Jeden ze zakladatelů finanční skupiny Penta Investments Jaroslav Haščák byl obviněn z korupce a praní peněz a několik týdnů včetně Vánoc strávil ve vazbě. Nejvyšší soud ho nakonec propustil, obviněním bude čelit na svobodě. Mezitím se však zřekl všech svých výkonných pravomocí v Pentě, která se od jeho problémů distancovala. Příběh dravé finanční skupiny Penta je ale i příběhem Jaroslava Haščáka. Oba příběhy by bez vlivných kontaktů možná vypadaly jinak. 

Penta Investments patří k předním finančním skupinám v České Republice. Investuje do zdravotnictví, byznysu s realitami i do médií. Český občan se s majetkem Penty setkává  častěji, než by si myslel. Penta například vlastní síť lékáren Dr.Max, několik soukromých nemocnic MediClinic, banku pro privátní a korporátní bankovnictví PrivatBanka, největší provozovny kurzových sázek a her Fortuna a také vlivné vydavatelství Vltava Labe Media, které mimo jiné vydává regionální Deníky.

Na trhu je skupina Penta od roku 1994 a rozrostla se po celém středoevropském regionu. Penta tvrdí, že je jedním z největších zaměstnavatelů v tomto regionu s 46 000 pracovními místy. V roce 2019 byl čistý zisk skupiny 265 milionů eur. Pobočky má v Bratislavě, Varšavě, ale i v Praze v budově Florentina u Masarykova nádraží. Právě rekonstrukce tohoto nádraží patří k nejznámějším realitním projektům Penty v České Republice.

„Pro Pentu platí rovnice, že investice musí být zisková. Pokud by byla ztrátová, tak rozhodně ne dlouhodobě. Protože by to bylo aktivum, které by Penta obtížně držela,“ řekl v rozhovoru pro investigace.cz mluvčí Penty Ivo Mravinec.

Stejnou rovnici Penta použila i na své společníky. Když Jaroslav Haščák na sklonku minulého roku skončil ve vazbě, Penta se od jeho problémů se zákonem distancovala.

Po měsíci ho slovenský Nejvyšší soud sice propustil, na svobodě však nadále čelí obvinění z korupce a legalizace příjmu z trestné činnosti. Obviněn je z kupčení s nahrávkou Gorila, o které se roky tvrdilo, že neexistuje. Nakonec se našla v trezoru Mariana Kočnera při domovní prohlídce. Haščák se po vzetí do vazby zřekl jakýchkoliv výkonných pravomocí v Pentě. Svůj podíl ve finanční skupině si však nadále ponechal. 

„Celá kauza, ať to zní jakkoliv hloupě, je  kauzou pana Haščáka. (…) Vy mi řeknete, že to budu cíleně oddělovat od Penty, ale ono je to dneska oddělené od Penty, protože pan Haščák tady už nemá žádnou výkonnou pravomoc,“ reagoval na obvinění Jaroslava Haščáka mluvčí Penty Ivo Mravinec.

The post Žralok vs. Gorila aneb boj Jaroslava Haščáka s vlastní minulostí appeared first on investigace.cz.

Věznice na Slovensku byly ke konci listopadu zaplněné na 90,7 procenta. K vysokému číslu pomohlo i bezprecedentní zatýkání během letošního roku. V poutech skončili ti, kteří se měli o naplňování spravedlnosti starat. Příslušníci elitního policejního útvaru Národní kriminální agentura (NAKA) si během letošního roku několikrát přišli pro prominenty z oblasti soudnictví, z vrcholných řad policie i byznysu. Samotné názvy policejních akcí jednoduše vystihly stav, ve kterém se slovenský státní aparát ocitl. Zkorumpované soudce smetly Bouře a Vichřice. Na policejní funkcionáře dolehly Boží mlýny a Očistec. Ve slovenském příběhu ale nechyběl ani Jidáš a Gorila.

Kočnerova justice

První rozsáhlé zatýkání zahájili slovenští policisté při akcii Bouře, kdy zadrželi 18 lidí, z toho 13 aktivních soudců. Podnětem k zásahu nebyl nikdo jiný než pochybný podnikatel Marian Kočner, který si dokázal díky dvěma klíčovým osobám „kupovat“ rozhodnutí okresního soudu Bratislava I. Prvním Kočnerovým člověkem byl podpředseda tohoto soudu Vladimír Sklenka. Na základě komunikace z aplikace Threema se Sklenka s Kočnerem často domlouval a informoval ho o dění na soudu. Kočner ho pak za úplatky úkoloval. Sklenka se rozhodl spolupracovat s policií a začal vypovídat, kolik úplatky činily a ke komu směřovaly. Podle obvinění, jež má redakce investigace.cz k dispozici, se Kočnerovy úplatky Sklenkovi pohybovaly od 5 000 eur (přibližně 130 000 korun) až po 300 000 eur (téměř osm milionů korun).

V usnesení prokurátorka detailně popisuje, jaký byl Kočnerův modus operandi. Podnikatel se scházel se Sklenkou a na papírku mu předával nejen značky spisů, které se týkaly jeho firem, ale i pokyny, co se má s jednotlivými žalobami dít. Pokud Sklenkovi určený spis patřil, rozhodl ve prospěch Kočnera. Jestliže měl takový spis v kompetenci jiný soudce, přikázal mu, jak má rozhodnout. Sklenka pak informoval Kočnera o postupu a plánování jednotlivých úkonů, ale i „o odměnách“ pro soudce. Někdy Kočner poslal po Sklenkovi peníze v obálce, jindy stačila drahá kabelka nebo parfém a kytice pro náročnou ženu v soudním taláru. V některých případech si peníze odevzdávali přímo v budově Justičního paláce (sídlo Krajského soudu v Bratislavě a Okresního soudu Bratislava I, slouží i jako věznice. Momentálně se v ní nachází i Marian Kočner, pozn. red.).

Marian Kočner se tak stal hlavním aktérem „Bouřky“ a čelí obvinění nejen z podplácení, ale i ze zasahování do nezávislosti soudu.

V případech, v nichž byla Sklenkova pravomoc omezená, Kočnerovi pomáhala tehdejší tajemnice ministerstva spravedlnosti Monika Jankovská. Ta se díky svému postavení například postarala o spisy v kauze Kočnerových padělaných směnek od televize Markíza.

Jankovská si vzala na starost dvě soudkyně – Denisu Cvikovou a Zuzana Maruniakovou. Druhá jmenovaná byla na jaře 2017 přijata na Okresní soud Bratislava V. Marian Kočner požádal předsedu tohoto soudu Dušana Srogončíka, aby nové soudkyni přidělil několik spisů, včetně spisu o jedné z Kočnerových směnek. Podle zákona mají být spisy přidělovány náhodně, aby se předešlo ovlivňování. Jakmile měla Maruniaková spis u sebe, Jankovská jí dávala instrukce, jak postupovat a na kdy určovat termíny projednávání, aby rozsudek vyzněl v Kočnerův prospěch. Maruniaková ani nezkoumala pravost směnky a jednoduše ji prohlásila za platnou. S psaním rozsudku jí pomohla další soudkyně Denisa Cviková, která přišla Maruniakovou i fyzicky „podpořit“ do jednacího sálu, když rozsudek vyhlašovala. Hodnota směnky přesahovala osm milionů eur (přes 200 milionů korun) a Jankovská si za „vybavení“ rozsudku rozdělila úplatek od Kočnera s Maruniakovou a Cvikovou.

Osm obviněných soudců zůstalo po akci ve vazbě.

Vítr na slovenských soudech neutichl 

S výpovědí Vladimíra Sklenky souvisela i další policejní akce nazvaná Vichřice, která na podzim navázala na jarní zásah. Sklenka totiž nadále vypovídal o korupci v justici a obvinění tak zasáhlo i vyšší patra soudnictví. Mezi obviněnými nebyli pouze členové Okresního soudu Bratislava I a III, ale i Krajského soudu v Bratislavě a Nejvyššího soudu. Kromě Kočnera se mezi obviněnými objevil i další významný podnikatel Zoroslav Kollár. Ten se proslavil jako konkurzní právník, médii považovaný za šedou eminenci slovenského byznysu. Je obviněn ze zasahování do nezávislosti soudu.

Zoroslav Kollár měl mít blízko i k Norbertu Bödörovi. Podle Transparency International Slovensko spolu seděli v dozorčí radě firmy Slovakia Ring Agency. Pro Bödöra si rovněž přišla policie, avšak kvůli jinému případu. Od července 2020 je ve vazbě za kauzu Dobytkář.

Dotace vlastní kapsy

Případ Dobytkář rozkrývá extrémně složitou síť korupčních mechanismů v oblasti zemědělství. Slovenská Poľnohospodárska platobná agentúra (PPA) rozdělovala zájemcům dotace na zemědělskou půdu za úplatek ve výši 14 až 20 procent ze získané dotace. Úplatek zemědělci „odevzdávali“ přes smlouvu o dílo s nastrčenými firmami. Konečným vlastníkem výhod ale byli funkcionáři PPA, kteří dále posílali peníze svým nadřízeným. Jedním z beneficientů měl být i samotný Bödör, v létě proto na základě obvinění z korupce a praní peněz skončil ve vazbě. Poprvé se tak potvrdilo, že Norbert Bödör patří mezi důležité lidi slovenského byznysu a není pouze „synem oligarchy“. Činnost policie ale neskončila ani očistou slovenského soudnictví v akci Plevel. Ta měla rozkrývat korupci na Krajském soudu v Žilině.

Zatýkání nejprestižnějších Slováků přišlo až na podzim a slovenská policie pojmenovala své akce příznačně: Boží mlýny, Očistec a Jidáš. Hlavním aktérem kauzy Boží mlýny byl někdejší šéf kriminálního úřadu Finanční správy Ľudovít Makó. NAKA ho sice zadržela kvůli jiné kauze (měl pracovat pro mafii takáčovců, pozn. red.), Makó se však rozhodl spolupracovat s policií a jako takzvaný „kajícník“ vypovídal o všech nelegálních činech. Na základě jeho výpovědí se proto uskutečnila akce Očistec, neboť Makó detailně popsal i zločineckou skupinu z nejvyšších pater policie.

Chobotnice z šestého patra

Vyšlo tak najevo, že skrze policejního prezidenta Tibora Gašpara ovládal jeho vzdálený příbuzný Norbert Bödör slovenskou policii. Makó totiž označil Bödöra za tvůrce skupiny, která korumpovala, zneužívala pravomoci veřejného činitele a mařila spravedlnost. Gašpar, jakožto policejní prezident si z pozice své funkce dosadil do vedení policie „své lidi“. V policejních databázích neoprávněně lustrovali své „nepřátele“, nechali je sledovat v pracovním i soukromém životě, nebo je dokonce odposlouchávali. Zaměřili se i na firmy a zneužívali informace podléhající daňovému tajemství. Nepohodlným podnikatelům pak vyhrožovali trestním řízením a vyžadovali od nich úplatky. 

Nad celou zločineckou skupinou držel ochrannou ruku speciální prokurátor Dušan Kováčik, který nezákonnou činnost nejen toleroval, ale i podporoval. NAKA si tak v poutech odvedla i druhého nejmocnějšího prokurátora v zemi. 

Generální prokurátor filmuje

Tím prvním byl bývalý generální prokurátor Dobroslav Trnka, kterého policisté zadrželi už v lednu. Trnku obvinili ze zneužití pravomoci veřejného činitele, poněvadž si ve své kanceláři skrytou kamerou nahrával někdejšího ministra financí a dopravy Jána Počiatka. Tuto kameru v pracovně generálního prokurátora nainstaloval Marian Kočner. Trnka byl z vazby propuštěn a zatím mu byl udělen pouze disciplinární trest, a to snížení platu o 15 procent po dobu tří měsíců (trest se však netýká nahrávky s Kočnerem, ale Trnkova výroku v kauze Majský, pozn. red.).

Vztah generálního prokurátora s podnikatelem Kočnerem byl nadstandardní. Díky důkazům, jež policie získala při prohlídce Kočnerova domu, se veřejnost dozvěděla, že Kočner měl doma ukrytou i audionahrávku z kauzy Gorila. Protože Trnka o existenci nahrávky věděl, dokonce k ní měl přístup, byl obviněn z maření spravedlnosti. V roce 2011 přepis nahrávky někdo zveřejnil na internetu, její zvukový záznam se ale až do objevu v Kočnerově domě nenašel. 

Zainteresovaní politici a podnikatelé z případu Gorila dlouhé roky popírali její existenci. Jedním z lidí, jimž nahrávka citelně pošramotila reputaci, je i byznysmen a spolumajitel finanční skupiny Penta Jaroslav Haščák, který kvůli obchodování s nahrávkou nakonec také skončil ve vazbě. Soud se totiž obával, že by mohl ovlivňovat svědky, například i prostřednictvím svých médií, jež na Slovensku vlastní.

Jaroslav Haščák jde do vazby

Odchyt „velkých ryb“ slovenská policie završila akcí Jidáš. Kromě dalších významných jmen obvinila i policejního prezidenta Milana Lučanského, který ve funkci vystřídal Tibora Gašpara, donuceného k rezignaci po vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Lučanský byl ve funkci sice jen dva roky, podle obvinění však stihl vzít na úplatcích přes půl milionu eur (víc než 13 milionů korun). Ve svém majetkovém přiznání uvedl několik nemovitostí na Slovensku, ale i apartmán na Floridě.

Na konci roku 2020 je tak ve vazbě několik desítek nedávno mocných lidí a každým dnem se vyšetřovatelé dozvídají nové skutečnosti. Kajícníků bylo na počátku vyšetřování pár, momentálně už jich svědčí daleko víc a lze tedy předpokládat, že očista slovenské justice a policie ještě nemusí být u konce.

The post Bouře, Boží mlýny, Očistec: Slováci letos účtovali s prohnilým státním aparátem appeared first on investigace.cz.

Slovenský Specializovaný trestní soud v Pezinku v pátek večer rozhodl o vazbě pro druhého nejbohatšího Slováka a spolumajitele firmy Penta Investments Jaroslava Haščáka. Soudkyně Pamela Záleská rozhodla, že Haščák jde do vazby. 

O tom, že nejvýše postavení lidé z Penty jsou úzce napojení na slovenské politiky, se mluvilo už roky. Teprve kauza Gorila ale přinesla hmatatelné důkazy o zákulisních dohodách o privatizaci, vlivu na politická rozhodnutí nebo o podezření z korupce. 

Zjištění Slovenské informační služby (SIS) v kauze Gorila ale dlouhou dobu nikdo nevyšetřoval. 

Teprve v roce 2011 unikl tajný přepis audionahrávek pořízený SIS z konspiračního bytu, kde se schůzky mezi politiky a podnikateli odehrávaly. Tento přepis nahrávek potvrzoval, že v konspiračním bytě ve Vazové ulici v Bratislavě se Jaroslav Haščák s politickými špičkami opravdu setkával. Nahrávky zachycují jejich debaty o politice, privatizaci a dalších výhodných obchodech, ze kterých měla Penta profitovat.

Právě kauza Gorila se stala důvodem, proč byl Jaroslav Haščák začátkem týdne slovenskou policií zadržen. Slovenská Národní kriminální agentura (NAKA) se totiž po letech znovu vrátila k vyšetřování tohoto případu, mimo jiné i proto, že mnozí další zadržení ze světa policejních i justičních špiček s policií začali spolupracovat. Jaroslav Haščák dnes u soudu vypovídal šest hodin, zastupuje ho pět právníků včetně jeho manželky Valérie. Návrh prokurátora na vazbu odmítli právníci komentovat.

„Po dohodě vyšetřovatele Národní kriminální agentury s dozorujícím prokurátorem Úřadu speciální prokuratury můžeme k akci NAKA uvést, že jsme zadrželi dvě osoby a proti třem osobám bylo vzneseno obvinění ze zločinu zneužívání pravomoci veřejného činitele, a to dohromady s obzvlášť závažným zločinem přijímání úplatku a legalizace příjmu z trestné činnosti formou spolupachatelství,“ napsala ve svém stanovisku NAKA.

Haščákovi obhájci tvrdí, že jde o účelové trestní stíhání za věci, které se staly před patnácti lety. Samotný Haščák avizuje, že na svoji obranu použije veškeré právní prostředky.

„Policejní zásah v prostorách naší firmy, jakož i vznesení obvinění vůči spolumajiteli Penty Jaroslavu Haščákovi považujeme za neopodstatněné a nepřiměřené. Jaroslav Haščák se dnes (1. 12. 2020, pozn. red.) zúčastnil plánovaného výslechu, který se měl týkat vyšetřování přibližně pět let starého podezření z trestné činnosti z údajného nelegálního obchodování s nahrávkami kauzy Gorila. Po skončení výslechu bylo proti Haščákovi vzneseno obvinění. V této záležitosti, stejně tak jako ve více než osm let trvajícím vyšetřování Gorily, Jaroslav Haščák vždy plně spolupracoval. Zásadně odmítá jakékoli nelegální konání v souvislosti s aktivitami bývalého příslušníka SIS Ľubomíra Arpáše. Podnikne všechny právní kroky na svoji ochranu,“ napsal mluvčí Penty Martin Danko ve stanovisku zaslaném médiím.

Co je to spis Gorila?

V roce 2005 si vedoucí analytického oddělení SIS Peter Holúbek všiml, že před domem ve Vazové ulici v centru Bratislavy, kde bydlel, často parkují zajímavá auta. Šlo o limuzíny politiků a vlivných podnikatelů. Majitelem sousedního bytu vedle Holúbka, kde se tito lidé scházeli, byl bývalý ochrankář a podnikatel Zoltán Varga, který kvůli svému vzhledu získal přezdívku Gorila. SIS požádala o odposlechy a Krajský soud Bratislava je schválil. Slovenský Ústavní soud ale později rozhodnul, že odposlouchávání bylo nelegální, protože nebylo dostatečně odůvodněné.

Z odposlouchávání dělal Holúbek zápisy. Podařilo se mu mimo jiné zachytit setkání Jaroslava Haščáka s tehdejším ministrem průmyslu Jirko Malchárkem nebo s předsedkyní výkonného výboru Fondu národního majetku Annou Bubeníkovou. Ti se bavili o manipulování privatizací a následném vyplácení provizí. Konkrétně šlo o privatizaci tepláren v Bratislavě, Radiokomunikací, rozvodných závodů VSE, SSE a ZSE, Letiště Bratislava, Transpetrolu, Carga, ZSNP Žiar nad Hronom, Podtatranské vodárenské společnosti a polikliniky Tehelná v Bratislavě.

Dalším prominentním návštěvníkem bytu byl předseda strany SMER-SD Robert Fico, tehdy ještě opoziční poslanec. S Haščáken rozebírali sponzory SMERu Juraje Širokého, Vladimíra Poóra a Ivana Káňa a jejich podnikání se státem, ale i nelegální financování strany přes jednoho ze zakladatelů SMERu Fedora Flašíka, jenž podle Fica „vybral 250 pro stranu a 8 nebo 80 si nechal“. Jejich rozhovory se ale týkaly i zdravotnického byznysu Penty. Haščák v tomto směru popsal své obchodní záměry a Fico ho ujistil, že ve svých plánech může počítat s jejich člověkem na zdravotnictví Pavlem Paškem.

V roce 2006 ale odposlouchávání skončilo, pravděpodobně proto, že akci někdo vyzradil. Samotná podezření z korupce ale nikdo nevyšetřil. A právě v roce 2006 měl bývalý příslušník SIS Ľubomír Arpáš ožehavou nahrávku prodat Jaroslavu Haščákovi. Oba jsou dnes zadrženi a obviněni z korupce.

Holúbkovy zápisy z odposlechů unikly na veřejnost až v roce 2011, kdy je pár měsíců před volbami někdo zveřejnil na internetu. Na Slovensku to vyvolalo nevídaný skandál. Samotná audionahrávka ale chyběla. Kvůli kauze vznikl i speciální vyšetřovací tým, žádné výraznější výsledky ovšem nepřinesl.

Samotné vyšetřování totiž dlouhou dobu blokoval speciální prokurátor Dušan Kováčik. Podle informací slovenského Denníku N například zabránil tomu, aby policisté vyslechli Holúbka nebo bývalého ředitele SIS Jána Valka. Odmítal i vyžádání právní pomoci z Kypru, jež měla ozřejmit strukturu a vlastnictví schránkových firem, přes které podle spisu Gorila měla Penta legalizovat úplatky pro Jirko Malchárka. Informace z Kypru Kováčik nakonec poskytl policii až po více než roce od doby, kdy o ně policisté požádali. 

Kočnerův kšeft

„Kočner byl namočený snad v každém problému Slovenska za posledních dvacet let,“ prohlásil bývalý zeť Mariana Kočnera v rozhovoru pro investigace.cz. Nebyl daleko od pravdy.

Kočnerův zeť popírá, že by pro něj pral na Maltě peníze

Až do října 2019 se mělo za to, že audionahrávka z kauzy Gorila je ztracená a dochovaly se jen přepisy pořízené Holúbkem. Nebylo tak možné ověřit jejich přesnost a především hodnověrnost.

Jak se ale ukázalo během vyšetřování vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové, nahrávka, kterou měl Haščákovi údajně prodat Arpáš, nebyla jediná. Jak jsme zjistili z dat v projektu Kočnerovy knižnice, jednu měl k dispozici i Marian Kočner. Ten si ji dobře uschoval u tehdejšího generálního prokurátora Dobroslava Trnky.

V červnu roku 2014 přišel rozčilený Kočner do kanceláře Dobroslava Trnky. Před vstupem si zapnul nahrávání a následně hodinu a třináct minut Trnkovi nadával. Ten se jen chabě bránil. Kočner totiž zjistil, že ačkoli on sám (podle svých slov) nahrávku Gorily prodal Jaroslavu Haščákovi, Trnka a jeho komplicové si ze zvukového záznamu udělali kopii a pokusili se ji Haščákovi prodat podruhé. 

Trnka se bránil tím, že z nahrávky vytvořili jen „vzorky“, které poslali Haščákovu právníkovi. Kočner zuřil, protože „Slavo už za Gorilu zaplatil“ jemu a obával se, že o tyto peníze kvůli Trnkově akci přijde.

Vydírání Haščáka nahrávkou, za kterou už jednou zaplatil, Kočner vůbec nepovažoval za dobrý nápad, což dal Trnkovi pořádně pocítit: „Zabijou tě,“ řekl mu s tím, že v nebezpečí bude i jeho syn.

Dvakrát plať

Podle spisu Gorila měl Jaroslav Haščák zaplatit za zmizení audioverze Gorily Ľubomíru Arpášovi. Nahrávka rozhovoru mezi Kočnerem a prokurátorem Trnkou ale naznačuje, že Haščák pravděpodobně zaplatil za zmizení nebezpečného důkazu i Kočnerovi, a to dokonce víc než Arpášovi – milion eur (tehdy okolo 26 milionů korun).

Audionahrávka Gorily nicméně přežila. Když policie obvinila Kočnera ve věci vraždy Jána a Martiny, provedli u něj domovní prohlídku a nestačili se divit. Našli USB s audiozáznamem odposlechů z bytu ve Vazové ulici.

Policejní tým vyšetřující vraždu předal nahrávky týmu, který se zabývá kauzou Gorila. Jenže opět zasáhl speciální prokurátor Kováčik a originál nahrávky si od týmu okamžitě vyžádal. Napřed ústně, a když dostal jen kopii, tak i písemně.

Audionahrávka byla nakonec zpřístupněna i široké veřejnosti. V půlce října 2019 se objevila na internetu a 39 hodin odposlechů z konspiračního bytu se začalo volně šířit.

Dušana Kováčika jako jednoho z členů Bödörovy skupiny zadržela policie 22. října 2020. Je obviněný z toho, že založil, zosnoval a podporoval zločineckou skupinu, z přijímání úplatků a ze zneužití pravomoci veřejného činitele.

Chobotnice z šestého patra

Na začátku týdne policie zadržela a obvinila i Jaroslava Haščáka, což je prozatím nejzávažnější důsledek vyšetřování kauzy Gorila. Haščák i Kováčik jsou ale obvinění pouze z trestných činů spáchaných při obchodování s nahrávkou. Za další obchodování s nahrávkou je stíhaný na svobodě i bývalý generální prokurátor Dobroslav Trnka.

Jaroslav Haščák se vzdal svých výkonných funkcí v Pentě, zůstává ale jejím spolumajitelem. Jeho práci má zastat Ian Child.

The post Jaroslav Haščák jde do vazby appeared first on investigace.cz.

Slovenská Národná kriminálná agentura (NAKA) zasahuje v bratislavském sídle finanční skupiny Penta Investments. Zadržený byl spolumajitel Penty Jaroslav Haščák, policie ho obvinila z korupce a praní peněz. Informují o tom Aktuality.sk. Finanční skupina se do popředí zájmu médií dostala letos hned z několika důvodů: od kauzy Gorila po podezření, že majitel Penty mohl vědět o plánované vraždě Jána Kuciaka. 

Když policie získala telefon Mariana Kočnera, na kterém byla záloha konverzací z aplikace Threema a další data, netušila, že má v ruce nástroj, který obrátí Slovensko naruby. Informace, jejichž kontext doplnily výpovědi spolupracujících obžalovaných, vyústily v několik policejních operací – vyšetřováno je dvacet soudců, prokurátoři i bývalé nejvyšší vedení slovenské policie. Zatím poslední policejní akce, která budí obrovský zájem, je právě zásah NAKA v ústředí Penty.

Spekuluje se o tom, že právě kauza z roku 2011 pojmenovaná Gorila, by mohla být důvodem k dnešnímu policejnímu zásahu.

Za vším hledej Kočnera

Tato kauza se vrátila do popředí zájmu právě kvůli vyšetřování Mariana Kočnera. Mezi digitálními soubory, které NAKA získala ve spojitosti s jeho vyšetřováním, se totiž nachází i audionahrávka, kde o této kauze Marian Kočner diskutuje s Dobroslavem Trnkou. Nahrávka této diskuze z roku 2014 se týkala korupčního skandálu, jenž propukl po úniku údajných přepisů utajené policejní nahrávky z jednoho bratislavského bytu. Aféra dokazovala, že vysoce postavení slovenští politici se stýkali s Jaroslavem Haščákem ze společnosti Penta Investments ve zmíněném bytě, kde jednali o přednostním získání veřejných zakázek a privatizaci majetku. Kauza se proslavila pod názvem Gorila, což bylo policejní krycí jméno této operace.

Únik záznamů o propojení vrcholných politiků s vysoce postaveným manažerem soukromé společnosti vyvolal ve slovenských městech vlnu protestů. 

Mezi politickými špičkami, které do bytu zavítaly, byl také bývalý předseda vlády a šéf strany SMER-SD Robert Fico. Jeho věta z nahrávky “dal bych si obyčejnou kolu” přitom na Slovensku zlidověla. Pár týdnů po úniku přepisů nahrávek Fico dovedl svou stranu k volebnímu vítězství. Veřejnost tehdy zaujala skutečnost, že až přehnaně nápadně v průběhu oslav vítězství popíjel právě tento slazený nápoj.

Generální prokurátor z doby, kdy měla nahrávka vzniknout, Dobroslav Trnka, tvrdil, že pravost přepisů nahrávky nelze ověřit. Existenci nahrávky taktéž důrazně popřeli Penta Investments i zainteresovaní vládní představitelé. V té době nebylo známo, zda nahrávka k přepisům skutečně existuje. 

Data, která OCCRP získala z vyšetřování vraždy Jána Kuciaka, však poprvé dokazují, že šlo nejen o autentický přepis audiozáznamu, ale že sám Kočner původní nahrávkou disponoval – a dokonce si ji schoval u Trnky. Z uniklé nahrávky mezi Kočnerem a Trnkou také vyplývá, že Trnka plánoval skrze uniklý záznam Gorily vydírat Haščáka. Tím však zjevně Kočnera velmi rozhněval: Haščák měl totiž Kočnerovi zaplatit za to, že se nic takového nemůže stát.

Během policejní prohlídky Kočnerovy vily kvůli vraždě Jána Kuciaka vyšetřovatelé nalezli audiozáznam Gorila na USB disku. Takto se poprvé našly hmatatelné důkazy, že nahrávka z operace Gorila skutečně existuje.

Norbert Bödör a Penta: Jistota desetinásobku

Haščák u soudu

Kvůli Kočnerovi byl spolumajitel Penty Jaroslav Haščák dokonce předvolán jako svědek k soudu, který se zabýval vraždou Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Čelil totiž podezření, že o připravované vraždě mohl vědět.

U soudu nicméně Haščák popřel, že by přes aplikaci Threema s Kočnerem tuto vraždu řešil. Ačkoli se s Kočnerem prý velmi často stýkal, a to především poté, co se Kočner stal klientem banky skupiny Penta. S Kuciakem se prý osobně nikdy nesetkal.

Co se týká právě komunikace mezi Kočnerem a šéfem Penty, zajímala prokurátora zpráva v aplikaci Threema, v níž obžalovaný Kočner konkrétně Haščákovi napsal „Jinak dělám na odje..ní ču..ka“. Haščák vypověděl, že si je jistý, že ču..kem měl v tomto případě být vyšetřovatel kauzy Gorila Lukáš Kyselica. Nepřímo tak potvrdil autentictitu dešifrovaných zpráv.

Kyselicu chtěl prý Kočner „odstranit“ z vyšetřování plánované vraždy Sylvie Volzové. Tu si měl objednat bývalý ředitel televize Markíza a exministr hospodářství Pavol Rusko, který spolu s Volzovou nejsledovanější slovenskou televizní stanici v 90. letech zakládal. Rusko je spolu s Kočnerem obžalovaný v kauze padělání směnek TV Markíza.

V Česku je Penta Investments známá především jako majitel sítí lékáren Dr. Max, vydavatel médií včetně regionálních novin Deník a jako developer kancelářských objektů Florentinum nebo Churchill u hlavního nádraží v Praze.

Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do Klubu neprůstřelných a podpořte naši práci.

The post Slovenská policie zasahuje v sídle Penty appeared first on investigace.cz.

Slovenský živnostník Norbert Bödör je podezřelý ze sledování novinářů v kauze Kuciak. Mimo to je obviněný i v další korupční aféře. S českým investičním fondem Avant Private Equity a kyperskou firmou Saxian Investments udělal byznys století, který však vyvolává řadu pochybností.

Norbert Bödör před soudem prohlásil, že je živnostník. Podle informací získaných v rámci projektu Kočnerova knižnica disponoval v roce 2018 částkou minimálně 40 milionů eur (přibližně miliarda korun). Není úplně jasné, jakým způsobem k tomuto majetku přišel.

Slovenská média o něm dlouhodobě píší, že patří k neviditelným kmotrům ve straně Smer-SD. Za vlády Smeru vydělala bezpečnostní agentura Bonul, kterou vlastní jeho otec, stovky milionů eur na státních zakázkách. 

Média sdružená v projektu Kočnerova knižnica zkoumala, který lukrativní obchod pomohl Norbertu Bödörovi takto zbohatnout.

Podle Investigativního centra Jána Kuciaka (ICJK) tento živnostník uzavřel před lety přes zprostředkovatelské firmy obchod s jednou z největších slovenských finančních skupin, společností Penta Investments. 

V Česku je Penta Investments známá především jako majitel sítí lékáren Dr. Max, vydavatel médií včetně regionálních novin Deník a jako developer kancelářských objektů Florentinum nebo Churchill u hlavního nádraží v Praze.

Na Slovensku má Penta kromě miliardových investičních projektů i pošramocenou pověst kvůli korupční kauze Gorila. Jednalo se o přepis odposlechů pořízených slovenskou tajnou službou, jenž dokazoval, že vysoce postavení slovenští politici se stýkali s majitelem Penty Jaroslavem Haščákem v konspiračním bytě, kde dojednávali veřejné zakázky a privatizaci velkých podniků.

Podle deníku SME ovládá Penta velkou část Slovenska. Kromě médií a energetiky patří společnosti i nemalá část slovenského zdravotnictví – od poliklinik přes síť lékáren Dr. Max až po zdravotní pojišťovnu Dôvera. 

Polikliniky, jež Penta vlastní, provozovala společnost ProCare. Pětinu jejich akcií měla v držení schránková firma z Kypru Saxian Investments. Získala je díky operaci, při níž koupila polikliniku patřící Bödörovi. Dvacetiprocentní podíl se dostal v roce 2016 do českého investičního fondu Avant Private Equity. Koupil jej od Saxianu za 129 milionů korun, tedy asi 4,8 milionů eur. Norbert Bödör měl od roku 2018 investovaných v akciích Avantu několik milionů eur. Bödör za tyto akcie neplatil penězi, ale směnkou samotného fondu Avant na tři miliony eur. Tím pádem fond zaplatil za akcie sám sobě. 

Směnky jsou podle expertů na finanční nástroje velmi netransparentní. Tím, že Bödör použil pro nákup právě směnku, celou operaci znepřehledňuje. Není totiž jasné, jestli třímilionová protihodnota směnky byly peníze, protislužba nebo něco jiného. Od roku 2018 narostla hodnota těchto akcií desetinásobně.

Kdo vlastní kyperskou firmu Saxian Investments, nelze z veřejných zdrojů zjistit, protože jejími akcionáři jsou nadace Betlem Foundation z Lichtenštejnska, spřízněnou osobou je i nadace stejného jména z Panamy. Ani jedna země nezveřejňuje, čí majetek tyto nadace spravují. Jak ale uvedl slovenský Denník N, podle nizozemské prokuratury je konečným uživatelem výhod Saxianu právě otec Norberta Bödöra.

Penta v roce 2019 koupila akcie svých poliklinik zpět. Z Bödörových počátečních tří milionů se za pár let stalo 33 milionů eur. Jednou z operací byl i nákup části akcií zdravotnického byznysu Penty českým investičním fondem Avant od firmy Saxian. Zanedlouho tyto akcie fond prodal zpět Pentě. 

Kočnerovy kauzy: Jak tahal za nitky Slovenska

Slovenská Národní kriminální agentura (NAKA) prověřuje, kde vzal Norbert Bödör miliony, které v roce 2018 do Avantu investoval. 

Bödör ale není vyšetřovaný jen kvůli této investici. Obviněný byl i během policejní akce Dobytkář, a to kvůli legalizaci výnosů z trestné činnosti. Již několik měsíců je tak na Slovensku ve vazbě, protože policie a prokurátoři mají obavu, že by na svobodě mohl nejen pokračovat v trestné činnosti, ale i ovlivňovat vyšetřování.

Policie ho podezírá, že právě u něj končily úplatky za schválení zemědělských dotací, jež poskytovala slovenská Zemědělská platební agentura. Údajně jde o úplatky za více než 10 milionů eur. 

Podle slovenského deníku SME zkoumá Bödörovy transakce i česká finanční zpravodajská jednotka, neboť právě v Česku měl Bödör některé podezřelé finanční transakce realizovat. 

The post Norbert Bödör a Penta: Jistota desetinásobku appeared first on investigace.cz.

Podnikatele Mariana Kočnera poslal soud v Pezinku nepravomocně na 19 let za mříže. Ne však ve vysoce medializovaném případu vraždy novináře Jána Kuciaka, nýbrž kvůli podvodu se směnkami, jehož předehra započala ještě v 90. letech minulého století. Marian Kočner totiž zanechal svou stopu v několika případech, které mnohdy hýbaly celým Slovenskem. Investigace.cz proto přináší přehled nejdůležitějších kauz, s nimiž je Kočner spojován.

Jméno šestapadesátiletého podnikatele z Ružomberoku se objevuje napříč významnými kauzami Slovenska už od 90. let. Přes pokus převzít největší slovenskou televizní stanici, po instalaci kamer v kanceláři slovenského generálního prokurátora a ukrývání materiálu kompromitujícího  nejvyšší špičky slovenské politiky, až po obžalobu z vraždy Jána Kuciaka.

Připravili jsme pro vás přehledný souhrn nejdůležitějších kauz, v nichž se na Slovensku kontroverzní podnikatel objevil.

Podrobný profil jednotlivých kauz a osob otevřete kliknutím na aktivní text.

Od 90. let si Kočner vybudoval síť kontaktů mezi prokurátory, policisty, členy rozvědky i ministry. Každou schůzku s těmito lidmi si nahrával a na všechny měl kompromitující materiály. I proto zřejmě nesmazal nahrávky z kauzy Gorila a díky tomu vešla ve známost jeho těsná vazba s někdejším šéfem slovenské prokuratury Dobroslavem Trnkou. Trnkův nástupce ve vedení generální prokuratury Jaromír Čižnár ale takovou „spolupráci“ s Kočnerem odmítl. Jak minulý týden informovala mluvčí prokuratury, Kočner ho alespoň nechal sledovat.

Kočnerova taktika nahrávat každičký rozhovor se nicméně obrátila proti němu samotnému. Stalo se tak ve chvíli, kdy v rámci vyšetřování vraždy investigativního novináře nechtěně poskytl kriminalistům velké množství kompromitujícího materiálu na sebe samého. V posledních měsících se tak hromadí důkazy o tom, kam až sahal Kočnerův vliv minimálně od poloviny 90. let.

O Kočnerovu činnost měly úřady evidentní zájem už několik let. Jeho jméno se objevilo i na tzv. „mafiánských seznamech“, neboli interním policejním dokumentu, jenž v roce 2011 unikl na veřejnost, a v němž mimo jiné figurovala jména osob podezřelých z vazeb na organizovaný zločin.

Seznam profilů v článku

Kauzy

• Gamatex (TV Markíza)
• Směnky TV Markíza
• Technopol
• Technopol II
• Gorila
• Donovaly

Osoby

Kliknutím zobrazíte profil osoby

Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.

The post Kočnerovy kauzy: Jak tahal za nitky Slovenska appeared first on investigace.cz.

U specializovaného trestního soudu ve slovenském Pezinku vstoupilo do druhého týdne hlavní líčení s obžalovanými z vraždy Jána Kuciaka a jeho partnerky. V první den líčení, které se opět bude konat od pondělí do středy, vypovídal také šéf skupiny Penta Jaroslav Haščák. Ten popřel, že by o chystané vraždě novináře věděl. V dešifrované komunikaci na aplikaci Threema se s Kočnerem bavil o „odje..ní ču..ka“.

Jako první soud vyslechl nitranského oligarchu Norberta Bödöra. O něm minulý týden Peter Tóth vypověděl, že měl s Marianem Kočnerem spolufinancovat sledování novinářů. To Bödör pod přísahou popřel. Odmítl taktéž, že by se prostřednictvím svých vazeb na policii pokoušel zařídit Kočnerovo propuštění

Jako další svědek vystoupil v Pezinku i spoluzakladatel a spolumajitel firmy Penta Jaroslav Haščák. Ten před začátkem pondělního líčení uvedl, že se s Kuciakem osobně nikdy nesetkal. S Kočnerem se prý velmi často stýkal, a to především poté, co se Kočner stal klientem banky skupiny Penta. Popřel také, že by přes aplikaci Threema s Kočnerem řešil chystanou vraždu Jána Kuciaka.

Dosavadní přehled o průběhu procesu si můžete přečíst zde:

Kauza Kuciak, den 3: „Nepochybuji, že zosnovali a objednali vraždu Kuciaka“, vypověděl Tóth o Kočnerovi se Zsuzsovou

Haščák: „Odje..ní ču..ka“ se týkalo vyšetřovatele Kyselici

Při své výpovědi uvedl jeden z šéfů skupiny Penta Jaroslav Haščák, že se s Kočnerem zná zhruba od roku 1998, nejintenzivněji se však oba muži stýkali od doby, kdy se stal Kočner klientem jejich banky. „Za poslední dva roky jsme se setkali asi osmkrát. Plus jsme spolu komunikovali telefonicky a přes aplikace, relativně pravidelně,“ vypověděl Haščák. Upřesnil, že pravidelně znamená zhruba jednou za dva týdny.

Co se týká právě komunikace mezi Kočnerem a šéfem Penty, zajímala prokurátora zpráva přes Threemu, v níž obžalovaný  Kočner konkrétně Haščákovi napsal „Jinak dělám na odje..ní ču..ka“. Haščák vypověděl, že si je jistý, že ču..kem měl v tomto případě být vyšetřovatel kauzy Gorila Lukáš Kyselica. Nepřímo tak potvrdil autentictitu dešifrovaných zpráv.

Kyselicu chtěl prý Kočner „odstranit“ z vyšetřování plánované vraždy Sylvie Volzové. Tu si měl objednat bývalý ředitel Markízy a exministr hospodářství Pavol Rusko, který spolu s Volzovou nejsledovanější slovenskou televizní stanici v 90. letech zakládal. Rusko je spolu s Kočnerem obžalovaný v kauze padělání směnek TV Markíza.

Šéf Penty se snaží vysvětlit svoji komunikaci s Kočnerem. Nedaří se mu to

S Kočnerem se prý Haščák bavil i o slovenských médiích. Kočnerovi se prý nelíbilo, jak o něm například psal týdeník Trend. „Pan Kočner měl výhrady k tomu, jakou formou o něm informoval, i ke skutečnostem, které byly předmětem článku. Chtěl využít můj vztah na vliv na šéfredaktora,“ uvedl Haščák.

Kočner prý trval na tom, aby o něm média informovala „pravdivě“. „Snažil jsem se Marianu Kočnerovi vysvětlit, že média jsou nezávislá. Že ta kultura, jak funguje redakce, je jiná než v běžných společnostech,“ dodal Haščák. Kočner se podle něj naopak snažil skrze svůj vliv a kontakty ovlivnit to, jak o něm média hovořila.

Haščák také vypověděl, že ho Kočner o financování projektu Na pranieri nežádal.

Kromě toho Haščák uvedl, že ho s prvním svědkem pondělního líčení Bödörem pojí přátelský vztah.

Bödör: Nikdy jsme spolu neobchodovali

Za začátku výpovědi Bödör jako první svědek dne uvedl, že s Kočnerem nikdy neobchodoval a taktéž odmítl, že by se podílel na spolufinancování sledování novinářů. Kočnera prý považuje jen za známého.

Exšéf slovenské civilní rozvědky Peter Tóth ve středu během více než osm hodin trvajícího výslechu uvedl, že Bödör na sledování dal polovinu z částky 140 tisíc euro. Podle Tótha chtěl Kočner původně materiály ze sledování použít při publikaci své relace Na pranieri, v níž měl v úmyslu diskreditovat novináře. Informace sesbírané týmem Petra Tótha později využila dvojice obžalovaných z vraždy Kuciaka.

Bödör taktéž popřel, že by měl na policii takové vazby, aby dostal Kočnera z vazby, což bylo uvedeno v motácích odevzdaných Peterem Tóthem. Popřel také, že by s bývalým policejním prezidentem Tiborem Gašparem řešil věci pracovního rázu. S Gašparem jsou prý jen vzdálení příbuzní.

U výslechu Bödör přiznal, že se v srpnu 2018 s Tóthem setkal. Tóth se ho prý ptal, jestli by nemohl Kočnerovi pomoci v situaci, která kolem vyšetřování nastala. Po Kočnerově zatčení pak prý Tóth projevil obavy a přiznal se ke sledování novinářů.

„Tóth se mě ptal, jestli znám paní Zsuzsovou. Řekl, že s ní byl v kontaktu a že se bojí, že ho do toho vtáhnou,“ uvedl před soudem Bödör.

Chtěl jsem mu pomoct, tvrdí muž, který pro Szabóa upravil zbraň

Posledním svědkem pondělního líčení byl Marian Sehnal, který upravil Marčekovu zbraň. „Mým úkolem bylo, abych vyrobil komponenty do zbraně. Jen v souvislosti se zbraní dokážu poskytnout jakékoliv informace,“ řekl u soudu Sehnal.

„Tomáš (Szabó) s Mirom (Marčekem) mě vyhledali někdy v září 2017, jestli bych jim nedokázal vyrobit hlaveň do pistole. Od prvního momentu jsem odmítal, bylo mi jasné, že se jedná o trestný čin,“ uvedl Sehnal. Přesvědčit se prý nechal poté, co mu dvojice řekla, že zbraň potřebují k vyrovnání dluhu s „nějakým nebezpečným člověkem z Komárna“.

„Přesvědčil mě, tak jsem mu chtěl pomoci jako kamarád. Jednou přišel a měl slzy v očích a to mě přesvědčilo. nechtěl jsem od nich žádnou odměnu, považoval jsem to za kamarádskou pomoc,” vysvětlil Sehnal, proč nakonec na zakázku kývnul. Kvůli specifickým parametrům zbraně prý nakonec sám vyrobil také tlumič.

O tom, k čemu plánuje Szabó zbraň použít, prý nevěděl.

Sehnal už za přípravu zbraně obdržel tříletý podmíněný trest.

U soudu vypovídal i Andrej Tóth, manažer golfového areálu, v němž se Kočner setkával s obžalovanou Alenou Zsuzsovou, jak vyplývá z dešifrované komunikace na aplikaci Threema. Před soudem jako svědek stanul také spolumajitel golfového areálu Erik Schwartz. Ten areál vlastní spolu s Kočnerovou dcerou Adrianou.

Výslech Andreje Tótha trval pouhých pět minut. Tóth vypověděl, že v hotelové restauraci působil jako manažer. „Pana Kočnera jsem s paní Zsuzsovou viděl společně asi dvakrát. (…) O čem debatovali, to nevím.“ Zsuzsová prý do areálu přijela červeným mercedesem.

Spolumajitel areálu Schwartz soudu sdělil, že v golfovém areálu v Báči se Kočner setkával s „jednou paní“. „Přišla, donesla panu Kočnerovi balíček, za což dostala peníze. Provozní vždy ohlásil, že bere z tržby tolik a tolik pro tuto paní a Kočner následně sumu doplatil do kasy.“ Po zveřejnění fotky Zsuzsové v médiích zjistil, že šlo právě o ni.

Jedním ze svědků byl René Nyitray z Veľké Mači, tedy obce, kde žil Kuciak se svojí snoubenkou. Vypověděl, že 18. února, tedy tři dny před vraždou, potkal Tomáše Szabóa u čerpací stanice v obci Sládkovičovo nedaleko Veľké Mači. Údajně zaparkoval vedle jeho vozu. „Pán z řidičovy strany se na mě podíval, viděl jsem mu do tváře,“ sdělil soudu. Vůz identifikoval jako Peugeot Partner. (Marček se Szabóem přijeli do Mači v Citroenu Berlingo, který je uvedenému typu vozidla velmi podobný.)

„Nebylo jednoduché si zapamatovat, jak vypadá,“ odpověděl svědek na dotaz prokurátora, jak dokázal Szabóa po takové době označit. Nyitray na Szabóa ukázal po výzvě soudkyně, zda dokáže identifikovat jako osobu v autě někoho, kdo se zrovna nachází v soudní síni.

Vozidla si pak všiml ještě cestou do Veľké Mači, jelo prý podezřele pomalu. „Byli divní – ta pomalá jízda a cizí značka,“ vyjádřil se k vozidlu obžalovaných s komárenskou SPZ, které v ten den spatřil.

„Výpověď je v rozporu s výpovědí Marčeka, v to datum jsem tam nebyl. Podle mého názoru svědek lže, je to účelová výpověď a dělá jí kvůli financím, které by mu byly poskytnuty od státu,“ napadl Niytrayovu výpověď obžalovaný Tomáš Szabó.

Závěrem čtvrtého dne líčení se Marian Kočner omluvil z následujícího dne jednání, soud žádosti vyhověl. K soudu se dostaví znovu ve středu, kdy má vypovídat Alena Zsuzsová.

V úterý soudu svědectví poskytnou kolegové Jána Kuciaka z deníku Aktuality.sk, včetně šéfredaktora Petra Bárdyho.

The post Kauza Kuciak, den 4: Haščák prý o chystané vraždě nevěděl, jeden ze svědků viděl Szabóa tři dny před vraždou appeared first on investigace.cz.

Spolumajitel finanční skupiny Penta Investments Jaroslav Haščák prolomil svou mlčenlivost vůči médiím. Do světa se totiž dostala sms komunikace z ledna 2018 (měsíc před Kuciakovou vraždou) mezi ním a Mariánem Kočnerem. Kočner v ní píše, že už pracuje „na odj***ní  ču****“. Na to Haščák odpovídá: „řekneme si, až budeme spolu.“

Haščák se po zveřejnění esemesek rozhodl poskytnout exkluzivní rozhovor slovenskému portálu Aktuality.sk. V poměrně rozsáhlém a otevřeném rozhovoru přiznává, že „raději bude žít s pověstí korupčníka a mít gorilí hlavu, než být spojený s vraždou.“ Jeho odpovědi toho ale moc neosvětlily.

Na rozhovor byl Haščák sice dobře připravený, avšak jeho tvrzení, že se o Kuciakovy články moc nezajímal, je zavádějící. V rozhovoru přiznal, že tyto  články četl pouze „sporadicky“, a zpětně si prý uvědomil, že to byl „šikovný novinář s analytickým myšlením, který dobře dělá domácí úkoly.“ Investigace.cz má ale k dispozici osobní komunikaci, kde Kuciak tvrdí, že byl „na koberečku“ v Pentě. A to těsně předtím, než mu vyhrožoval Marián Kočner.

Ján Kuciak se podnikání Penty a Privatbance věnoval od roku 2016, kdy společně s investigace.cz pracoval na datech z Panama Papers, v nichž  se banka objevila.

Podnikání finanční skupiny Penta nebylo pro Kuciakovy články v roce 2017 ovšem zásadní. Rok před smrtí se zabýval hlavně podnikatelem Mariánem Kočnerem, o němž v průběhu roku napsal více než 20 článků. Kočner byl nedávno obviněný z objednávky vraždy Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové.

V létě 2017 pak závažnost Kuciakových článků o Kočnerovi gradovala a vůči podezřelému podnikateli bylo zahájeno několik trestních stíhání.  

Brucho a jeho kumpáni

Podle obsahu soukromé komunikace, kterou má investigace.cz k dispozici, Kuciaka kontaktoval muž, jenž mu předal dokumenty ke kauzám Kočnera, ale i Penty. Ján Kuciak se těmito případy začal zabývat teprve v momentě, kdy policie otevřela trestní stíhání ohledně falšovaní listin v jedné ze společností Penty. Jednalo se o kauzu masokombinátu Mecom Group, kde šlo o padělání dokumentů za účelem zabránění konkurzu. Článek o Mecom Group vyšel 28. srpna 2017.

Kuciak však nebyl jediný, kdo měl dokumenty o Mecomu k dispozici. Penta toto téma považovala za mimořádně citlivé. A tak si novináře začala zvát na na osobní schůzky. Jedním z nich byl Adam Valček z deníku SME, který byl na osobní schůzce už v říjnu 2016. Valček se o téma dlouhodobě zajímal a na setkání s mluvčím Gabrielem Tóthem a manažerem Mariánem Slivovičem se nečekaně objevil i Jaroslav Haščák.

Jaroslav Haščák svoji intervenci popisuje v rozhovoru pro Aktuality.sk následovně: „Když jsem v zasedačce uviděl Valčeka, otevřel jsem dveře a začal expresivně prskat, co to píše za p……y. Byl to emocionální výbuch, Adam byl zhrozený.“

Později se Jaroslav Haščák po upozornění ze strany šéfredaktorky a vydavatele SME za svůj expresivní tón Valčekovi omluvil.

Jaroslav Haščák pro Aktuality.sk řekl: „Na Kuciakovy články o kauze Panama Papers a Privatbance si konkrétně nevzpomínám. Pokud jde o Mecom, ten text jsem vůbec nevnímal kriticky.“

Týden po vydání textu o Mecom Group byl na schůzku do bratislavského sídla Penta Investments v Digital Parku naopak pozván Ján Kuciak. Setkání se mělo odehrát okolo 13:00. Podle Kuciakových slov nasadila Penta krizové PR a přesvědčovali ho, aby počkal, Pentu prý někdo vydírá a všechno pak sama vysvětlí.

To potvrdil i tiskový mluvčí skupiny Martin Danko: „5. 9. 2017 se uskutečnilo v sídle Penty v Digital Parku osobní setkání s Jánem Kuciakem, kterého se zúčastnil Gabriel Tóth a Marián Slivovič, manažer zodpovědný za společnost Mecom. Jednalo se o standardní setkání mezi respondenty a novinářem… Setkání inicioval Gabriel Tóth. (…) Naším cílem bylo vysvětlit Jánovi Kuciakovi, že se jedná o vykonstruovanou kauzu, za kterou stojí pochybné osoby s cílem poškodit společnost Mecom.“

Sotva schůzka skončila, Jánovi Kuciakovi ve 13:20 telefonoval Marián Kočner a vyhrožoval, že se mu bude speciálně věnovat, bude na něho a jeho rodinu hledat špínu a garantoval mu, že přestane psát. V telefonátu, který si Kuciak nahrál, Kočner říká, že Kuciaka někdo úkoluje. Ján Kuciak do své smrti už žádný text o Pentě nepublikoval.

„Nevzpomínám si, že by Jano připravoval jiné texty o Pentě. O setkání v Digital Parku jsem věděl, týkala se kauzy Mecom,“ reagoval šéfredaktor Aktuality.sk Peter Bárdy na otázku, jestli Ján pracoval na dalších textech o Pentě.

„Nikdo z Penty na tohle téma nikdy s Mariánem Kočnerem nekomunikoval,“ reagoval Martin Danko na otázku, jestli Penta komunikovala s Kočnerem ohledně setkání Kuciaka v Digital Parku.

Sám Haščák v rozhovoru pro Aktuality.sk řekl, že jeho první hypotéza byla, že Kuciak „se dostal k informacím, které si někdo nepřál zveřejnit.“

The post Šéf Penty se snaží vysvětlit svoji komunikaci s Kočnerem. Nedaří se mu to appeared first on investigace.cz.