s dalšími vlivovými operacemi včetně působení v Německu. Její akce bývají médii označované jako třeba CopyCop nebo dalšími jmény.

Jádrem operace skupiny Storm-1516 v případě Německa byla produkce obsahu zaštítěná Johnem Markem Douganem, bývalým floridským policejním důstojníkem, jenž v roce 2016 utekl před trestním stíháním do Ruska. Ten podle analýz serveru Correctiv stojí za sítí sto dvou stránek s profesionálním layoutem a názvy jako Berliner Wochenzeitung, Hamburger Post, Echo der Zeit nebo Widerhall, které se tváří jako obvyklé zpravodajské weby. Podle analýzy serveru NewsGuard ale publikovaly především umělou inteligencí parafrázovaný obsah pravicových médií, jako je Compact, nebo pro-ruského blogu Nachdenkseiten. Do tohoto obsahu pak byly přimíchány dezinformace a fake news. Většina těchto stránek vznikla až koncem roku 2024 a nyní již nepublikují nebo jsou zrušené.

Podle uniklých dokumentů je Dougan spojen s ruskou zpravodajskou službou GRU. Dle Washington Post spolupracuje se Skupinou 29155, spjatou se sérií sabotáží, vražd a hackerských útoků v Evropě, mezi nimiž najdeme nejen sestřelení civilního letadla malajských aerolinek MH17 nad Ukrajinou v červenci 2014, ale také výbuch ve Vrběticích.

V kampani vedené Storm-1516 podpořila Dougana i další ruská organizace, takzvaný Fond boje s represemi. Ten se na webu prezentuje posláním: „Bojovat za lidská práva na celém světě, podporovat občanské aktivisty, poskytovat právní pomoc a finanční podporu obětem soudní a policejní zvůle a politického pronásledování.

Činnost nadace je zaměřena na poskytování informací, právní a jiné pomoci všem, kteří se setkali s bezprávím ze strany představitelů státu.“ V roce 2021 fond založil oligarcha a spoluzakladatel trollí farmy Agentura pro výzkum internetu Jevgenij Prigožin. Před německými volbami fond spustil několik vlastních vlivových operací koordinovaných se sítí Dougana.

Výzkumníci z organizace CeMAS ve svém reportu uvádějí jako příklad obvinění Friedricha Merze a Ursuly von der Leyen ze zneužívání dětí nebo článek o tom, že Strana zelených a Ukrajina verbují mladé lidi a přistěhovalce, aby v Německu páchali trestnou činnost.

Zatímco Douganova síť a Fond boje s represemi se starají o výrobu dezinformací, jejich distribuci podle výzkumníků zajišťuje síť jak anonymních, tak autentických účtů na Twitteru a Telegramu. Odborníci z CeMAS uvádějí, že na šíření falešných zpráv se v Německu podílel například telegramový účet Neues aus Russland 🪆📢 Alina Lipp, který sdílel nepravdivou informaci o dvoustranné migrační dohodě podepsané mezi Německem a Keňou, v jejímž rámci bude moci v příštím roce do Německa přijet až 1,9 milionu keňských pracovníků a sedm set padesát tisíc Keňanů bude mít nárok na urychlenou naturalizaci. Informace pak odkazovala přímo na jeden z Douganových webů.

Realita přitom byla jiná. Ve skutečnosti keňský ministr zahraničí Musalia Mudavadi a německá ministryně vnitra Nancy Faeser podepsali 13. září 2024 bilaterální dohodu mezi oběma zeměmi o tom, že Německo přijme legálními cestami několik tisíc kvalifikovaných keňských pracovníků, zatímco Keňa přijme zpět nelegální keňské migranty. Telegramový účet Aliny Lipp má více než sto osmdesát tisíc sledujících a tuto zprávu na něm vidělo přes padesát tisíc uživatelů.

Storm-1099 a Doppelgänger

Storm-1516 nebyla jediná ruská skupina, jež své operace namířila proti Německu a využívala k tomu webové stránky s dezinformacemi. Vedle ní se Německo stalo terčem i dalších kampaní. Mezi nimi i takzvané operace Doppelgänger, za kterou stála skupina označovaná výzkumníky Microsoftu jako Storm-1099.

Operace Doppelgänger přitom probíhá již nejméně od května 2022 po celé Evropě. Její název znamená „dvojník“ a přesně vystihuje podstatu samotné činnosti. V rámci této operace totiž útočníci vytvářejí množství falešných stránek, jež budí dojem běžných mainstreamových webů a jejich URL také tyto weby připomínají. V Německu se tak objevily například dvojníci webů Der Spiegel, Bild či T-Mobile.

Přečtěte si

Dvojníci. Po stopách prokremelské dezinformační kampaně v centru Evropy

Tyto klony legitimních webů pak přinášejí dezinformace, které se tváří jako texty původních stránek. Pro šíření obsahu z těchto falešných webů pak slouží sítě neméně falešných účtů na síti X či Facebooku. Podle zprávy německého ministerstva zahraničí z ledna roku 2024 se na jedné části operace podílelo padesát tisíc účtů na sociální síti X.

Bavorský úřad pro ochranu ústavy (BayLfV) publikoval v polovině loňského roku detailní analýzu infrastruktury používané po dobu čtrnácti měsíců v části této operace. Z dokumentu vyplývá, že prostřednictvím této infrastruktury bylo distribuováno téměř osm tisíc jednotlivých kampaní, jež mířily na více než sedm set cílových webových stránek. Jen v osmiměsíčním období, které analyzovala BayLfV, bylo takto osloveno více než tři čtvrtě milionu uživatelů.

Investigativní novináři z organizace Correctiv ve spolupráci se švédskou neziskovou organizací Qurium odhalili, že kampaň částečně spoléhá při šířené své propagandy na evropské a německé společnosti. Na investigaci se podílel i náš server, který ukázal, že součástí této operace byly i firmy s českou stopou. Podařilo se tak odhalit řetězec od ruských PR agentur, jež vytvářejí obsah, přes síť hostingových společností v Rusku, Velké Británii, Německu či Finsku až po koncové servery v Malajsii a Singapuru.

Mezi ruskými PR agenturami hraje zásadní roli především Social Design Agency (SDA). Jedná se o moskevskou firmu vedenou Iljou Gambašidzem, jenž údajně pracuje podle pokynů Sergeje Kirijenka, prvního zástupce vedoucího kanceláře ruského prezidenta. SDA se zaměřuje na strategii obsahu a vývoj narativů. Uniklé dokumenty a videonahrávky ukazují Gambašidzeho nabídku služeb na ovlivnění politických nálad v jednotlivých zemích.

Ruská IT společnost Struktura, založená Nikolajem Tupikinem, se zase měla starat především o poskytování technologické infrastruktury pro tyto kampaně, včetně registrace domén, hostingu webových stránek a komplexu botů na sociálních sítích. Obě společnosti jsou nyní na sankčním seznamu EU i USA.

Přečtěte si

Nezranitelná Aéza. Střední Evropa jako centrum dezinformační kampaně proti Západu

Matrjoška

Třetí operací, kterou jsme mohli sledovat v průběhu loňského roku nejen v Německu, ale po celé Evropě, byla takzvaná operace Matrjoška, jejíž průběh poprvé zdokumentovala skupina bot blocker (působící na síti X pod účtem @Antibot4Navalny) v září 2023. Principy Matrjošky pak detailně popsala francouzská agentura Viginum ve svém podrobném reportu.

Na rozdíl od Storm-1516 a Doppelgängera se operace Matrjoška nesoustředí pouze na samotné šíření a vytváření dezinformací, ale i na zahlcení obětí dezinformačních kampaní, jako třeba politiků nebo novinářů a případně organizací ověřujících fakta. Cílem je omezit jejich možnosti reagovat. Samotná kampaň totiž probíhá ve dvou fázích. „První skupina účtů, známá jako ‚seeders‘, zveřejňuje na platformě falešný obsah. Druhá skupina účtů, takzvaných ‚quoters‘, posléze sdílí příspěvek seederu a reakci na něj. Quoters kontaktují cílové osoby nebo organizace a žádají je, aby ověřily pravost nebo pravdivost obsahu zveřejněného seedery,“ uvádí report agentury Viginum.

Podle červnové zprávy finské společnosti Check First byla Operace Overload, rozvíjející taktiky Matrjošky, schopna zasáhnout osm set organizací z více než pětasedmdesáti zemí, mezi kterými hrály zásadní roli Francie a Německo. Check First uvádí příklad videa, jež se tvářilo, jako by bylo převzaté z německého média BR24. Smyšlený příběh videa zesměšňuje ukrajinského uprchlíka, který údajně pracoval v berlínském akváriu, a tvrdí, že tam ukradl tropické ryby, uvařil je a snědl a následně utrpěl otravu, což vedlo k jeho hospitalizaci. V záběrech lze vidět fotografii ukrajinského muže, identifikovaného jako Oleg Panasjuk. Zpětné vyhledávání obrázků odhalilo, že tato fotografie pocházela z ruské seznamky, k nalezení byla na profilu osoby s bydlištěm v Rusku.

Poté bylo video šířeno po Twitteru a účet patřící do sítě Matrjošky v jednu chvíli požádal fact-checkera BBC o jeho kontrolu. BR24 reagovalo na celou kampaň dlouhým vysvětlujícím textem. Nicméně jak pro server The New Arab uvedla Janina Lückoff, redaktorka a vedoucí týmu pro ověřování faktů v BR24, „zabývat se falešným mediálním obsahem samozřejmě omezuje naše kapacity“.

Jak upozornil server The Insider, v prosinci roku 2024 spustila síť účtů kolem Matrjošky kampaň, v níž propagovala video s protiukrajinskými prohlášeními světových akademiků. Všechna tato prohlášení ale byla vytvořena pomocí AI a klonování hlasů. Podle ruského serveru Agenstvo se síť účtů Matrjoška opět aktivovala koncem ledna 2025, kdy publikovala během tří dnů patnáct fake videí.

Přečtěte si

Větší kontrola internetu? Omezila by kriminalitu, ale za cenu svobody, míní právník

Útoky na kybernetickou infrastrukturu

Zatímco Storm-1516, Doppelgänger a Matrjoška se v Německu zaměřovaly především na šíření dezinformací, další útoky se orientovaly na kybernetickou infrastrukturu.

V roce 2023 se stala Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) obětí kybernetického útoku, při kterém byly napadeny e-mailové účty stranické centrály. Německá vláda tehdy za útok obvinila jednotku ruské vojenské rozvědky GRU, konkrétně skupinu APT28 (známou také jako Fancy Bear). Tento incident byl podle zjištění součástí širší kybernetické kampaně zaměřené na několik evropských zemí, přičemž útok na SPD byl umožněn díky dosud neznámé bezpečnostní mezeře v softwaru.

Koncem února 2024 výzkumníci z bezpečnostní společnosti Mandiant identifikovali novou vlnu útoků, tentokrát cílených na německou Křesťanskodemokratickou unii (CDU) a potenciálně i další německé politické strany. Útok provedla skupina APT29 (známá také jako Cozy Bear), spojovaná s ruskou Službou vnější rozvědky (SVR). Útočníci použili phishingové e-maily s falešnou pozvánkou na večeři CDU, které obsahovaly odkaz na kompromitovaný web. Po kliknutí byl stažen škodlivý program neboli malware s názvem ROOTSAW, jenž následně instaloval další škodlivý počítačový kód WINELOADER, umožňující útočníkům dlouhodobý přístup k napadeným systémům.

V reakci na tyto incidenty německá vláda v květnu 2024 povolala svého velvyslance v Moskvě Alexandra Grafa Lambsdorffa na konzultace do Berlína. Úřad pro ochranu ústavy a další německé bezpečnostní agentury pak vydaly varování všem parlamentním stranám a posílily ochranná opatření proti digitálním a hybridním hrozbám.

Odborníci se shodují, že tyto útoky jsou součástí širší ruské strategie zaměřené na získávání politických zpravodajských informací a potenciálně i na podkopávání evropské podpory Ukrajině, přičemž míra ohrožení je podle německých představitelů „vysoká jako nikdy předtím“.

Německo ostatně nebylo terčem podobného kybernetického útoku poprvé. V roce 2021 na tuto zemi mířila kampaň Ghostwriter neboli Storm-0257. Nejslavnějším útokem byl ovšem takzvaný Hack Bundestagu. Akce začala počátkem roku 2015, kdy poslanci obdrželi podvodné e-maily, které vypadaly jako zpravodajství OSN. Po kliknutí na odkaz v e-mailu došlo k instalaci malwaru, jenž se postupně rozšířil do celé parlamentní sítě. Útočníci tak získali přístup k důvěrné komunikaci poslanců, jejich harmonogramům a dalším citlivým údajům včetně počítače v kanceláři kancléřky.

Celkem bylo odcizeno přes 16 GB dat. Za útok byla podle německých úřadů rovněž zodpovědná skupina APT 28 spadající pod GRU.

Od šumu k signálu

Skupiny a agentury zapojené v informačních útocích mají podle Jamese Pammenta z Ústavu pro výzkum psychologických operací (Psychological Defence Research Institute) na Lundské univerzitě za cíl proniknout do národního bezpečnostního prostředí.

„Na první úrovni to vypadá jako rozesílání spamu. Využívají placenou reklamu, automatické komentáře a další nekvalitní metody spamování digitálních médií odkazy. Je to jako reklama a očekávají, že 95 % z toho bude ignorováno, takže se to promění na něco jako šum v pozadí. Neustálé bubnování, které je tu pořád,“ vysvětluje psychologii rozsáhlých operací pro investigaci.cz.

Na tuto část ale podle specialisty navazují další dvě. „Předpokládají, že v určitém okamžiku uživatele vyprovokují a on klikne na jeden z těchto odkazů, aby se dozvěděl více. Síť webových platforem nabízí něco pro každou cílovou skupinu – pokud potřebujete slyšet jejich narativy z Guardianu, mají k dispozici stránky dvojníků. Pokud je potřebujete slyšet z nekonvenčních médií, vytvořili tyto značky.

Vytvořili důvěryhodné prostředníky téměř pro jakékoli cílové publikum,“ říká James Pamment a dodává, že skutečným cílem je, aby dezinformace začali opakovat politici, celebrity, influenceři a vaši sousedé jako součást běžného diskurzu. Pak totiž mohou říci, že úspěšně pronikli do informačního prostředí.

Autor textu: Josef Šlerka

The post Jak Rusko útočilo na německé volby appeared first on investigace.cz.

Redakce investigace.cz několik měsíců sledovala aktivity uzavřeného telegramového kanálu, který slouží k náboru a koordinaci práce řidičů převážejících nelegální migranty. Kanál je určený k přerozdělování objednávek na dopravu nelegálních blízkovýchodních migrantů z hraničních států Evropské unie do cílových zemí, kde chtějí získat azyl. Většina míří do Německa nebo Itálie, Česko je v tomto systému zatím pouze tranzitní zemí. Nábor řidičů probíhá v ruskojazyčných skupinách na sociálních sítích, kde se publikují pracovní nabídky, a děje se i v Česku.

„Most mezi dvěma světy“ nebo dokonce „brána do lepšího světa“ – takto návštěvníci popisují přeshraniční most přes řeku Odra, spojující německý Frankfurt a polské Słubice. Právě tento most je konečným cílem většiny nelegálních migrantů z Blízkého východu, kteří se vydávají za lepším životem po takzvané „východní migrační trase“. Ta vede z Běloruska přes pobaltské země a Polsko do Německa. A zatímco o azyl v Polsku, tedy pro část migrantů v zemi prvního vstupu na území EU, požádalo v roce 2023 necelých 80 tisíc migrantů, do sousedního Německa zamířilo se stejnou žádostí čtyřikrát více lidí.

Nová vrata do Evropy

Dopravit se do země, v níž chtějí požádat o azyl, uprchlíkům pomáhá síť převaděčů – organizátorů, zprostředkovatelů a řidičů, kteří je dopraví těsně ke vstupu na zmíněný most. Hranici pak musí každý přejít pěšky. „Na podání žádosti o azyl mají jeden pokus, proto si chtějí být jistí, že se to stane v zemi, kde skutečně chtějí zůstat,“ vysvětluje ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) Martin Rozumek. Důvod, proč volí zrovna Německo, je jednoduchý – v zemi žije rozsáhlá etnická komunita lidí původem z Blízkého východu. 

Reportérka investigace.cz několik měsíců sledovala uzavřenou telegramovou skupinu, jež slouží jako platforma pro nábor řidičů dopravujících nelegální migranty od hranic Evropské unie směrem na západ. Mezi nejpopulárnější trasy v poslední době patří cesta z Polska právě k přeshraničnímu mostu přes řeku Odru. Telegramový kanál obsahuje nespočet videí, na nichž se migranti vydávají přes most jako symbol jejich vstupu do nového života.

Před třemi lety tak ve frankfurtské čtvrti Markendorf, čtvrt hodiny jízdy autem od přeshraničního mostu, Němci otevřeli migrační centrum, které přijímá azylové žádosti. Důvodem byl zvyšující se počet migrantů přicházejících z Běloruska – tehdy přičiněním běloruské vládní politiky, jež podporovala migraci z Blízkého východu, čímž vznikla nová cesta v rámci „východní trasy“. Přestože je putování přes Bělorusko považována za jedno z těch bezpečnějších, od roku 2021, kdy běloruský stát začal podporovat uprchlíky v nelegálním překročení bělorusko-evropských hranic, zemřelo v lesích poblíž polsko-běloruské hranice nejméně čtyřicet lidí. 

I přesto, že Polsko vybudovalo na hranici s Běloruskem téměř dvě stě kilometrů dlouhý a šest metrů vysoký plot z ocelových lamel s žiletkovým drátem, se migrantům zjevně stále tuto hranici daří přecházet. Podle dat Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) se z Běloruska do Polska dostalo za polovinu roku 2024 kolem dvou set syrských migrantů a dalších pěti set lidí z afrických zemí. Právě v polském městě Bělostok, které leží padesát kilometrů od hranice s Běloruskem, bylo reportérce investigace.cz, jež předstírala zájem o práci řidiče a kontaktovala takzvaného „kurátora“ kanálu, nabídnuto vyzvednutí prvních pasažérů. Cílovou stanicí byl znovu německo-polský most nad Odrou.

 „Je to riziko, a proto za to dobře platíme“

„Takže jste něco jako BlaBlaCar? (tak se jmenuje mezinárodní platforma, která nabízí spolujízdu, pozn. red.),“ zní jedna z nejčastějších otázek řidičů, kteří si chtějí přivydělat převážením migrantů.

„V něčem jsme této platformě podobní, ale na rozdíl od ní nemáme žádné registrační postupy, nepoužíváme žádné aplikace a obecně se snažíme nezanechávat zbytečnou digitální stopu,“ odpovídají správci kanálu. Tato obezřetnost má své důvody – jejich pasažéři totiž nejsou obyčejní Evropané, ale uprchlíci z Blízkého východu – ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku nebo Turecka. 

„Zabýváme se dopravou lidí, kteří nemohou použít jiný způsob, a to většinou kvůli tomu, že mají problémy s dokumenty. Ano, je to riziko, a proto za to dobře platíme. Pasažéři jsou lidé, co utíkají před válkou spolu se svými rodinami, hledají klidný a mírumilovný život, proto platí za odvoz do míst, kde si dokážou zajistit bezpečný a pohodlný život,“ vysvětluje správce kanálu. 

Z fotografií a videí umístěných v kanálu je patrné, že mezi pasažéry jsou často rodiny s malými dětmi, ale i skupiny dospělých mužů. Podle Martina Rozumka z OPU jde o opatrnost – ženy cestující osamoceně by mohly být snadným terčem pro převaděče s nekalými úmysly.

„Prosím, nechávejte své objednávky zde,“ stojí v arabsky psaném popisu telegramového kanálu, komunikačním jazykem je přesto ruština. Většina zprostředkovatelů a řidičů, kteří kanál navštěvují, ruštině rozumí – pocházejí totiž ze zemí bývalého východního bloku jako Rumunsko, Moldavsko nebo Ukrajina. To potvrzují i informace poskytnuté redakci mluvčím cizinecké policie Josefem Urbanem: „Byť Ukrajinci tvoří nemalou část z celkového počtu zadržených převaděčů, rozhodně se nejedná o většinu. Mezi převaděči figurují nejen státní příslušníci Ukrajiny, ale i Sýrie, Gruzie, Turecka, České republiky, Německa, Iráku, Rumunska a Moldavska.“ 

Denně se v kanálu objevují požadavky na převoz několika desítek lidí, měsíčně jsou to vyšší stovky. Například v době psaní tohoto textu je v kanálu několik čerstvých objednávek na převoz pětadvaceti lidí z Lotyšska do Německa a také z Rumunska do Rakouska. Cesta vede přes Litvu do Polska k přeshraničnímu mostu na Odře. Většina cest začíná v Burgasu poblíž bulharsko-turecko hranice nebo v Bělostoku poblíž polsko-běloruské hranice, ale i v Lotyšsku, Rumunsku nebo Chorvatsku a končí v Německu nebo Itálii. Česko je pouze tranzitní zemí. „Občas budete muset přejet státní hranice, občas ne. Záleží na trase. Průměrná délka cesty je 700 kilometrů,“ shrnuje správce kanálu, takzvaný kurátor. 

Část zmíněných tras patří k takzvané západobalkánské cestě, kterou loni podle dat Frontexu absolvovalo zhruba sto tisíc migrantů, z nichž většina byla syrského, tureckého, iráckého nebo afghánského původu. Trasa začíná v zemích jako Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko nebo Chorvatsko, kam se migranti dostávají ze sousedních balkánských států, jež nejsou členy EU. 

O krok napřed

Konkrétní podoba tras se ale v průběhu času mění a závisí na umístění policejních hlídek na hraničních přechodech. Zatímco na podzim roku 2023 byla telegramová poptávka po přepravě migrantů ze Slovenska do německých Drážďan velmi vysoká a čítala až stovky pasažérů, po zavedení kontrol na česko-slovenských hranicích na podzim roku 2023 klesla téměř na nulu. Poslední objednávka na dopravu ze Slovenska do Německa pochází z května letošního roku a týkala se necelých dvou desítek lidí. Naopak se objevily poptávky po dopravě z Lotyšska do Německa.

Pokles ovšem zaznamenala celá západobalkánská trasa – v první půlce letošního roku se po ní vydalo jedenáct tisíc migrantů, což je mnohonásobně méně než loni. Propad je vidět i na počtu převaděčů zadržených na území Česka. Zatímco v roce 2023 bylo podle mluvčího cizinecké policie v Česku zadrženo téměř čtyři sta převaděčů a necelých pět tisíc migrantů, za první polovinu roku 2024 to byli pouze tři převaděči a sto třicet migrantů.

Příčin obdobného poklesu je podle Urbana hned několik. „Výrazné zpřísnění bezpečnostních opatření v okolních státech EU zejména kvůli hokejovému mistrovství světa v Česku, olympijským hrám v Paříži, fotbalovému mistrovství v Německu a zasedání G7 v Itálii markantně omezuje možnosti migrace do těchto zemí. Zároveň stále pokračuje přítomnost srbské armády u hranic této země,“ vyjmenovává.

Zatímco počet nelegálních migrantů na západobalkánské trase díky opatřením klesá, využívání jiných migrační tras, především východní středomořské cesty vedoucí z Turecka do Řecka či na Kypr nebo z Turecka do Bulharska, posiluje. Podle poslední zprávy Evropské migrační sítě překročilo loni hranici Unie 380 tisíc nelegálních migrantů, což je 17% nárůst oproti roku 2022. „Převaděči migrantů jsou vynalézaví a obratní. Pružně diverzifikují zdroje, mění trasy a přizpůsobují své mody operandi, aby reagovali na poptávku a vnější vývoj. Jejich reakce jsou pohotové, což svědčí nejen o jejich obchodním povědomí, ale také o silném logistickém zázemí a značných zdrojích, které jim umožňují snadno přizpůsobovat své obchodní modely,“ shrnuje situaci čerstvá zpráva Europolu věnována pašování lidí do Evropy.

Objednavatelé jsou na Západě

Objednávky na dopravu, jež se v kanálu objevují, si často přebírají zprostředkovatelé, kteří působí jako náboráři. Řidiče hledají v rusko a ukrajinskojazyčných telegramových kanálech nebo facebookových skupinách obsahujících pracovní nabídky v Evropě. Ve svých inzerátech ale neuvádějí, že jde o přepravu migrantů. V případě, že se jim podaří zprostředkovat práci pro řidiče, účtují si provizi z každé objednávky. Celkový počet účastníků telegramového kanálu čítá kolem 1 300 osob, které tak tvoří síť zprostředkovatelů a řidičů.

Sledovaný telegramový kanál přitom představuje pouze část schématu pašování lidí z Blízkého východu na Západ. Samotní objednavatelé pocházejí z Blízkého východu a členové kanálu jim zjednodušeně říkají Arabové. V kanálu se též objevují střípky komunikace s objednavateli a ta je většinou v angličtině. Podle Martina Rozumka jde často o bývalé migranty, kteří už žijí na Západě a jsou ve spojení se svou domovskou zemí. 

Například koncem minulého roku německá policie odhalila pašeráckou skupinu organizovanou Syřany žijícími v Německu, která se zabývala transportem migrantů. Podle zprávy si účtovali od tří do sedmi tisíc eur za osobu. Část této částky byla zřejmě vyhrazena jako platba řidiči, který je měl dopravit do Německa. Odhalení další mezinárodní pašerácké sítě s kořeny v Rumunsku, Turecku a organizátorem v Německu popisuje reportáž německého týdeníku Der Spiegel. 

Naší redakci se podařilo identifikovat jednoho z objednavatelů – jeho osobní údaje se v kanálu objevily, protože nedoplatil dlužnou částku jednomu ze zprostředkovatelů, a tak se ocitl na černé listině „podvodníků“. Syřan se spolu se svými malými dětmi dostal do Německa v roce 2016. Jeho žena zůstala v řeckém imigračním táboře a byla od zbytku rodiny odloučena. Muž tehdy poskytl svůj příběh několika německým a mezinárodním médiím.

„Řidiče pustí, zprostředkovatele zatknou“

Reportérka investigace.cz se spojila s „kurátorem“ a dotázala se na podrobnosti ohledně nabízené práce. „Platíme pět set dolarů (v přepočtu 11,5 tisíc korun) za osobu,“ sdělil správce a dodal, že veškeré platby probíhají v kryptoměně. Převod peněz ze zemí Blízkého východu na Západ umožňují podle zprávy Europolu směnárny fungující na principu hawaly. Z Polska do Německa obvykle cestují skupiny do čtyř lidí – k převozu stačí osobní auto a za jednu jízdu řidič dostane dva tisíce dolarů. Pokud nemá vlastní auto, nabídnou mu správci sítě pomoc s vypůjčením auta z půjčovny. 

Podle Josefa Urbana z cizinecké policie je trend poslední doby jasný. Zatímco dříve se migranti přepravovali ve velkých počtech v kamionech a jen částečně v osobních autech, dnes se pašeráctví decentralizuje a k přepravě se používají především osobní vozidla a dodávky. „Tím pádem se mění řidiči. V minulosti byli řidiči kamionů v podstatě zaměstnanci přepravních společností, u osobních aut se jednalo zejména o řidiče ze sociálně slabších skupin, kteří využívali starší vozidla. V současné době jsou využívána zánovní vozidla a činnost je dobře organizovaná. Není výjimkou, že v jeden den bylo v registru vozidel zaregistrováno nové BMW X a ten samý den se ihned vydalo převážet migranty. Touto činností se většinou splácí leasing vozidel,“ řekl loni šéf Oddělení šetření trestné činnosti a dokumentace z cizinecké policie Václav Drda.

„Řidič by měl mít po celou dobu na Telegramu zapnuté sdílení polohy a být ve spojení se svým koordinátorem, který ho během jízdy povede. Řidič by měl zdokumentovat nástup migrantů a jejich vystoupení na dohodnutém místě,“ zní pokyny správce platformy. Platbu obdrží v průběhu následujících dvaceti minut po tom, co vysadí své pasažéry na dohodnutém místě. Na dotaz reportérky, jak často dochází k zastavení policejní hlídkou a zda existuje nebezpečí v podobě zatčení, zaslal správce několik pokynů pro chování v případě, že se stane něco podobného. „Řidiče obvykle vystraší, ale nakonec jej pustí. Sedět půjdou zprostředkovatelé a objednavatelé,“ vysvětluje.

Přečtěte si

„Nabídli mi hory zlata.“ Českem a Pobaltím se šíří nabídky práce na převoz migrantů

To však není pravda. „Co se trestů týče, jestliže jde o základní skutkovou podstatu, tedy převážení nelegálních migrantů, pachatel může dostat až dva roky vězení. Dále se tresty stupňují podle závažnosti okolností a jednání samotného pachatele. Zejména se posuzuje, zda šlo o organizovanou skupinu či zda tímto činem způsobil těžkou újmu na zdraví, nebo dokonce smrt. V takovém případě může být trest až patnáct let,“ řekl Drda v rozhovoru. 

Například v říjnu minulého roku byl u přejezdu přes česko-slovenský hraniční přechod zadržen mladík převážející dodávku s třiceti Syřany. Když byl vyzván, aby zastavil, pokusil se ujet a během útěku naboural, přičemž se několik migrantů zranilo. Za pašování dostal skoro sedm let vězení. „Přitěžujících okolností je celá řada. Určitě tam patří i podmínky, v jakých jsou migranti přepravováni, jejich zdravotní stav a podobně. Již několikrát jsme v minulosti byli svědky toho, že se migranti přepravovali v opravdu nelidských podmínkách,“ vysvětluje Urban.

Přečtěte si

Migrační pakt Evropě nepomůže. Jen zvedne ceny za služby převaděčů, míní ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům

Podle kurátora telegramového kanálu však hodně záleží na konkrétním chování řidiče. „Pokud tě zadrží policejní hlídka, co nejdřív smaž veškerou komunikaci se mnou nebo celou aplikaci Telegram, protože se policie často dívá do telefonu,“ radí a pokračuje. „Jelikož budeš přepravovat maximálně čtyři osoby, připrav si předem jednoduchou historku, že jsi narazil na stopaře a rozhodl ses jim pomoct. Rozhodně ale neříkej, že ti za to zaplatili.“ Čím víc bude tvůj příběh pravděpodobný, tím míň ti budou pokládat hloupé otázky, podotýká. „O tom, že jsi za to dostal zaplaceno, raději ani nemluv.“ 

Podle Václava Drdy jsou pašeráci lidé, kteří „parazitují na cizím neštěstí pro vlastní prospěch“. Podobná formulace zaznívá i v tiskových zprávách Europolu. „Převaděči migrantů vůči nim používají násilí nebo jim násilím vyhrožují, často proto, aby je vydírali nebo donutili je či jejich rodiny zaplatit další poplatky za převaděčství. Životy nelegálních migrantů jsou tak nadále ohroženy kvůli nebezpečným způsobům jejich přepravy a ukrývání,“ konstatuje zpráva Europolu.

Martin Rozumek ale ve fenoménu pašeráctví na balkánské trase vidí i pozitivní stránku. „Pašeráctví je špinavý byznys, ale zachraňuje životy. Syrští uprchlíci mají nárok na mezinárodní ochranu. Jejich jediná smůla spočívá v tom, že legální cesta napříč Evropou do Německa neexistuje, a tak jsou pro ně pašeráci často jedinou možností, jak dostat svou rodinu do bezpečí,“ říká a dodává, že násilí na migrační trase se dopouští spíše evropská policie. „Nedělejme si iluze ani o chování české policie na západobalkánské trase, o tom třeba informuje Border Violence Monitoring Network (BVMN), který sbírá svědectví o násilí na migrantech,“ řekl v rozhovoru pro investigaci.

Autorka textu: Kristina Vejnbender

The post Taxík pro nelegální migranty z Blízkého východu. Jak funguje pašerácká síť na Telegramu appeared first on investigace.cz.