Specializovaný trestní soud v Pezinku opět osvobodil Mariana Kočnera z obžaloby, která mu kladla za vinu objednávku vraždy slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka a přípravy vražd prokurátorů. Spolu s Kuciakem byla před pěti lety zavražděna i jeho snoubenka Martina Kušnírová. K souhrnnému trestu odnětí svobody na 25 let však byla odsouzena Alena Zsuzsová, někdejší Kočnerova volavka, která podle vyšetřovatelů i obžaloby vraždy nejen objednala, ale zároveň pro Kočnera vytvářela a sbírala kompromitující materiály na vlivné slovenské osoby. Kočnerův osvobozující rozsudek ovšem podle soudu není rozhodnutím o jeho nevině.

Když se v pátek 19. května odpoledne před Justiční akademií ve slovenském Pezinku shromáždilo několik desítek novinářů, všichni odhadovali, co asi vyhlásí soudní senát Specializovaného trestního soudu, jenž opětovně rozhodoval o vině či nevině slovenského podnikatele Mariana Kočnera a jeho blízké přítelkyně a bývalé milenky Aleny Zsuzsové. „Já jsem optimistická,“ prohlásila Laura Kellöová z portálu Aktuality.sk, kde Ján Kuciak pracoval.

Marian Kočner, asi nejznámější postava celé kauzy, dorazil do soudní síně v poutech přímo z vězení, kde si odpykává devatenáctiletý trest za padělání směnek slovenské televize Markíza. Tvrdil totiž, že mu televize Markíza dluží v přepočtu 1,7 miliardy korun, a chce tuto částku vyplatit. Dokazoval to padělanými směnkami a výpovědí tehdejšího ředitele televize, který si za tento podvod už také odpykává trest.

Spolu s Kočnerem přibyli do soudní síně i další obžalovaní: Darko Dragič a Dušan Kracina, oba obvinění z podílnictví na přípravě vražd slovenských prokurátorů. Dušan Kracina byl odsouzen k osmi letům vězení za přijetí zakázky na vraždu slovenského prokurátora Maroše Žilinky, který Kočnerovi „kazil podnikání v kauze Technopol“.

Darko Dragič byl naopak osvobozen, jeho obhajoba stála na tom, že sice tvrdil, že plánuje vraždu prokurátorů, ve skutečnosti ale jen potřeboval peníze. Ty také dostal jako zálohu.

Do soudní síně pak dorazila rodina zavražděného Jána Kuciaka, a to rodiče i jeho sourozenci se svými partnery. Až po začátku jednání se objevila i Zlata Kušnírová a její rodina, neboť se zdrželi se v dopravní zácpě. Když usedali do soudních lavic, vypadali napjatě a vyčerpaně.

Verdikt

Předsedkyně soudního senátu Ružena Sabová vyzvala přítomné v soudní síni, aby povstali, a začala číst rozsudek. První část se zabývala body obžaloby, které se týkaly podílu Aleny Zsuzsové a Dušana Kraciny na vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové a na přípravě vražd prokurátorů Maroše Žilinky a Petra Šufliarského.

Zsuzsová byla shledána vinnou ve všech bodech obžaloby a dostala zatím nepravomocný trest 25 let odnětí svobody. Verdikt si ale v soudní síni nevyslechla, poněvadž se rozhodla zůstat ve své vězeňské cele, kde si odpykává trest ve výši 21 let za organizaci vraždy bývalého primátora obce Hurbanovo.

V kauze přípravy vraždy současného šéfa speciální prokuratury Daniela Lipšice soud shledal, že pro odsouzení tohoto trestného činu není dost důkazů, a k případu se dál nevyjadřoval.

Samotný fakt, že jméno Mariana Kočnera v této části čtení rozsudku chybělo, vyvolal v soudní síni obavy o to, jak vynesení dopadne. Naději to naopak vyvolalo u Mariana Kočnera, kterému se do tváře začal vracet život.

Poté, co soudkyně Sabová oznámila Kočnerovu nevinu, opustily rodiny Kuciakových i Kušnírových soudní síň se slzami v očích. Pevně semknuti odešli z budovy Justiční akademie na parkoviště ke svým autům, kde se posadili do trávy.

„Absolutně to nechápu,“ zněl první komentář, který byl otec zavražděného Jána schopný artikulovat.

Osvobozující rozsudek pro Mariana Kočnera vysvětlia soudkyně Sabová tím, že se nepodařilo prokázat, že by Kočner o přípravě vražd věděl a dal na ně peníze. Podle zdůvodnění rozsudku si vraždy Kuciaka a Žilinky objednala právě Alena Zsuzsová. Její motivací měla být snaha Kočnerovi pomáhat. „Obávala se, že by mohla přijít o pravidelný měsíční příjem a jiné výhody, které jí poskytoval obžalovaný Marian Kočner,“ stojí v odůvodnění rozsudku. Zsuzsová byla na Kočnerovi „emočně, finančně i psychicky závislá“. „Kočnerův osvobozující rozsudek ale není podle soudu rozhodnutím o jeho nevině,“ dodala soudkyně Ružena Sabová.

Kde by na zaplacení nájemných vrahů Zsuzsová vzala několik milionů korun, když v době plánování a vykonání vražd bylo proti ní vedeno několik exekucí, a navíc byla nezaměstnaná, tím už se soud nezabýval.

Nevzdáváme to

„Oběma dětem jsem slíbila, že musí vyhrát spravedlnost. Oni nic špatného neudělali a ti, kteří páchají zlo, ho mohou páchat dál. Je to hanba celé justici,“ okomentovala rozsudek Zlata Kušnírová, matka zavražděné Martiny.

„To, že byla Alena Zsuzsová odsouzena k 25 letům vězení, vidím jako pozitivní výsledek. Teď už nám zbývá jen prokázat vinu Kočnera. Bojujeme dál,“ vyjádřil se k výsledku soudního jednání Roman Kvasnica, právní zástupce Kuciakových i Zlaty Kušnírové.

Prokurátoři i právní zástupci postižených se na místě odvolali.

The post Slovensko: Emoce v soudní síni – Zsuzsová dostala 25 let, Kočner osvobozen appeared first on investigace.cz.

Ve středu 11. ledna se opět rozběhne soud ohledně vraždy Jána Kuciaka, Martiny Kušnírové a přípravy dalších tří vražd. Složení soudního senátu, zástupců poškozených i prokurátorů se oproti poslednímu stání změnilo, z procesu byla také vyloučena matka zavražděné Martiny. Výpověď klíčového svědka se ale potvrzuje a obhajoba Kočnera a Zsuzsové má nové trhliny. Přinášíme přehled toho, co se zatím v kauze odehrálo.

Případ vraždy Jána a Martiny byl sloučen s přípravou takzvaných vražd prokurátorů, které měl objednávat Marian Kočner u spoluobviněné Aleny Zsuzsové. Ta podle vyšetřovatelů měla zprostředkovat nájemnou vraždu současného generálního prokurátora Maroše Žilinky, dnešního šéfa Speciální prokuratury Daniela Lipšice a prokurátora Petra Šufliarského. Obvinění v této kauze čelí vedle Kočnera a Zsuzsové ještě Dušan Kracina a Darko Dragić. Celý soudní případ tak získává nové rozměry i váhu.

Původní zprošťující rozsudek ze září loňského roku zpochybňoval výpověď Zoltána Andruskóa, spolupracujícího obviněného, jenž tvrdil, že Alena Zsuzsová si u něj už v roce 2017, tedy ještě před zavražděním Jána Kuciaka, objednala vraždu dvou prokurátorů. Andruskó vypověděl, že tehdy dokonce od Zsuzsové dostal finanční zálohu 20 000 eur. Protože se ale domníval, že ho odposlouchává policie, zpanikařil a provedení objednávky zastavil.

Na časovou osu případu se můžete podívat zde:

„Konkrétně s tím, že je potřeba zavraždit Žilinku a Lipšice, za mnou přišla Alena (Zsuzsová, pozn. red.) na podzim v roce 2017, když jsme se setkali před jejím domem v Komárně. (…) Sedla si ke mně do auta a měla u sebe 20 000 eur v pětistovkách. Rovnou mi řekla, že tohle jsou peníze jako záloha na vraždu Žilinky a Lipšice,“ vypovídal klíčový svědek Zoltán Andruskó u soudu. „Rovnou mi řekla, že za Žilinku bude 70 000 eur (přibližně 1,7 milionu korun, pozn. red.) a za Lipšice 200 000 eur (přibližně 5 milionů korun, pozn. red.),“ dodal.

S vraždou ale Andruskó otálel. Zsuzsová mu tak později měla nabídnout, že si zálohu může ponechat, pokud zavraždí novináře Kuciaka. Což se 21. února 2018 v podvečer nakonec stalo. Soud ale tuto výpověď tehdy zpochybnil a přistoupil na vysvětlení Zsuzsové, že údajná záloha na vraždy byla naopak finanční půjčka a Andruskó ji chce zatáhnout do celého případu jen proto, aby tuto půjčku nemusel splácet.

Spojení s přípravou vraždy prokurátorů však roli Zoltána Andruskóa jako důvěryhodného svědka posiluje. Poslední vývoj událostí totiž naznačuje, že Andruskó říká pravdu.

Vraždy prokurátorů

Tři lidé, jejichž smrt si měl Marian Kočner objednat, jsou Peter Šufliarský, Maroš Žilinka a Daniel Lipšic. Vraždy plánovali stejní pachatelé, kteří pak zastřelili Jána Kuciaka a Martinu Kušnírovou. „Jsem vinný ze všech činů a lituji toho,“ přiznal překvapivě v květnu 2022 během soudního stání Andruskóův komplic Tomáš Szabó. Prokurátor Matúš Harkabus pak novinářům během přestávky řekl, že Szabóovo přiznání nečekali, protože v přípravném řízení tomu nic nenasvědčovalo a vypovídat odmítl.

Peter Šufliarský

Peter Šufliarský měl na generální prokuratuře na starosti kauzy spojené se závažným organizovaným zločinem. Angažoval se ale i v případech, které se týkaly Mariana Kočnera, například kauzy Inkasný servis, Technopol nebo Gatex.

Šufliarský měl s Marianem Kočnerem původně překvapivě vřelý vztah, podle dat, jež má investigace.cz v rámci projektu Kočnerova knižnica k dispozici, si vyměnili přes čtyři sta šifrovaných zpráv, a to na Šufliarského soukromém mobilním čísle. Proč se ho Kočner mohl chtít zbavit, vysvětlil prokurátor u soudu tím, že byl nepodplatitelný. „Nikdy jsem nebyl ničí člověk,“ doslova prohlásil.

Právě jeho vražda měla být již v pokročilém stádiu plánování. Andruskó k tomu vypověděl: „Zabití Šufliarského si u mě objednala Alena (Zsuzsová, pozn. red.), podobně jako jiné vraždy. (…) řekla mi, že Šufliarský je teď priorita. Jakmile se Kočner dostal do vazby (v roce 2018, pozn. red.), tak na tuto vraždu tlačila ještě víc.“

Adekvátní vývoj událostí potvrzuje i samotné vyšetřování.

Přečtěte si

Kočnerovy kauzy: Jak tahal za nitky Slovenska

„Vyšetřovatelům se podařilo zajistit kamerový záznam, na němž je zachycen Szabó pravděpodobně s komplicem Marčekem, jak jdou do místa bydliště Petra Šufliarského. Ne že by se bezprostředně pokoušeli ho zabít, ale zkoumali terén. Kde a jak žije,“ uvedl pro server investigace.cz šéf slovenské Speciální prokuratury a další z Kočnerových plánovaných obětí Daniel Lipšic.

Objednávka vraždy Petra Šufliarského se měla podle výpovědi jednoho z obžalovaných, Tomáše Szabóa, odehrát až po vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové, někdy v létě 2018. Marian Kočner byl tou dobou už ve vazbě kvůli kauze Směnky.

„Bavili jsme se o tom, kdo by tu likvidaci (prokurátora Šufliarského, pozn. red.) vykonal,“ vypověděl Szabó u soudu v červnu 2022, „řekl jsem, že to nedokážu. Marček odpověděl, že postačí, když budu řídit, že on bude sedět vzadu, stáhne okénko a před garáží pana Šufliarského zastřelí.“

K vraždě nakonec nedošlo, Tomáš Szabó, Miroslav Marček i Zoltán Andruskó byli v září 2018 pozatýkáni.

Maroš Žilinka

Maroš Žilinka je prokurátor, který se významně zasadil o vyšetřování Mariana Kočnera. Angažoval se v kauze Donovaly, kdy odmítl, že jeho kolegyně zastavila vyšetřování tohoto případu. Poté, co jí spis odebral, prokuratura Kočnera obvinila. Žilinka navíc navrhoval disciplinární stíhání policejního vyšetřovatele, jenž Kočnerovy kauzy týkající se DPH zametal pod koberec. Žilinka dozoroval i další Kočnerovu aféru Technopol.

Tomáš Szabó v červnu 2022 před soudem vypověděl, že Maroše Žilinku začali s Marčekem sledovat už v létě 2017, tedy půl roku před vraždou Jána Kuciaka.

Zoltán Andruskó jim pak na osobním setkání vysvětlil, že nejde jen o sledování, ale o likvidaci. „Když jsem se ptali, jestli je normální, tak nám Andruskó vysvětlil, že by za to bylo 70 tisíc eur (přibližně 1 750 000 korun). Marček proto zpozorněl,“ vypověděl Szabó. „Andruskó naznačil, že se Žilinka často pohybuje se ženou a s dětmi. Když jsem se ptali, co tím chce Andruskó říct, odpověděl, že za každého člena rodiny přidá 10 000 eur (přibližně 250 000 korun). To nás vyděsilo a dohodli jsme se, že do vraždy Žilinky a jeho rodiny nejdeme, že se nechceme podlet na vraždách dětí a manželky,“ dodal Szabó u soudu.

Dnes je Maroš Žilinka slovenským generálním prokurátorem. Jeho současná rozhodnutí nicméně budí silné kontroverze, zejména kvůli velkorysému uplatňování paragrafu 363, tedy opravného právního prostředku, kdy generální prokurátor může zrušit právoplatné rozhodnutí prokuratury nebo policie, pokud byl během jejich konání porušen zákon.

Daniel Lipšic

Poslední z obětí měl být právník a někdejší ministr spravedlnosti a vnitra Daniel Lipšic. Marian Kočner ho považoval za svého arcinepřítele. V šifrované komunikaci s Alenou Zsuzsovou o Lipšicovi mluví jako o „ovci první třídy“ a Zsuzsovou ponouká k tomu, aby ho svedla a takto na něj vytvořila kompromitující materiály. Na internetu se pak dala najít údajná inkriminující konverzace na sociální síti Facebook mezi Zsuzsovou a Lipšicem. Ten ale tvrdí, že mu někdo naboural účet a Zsuzsové odpovídal jeho jménem. Konverzaci považuje za neautentickou.

K samotné přípravě své vraždy Lipšic investigaci.cz řekl: „Podle toho, co bylo ve spisu, se domnívám, že se jednalo o ranou fázi přípravy. Podle mého názoru vraždu tehdejšího prokurátora Maroše Žilinky a mě považoval (Kočner, pozn. red.) za poněkud riskantní. Následně od této myšlenky odstoupil a pak přešel k vraždě Jána Kuciaka. To se pro Kočnera stalo prioritou. V létě 2018, když byl Kočner ve vazbě za padělání směnek, měla přijít čtvrtá objednávka vraždy dalšího prokurátora, Petra Šufliarského“.

Daniel Lipšic je dnes předsedou slovenské Speciální prokuratury.

Lipšicova čtyřrole

Právník Lipšic má v celém případu hned několik klíčových rolí. Je šéfem žalobců, měl být obětí plánované vraždy, byl právním zástupcem rodiny Kuciakových i údajným cílem kompromitujícího útoku Aleny Zsuzsové.

Jako politik a ministr spravedlnosti stál na Slovensku za zřízením Specializovaného trestního soudu a Speciální prokuratury. Dnes této Speciální prokuratuře, která nemá v Česku obdobu, Lipšic předsedá. Instituce řeší mimořádně závažnou trestnou činnost jako například organizovaný zločin nebo úkladné vraždy.

V kauze vraždy investigativního novináře Jána Kuciaka pak právně zastupoval rodinu Kuciakových. V momentě, kdy byl zvolen šéfem Speciální prokuratury, se této funkce vzdal a převedl ji na kolegu ze stejné právní kanceláře.

Na případu se ale Lipšic nadále podílí, a to nejen jako šéf prokurátorů či právní zástupce, ale i jako oběť. Kočner měl spolu se Zsuzsovou plánovat nejdříve jeho kompromitaci a pak jeho vraždu. K té nakonec nedošlo, vykonavatelé byli ještě před provedením činu pozatýkáni.

Oproti poslednímu soudnímu jednání se změny odehrály i mezi poškozenými. Zlata Kušnírová byla z nového procesu vyloučena. Soud o jejím vyloučení rozhodl na základě toho, že všichni tři vrahové její dcery Martiny už byli potrestáni a odpykávají si mnohaleté tresty. Podle soudu si ale obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzsová zabití Martiny Kušnírové nikdy neobjednali, a neměli by proto kvůli tomu být souzeni.

Nového právního zástupce má i Kočner. Jeho právník Marek Para byl přitom obviněn z toho, že se podílel na založení, zosnování a podporování zločinecké skupiny. Para byl obviněný mimo jiné spolu s bývalým slovenským předsedou vlády Robertem Ficem a bývalým ministrem vnitra Robertem Kaliňákem. Dva měsíce jako prevenci před ovlivňováním svědků strávil v koluzní vazbě. Propuštěn byl v červnu 2022.

Nový je i prokurátor celého případu. Kauzu vraždy Jána Kuciaka a jeho snoubenky tak momentálně řeší Michal Šúrek. Jeho předchůdci v této roli z prokuratury odešli. Vladimír Turan do důchodu, Juraj Novocký se stal prvním slovenským prokurátorem nově vzniklé Evropské prokuratury.

Trhliny v obhajobě a Kočnerova hra s jinotaji

Jedním z důkazů, jež nový prokurátor soudu předložil, je analýza komunikace mezi Kočnerem a Zsuzsovou pořízená z šifrované mobilní aplikace Threema. Z posudku, který vypracoval sedmičlenný tým zaměstnanců z Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě a jejž má investigace.cz k dispozici, vyplývá, že výskyt metafor o bolavých zubech, svrabu (narážky na plánované vraždy, pozn. red.) i samotné emotikony korespondují s prohlášením Zoltána Andruskóa. Ten ve své výpovědi zasadil plánování vraždy a oznámení o splnění úkolu do časového rámce, korespondujícího s výměnou zpráv mezi Zsuzsovou a Kočnerem. Ihned po vraždě výskyt těchto slov prudce klesl.

Experti upozorňují i na nesoulad mezi tím, jaké zprávy si Zsuzsová vyměnila s Kočnerem a jak se poté chovali v běžném životě. Zsuzsová sice Kočnerovi píše, že jí „vypadl zub“, avšak zubaře nenavštívila. Podobně je tomu i v případě, kdy si stěžuje na svrab a Kočner jí doporučuje návštěvu lékaře, ale Zsuzsová s žádným doktorem své údajné problémy nekonzultovala.

Zuby

Právě výraz „zuby“ jako jinotaj pro plánování vraždy zmiňuje i klíčový svědek Zoltán Andruskó ve své výpovědi pořízené na policii v roce 2019, tedy dlouho předtím, než se mohl dostat k šifrované komunikaci Aleny Zsuzsové a Mariana Kočnera.

Podle této komunikace v mobilní aplikaci Threema i podle výpovědi Andruskóa sice Kočner opravdu zaplatil za opravu zubů a další dentální estetický zákrok jak Aleně Zsuzsové, tak i její dceři, nicméně termín „zub“ nebo „zuby“ později nabyl úplně jiného významu. „Právě tohle o těch zubech vím, to mi řekla (Alena Zsuzsová, pozn. red.), že to bylo heslo, přes které s Kočnerem komunikovali, když už byl ve vazbě. To o těch zubech měl být vzkaz, že je potřeba zabít Šufliarského.“

Obhajoba Kočnera naopak tvrdí, že v šifrované mobilní aplikaci Threema není nutné komunikovat v jinotajích, protože ze své podstaty je už komunikace zabezpečená. Vzhledem ke zmíněným časovým okolnostem ale toto tvrzení dostává trhlinu.

Billboardy

Podle vyšetřovatelů si den po Kuciakově vraždě, tedy 22. února 2018, měla Zsuzsová domluvit s Kočnerem schůzku v Bratislavě a převzít od něj za vykonání vraždy 50 000 eur.

Zsuzsová se nicméně u soudu bránila tím, že do Bratislavy jela pro plakát z billboardu, na němž pózovala pro módního návrháře její dcera. Časově toto vysvětlení ale nesedí, plakát byl na billboardu v Bratislavě vyvěšený jen do 8. února, posléze jej reklamní společnost odstranila a odeslala přímo do dílny citovaného módního návrháře.

Soudní stání jsou naplánována na 11., 12. a 13. ledna 2023 a pak na 23., 24. a 25. ledna 2023. Podle slovenského deníku SME se rozsudek očekává koncem února.

The post Kauza Kuciak: Soud pokračuje appeared first on investigace.cz.