Dnes sice oslavujeme výročí vzniku samostatného Československa, ale i v tento významný den přemýšlíme nad problémy, jež trápí současnou společnost. V dnešním #zesvěta se proto například dozvíte, jaké hrozby číhají v rozvíjejícím se metaverzu, nebo na jakých platformách můžete být nejsnadněji vystaveni dezinformacím. Pokud vás pak zajímají i informace o tom, jak se navzdory sankcím do Ruska dostává vojenská technologie, používaná i během invaze na Ukrajinu, tak jste na správné adrese.

#1 Metaproblémy metaverza

Už německý filosof Arthur Schopenhauer si všiml, že každý pokrok nepřináší jen pozitiva, ale ruku v ruce se s ním snoubí i negativa. Přeneseno do našeho věku, objeví-li se jakákoliv nová technologie, dříve či později se ji pokusí zneužít zločinci ke svým nekalým záměrům. Výjimkou proto není ani čím dál více skloňované metaverzum, neboli paralelní realita existující na internetu, o níž se mluví jako o budoucnosti internetu. I když je metaverzum teprve v plenkách, Europol již vydal zprávu s podrobným přehledem potenciálu trestné činnosti v metaverzu, a to včetně doporučení pro policejní složky, jak s těmito hrozbami v paralelní realitě bojovat.

Co na vás může číhat v neprozkoumaných krajinách nové internetové reality se dozvíte ze zprávy Europolu.

#2 Šíříme dezinformace snadno a rychle

Už jste někdy uvažovali o tom, jakými kanály mimo ty městské odpadní by bylo nejlepší šířit libovolnou dezinformaci? Lidé z organizace Global Witness a iniciativy Cybersecurity for Democracy už o tom nejen přemýšleli, ale pustili se i do díla. Na TikTok, Facebook a YouTube sdíleli a promovali nepravdivé zprávy o blížících se amerických volbách a zjistili, že zatímco YouTube odhalil a zablokoval všechny nastrčené dezinformace i jejich šiřitele, Facebook nemalou část z nich schválil a TikTok v tomto testu úplně pohořel. Anebo uspěl, záleží na úhlu pohledu. Je nutné ovšem dodat, že výsledky jsou pravděpodobně aplikovatelné pouze na americkou verzi těchto platforem. Když totiž výzkumníci prováděli obdobné testy před dvěma měsíci v Brazílii, výsledky byly diametrálně odlišné.

S blížícími se prezidentskými volbami v Česku by dozajista i nám prospěl podobný výzkum. Do té doby se budeme muset spokojit s analýzou Global Witness popisující situaci ve Spojených státech, Brazílii, Myanmaru, Etiopii nebo Keni.

#3 Kam Rus přes sankce nemůže, tam si někým nastrčeným pomůže

Jak prosté, milý Watsone! Abyste mohl obejít sankce, stačí si prostě zařídit prostředníka, jenž nakoupí technologie, k nimž momentálně nemáte přístup, místo vás, a navíc vám je ještě dodá. Akorát si musíte dát pozor, drahý Watsone, aby vás při tom neodhalili a nezatkli, což se teď stalo pěti Rusům a dvěma Venezuelanům, kteří v uplynulých letech skryti za nastrčené firmy a falešné dokumenty, nakupovali od Spojených států vojenské technologie a technologie dvojího užití a od Venezuely ropu. První citované zboží poté dopravovali do Ruska a druhou komoditu, víte kam? Samozřejmě nevíte, no přece do Číny, starý brachu.

Jak složitou operaci se americkým vyšetřovatelům podařilo odhalit, se dočtete v textu OCCRP.

#4 Špatně mířená humanitární pomoc

Občas se může stát, že něco děláte s dobrým úmyslem, ale výsledek tomu neodpovídá. Přesně jako ve stylu bývalého ruského premiéra Viktora Černomyrdina, který se nesmazatelně zapsal do historie svým výrokem: “Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako obvykle.” Podobný problém zažívá Organizace spojených národů. Podle nové studie, na níž spolupracovala mezinárodní síť investigativních novinářů OCCRP, vyplatila OSN desítky milionů dolarů syrským společnostem napojeným na lidi profitující z tamního vojenského konfliktu a porušující lidská práva. Aby toho nebylo málo, na své si přišli z kasy OSN i sankcionované osoby spojené s režimem Bašára Asada. Ačkoliv podle Francesca Galtieriho, vysokého úředníka OSN se sídlem v Damašku, OSN poskytovala pomoc „při přísném dodržování humanitárních zásad lidskosti, neutrality, nezávislosti a nestrannosti“, někudy jim zkrátka utekly finance do kapes odpudivých osob a neprůhledných firem, a to v přepočtu více než tři miliardy korun. Inu, mysleli jsme to dobře…

Někteří zástupci OSN by si možná měli znovu zopakovat zásady jako je KYC. Vy se zatím můžete dozvědět o této problematice více z textu OCCRP, případně přímo ze zmiňované studie.

Narazili jste během týdne na zprávu, jež by podle vás v našem #zesvěta rozhodně neměla chybět? Přečetli jste si zajímavou novinku ze světa (ne)organizovaného zločinu, o které jsme ještě nepsali? Pošlete nám svůj tip na e-mailovou adresu zesveta@investigace.cz.

Autor textu a úvodní grafiky: Lukáš Nechvátal

Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do Klubu neprůstřelných a podpořte naši práci.

The post #zesvěta: Metaproblémy metaverza appeared first on investigace.cz.