Nový newsletter: SIGNÁLY PAVLY HOLCOVÉ

Rozhodla jsem se, že jednou za čas, Vám, našim čtenářům, pošlu newsletter s výběrem textů, které ač nemají aktuální datum vydání, jsou právě dnes mimořádně aktuální. Máte-li o tento newsletter zájem, přihlaste se níže k jeho odběru.

Rozkopnout všechna pravidla

Je to sedm let, co byli zavražděni můj kolega a kamarád Jáno Kuciak a jeho snoubenka Martina Kušnírová. Byla jsem v domě, kde se vražda odehrála. Mezi spárami v dlaždicích na podlaze byla zaschlá krev, která nešla vydrhnout ani třemi kýbly vařící vody se savem. Na rozestavěných schodech, jež vedly do ložnice v prvním patře, stály sklenice od zavařenin naplněné vodou s octem. Ocet, aby vstřebával ten všudypřítomný pach krve, pach smrti.

Dům ve Velké Mače, kde se obě vraždy udály, dnes už nestojí. Obraz zavařovaček s octem a zaschlé krve si ale sebou ponesu až do konce života. Slovensko se točí ve spirále. Naději na změnu, možnost, že násilná smrt Jána a Martiny měla hlubší smysl, o tu pomalu přichází. Vůči rodičům Jána a Martiny ale máme obrovský dluh. Proto boj o změnu, boj o naději nesmíme vzdát. Dlužíme jim to.

Dnes pro vás vybírám texty o krutostech spojených s těmito vraždami, o banalitě zla i mentálním nastavení lidí, kteří si mysleli, že vraždou novináře umlčí jeho práci.

Když byl Jáno Kuciak zavražděn, pracovali jsme spolu zrovna na textu o propojení tehdejšího (a současného) předsedy vlády Roberta Fica na jednu z nejmocnějších mafií světa, italskou ´Ndranghetu.

Přečtěte si

Ján Kuciak a náš poslední nedokončený článek…

Rok nám v investigaci.cz trvalo, než jsme byli schopni dát dohromady data o tom, jak byli Martina Kušnírová a Ján Kuciak zavražděni. Jednalo se o nejtěžší text, na kterém jsem ve svém životě pracovala.

Přečtěte si

Vražda

Pro pochopení toho, jak a proč hlavní podezřelý z objednání vraždy Jána a Martiny uvěřil ve svoji nedotknutelnost a nepostihnutelnost, je tu jedna perla z jeho života. Text a video o tom, jak si Marian Kočner nainstaloval za asistence generálního prokurátora Slovenska skrytou kameru v jeho kanceláři. Kočnerovým cílem bylo sbírat kompromitující materiály na lidi u moci, kteří do této kanceláře chodili řešit své problémy.

Přečtěte si

Kočnerova kamera v prokurátorově kanceláři

Naopak pro pochopení toho, jak se Marian Kočner cítil čím dál tím ohroženější kvalitní investigativní prací Jána Kuciaka, je tu časová osa, která dává do kontextu Jánovy články a Kočnerovy reakce na ně.

Přečtěte si

Kuciak a Kočner: Články, vražda, rozsudek

A poslední text je o projektu, jenž vznikl společně s Arpádem Soltészem, spoluzakladatelem Investigativného Centra Jána Kuciaka a pojmenovali jsme jej Kočnerova knižnica. Šlo o 52 TB dat sesbíraných během policejního vyšetřování vraždy Jána a Martiny, včetně dvou přesných kopií přesných záznamů z dvou mobilních telefonů Mariana Kočnera. Tato data jsme spolu s mezinárodní organizací OCCRP zpracovali a zpřístupnili slovenským novinářům. Protože vražda nesmí novináře nikdy umlčet.

Přečtěte si

Kočnerova knižnica veřejných tajemství

Autorka: Pavla Holcová

The post SIGNÁLY: Sedm let od vraždy Jána a Martiny appeared first on investigace.cz.

Kauzu odstartovala manželská krize mezi Denisou Pávkovou – spolupracovnicí Mariana Kočnera –  a jejím mužem Pavlem Pávkem, jenž byl vlastníkem firmy Technopol Servis. Pávková v podstatě firmu “ukradla”, když její akcie a nemovitý majetek nezákonně přepsala na sebe. Záhy poté ji začala stíhat policie.

Pávková se však nenechala vyšetřováním odradit a za zády svého manžela i zahraničních investorů svolala valnou hromadu. Na ní firmu ovládl podnikatel Jozef Dučák, jehož jméno se objevilo i v dalších kauzách spojovaných s Kočnerem. Podle informací získaných OCCRP Kočner v průběhu převzetí firmy Pávkové radil. 

Řada majetku firmy později skončila v rukách Kočnerových spojenců. Krátce po převzetí navíc mělo přímo z Technopolu přístát na Kočnerově osobním účtu půl milionu eur.

zpět na hlavní článek

The post Technopol II appeared first on investigace.cz.

Michal Kováč ml. i Marian Kočner nakonec vězení unikli: všem obviněným udělil prezident v roce 1997 milost. 

Technopol a únos prezidentova syna představují v Kočnerově životě ještě jeden milník. Právě tehdy začal kontroverzní podnikatel spolupracovat s mladým ambiciózním novinářem deníku SME, jenž se později vyšplhal až na pozici šéfa “pomečiarovské SIS”: Petrem Tóthem.

zpět na hlavní článek

The post Kauza Technopol appeared first on investigace.cz.

Firma Bödöra staršího zbohatla především díky blízkým vztahům s vládní stranou SMER-SD. O lídrovi strany Robertu Ficovi je známo, že se účastnil několika večírků firmy.

Bonul tak během vlády Roberta Fica získal zakázky například u Slovenského vodohospodářského podniku, ministerstva obrany, Slovenské pošty nebo ministerstva hospodářství.

zpět na hlavní článek

The post Miroslav Bödör appeared first on investigace.cz.

S Marianem Kočnerem si Bödör vyměnil mezi lety 2017 až 2018 tisíce zpráv a zjevně se spolu také bavili o probíhajících policejních vyšetřováních a informacích z policejních databází. Před soudem však Bödör popřel, že by s Gašparem řešil věci pracovního rázu.

„Prosím, pokud možno, potřeboval bych pavouka. Děkuji,“ požádal Kočner Bödöra, na což Bödör odpověděl: „Jistě.“ Kočner poté ještě dodal: „I pavouky dětí, pokud nějaké mají.“ Informace, kterou Kočner žádal, měla zahrnovat adresy, jména dětí a dalších rodinných příslušníků a poznávací značky aut lidí, které Kočner považoval za své nepřátele. I to Bödör popírá.

Exšéf slovenské civilní rozvědky Peter Tóth před soudem v Pezinku uvedl, že Bödör z poloviny financoval sledování novinářů včetně Kuciaka.

zpět na hlavní článek

The post Norbert Bödör appeared first on investigace.cz.

Nahrávka, jejíž celé znění uniklo na veřejnost vloni,  obsahuje řadu kompromitujících záznamů, včetně Haščákových milostných hovorů s Annou Bubeníkovou z Fondu národního majetku. 

Na základě nahrávky se měl později Haščáka pokusit vydírat bývalý generální prokurátor Dobroslav Trnka, který zase nahrávku schraňoval pro Kočnera.

Haščák taktéž figuroval jako svědek v případě vraždy Jána Kuciaka. Ze zpráv uniklých z aplikace Threema například vyplývá, že s Kočnerem  řešili „odstranění nepohodlného člověka”, doslova „odje..ní ču..ka”. Haščák však u Specializovaného trestního soudu v Pezinku uvedl, že onou osobou neměl být zavražděný novinář Kuciak, nýbrž bývalý šéf vyšetřování kauzy Gorila Lukáš Kyselica. S Kočnerem se prý měli bavit pouze o jeho sesazení.

(Shodou okolností Kyselica vedl vyšetřování Pavla Ruska ve věci údajné objednávky vraždy Ruskovy bývalé obchodní partnerky Sylvie Volzové.)

Haščák u soudu uvedl, že se zná s Kočnerem od 90. let. Vypověděl také, že ho s podnikatelem Norbertem Bödörem pojí přátelský vztah. Bödör měl financovat sledování novinářů týmem Petra Tótha a také Kočnerovi dodávat informace z policejního vyšetřování a soudních procesů.

Uvedl také, že v médiích vlastněných Pentou vyšla řada článků kritických vůči Kočnerovi. Kočner údajně chtěl přátelství s Haščákem využít k tomu, aby publikování těchto článků zatrhl. „Snažil jsem se Kočnerovi vysvětlit, že média jsou nezávislá. Že kultura, jak fungují redakce, je jiná než v běžných obchodních společnostech,“ uvedl u soudu Haščák.

O práci Jána Kuciaka se však spolu oba muži prý nikdy nebavili.

zpět na hlavní článek

The post Jaroslav Haščák appeared first on investigace.cz.

První náznaky konexí mezi Marianem Kočnerem a Trnkou se objevily začátkem uplynulé dekády v souvislosti s kauzou Glance House. Trnka tehdy umožnil navzdory předchozímu rozhodnutí prokuratury převod nemovitostí na firmu napojenou na Kočnera. Kvůli kauze dodnes nemají obyvatelé developerského projektu přístup ke svým bytům.

Jak ale vyplývá z nahrávky, kterou získala OCCRP a následně ji investigace.cz koncem loňského roku publikovala, spolupráce obou mužů dosahovala nadstandardních rozměrů. V době výkonu funkce generálního prokurátora umožnil Trnka podnikateli Kočnerovi, nainstalovat u sebe v kanceláři skrytou kameru. Kočner tak mohl bez problému sledovat veškerá jednání v kanceláři šéfa prokuratury.

Kočnerova kamera v prokurátorově kanceláři

Kočner „Dobrošovi“, jak generálního prokurátora familierně oslovoval, věřil dokonce natolik, že si u něj v sejfu schovával kompromitující materiály. To se však později ukázalo být jednou z mnoha chyb v Kočnerově úsudku. Jeden ze záznamů, které Trnka takto přechovával, obsahoval i originál odposlechů v kauze Gorila. Když se Kočner dozvěděl, že Trnka chtěl prostřednictvím nahrávky vydírat šéfa společnosti Penta Jaroslava Haščáka, rozzuřil se. Haščák měl už  Kočnerovi za diskrétnost v této kauze zaplatit.

Za celou dobu, kdy byl Trnka generálním prokurátorem, nečelil Kočner žádné obžalobě. 

V souvislosti s kauzou Gorila policie Trnku stíhá. Loni byl  prokuraturou postaven mimo službu.

Trnka je rovněž spojován s kauzou Lemikon, při níž Slovensko přišlo o 400 milionů slovenských korun. Ministr financí Ficovy vlády Ján Počiatek tehdy požádal Trnku, aby ho „podržel“. Kauza se týkala laciného prodeje emisních povolenek. Celý záznam konverzace mezi oběma muži se podařilo získat právě díky Kočnerově kameře v prokurátorově kanceláři.

zpět na hlavní článek

The post Dobroslav Trnka appeared first on investigace.cz.

Právě tato skutečnost nejspíše přispěla k masivní vlně protestů, kterou v roce 1998 vyvolala snaha Kočnerovy firmy Gamatex, zcela se Markízy zmocnit. Kočner se ze dne na den objevil v budově televize v doprovodu bodyguardů a tvrdil, že v ní má 51 procentní podíl. Situaci se nakonec podařilo Ruskovi vyřešit “domluvou”. A právě tato domluva je důvodem, proč soud Ruskovi uložil v únoru roku 2020 téměř dvacetiletý trest.

V roce 2000 měl totiž Rusko vyřešit spor s Kočnerem tak, že jménem vlastníka televize Markíza STV koupil celou firmu Gamatex. Kromě zaplacení celkem 80 milionů slovenských korun však měl Pavol Rusko podnikateli Kočnerovi vypsat ještě čtyři směnky v hodnotě zhruba 69 milionů eur. O jejich vyplacení požádal Kočner až v roce 2016. 

Pavla Ruska společně s Marianem Kočnerem soud odsoudil nepravomocně k 19 letům vězení za falšování směnek TV Markíza (viz kauza směnky). Podle znaleckého posudku Rusko podepsal směnky až po roce 2013. Trestní stíhání v kauze směnky, nikoliv ve věci vraždy Jána Kuciaka, se stalo důvodem ke Kočnerovu zatčení v roce 2018.

Kromě toho Rusko čelí obžalobě i z objednání vraždy spoluzakladatelky TV Markíza Sylvie Volzové v roce 1997. Údajně usiloval o její podíl v televizi. Ten se mu podařilo získat až v roce 2001.

V témže roce také založil stranu Aliance nového občana (ANO). Mezi lety 2003-2005 jako její předseda získal ministerský post ve vládě Mikuláše Dzurindy. V roce 2005 nakonec na funkci rezignoval po propuknutí další směnkové kauzy, tentokrát kolem půjčky, jejímž prostřednictvím měl dříve odkoupit podíl Volzové v Markíze.

Tentýž rok prodal svůj podíl v Markíze společnosti CME.

zpět na hlavní článek

The post Pavol Rusko appeared first on investigace.cz.

Bývalý voják z povolání Miroslav Marček spolu se svým bratrancem, bývalým policistou Tomášem Száboem, měli být právě těmi, kdo přijeli v osudný večer 21. února 2018 do obce Veľká Mača zavraždit novináře Jána Kuciaka.

Původní verze vyšetřovatelů počítala s tím, že Marček figuroval v roli řidiče a samotnou vraždu vykonal Tomáš Szabó. Pozdější verze, která se objevila i v samotné žalobě, však označila právě Marčeka jako toho, kdo nakonec stiskl spoušť a smrtelně postřelil nejprve Jána Kuciaka a následně i jeho snoubenku Martinu Kušnírovou. S její přítomností na místě činu nepočítali.

Narozdíl od Szabóa se již Marček přiznal ke všem bodům obžaloby.

Kromě případu Kuciak jsou Szabó s Marčekem obžalovaní z vraždy podnikatele Petra Molnára. V roce 2016 měli oba muži v plánu vykrást Molnárův dům, nechtěli přitom za sebou nechat žádné svědky. Marček měl podle obžaloby Molnára usmrtit dvěma výstřely do hlavy – k čemuž se také přiznal.

Marček k vraždě Kuciaka vypověděl, že původní plán, který Zoltán Andruskó dvojici prezentoval, měl spočívat v únosu Jána Kuciaka a jeho následné vraždy. Szabó nicméně namítl, že “takto se už dnes věci nedělají”. Nakonec se shodli na novinářově okamžitém zavraždění. 

Informace o tom, kde Kuciak bydlí, jak vypadá atd., byly podle Marčeka profesionálně vypracované. Tyto informace jim předal Andruskó, jenž je měl obdržet od Aleny Zsuzsové.

S přítomností Kušnírové ani jeden z mužů údajně nepočítal, stejně jako s ohlasem, jaký bude mít vražda následně v médiích a mezi veřejností. Szabó proto podle Marčeka dodatečně požadoval za provedený čin vyšší finanční odměnu. Tu nakonec měli dostat od Zsuzsové prostřednictvím Andruskóa.

Druhý z dvojice Tomáš Szabó nicméně doposud jakoukoliv vinu odmítá. Trvá na tom, že Kuciaka měli pouze vystrašit, nevěděli o koho jde a dokonce si mysleli, že se jedná o boxera. Když prý do Kuciakova domu dorazili, byl už novinář se svou snoubenkou mrtví.

zpět na hlavní článek

The post Miroslav Marček a Tomáš Szabó appeared first on investigace.cz.

Andruskó působil v roli zprostředkovatele mezi Alenou Zsuzsovou a samotnými muži obžalovanými z vykonání vraždy Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Se Szabóem a Marčekem se scházel ve své pizzerii Alegra v Komárně.

“Já jsem zprostředkoval mezi Alenou Zsuzsovou a panem Szabóem na pokyn pana Kočnera vraždu Jána Kuciaka,” uvedl doslova Andruskó před soudem v Pezinku. 

Zsuzsová měla Andruskóovi za zprostředkování vraždy odpustit dluh ve výši v přepočtu 505 tisíc korun a následně mu vyplatila odměnu dalších 50 tisíc eur (1,26 milionu korun). Podíl z této částky Andruskó posléze předal Kuciakovým vrahům. 

Při zadání vraždy měla  Zsuzsová Andruskóovi ukázat fotky Jána Kuciaka. Ty měla Zsuzsová podle obžaloby od bývalého šéfa slovenské civilní rozvědky Petra Tótha.

Podle výpovědi Zsuzsová po Andruskóovi také požadovala, aby sehnal někoho, kdo by zavraždil prokurátora Maroše Žilinku. Už tuto vraždu měli vykonat Marček se Szabóem, celá akce se však nakonec neuskutečnila.

Andruskó mimo jiné vypověděl, že byl přímo u toho, když si Zsuzsová objednala vraždu někdejšího primátora města Hurbanovo Laszlóa Bašternáka.

zpět na hlavní článek

The post Zoltán Andruskó appeared first on investigace.cz.