Andrej Babiš investoval ve Slovinsku poté, co prohrál v posledních parlamentních volbách. Jeho český fond Hartenberg se spojil se slovenskou firmou Corwin SK, oba subjekty společně zaplatí v přepočtu přes 620 milionů korun za rozlehlý pozemek ve slovinské Lublani. Deset procent Babišovy partnerské firmy nicméně vlastní Anna Bubeníková, nechvalně známá z korupční kauzy Gorila.

Návrh výstavby na zakoupeném pozemku v hlavním městě Slovinska Lublani vznikl už v roce 2014. Podle tohoto plánu zde má vzniknout přes 550 bytů. Na parcele je navíc vyhrazeno 145 tisíc metrů čtverečních pro komerční prostory jako například obchodní a zdravotnické budovy nebo třeba muzeum. Součástí návrhu je také park včetně městských sportovišť a mateřské školky. Dominantou pak mají být dvě výškové budovy s více než 30 patry.

Od privatizace k developerství

Anna Bubeníková je slovenské veřejnosti známá především z kauzy Gorila. V minulosti působila na pozici předsedkyně dozorčí rady Fondu národního majetku, čímž se účastnila procesu privatizace slovenského státního majetku. V této funkci vydržela šest let, než ji v roce 2012 odvolala vláda právě v souvislosti se spisem Gorila. Bubeníková pak zmizela z veřejného života a začala se věnovat developerství.

V loňském roce developerská firma Corwin potvrdila informaci, že Bubeníková je jejich minoritní akcionářkou, která vlastní 10 procent společnosti. Tento stav přitom platí už od roku 2017. Svůj podíl dostala jako manažerka odměnou za „kvalitní řízení projektů“. Jak se Bubeníková vyjádřila pro deník Forbes, ve společnosti jde o běžnou praxi: „Tento způsob odměňování zaměstnanců je v naší společnosti uplatňován již od jejího vzniku, proto se akcionářská struktura vícekrát změnila – minoritní akcionáři odešli a nahradili je jiní.“

The post Poslanec Andrej Babiš investuje ve Slovinsku s Annou Bubeníkovou, spojenou s korupční slovenskou kauzou Gorila appeared first on investigace.cz.

Slovenský Specializovaný trestní soud v Pezinku v pátek večer rozhodl o vazbě pro druhého nejbohatšího Slováka a spolumajitele firmy Penta Investments Jaroslava Haščáka. Soudkyně Pamela Záleská rozhodla, že Haščák jde do vazby. 

O tom, že nejvýše postavení lidé z Penty jsou úzce napojení na slovenské politiky, se mluvilo už roky. Teprve kauza Gorila ale přinesla hmatatelné důkazy o zákulisních dohodách o privatizaci, vlivu na politická rozhodnutí nebo o podezření z korupce. 

Zjištění Slovenské informační služby (SIS) v kauze Gorila ale dlouhou dobu nikdo nevyšetřoval. 

Teprve v roce 2011 unikl tajný přepis audionahrávek pořízený SIS z konspiračního bytu, kde se schůzky mezi politiky a podnikateli odehrávaly. Tento přepis nahrávek potvrzoval, že v konspiračním bytě ve Vazové ulici v Bratislavě se Jaroslav Haščák s politickými špičkami opravdu setkával. Nahrávky zachycují jejich debaty o politice, privatizaci a dalších výhodných obchodech, ze kterých měla Penta profitovat.

Právě kauza Gorila se stala důvodem, proč byl Jaroslav Haščák začátkem týdne slovenskou policií zadržen. Slovenská Národní kriminální agentura (NAKA) se totiž po letech znovu vrátila k vyšetřování tohoto případu, mimo jiné i proto, že mnozí další zadržení ze světa policejních i justičních špiček s policií začali spolupracovat. Jaroslav Haščák dnes u soudu vypovídal šest hodin, zastupuje ho pět právníků včetně jeho manželky Valérie. Návrh prokurátora na vazbu odmítli právníci komentovat.

„Po dohodě vyšetřovatele Národní kriminální agentury s dozorujícím prokurátorem Úřadu speciální prokuratury můžeme k akci NAKA uvést, že jsme zadrželi dvě osoby a proti třem osobám bylo vzneseno obvinění ze zločinu zneužívání pravomoci veřejného činitele, a to dohromady s obzvlášť závažným zločinem přijímání úplatku a legalizace příjmu z trestné činnosti formou spolupachatelství,“ napsala ve svém stanovisku NAKA.

Haščákovi obhájci tvrdí, že jde o účelové trestní stíhání za věci, které se staly před patnácti lety. Samotný Haščák avizuje, že na svoji obranu použije veškeré právní prostředky.

„Policejní zásah v prostorách naší firmy, jakož i vznesení obvinění vůči spolumajiteli Penty Jaroslavu Haščákovi považujeme za neopodstatněné a nepřiměřené. Jaroslav Haščák se dnes (1. 12. 2020, pozn. red.) zúčastnil plánovaného výslechu, který se měl týkat vyšetřování přibližně pět let starého podezření z trestné činnosti z údajného nelegálního obchodování s nahrávkami kauzy Gorila. Po skončení výslechu bylo proti Haščákovi vzneseno obvinění. V této záležitosti, stejně tak jako ve více než osm let trvajícím vyšetřování Gorily, Jaroslav Haščák vždy plně spolupracoval. Zásadně odmítá jakékoli nelegální konání v souvislosti s aktivitami bývalého příslušníka SIS Ľubomíra Arpáše. Podnikne všechny právní kroky na svoji ochranu,“ napsal mluvčí Penty Martin Danko ve stanovisku zaslaném médiím.

Co je to spis Gorila?

V roce 2005 si vedoucí analytického oddělení SIS Peter Holúbek všiml, že před domem ve Vazové ulici v centru Bratislavy, kde bydlel, často parkují zajímavá auta. Šlo o limuzíny politiků a vlivných podnikatelů. Majitelem sousedního bytu vedle Holúbka, kde se tito lidé scházeli, byl bývalý ochrankář a podnikatel Zoltán Varga, který kvůli svému vzhledu získal přezdívku Gorila. SIS požádala o odposlechy a Krajský soud Bratislava je schválil. Slovenský Ústavní soud ale později rozhodnul, že odposlouchávání bylo nelegální, protože nebylo dostatečně odůvodněné.

Z odposlouchávání dělal Holúbek zápisy. Podařilo se mu mimo jiné zachytit setkání Jaroslava Haščáka s tehdejším ministrem průmyslu Jirko Malchárkem nebo s předsedkyní výkonného výboru Fondu národního majetku Annou Bubeníkovou. Ti se bavili o manipulování privatizací a následném vyplácení provizí. Konkrétně šlo o privatizaci tepláren v Bratislavě, Radiokomunikací, rozvodných závodů VSE, SSE a ZSE, Letiště Bratislava, Transpetrolu, Carga, ZSNP Žiar nad Hronom, Podtatranské vodárenské společnosti a polikliniky Tehelná v Bratislavě.

Dalším prominentním návštěvníkem bytu byl předseda strany SMER-SD Robert Fico, tehdy ještě opoziční poslanec. S Haščáken rozebírali sponzory SMERu Juraje Širokého, Vladimíra Poóra a Ivana Káňa a jejich podnikání se státem, ale i nelegální financování strany přes jednoho ze zakladatelů SMERu Fedora Flašíka, jenž podle Fica „vybral 250 pro stranu a 8 nebo 80 si nechal“. Jejich rozhovory se ale týkaly i zdravotnického byznysu Penty. Haščák v tomto směru popsal své obchodní záměry a Fico ho ujistil, že ve svých plánech může počítat s jejich člověkem na zdravotnictví Pavlem Paškem.

V roce 2006 ale odposlouchávání skončilo, pravděpodobně proto, že akci někdo vyzradil. Samotná podezření z korupce ale nikdo nevyšetřil. A právě v roce 2006 měl bývalý příslušník SIS Ľubomír Arpáš ožehavou nahrávku prodat Jaroslavu Haščákovi. Oba jsou dnes zadrženi a obviněni z korupce.

Holúbkovy zápisy z odposlechů unikly na veřejnost až v roce 2011, kdy je pár měsíců před volbami někdo zveřejnil na internetu. Na Slovensku to vyvolalo nevídaný skandál. Samotná audionahrávka ale chyběla. Kvůli kauze vznikl i speciální vyšetřovací tým, žádné výraznější výsledky ovšem nepřinesl.

Samotné vyšetřování totiž dlouhou dobu blokoval speciální prokurátor Dušan Kováčik. Podle informací slovenského Denníku N například zabránil tomu, aby policisté vyslechli Holúbka nebo bývalého ředitele SIS Jána Valka. Odmítal i vyžádání právní pomoci z Kypru, jež měla ozřejmit strukturu a vlastnictví schránkových firem, přes které podle spisu Gorila měla Penta legalizovat úplatky pro Jirko Malchárka. Informace z Kypru Kováčik nakonec poskytl policii až po více než roce od doby, kdy o ně policisté požádali. 

Kočnerův kšeft

„Kočner byl namočený snad v každém problému Slovenska za posledních dvacet let,“ prohlásil bývalý zeť Mariana Kočnera v rozhovoru pro investigace.cz. Nebyl daleko od pravdy.

Kočnerův zeť popírá, že by pro něj pral na Maltě peníze

Až do října 2019 se mělo za to, že audionahrávka z kauzy Gorila je ztracená a dochovaly se jen přepisy pořízené Holúbkem. Nebylo tak možné ověřit jejich přesnost a především hodnověrnost.

Jak se ale ukázalo během vyšetřování vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové, nahrávka, kterou měl Haščákovi údajně prodat Arpáš, nebyla jediná. Jak jsme zjistili z dat v projektu Kočnerovy knižnice, jednu měl k dispozici i Marian Kočner. Ten si ji dobře uschoval u tehdejšího generálního prokurátora Dobroslava Trnky.

V červnu roku 2014 přišel rozčilený Kočner do kanceláře Dobroslava Trnky. Před vstupem si zapnul nahrávání a následně hodinu a třináct minut Trnkovi nadával. Ten se jen chabě bránil. Kočner totiž zjistil, že ačkoli on sám (podle svých slov) nahrávku Gorily prodal Jaroslavu Haščákovi, Trnka a jeho komplicové si ze zvukového záznamu udělali kopii a pokusili se ji Haščákovi prodat podruhé. 

Trnka se bránil tím, že z nahrávky vytvořili jen „vzorky“, které poslali Haščákovu právníkovi. Kočner zuřil, protože „Slavo už za Gorilu zaplatil“ jemu a obával se, že o tyto peníze kvůli Trnkově akci přijde.

Vydírání Haščáka nahrávkou, za kterou už jednou zaplatil, Kočner vůbec nepovažoval za dobrý nápad, což dal Trnkovi pořádně pocítit: „Zabijou tě,“ řekl mu s tím, že v nebezpečí bude i jeho syn.

Dvakrát plať

Podle spisu Gorila měl Jaroslav Haščák zaplatit za zmizení audioverze Gorily Ľubomíru Arpášovi. Nahrávka rozhovoru mezi Kočnerem a prokurátorem Trnkou ale naznačuje, že Haščák pravděpodobně zaplatil za zmizení nebezpečného důkazu i Kočnerovi, a to dokonce víc než Arpášovi – milion eur (tehdy okolo 26 milionů korun).

Audionahrávka Gorily nicméně přežila. Když policie obvinila Kočnera ve věci vraždy Jána a Martiny, provedli u něj domovní prohlídku a nestačili se divit. Našli USB s audiozáznamem odposlechů z bytu ve Vazové ulici.

Policejní tým vyšetřující vraždu předal nahrávky týmu, který se zabývá kauzou Gorila. Jenže opět zasáhl speciální prokurátor Kováčik a originál nahrávky si od týmu okamžitě vyžádal. Napřed ústně, a když dostal jen kopii, tak i písemně.

Audionahrávka byla nakonec zpřístupněna i široké veřejnosti. V půlce října 2019 se objevila na internetu a 39 hodin odposlechů z konspiračního bytu se začalo volně šířit.

Dušana Kováčika jako jednoho z členů Bödörovy skupiny zadržela policie 22. října 2020. Je obviněný z toho, že založil, zosnoval a podporoval zločineckou skupinu, z přijímání úplatků a ze zneužití pravomoci veřejného činitele.

Chobotnice z šestého patra

Na začátku týdne policie zadržela a obvinila i Jaroslava Haščáka, což je prozatím nejzávažnější důsledek vyšetřování kauzy Gorila. Haščák i Kováčik jsou ale obvinění pouze z trestných činů spáchaných při obchodování s nahrávkou. Za další obchodování s nahrávkou je stíhaný na svobodě i bývalý generální prokurátor Dobroslav Trnka.

Jaroslav Haščák se vzdal svých výkonných funkcí v Pentě, zůstává ale jejím spolumajitelem. Jeho práci má zastat Ian Child.

The post Jaroslav Haščák jde do vazby appeared first on investigace.cz.

Slovenská Národná kriminálná agentura (NAKA) zasahuje v bratislavském sídle finanční skupiny Penta Investments. Zadržený byl spolumajitel Penty Jaroslav Haščák, policie ho obvinila z korupce a praní peněz. Informují o tom Aktuality.sk. Finanční skupina se do popředí zájmu médií dostala letos hned z několika důvodů: od kauzy Gorila po podezření, že majitel Penty mohl vědět o plánované vraždě Jána Kuciaka. 

Když policie získala telefon Mariana Kočnera, na kterém byla záloha konverzací z aplikace Threema a další data, netušila, že má v ruce nástroj, který obrátí Slovensko naruby. Informace, jejichž kontext doplnily výpovědi spolupracujících obžalovaných, vyústily v několik policejních operací – vyšetřováno je dvacet soudců, prokurátoři i bývalé nejvyšší vedení slovenské policie. Zatím poslední policejní akce, která budí obrovský zájem, je právě zásah NAKA v ústředí Penty.

Spekuluje se o tom, že právě kauza z roku 2011 pojmenovaná Gorila, by mohla být důvodem k dnešnímu policejnímu zásahu.

Za vším hledej Kočnera

Tato kauza se vrátila do popředí zájmu právě kvůli vyšetřování Mariana Kočnera. Mezi digitálními soubory, které NAKA získala ve spojitosti s jeho vyšetřováním, se totiž nachází i audionahrávka, kde o této kauze Marian Kočner diskutuje s Dobroslavem Trnkou. Nahrávka této diskuze z roku 2014 se týkala korupčního skandálu, jenž propukl po úniku údajných přepisů utajené policejní nahrávky z jednoho bratislavského bytu. Aféra dokazovala, že vysoce postavení slovenští politici se stýkali s Jaroslavem Haščákem ze společnosti Penta Investments ve zmíněném bytě, kde jednali o přednostním získání veřejných zakázek a privatizaci majetku. Kauza se proslavila pod názvem Gorila, což bylo policejní krycí jméno této operace.

Únik záznamů o propojení vrcholných politiků s vysoce postaveným manažerem soukromé společnosti vyvolal ve slovenských městech vlnu protestů. 

Mezi politickými špičkami, které do bytu zavítaly, byl také bývalý předseda vlády a šéf strany SMER-SD Robert Fico. Jeho věta z nahrávky “dal bych si obyčejnou kolu” přitom na Slovensku zlidověla. Pár týdnů po úniku přepisů nahrávek Fico dovedl svou stranu k volebnímu vítězství. Veřejnost tehdy zaujala skutečnost, že až přehnaně nápadně v průběhu oslav vítězství popíjel právě tento slazený nápoj.

Generální prokurátor z doby, kdy měla nahrávka vzniknout, Dobroslav Trnka, tvrdil, že pravost přepisů nahrávky nelze ověřit. Existenci nahrávky taktéž důrazně popřeli Penta Investments i zainteresovaní vládní představitelé. V té době nebylo známo, zda nahrávka k přepisům skutečně existuje. 

Data, která OCCRP získala z vyšetřování vraždy Jána Kuciaka, však poprvé dokazují, že šlo nejen o autentický přepis audiozáznamu, ale že sám Kočner původní nahrávkou disponoval – a dokonce si ji schoval u Trnky. Z uniklé nahrávky mezi Kočnerem a Trnkou také vyplývá, že Trnka plánoval skrze uniklý záznam Gorily vydírat Haščáka. Tím však zjevně Kočnera velmi rozhněval: Haščák měl totiž Kočnerovi zaplatit za to, že se nic takového nemůže stát.

Během policejní prohlídky Kočnerovy vily kvůli vraždě Jána Kuciaka vyšetřovatelé nalezli audiozáznam Gorila na USB disku. Takto se poprvé našly hmatatelné důkazy, že nahrávka z operace Gorila skutečně existuje.

Norbert Bödör a Penta: Jistota desetinásobku

Haščák u soudu

Kvůli Kočnerovi byl spolumajitel Penty Jaroslav Haščák dokonce předvolán jako svědek k soudu, který se zabýval vraždou Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Čelil totiž podezření, že o připravované vraždě mohl vědět.

U soudu nicméně Haščák popřel, že by přes aplikaci Threema s Kočnerem tuto vraždu řešil. Ačkoli se s Kočnerem prý velmi často stýkal, a to především poté, co se Kočner stal klientem banky skupiny Penta. S Kuciakem se prý osobně nikdy nesetkal.

Co se týká právě komunikace mezi Kočnerem a šéfem Penty, zajímala prokurátora zpráva v aplikaci Threema, v níž obžalovaný Kočner konkrétně Haščákovi napsal „Jinak dělám na odje..ní ču..ka“. Haščák vypověděl, že si je jistý, že ču..kem měl v tomto případě být vyšetřovatel kauzy Gorila Lukáš Kyselica. Nepřímo tak potvrdil autentictitu dešifrovaných zpráv.

Kyselicu chtěl prý Kočner „odstranit“ z vyšetřování plánované vraždy Sylvie Volzové. Tu si měl objednat bývalý ředitel televize Markíza a exministr hospodářství Pavol Rusko, který spolu s Volzovou nejsledovanější slovenskou televizní stanici v 90. letech zakládal. Rusko je spolu s Kočnerem obžalovaný v kauze padělání směnek TV Markíza.

V Česku je Penta Investments známá především jako majitel sítí lékáren Dr. Max, vydavatel médií včetně regionálních novin Deník a jako developer kancelářských objektů Florentinum nebo Churchill u hlavního nádraží v Praze.

Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do Klubu neprůstřelných a podpořte naši práci.

The post Slovenská policie zasahuje v sídle Penty appeared first on investigace.cz.

Podnikatele Mariana Kočnera poslal soud v Pezinku nepravomocně na 19 let za mříže. Ne však ve vysoce medializovaném případu vraždy novináře Jána Kuciaka, nýbrž kvůli podvodu se směnkami, jehož předehra započala ještě v 90. letech minulého století. Marian Kočner totiž zanechal svou stopu v několika případech, které mnohdy hýbaly celým Slovenskem. Investigace.cz proto přináší přehled nejdůležitějších kauz, s nimiž je Kočner spojován.

Jméno šestapadesátiletého podnikatele z Ružomberoku se objevuje napříč významnými kauzami Slovenska už od 90. let. Přes pokus převzít největší slovenskou televizní stanici, po instalaci kamer v kanceláři slovenského generálního prokurátora a ukrývání materiálu kompromitujícího  nejvyšší špičky slovenské politiky, až po obžalobu z vraždy Jána Kuciaka.

Připravili jsme pro vás přehledný souhrn nejdůležitějších kauz, v nichž se na Slovensku kontroverzní podnikatel objevil.

Podrobný profil jednotlivých kauz a osob otevřete kliknutím na aktivní text.

Od 90. let si Kočner vybudoval síť kontaktů mezi prokurátory, policisty, členy rozvědky i ministry. Každou schůzku s těmito lidmi si nahrával a na všechny měl kompromitující materiály. I proto zřejmě nesmazal nahrávky z kauzy Gorila a díky tomu vešla ve známost jeho těsná vazba s někdejším šéfem slovenské prokuratury Dobroslavem Trnkou. Trnkův nástupce ve vedení generální prokuratury Jaromír Čižnár ale takovou „spolupráci“ s Kočnerem odmítl. Jak minulý týden informovala mluvčí prokuratury, Kočner ho alespoň nechal sledovat.

Kočnerova taktika nahrávat každičký rozhovor se nicméně obrátila proti němu samotnému. Stalo se tak ve chvíli, kdy v rámci vyšetřování vraždy investigativního novináře nechtěně poskytl kriminalistům velké množství kompromitujícího materiálu na sebe samého. V posledních měsících se tak hromadí důkazy o tom, kam až sahal Kočnerův vliv minimálně od poloviny 90. let.

O Kočnerovu činnost měly úřady evidentní zájem už několik let. Jeho jméno se objevilo i na tzv. „mafiánských seznamech“, neboli interním policejním dokumentu, jenž v roce 2011 unikl na veřejnost, a v němž mimo jiné figurovala jména osob podezřelých z vazeb na organizovaný zločin.

Seznam profilů v článku

Kauzy

• Gamatex (TV Markíza)
• Směnky TV Markíza
• Technopol
• Technopol II
• Gorila
• Donovaly

Osoby

Kliknutím zobrazíte profil osoby

Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.

The post Kočnerovy kauzy: Jak tahal za nitky Slovenska appeared first on investigace.cz.