Moldavský soud ve středu 22. dubna 2026 shledal podnikatele a bývalého mocného politika Vladimira Plahotniuka vinným z účasti na moldavském „miliardovém bankovním podvodu“. Ze tří moldavských bank zmizela v letech 2014–2015 jedna miliarda dolarů (přibližně 20 miliard korun), což v té době představovalo 12% moldavského státního rozpočtu. Zločin byl úzce spojen s takzvanou globální pračkou na peníze, kterou investigace.cz  popsala společně s novináři z 31 zemí.

Vladimir Plahotniuc byl od roku 2019 na útěku. Minulý rok ho zadržela řecká policie a později ho vydala do Moldavska. Nyní Plahotniuka poslal soud na 19 let do vězení a nařídil zabavení majetku v hodnotě více než 1,1 miliardy moldavských lei (přibližně 1,3 miliardy korun). Rozsudek uvádí, že Plahotniuc „založil a řídil zločineckou organizaci, která spáchala několik trestných činů, včetně podvodu a praní špinavých peněz, zejména krádeže finančních prostředků z bankovního systému Moldavské republiky s jejich následným praním“. Tyto zločiny jsou úzce spjaté s takzvanou globální pračkou peněz.

Mezinárodní kriminální operace, známá také jako ruský laundromat, spočívala v úniku až 25 miliard dolarů (625 miliard korun) z veřejných rozpočtů v Ruské federaci. V letech 2011–2014 pachatelé tyto peníze nasměrovali do 21 skořápkových firem a legalizovali je prostřednictvím desítek finančních ústavů po celém světě, včetně České republiky.

Ruský deník Novaja Gazeta a mezinárodní investigativní síť OCCRP získaly informace o uskutečněných bankovních převodech. Redakce investigace.cz v rámci mezinárodní investigace v roce 2017 analyzovala bankovní převody týkající se Česka.

Přečtěte si

Česká spojka v ruské pračce

Přečtěte si

Bratrstvo finanční pračky pochází z Ruska

V této globální operaci hrála ústřední roli moldavská Moldincombank. Jejím majoritním vlastníkem byl mezinárodně stíhaný Vjačeslav Platon. Jeho roli a průběh vyšetřování jsme také popsali v roce 2017.

Přečtěte si

Vjačeslav Platon – architekt „Globální pračky“

The post Miliardové úniky z ruského rozpočtu mířily k moldavským miliardářům a politikům appeared first on investigace.cz.

Odehrává se to v Praze, ve Varnsdorfu, v Kyjevě, v Moskvě nebo třeba v Gaze. Ať je to jakkoli blízké, nebo zdánlivě vzdálené, ovlivňuje to náš život. A investigace.cz umí ty souvislosti najít. Oběti sexuálního násilí v Česku nemají dostatečnou ochranu. V Gaze pokračuje válka ve formátu „právo silnějšího“. V Ukrajině válka nekončí a mnoho firem se na ní snaží vydělávat a obcházet sankce, včetně českých firem. Pašeráci a pytláci vyvážejí ohrožená zvířata do Indie… To všechno je náš každodenní život. Náš neklidný, znepokojivý svět.

Investigace.cz v roce 2025 popsala, že Česko selhává v ochraně obětí sexuálního násilí.

„Postavení a ochrana dětí je u nás dlouhodobě v žalostném stavu,“ říká Jitka Poláková, ředitelka organizace proFem, která pomáhá obětem sexuálního a domácího násilí. Podle ní se situace nezlepší, dokud společnost nenastaví jasnou hranici a nepostaví se za to, že ubližovat dětem je nepřípustné a takové chování nelze tolerovat. Často totiž prý panuje představa, že když pachatel dostane například tříletý trest, je tím vše vyřešeno. „Už se ale nevidí, že tím může oběti zničit celý život – a v tak mladém věku zasáhnout samotnou podstatu její osobnosti,“ dodává Poláková.

Jaký je výhled do budoucna?

Od ledna 2026 bude v Česku platit zákon o povinné edukaci soudců mimo jiné i v přístupu k obětem sexuálního a domácího násilí, přezdívaný „lex Anička“ podle případu, kdy muž, jenž roky znásilňoval svou nevlastní dceru, odešel od soudu s podmínkou. Podle Polákové je to krok správným směrem, ale sám o sobě nemusí přinést zásadní změnu. „Obávám se, že školení osloví hlavně ty, kteří o problematiku zájem mají už teď. U ostatních je otázka, nakolik v něm uvidí smysl,“ dodává.

Přečtěte si

Česko selhává v ochraně obětí sexuálního násilí, systém je dál traumatizuje

Investigace.cz spolu s ruskými kolegy popsala, jak české strojírenské firmy připravily Rusko na velkou válku. 

Jde o to, že velké strojírenské firmy vyvážely na ruský trh i po anexi Krymu v roce 2014 a uvalení první vlny sankcí. A že v tom pokračovaly i po vpádu Ruska do Ukrajiny.

Firmy sankce obcházejí obchodováním se „třetími“ zeměmi, například s Tureckem. Jednoduše řečeno: Stroje vyvezou do Turecka a odtamtud směřují do Ruska. Navzdory sankcím se tak „podle loňských výpočtů datových novinářů ruské exilové redakce iStories do horní desítky značek obráběcích strojů importovaných do Ruska v roce 2023 dostaly dvě české značky – TOS Varnsdorf a Kovosvit. Dohromady do této země dovezly zboží v hodnotě 625 milionů rublů (162 milionů korun).“

Přečtěte si

„Přátelíme se potichu.“ Jak české strojírenské firmy připravily Rusko na velkou válku

Investigace.cz dlouhodobě sleduje rozporuplný příběh největší „záchranné stanice“ pro ohrožená zvířata. Jde o záchranu, zvířat nebo o obchod?

V indické Vantaře žije téměř 48 tisíc zvířat, podle inspekčních zpráv světových autorit se tam mají dobře. Vantaru založil Anant Ambani, syn jednoho z nejbohatších mužů na světě – Mukeše Ambaniho. Indický premiér Nárendra Módí toto zařízení slavnostně otevřel letos v březnu a ocenil jej za „podporu ekologické udržitelnosti a ochranu divoké zvěře“.

Přesto vytváří Vantara velký problém pro zacházení s ohroženými druhy zvířat. A dokladem je i kauza českého obchodníka se zvířaty Jindřicha Blahože. Ten do Vantary vyvezl tisíce zvířat, včetně nejpřísněji chráněných druhů. A původ některých z nich byl nejasný.

V čem je základní problém? Vantara, která tvrdí, že zvířata zachraňuje, přitom různé živočichy aktivně shání. „Zvířata určená k záchraně nelze z podstaty věci nakupovat, takový nákup pouze stimuluje poptávku a v případě vzácných a ohrožených druhů, jako jsou například lidoopi, může vést k nelegálnímu odchytu zvířat z volné přírody,“ říká k tomu pro investigaci.cz mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny Karolína Šůlová.

Přečtěte si

Čech si účtuje miliony za zvířata putující do záchranné stanice. Ta ale zachraňovat nepotřebují

Přečtěte si

Indická zoo Vantara čelí vyšetřování. Tisíce zvířat tam poslal český obchodník

Přečtěte si

Záchrana, nebo obchod? Kontrola v největší „záchranné stanici“ světa poukázala na možné porušování pravidel

Investigace.cz systematicky mapuje pokusy o manipulaci voleb prostřednictvím zneužívání sociálních sítí. Za některými z nich stojí Rusko.

Investigace.cz přinesla informace o pokusu ovlivnit moldavské referendum o budoucím vstupu do Evropské unie. „Rusko se podle zprávy moldavské Zpravodajské a bezpečnostní služby (SIS) rozsáhle vměšovalo do průběhu říjnového referenda. Zprávu předložil parlamentu šéf SIS Alexandru Musteață v polovině loňského prosince. Po Rumunsku se tak Moldavsko stalo další zemí, jejíž tajné služby popsaly fungování ruských vlivových operací.“

Přečtěte si

Zpráva moldavské tajné služby: Jak Rusko chtělo zmařit referendum o EU

V Rumunsku šlo o ovlivňování prezidentských voleb prostřednictvím masivní kampaně na sociální síti TikTok. Přímý vliv Ruska ale zatím nikdo neprokázal.

Přečtěte si

Co víme o tiktokové kampani Călina Georgesca dnes? Průvodce krok za krokem

A investigace.cz zaznamenala i pokus o manipulaci mimořádných parlamentních voleb v Německu. „Jen několik dní před mimořádnými německými volbami v únoru letošního roku se na sociální síti X objevilo dvouminutové video, které ukazovalo ničení volebních lístků AfD. Video mělo dokazovat, že v Německu dochází k volebním podvodům, jejichž cílem je zfalšovat výsledky německé extrémní pravice. Jenže falešné bylo samotné video. Podle německých bezpečnostních složek se stalo součástí ruské dezinformační kampaně prováděné skupinou Storm-1516.“

Přečtěte si

Jak Rusko útočilo na německé volby

Investigace.cz se zabývala i tématem, které je znovu vysoce aktuální – českou muniční iniciativou. 

Česká muniční iniciativa na podporu Ukrajiny je dlouhodobě předmětem politických sporů i terčem dezinformačních kampaní. Jaká je ve skutečnosti? A má smysl?

Česká muniční iniciativa dodává nekvalitní produkty, na nichž si zbrojaři navíc mastí kapsy – i takto zní kritika ze strany politické opozice i nevládního sektoru vůči projektu, který prezident Petr Pavel oznámil loni na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Patnáct zemí přesto prostřednictvím Česka loni nakoupilo pro Ukrajinu velkorážnou munici za více než 40 miliard korun. Projekt sice není perfektní, ale funguje, shodují se státy z EU i ukrajinská strana. Navíc vyhovuje i těm zemím, které se zdráhají otevřeně podporovat Ukrajinu nebo kterým to vlastní zákony komplikují.

Přečtěte si

Pochybnosti i uznání. Česká muniční iniciativa čelí kritice, Ukrajině ale pomáhá

Investigace.cz systematicky zkoumá cesty, jak podnikatelé zkoušejí obcházet sankce uvalené na Rusko v souvislosti s válkou v Ukrajině. Chceme mít doma nábytek z „krvavé překližky“?

A to je ten svět, ve kterém žijeme. Vadí nám, že jsou sankce obcházeny? Ale hlavně: Vadí nám, že užíváme výrobky, které by se do Česka vůbec neměly dostat a které možná financují ruskou agresi? A máme vůbec šanci se o tom dozvědět?

Až do začátku války v Ukrajině patřila česká firma Orlimex mezi největší dovozce ruské březové překližky do Evropy. Nyní se na ruské dřevo vztahují sankce a dovoz výrobků z této suroviny je do zemí EU zakázán evropským nařízením o dřevu. Jenže mezery v příliš složité evropské legislativě umožňují, aby ruská bříza byla do EU stále exportována – jen pod jinou značkou a přes zprostředkovatele například z Kazachstánu nebo Gruzie. Podle letošního varování Evropské komise tak mohou výrobky z ruského dřeva i nadále končit rovněž v českých domácnostech.

Přečtěte si

Boj o krvavou břízu. Jak do Evropy i nadále proudí ruské dřevo

Investigace.cz přinesla sérii textů o životě ve válkou zničené Gaze. Text o tom, jak organizovaný zločin rychle vyplnil mocenské vakuum, které v Gaze vzniklo, je založen na třinácti rozhovorech s lidmi, kteří v Gaze válku zažili. A přežili.

Války otevírají prostor pro rozkvět černého trhu, korupce a organizovaného zločinu. Pásmo Gazy není výjimkou. Z rozhovorů s lidmi, co v Gaze žijí nebo ještě nedávno žili, jasně vyplývá, co všechno dnes organizovaný zločin ovládá: přístup k hotovosti, povolení opustit Gazu i přístup k základním potřebám, jako je jídlo a pitná voda. Oslabení teroristické skupiny Hamás, která využívala násilí nejen proti domnělým nepřátelům, ale i vlastním lidem, sice znamenalo pro mnoho obyvatel Gazy úlevu, tu nicméně vystřídaly nové obavy. Kdo vyplní nastalé mocenské vakuum, kdo bude vymáhat právo a jak?

Přečtěte si

Gaza: Právo silnějšího

Přečtěte si

Gaza: Promiňte paní, ale vy jste mrtvá

Přečtěte si

Gaza: Marah chce zemřít

Přečtěte si

Gaza: Vědec z Gazy na Slovensku – Moje rodina umírá a úřady říkají, že taková jsou pravidla

Z rozhovorů vznikla i série čtyř podcastů, kterou si můžete poslechnout v kanálu podcastu Odposlech investigace.cz. Najdete ho na všech podcastových platformách.

Přečtěte si

Gaza – série podcastů

Investigace.cz spolu s ukrajinskými kolegy přinesla příběh o tragickém selhání charity, která měla zachránit ukrajinské děti před válkou. Děti se vrátily traumatizované, znásilněné, těhotné.

Utajovaná zpráva o zneužívání ukrajinských dětí z dětských domovů, kterou se podařilo získat redakci investigace.cz a potvrdit partnerskou organizací slidstvo.info, ukazuje, jak se evakuační pobyt dětí z válečné zóny pro mnohé z nich stal očistcem. Zpět do Ukrajiny se děti vrátily znásilněné, těhotné, zbité a traumatizované. Ukrajinský filantrop Ruslan Šostak dostal za tuto záchranu stovek dětí státní vyznamenání.

Přečtěte si

Utajovaná zpráva ukazuje selhání nadace při záchraně ukrajinských dětí

Přečtěte si

Program „Dětství bez války“ je měl zachránit. Místo toho se nezletilé ukrajinské dívky domů vrátily těhotné a traumatizované

Investigace.cz popsala podivné aktivity běloruského honorárního konzula v Česku, které zůstávají mimo pozornost úřadů.

Je ‚neviditelný‘ a zároveň jde o úspěšného podnikatele, který navíc obchází sankce uvalené na Rusko. Denis Karpovič je běloruský honorární konzul v Česku, o jehož činnosti úřady prakticky nic nevědí. Podnikatel s českým, běloruským i ruským občanstvím žije v Praze a do Ruska vyváží součástky pro výrobu aut přes svoji firmu v Jižní Koreji.

Přečtěte si

Diplomat ve stínu. Běloruský honorární konzul v Česku obchoduje s Ruskem navzdory sankcím

Investigace.cz vydala unikátní sérii devíti audiorozhovorů s investigativními novináři, kteří se podíleli na odhalení velkých evropských kauz.

Série rozhovorů s evropskými investigativními novinářkami a novináři, kteří pátrají po souvislostech, propojují fakta a neuhýbají před mocnými lidmi. V podcastu Protagonista odhalujeme zákulisí některých z největších investigativních kauz v Evropě – osobně, otevřeně a včetně pochyb a selhání. Devět epizod, devět hlasů, devět silných příběhů. Reportéři z mezinárodních redakcí vyprávějí o tom, jak se jejich práce prolnula s vlastním životem. Jak se starali o malé děti, zatímco odhalovali organizovaný zločin a korupci na nejvyšších místech. Jak čelili výhrůžkám, únavě, ztrátám – i absurdním momentům, které investigaci provázejí.

Přečtěte si

PROTAGONISTA: Novinářky a novináři, kteří se nechtěně stali hrdiny svých vlastních kauz – celá série

Vedle české podcastové série vznikla také osmnáctidílná videoverze Protagonisty v anglickém jazyce, která přináší rozhovory s investigativními novináři v mezinárodním kontextu a umožňuje sledovat jejich příběhy i publiku mimo Česko. Série Protagonista vznikla v koprodukci české redakce investigace.cz, mezinárodní sítě investigativních novinářů OCCRP, dánské společnosti Dark Riviera a francouzské filmové produkční a distribuční společnosti Sciapode. Série Protagonista je součást projektu War Room Content podpořeného Evropskou unií.

Investigace.cz přinesla v roce 2025 mnoho dalších zpráv a svědectví o neklidném a znepokojivém světě, v němž žijeme. A příští rok v tom bude pokračovat.

Přejeme vám dobrý rok. A přejeme vám, abyste neztráceli chuť, sílu a energii ten neklidný a znepokojivý svět ovlivňovat.

Autor textu: Michal Komárek

The post Rok 2025 v kauzách investigace.cz: Souvislosti, které ovlivňují náš život appeared first on investigace.cz.

Poznali se ve vězení, po propuštění vybudovali v Evropě a Africe propracovanou síť na výrobu a pašování pervitinu. Čecha a jeho moldavského kolegu teď spolu s dalšími lidmi zadržela policie při operaci zvané Ice Age, během níž zajistila kilogramy metamfetaminu, desítky kilogramů surovin i tři laboratoře. 

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Poznali se ve valdické věznici, kde si odpykávali trest za drogovou trestnou činnost. Jeden z nich byl vydán v roce 2023 do Moldavska, druhý, Čech, byl propuštěn s podmínkou.

Po propuštění si šel každý svou cestou – cizinec měl podle policie v Moldavsku vyrábět metamfetamin a přes Rumunsko drogy dovážet do České republiky. Čech se zase rozhodl vytvořit zázemí pro výrobu pervitinu v Egyptě. Za necelý rok se jejich cesty opět spojily, muži začali spolupracovat a vybudovali organizovanou skupinu, která byla zapojena do všech fází řetězce výroby drog – dováželi chemikálie, vyráběli syntetické drogy a pašovali je v zavazadlech a ve skrytých přihrádkách aut.

Jejich spolupráci ale nedávno zarazila policie v rámci mezinárodní operace s krycím názvem Ice Age, během níž kriminalisté zajistili více než 6 kilogramů metamfetaminu, 40 kilogramů léků s obsahem pseudoefedrinu, skoro 30 kilogramů chemikálií a tři laboratoře na výrobu drog.

Jedenáct mužů a pět žen kriminalisté viní z toho, že se společně podíleli na výrobě metamfetaminu v České republice, Moldavsku, Polsku, Egyptě a Maďarsku.

„Prověřování ukázalo, že od té doby organizovali a řídili činnost dalších členů organizované skupiny, rozdělovali úkoly, zajišťovali finance, prostory i suroviny k výrobě drog v několika zemích včetně Polska, Maďarska a České republiky, kde měla výroba probíhat v Ústeckém a Středočeském kraji,“ píše mluvčí Národní protidrogové centrály Lucie Šmoldasová v tiskové zprávě.

Součástí zločinecké skupiny bylo jedenáct Čechů a pět cizinců. Kromě dvou šéfů skupiny zatkla policie kurýry, kteří přepravovali pervitin letecky z Egypta nebo auty z Moldavska.

Pervitin pašovali v zavazadlech turistickými lety rozpuštěný v lahvích od běžných nápojů. Lahve vypadaly jako originální a kurýři je vydávali za dárky z cest. V Česku pak měli další členové skupiny drogu upravit zpět do krystalické podoby a po stovkách gramů prodávat dealerům, převážně v Praze. Podle odhadů mohli takto zobchodovat desítky kilogramů drogy.

Metamfetamin v Česku

Za poslední rok česká policie zajistila sto nelegálních varen, ve většině případů šlo o malé varny. Dvě větší se nacházely v obci Krupka u Ústí nad Labem.

Metamfetamin (často známý jako pervitin, „meth“, „crystal meth“) je silná syntetická stimulantní droga ze skupiny amfetaminů. Působí na centrální nervový systém a vyvolává intenzivní euforii, zvýšenou energii a bdělost.

Pervitin v čisté formě má podobu mikrokrystalického prášku, který má hořkou chuť a téměř žádný zápach. V této podobě se však dá vidět čistě po výrobě ve velkých a organizovaných varnách pervitinu. Samotné dávky metamfetaminu jsou ředěné dalšími chemikáliemi, tím pádem mohou mít jednotlivé dávky fialovou, rezavou či oranžovou barvu.

Přečtěte si

Evropské drogové kartely začaly kokain raději zakopávat, než aby ho prodaly

Funguje tak, že zvyšuje hladinu dopaminu v mozku, což vyvolává pocity štěstí, vysokého sebevědomí a uspokojení.

Uživatelé následný stav popisují tak, jako kdyby je po dlouhém a psychicky vyčerpávajícím dni někdo obejmul.

V České republice a u našich slovenských sousedů je metamfetamin, jinak známý jako pervitin, historicky jednou z nejpopulárnějších drog. Česká republika si tím vysloužila titul „pervitinová kuchyň“ Evropy, a to i navzdory tomu, že tuzemská metoda vaření je určena k malé až střední produkci. Podle ředitele Národní protidrogové centrály Jakuba Frydrycha jsou laboratoře schopné vyprodukovat „do 50 gramů na jeden výrobní cyklus“.

K vaření pervitinu v Česku se používají látky efedrin a pseudoefedrin, jež jsou obsaženy mimo jiné i v lécích proti nachlazení a chřipce. Proto chtějí lékárny po klientech při nákupu Modafenu nebo Nurofenu občanský průkaz. Toto opatření má monitorovat, kolik pseudoefedrinu si kdo kupuje, a v případě většího nákupu přitáhnout pozornost policejních vyšetřovatelů.

Vietnamské a mexické specifikum

Jedna z nejsilnějších organizovaných kriminálních skupin v Evropě, která vařila metamfetamin ve velkém, se jmenuje Sam Gor a působila v rámci vietnamské komunity. Vedl ji Tse Chi Lop, který byl v roce 2021 zatčen v Nizozemsku.

K nejprodávanějším produktům organizace Sam Gor patří syntetické drogy pervitin a ketamin.

Produkci pervitinu v Evropě ale obecně dominují mexické zločinecké gangy. Ty jsou schopny do Evropy vozit své chemiky, takzvané „cocineros“, které si odchytávají už během studijí na mexických univerzitách. Podle mluvčího Europolu Jana Op Gen Oortha vietnamské skupiny v tomto odvětví zaostávají, jejich vliv je ale nejvýraznější v Česku, které v posledním desetiletí platí za baštu evropské produkce a spotřeby „pika“, jak se pervitinu neboli metamfetaminu říká lidově.

Přečtěte si

Česko-vietnamský pervitin v Evropě stále dominuje

The post Z egyptských varen do Prahy. Policie rozbila síť výrobců a kurýrů pervitinu vedenou dvojicí bývalých vězňů appeared first on investigace.cz.

Rusko se podle zprávy moldavské Zpravodajské a bezpečnostní služby rozsáhle vměšovalo do průběhu říjnového referenda. V něm měli občané rozhodnout, zda chtějí přímo v ústavě zakotvit, že Moldavsko chce vstoupit do Evropské unie. Po Rumunsku se tak Moldavsko stalo další zemí, jejíž tajné služby popsaly fungování ruských vlivových operací.

Jak mělo ovlivňování voleb vypadat a jakými způsoby se Rusko v Moldavsku snaží prosazovat svoje zájmy? O tom si Petr Gojda v Odposlechu povídá s datovým analytikem Josefem Šlerkou.

Přečtěte si

Zpráva moldavské tajné služby: Jak Rusko chtělo zmařit referendum o EU

The post Podcast Odposlech: Rusko se pokusilo zmařit moldavské referendum o vstupu do EU appeared first on investigace.cz.

Rusko se podle zprávy moldavské Zpravodajské a bezpečnostní služby (SIS) rozsáhle vměšovalo do průběhu říjnového referenda. V něm měli občané rozhodnout, zda chtějí přímo v ústavě zakotvit, že Moldavsko chce vstoupit do Evropské unie. Zprávu předložil parlamentu šéf SIS Alexandru Musteață v polovině loňského prosince. Po Rumunsku se tak Moldavsko stalo další zemí, jejíž tajné služby popsaly fungování ruských vlivových operací.

V případě Moldavska se ukazuje celkový rozsah operace, zahrnující dezinformační kampaně, nelegální financování proruských politických stran, organizování násilných protestů, zneužívání pravoslavné církve, ale také kybernetické útoky na volební infrastruktury prováděné zřejmě zahraničními aktéry.

Těsný výsledek referenda a reakce prezidentky Sandu

Říjnové moldavské referendum skončilo velmi těsným výsledkem. Pro se vyslovilo 50,3 procenta hlasujících obyvatel. Bezprostředně po hlasování prohlásila uřadující moldavská prezidentka Maia Sandu, že „zločinecké skupiny (…) zaútočily na naši zemi desítkami milionů eur, lží a propagandou, přičemž použily ty nejhanebnější prostředky, aby naše občany a náš národ udržely v nejistotě a nestabilitě“. Poté dodala, že tyto skupiny byly podporovány ze zahraničí. Zpráva tajné služby nyní detailně popisuje, jak měla celá operace vypadat.

Ilan Șor: Oligarcha za pokusem destabilizovat Moldavsko

Klíčovou roli v pokusu o zmanipulování podle informací tajné služby SIS sehrál moldavský oligarcha Ilan Șor. Kořeny jeho bohatství sahají do roku 2014, kdy se podílel na rozsáhlém bankovním podvodu, během něhož byla ze tří moldavských bank – Banca de Economii, Unibank a Banca Socială – ukradena přibližně jedna miliarda dolarů, což odpovídalo zhruba 10 až 12 % tehdejšího moldavského HDP. Za tento podvod byl Șor v roce 2017 odsouzen k sedmi a půl letům vězení, proti rozsudku se však odvolal. V roce 2023 mu byl trest zpřísněn na 15 let odnětí svobody. Șor do vězení ale nikdy nenastoupil, neboť utekl do Izraele a později do Ruska.

Přečtěte si

Bratrstvo finanční pračky pochází z Ruska

Strana „ȘOR“: Politická zástěrka pro vlivové operace

Soudní proces ani odsouzení ovšem Șorovi nezabránily převzít politické hnutí Rovnost a přejmenovat jej na Stranu „ȘOR“. Pod touto hlavičkou byl v roce 2019 zvolen do moldavského parlamentu. Nicméně zasedání parlamentu se z důvodů trestního stíhání nikdy osobně nezúčastnil.

Șorovu stranu moldavský ústavní soud nakonec v létě roku 2022 zakázal s tím, že její poslanci dokončí svůj mandát jako nezařazení. To však Șorovi nebránilo v dalším politickém angažmá. Na jaře roku 2024 se přesunul z Izraele do Ruska, kde měl podle tajné služby koordinovat rozsáhlou operaci, jejímž cílem bylo vměšování do moldavské politiky, a především do připravovaného referenda o Evropské unii. Jeho nově vzniklé koordinační centrum pak mělo být přímo pod ochranou a kontrolou ruské tajné služby FSB.

Podle zpráv moldavské SIS vznikl v Moskvě koordinační štáb projektu ȘOR (SHOR) se samostatnými útvary, odpovědnými za politickou techniku, organizaci, finance a logistiku, vedený právě Ilanem Șorem. V hlavním městě Moldavska Kišiněvě posléze začala fungovat výkonná kancelář odpovědná za právní aspekty, vztahy s veřejností, koordinaci práce s mládeží, logistiku a také za školení osob vystupujících na volebních shromážděních.

Kancelář měla vyškolit více než 100 „verbířů“, následně rozdělených mezi 119 územních buněk. Cílem každé z nich bylo získat nejméně 1 500 pracovníků. Mimoto vzniklo více než 1 900 primárních buněk a v nich prošlo školením přes 33 tisíc aktivistů. Každý z aktivistů měl najít 5 až 10 voličů, jimž slíbil peníze za hlasování proti zakotvení vstupu do EU v ústavě. Odměnu dostávali i samotní organizátoři – asi 2 000 leu (cca 2 600 korun) měsíčně, v říjnu asi 3 000 leu (cca 3 900 korun). Podle moldavských tajných služeb ale verbíři nakonec získali méně koupených hlasů, než bylo v plánu: celkem opatřili hlasy asi 84 000 lidí.

Pobeda – Victorie: Nový proruský blok a jeho strategie

Jako krytí pro tuto strukturu posloužil nový politický subjekt, jejž Șor založil pod názvem Pobeda – Victorie. Jeho členy jsou Șorova zakázaná strana a několik menších proruských stran z Moldavska. Șor se stal politických lídrem Pobedy, funkci výkonného tajemníka přijala Evghenia Guțul, taktéž členka Șorovy zakázané strany a zároveň i guvernérka Gagauzské autonomní oblasti. Jde o oblast Moldavska, jejíž obyvatelstvo většinově tvoří Gagauzové. Podobně jako známější separtistická část Moldavska Podněstří je Gagauzsko silně proruské. Obyvatelé Gagauzské autonomní republiky v roce 2014 v referendu odmítli vstup Moldavska do EU, a pokud by k němu mělo dojít, schválili možnost vyhlásit svou samostatnost.

Podle zprávy moldavské SIS nově vzniklý politický blok Pobeda zřídil v Moskvě tři call centra, která zajišťovala spojení s moldavskými pobočkami a získávání nových sympatizantů. Centrála Pobedy měla k registraci nových promotérů a jejich další koordinaci využívat telegramový bot @KYCMD_bot.

K tomuto tématu jsme vydali podcast Odposlech:
Podcast Odposlech investigace.cz odebírejte zde.

Evrazia: Propaganda a organizace destabilizačních akcí

Nebyla to ale jediná organizace spojená se Șorem a vytvořená v dubnu 2024. Druhou představovala nezisková organizace ANO Evrazia, kterou založila bývalá tajemnice Strany „ȘOR“ Nelli Parutenco. Ta utekla z Moldavska v roce 2022 kvůli vyšetřování nelegálního financování Strany „ȘOR“.

Koordinační radu Evrazie vede Aljona Aršinova, poslankyně Státní dumy Ruské federace a členka strany Jednotné Rusko. Aršinova mimo jiné prohlásila, že Evrazia „dělá vše pro to, aby pomohla prezidentovi Vladimiru Putinovi oživit naši velkou eurasijskou rodinu“. Dalším členem koordinační rady je právě Ilan Șor. Podle novinářů z naší partnerské organizace OCCRP, ale i moldavské tajné služby hrála zásadní roli v ruském plánu na zmaření referenda právě Evrazia.

Působení Evrazie lze z obsahu zprávy SIS rozdělit na dvě části. Navenek vystupovala a vystupuje jako nezisková organizace s cílem „posilovat vzájemně výhodné integrační procesy v postsovětském prostoru“. Na jejím webu tak lze nalézt celou řadu projektů zaměřených na kulturní výměnu, humanitární pomoc či rozvoj spolupráce mezi postsovětskými zeměmi.

To je však pouze část její činnosti. Evrazia je zároveň nástrojem pro šíření protizápadní a proruské propagandy. Zpráva moldavské tajné služby uvádí, že propaguje koncept tzv. ruského světa (russkij mir). Dále ji viní i z dalších aktivit, jako je získávání moldavské mládeže organizováním pobytových návštěv v Rusku v rámci různých programů, z identifikace a lákání osob náchylných k destabilizačním akcím, z obcházení mezinárodních sankcí prostřednictvím zprostředkujících organizací či z vytvoření platformy pro nelegální financování politických stran.

Přečtěte si

Kreml investuje do svého přívětivého obrazu v zahraničí. Miliony tekly i do Ruského centra v Plzni

Výcvik protestujících: Taktiky pro konfrontace s policií

Krom toho ale Moldavané viní Evrazii i ze závažnějších věcí. Ve zprávě tajné služby se píše: „V období 19.–24. června 2024 bylo 115 mladých lidí z Moldavské republiky vysláno pod záštitou tzv. bloku ‚Victorie‘ (pod krytím projektů EVRAZIA) na školení v Moskvě o procesech, metodách a technikách organizace i způsobech chování během protestních akcí.“

Podle SIS mělo toto školení zahrnovat taktiky provokace policie a „inteligentní“ konfrontace s policejními kordony. Dále pak způsoby, jak postupovat ve fyzických potyčkách s pořádkovými silami, ale také metody a taktiky pro použití pyrotechnických zařízení a dýmovnic, způsoby házení předmětů na policii (kameny, vejce, balíky s vápnem), osvobozování zadržených kompliců a ochrany vůdců protestů či způsoby, jak postupovat při „neutralizaci“ policistů v civilu pod záminkou, že jsou „provokatéři“.

Zpráva SIS zmiňuje, že mezi školiteli byli i členové mládežnické organizace „Mladá garda Jednotného Ruska“.

Podle SIS se část proškolených Moldavanů zapojila do konkrétních vandalismů, například pomalování budov Telerádia Moldova, Nejvyššího soudu, sídla CEC a Ministerstva práce vápnem. Dvě osoby zadržené kvůli pomalování vchodu do budovy sídla moldavské vlády prohlásily, že za to dostaly zaplaceno 5 000 eur (cca 125 000 korun).

SIS rovněž tvrdí, že část mladých lidí byla vybrána pro jinou formu pokročilejšího výcviku v guerillových táborech v Bosně a Hercegovině, kde byli cvičeni jako provokatéři, kteří měli organizovat protesty a účastnit se násilných akcí. Jejich výcvik zahrnoval práci s drony, proškolení v psychologii protestujících mas a také výuku taktiky ohledně pronikání policejními kordony nebo lekce psychologie vhodné při náboru nových členů či k identifikaci policejního sledování. Součástí měla být i příprava vlastních zápalných zařízení a cvičení v reálných městských podmínkách.

Pravoslavná církev jako nástroj proruské politiky

Evrazia posloužila i jako prostor pro zapojení moldavské pravoslavné církve. Rusko mělo organizovat duchovní poutě do Moskvy, kde měli být pravoslavní duchovní přesvědčováni, aby podporovali proruský a protievropský postoj a aktivně se zapojili do ovlivnění prezidentských voleb i do referenda.

Podle SIS bylo kněžím po příjezdu do Moskvy nabídnuto podepsání smlouvy s organizací Evrazia a získání bankovní karty ruského platebního systému „Mir“. Tato karta měla sloužit pro příjemce finanční pomoci od Ruského patriarchátu. Po návratu do Moldavska jim byla přislíbena odměna od Evrazie ve výši 1 000 dolarů na osobu (cca 24 000 korun). Finanční pobídky měly motivovat kněze k aktivní podpoře proruských cílů.

Konsolidace moldavské diaspory v Rusku

Mimo tyto aktivity Rusko vytvořilo na svém území v rámci své vlivové operace několik zdánlivě nezávislých moldavských organizací. Klíčovou roli hraje Moldavské kulturně-vzdělávací centrum založené v prosinci 2023, které se oficiálně prezentuje jako instituce propagující moldavskou kulturu a národní hodnoty.

Podle zprávy tajné služby však centrum ve skutečnosti slouží ke konsolidaci moldavské diaspory kolem skupiny oligarchy Șora a k volebním manipulacím. To se projevilo například během prezidentských voleb v říjnu 2024, kdy centrum lákalo moldavské voliče v Moskvě na bezplatné poukázky do kavárny poblíž volební místnosti v ulici Neglinnaja. Současně jim nabízelo tzv. Kartu občana Moldavské republiky v Ruské federaci a za spolupráci slibovalo vysoké platy až 150 000 rublů (asi 30 000 moldavských leu, což je asi 39 000 korun). Centrum je přitom napojeno na tři moskevská call centra, která koordinují aktivity v Moldavsku i mezi diasporou.

Jak zaplatit vliv: Granty, kryptoměny a obcházení sankcí

K financování celé kampaně byla ruským projektem použita celá řada cest. Od poskytování grantů a darů až po platby v hotovosti či kryptoměnami. Do této akce byli zapojení kurýři, kteří přepravovali hotovost letecky.

Finančních záležitostí se zúčastnila i sankcionovaná Promsvyazbank, a to pro platební převody přes ruský system Mir a přes další platformy v Uzbekistánu a zemích Střední Asie. Využity byly rovněž platební systémy P2P, jako je „Zolotaya Korona“, ale i platformy pro platby kryptoměnami typu BINANCE a BYBIT. Podle tajné služby využily ruské speciální služby také aplikaci TRUSTEE, umožňující platit kryptoměnami pomocí virtuální karty VISA/Mastercard pro smartphony.

Celou snahu Ruska ovlivňovat kampaně v Moldavsku podpořily i kampaně na sociálních sítích TikTok, Facebook a VKontakte. Do placené reklamy na Facebooku Șorovo hnutí investovalo 140 000 eur.

Moldavská tajná služba rovněž uvádí, že vměšování do voleb a zpochybňování jejich procesu pokračovalo

i v samotný den konání referenda. A to v kyberprostoru za pomoci DDoS útoků na stránky vládních institucí i v reálném prostoru výhružkami bombovými útoky ve volebních místnostech v zahraničí.

Přečtěte si

Rumunsko: Kampaň na TikToku kandidátovi krajní pravice (skoro) vyhrála prezidentské volby

Rusko zrychluje: Od plánů v roce 2021 k realitě současnosti

Moldavsko je objektem zájmu Ruska již roky. V roce 2023 skupina investigativních novinářů zmapovala uniklé strategické plány Ruska na ovládnutí moldavské politiky z roku 2021. Plány mimo jiné zahrnovaly vznik sítě neziskových a politických organizací, které mají neutralizovat prozápadní snažení Moldavska.

Základní strategie už tehdy spočívala v podpoře proruských politiků, využití pravoslavné církve, vytvoření sítě proruských nevládních organizací, v boji proti sbližování s EU a NATO a v destabilizaci společnosti formou společenských nepokojů. Aktuální zpráva SIS ukazuje, že všechny tyto body Rusko v Moldavsku již naplnilo.

Zatímco však dokument z roku 2021 plánoval provádění postupné destabilizace až do roku 2030, realita ukazuje, že Rusko v reakci na moldavské referendum o vstupu do EU své aktivity podstatně zrychlilo.

Autor textu: Josef Šlerka

The post Zpráva moldavské tajné služby: Jak Rusko chtělo zmařit referendum o EU appeared first on investigace.cz.

Jeden z největších výrobců kolagenu, firma Rousselot, nakupuje produkty spojené s masivním odlesňováním oblasti Gran Chaco v Paraguayi. Ruská nezisková organizace Evrazia platila lidem v Moldavsku, aby hlasovali proti vstupu své země do Evropské unie. Gang v Kolumbii útočí na ženy, svou násilnou strategii pojmenoval „Plán Femicida“.

Výroba kolagenu ohrožuje paraguayské lesy a vede k porušování lidských práv. Nevládní organizace Global Witness zjistila, že jeden z největších prodejců kolagenu, firma Rousselot, využívá produkty od společností, jež stojí za masivním odlesňováním paraguayských lesních porostů.

Rousselot nakoupil od roku 2022 více než tři tisíce tun hovězích kůží pocházejících z Paraguaye. Tyto suroviny pocházejí od dobytkářských společností, které jsou za poslední tři roky podle odhadů zodpovědné za vykácení více než 75 tisíc hektarů paraguayské oblasti Gran Chaco. Právě tam se přitom nachází druhý největší prales v Jižní Americe, který je zásadní pro klima naší planety, jak upozorňuje organizace Global Witness.

V Gran Chaco se nachází jedinečný ekosystém, také tu ale žije jeden z posledních nekontaktovaných národů v Jižní Americe, kmen Ayoreo Totobiegosode. Tento kmen o svou půdu již mnoho let bojuje, odlesňování ohrožuje jeho způsob života.

Firma Rousselot vyrábí kolagenové peptidy, které jsou důležitou složkou kosmetiky nebo kolagenového doplňku stravy prodávaného pod značkou Peptan. Ten je možné si koupit i v Česku. Výrobky od Rousselotu nabízejí také mezinárodní prodejci Amazon a Costco. Kolagenový gigant rovněž sponzoruje olympijské sportovce a udržuje partnerství s profesionálními cyklistickými týmy.

Pokud bude současná míra odlesňování v Paraguayi pokračovat, podle analýzy organizace Global Witness Gran Chaco zanikne do roku 2080, což by mělo zničující důsledky pro paraguayské domorodé komunity i pro celosvětové klima.

Přečtěte si

Ekocidu je těžké trestat, její důsledky však přesahují hranice států, upozorňuje odbornice na klimatické právo

Ruská nezisková organizace Evrazia platila Moldavanům, aby hlasovali proti Evropské unii. Informoval o tom web OCCRP. Evrazia je podle novinářů součástí širšího ideologického projektu, jehož cílem je povzbudit občany zemí sousedících s Ruskem, aby se identifikovali jako Euroasijci, a nikoli jako Evropané. Reportéři z nezávislého moldavského média CU SENS zjistili, že Evrazia slouží jako prostředek protizápadní propagandy, skrze nějž tečou nelegální finance ve výši desítek milionů dolarů.

Na svých webových stránkách organizace Evrazia uvádí, že se věnuje „posilování vzájemně prospěšných integračních procesů v postsovětském prostoru“. Jedním z mnoha jejích projektů je také sponzorovaný výlet do Moskvy. Ve skutečnosti je tato „autonomní nekomerční organizace“ klíčovou součástí prokremelské vlivové operace, do níž je zapleten také proruský moldavský oligarcha Ilan Shor.

Přečtěte si

Evropské děti na mušce Kremlu: Jak Rusko vede západní děti s ruskými kořeny k patriotismu

Násilí na ženách je v Kolumbii používáno jako válečná zbraň, píše web InSight Crime. V kolumbijském městě Quibdó zločinecké skupiny útočí na ženy kvůli jejich vazbám na konkurenční gangy. Genderově podmíněné násilí je tu nástrojem, jak získat kontrolu nad územím. Na ženy cílí hlavně gang Gaitanistů, známých také jako Gulf Clan či Urabeños, který vznikl z kolumbijského polovojenského hnutí a stal se v této oblasti dominantní zločineckou skupinou.

Na začátku září začali členové Gaitanistů posílat přes aplikaci WhatsApp seznamy se jmény a fotografiemi nejméně 27 žen. Všechny měly vazby na jiné zločinecké skupiny ve městě Quibdó. Gang tuto strategii nazval „Plan Feminicidio“, tedy „Plán Femicida“ (femicida je genderově podmíněná vražda ženy či dívky mužem, pozn.red.). „Máte 24 hodin na to, abyste opustila město, protože jste nyní na seznamu obětí,“ stálo ve výhružných zprávách od Gaitanistů.

„Plán Femicida“ podle webu InSight Crime ukazuje, že zločinecké skupiny v Latinské Americe používají násilí na ženách jako válečnou zbraň, zejména když gangy bojují o území a o kontrolu nad financemi získanými trestnou činností.

Autorka článku: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní fotografie: investigace.cz / Canva

The post #zesvěta: Kolagen a mizející lesy v Paraguayi appeared first on investigace.cz.

Násilí mezi tureckými gangy v evropských městech narůstá, a to od letošního května, kdy byl v oblíbené barcelonské přímořské čtvrti zastřelen jeden muž. O tři týdny později jiný útočník zranil další tři muže při střelbě v londýnské restauraci. Útok nedopatřením zasáhl i devítiletou dívku. V červenci pak v Moldavsku zakuklený pachatel sedmkrát postřelil zákazníka rušné kišiněvské kavárny. Útoky jsou spojovány s tureckými gangy, které mezi sebou bojují o vliv i o drogy. Situaci popisuje OCCRP.

Mezi oběťmi útoků v Barceloně, Londýně a Moldavsku byly zřejmě významné mafiánské postavy, přičemž případy spolu nejspíš souvisejí. Podle Simona Hardinga z Národního centra pro výzkum gangů incidenty dokládají, že i ti nejvýše postavení zločinci jsou v době konfliktů zranitelní.

Podle Europolu v Evropě narůstá násilí mezi zločineckými skupinami různých národností. „Dříve se násilí omezovalo spíše na tranzitní místa či dopravní uzly. Nyní se s ním setkáváme přímo v ulicích,“ upozornila Claire Georges, vedoucí oddělení Europolu pro vztahy s médii.

Odborníci i zdroje pracující pro orgány činné v trestním řízení sdělili OCCRP, že série vražd naznačuje nepokoje v tureckém zločineckém podsvětí a předznamenává přicházející vlnu násilí v Evropě. Loni bylo v Řecku nalezeno šest mrtvých členů tureckého gangu z Istanbulu. Mělo jít o pomstu za zabití šéfa konkurenčního gangu v Paříži. V květnu pak Europol oznámil, že italská policie zatkla sedmnáct tureckých občanů zapojených do vražd v Evropě.

Barcelonská večeře

Obětí zmíněného barcelonského útoku z letošního května byl turecký občan Ilmettin Aytekin, přezdívaný „Tekin Orel“ (turecky „Tekin Kartal“). Podle španělského policejního zdroje šlo o důležitou postavu tureckého podsvětí a muž byl podezřelý z toho, že je šéfem turecké mafie. Novináři z OCCRP ale nenašli žádný záznam o tom, že by byl někdy odsouzen za trestný čin.

Aytekin večeřel s třemi dalšími společníky, přičemž jeden z nich seděl na vozíku pro invalidy. Někdo mu zavolal na mobilní telefon a Aytekin poté restauraci opustil. Není jasné, zda odešel od stolu, aby přijal hovor, či aby se setkal s osobou, která mu volala. Ušel asi 80 metrů a následně byl pětkrát postřelen.

Katalánská policie, jež vraždu vyšetřuje, pracuje s několika teoriemi o možném motivu vraždy — vyřizování účtů mezi gangy, pomsta za milostný románek, roztržky se zločineckými společníky.

Podle OCCRP případ sledují i policie z Velké Británie, Německa, Řecka a Itálie, protože mezi muži, kteří s Aytekinem večeřeli, byl také známý člen gangu Abdullah Baybaşin, pohybující se na vozíčku. Zdroje ze španělských orgánů činných v trestním řízení totiž OCCRP sdělily, že Orel obědval s tureckým občanem, jenž je spojen s evropským obchodem s drogami. Jeho bratr Hüseyin Baybaşin byl známý jako „evropský Pablo Escobar“ a v Nizozemsku si nyní odpykává doživotní trest za pašování drog.

Abdullaha Baybaşina v roce 2006 odsoudili ve Velké Británii za spiknutí ohledně pašování heroinu, přiznal se také k vydírání. Média tehdy uváděla, že jím vedený gang Hackney Bombers nebo Hackney Turks (pojmenovaný podle oblasti na severovýchodě Londýna) je zodpovědný za dovoz 90 % heroinu spotřebovaného ve Spojeném Království.

V roce 2010 byl Abdullah Baybaşin zproštěn obvinění a vrátil se do Turecka. Tam ho však znovu zatkli a odsoudili ke 40 letům vězení kvůli zásilce kokainu z Bolívie. Propuštěn byl v roce 2017 poté, co Nejvyšší soud zrušil jeho odsouzení, zůstával však pod soudním dohledem a nesměl cestovat.

Přečtěte si

Šéf ruské mafie má za úkol vyhrát válku Ruska proti muslimským radikálům, Západ ho nezajímá, míní odbornice na ruské věznice Romanova

Reportéři z OCCRP našli na Baybaşinově fanouškovské stránce na TikToku záběry publikované v červnu 2024, podle nichž byl tou dobou na severu Španělska.

Není jasné, jaký vztah měl Aytekin s Baybaşinem, podle záběrů bezpečnostní kamery jiné barcelonské restaurace spolu však večeřeli i den předtím, než byl „Tekin Orel“ zastřelen. Na fanouškovských stránkách sociálních sítích spolu pózovali na fotografiích už v letech 2018 a 2019. Ve videu na TikToku Baybaşin popřel, že by byl zapojen do Orlovy smrti nebo střelby v Londýně. „Kdyby to mělo něco společného se mnou, tento stát přece není hloupý, sebrali by mě, vzali by si mou výpověď a zavřeli by mě,“ řekl na videu. Neupřesnil, který stát má na mysli.

V Turecku měl Tekin Orel mnoho fanoušků z řad turecké i kurdské mládeže, a proto jeho vražda vyvolala obrovskou odezvu na sociálních sítích. Na TikToku se šířila videa na jeho počest a jejich autoři ho chválili za to, že „nikdy nezapomněl na lidi“.

Hackney Bombers versus Tottenham Turks

Na konci května, pár týdnů po smrti Tekina Orla, postřelil útočník na motorce tři muže v restauraci v londýnské čtvrti Hackney. Postřelena byla i devítiletá dívka, která je v kritickém stavu.

Profesor Mahmut Cengiz z americké Univerzity George Masona vysvětluje, že v Londýně jsou dvě skupiny tureckých gangů, mezi nimiž momentálně roste napětí. Jde o Tottenham Turks, což jsou většinou etničtí Turci, a Hackney Turks, což jsou převážně Kurdové napojení na klan Baybaşinových. „V poslední době se mezi těmito skupinami objevily konflikty kvůli sílícímu zapojení Tottenham Turks do obchodu s heroinem,“ řekl Cengiz. „Tato rivalita vedla k tomu, že obě skupiny se napadají v násilných střetech.“

Britská média informovala, že policie podezřívá z útoku na tři muže právě Tottenham Turks. Není však jasné, zda oběti měly nějaké napojení na tento nebo jiný gang. Další muž, který je spojen s tureckým podsvětím a skupinu mužů opustil asi patnáct minut před útokem, řekl deníku The Times, že se domnívá, že byl zamýšleným cílem právě on.

Přečtěte si

Mafie miluje Německo. Proč u našich sousedů kvete organizovaný zločin

Londýnská policie uvedla, že tři muži z restaurace měli vazby na tureckou a kurdskou komunitu v Londýně. Na dotaz OCCRP ale odmítla uvést další podrobnosti o tom, co za útokem stálo.

Podle experta Simona Hardinga z Národního centra pro výzkum gangů je pro povahu těchto zločineckých skupin příznačné to, že působí skrytě. „Nebavíme se tu o klucích z ulice, nýbrž o vysoce postavených lidech, kteří své obchody dobře skrývají.”

Kavárna v Kišiněvu

Šest týdnů po přepadení londýnské restaurace se stali terčem útoků členové gangu Tottenham Turks, tentokrát v Moldavsku.

Jedenačtyřicetiletý Izzet Eren byl údajně jedním z vůdců Tottenham Turks a britská policie ho označila za vysoce postaveného člena turecké zločinecké rodiny. Desátého července ho zasáhlo sedm kulek, když seděl na rušné terase kavárny v Kišiněvu. Vrah měl na sobě i přes teplé počasí oblečení zakrývající nohy i paže, nejspíš kvůli tomu, aby skryl tetování či jiné identifikační znaky, a také helmu a černou masku na obličeji.

Moldavská policie se domnívá, že vraždu motivovalo vyřizování účtů mezi zločineckými skupinami, mohlo ale jít i o úmyslné zabití, jež mělo zabránit tomu, aby Eren vypovídal k případu ve Velké Británii, kde jej podle moldavských prokurátorů hledala policie v souvislosti s trestnými činy týkajícími se nelegálního obchodu s drogami.

„Bylo jasné, že šlo o vraždu na objednávku a že si vrah záměrně vybral ke střelbě kavárnu, tedy veřejné místo, nikoliv domov oběti,“ řekl moldavský policejní zdroj OCCRP. Tamní politici i média rovněž uvedli, že vrah opustil Moldavsko ve stejný den, kdy Erena zastřelil. Přejel do Rumunska, odkud pravděpodobně odletěl do Itálie. Moldavská policie zatkla dva podezřelé, které označuje za spolupachatele zločinu. Prokuratura zahájila trestní stíhání pro úkladnou vraždu, ačkoli podezřelý zůstává na svobodě.

Přečtěte si

V Praze zadrželi jednoho z šéfů „ruské“ mafie. Stál za vraždami a únosy v Rusku a Ukrajině

Eren byl v roce 2015 ve Velké Británii odsouzen k 21 letům vězení za trestné činy spojené se střelnými zbraněmi a v srpnu 2019 byl převezen k výkonu trestu do věznice v Turecku. O měsíc později uprchl.

V době, kdy byl Eren zastřelen, čekal na vyřízení žádosti o vydání do Velké Británie, ale soudci v Moldavsku tehdy ještě nerozhodli, zda má být do této země odeslán, a soudní jednání bylo několikrát odročeno. Po jeho vraždě moldavští poslanci odhlasovali změnu legislativy, která má extradici osob urychlit.

Drogy

Za nárůstem násilí v tureckém zločineckém prostředí stojí podle odborníků nejspíše i nedostatek heroinu. Ten je způsobený zákazem pěstování opia v Afghánistánu, vyhlášeným Tálibánem v roce 2022. Heroin je přitom hlavní nelegální komodita, s níž turecké gangy obchodují. Pokud nemají dostatek této drogy, bojují gangy mezi sebou o kontrolu nad zbývajícím heroinem, čímž narůstá míra násilí, jak upozornil bývalý detektiv londýnské policie Ian Broughton.

Zdroj OCCRP z řad španělské policie, jenž si přál zůstat v anonymitě, uvedl, že turecké zločinecké gangy dovážejí zásilky přes belgický přístav Antverpy nebo v kamionech přes Balkán. Podle něj mají své struktury hlavně v Barceloně, především v tamních restauracích, které tvoří jakési jejich „nervové centrum“.

Expert Mahmut Cengiz z americké Univerzity George Masona se domnívá, že počet mrtvých v eskalující drogové válce poroste. „Vzhledem k jejich schopnostem, dominanci v kriminálních odvětvích a rozsáhlým globálním sítím očekávám více atentátů, protože tyto skupiny soupeří o větší podíl na drogovém trhu.“ Podle Cengize se turecké gangy začínají zaměřovat také na obchodování s kokainem. „V poslední době se do Turecka vozí značné množství kokainu z Latinské Ameriky.“ 

Cengiz dodal, že turecké gangy obchodují také s metamfetaminem pocházejícím z Íránu, který vozí přes Turecko do Evropy. Zaměřují se rovněž na pašování a obchod s lidmi.

The post Vraždy v Evropě odhalují eskalující konflikty turecké mafie appeared first on investigace.cz.

Nedávná ústavní krize v Moldavsku vyvrcholila koncem desetileté vlády Demokratické strany oligarchy Vladimira Plachotňuka. Ten posléze ze země uprchl. Ze zjištění serveru Rise Moldova nyní vyplývá, že moldavské úřady v čele s Ministerstvem vnitra v uplynulých letech na příkaz vlády prováděly odposlechy a očerňovací kampaň vůči odpůrcům vlády i opozičním politikům.

Server zveřejnil dokumentaci, která dokazuje odposlechy zhruba padesáti dvou politiků, aktivistů a novinářů, z nichž někteří měli být i osobně sledováni. Úřady k nim domů nainstalovaly prostorová odposlouchávací zařízení a kamery. Důvodem ke sledování měly být tři trestné kauzy spojené s protivládními protesty před třemi lety.

Serveru Rise Moldova se podařilo získat data, jež dokládají rozsah celé operace.

Podle těchto údajů mělo být vystaveno téměř šest set soudních příkazů, povolení a nařízení umožňujících rozsáhlé odposlouchávání a sledování členů opozice.

„Zjistili jsme, že cílem sledování byli pouze opoziční činitelé. Velkou část z nich úřady sledovaly zhruba rok a půl, ačkoliv podle zákona je toto možné pouze po dobu šesti měsíců, a to se souhlasem soudu,“ uvedl pro investigace.cz redaktor serveru Rise Moldova Ion Preasca.

Podle něj za sledováním a odposlechy stojí vládní Demokratická strana, jejímž šéfem je moldavský oligarcha Vladimir Plachotňuk.

Několik dotyčných osob také uvedlo, že odposlechy a materiály získané v rozporu se zákonem sloužily jako prostředek k zahájení trestních stíhání či k očerňování.

Kauzy, které měly odposlechy legitimizovat, souvisely mimo jiné s protivládními protesty z dubna loňského roku. Představitelé občanské platformy Důstojnost a pravda (DA) již koncem března 2016 vyzvali veřejnost k projevům nesouhlasu s vládní politikou. Generální inspektorát policie a Ministerstvo vnitra to vyhodnotily jako výzvu k nepokojům, jejichž důsledkem má být „revoluce, svržení moci a ustavení vlády lidu“.

Prokurátor následně nařídil odposlechy dvanácti jedinců včetně čelných osobností platformy DA. Protesty, jež se skutečně konaly 24. dubna 2016, pak úřady označovaly jako moldavský „Majdan“.

„Například v roce 2017 se stalo terčem odposlechů mnoho aktivistů, kteří protestovali proti rychlé změně volebního systému v Moldavsku z poměrného na smíšený,“ uvádí Preasca. Otázkou podle něj zůstává, jak s těmito zjištěními naloží nová vláda.

Ještě na začátku měsíce Moldavskem zmítala hluboká ústavní krize, v zemi de facto úřadovaly dvě vlády a dva prezidenti. Krize nakonec vyústila v konec desetileté vlády Demokratické strany oligarchy Plachotňuka a faktické vítězství spíše pragmatické politické aliance proevropského hnutí ACUM a proruských socialistů. Tato aliance se překvapivě těšila podpoře Západu i Moskvy. Plachotňuk následně ze země uprchl neznámo kam.

„Premiérka Maia Sanduová (ACUM) i vicepremiér Andrei Năstase (Platforma DA) přislíbili, že podniknou kroky, aby situaci s odposlechy prověřili. Náš článek tento proces zřejmě urychlil,“ odhaduje budoucí vývoj Preasca.

Před několika lety propukla podobná kauza několikanásobně většího rozsahu v Makedonii. Tehdejší vláda premiéra Nikoly Gruevského nechala několik let odposlouchávat kolem dvaceti tisíc lidí včetně vládních ministrů, politiků, podnikatelů či novinářů. Odposlechy vedl šéf rozvědky a bratranec premiéra Sašo Mijalkov. Když se celá věc provalila díky článkům OCCRP, po masivních protestech v roce 2016 nakonec makedonská vláda padla.

Makedonský špión rentiérem v Praze

Gruevski byl později odsouzen za korupci na dva roky. Před nástupem k výkonu trestu však uprchl do Maďarska, kde mu byl udělen politický azyl.

„Určité spojitosti se skandálem v Makedonii tu jsou. V Moldavsku se ale zatím nikoho, kdo odposlechy autorizoval nebo prováděl, nepodařilo dohnat k odpovědnosti. Doufáme, že nová vláda zajistí, aby k podobným případům už nedocházelo,“ uzavírá Ion Preasca z investigativního serveru Rise Moldova.

Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.

The post Strana uprchlého moldavského oligarchy Plachotňuka nechala odposlouchávat desítky členů opozice appeared first on investigace.cz.

Fotka na Instagramu zachycuje vnitřní palubovku Bentley Continental GT V8. Tachometr ukazuje dvě stě padesát kilometrů v hodině a v komentáři je napsáno “Vzlétáme #IAmRocket #Gagarin #Let`sGo“. Tehdy za volantem seděla Elina Kobalevová, stylistka ruských celebrit a bývalá žena Vjačeslava Platona. Manželé byli 13 roků – mezi 2001 a 2014.

Bentley je v našem příběhu zásadní proto, že se díky němu kolegům z RISE Moldava podařilo zjistit, že to byl právě Vjačeslav Platon, kdo mimo jiné dostával zaplaceno z takzvané „Globální pračky“, přes kterou z ruského státního rozpočtu odteklo 20.8 miliard dolarů (tedy přibližně 520 miliard korun). Více jsme o tom psali zde.

Kolegové z RISE Moldava se dostali k bankovním výpisům a celním deklaracím, ve kterých stojí, že Valemont Properties, britská skořápková firma, zaplatila 7. září 2012 německé firmě za dva luxusní vozy Bentley 250 000 EUR (6 750 000 korun). Ten samý den obdržela společnost Valemont Properties 5.9 milionů dolarů z „Globální pračky“. Firma Valemont Properties posílala peníze i na bankovní účty spravované v České Republice, a to 22 plateb rakouské firmě Harold Invest GmbH a jednu platbu britské společnosti Soletex LLP. O Harold Invest jsme psali zde.

Podle celních deklarací dorazily oba Bentley do Moldavska o tři měsíce později. Jedno byla napsáno na Elinu Kobalevovou a druhé na Vitalije Michailova, moldavského občana, který pracoval pro jednu z Platonových společností Jet Business Ltd.

Platon je v Moldávii obžalován kvůli zpronevěře peněz z Banca de Economii. Podle vyšetřovatelů jde o krádež jedné miliardy dolarů (25 miliard korun), na kterou se přišlo v roce 2014. Této krádeži se začalo říkat buď „krádež století“ nebo podle počítačové hry „Grand Theft Moldova“. Podle vyšetřovatelů to probíhalo tak, že firmy napojené na Platona nesplácely půjčky, které si u bank vzaly.

Banka de Economii byla využita i v případu Sergeye Magnitského, o kauze jsme psali zde. Pokud bude Platon usvědčen, může být podle státních zástupců odsouzen až na 15 let za zpronevěru a na 10 let za praní špinavých peněz.

Zatčen v Kyjevě

Platonovo zatčení proběhlo dramaticky. Loni, 25. července Platon odcházel z kanceláře svého právníka v centru Kyjeva, když ho obklíčila tajná policie. „Jen se na něj nahrnuli“ vypráví Vjačeslav Lynch, Platonův právník. „[Platon vyskočil] ke straně, oni ho chytili a začali mlátit. Byl jen kousek přede mnou. Běžel jsem k nim a řekl, že jsem jeho právník a aby přestali. Řekli, že jsou ze Služby bezpečnosti Ukrajiny (SBU – ukrajinská tajná služba) a že je vše v pořádku. To zatčení bylo schválně dramatické, někdo potřeboval pěkný obrázek.“

Lynch později u soudu argumentoval tím, že Platon nemůže být vydán do Moldávie, protože je občanem Ukrajiny. SBU ale tvrdila, že Platonův pas na jméno Vjačeslav Kobolev (jméno podobné příjmení jeho bývalé manželky), byl padělaný. Platon byl na konci srpna 2016 vydán do Moldávie, kde je stíhaný z praní peněz a zpronevěry.

Platonova pračka

Platon v „Globální pračce“ nefiguruje jen skrze nakoupené Bentley. Podle státních žalobců byl Platon jedním z klíčových architektů celého schématu „Globální pračky“. Když Platonovu právníkovi kolegové z OCCRP ukázali jednu ze směnek, která byla v systému použita, jenom se smál . „To se občas stává, že někdo někoho požádá o poskytnutí služeb, nebo aby (udělal něco) jako výměnu za platbu,“ vysvětloval. „To se děje i v obchodu, v různých odvětví průmyslu. Ale (jak to bylo) v tomto případě to může říct pouze Vjačeslav Platon.“

Platonova současná ukrajinská žena a „Miss Ukrajina 2009“ Eugenia Tulčevská tvrdí, že se její manžel stal obětí. Nicméně dodala, že o obchodních aktivitách svého muže nám nic říct nemůže, protože se o ně nikdy nezajímala. Podle ní je Platon přesvědčen, že za jeho zatčením stojí bývalý obchodní partner Vladimir Plahotniuc, který je předsedou jedné z nejsilnějších moldavských politických stran Demokratické strany Moldavska. On mý být také důvodem, proč Platon žije od roku 2014 mimo Moldavsko.

„Platon se do Moldavska nevracel, protože si uvědomoval, že se může stát cokoliv. Že tento muž (Plahotniuc) nemá žádné zábrany,“ tvrdí Tulčevská.

Několik dní po zatčení podal Platonův právník na Plahotniuce stížnost u rumunských úřadů. Ve stížnosti tvrdí, že Plahotniuc na Platona a jeho obchodního partnera Jurije Kontijevského tlačil, aby vrátili určité podíly ve společnostech, která si od něj předtím odkoupili. Jurij Konijevský byl Platonův švagr. Stížnost zároveň ale odkrývá detaily, jak docházelo k praní peněz, konkrétně že tyto peníze byly použity k nákupu bank.

Platon byl skrze anonymní offshoreové společnosti majoritním vlastníkem banky Moldincombank, přes kterou odešlo v rámci „Globální pračky“ 20.8 miliard dolarů (520 miliard korun) do lotyšské Trasta Komercbanky a na další bankovní účty po celém světě. Psali jsme o tom zde.

Platon měl však zálusk i na další moldavské banky, a to BC Victoriabank a BC Banca de Economii. Podíl v těchto dvou bankách se snažil koupit skrze schéma nastrčených firem právě od Vladimira Plahotniuca. V řetězci se objevují i společnosti Ronida Invest LLP. a Westburn Enterprises Limited, které posílaly peníze i na účty v České republice, více si můžete přečíst zde. Obchod však nevyšel z toho důvodu, že moldavská Národní banka zablokovala převod podílů na společnosti a osoby napojené na Platona. To měl dle Platonova obvinění zajistit právě Plathoniuc.

Vladimir Plahotniuc vše popřel. Dodal také, že z důvodu vyšetřování nemůže nám nic víc říct nemůže.

Text vznikl za přispění Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky

The post Vjačeslav Platon – architekt „Globální pračky“ appeared first on investigace.cz.

Jurij Lužkov každoročně trávil několik dní až týdnů v České republice (než ho v roce 2010 tehdejší ruský prezident Dimitrij Medveděv odvolal z funkce starosty Moskvy). Spekulovalo se dokonce o tom, že přes nastrčené firmy vlastnil Lužkov v Karlových Varech nemovitosti. Jeho žena v lázeňském městě na západě Čech vlastní hotel Quisisana, který leží naproti grandhotelu Pupp. Ten je považovaný za nejluxusnější hotel v Karlových Varech.

V uniklých diplomatických zprávách známých jako Wikileaks popsal americký velvyslanec v Rusku John Beyrle Jurije Lužkova jako člověka, který sedí na vrcholu korupční pyramidy. „Lužkov dohlíží na systém, ve kterém je téměř každý zapojen do nějaké formy korupce nebo kriminálního chování,“ napsal v roce 2010 Beyrle. „Analytici identifikovali tři stupně moskevského kriminálního světa. Lužkov je na vrcholu. FSB, MVD a milice jsou na druhé úrovni. Běžní zločinci a zkorumpovaní inspektoři jsou na nejnižší úrovni.“ Beyrle navíc dodal, že Lužkovova manželka Jelena Baturinová měla vazby ke kriminálním skupinám, a to zejména k Solncevskému bratrstvu – jedné z nejznámějších a nejbrutálnějších ruských mafiánských skupin.

Pár popřel obvinění jako „naprostou blbost„.

V roce 2011 – rok poté, co Lužkov opustil kvůli nařčení z korupce post primátora – prodala Jelena Baturinová banku novým akcionářům: šesti kyperským firmám. Jednu z nich s názvem Boaden Ltd, která kontrolovala 16.35 procent Ruské zemské banky, vlastnil podnikatel z Petrohradu Alexandr Grigorijev. Ten se také stal předsedou správní rady banky.

“Když Jelena Baturinová začala rozprodávat své majetky, dostali jsme nabídku na odkup podílu v Ruské zemské bance. Rozhodli jsme se, že banka a developerská společnost jsou vhodná kombinace. A tak jsme koupili menšinový podíl,” odpověděl Alexandr Grigorijev na dotazy OCCRP.

Grigorijev si do banky také dovedl nový manažerský tým. Jedním z členů nového vedeni byl až do roku 2014 Igor Putin, bratranec ruského prezidenta Vladimíra Putina.

O Alexandru Grigorijevovi se toho moc neví. Byl prezidentem Ruské boxerské asociace a je spoluvlastníkem developerské firmy SU-888, kde byl Igor Putin členem správní rady. Putin s Grigorijevem se také potkali v bance Promsberbank, Grigorijev ji vlastnil a Putin byl členem správní rady.

Krátce poté, co banku převzali noví akcionáři, si Ruská zemská banka otevřela korespondenční, tedy jakýsi partnerský účet v moldavské bance Moldincombank. Podle vyšetřovatelů právě tehdy začaly mezi oběma bankami podezřelé bankovní operace. Více o celém systému a podezřelých bankovních operacích jsme psali zde.

Igor Putin v roce 2014 rezignoval na členství ve správní radě obou bank. V ruském vydání časopisu Forbes z 10. února 2014 k tomu řekl:

“Má osobní zkušenost, kterou jsem získal v posledních letech, ukazuje jako pravdivé tvrzení, že ruský bankovní systém by se měl rehabilitovat a očistit o kontroverzní banky, v jejichž čele stojí lidé s pochybnou pověstí.” Dále pak dodal, že “některé mé zdroje mě varovaly před reálnou situací v bance RZB a potvrdili tak moje obavy. Když jsem zjistil, že není v moji moci změnit finanční politiku, rozhodl jsem se rezignovat na post člena správní rady banky.”

Igor Putin se ke svému angažmá v RZB nechtěl pro OCCRP vyjádřit. Po svém synovi pouze vzkázal, že už všechno řekl v ruském časopisu Forbes.

V říjnu roku 2014 přišla RZB o bankovní licenci kvůli porušení předpisů proti praní špinavých peněz. Alexandr Grigorijev byl zatčen o rok později, a to během večeře s přítelkyní v jeho vlastní luxusní restauraci Sfera v centru Moskvy. Byl obviněn z bankovních podvodů v celkové výši přes miliardu rublů, tedy něco přes 440 milionů korun, a to v kauze finanční instituce Doninvestbank.

Později vyšetřovatelé přidali další obvinění. Grigorijev má být údajným pokladníkem organizované zločinné skupiny, která je ve světě známá jako Podolský gang. Podolský gang tvořilo odhadem 500 lidí a byl považován za jednu z nejsilnějších ruských mafiánských skupin devadesátých let. Členové této skupiny nejenom že tunelovali banky, ale prokazatelně z nich vyvedli přes 46 miliard dolarů v likvidních aktivech – tedy v něčem, co jde rychle a bez větších nákladů přeměnit na peníze. K tomu využívali banky Moldávie a pobaltských států.

Grigorijevův právník popřel, že by jeho klient měl s Podolským gangem cokoliv společného.

Podle ruských médií se pár dní před zatčením Grigorijev pokusil uplatit vysoce postaveného ruského úředníka, aby se nedostal do problémů. Údajně měl nabídnout částku přesahující v přepočtu 100 miliónů korun. Úředník prý Grigorijeva ujistil, že se nemá čeho obávat a s celou částkou zmizel neznámo kam.

Když se vyšetřovatelé Grigorijeva ptali, jestli má v plánu vzdát se ukradených peněz, odpověděl, že s obviněními nemá nic společného a navíc dodal, že žádné peníze nemá.

V současné době je Grigorijev ve vězení v Rusku, jeho podmínečné propuštění na kauci soud zamítl.  Teprve v únoru 2017 vyšetřovatelé uzavřeli vyšetřování všech známých kriminálních skutků Alexandra Grigorijeva. Kdy a jestli vůbec jeho kauza dorazí k soudu není jasné. Moldavský parlament totiž nedávno vydal tiskovou zprávu, ve které tvrdí, že Rusko nechce poskytnou důležité materiály nutné pro vyšetření schématu takzvané „Globální pračky“ (kterou popisujeme zde), a že tím maří vyšetřování. Na čí popud se tak děje, není úplně jasné.

Text vznikl za přispění Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Zdroj úvodní fotografie:Kremlin.ru, CC BY 4.0, via Wikimedia Commons

The post Banka paní starostové appeared first on investigace.cz.