Pohybují se mnohdy v „šedé zóně“, na hraně zákona. A zároveň se jedná o rostoucí a výnosný byznys. Pražské konopné weedshopy. Redakce investigace.cz zkoumala, jak obchod s kanabinoidy funguje a kdo jsou největší dodavatelé. 

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Byznys s kanabinoidy v Česku stále roste. Společnosti mají stamilionové obraty, člen výkonné rady Českého konopného klastru František Švejda pro redakci odhadl velikost trhu na více než dvě miliardy korun. Zároveň s rostoucími obraty však rostou i obavy o zdraví uživatelů, jelikož prodejci často tají, co v produktech opravdu je.

Weedshopy tvoří nemalou část tohoto byznysu. Jen kolem Václavského a Staroměstského náměstí v Praze jich najdeme desítky. A jak zjistil redaktor investigace.cz, jedním z hlavních dodavatelů konopných produktů do těchto obchodů je firma Euphoria.

Společnost Euphoria patří na českém trhu v daném odvětví k těm největším. Její obrat se pohybuje v nižších stovkách milionů korun a svoje produkty vyváží do více než čtyřiceti zemí. Zaujme i díky osobnosti extravagantního spolumajitele Sardora Varisova, který na sociálních sítích rád sdílí svoji lásku ke zbraním a drahým autům. Své produkty nechává testovat a prohlašuje je za bezpečné. 

Ucho Mika Tysona

Firmu Euphoria vedou dva podnikatelé – Eva Sassersen Hill a Sardor Varisov. Společnost se specializuje na dodávání produktů s CBD a má široký sortiment. Podle e-shopu si u ní lze pořídit vše od konopné sušiny přes cookies a vaporizéry až po merch nebo čokolády.

Euphoria sází na nápaditý marketing. Vyvinula například produktovou řadu ve spolupráci s bývalým boxerem Mikem Tysonem. Nabízí čokolády nebo želé ve tvaru ucha, čímž odkazuje na incident z roku 1997, kdy Tyson během zápasu kousl svého protivníka do ucha a pak ho kousek vyplivnul. Zákazník si tak může koupit třeba „knockout konopné gumové bonbony inspirované boxerskou legendou“.

Jiná produktová řada, kterou Euphoria zaštítila značkou T9HC, vyvolává při bližším pohledu méně pobavení a více otázek. V nabídce jsou produkty určené ke konzumaci nebo kouření za účelem dosažení psychoaktivních účinků.

Firma je na e-shopu nabízí jako zboží „pro zkušené uživatele“, se „super silným účinkem“ či „rychlým nástupem“. Zároveň ale v popisu produktu dodává, že je určen „výhradně pro sběratelské účely“. 

České zákony nepovolují prodej psychoaktivních nebo halucinogenních látek. V případě kanabinoidu THC, na který odkazuje název zmiňované produktové řady, je povolen prodej jenom do jednoho procenta objemu celého výrobku. Prodejci zákon obcházejí dvěma způsoby: neuvádějí složení produktu a deklarují ho jako suvenýr, který není určen ke konzumaci.

Přečtěte si

Konopí bez pravidel: Pražské weedshopy balancují na hraně zákona

Složení je obchodní tajemství

Redakce se spojila s oběma spolumajiteli firmy. Sassersen Hill s redakcí mluvit nechtěla, Varisov už byl sdílnější. Na dotazy ohledně řady produktů T9HC odpověděl, že jde jen o obchodní značku a výrobky neobsahují THC. „T9HC jako kanabinoid neexistuje. To je jen název, něco jako Euphoria, trademark. Používáme legální kanabinoidy, které nejsou zakázané,“ říká Varisov. „Když to vypadá jako sušenka a můžete to jíst, tak tam nemá být THC,“ dodává.

I na webu firmy ale lze najít například želé produkty, které jsou zjevně určeny ke konzumaci, v popisu je ovšem varování, že slouží „pouze pro dekorativní, aromatické a suvenýrové účely“. V popisu produktu je taky poznámka „THC free“, co však produkt opravdu obsahuje, to Varisov nechtěl prozradit.

„Z hlavy vám neřeknu, co v tom je, ale i kdybych věděl, je to naše obchodní tajemství. Jsou to nějaké kanabinoidy, různé deriváty, které jsou legální na trhu. Máme na to certifikáty, že to není nic zakázaného,“ říká Varisov.

Úřady však jednohlasně upozorňují, že pokud je produkt zjevně určen ke konzumaci, zkoumá se jako potravina. 

Varisov v rozhovoru pro investigaci.cz tvrdí, že jejich produkty jsou bezpečné a testované. „U VŠCHT utrácíme stovky tisíc korun ročně na testování. Taky potravinářská inspekce mám pocit, že kontroluje jenom nás. Každý měsíc jsou u nás ve skladu, něco kontrolují a posílají do VŠCHT, takže proto i my sami to tam posíláme,“ říká spolumajitel společnosti Euphoria.

Redakce investigace.cz se spojila i se zmíněnou laboratoří na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Ředitelka metrologické a zkušební laboratoře Jana Hajšlová potvrdila, že firma Euphoria si nechává testovat produkty, o jejich výsledcích ale nechtěla mluvit.

„Statisíce to nejsou určitě. Děláme pro ně akreditované zkoušky, aby byly (produkty) v souladu s legislativou. Ale jak to vychází, to vám v žádném případě říct nemůžeme, protože to je smluvní vztah mezi naší akreditovanou laboratoří vázanou mlčenlivostí a zákazníkem. Oni si (u nás) dávají svoje produkty testovat a s výsledky pracují tak, aby je měli bezpečné,“ řekla Hajšlová.

„Pokud jde o látku delta-9-THC, tak na to je nařízení, takže to se kontroluje. Jestli oni říkají, že je to bezpečné, tak to už je jejich interpretace. Oni mají od nás přesnou představu, kolik (čeho) ten jejich produkt obsahuje. Pokud si to vyhodnotí, že to je bezpečné, to už je na nich. My nemůžeme dávat červené nebo zelené světlo,“ dodává ředitelka laboratoře.

Přečtěte si

Juicy Fields: Investoři do léčebného konopí přišli o miliardy korun

Varisov – „kluk s ambicemi, co chce hračky“

Sardor Varisov je v konopném byznysu významná postava a dává to najevo i svým sledujícím na sociálních sítích. Na odiv vystavuje svůj luxusní životní styl. Prezentuje se například nákupem drahého vozu Bentley v Monaku nebo vlastnictvím konceptového automobilu Dart, který je zvenčí obrněný.

Varisov také neskrývá svoji fascinaci zbraněmi. Ve veřejně dostupných příspěvcích na sociální síti Instagram se chlubí vlastnictvím několika pistolí, útočné pušky AR-15 nebo několika odstřelovacími puškami.

„Když jsem přijel do Česka, chtěl jsem něco dokázat. Jako děti jsme si hráli se zbraněmi a autíčky. Teď, když si to můžete dovolit, tak si koupíte ty pravé. První, co jsem udělal, když jsem dostal trvalý pobyt, byl zbroják. Pak jsem studoval v Polsku na odstřelovače,“ popisuje Varisov s dodatkem, že všechny zbraně vlastní legálně. „Nejsem žádný gangster, jsem kluk s ambicemi, co chce hračky,“ dodává.

Sardor Varisov se netají přátelstvím s MMA zápasníkem Machmudem Muradovem. Muradova označily tajné služby za bezpečnostní hrozbu kvůli jeho napojení na balkánský organizovaný zločin. Ministerstvo vnitra kvůli tomu chtělo Muradova vyhostit, zápasník nicméně stále pobývá v Česku. V posledních dnech údajně získal trvalý pobyt na Slovensku, chce však pokračovat ve sporu s ministerstvem. Naposledy se Muradov objevil v lednu na fotografii s poslancem za Motoristy Filipem Turkem a místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem za ANO.

„Muradov je můj dlouholetý kamarád. Já ho znám jenom z dobré strany. Každý, kdo ho zná osobně, ví, že je příjemný člověk. Jestli orgány ví o nějakém spojení s kriminálníky, tak proč ho nezavřou, jestli to je dokázané. My jsme s ním o tom nemluvili,“ přiblížil Varisov.

Neexistující Ygritte

Další společností, která dodává konopné výrobky do pražských weedshopů v turistickém centru, je společnost Ygritte. Kontaktovat ji však nelze a rovněž její majitel Martin Holečko je nezastižitelný. Ve veřejných zdrojích lze dohledat sídlo firmy v pražské Troji. Na fasádě budovy visí seznamy firem, jež tu mají virtuální sídlo, Ygritte na nich ale nefiguruje.

Virtuální sídla v budově spravují dvě firmy. U jedné z firem měla Ygritte zaplacené sídlo do roku 2024, dál už podle informací redakce nezaplatila. Kontakt na Ygritte firma poskytla, nicméně číslo nebylo dostupné.

Jméno společnosti lze najít v popisku britského e-shopu the1010boyz.uk. Web se v kontaktních informacích odkazuje na e-mail českého e-shopu Canapuff, jehož adresu používá i jako reklamační, tedy na vrácení produktů. E-shop nicméně sídlí na virtuální adrese v Kalifornii.

Canapuff je česká společnost vlastněná plzeňským podnikatelem Davidem Bukovjanem a onkologem Vítem Martinem Matějkou. Redaktor investigace.cz s Davidem Bukovjanem mluvil, ten však spojení se společností Ygritte odmítl. Rovněž popřel provoz britského e-shopu.

„S firmou Ygritte nemám nic společného a ten web jen obšlehl náš e-shop Canapuff,“ řekl Bukovjan. Nicméně i v pražských weedshopech lze najít produkty Canapuff.

Do weedshopů nedodáváme, tvrdí Bukovjan

Redaktor při návštěvě obchodu Hempo poblíž pražského Václavského náměstí od obsluhy dostal nabídku, že pokud chce něco „silnějšího“ než jen CBD, může si vybírat z produktů ve vitríně vedle pokladny.

Právě tam byly i produkty společnosti Canapuff. Když se redaktor ptal, jak silné jsou ty produkty, odpověď byla „20–25 procent THC“. Pokud by opravdu obsahovaly takový objem THC, byl by jejich prodej v rozporu se zákonem. 

Když se redakce Bukovjana ptala na prodej těchto produktů, popřel, že by je přímo dodávali do obchodů. „Do těch obchodů pravděpodobně dodávají nějací překupníci ze zahraničí nebo si obchody udělaly velké zásoby před měsíci. My s nimi nijak nespolupracujeme,“ řekl Bukovjan.

Bukovjan popisuje, že jejich produkty neobsahují žádnou syntetickou látku a jenom nízké procento THC. „Tuším, že se tam jednalo o nějakých 0,2 %. To znamená, že se do toho používal nějaký konopný extrakt, který už THC v sobě má.” 

Stejně jako v případě dalších výrobků se i zde Bukovjan odvolává na to, že „nejsou určeny k přímé spotřebě”. „Je to tam několikrát napsané. A neměly by tak být ani prodávané, ale za to už my neručíme,“ popisuje Bukovjan.

První změna přijde v červenci

Weedshopy a dodavatele konopných produktů čekají velké změny. Stát se „šedou zónu“ prodeje psychoaktivních látek snaží prostřednictvím nových zákonů likvidovat.

Novela zákona rozšiřuje seznam psychoaktivních látek, které mohou být pro lidský organismus nebezpečné. Další skupinu látek pak testují odborníci s tím, že do 30. června rozhodnou o tom, zda je možné tyto produkty volně prodávat.

„My aktuálně doprodáváme hlavně vaporizéry s konopím. Stát nám na to dal šest měsíců. Takže možná některé nabídky na webu už nebudou aktuální,“ připouští v rozhovoru pro investigaci.cz Varisov.

A stát chystá i další změnu, která by měla významně změnit dosavadní praxi v prodeji konopných produktů. Zaměří se na prodej potravinových výrobků jako sběratelských předmětů. „Toto se řeší, to máte pravdu. SZPI bude mít možnost důrazněji kontrolovat i upomínkové předměty, které vypadají jako potravina,“ tvrdí ředitelka metrologické a zkušební laboratoře na VŠCHT Jana Hajšlová.

Autor textu: Dávid Pásztor

The post Pozadí byznysu s konopím v Česku: Produkty testujeme, ale jejich složení je tajné appeared first on investigace.cz.

Pražské weedshopy, které nabízejí produkty obsahující marihuanu a zaměřují se na zahraniční turisty, často poskytují zkreslené informace, nebo přímo lžou. Redakce investigace.cz zkoumala, jak fungují i zda a nakolik může být nákup v těchto obchodech nebezpečný. 

K tomuto tématu jsme vydali podcast Odposlech:

Weedshopy nabízející konopné produkty se začaly ve velkém objevovat v posledních několika letech. Podle mnoha kontrolních úřadů přitom balancují na hraně zákona, a podle ministerstva zdravotnictví dokonce zákon porušují.

Obchodů s konopím v turistickém centru Prahy je více než desítka. Problémem přitom není samotná jejich existence, nýbrž jaké zboží prodávají. Často totiž chybí základní informace – výrobce, složení, případně překlad do angličtiny. A právě tady se mohou prodejci dostat do střetu se zákonem a zároveň ohrozit své klienty.

Redaktor investigace.cz se vydal na obhlídku pražských weedshopů v turistickém centru a zjišťoval, jestli může být jejich nabídka nebezpečná.

Falešná reklama

Z Karlova mostu je cestou na Malou Stranu už z dálky vidět nápis MARIJUANA SOUVENIRS. Stejně jako reklamy na konopné produkty. Uvnitř obchodů i u jejich výloh postávají desítky turistů.

Většina turistů pravděpodobně netuší, že reklama na konopné produkty je v Česku zakázaná nebo že obrázky před weedshopy jejich tvůrci nepokládají za reklamu, ale za „umělecká díla“. Často ani nemají ponětí, co přesně si v obchodech kupují. Výběr je široký: rozmanité suvenýry, sušené květy, sušenky s příchutí konopí, sladkosti obsahující nějakou psychotropní látku. Jenže informace o výrobcích chybí nebo jsou zavádějící.

Některé předměty prodejci označují za dekorační nebo sběratelské, nikoli určené ke konzumaci. Redaktorovi investigace.cz nicméně obsluha jednoho z obchodů vysvětlila, že „tady toto si můžete klidně dát, není to protizákonné“. Pravdu však neměla.

Jana Dobrá z tiskového odboru ministerstva zdravotnictví pro investigaci.cz uvedla, že resort o této praxi ví a považuje ji za protiprávní. „Ministerstvo zdravotnictví plánuje zkoordinovat postup kontrolních orgánů a mediálně upozornit na nelegálnost těchto prodejů s tím, že prodejci jsou povinni předmětné výrobky z trhu stáhnout, jinak budou čelit řízením o přestupku a vysokým sankcím,“ vysvětluje Dobrá.

„S ohledem na skutečnost, že se v nedávné minulosti vyskytla úmrtí spojená s užitím tzv. CBD výrobků, se jedná o zhoršující se problém, na který je třeba se zaměřit,“ dodává mluvčí. „CBD výrobky“ byly v těchto případech ve skutečnosti květy technického konopí, na které jsou uměle nanášeny jiné látky, nejčastěji syntetické kanabinoidy.

Nemluvíš česky, máš smůlu

V jednom z weedshopů se redaktor investigace.cz pod záminkou, že je anglicky mluvící turista, snažil zjistit informace o nabízené „dekoraci“. Byl na ní nápis THC 90 MG a barevný obrázek Snoop Dogga s marihuanou doplněný o text v češtině obsahující informaci, že výrobek není určen ke konzumaci. Na žádost, zda mu obsluha může text přeložit, dostal redaktor strohou odpověď: „No.“

Mezi prvními na tyto praktiky upozornil novinář Janek Rubeš, spoluautor youtubového kanálu Kluci z Prahy. V jednom z posledních videí vyprávěl příběh turistky, jejíž kamarádi si koupili podle všeho halucinogenní houbičky v obchodu nedaleko stanice metra Malostranská.

Jeden člen skupiny nakonec skončil na urgentním příjmu s otravou muscimolem, tedy látkou, kterou obsahuje muchomůrka červená. Turistka příběh zveřejnila v recenzích na obchod spolu s lékařskou zprávou. Redakce investigace.cz recenzi četla, nyní je již smazaná.

Redaktor investigace.cz zjistil, že minimálně pět pražských weedshopů prodává nedostatečně označené kanabinoidní produkty. Mohou to být sušenky, želé medvídci, elektronické cigarety a další. Na obalech mají informaci o obsahu látky THC, často ve stovkách miligramů. To je ale samo o sobě zavádějící. V Česku je legální prodávat výrobky, které obsahují nejvýše 1% THC z celkové hmotnosti.

Majitelem zmíněných pěti obchodů, které prodávají nedostatečně označené zboží, je podnikatel Duc Hiep Duong.

Redaktor investigace.cz se s ním spojil telefonicky, po první položené otázce však Duong rozhovor odmítl a telefon zavěsil.

Kdo to kontroluje?

Redaktor investigace.cz zjišťoval, kdo byznys pražských weedshopů kontroluje a případně reguluje. Je to mnoho úřadů – hygienická stanice, potravinářská inspekce, obchodní inspekce. V relevantních případech pak podněty z kontrol přebírá policie. Jak se redaktor přesvědčil z vlastní zkušenosti, weedshopy zatím fungují dál.

Hygiena a potravinářská inspekce kontrolují označení a složení nabízených výrobků. Mluvčí Hygienické stanice hlavního města Prahy Petra Batók redakci potvrdila, že v rámci kontrol zjistili, že v obchodech lze koupit i elektronické cigarety se zakázanými látkami jako THC, HHC, HHC-O nebo THCP. Jejich zjištění následně vyšetřovala policie.

„Tyto kontroly jsou časově náročné a v souvislosti s nutností provádět laboratorní analýzy rovněž finančně náročné,“ dodává mluvčí.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) provedla podle svého mluvčího Pavla Kopřivy v loňském roce 58 kontrol a odebrala 35 vzorků k dalšímu posouzení. „U 33 z těchto vzorků jsou rozbory ukončeny a nevyhovující parametry byly zjištěny u všech hodnocených vzorků,“ uvedl pro investigaci.cz Kopřiva.

Přečtěte si

Juicy Fields: Investoři do léčebného konopí přišli o miliardy korun

Česká obchodní inspekce kontroluje prodej tzv. bylinných výrobků ke kouření, tedy sušených květů konopí, lidem mladším osmnácti let. „V těchto případech tak ČOI sankcionovala prodávající pro porušení zákazu prodávat bylinné výrobky určené ke kouření prostřednictvím prodejního automatu či prostřednictvím internetového obchodu, aniž by bylo zajištěno ověření věku kupujícího, respektive zákazu prodeje těchto výrobků osobám mladším osmnácti let,“ řekl mluvčí ČOI František Kotrba.

Kopřiva i Kotrba zároveň upozorňují, že označení výrobku jako „sběratelského předmětu“, neznamená, že se nejedná o potravinu, pokud lze předpokládat, že produkt bude člověk konzumovat. Tudíž mohou příslušné orgány i tyto produkty kontrolovat.

V současnosti pražská policie žádný případ související s prodejem těchto výrobků nevyšetřuje, v minulosti se jim však věnovala. „Všechna prověřování byla odložena z důvodu, že nebylo nikdo prokázáno, že by prodávané výrobky obsahovaly více než 1 % THC, a tudíž se nejednalo o zakázanou látku,“ sdělil redakci investigace.cz mluvčí pražské policie Richard Hrdina.

Dodal, že namátkové kontroly odhalily polosyntetické kanabinoidy, které nejsou na seznamu zakázaných látek. Jak ale upozorňuje Evropská drogová zpráva z roku 2025, právě syntetické nebo polosyntetické kanabinoidy mohou být velkou hrozbou. Podle zprávy zachytila za rok 2024 policie v EU 47 nových druhů psychoaktivních látek o celkové hmotnosti 41 tun. Téměř polovina z nich byly syntetické kanabinoidy.

„Syntetické kanabinoidy jsou často vysoce potentní a jsou spojeny s rizikem otravy. Tyto sloučeniny mohou být také nesprávně prodávány nebo používány k míchání konopí a polosyntetických kanabinoidů bez vědomí uživatelů, což zvyšuje zdravotní rizika. Mohou k nim patřit konopné produkty určené ke konzumaci, což jsou potraviny, často ve formě sladkostí, které obvykle obsahují konopný výtažek a jsou od roku 2021 na nelegálním evropském trhu stále dostupnější,“ píše ve zprávě Agentura EU pro drogy.

Přečtěte si

Investiční podvody Recyclix a Juicy Fields mají vazby na ruskou rozvědku

Záchranáři evidují skokový nárůst výjezdů

Praxe prodávání neoznačených výrobků se nelíbí novému národnímu protidrogovému koordinátorovi Pavlu Bémovi. Jestli však jde o něco protizákonného, to podle něj musí posoudit orgány činné v trestním řízení.

„Když se jedná o obsah THC do jednoho procenta, tak jde o legální zboží, protože tak je upravena česká legislativa. Ale z mého pohledu to určitě nestačí. Není to žádná referenční kvalita pro spotřebitele. Není to však jen otázka regulace, ale i byznysu. V tuto chvíli regulace a ochrana spotřebitele v žádném případě není na úrovni, se kterou můžeme být spokojeni,“ uvedl Bém.

K intoxikaci tuzemských zákazníků nebo turistů vyráží často i pražská záchranka, ačkoli otravy nelze automaticky spojovat se sortimentem zmíněných obchodů. Mluvčí záchranky Karel Kirs upozorňuje, že nedisponují přesnými daty ohledně toho, jakým způsobem se pacient k látce dostal. Rovněž nemohou přesně určit, jakou konkrétní látkou se otrávil, jelikož používají diagnostickou klasifikaci, která zná jen obecnou diagnózu intoxikace kanabinoidy. Dodává ovšem, že jejich data ukazují zřetelný nárůst takových případů.

„Z dostupných dat vyplývá, že v období let 2022–2024 docházelo k meziročnímu nárůstu počtu výjezdů k pacientům s obtížemi po užití kanabinoidů. V roce 2022 jsme evidovali 95 takových výjezdů, v roce 2023 celkem 349 a v roce 2024 pak 581. Mezi roky 2022 a 2023 tedy došlo ke skokovému nárůstu, přičemž rostoucí trend pokračoval i v následujícím roce,“ vysvětluje redakci Kirs. Data za rok 2025 zatím zpracovaná nemají.

Autor textu: Dávid Pásztor

The post Konopí bez pravidel: Pražské weedshopy balancují na hraně zákona appeared first on investigace.cz.

Investiční podvod Juicy Fields se odehrával mezi lety 2020 a 2022. Novináři z německého investigativního média Correctiv zmapovali, kdo za tímto podvodem stál a kam se poděly peníze téměř dvou set tisíc podvedených investorů. Kromě hlavního organizátora Sergeje Berezina příběh zahrnuje bývalého policistu z ruského Petrohradu, ale také falešného hraběte z Německa. Mezi oběťmi jsou i Češi, jak redakce investigace.cz popsala v nedávném článku. Část podvodné infrastruktury navíc do Česka zasahovala.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Příběh Juicy Fields začal v Postupimské ulici v Berlíně. Tam od listopadu 2019 sídlila a později i otevřela obchod společnost Juicy Grow Gmbh. Nyní je na místě kadeřnictví.

Jednatelem firmy byl Victor Bitner. Podle zjištění německých novinářů z Correctivu šlo o ruského Němce, který se narodil v roce 1969 v Kazachstánu. Mnoho veřejně dostupných informací o něm neexistuje. Z britského obchodního rejstříku vyplývá, že před lety založil společnost zaměřenou na přenosné grily, po které ovšem zbyly jen dluhy.

Podle informací Correctivu z prostředí tajných služeb existují náznaky, že Bitner je v kontaktu s ruskými zpravodajskými službami. V roce 2018 informoval deník The New York Times o neúspěšné zpravodajské operaci v Berlíně: Nejmenovaný Rus chtěl prý koupit kompromitující materiály ohledně Donalda Trumpa. Tento muž je podezřelý z „nejasných vazeb na ruské zpravodajské služby a východoevropské kyberzločince“. Mělo jít právě o Bitnera.

Zabít Bitnera 

V průběhu roku 2021 to vypadalo, že investiční platforma Juicy Fields jen kvete. Investoři se chlubili, kolik si vydělali peněz (mnohdy výnos dosahoval až 65 procent), značka Juicy Fields se účastnila propagačních akcí a nabírala spousty nových investorů. Mimo to publikovala i propracovaná videa včetně písně se známým německým rapperem. V listopadu 2021 se její stánek také objevil na českém Cannafestu. Byl se tam podívat i Adam, jeden z podvedených investorů a zároveň spolupracovníků Juicy Fields, který o svých zkušenostech promluvil v předešlém tématickém článku investigace.cz. Na Cannafestu se potkal se Zvezdou Laurić, s níž byl v kontaktu už dříve a která pro Juicy Fields pracovala jako vedoucí komunikace a organizátorka akcí. Sama tvrdí, že přišla asi o 70 tisíc eur, její role v organizaci však není jasná.

V březnu 2021 se společnost Juicy Grow stala společníkem české firmy Solid Business. Ředitelem je třiasedmdesátiletý důchodce Jiří Jindra, který si přivydělává jako hlídač a občas se věnuje zedničině, malířství pokojů a štukatérství. Do práce s sebou nosí mačetu. „Nikdy nevíte, kdy se tam objeví toulavý pes. Lidí se nebojím, ale psovi se neubráníte,“ podotýká. Zřejmě jde o nastrčeného ředitele, neboť investigaci.cz původně řekl, že neví, zda je ve firmě stále zapsán jako jednatel.

Při zakládání společnosti za něj jednala prostřednictvím plné moci Anastasija Gurich, která v České republice v té době zakládala firmy na klíč, což inzerovala na svých stránkách v ruštině. „Na nic si nevzpomínám,“ odpověděla redakci na dotazy o firmách Solid Business a Juicy Grow Gmbh.

Během osobní schůzky s redaktorkou investigace.cz si naopak vzpomněl pan Jindra. „Byl jsem v minulosti v tíživé finanční situaci, dostal jsem za to nějaké peníze,“ tvrdí o své roli v Solid Business. Podle jeho dalších slov na začátku obdržel „asi tisícovku“ od Anastasiji Gurich. „Potřebovala nějakého Čecha, aby mohla firmu založit,“ vysvětluje Jindra. „Teď bych měl dostávat asi 600 měsíčně, ale dlouho se mi už neozvala,“ říká. „Už s tím nechci mít nic společného, teď řeším, jak to ukončit. Už na začátku jsem té paní řekl, že když se ukáže, že je to nějaká křivárna, půjdu na policii,“ doplňuje.

Firma Solid Business není jediná společnost, kde je Jindra zapsán jako jednatel. „Kvůli jedné firmě jsem byl vypovídat i na policii,“ popisuje. Solid Business od roku 2021 nezveřejňuje účetní závěrky.

Rok 2021 pro Juicy Fields nebyl ve skutečnosti tak růžový, jak firma prezentovala. Hned na jaře začali hlavní strůjce podvodu Sergej Berezin a jeho okolí podezírat Bitnera z toho, že zmizel i s penězi v hodnotě 1,5 milionu eur, což je v přepočtu skoro 38 milionů korun. Igor Kekšin, jenž pro Juicy Fields pracoval jako „bezpečák“ neboli muž pro „drsné“ věci, řekl Correctivu, že měl Bitnera vypátrat a „dostat pod kontrolu“.

Kekšin býval policistou v oddělení hospodářské kriminality v Petrohradě. Toto místo ale opustil a začal pracovat pro ruské kriminální skupiny, načež strávil tři roky ve vězení za únosy a vydírání. Po propuštění ho zaměstnal Jevgenij Prigožin, někdejší šéf žoldácké skupiny wagnerovci, popisuje Kekšinovu kariéru web Correctiv s odkazem na uniklé dokumenty. U Prigožina dělal podobnou práci jako později v Juicy Fields – v oddělení vnitřní bezpečnosti.

Přečtěte si

Juicy Fields: Investoři do léčebného konopí přišli o miliardy korun

Později prý Kekšin dostal další úkol, a to přímo od Berezina – zabít ředitele Bitnera. Reportérský tým Correctivu jej konfrontoval ohledně všech policejních obvinění, všechna ale popřel. Kekšin posléze figuroval jako klíčový svědek berlínské policie.

Po problémech s ředitelem Bitnerem německá firma Juicy Grow přestala hrát v podvodném schématu hlavní roli. Juicy Fields nato záhy přešla na mezinárodní půdu – na podzim koupila dvacetiprocentní podíl ve švýcarské společnosti Luxburg Carolath Holding AG, která následně změnila jméno na JuicyFields AG.

Kdo za tím stojí

Podle informací Correctivu a jeho mediálních partnerů lze v organizaci Juicy Fields identifikovat několik úrovní řízení podvodu. Na vrcholu stojí Sergej Berezin, jenž byl v dubnu tohoto roku na základě španělského obvinění a následného zatykače vydaného Europolem zatčen v Dominikánské republice a nyní sedí ve španělském vězení. Muž číslo dvě byl Vitalij Markevič, na nějž byl rovněž vydán zatykač, ale zřejmě se skrývá v Rusku.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Noticias Telemicro (@ntelemicro5)

Pod Berezinem a Markevičem následuje dalších osm až deset lidí, převážně mužů, ale i žen. Téměř všichni pocházející z Ruska a měli na starost především legalizaci výnosů z podvodu. Jde o fixery a manažery, kteří zajišťovali převody peněz nebo komunikaci na sociálních sítích.

Existuje podezření, že hlavní organizátoři se na evropské investory zaměřují již několik let. Jak popisují novináři z Correctivu, vyplývá to z uniklých dokumentů, příspěvků na sociálních sítích a internetových archivů. Jedna část skupiny například stála za projektem Miracle Tele, v němž Vitalij Markevič používal pseudonymy Alimov a Grigonogov. Firma Miracle Tele měla sídlo v Praze a poskytovala nejen telekomunikační služby, investorům nabízela i firemní podíl, přičemž namísto akcií prodávala vlastní kryptoměnu. Společnost působila v letech 2018–2019. Druhý podvod s názvem Recyclix fungoval v letech 2015–2017, firma s tímto názvem tehdy měla hlavní sídlo ve Varšavě. Nabízela falešné recyklační systémy, přičemž investovala do plastového odpadu, jenž měl být přeměněn na lukrativní granulát. Recyclix mířil skrze webové stránky i sociální sítě také na české investory.

Hlavní organizátoři však v oficiálních rejstřících podvodných firem zapojených do Juicy Fields nefigurují. Za švýcarskou Juicyfields AG a za amsterdamskou Juicy Holding BV stojí Němci se šlechtickými tituly, včetně knížete a několika hrabat. Obě zmíněné firmy spojuje jeden člověk, který si říká Friedrich Ulrich Maximilian Johann Graf von Luxburg Fürst zu Carolath-Beuthen. Pro německé státní zastupitelství je to jeden z klíčových hráčů podvodného schématu. Podle Correctivu mají vyšetřovatelé podezření, že ruským šéfům Juicy Fields nabízel praní špinavých peněz.

Von Luxburg na dotazy Correctivu a jeho mediálních partnerů nereagoval. Teprve poté, co mu zavolali, tvrdil, že platformě Juicy Fields „pouze prodal firmu“. Což se shoduje s tiskovým prohlášením, které po krachu celého systému v létě 2022 vydala skupina Luxburg Carolath. Uvádí se v něm, že členové představenstva a jednatelé se považují „za oběti zločinecké konopné platformy“ a že „nikdy neměli přístup k finančním prostředkům“.

Lidé, kteří pracovali ve společnosti Juicy Fields v období před jejím koncem, si to ale pamatují jinak. „Friedrich se objevil z ničeho nic a představil se jako hlavní právník Juicy Fields,“ sdělil Thomas Stieger reportérům z Correctivu. Stieger je bývalý švýcarský finanční expert, jenž pro Juicy Fields pracoval od konce roku 2021 a nakonec sám pomohl odhalit strůjce podvodu.

Schůzka na Kypru

Dění okolo Juicy Fields vyvrcholilo 14. července 2022. Dva nebo tři dny předtím odletěl Stieger s dalšími dvěma manažery na Kypr, protože se vyskytly problémy s přístupem k bankovnímu účtu, což hodlali vyřešit přímo na místě s tamní bankou iSX. Stieger tvrdí, že jim šéf banky ukázal falešné dokumenty s falešnými podpisy. Údajně jim řekl, že nebudou moci opustit ostrov a že se ocitli v centru případu praní špinavých peněz. Během šesti měsíců totiž mělo jejich účtem protéct půl miliardy eur.

Generální ředitel banky Nikogiannis Karantzis však Steigerovu výpověď zpochybňuje: Dokumenty předložené na schůzce prý nebyly zfalšované. Nezmínil se o částce půl miliardy eur, ale přesto vše nahlásil na policii.

Schůzka se udála v době, kdy se investorům nalákaným firmou Juicy Fields nedařilo přihlásit se na její platformu a v telegramových skupinách panoval chaos. Kolovaly tam falešné pasy ruských provozovatelů, seznamy skutečných vlastníků včetně fotografií a pseudonymů Berezina, Markeviče a dalších. V následujících dnech obdržela německá policie stovky trestních oznámení od podvedených investorů a dodnes přibývají další.

Když se vyšetřovatelé vydali v létě 2022 po stopě, narazili nejprve na německé podnikatele a manažery ze skupiny Luxburg Carolath. Ti tvrdili, že byli sami podvedeni, přičemž odkazovali na skupinu Rusů s falešnými jmény. Vyšetřovatelé to podle reportérů z Correctivu zatím považují za čistě ochranné tvrzení.

Falešný hrabě

Hlavním podezřelým je zmiňovaný Friedrich Ulrich Maximilian Johann Graf von Luxburg Fürst zu Carolath-Beuthen. Jeho známí jej popisují jako žoviálního muže, který kouří doutníky a má v oblibě si luxusní zboží. Zdá se, že má i jisté konexe – na jedné fotografii je s bývalým německým kancléřem Gerhardem Schröderem, na jiné pózuje vedle ázerbájdžánského velvyslance.

Ve skutečnosti nejde o žádného hraběte. Narodil se jako jeden z osmi synů zemědělce v Rittsteigu v Bavorsku a Von Luxburgové se od něho distancují. „Toho Friedricha neznáme a nikdy jsme s ním nebyli v kontaktu,“ řekla novinářům Correctivu rodina von Luxburg, což je malý šlechtický rod z Dolních Frank. Jeden z členů rodiny byl údajně vážně nemocný a krátce před svou smrtí v 90. letech minulého století adoptoval muže, kterému prý poté a zřejmě za peníze přenechal rodový titul.

Falešný hrabě strávil ve vězení celkem devět let. Rozsudek z roku 2006 má Correctiv se svými mediálními partnery k dispozici. Podle něj nabízel jménem fiktivní banky bezcenné investice a prodával akcie neexistující společnosti na výrobu systémů pro větrnou a solární energii.

Berlínské státní zastupitelství se domnívá, že falešný hrabě byl najat kvůli praní peněz společnosti Juicy Fields. Údajně obdržel tři až pět milionů eur. Zda jsou podezření opodstatněná, ukáže až soudní řízení.

Nepravý aristokrat byl zatčen v dubnu při mezinárodní razii proti organizátorům Juicy Fields, stejně jako Victor Bitner. Policie chtěla zatknout také Vitalije Markeviče, kterého hledala v Ruském domě v Německu, neboť tam měl zaregistrovanou adresu. Na místě po něm ale nenašli žádnou stopu. Podle prohlášení Ruského domu se tam Markevič zřejmě zaregistroval „podvodně nebo s použitím falešných dokumentů“.

Kde skončily peníze 

Vyšetřovatelé odhalili finanční toky Juicy Fields do rozsáhlých mezinárodních sítí. Peníze šly přes více než padesát společností v přibližně dvaceti zemích. Vklady putovaly nejprve na Kypr do banky iSX a dále do Litvy, na Maltu či do Estonska. Postupně byly většinou přeměněny na kryptoměny a jejich další směřování je nejasné.

Podle média Correctiv analýza toků kryptoměn ukazuje na spojení s Ruskem – asi pět milionů eur údajně proudilo přes různé mezistanice na kryptografickou burzu Garantex v Moskvě. Tato burza je v USA pod sankcemi, protože ji k přesunům peněz ve velkém využívají teroristé a zločinci. Jak ukazují zjištění investigativních novinářů, tato platforma má i vazby na ruskou vládu. Berezin a jeho partnerka si také koupili nemovitosti na Tenerife.

The post Juicy Fields: Podvod za miliardy korun s falešným hrabětem i českou firmou appeared first on investigace.cz.

Juicy Fields byl investiční podvod obrovských rozměrů, jenž se odehrával v letech 2020–2022. Strůjci platformy slibovali pohádkové výnosy z investic do léčebného konopí, které však ve skutečnosti neexistovalo. Podvedli 186 tisíc investorů, mezi nimiž jsou i Češi. Hlavní osnovatel celého podvodu nyní sedí ve španělském vězení. 

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

„Věřili jsme tomu všichni,“ vypráví investigaci.cz Adam (jeho pravé jméno redakce zná, přál si však zůstat v anonymitě) o svých zkušenostech s investiční platformou Juicy Fields. Studoval tehdy vysokou školu a chtěl si zajistit pasivní příjem, a tak na internetu hledal různé možnosti, kam by mohl investovat. Platforma Juicy Fields se objevila jako jedna z prvních nabídek ve vyhledávači. „Proces před mou první investicí byl extrémně dlouhý, pročítal jsem si recenze, zjišťoval informace, pronikal jsem do toho a hledal si vztah s tou značkou,“ říká. Recenzí sice nebylo moc, projekt Juicy Fields teprve začínal, ale podle Adama vypadala firma důvěryhodně. „Jejich obchodní strategie mi přišla legitimní, sledoval jsem také v telegramových skupinách, jak to vychází ostatním investorům. Juicy Fields se navenek i dost prezentovala, pořádala různé eventy a vypadala velice transparentně,“ popisuje. Pak přišla první investice. „Mou důvěru utvrdilo i to, že byli na českém Cannafestu,“ říká Adam.

Investování fungovalo následně: Poté, co se investoři přihlásili ke svému účtu na platformě Juicy Fields, mohli nakupovat virtuální sazenice lékařského konopí. Společnost tvrdila, že za každou zakoupenou virtuální sazenici vysadí pěstitelé skutečnou rostlinu na licencovaných farmách. „Nepamatuji si přesné částky, ale vím, že nejlevnější byla za 50 euro (kolem 1 200 korun českých, pozn. red.),“ popisuje Adam s tím, že investice se spolu s výdělkem vrátila za 108 dní.

Přečtěte si

V resortu na Kapverdách přišli o peníze také drobní čeští investoři

„Zisk činil třeba 15 eur navíc. Nebyl to zase tak velký výnos, ale ani malý. Aby člověk něco vydělal, musel do toho naházet hodně, nakonec tomu investor strašně rychle propadne a hází tam všechno,“ říká. Sám přišel asi o 15 až 20 tisíc korun. „Já byl z těch, kdo nepřišli o tolik, někteří tam rvali víceméně všechny své příjmy.“

Adam se po nějaké době přihlásil do takzvaného affiliate programu Juicy Fields, což znamenalo, že jejich značku propagoval a komunikoval s potenciálními klienty. Podle jeho slov vše opět vypadalo transparentně. „Sice jsme reálně nevěděli, kdo firmu založil, ale oni nám to dokázali tak dobře naservírovat, že nám to bylo vlastně jedno,“ líčí své zkušenosti.

Přes 180 tisíc podvedených

Jednoho dne se Adam marně pokoušel přihlásit ke svému kontu. Bylo to v červenci 2022, kdy napětí ve skupinách sdružujících investory Juicy Fields začalo narůstat. A protože žádnému z investorů nefungovalo přihlašování na platformu, znamenalo to, že se nemohli dostat se ke svým penězům. Pole léčivého konopí totiž pravděpodobně nikdy neexistovala.

Podle Europolu dosahují celkové škody způsobené nejen investicemi do falešné platformy pro pěstování konopí výše 645 milionů eur, což je v přepočtu více než 16,3 miliard korun. Skutečné škody však mohou být podstatně vyšší.

Do tohoto propracovaného Ponziho schématu totiž převedlo své finance přibližně 186 000 lidí. (Název se používá podle Charlese Ponziho, italského podvodníka v pyramidových schématech.) Kolik investorů pocházelo z České republiky, není jasné. Česká telegramová skupina čítá pár desítek členů. Švédský advokát Lars Olofsson, který oběti investičního podvodu zastupuje, má zhruba 4 500 klientů z celého světa, a jak sdělil investigaci.cz, kolem dvaceti klientů je z České republiky.

Kdo to celé vymyslel?

Za strůjce podvodu je považován Sergej Berezin, syn jaderných fyziků z Petrohradu. Na internetu vystupoval pod různými identitami – v rámci Juicy Fields zejména pod pseudonymem Paul Bergholt. Letošního dubna byl na základě španělského obvinění a následného zatykače vydaného Europolem zatčen v Dominikánské republice a nyní sedí ve španělském vězení.

Podle zprávy Europolu policisté z jedenácti zemí zatkli v dubnu celkem devět lidí. Během vyšetřování byly zabaveny nebo zmrazeny miliony eur – 4 700 000 eur na bankovních účtech, 1 515 000 eur v kryptoměnách, 106 000 eur v hotovosti, k tomu nemovitosti v hodnotě 2 600 000 eur. Orgány činné v trestním řízení rovněž zajistily několik luxusních vozidel, uměleckých děl, hotovost, různé komfortní předměty a velké množství elektronických zařízení i dokumentů. Akce se zúčastnili i policisté z České republiky. „Náš útvar v této věci prováděl pouze dílčí úkony, a to cestou Ředitelství pro mezinárodní policejní spolupráci Policejního prezidia ČR,“ sdělil investigaci.cz Jaroslav Ibehej, mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu.

The post Juicy Fields: Investoři do léčebného konopí přišli o miliardy korun appeared first on investigace.cz.

Nelegální směnárny a doklady totožnosti, ale i drogy či extremismus – to vše lze najít na Telegramu. O temné straně této sociální sítě informuje investigace.cz dlouhodobě. Obchody s nelegálním zbožím už ale prosakují i na Facebook, Instagram a Messenger. Tyto sociální sítě obchodníci z Telegramu využívají k umisťování svých reklam, jimiž lákají na nelegální zboží. Redakce investigace.cz proto zjišťovala, v jaké podobě se na sociálních sítích reklamy na drogy objevují a zda z nich provozovatel, platforma Meta, inkasuje peníze. Podle zprávy deníku Wall Street Journal již američtí prokurátoři ve Virginii prověřují, zda platformy společnosti Meta neumožňovaly nelegální prodej drog a neprofitovaly z něj.

Reklama, která se v Česku na Instagramu zobrazila celkem 202 lidem starším 18 let, vypadá na první pohled vcelku neškodně. Členité barevné obrázky, psychedelické motivy a Spongebob s rozšířenými zorničkami, to vše bez textu. Na druhý pohled už ale tak neškodná není – jde totiž o propagaci psychotropní látky LSD, s níž jsou často spojené barevné motivy i rozčlenění na malé čtverečky speciálního papíru, jež se vkládají do úst pod jazyk, kde se rozpustí. Upoutávka vede do telegramového kanálu, kde se nabízejí i jiné drogy.

Stejný inzerent zaplatil i za další reklamu, která se dostala k celkem 78 osobám z Česka, věkově nad 18 let. Obrázek v podobě hromady barevných pilulek je ovšem daleko explicitnější a vede do stejného kanálu jako reklama předešlá.

Redaktorka investigace.cz se pod falešným účtem k tomuto kanálu přidala.

„Yoo g. Odkud jsi? Co by sis od nás chtěla objednat?“ oslovil ji přes soukromou zprávu na Telegramu obchodník.

„Z Prahy, doručujete sem? Objednala bych si 10 gramů kokainu, pokud je to možné?“

„Do Prahy není problém, ale dodání je až za dva dny. Máme kolumbijský a venezuelský kokain. Venezuela stojí 480 eur, Kolumbie 760,“ popisuje neznámý obchodník ceny za 10 gramů.

Podobných reklam cílených na české uživatele sociálních sítí, jež se vyskytují na platformách společnosti Meta, tedy Facebooku, Instagramu a Messengeru, a které vedou na telegramové kanály nebo přímo do soukromého chatu s drogovým obchodníkem, se od října 2023 do začátku března 2024 na sociálních sítích objevily desítky. Právě v tomto období jsme se do jejich analýzy pustili.

Podle ad library, knihovny reklam společnosti Meta, kde je možné sledovat všechny reklamy, jež byly na sociální sítě umístěny, se zákazníky přes sociální sítě snaží nalákat nejrůznější inzerenti. Redakce investigace.cz za šest měsíců identifikovala celkem 23 facebookových stránek, k nimž se vázala reklama na nelegální návykové látky. Jednotliví inzerenti ale mohli platit za více reklam podobně jako ten výše zmíněný, který zaplatil za dvě. Počet těchto typů reklam, jež investigace.cz objevila, byl 64, ve skutečnosti ale mohl být ještě vyšší.

Decentní bílý prášek

Většina reklam vypadá na první pohled nenápadně. Například na začátku ledna se na Facebooku, Instagramu i Messengeru objevila reklama s názvem The Bake Farm s kresleným obrázkem zeleného pole a horami v pozadí. Odhalit, že se nejedná o reklamu na běžné farmářské výrobky, vyžaduje určitou znalost slangových výrazů. Výraz „bake“, který v angličtině původně označuje pečení, se v přeneseném významu používá i pro kouření marihuany. Za tímto obrázkem v reklamě také následoval obrázek bílého prášku, jenž ale spíše než mouku připomínal balíček kokainu. Po kliknutí na reklamu byl dvojsmysl jasnější – upoutávka směrovala na telegramový kanál s více než dvěma tisíci odběrateli, v němž se nabízí nelegální zboží všeho druhu, zejména kokain.

Jako ilustrační fotografie inzerenti dále používají lysohlávky, květy marihuany, pilulky nebo nejrůznější bílé krystaly. Krystalickou podobu mohou mít například látky jako pervitin, kokain nebo MDMA (extáze). Fotografie mohou rovněž připomínat balení bonbonů, na němž je ale nápis narážející na psychotropní látku. Jeden z obchodníků použil i nápis evokující logo obchodního potravinového řetězce Lidl, následovala však fotografie podobná sáčku s kokainem.

Texty těchto reklam zní stejně jako reklamy legálního zboží. „Pro milovníky kvalitního hašiše; Exkluzivní edice; Marocký hašiš v Evropě; Čistá a silná sladká chuť; Pospěšte si, než to skončí“. Těmito slovy láká jedna z nich, která však jako jedna z mála nesměruje na Telegram, nýbrž rovnou do facebookové skupiny.

Někteří jsou ale ohledně textů opatrnější. Většina z 23 inzerentů nepoužila žádný slogan a spoléhala pouze na obrázky, případně použila strohé „kliknutím na odkaz se připojíte k mému kanálu a zadáte objednávku,“ nebo „pro více informací klikněte zde“. Oba vzkazy byly napsány v cizím jazyce.

Jak probíhá kontrola reklam 

Každá reklama umístěná na Facebook, Instagram nebo Messenger musí nejprve projít kontrolou, aby se zjistilo, zda splňuje zásady pro reklamu. Meta například zakazuje obsah, který se pokouší koupit, prodat, vyměnit, darovat nebo žádat o drogy a léky, a to bez ohledu na zákony dané země.

Jelikož se na výše zmíněné sociální sítě denně umisťují vysoké počty reklam, proces kontroly je automatizovaný. Nejprve tento systém kontroluje text, obrázek nebo video a stránku, na níž reklama směruje. Pokud je podle automatizovaného postupu vše v souladu s pravidly, může se uživatelům dané sociální sítě zobrazit. Pokud v souladu není, je zamítnuta. Reklama ale může být smazána i zpětně – například když ji někdo nahlásí. V některých případech reklamy kontrolují i lidé, tedy zaměstnanci společnosti Meta. Ta tvrdí, že na zdokonalování systémů kontroly soustavně pracuje a chce posílit tým, který bude reklamy zpětně kontrolovat. V tomto týmu mají být i česky hovořící členové.

„Jak v reklamách, tak v organickém obsahu zakazujeme obsah, který propaguje nákup a prodej drog a farmaceutických léků, a odstraňujeme jej, kdykoli na něj narazíme,“ sdělila investigaci.cz mluvčí společnosti Meta Jekatěrina Panawa. Podle Mety byla drtivá většina reklam odhalena ještě dříve, než byly umístěny na sociální sítě.

„Když se rozhodujeme, jestli daná reklama vyžaduje další kontrolu ve vztahu ke konkrétním zásadám, můžeme přihlédnout k tomu, jak inzerent dodržoval zásady pro reklamu v minulosti,“ uvádí Meta na svém webu. U inzerentů s drogami je však potíž v tom, že jejich profily na sociálních sítích jsou staré nanejvýš několik měsíců a často jsou zakládány pouze za účelem propagace nelegálního zboží.

Na druhou stranu je zřejmé, že ani kontrola textu není příliš efektivní, neboť prošly explicitní názvy drog – „hashish“ či „cannabis“. V některých případech platí benevolence nebo ignorace kontrolního systému i na obsahově zcela jasné obrázky – zejména ty s marihuanou, pilulkami, hašišem nebo se zbraněmi.

Přečtěte si

NarcoFiles: Narkobaroni si najímají hackery, aby jim pomohli dostat kokain přes kontroly v přístavech

Meta zároveň upozorňuje, že lidé mají nevhodné reklamy nahlašovat. Jenomže další mechanismus, díky kterému se zločincům daří zboží propagovat, spočívá v tom, že zobrazení a šíření reklamy naplánují pouze na několik dní. Všechny reklamy, které redakce investigace.cz sledovala a identifikovala, běžely jeden až maximálně čtyři dny. Tím pádem se sice nedostanou k velkému počtu lidí, současně se ale snižuje pravděpodobnost, že konkrétní reklamu někdo nahlásí jako závadnou.

Sama Meta na svých webových stránkách přiznává, že se jim ne vždy podaří nepatřičný obsah zachytit.

Podle ředitele Národní protidrogové centrály Jakuba Frydrycha ale reklamy nejsou tím, co by přilákalo nové zájemce o nelegální látky. „Když do Telegramu zadáte určitá klíčová slova, vyskočí na vás nespočet skupin, které nabízejí všechno možné. Nepotřebujete se k tomu dostat přes reklamu,“ říká Frydrych. „Odpovědnost za tuto situaci by měly nést sociální sítě. Obdobně přece vyžadujeme odpovědnost od provozovatelů fotbalových klubů ve smyslu toho, že podniknou náležité kroky k zamezení výtržností na stadionech,“ podotýká.

Podle ředitele se Národní protidrogová centrála snaží s platformami komunikovat, ale jde to obtížně. „Telegram vůbec neposkytuje informace a nekomunikuje s námi. Meta jak kdy, u ní bych nebyl tak kategorický,“ popisuje své zkušenosti Frydrych.

Společnost Meta podle svých slov nahlašuje odborným skupinám i orgánům činným v trestním řízení účty, u nichž má podezření, že se podílejí na nelegální výrobě nebo distribuci vysoce rizikových drog.

Přečtěte si

NarcoFiles: Kokainová dálnice do Evropy

Tisícové dosahy

Reklamy, jež investigace.cz analyzovala, mají dosah několika stovek až tisíců lidí. Výše citovaná reklama s nápisem The Bake Farm se na Facebooku, Instagramu a Messengeru objevila celkem třikrát – dvě podoby této reklamy běžely od 8. 1. 2024 do 9. 1. 2024, jedna měla dosah 78 a druhá 95 lidí z České republiky. Další byla zveřejněna od 5. 1. do 7. 1. a zobrazilo si ji 184 lidí z Česka. Celkový dosah byl 7 024, 8 177 a 12 466 osob – inzerent totiž naplánoval reklamu tak, aby se zobrazovala i lidem v jiných zemích Evropy, například v Polsku, Německu, Švédsku či Chorvatsku.

Investigace.cz našla i čtyři reklamy směrující na český telegramový kanál a zaměřené na rozvoz marihuany po Praze. Naprosto nepokrytě zobrazovaly květy marihuany a lákaly textem, v němž prodejci tvrdí, že jsou špičkou na trhu, a chlubí se svou 12letou zkušeností. Podle dosahu zjistitelném v ad library měla ta nejúspěšnější z nich dosah přes 10 a půl tisíce lidí z České republiky během 3. až 6. března.

Zadavatel měl v tuto dobu další tři reklamy, z nichž jedna měla dosah osm tisíc, další dvě po tisíci. Nejvíce se zobrazovaly mužům ve věku 25 až 54 let.

Výhradně na Českou republiku mířila i reklama na drogový koktejl makatussin neboli lean, jehož základem je sirup proti kašli. Tato upoutávka se zobrazila celkem 1 500 lidí.

Většina reklam cílících na Česko, které investigace.cz pozorovala mezi říjnem 2023 a březnem 2024, mířila i na další země Evropy – od Španělska až po Švédsko. Dosah na české obyvatele se pohyboval mezi desítkami až stovkami osob.

Jak to funguje

Výše zmiňovaná reklama o prodeji marihuany po Praze nesměruje na český telegramový kanál náhodou, neboť ten má skoro pět tisíc členů. Obsahuje také podmínky doručení. Platí se hotově při předání, a aby si zájemce mohl objednat, musí napsat správci účtu.

Ostatní kanály, na něž reklamy cílené na obyvatele evropských zemí odkazují, jsou vedeny v angličtině, francouzštině či ruštině a nabízejí drogy všeho druhu, nejčastěji ale marihuanu a kokain.

Anastasija M., která na téma nelegálního obchodování na Telegramu psala diplomovou práci v rámci svého studia nových médií na Univerzitě Karlově, narazila i na kanály nabízející na českém trhu poměrně netradiční látky, jako jsou Alfa-PVP nebo mefedron. „V Rusku a na Ukrajině jsou kvůli těmto novým látkám celé drogové epidemie. Nyní se alespoň podle Telegramu tyto látky přesouvají do České republiky,“ popisuje svou analýzu, jež ukázala, že obchodníci s drogami nepoužívají Telegram pouze k prodeji, ale i k verbování nových kurýrů. Podle Anastasije M. existují i případy, kdy si společně s drogou lze objednat i prostitutku.

Všechny kanály fungují jako tržiště, na němž člověk najde aktuální nabídku a instrukce, za jakých podmínek nákup probíhá.

„Tady jsou instrukce, jak to funguje, nepište mi a nesnažte se přicházet se svými pravidly. Objednávku učiníte tak, že mi napíšete, jaký produkt chcete a kolik toho chcete. Pište ve zkratce, protože máme hodně klientů, kteří čekají. Nechoďte za mnou s vašimi vtipnými historkami. Chceme pouze vážné kupce. Pošlete nám adresu doručení, zaplatíte v bitcoinech přes CashApp nebo PayPal. Než bude zboží vydáno ze skladu, musí být nejprve zaplaceno. Děkuji za pochopení. A našim pravidelným zákazníkům přejeme hezký víkend,“ popisuje správce jedné ze skupin čítající 1 808 členů podmínky nákupu. Jedna z reklam této skupiny měla dosah 8 500 lidí po celé Evropě, v Česku se dostala na displeje několika desítek lidí.

Platby předem obchodníci vyžadují u každé skupiny, kterou investigace.cz monitorovala. To ovšem nese jisté riziko, neboť může jít o podvod a zboží nemusí být doručeno. Podle Anastasije M. ale některé skupiny umožňují platbu, která bude dokončena až v okamžiku, kdy zboží přijde. Z jejího výzkumu rovněž vyplývá, že platby probíhají i uvnitř Telegramu – přes funkci Wallet in Telegram.

Obchodníci využívají i různé marketingové nástroje, aby ukázali, že nejsou podvodníci a zboží ke klientům skutečně dorazí. Zveřejňují například fotografie zásilek (se začerněnými adresami), konverzace se spokojenými zákazníky, videa, jak zásilky připravují, ale i faktury za doručovací služby, jako třeba United States Postal Service nebo trasování zásilky v aplikaci UPS.

Podle serveru 404media, jenž se prodejem drog na Telegramu rovněž zabýval, prodejci nabízejí i ověření přes FaceTime, aby si kupující před odesláním objednávky prohlédl konkrétní výrobek nebo si nechal vysvětlit, jak provést platbu.

Zda zásilka objednaná přes telegramový kanál, který zaplatil promování na platformách Mety, skutečně dorazí a zákazník nebude podveden, se investigaci.cz zatím nepodařilo zjistit. Komunikovala ale s obchodníky, kteří tvrdili, že doručují i do Česka. Anastasija M. mluvila s lidmi, co si objednávali přes Telegram marihuanu. „Zásilka jim skutečně přišla, a to přímo domů. Dovezl ji kurýr. Obchodníci začínají používat i geolokaci – zásilku tedy někam ukryjí, pošlou polohu a zákazník si ji vyzvedne,“ popisuje nové metody nelegálního trhu s narkotiky.

Autorka textu: Barbora Šturmová

The post Obchodníci s drogami platí Metě za reklamu na sociálních sítích appeared first on investigace.cz.

Jak ukazuje zpráva Europolu a Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), Česko neopouští vedoucí příčky v konzumaci a výrobě pervitinu. Občané tuzemska také patří mezi přední uživatele marihuany, nejužívanější drogy v Evropě. Tento rok má být předložen zákon, který by měl držení a užívání marihuany částečně legalizovat. 

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

V České republice a u našich slovenských sousedů je historicky jednou z nejpopulárnějších drog metamfetamin, jinak známý jako pervitin. Česká republika si tím vysloužila titul „pervitinová kuchyň“ Evropy, a to i navzdory tomu, že tuzemská metoda vaření je určena k malé až střední produkci. Podle ředitele Národní protidrogové centrály Jakuba Frydrycha jsou laboratoře schopné vyprodukovat „do 50 gramů na jeden výrobní cyklus“.

K vaření se u nás používají látky efedrin a pseudoefedrin, jež jsou obsaženy mimo jiné i v lécích proti nachlazení a chřipce. Zákon omezující nákup léků s těmito látkami je platný již od roku 2009 a lze je koupit pouze po ověření totožnosti, a tak se prekurzory musí dovážet.

Za rok 2020 bylo v Evropě zadrženo více jak 240 kilogramů prekurzorů. Většinu z nich úřady zabavily v Polsku, kde našly převážně pseudoefedrinové léky z Velké Británie a také čistý efedrinový prášek. Oproti roku 2018, kdy bylo zadrženo rekordních 400 kilogramů, jde o pokles.

Přečtěte si

Česko-vietnamský pervitin v Evropě stále dominuje

Český pervitin je pořád oblíbený

České republice ve výrobě konkuruje pouze Nizozemsko a částečně Belgie. V Nizozemsku převládá jiný typ výroby, jenž na rozdíl od místních kapacit umožňuje produkci pervitinu ve velkém, průmyslovém měřítku. Ty samé znalosti a chemikálie jsou z velké části zároveň potřebné i k výrobě amfetaminů a extáze, identičtí výrobci tak stojí za více druhy drog.

Český pervitin je ale dražší i žádanější. Podle statistiky Policie ČR z roku 2021 vychází kilogram našeho pervitinu v průměru na půl milionu korun. Cena nizozemského se pohybuje mezi 370 až 419 tisíci korun. Čistota produktu je přitom stejná, Česko stejně jako Nizozemsko a Francie hlásí kvalitu pohybující se mezi 65 a 85 %. I s těmito rozdíly jsou však evropské ceny mnohem nižší než na globálním trhu. Například u protinožců v Austrálii a na Novém Zélandu stojí kilogram pervitinu zhruba čtyři miliony korun. Běžný uživatel za den spotřebuje v několika dávkách až gram.

Přečtěte si

Obchod s drogami jako primární zdroj příjmů Tálibánu

Podle českých orgánů zůstává pervitin, který se v Česku vyrábí, z větší části v tuzemsku, menší podíl se pak rozprodává do dalších zemí. Za metamfetaminy uživatelé v Česku ročně zaplatí více než 4,4 miliardy korun. Frydrych pro investigaci.cz dodává, že užívání pervitinu představuje zhruba 75 % zdravotních a skoro polovinu všech trestněprávních problémů v ČR, které souvisí s drogami.

Dle Frydrychových slov se evropský trh s metamfetaminem výrazně proměnil v roce 2010. „Do té doby se ročně v Evropě zachycovalo zhruba půl tuny metamfetaminu a byl nejméně preferovaným evropským stimulantem,“ ilustruje Frydrych. Od přelomu roku 2010 do roku 2022 narostlo množství zadrženého pervitinu o 391 %, tedy z půl tuny na 2,5 tuny ročně.

Evropa holduje amfetaminům

Z dalších informací publikovaných ve zprávě Europolu a Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost vyplývá, že občané ostatních evropských států nejčastěji sáhnou po stimulantech zvaných amfetaminy. Ty nejsou příliš drahé a v Belgii a Nizozemsku, kde sídlí jejich největší producenti, se dá pořídit kilogram už za 380 tisíc korun. Průměrná denní dávka se pohybuje mezi pěti až padesáti miligramy. Obě země Beneluxu používají k výrobě stejnou metodu jako k produkci pervitinu, a to s využitím prekurzoru benzylmetylketonu (BMK). Tuto sloučeninu získávají buď legálními cestami, případně si ji nechají dovážet z Číny. Vedle Evropy jsou amfetaminy populární na Blízkém východě a v jihozápadní Africe – v těchto částech světa bylo mezi lety 2017 a 2021 zadrženo více než 80 % celosvětově zkonfiskovaného amfetaminu.

Na českém trhu amfetaminy překonává populárnější pervitin, proto se jejich cena výrazně mění. Například v roce 2018 vyšel jeden gram amfetaminu na téměř 11 tisíc korun, o dva roky později se však cena propadla na necelých 2,5 tisíce za jeden gram.

Přečtěte si

NarcoFiles: Narkobaroni si najímají hackery, aby jim pomohli dostat kokain přes kontroly v přístavech

Droga bohatých dosahuje vrcholu

Ze symbolu bohatství, jímž byl kokain v 80. letech, se dnes stala mnohem dostupnější a levnější droga. V roce 2015 činil průměr evropské ceny za gram čistého kokainu lehce přes 6,5 tisíce korun. S dostupností přišel i propad ceny: v roce 2020 vyšel jeden gram už jen na něco přes čtyři tisíce korun. Kvalita a čistota této drogy přitom od roku 2010 neustále roste.

I v zemích střední a východní Evropy, jako je Česko, Slovensko, Litva, Chorvatsko a další, kde kokain zastiňují jiné stimulanty, narostl počet zkonfiskovaného bílého prášku mezi lety 2010 a 2019 o 200 %. V několika zemích, jmenovitě například v Litvě a Lotyšsku, šlo v roce 2019 o historicky vůbec největší zachycené množství kokainu.

Ke konfiskaci nejvíce dochází ve státech, jako je Belgie a Nizozemsko, neboť se tam nacházejí významné evropské přístavy. Jen za rok 2020 zde úřady v přístavech zabavily 114 tun kokainu.

Přečtěte si

NarcoFiles: Kokainová dálnice do Evropy

Konopí do každé evropské domácnosti

Podle zprávy Europolu a EMCDDA téměř pětina všech dospělých obyvatel EU vyzkoušela některou z forem konopí, což z něj dělá nejužívanější drogu Evropy. Stejně jako v případě kokainu jeho průměrná cena klesá. Aktuálně se platí zhruba tisíc korun za gram, v roce 2015 totožné množství vyšlo na 1,5 tisíce. 

Nelegální marihuana je nejvíce rozšířená ve Francii a Itálii, kde lidově nazývanou „trávu“ pravidelně užívá na čtyři miliony lidí. 

Spotřeba marihuany na našem území v posledních letech narostla podobně jako v Chorvatsku a Nizozemsku. Obyvatelé střední a východní Evropy přitom ke konopí tradičně tolik netíhnou a jedná se tak o výjimku. Podle Davida Hluštíka z Odboru protidrogové politiky začalo užívání marihuany „poslední léto konečně spíše klesat“. Stejný trend vedle Česka zaznamenala i Itálie. „Dostali jsme se asi k pomyslnému stropu,“ uvedl Hluštík pro investigaci.cz.

Přečtěte si

Francie: Drogoví dealeři jako záruka veřejného pořádku?

Společně s dalšími státy, jako je Německo a Nizozemsko, se u nás ale zvyšují tlaky na legalizaci této psychotropní látky. Švýcarsko v roce 2023 zahájilo dvou a půlletý experiment s účastí 370 lidí, jehož cílem je prozkoumat dopad kontrolovaného užívání konopí na zdraví spotřebitelů. V Evropě je zatím konopí legální ve dvou státech, jako první se k tomuto kroku odhodlala vláda na Maltě v roce 2021, poté ji následovalo Lucembursko, které zákonné o užívání trávy schválilo v roce 2023.

Podle Hluštíka bude v letošním roce podán návrh zákona, který má držení marihuany pro vlastní potřebu zlegalizovat, stejně tak jako pěstování v malém množství. „Dosud bylo držení malého množství přestupkem, po této úpravě bude již zcela beztrestné,“ podotýká Hluštík.

Přečtěte si

Drogy i jejich účinnost jsou na vzestupu

 „Zvažujeme také takzvanou delegaci pěstování na další osobu v podobě nějakého spolku,“ popisuje změny Hluštík. Systém „komunitního“ pěstování marihuany nedávno zavedli například v sousedním Německu, ve spolku bude moci být až 500 osob.

Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil se o uvolnění trhu s marihuanou snaží dlouhodobě. Pro České noviny se již dříve vyjádřil, že by byl rád, aby zákon začal platit už v roce 2024.

The post Česko je stále hlavní varna pervitinu, místní dostupnost konopí a kokainu stoupá appeared first on investigace.cz.