Město Otrokovice před pěti lety oznámilo, že pomůže svým sociálně znevýhodněným občanům a postaví pro ně byty. Postupně ale radnice projekt Nových Hurdisek změnila na pro mnoho lidí cenově nedostupné nájemní bydlení. Tento krok politici veřejnosti nikdy nevysvětlili. Redaktor investigace.cz v Otrokovicích zjišťoval, co ke změně vedlo.

Když reportér investigace.cz kráčel třídou Tomáše Bati v Otrokovicích, měl ten den nachozeno už asi třináct kilometrů. Uprostřed křižovatky – za ním Baťovy domky, před ním nechvalně známá chemička Deza, napravo průmyslová čtvrť, nalevo říčka Dřevnice – učinil jednoduché rozhodnutí. Od Baťových domků přijel, a tak si to namířil do průmyslové čtvrti.

Po několika desítkách metrů ale narazil na dopravní značku „Chodník uzavřen“. Musel tedy přejít na druhou stranu rušné třídy, k čerpací stanici. Po pár metrech už bylo zřejmé, proč je chodník nepřístupný.

Novostavba redaktora zarazila, na první pohled totiž nezapadá do svého okolí. Kousek od místa jen před několika týdny hořel sklad plastů, kolem se nachází desítky fabrik, firem, dále autoservis, betonárna, recyklace odpadu, teplárna, čistička odpadních vod. A uprostřed toho všeho jsou tři zbrusu nové nízkopodlažní bytové domy zvané Nové Hurdisky.

Nové Hurdisky – nové nájemné

Zvenku vypadá novostavba bytového domu opravdu vkusně. Fasáda odkazuje na starou cihlovou zlínskou řadovou zástavbu z časů Tomáše Bati. Uvnitř je 42 městských nájemních bytů. A zájem o ně byl obrovský, zadané byly během několika dnů. 

Klíčové je ale v tomto případě nenápadné slovíčko – nájemní. Podle aktuálních informací se nájmy v Nových Hurdiskách pohybují od 14 140 korun za 1+kk přes 17 710 korun za 2+kk po 21 150 korun za 3+kk včetně poplatků. To jsou v Otrokovicích běžné komerční nájmy. Původně však mělo být vše jinak.

Na místě Nových Hurdisek ještě v roce 2021 stály původní Hurdisovy domky, což byla zástavba z 30. let 20. století. Podle serveru iDnes.cz v domech dlouhá desetiletí bydleli sociálně slabší obyvatelé s nájemným polovičním oproti komerčním nájmům. Problémem lokality ale byly časté havárie potrubí, statické problémy domů nebo třeba jejich nevyhovující hygienický stav.

Proto v roce 2021 otrokovická radnice rozhodla o demolici původních domů a výstavbě nových. Demolici však předcházely spory s nespokojenými starousedlíky.

Sociální vs. nájemní bydlení

V reportáži serveru iDnes.cz z dubna 2021 si místní obyvatelé kromě jiného stěžovali na to, že město nemá dostatek bytů, ve kterých by mohli bydlet sociálně a finančně znevýhodnění lidé, a už vůbec ne ve větších rodinách. „Je tady spousta důchodců a starších lidí s nízkými platy, kteří tohle nemůžou utáhnout,“ komentovala tehdy komerční nájemní bydlení jedna z tamějších obyvatelek.

I proto se město původně mělo s lokálními obyvateli dohodnout, že nové byty budou zařazené do městského fondu sociálního bydlení. Ostatně o tom mluvila i starostka Otrokovic Hana Večerková. V dubnu 2021 v prohlášení uvedla, že demolice starých a výstavba nových bytů bude výhodnější, protože se radnice chystá žádat o dotace na „nájemní sociální byty“.

Přečtěte si

Investiční byty a smlouvy na rok: Rozhovor se sociologem Martinem Luxem o nejmenší dostupnosti vlastnického bydlení v historii

To samé sdělil investigaci.cz i bývalý místostarosta Otrokovic Ondřej Wilczynski. Redaktorovi při osobním setkání zopakoval svoje tvrzení, s kterým konfrontoval i vedení města v komunikaci na sociálních sítích. Říká, že když se projekt připravoval, byl přítomen i při setkáních s tehdejšími obyvateli Hurdisek. 

„Při těchto setkáních jim byla z úst představitelů města – včetně mé osoby – přislíbena možnost návratu do této lokality po dokončení nové výstavby,“ tvrdí Wilczynski.

Tomu, že se město při původním plánování projektu Nové Hurdisky přiklánělo k sociálnímu bydlení, nasvědčuje i analýza realitního trhu, kterou si radnice nechala zpracovat u zlínské realitní makléřky Evy Mlčkové.

„Výstavba projektu reaguje na bytovou potřebu místních i nově příchozích obyvatel. Primárně je určena pro osoby různým způsobem znevýhodněné na realitním trhu: nízkopříjmové rodiny s malými dětmi, neúplné rodiny, jednotlivce v bytové nouzi, senioři jako jednotlivci i páry,“ píše Mlčková v analýze, kterou má redakce k dispozici.

Změna kvůli úvěru

Od léta roku 2022, kdy začala demolice starých domů, město přestalo o projektu s veřejností komunikovat. Další zpráva se objevila až v květnu 2024: radnice oznámila začátek výstavby bytových domů. Nejdůležitější změna ale v prohlášení nezazněla – z projektu sociálního bydlení určeného pro nízkopříjmové osoby se najednou stalo nájemní bydlení.

Záměr výstavby se tedy výrazně proměnil. Starostka Otrokovic Večerková pro redakci investigace.cz tuto náhlou změnu odůvodnila jinými dotačními programy.

„Tou dobou (v roce 2021, pozn. red.) žádné jiné dotace na výstavbu bytů než na sociální bydlení nebyly. A my jsme tehdy postavili deset bytů v ulici Hložková, které pronajímáme jako sociální bydlení na základě podmínek donora. V průběhu let, kdy jsme chystali projekt Hurdisky na bytovou výstavbu, jsme věděli, že město samo o sobě tak velkou investici není schopné profinancovat, takže jsme cílili na dotace,“ popisuje Večerková.

„A protože byla možnost získat dotaci na nájemní bydlení, která umožňovala zisk úvěru s výhodným úrokem, tak jsme šli do nájemního bydlení,“ dodává starostka. V roce 2022 přitom serveru iDnes.cz řekla, že město požádá o dotaci na sociální bydlení z ministerstva pro místní rozvoj a doplní ji i úvěrem.

Na dotaz redaktora, jestli změnili záměr vystavět sociální bydlení na stavbu nájemních bytů jen kvůli úvěru, Večerková odpověděla, že město chtělo zkrátka stavět. „Nevidím nic špatného na tom, že jsme využili první možné dotace k tomu, abychom postavili nové bydlení v Otrokovicích, které je ku prospěchu všech, a ne jen sociálně slabých. Sociálně slabší mají dostatek bytového fondu, aby mohli v Otrokovicích bydlet,“ vysvětluje.

„Já si nemyslím, že by sociálně slabší vytrhlo čtyřicet dva nových bytových jednotek.“ dodává. 

Město má málo sociálních bytů

Ještě v květnu roku 2025, když radnice otevírala sociální byty na ulici Hložkova, tvrdila starostka Večerková něco jiného. „Těchto deset nových bytů sice celkovou situaci nevyřeší, ale představují důležitý krok správným směrem,“ uvedla pro Zlínský deník.

Na to ostatně upozorňovali i obyvatelé původních domků v lokalitě Hurdisek. „Město má málo svých bytů, a když už, tak jde o garsonky, kam se větší rodina nevejde. A najít čtyřicet volných bytů nejde ani na realitním trhu, lidé budou muset z Otrokovic pryč,“ říkala v roce 2021 tamní obyvatelka. Podle dřívějších zpráv část rodin dostala náhradní bydlení od města, jiní to řešili po vlastní ose.

Město Otrokovice disponuje 384 byty s regulovaným nájemným. Podle oficiálního dokumentu města nazvaného „Komunitní plán sociálních služeb na Otrokovicku 2020–2022“ se ve městě a přilehlých obcích v předešlých letech nacházelo víc než 1 200 osob s potřebou příspěvku na péči, víc než 7 tisíc seniorů, 17 osob bez domova, 40 odkázaných na nouzové bydlení, minimálně 50 drogově závislých osob, 546 lidí se sociálně právní ochranou, 46 rodin ve finanční nouzi a dalších více než 2 600 lidí v různých formách zadlužení.

Města upřednostňují oblíbenější nájemníky

Trend chybějícího bydlení pro sociálně slabší je patrný napříč Českem i Evropou. Podle neziskové organizace Platforma pro sociální bydlení, která se zabývá pomocí lidem v nouzi, ale mohl kriticky ohroženou část obyvatelstva případ Otrokovic zasáhnout.

„Tito lidé pak typicky nemají kde bydlet, protože na běžném trhu si neporadí kvůli velkým vstupním nákladům a drahým nájmům, a je nepravděpodobné, že by jim pomohlo jiné město než to, ze kterého pocházejí. Mohou se tedy propadnout do bytové nouze,“ říká redakci advokační pracovník Platformy Mikoláš Opletal.

Přečtěte si

Komu patří Česko: Šmejdům s bydlením se v Česku daří

Podle něj je aktuálně v Česku přes 161 tisíc lidí v bytové nouzi, z čehož je 62 tisíc dětí. Politická reprezentace se podle něj však v současnosti víc soustředí na řešení bytové krize ve střední třídě. „Protože když je z čeho vybírat, upřednostní radši snažší a oblíbenější nájemníky,“ dodává Opletal.

Podle dat Platformy pro sociální bydlení je v Česku jen necelé procento bytů určeno pro nejzranitelnější osoby. „Ve zkratce se tedy dá říct, že sociální bydlení chybí úplně všude. Mohou existovat menší obce, kde je situace výjimečná, ale obecně se bavíme o chybějících desítkách tisíc bytů napříč republikou,“ míní Opletal. 

Uprostřed průmyslové zóny

Problémem je i zmíněná lokalita, ve které nové nájemní bydlení vyrostlo. Průmyslová zóna na kraji Otrokovic není dostatečně vybavená občanskými službami. Docházková vzdálenost do nejbližšího většího obchodu (nepočítaje večerku) je alespoň patnáct minut, základní škola je vzdálená asi dvacet minut, sportoviště ještě víc.

A pokud by noví obyvatelé opravdu chtěli do obchodu nebo školy docházet pěšky, celou cestu absolvují vedle rušné silnice, kterou využívají okolní firmy a fabriky pro nákladní dopravu. Procházka, jak se redaktor přesvědčil na vlastní kůži, to není příjemná.

Starostka Večerková výběr této lokality vysvětluje tím, že zde byly městské pozemky. Ale ani situace s občanskou vybaveností jí nepřijde tak dramatická.

„Občanské vybavení se tam teď buduje. Na bývalém spáleništi vznikly nějaké obchody a další vzniknou. Je tam Prior, kde jsou potraviny a jiné obchody. Nemyslím, že by tam chyběla občanská vybavenost v nějakém nejbližším okolí. Je tam zhruba od pěti set metrů do kilometru všechno. Já bydlím třeba v půldomku uprostřed bytové zástavby. Můžu vám říct, že do obchodu to mám daleko dál než Hurdisky,“ popisuje.

Při procházce Otrokovicemi redaktor našel rozvinuté i méně rozvinuté části města. Většina obyvatel bydlí na východ od tamního nádraží, ve směru do nedalekého krajského města Zlín. Ve východní části města našel redaktor taky zrekonstruovanou infrastrukturu, silnice, chodníky, školy.

V západní části města se však nachází vesměs jen obrovská průmyslová zóna, na kterou je zvolna napojena malá městská část Baťov. Nedaleko od Baťova se nachází i Nové Hurdisky. „Hned vedle máme lesopark, který může částečně zastínit pohled na fabriku. Otrokovice, jak jsou vybudované, už historicky za Bati se stavělo vedle fabriky,“ říká starostka.

Mimořádné odměny za standardní práci

Projekt Nových Hurdisek není ojedinělým případem problémů s komunikací mezi radnicí a veřejností. Loni si vedení města nechalo zastupitelstvem schválit speciální odměny ve výši dvojnásobku platu.

Původní návrh odměn pro starostku Večerkovou a jejího místostarostu Petra Ťopka z 12. února odůvodňoval odměny jako ocenění za dokončené investice a projekty. To však podle předsedy finančního výboru Stanislava Mišáka nebylo dostatečné.

Přečtěte si

Podcast ODPOSLECH: Jak bytové družstvo připravilo lidi ve finanční nouzi o bydlení – rozhovor

„Na toto jsme si vedení města zvolili a dostávají za to pravidelnou měsíční odměnu – takto budou reagovat občané. Myslím si, že by bylo lepší postavit to na mimořádných událostech. Jsem pro dát odměnu, ale nechci jim ublížit,“ říká podle zápisu z jednání výboru Mišák.

Předkladatelka návrhu, tajemnice městského úřadu Renata Zenáhlíková, návrh na odměny stáhla a přepracovala. Na další schůzi zastupitelstva 16. dubna se objevilo nové odůvodnění odměn, které kromě projektů obsahovalo i zásluhy vedení města při řešení následků povodní. Toto odůvodnění už bylo zastupitelstvem schváleno.

Když se redaktor v ulicích města ptal občanů, jestli o příběhu schválení mimořádných odměn vědí, dostalo se mu negativních odpovědí.

Starostka Hana Večerková netransparentní a nedostatečnou komunikaci s veřejností popírá. 

„Nemyslím si, že bychom něco zamlčovali. Pokud se mě chce někdo na něco zeptat, tak má vždy u mě dveře otevřené. Vždy je co zlepšovat. Co se týká veřejnosti, tak si myslím, že se setkáváme s veřejností na pravidelných setkáních každý rok. Máme komise místní části, které jsou prostředníky komunikace. Máme Facebook, máme mail, ke mně se může kdokoli kdykoli objednat,“ dodává Večerková.

Autor textu: Dávid Pásztor

The post Otrokovická otočka: Město slíbilo pomoc slabším. Přišlo ale s nájmy, na které nedosáhnou appeared first on investigace.cz.

Investiční podvod Juicy Fields se odehrával mezi lety 2020 a 2022. Novináři z německého investigativního média Correctiv zmapovali, kdo za tímto podvodem stál a kam se poděly peníze téměř dvou set tisíc podvedených investorů. Kromě hlavního organizátora Sergeje Berezina příběh zahrnuje bývalého policistu z ruského Petrohradu, ale také falešného hraběte z Německa. Mezi oběťmi jsou i Češi, jak redakce investigace.cz popsala v nedávném článku. Část podvodné infrastruktury navíc do Česka zasahovala.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Příběh Juicy Fields začal v Postupimské ulici v Berlíně. Tam od listopadu 2019 sídlila a později i otevřela obchod společnost Juicy Grow Gmbh. Nyní je na místě kadeřnictví.

Jednatelem firmy byl Victor Bitner. Podle zjištění německých novinářů z Correctivu šlo o ruského Němce, který se narodil v roce 1969 v Kazachstánu. Mnoho veřejně dostupných informací o něm neexistuje. Z britského obchodního rejstříku vyplývá, že před lety založil společnost zaměřenou na přenosné grily, po které ovšem zbyly jen dluhy.

Podle informací Correctivu z prostředí tajných služeb existují náznaky, že Bitner je v kontaktu s ruskými zpravodajskými službami. V roce 2018 informoval deník The New York Times o neúspěšné zpravodajské operaci v Berlíně: Nejmenovaný Rus chtěl prý koupit kompromitující materiály ohledně Donalda Trumpa. Tento muž je podezřelý z „nejasných vazeb na ruské zpravodajské služby a východoevropské kyberzločince“. Mělo jít právě o Bitnera.

Zabít Bitnera 

V průběhu roku 2021 to vypadalo, že investiční platforma Juicy Fields jen kvete. Investoři se chlubili, kolik si vydělali peněz (mnohdy výnos dosahoval až 65 procent), značka Juicy Fields se účastnila propagačních akcí a nabírala spousty nových investorů. Mimo to publikovala i propracovaná videa včetně písně se známým německým rapperem. V listopadu 2021 se její stánek také objevil na českém Cannafestu. Byl se tam podívat i Adam, jeden z podvedených investorů a zároveň spolupracovníků Juicy Fields, který o svých zkušenostech promluvil v předešlém tématickém článku investigace.cz. Na Cannafestu se potkal se Zvezdou Laurić, s níž byl v kontaktu už dříve a která pro Juicy Fields pracovala jako vedoucí komunikace a organizátorka akcí. Sama tvrdí, že přišla asi o 70 tisíc eur, její role v organizaci však není jasná.

V březnu 2021 se společnost Juicy Grow stala společníkem české firmy Solid Business. Ředitelem je třiasedmdesátiletý důchodce Jiří Jindra, který si přivydělává jako hlídač a občas se věnuje zedničině, malířství pokojů a štukatérství. Do práce s sebou nosí mačetu. „Nikdy nevíte, kdy se tam objeví toulavý pes. Lidí se nebojím, ale psovi se neubráníte,“ podotýká. Zřejmě jde o nastrčeného ředitele, neboť investigaci.cz původně řekl, že neví, zda je ve firmě stále zapsán jako jednatel.

Při zakládání společnosti za něj jednala prostřednictvím plné moci Anastasija Gurich, která v České republice v té době zakládala firmy na klíč, což inzerovala na svých stránkách v ruštině. „Na nic si nevzpomínám,“ odpověděla redakci na dotazy o firmách Solid Business a Juicy Grow Gmbh.

Během osobní schůzky s redaktorkou investigace.cz si naopak vzpomněl pan Jindra. „Byl jsem v minulosti v tíživé finanční situaci, dostal jsem za to nějaké peníze,“ tvrdí o své roli v Solid Business. Podle jeho dalších slov na začátku obdržel „asi tisícovku“ od Anastasiji Gurich. „Potřebovala nějakého Čecha, aby mohla firmu založit,“ vysvětluje Jindra. „Teď bych měl dostávat asi 600 měsíčně, ale dlouho se mi už neozvala,“ říká. „Už s tím nechci mít nic společného, teď řeším, jak to ukončit. Už na začátku jsem té paní řekl, že když se ukáže, že je to nějaká křivárna, půjdu na policii,“ doplňuje.

Firma Solid Business není jediná společnost, kde je Jindra zapsán jako jednatel. „Kvůli jedné firmě jsem byl vypovídat i na policii,“ popisuje. Solid Business od roku 2021 nezveřejňuje účetní závěrky.

Rok 2021 pro Juicy Fields nebyl ve skutečnosti tak růžový, jak firma prezentovala. Hned na jaře začali hlavní strůjce podvodu Sergej Berezin a jeho okolí podezírat Bitnera z toho, že zmizel i s penězi v hodnotě 1,5 milionu eur, což je v přepočtu skoro 38 milionů korun. Igor Kekšin, jenž pro Juicy Fields pracoval jako „bezpečák“ neboli muž pro „drsné“ věci, řekl Correctivu, že měl Bitnera vypátrat a „dostat pod kontrolu“.

Kekšin býval policistou v oddělení hospodářské kriminality v Petrohradě. Toto místo ale opustil a začal pracovat pro ruské kriminální skupiny, načež strávil tři roky ve vězení za únosy a vydírání. Po propuštění ho zaměstnal Jevgenij Prigožin, někdejší šéf žoldácké skupiny wagnerovci, popisuje Kekšinovu kariéru web Correctiv s odkazem na uniklé dokumenty. U Prigožina dělal podobnou práci jako později v Juicy Fields – v oddělení vnitřní bezpečnosti.

Přečtěte si

Juicy Fields: Investoři do léčebného konopí přišli o miliardy korun

Později prý Kekšin dostal další úkol, a to přímo od Berezina – zabít ředitele Bitnera. Reportérský tým Correctivu jej konfrontoval ohledně všech policejních obvinění, všechna ale popřel. Kekšin posléze figuroval jako klíčový svědek berlínské policie.

Po problémech s ředitelem Bitnerem německá firma Juicy Grow přestala hrát v podvodném schématu hlavní roli. Juicy Fields nato záhy přešla na mezinárodní půdu – na podzim koupila dvacetiprocentní podíl ve švýcarské společnosti Luxburg Carolath Holding AG, která následně změnila jméno na JuicyFields AG.

Kdo za tím stojí

Podle informací Correctivu a jeho mediálních partnerů lze v organizaci Juicy Fields identifikovat několik úrovní řízení podvodu. Na vrcholu stojí Sergej Berezin, jenž byl v dubnu tohoto roku na základě španělského obvinění a následného zatykače vydaného Europolem zatčen v Dominikánské republice a nyní sedí ve španělském vězení. Muž číslo dvě byl Vitalij Markevič, na nějž byl rovněž vydán zatykač, ale zřejmě se skrývá v Rusku.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Noticias Telemicro (@ntelemicro5)

Pod Berezinem a Markevičem následuje dalších osm až deset lidí, převážně mužů, ale i žen. Téměř všichni pocházející z Ruska a měli na starost především legalizaci výnosů z podvodu. Jde o fixery a manažery, kteří zajišťovali převody peněz nebo komunikaci na sociálních sítích.

Existuje podezření, že hlavní organizátoři se na evropské investory zaměřují již několik let. Jak popisují novináři z Correctivu, vyplývá to z uniklých dokumentů, příspěvků na sociálních sítích a internetových archivů. Jedna část skupiny například stála za projektem Miracle Tele, v němž Vitalij Markevič používal pseudonymy Alimov a Grigonogov. Firma Miracle Tele měla sídlo v Praze a poskytovala nejen telekomunikační služby, investorům nabízela i firemní podíl, přičemž namísto akcií prodávala vlastní kryptoměnu. Společnost působila v letech 2018–2019. Druhý podvod s názvem Recyclix fungoval v letech 2015–2017, firma s tímto názvem tehdy měla hlavní sídlo ve Varšavě. Nabízela falešné recyklační systémy, přičemž investovala do plastového odpadu, jenž měl být přeměněn na lukrativní granulát. Recyclix mířil skrze webové stránky i sociální sítě také na české investory.

Hlavní organizátoři však v oficiálních rejstřících podvodných firem zapojených do Juicy Fields nefigurují. Za švýcarskou Juicyfields AG a za amsterdamskou Juicy Holding BV stojí Němci se šlechtickými tituly, včetně knížete a několika hrabat. Obě zmíněné firmy spojuje jeden člověk, který si říká Friedrich Ulrich Maximilian Johann Graf von Luxburg Fürst zu Carolath-Beuthen. Pro německé státní zastupitelství je to jeden z klíčových hráčů podvodného schématu. Podle Correctivu mají vyšetřovatelé podezření, že ruským šéfům Juicy Fields nabízel praní špinavých peněz.

Von Luxburg na dotazy Correctivu a jeho mediálních partnerů nereagoval. Teprve poté, co mu zavolali, tvrdil, že platformě Juicy Fields „pouze prodal firmu“. Což se shoduje s tiskovým prohlášením, které po krachu celého systému v létě 2022 vydala skupina Luxburg Carolath. Uvádí se v něm, že členové představenstva a jednatelé se považují „za oběti zločinecké konopné platformy“ a že „nikdy neměli přístup k finančním prostředkům“.

Lidé, kteří pracovali ve společnosti Juicy Fields v období před jejím koncem, si to ale pamatují jinak. „Friedrich se objevil z ničeho nic a představil se jako hlavní právník Juicy Fields,“ sdělil Thomas Stieger reportérům z Correctivu. Stieger je bývalý švýcarský finanční expert, jenž pro Juicy Fields pracoval od konce roku 2021 a nakonec sám pomohl odhalit strůjce podvodu.

Schůzka na Kypru

Dění okolo Juicy Fields vyvrcholilo 14. července 2022. Dva nebo tři dny předtím odletěl Stieger s dalšími dvěma manažery na Kypr, protože se vyskytly problémy s přístupem k bankovnímu účtu, což hodlali vyřešit přímo na místě s tamní bankou iSX. Stieger tvrdí, že jim šéf banky ukázal falešné dokumenty s falešnými podpisy. Údajně jim řekl, že nebudou moci opustit ostrov a že se ocitli v centru případu praní špinavých peněz. Během šesti měsíců totiž mělo jejich účtem protéct půl miliardy eur.

Generální ředitel banky Nikogiannis Karantzis však Steigerovu výpověď zpochybňuje: Dokumenty předložené na schůzce prý nebyly zfalšované. Nezmínil se o částce půl miliardy eur, ale přesto vše nahlásil na policii.

Schůzka se udála v době, kdy se investorům nalákaným firmou Juicy Fields nedařilo přihlásit se na její platformu a v telegramových skupinách panoval chaos. Kolovaly tam falešné pasy ruských provozovatelů, seznamy skutečných vlastníků včetně fotografií a pseudonymů Berezina, Markeviče a dalších. V následujících dnech obdržela německá policie stovky trestních oznámení od podvedených investorů a dodnes přibývají další.

Když se vyšetřovatelé vydali v létě 2022 po stopě, narazili nejprve na německé podnikatele a manažery ze skupiny Luxburg Carolath. Ti tvrdili, že byli sami podvedeni, přičemž odkazovali na skupinu Rusů s falešnými jmény. Vyšetřovatelé to podle reportérů z Correctivu zatím považují za čistě ochranné tvrzení.

Falešný hrabě

Hlavním podezřelým je zmiňovaný Friedrich Ulrich Maximilian Johann Graf von Luxburg Fürst zu Carolath-Beuthen. Jeho známí jej popisují jako žoviálního muže, který kouří doutníky a má v oblibě si luxusní zboží. Zdá se, že má i jisté konexe – na jedné fotografii je s bývalým německým kancléřem Gerhardem Schröderem, na jiné pózuje vedle ázerbájdžánského velvyslance.

Ve skutečnosti nejde o žádného hraběte. Narodil se jako jeden z osmi synů zemědělce v Rittsteigu v Bavorsku a Von Luxburgové se od něho distancují. „Toho Friedricha neznáme a nikdy jsme s ním nebyli v kontaktu,“ řekla novinářům Correctivu rodina von Luxburg, což je malý šlechtický rod z Dolních Frank. Jeden z členů rodiny byl údajně vážně nemocný a krátce před svou smrtí v 90. letech minulého století adoptoval muže, kterému prý poté a zřejmě za peníze přenechal rodový titul.

Falešný hrabě strávil ve vězení celkem devět let. Rozsudek z roku 2006 má Correctiv se svými mediálními partnery k dispozici. Podle něj nabízel jménem fiktivní banky bezcenné investice a prodával akcie neexistující společnosti na výrobu systémů pro větrnou a solární energii.

Berlínské státní zastupitelství se domnívá, že falešný hrabě byl najat kvůli praní peněz společnosti Juicy Fields. Údajně obdržel tři až pět milionů eur. Zda jsou podezření opodstatněná, ukáže až soudní řízení.

Nepravý aristokrat byl zatčen v dubnu při mezinárodní razii proti organizátorům Juicy Fields, stejně jako Victor Bitner. Policie chtěla zatknout také Vitalije Markeviče, kterého hledala v Ruském domě v Německu, neboť tam měl zaregistrovanou adresu. Na místě po něm ale nenašli žádnou stopu. Podle prohlášení Ruského domu se tam Markevič zřejmě zaregistroval „podvodně nebo s použitím falešných dokumentů“.

Kde skončily peníze 

Vyšetřovatelé odhalili finanční toky Juicy Fields do rozsáhlých mezinárodních sítí. Peníze šly přes více než padesát společností v přibližně dvaceti zemích. Vklady putovaly nejprve na Kypr do banky iSX a dále do Litvy, na Maltu či do Estonska. Postupně byly většinou přeměněny na kryptoměny a jejich další směřování je nejasné.

Podle média Correctiv analýza toků kryptoměn ukazuje na spojení s Ruskem – asi pět milionů eur údajně proudilo přes různé mezistanice na kryptografickou burzu Garantex v Moskvě. Tato burza je v USA pod sankcemi, protože ji k přesunům peněz ve velkém využívají teroristé a zločinci. Jak ukazují zjištění investigativních novinářů, tato platforma má i vazby na ruskou vládu. Berezin a jeho partnerka si také koupili nemovitosti na Tenerife.

The post Juicy Fields: Podvod za miliardy korun s falešným hrabětem i českou firmou appeared first on investigace.cz.

Juicy Fields byl investiční podvod obrovských rozměrů, jenž se odehrával v letech 2020–2022. Strůjci platformy slibovali pohádkové výnosy z investic do léčebného konopí, které však ve skutečnosti neexistovalo. Podvedli 186 tisíc investorů, mezi nimiž jsou i Češi. Hlavní osnovatel celého podvodu nyní sedí ve španělském vězení. 

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

„Věřili jsme tomu všichni,“ vypráví investigaci.cz Adam (jeho pravé jméno redakce zná, přál si však zůstat v anonymitě) o svých zkušenostech s investiční platformou Juicy Fields. Studoval tehdy vysokou školu a chtěl si zajistit pasivní příjem, a tak na internetu hledal různé možnosti, kam by mohl investovat. Platforma Juicy Fields se objevila jako jedna z prvních nabídek ve vyhledávači. „Proces před mou první investicí byl extrémně dlouhý, pročítal jsem si recenze, zjišťoval informace, pronikal jsem do toho a hledal si vztah s tou značkou,“ říká. Recenzí sice nebylo moc, projekt Juicy Fields teprve začínal, ale podle Adama vypadala firma důvěryhodně. „Jejich obchodní strategie mi přišla legitimní, sledoval jsem také v telegramových skupinách, jak to vychází ostatním investorům. Juicy Fields se navenek i dost prezentovala, pořádala různé eventy a vypadala velice transparentně,“ popisuje. Pak přišla první investice. „Mou důvěru utvrdilo i to, že byli na českém Cannafestu,“ říká Adam.

Investování fungovalo následně: Poté, co se investoři přihlásili ke svému účtu na platformě Juicy Fields, mohli nakupovat virtuální sazenice lékařského konopí. Společnost tvrdila, že za každou zakoupenou virtuální sazenici vysadí pěstitelé skutečnou rostlinu na licencovaných farmách. „Nepamatuji si přesné částky, ale vím, že nejlevnější byla za 50 euro (kolem 1 200 korun českých, pozn. red.),“ popisuje Adam s tím, že investice se spolu s výdělkem vrátila za 108 dní.

Přečtěte si

V resortu na Kapverdách přišli o peníze také drobní čeští investoři

„Zisk činil třeba 15 eur navíc. Nebyl to zase tak velký výnos, ale ani malý. Aby člověk něco vydělal, musel do toho naházet hodně, nakonec tomu investor strašně rychle propadne a hází tam všechno,“ říká. Sám přišel asi o 15 až 20 tisíc korun. „Já byl z těch, kdo nepřišli o tolik, někteří tam rvali víceméně všechny své příjmy.“

Adam se po nějaké době přihlásil do takzvaného affiliate programu Juicy Fields, což znamenalo, že jejich značku propagoval a komunikoval s potenciálními klienty. Podle jeho slov vše opět vypadalo transparentně. „Sice jsme reálně nevěděli, kdo firmu založil, ale oni nám to dokázali tak dobře naservírovat, že nám to bylo vlastně jedno,“ líčí své zkušenosti.

Přes 180 tisíc podvedených

Jednoho dne se Adam marně pokoušel přihlásit ke svému kontu. Bylo to v červenci 2022, kdy napětí ve skupinách sdružujících investory Juicy Fields začalo narůstat. A protože žádnému z investorů nefungovalo přihlašování na platformu, znamenalo to, že se nemohli dostat se ke svým penězům. Pole léčivého konopí totiž pravděpodobně nikdy neexistovala.

Podle Europolu dosahují celkové škody způsobené nejen investicemi do falešné platformy pro pěstování konopí výše 645 milionů eur, což je v přepočtu více než 16,3 miliard korun. Skutečné škody však mohou být podstatně vyšší.

Do tohoto propracovaného Ponziho schématu totiž převedlo své finance přibližně 186 000 lidí. (Název se používá podle Charlese Ponziho, italského podvodníka v pyramidových schématech.) Kolik investorů pocházelo z České republiky, není jasné. Česká telegramová skupina čítá pár desítek členů. Švédský advokát Lars Olofsson, který oběti investičního podvodu zastupuje, má zhruba 4 500 klientů z celého světa, a jak sdělil investigaci.cz, kolem dvaceti klientů je z České republiky.

Kdo to celé vymyslel?

Za strůjce podvodu je považován Sergej Berezin, syn jaderných fyziků z Petrohradu. Na internetu vystupoval pod různými identitami – v rámci Juicy Fields zejména pod pseudonymem Paul Bergholt. Letošního dubna byl na základě španělského obvinění a následného zatykače vydaného Europolem zatčen v Dominikánské republice a nyní sedí ve španělském vězení.

Podle zprávy Europolu policisté z jedenácti zemí zatkli v dubnu celkem devět lidí. Během vyšetřování byly zabaveny nebo zmrazeny miliony eur – 4 700 000 eur na bankovních účtech, 1 515 000 eur v kryptoměnách, 106 000 eur v hotovosti, k tomu nemovitosti v hodnotě 2 600 000 eur. Orgány činné v trestním řízení rovněž zajistily několik luxusních vozidel, uměleckých děl, hotovost, různé komfortní předměty a velké množství elektronických zařízení i dokumentů. Akce se zúčastnili i policisté z České republiky. „Náš útvar v této věci prováděl pouze dílčí úkony, a to cestou Ředitelství pro mezinárodní policejní spolupráci Policejního prezidia ČR,“ sdělil investigaci.cz Jaroslav Ibehej, mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu.

The post Juicy Fields: Investoři do léčebného konopí přišli o miliardy korun appeared first on investigace.cz.

„Nabízíme krásný apartmán se dvěma pokoji, v luxusní rezidenci, ihned u moře…“ Takto začínal jeden z inzerátů, který nabízel investici do výstavby turistického resortu na Kapverdských ostrovech. Na podobné nabídky britského developera The Resort Group odpověděly tisíce lidí z několika evropských zemí, mezi nimi také zhruba 60 lidí z Česka. Peníze, které developer drobným investorům garantoval, ale přestaly před pěti lety na jejich účty přicházet.

O podrobnostech kauzy si s reportérkou Hanou Čápovou povídal Jiří Slavičínský.

Přečtěte si

V resortu na Kapverdách přišli o peníze také drobní čeští investoři

The post Podcast Odposlech: Kdybych byla jedním z investorů, měla bych vztek, říká o kauze The Resort Group reportérka investigace.cz appeared first on investigace.cz.

Britská developerská společnost The Resort Group nabízela investice do turistických resortů na Kapverdských ostrovech. Zlákala tisíce lidí z několika evropských zemí. Jenže peníze, které smlouvy drobným investorům garantovaly, přestaly před pěti lety docházet. Kauzu jsme popsali před rokem. Investigaci.cz se následně ozvali dva lidé z Česka, kteří se také bojí, že o své peníze nenávratně přišli.

Nedalo se na tom prodělat

„Budu mít slušný stálý příjem k důchodu,“ říkal si nyní čerstvý důchodce ze středních Čech, když v roce 2018 prostřednictvím The Resort Group investoval do bytu v turistickém resortu White Sands na ostrově Boa Vista. Tehdy právě končil s dosavadní prací a zvažoval, co dál. „V té době jsem přišel lehce k penězům, prodal jsem dobře nějaké akcie,“ vysvětluje, kde vzal 180 050 eur na nákup apartmánu. „Říkal jsem si, mám si koupit auto? Nebo něco jiného? Vždyť vlastně nic nepotřebuji.“ Nakonec se rozhodl pro investici do nemovitosti na Kapverdských ostrovech. Zalíbilo se mu, že by si díky ní nemusel po odchodu z dosavadního zaměstnání hledat už žádnou jinou práci.

Podle smlouvy měl totiž v prvních jedenácti měsících (po dobu výstavby resortu) dostávat 10 % ze své investice, přes 37 tisíc korun měsíčně. Následně měla společnost The Resort Group byt pronajímat a posílat mu část z toho, co vydělala – konkrétně přes 315 tisíc korun ročně. „Těch asi 26 tisíc korun měsíčně, které měly chodit, by mi k uživení stačilo,“ říká investor. „Plus nabízeli, že po zhruba šesti letech jim můžete nabídnout nemovitost k prodeji a oni jsou povinni ji od vás odkoupit.“ Podle odhadů The Resort Group z doby, kdy muž jejím prostřednictvím investoval, měla být cena bytu při prodeji zhruba o 1,7 milionu korun vyšší než jeho původní investice.

„Docela dlouho jsem o tom uvažoval,“ vrací se o šest let zpět. „Zdálo se, že se na tom nedá prodělat.“ Jako bonus The Resort Group nabízela, že investor bude moci přiletět každý rok na pětitýdenní dovolenou s bydlením zdarma „do svého“. „Já jsem o to moc nestál, ale manželka ano,“ vypráví. „Byla se na ostrově Boa Vista podívat s výpravou, kterou pro zájemce o investici několikrát do roka organizovala česká pobočka The Resort Group.“

Nechci být za joudu

Pár měsíců byl muž spokojen. „Peníze, procenta z investované částky, mi chodily od března 2018 do července 2019,“ popisuje. Od té chvíle už ale nepřišla ani koruna. „Jen jednou za půl roku mi přijde uklidňující e-mail, hezký, člověk by se nad ním rozplakal,“ říká. „Developer tvrdí, že výstavba se zastavila z vyšší moci. Že chce závazky dodržet, nedovoluje mu to ale momentální situace, nemá na to prostředky.“

Chování The Resort Group ho přimělo k tomu, aby čas od času na internetu hledal, co se o firmě píše. Nedávno takto narazil na článek Do resortu na Kapverdách investovaly tisíce lidí včetně Čechů. Peníze se ale nevracejí, který loni v květnu přinesla investigace.cz.

Přečtěte si

Do resortu na Kapverdách investovaly tisíce lidí včetně Čechů. Peníze se ale nevracejí

Právě to ho přimělo, aby se naší redakci ozval. „Na konci článku píšete: ‚Zda jsou čeští investoři s britskou developerskou firmou spokojeni, se nám prozatím nepodařilo zjistit.‘ Tak už podařilo – nejsem vůbec spokojen,“ napsal. „Také jsem investoval na Kapverdách a už delší dobu je mi jasné, že peníze jsou fuč.“

Redakce se zmíněným mužem mluvila, předložil dokumenty, jež se týkaly investice, respektujeme ale jeho přání zůstat v anonymitě. „Nemohu se smířit s tím, že jsem takhle naletěl a vyhodil čtyři miliony oknem,“ vysvětluje. „Nechci veřejně vystupovat jako jouda, nepotřebuji, aby mě někdo litoval, jak jsem blbý.“

Redakci se ozvala také žena, která do projektu White Sands na konci roku 2017 investovala 112 000 eur. Ani ona nechce zveřejnit své jméno. „Doplatila jsem na svoji velkou hloupost, naivitu, unáhlenost,“ říká. I ona předkládá několik dokumentů, ale vyprávět o tom, jak se o projektu dozvěděla a co si od něj slibovala, nechce. „Už se společností The Resort Group nechci zabývat, je to pro mě jen další sypání soli do rány,“ vysvětluje. „Děkuji za pochopení, už jsem to v sobě uzavřela.“

Této ženě slíbené peníze „pravidelně chodily jen v roce 2018, potom v roce 2019 asi ještě něco a od té doby neviděla jediné euro“. „Když přišel covid, byla to pro ně myslím skvělá výmluva,“ míní. „Vlastně jsou mistry v hledání výmluv a planých slibů. Celou dobu posílají nějaké průběžné zprávy, ve všech je ujištění o tom, že vše bude v pořádku, tvrdě na tom pracují a projekt bude úspěšně dokončen. Je to celé frustrující, s penězi jsem se rozloučila.“

Zkušenost Belgičanů a Britů

„Zaručená 7% návratnost z vašeho vkladu plus až 5 týdnů zdarma na slunci každý rok!“ zněl lákavý slogan společnosti The Resort Group ohledně privátních investic do turistických resortů na Kapverdách, souostroví ležícím západně od Afriky. Slogan visel i na českém webu této společnosti. Na to, že s přitažlivou nabídkou nemusí být vše v pořádku, upozornil redakci investigace.cz novinář z belgického investigativního pořadu Pano, spadajícího pod tamní veřejnoprávní televizi VRT.

Do kapverdských resortů podle zjištění belgických kolegů investovaly tisíce lidí z několika zemí Evropy. Avšak na jaře roku 2019 se do té doby pravidelné příjmy z investice snížily nebo zcela přestaly docházet. Britský developer The Resort Group tehdy rozeslal klientům dopisy, jež nedodržení závazků vysvětlovaly brexitem, nedostatkem bankovních institucí na Kapverdách nebo „regulačními změnami ve Spojeném království“.

Pořad Pano zjistil, že jednou z těch, kdo spolu s The Resort Group investoval, je i bývalá belgická tenistka Els Callens. V roce 2017 vložila stejně jako zhruba tři sta jejích krajanů peníze do obrovského luxusního resortu White Sands. Od Belgičanů dostala The Resort Group v přepočtu kolem 1,4 miliardy korun. Investigativní pořad Pano přinesl také satelitní snímky, z nichž bylo zřejmé, že stavba resortu sice začala, ale na pozemcích nedaleko pobřeží se nachází jen kostry několika budov. Podle kapverdské vlády byla výstavba zastavena už v roce 2017, protože The Resort Group nedostála dohodě, že bude projekt hotový do roku 2016.

Otazníky kolem The Resort Group se začaly množit již v roce 2016, kdy britská veřejnoprávní mediální stanice BBC popsala, jak společnost nabízí investice skrze penzijní fondy. Ve Velké Británii v té době proběhla reforma těchto fondů a toho využily i dvě poradenské firmy, jež patřily The Resort Group, aby pod záminkou nezávazné konzultace tlačily klienty k investicím na Kapverdách.

Britové ale měli štěstí. Jak belgickým novinářům sdělila vládní organizace The Financial Services Compensation Scheme (FSCS) odškodňující osoby, které investovaly do společností, jež nejsou schopné plnit své závazky, od roku 2014 tato organizace „obdržela více než tři tisíce pohledávek od klientů, kteří do The Resort Group investovali“. FSCS investorům, co skrze penzijní fond vložili do The Resort Group své finance, vyplatila do začátku roku 2023 víc než 1,5 miliardy korun.

Naopak belgická vláda činnost britských developerů jako chybnou nebo podvodnou nevyhodnotila. Před rokem tamní Economische Inspectie (Hospodářská inspekce) novináře informovala, že v roce 2022 obdržela deset stížností na neúspěšné investice do resortu White Sands, nenašla ale důkazy žádných „klamavých obchodních praktik“. Redakci Pano tato instituce posléze oznámila, že celou věc znovu prošetřuje.

Chci se omluvit všem, kdo věřili

Ve stejném roce, kdy o aktivitách The Resort Group informovala britská BBC, si společnost otevřela kancelář v pražském sídle kapverdského honorárního konzulátu na Novém Městě. Slavnostního otevření se mimo jiné účastnil i honorární konzul Kapverd v Česku Vladimír Trkal.

Deník E15 tehdy informoval, že za The Resort Group stojí realitní byznysmen Rob Jarrett, který „měl exkluzivní licenci na prodej bytů amerického prezidenta Donalda Trumpa z jeho mrakodrapu v Torontu“. „Jarrett založil The Resort Group v předvečer ekonomické krize v roce 2007. Přesto už na Kapverdách stihl postavit dva pětihvězdičkové resorty o více než 1 600 pokojích,“ psal deník pochvalně. „Dosavadní investice tam činily jedenasedmdesát milionů eur. Tři luxusní ubytovací areály tam aktuálně staví, dalších pět připravuje. Až se celý projekt dokončí, bude mít skupina v portfoliu přes 6 400 pokojů.“

V médiích také vycházely rozhovory se šéfem obchodního rozvoje The Resort Group v Evropě Pierrem-Philippem Möllerem, jenž zároveň zodpovídal i za českou pobočku společnosti. Z Nizozemska do Česka Möller přesídlil v roce 2007, založil zde firmu IQ Fund Management. Zástupcem The Resort Group pro střed a východ Evropy se stal v roce 2014. Jeden z rozhovorů na serveru penize.cz nesl v roce 2017 například název: The Resort Group: Garantované zhodnocení a dovolená k tomu.

O šest let později už ale Pierre-Philippe Möller tak optimistický nebyl. „Chci se omluvit všem, kteří investovali – nejen na belgickém trhu, ale všem, kdo v The Resort Group věřili,“ řekl před rokem belgickým novinářům.

Jeho odpovědi pro české médium ale tehdy nebyly tak upřímné jako pro belgické. Tvrdil, že v Belgii sice vůči svému zaměstnavateli zaregistroval negativní odezvu, je ale přesvědčen, že jakmile se stavební práce na resortu White Sands obnoví, všechno bude zase v pořádku. Koronavirová pandemie podle něj zastavila nejen výstavbu nového resortu, ale i činnost těch již existujících. „Slyšel jsem, že u některých plateb dochází ke zpoždění. Pokud však nejsou peníze vyplaceny nyní, částka se akumuluje a bude vyplacena později,“ řekl Möller před rokem investigaci.cz. Podle našich informací investovalo do projektu White Sands 75 až 80 Čechů, celková suma se pohybuje kolem jedenácti milionů eur.

A jak dokládají svědectví dvou českých drobných investorů, žádné platby dosud neproběhly. Žena, s níž investigace.cz mluvila, se obrátila na českou Asociaci pro transparentnost investičního trhu. Žádnou radu ale zatím nedostala. „Jsou tak zaneprázdnění, že to na akci nevidím,“ říká. „Každopádně v Česku nemáme žádnou vládní instituci, která by se tím mohla zabývat, takže šance na nějaké odškodnění je nulová.“ Předseda výkonné rady zmíněné Asociace Jan Eisenreich investigaci.cz slíbil, že když mu dáme čas, na kauzu The Resort Group se podívá.

„Žádný zázrak si neslibuji,“ říká už výše citovaný investor, který se investigaci.cz ozval. „The Resort group je britská společnost registrovaná na Gibraltaru. I kdybychom se my, poškození z Česka, dali dohromady a obrátili se na soud, budou nás právníci stát hodně peněz a možná umřeme dřív, než se to vyřeší. Mohu jen věřit tomu, že to jednou přece jen dostaví.“

Navzdory popsanému jsou apartmány The Resort Group stále inzerovány na nejnavštěvovanějším českém realitním serveru sreality.cz, stejně jako na serveru reality.idnes.cz. „Krásný apartmán, 2 pokoje, v luxusní rezidenci, ihned u moře, na ostrově Boa Vista, Kapverdy,“ nabízí realitní kancelář Sea Investments a její inzerát dál láká: „Resort se nachází přímo u oceánu a je obklopen luxusem.“

Jednatel Sea Investments Amar Veliu říká, že o problémech lidí, kteří s The Resort Group investovali do projektu White Sands na Boa Vista, nic neví a není to ani jeho věc. „Nic jsme tam zatím neprodali. Máme to přes pána, který nás kontaktoval jako developer. Smlouvu s klientem si řeší on, my jsme jen zprostředkovatelé. Pokud mu dohodíme klienta, vyplatí nám nějaká procenta,“ tvrdí Veliu a současně slibuje, že do následujícího dne „sežene kontakt na pána, který developera zastupuje“. Pokusy dovolat se druhý den na jeho mobilní telefon jsou však marné, krátce po zazvonění jednatel Sea Investments telefon opakovaně vypne.

(EDIT: 30. 4. 2024 v 11,30 hod. jsme doplnili odpovědi Pierre-Philippa Möllera na otázky investigace.cz, které zaslal až po uzávěrce)

The post V resortu na Kapverdách přišli o peníze také drobní čeští investoři appeared first on investigace.cz.

Investigace.cz publikovala letos v zimě sérii článků o dánském náboženském hnutí Dům Otce, neboli Faderhuset, které se na podzim roku 2016 přestěhovalo do Česka. O komunitu, která si koupila několik nemovitostí na severu Čech, se zajímají dánské i české úřady kvůli jejímu přístupu k výchově dětí. Po dotazech, co si o vyšetřování myslí, ale členové Faderhuset svorně mlčí. Navíc se momentálně zbavují dvou ze svých českých nemovitostí a vysoce postavení členové společenství údajně odjeli na dovolenou do Jižní Afriky. Co všechno se za posledního půl roku v Domě Otce změnilo? Co nového jsme se o něm dozvěděli my? A jaké jsou další plány tohoto nového náboženského hnutí v Česku?

Rozhovor s redaktorkou investigace.cz Mahulenou Kopeckou. Dostupný na všech podcastových platformách.

The post Podcast ODPOSLECH: Stahuje se dánské náboženské hnutí Dům Otce z Česka? – rozhovor appeared first on investigace.cz.

Bohatý dánský podnikatel Lars Henrik Kristiansen žil svůj život v rychlém tempu. Před jedenácti lety se ale vše změnilo, neboť potkal vůdkyni náboženského hnutí Faderhuset (Dům Otce) a následně se s ní oženil. Manžel Ruth Kristiansen hraje od roku 2014 v oficiálně zaniklém dánském náboženském hnutí, jež přesídlilo do Česka, jednu z hlavních rolí.

Byl bohatý, velmi úspěšný a myslel si, že žije šťastný život. Ten se mu ale údajně obrátil naruby v létě roku 2012. Tehdy totiž Lars Kristiansen narazil na informace o Straně svobody, dánském politickém uskupení propagujícím „rodinné hodnoty“ a kritizujícím třeba právo na umělé přerušení těhotenství. Kristiansen začal se skupinou okamžitě sympatizovat a rozhodl se, že vyrazí do města Bandholm na ostrově Lolland, aby hnutí navštívil.

Zakladatelka zmíněné politické strany Ruth, tehdy ještě s příjmením Evensen, ho prý srdečně přivítala. O několik let dříve se proslavila tím, že koupila a nechala zdemolovat budovu v kodaňské čtvrti Nørrebro, která dlouhá léta fungovala jako místo setkání kodaňských aktivistů a anarchistů. Čin vyvolal silnou reakci dánské veřejnosti a proti bourání domu protestovaly tisíce lidí.

Přečtěte si

Stahuje se dánské náboženské hnutí Dům Otce z Česka?

Od té doby dánská média několikrát psala o jejím náboženském hnutí Faderhuset a také o tom, že skupina týrá děti. To ale Lars zřejmě nevěděl, mnoho let totiž žil v Londýně a Singapuru a dánská média nesledoval.

Z komunity v Bandholmu byl však okamžitě nadšený. „Připadalo mi to fantastické, nikdy jsem nepotkal tak šťastné, oddané a radostné lidi, kteří se mají navzájem upřímně rádi a mají rádi i mě jako hosta,“ vyprávěl o několik let později v rozhlasovém pořadu dánské stanice Radio24Syv. Jeho pobyt v Bandholmu obrátil naruby nejen jeho život, ale i hierarchii a chod ekonomiky samotného Domu Otce.

V roce 2014 se Lars s Ruth Evensen oženil. Příjmení nového chotě přijala nevěsta i její dva synové z předchozího manželství. Lars se tak postupně stal důležitou součástí vedení Faderhuset a významné místo získal i na kanálu Ruth TV na Youtube, kam křesťanská vůdkyně nahrává videa o víře a svých názorech na svět.

Podle dánského novináře Sebastiana Abrahamsena, s nímž investigace.cz při mapování hnutí Faderhuset spolupracovala, byla postava Larse dlouho záhadná. Najít jeho fotografii v médiích se jevilo jako skoro nemožné. „Byznysmen žil dlouhou dobu v zahraničí, než začal mít po krk kvapného stylu života, v němž neviděl žádný smysl,“ píše Abrahamsen.

„Dlouhán Lars“

Matka mu zemřela v době, kdy byl ještě dítě. Vyrůstal se svým bratrem a otcem Ibem Mogensem Kristiansenem, jenž podnikáním a investicemi vydělal v průběhu let miliony dánských korun.

Touha vytvořit si vlastní lukrativní byznys pronikla i do výchovy malého Larse. O jeho otci se v médiích skoro nepíše, ale podle zdrojů dánských novinářů získal finance i obchodováním se stavebními parcelami nebo investicemi a nákupem cenných papírů.

Ze vzpomínek Larsových přátel z mládí vyplývá, že se otec s oběma chlapci přestěhoval do Španělska, kde „dlouhán Lars“, jak se mu kvůli jeho výšce přezdívalo, vystudoval gymnázium a stavební inženýrství. Ve dvaceti letech se vrhl do podnikání a postupně se stal ředitelem či členem představenstev ve více než 25 společnostech. V průběhu 90. let se pustil i do investic. Jedna ze stop objasňujících jeho podnikatelské aktivity vede ke starému inzerátu v anglickém časopise.

Investice do vynálezů

„V březnu má být do vody spuštěna ponorka bez posádky,“ začíná technicky zaměřený článek v jarním čísle časopisu Sea Technology z roku 1995. Dva mladí dánští inženýři se tehdy pokoušeli sestrojit podvodní bezpilotní zařízení, jež by umožnilo průzkum mořského dna. Vynálezci požádali o finance Evropskou unii, obrátili se i na dánské veřejné zdroje, peněz ale nakonec potřebovali daleko více.

Podle zjištění deníku Jyllands-Posten zmíněný článek přilákal několik nových investorů. Jedním z nich byl i Lars Kristiansen. Společně s dalšími vložili do projektu několik milionů dánských korun. Díky těmto financím se vynálezci vypravili do Afriky, kde pracovali na vývoji podmořské technologie určené k hledání diamantů. Zařízení, jež mělo prozkoumat mořské dno, se ale nikdy nedočkalo takového úspěchu, v jaký investoři doufali.

Přečtěte si

Kontroverzní náboženské hnutí našlo útočiště v Česku

Lars se následně přestěhoval do Londýna a přijal místo u auditorského giganta, firmy Arthur Andersen. Podle zdrojů dánských novinářů tu potkal ženu indického původu, s níž měl dvě dcery. V investování do různých společností pokračoval i ve Velké Británii.

„Larse si pamatuji jako obětavého člověka, který miloval vynálezy,“ řekl dánským novinářům člověk, jenž s ním zasedal v představenstvu jedné tenkrát začínající společnosti. Té se ale nedařilo a Lars časem přestal na projekt přispívat.

Dlouhá léta také investoval do podniků souvisejících se stomatologií. V roce 2000 byl spolumajitelem firmy SC Dental Innovation Ltd. Ta byla registrovaná v daňovém ráji na Britských Panenských ostrovech, jak vyplývá z uniklých dokumentů v projektu Pandora Papers. Společnost fungovala zřejmě jen do roku 2012.

Doktor a podvodnice

Když v polovině 90. let zemřel Larsův otec, odkázal veškerý majetek svým synům a fondu IMK Almene Fond (IMKAF), který dnes disponuje jměním v hodnotě více než 160 milionů dánských korun (téměř 519 milionů korun) a vlastním kapitálem ve výši 134 milionů dánských korun (přes 434 milionů korun).

Deník Jyllands-Posten píše, že Larsův otec Ib Mogens Kristiansen pocházel ze skromných poměrů. Postupem času zbohatl a založil zmíněný fond. Od 90. let Lars i mladší bratr zasedali v jeho správní radě a pomáhali tak rozdělovat miliony korun na různé projekty, které IMKAF finančně podporoval hlavně v oblasti zdravotnictví.

Fond se však připletl i do několika znepokojivých kauz. V roce 2005 informovala dánská média o tom, že IMK Almene Fond daroval 20 milionů dánských korun na zdravotnické centrum zaměřující se na alternativní medicínu, kde měl pracovat kontroverzní lékař Søren Ventegodt. Tomu fond dával peníze několik let. Lékař byl později obviněn z provádění pochybných zdravotnických zákroků i sexuálního zneužívání pacientky formou líbání jejích genitálií, což označoval za „vaginální akupresuru“. Odsoudili ho ke třiceti dnům odnětí svobody a zákazu výkonu lékařské praxe do odvolání.

Přečtěte si

Po českých stopách kontroverzního hnutí Dům Otce

Místopředseda IMKAF tvrdil, že peníze na projekt zdravotnického centra pocházejí ze závěti bohatého Dána, jehož identita je veřejnosti neznámá. Tak se rodina vyhnula přímému spojení s obviněným lékařem.

Fond rovněž investoval do léčby bulimie v soukromé nemocnici. V roce 2005 poskytl grant ve výši pěti milionů dánských korun vědkyni Mileně Penkowé, jež se zabývala výzkumem mozku. O pět let později se ukázalo, že finance šly místo vědeckého zkoumání na její osobní výdaje, žena byla navíc obviněná z falšování výsledků výzkumu a zpronevěry. O pár let později vědkyni odebrali doktorát a kodaňský soud ji uznal vinnou z padělání.

„Je těžké být zamilovaný…“

Lars žil nadále střídavě v Londýně a Singapuru a neměl v plánu se do Dánska vracet. Do rodné země nakonec přicestoval na konci léta 2014. Náboženskou komunitu Dům Otce i partaj Strana svobody objevil náhodou na internetu.

Podrobnosti o tom, jak se s Ruth seznámil, prozradila šťastná dvojice v rozhlasovém pořadu stanice Radio24Syv. Mikrofony byly umístěné co nejblíže u sebe, aby se pár mohl objímat. „Je těžké být zamilovaný,“ poznamenal v rozhovoru Kristiansen.

Když se Lars poprvé setkal s Ruth a dalšími členy Faderhuset, údajně si povídali až do hluboké noci. Tehdy sice věřil v Boha, ale ne v Ježíše. Byl to však Ježíš, kdo mu prý změnil život. Společenství v Bandholmu ho uchvátilo a svůj život najednou viděl v nové perspektivě. „Už mě nebavilo sedět doma a koukat na fotbal nebo se chodit večer ven opíjet,“ prozradil v rozhovoru pro zmíněnou dánskou rozhlasovou stanici. Podle bývalých přátel i dlouholetých obchodních partnerů se po setkání s Faderhuset jejich kontakty s Larsem přerušily.

V té době byla Ruth už 40 let vdaná za Knuta Evansena, pastora a spoluzakladatele Domu Otce. Křesťanská vizionářka, která kritizovala cizoložství a hlásala, že rozvod je cestou do pekel, se nakonec bez problémů rozvedla. A to i navzdory krédu ze své autobiografické knihy z roku 2010: „Láska není v první řadě cit, ale postoj, kdy jste si slíbili věrnost, a tohoto rozhodnutí se musíte držet.“ Kniha se jmenovala „Ruth — ještě není konec“ a skutečně to konec nebyl.

Několik měsíců po rozvodu totiž Ruth a Lars uspořádali velkou svatbu v hotelu Bandholm, provozovaném členy Domu Otce. Pár ale nebyl oddán úřady, protože se nechtěl podřídit státu ani oficiální církvi.

Firmy a podniky Domu Otce

Hotel v Bandholmu náboženská komunita koupila ve zchátralém stavu, ale časem se z něj stal úspěšný podnik. Jeho vlastnictví bylo převedeno na společnost Thorpe Holding, tehdy patřící právě Larsovi. Členové Faderhuset v hotelu také pracovali, avšak v roce 2019 jej Larsova společnost prodala.

Thorpe Holding vlastnila v letech 2016 až 2017 jedna z členek Faderhuset, následně to byl Lars. Letošního února krátce po vydání série článků o Faderhuset deníkem Jyllands-Posten a investigací.cz ho ale v této roli vystřídal jeho nevlastní syn Joseph Kristiansen. Pod Thorpe Holding spadá několik společností spojených s Domem Otce, například společnost Reveal IT či firma Funk Service. Na Thorpe Holding je napojeno také několik firem v Česku, přes které tu skupina Dánů vlastní nemovitosti, v nichž členové Faderhuset bydlí.

Autor původního textu: Sebastian Abrahamsen
Autorka české verze: Mahulena Kopecká

Autorka úvodní grafiky: Lenka Matoušková

The post Jak si Dům Otce omotal boháče kolem prstu appeared first on investigace.cz.

Investigace.cz publikovala letos v zimě sérii článků o dánském náboženském hnutí Dům Otce (Faderhuset), které se na podzim 2016 přestěhovalo do Česka. O komunitu, jež si koupila několik nemovitostí na severu Čech, se zajímají dánské i české úřady kvůli jejímu přístupu k výchově dětí. Po dotazech, co si o vyšetřování myslí, ale členové Faderhuset svorně mlčí. Navíc se momentálně zbavují dvou ze svých českých nemovitostí a vysoce postavení členové společenství údajně odjeli na dovolenou do Jižní Afriky.

„Nemohli jsme se dočkat, až začne naše série videí o Skutcích apoštolů. Jde o velmi vzrušující a fascinující část Bible,“ říká upravená dvaasedmdesátiletá dáma v jednom ze svých videí na youtubovém kanále Ruth TV. K šíření náboženské víry vycházející z křesťanství často využívá právě tento formát. I tentokrát vysvětluje své zaujetí Biblí, zatímco vedle sedící manžel Lars Kristiansen přitakává a pevně ji drží kolem ramen. Za dvojicí jsou vyrovnané pro ně typické stříbrné dekorace a květináče s pokojovými rostlinami. Těžké závěsy, tapety s ornamenty a bílé lilie rovněž patří k nedílné součásti všech interiérů, kde videa Ruth Kristiansen vznikají. 

Poté, co se skupina okolo Faderhuset usídlila v Česku, nakoupili Kristiansenovi několik tuzemských firem a přes ty zase nemovitosti v obcích na severu Čech. Podle dostupných informací Dánové do jisté míry splynuli s místními, ale nikdy se do vesnických komunit úplně nezačlenili a drželi se spíše stranou. To nám potvrzují také lidé z jejich okolí.

Řadu adres spojených nějakým způsobem s Domem Otce jsme navštívili letos v únoru. Od té doby se situace okolo tohoto náboženského hnutí výrazně změnila. Zájem médií probudil reakci dánských i českých úřadů a v podnikatelské struktuře kolem Kristiansenových došlo ke změnám. Nedávno jsme také odhalili několik nových nemovitostí, jež patří rodinám z Faderhuset.

Přečtěte si

Kontroverzní náboženské hnutí našlo útočiště v Česku

Informace z veřejně dostupných zdrojů ukazují, že několik budov vlastněných členy hnutí je momentálně inzerováno k prodeji. Další rodiny z Faderhuset jsou majiteli domů v okolí obce na Českolipsku, kde se syn Ruth, Joseph Kristiansen, stará o farmu a zemědělské pozemky.

Dánské i české úřady se o Dům Otce začaly zajímat v souvislosti se spekulacemi ohledně psychického i fyzického týrání dětí, k němuž má v komunitě docházet. 

Jak ale informoval server Seznam Zprávy, policie případ možného porušování zákona při výchově dětí odložila. Členové hnutí, s nimiž se reportérky invetigace.cz před týdnem setkaly, se k případu vyjadřovat nechtěli. Vysoce postavení představitelé Domu Otce nereagovali ani na dotazy našeho kolegy, dánského novináře Sebastiana Abrahamsena z deníku Jyllands-Posten.

Statek u rybníka

K farmě, kde hospodaří Joseph Kristiansen, se jede po úzké, snadno přehlédnutelné cestě vedoucí lesem, loukami a okolo rybníka. Firma Dynamic Cloud, s.r.o. koupila tuto nemovitost u České Lípy v roce 2020 od manželů provozujících ekologickou farmu. V následujících letech Kristiansenovi skoupili i přilehlé pozemky. Teď tu mají vinici, několik skleníků, stádo krav i zahradu s kukuřicí a slunečnicemi.

Na malebnou usedlost se nedávno přestěhoval mladý dánský pár — vnuk Ruth, Daniel Kristiansen, a jeho přítelkyně Debbie. Na svůj kanál na sociální síti TikTok, kde působí jako „křesťanští influenceři“, přidali několik videí ze života na farmě. Lze z nich vysledovat, kdo se na této adrese vyskytuje. Kromě dospělých tu čas tráví i skupina starších dětí a teenagerů.

Podle místního starosty je na usedlosti nahlášeno celkem 18 obyvatel, přesněji řečeno čtyři rodiny, z nichž každá má mít tři až čtyři děti. Ty ovšem do tamní školy nechodí, což starosta uvedl pro Seznam Zprávy.

Z tiktokových videí Daniela a Debbie vyplývá, že hospodář Joseph Kristiansen se svou ženou Naomi odjeli na dovolenou do Jihoafrické republiky. „Než se vrátíte, budou ty hrozny doufám velké,“ směje se Daniel na svého otce Josepha. Nepřítomnost majitelů farmy potvrzuje rovněž tmavovlasý Dán, s nímž jsme mluvily. „Kristiansenovi tu nejsou. Jsou na dovolené,“ odpovídá s nervózním úsměvem. Další podrobnosti prozradit odmítá. Když mu nabídneme vizitku, aby se nám případně mohli ozvat, pokud se budou chtít ke kauze výchovy dětí vyjádřit, odvětí, ať ji necháme u silnice ve schránce. Ze stodoly na nás vykoukne mladší tmavovlasý chlapec ve věku asi deseti let. Za domem sedí starší světlovlasá žena ve vzorovaném letním oblečení. Zda je to samotná Ruth Kristiansen, nelze z dálky rozpoznat.

Na farmě se kromě těchto osob vyskytuje několik dalších lidí. Je tu třeba mladá světlovlasá dívka ve volném tmavém oblečení a dospělí muži a ženy, kteří pracují na přilehlých pozemcích. Na zápraží domu stojí kočárek.

Podle místních skupina Dánů nijak nevyčnívá. Pár obyvatel z okolí potvrzuje, že dokud se o Domu Otce nezačalo psát v médiích, nikdo v obci o náboženské komunitě nic nevěděl. Členové Faderhuset se ale úplně neizolují, nedávno se prý teenageři z farmy objevili v místní hospodě.

Žena, která ve vesnici bydlí už několik let, nám vysvětluje, že dříve byly pozemky okolo farmy veřejně dostupné. „Jezdilo se tam na kolech, bylo to tam velice hezké. Ti Dánové, co to koupili, to ale celé oplotili… Už to tam tak hezké není,“ podotýká s tím, že popsaná oblast se pro místní uzavřela.

Na jednom ze sousedních pozemků pak potkáme šedovlasého muže. „Jsou to slušní, pracovití lidé,“ odpovídá na otázku, zda dánskou komunitu zná. „Za ty tři roky, co tu žijí, jsem nikdy neviděl, že by dětem ubližovali, ty jsou tam spokojené,“ zdůrazňuje a dodává, že skupina zastává určité hodnoty týkající se třeba pracovitosti. „Jsou to úplně normální lidi,“ souhlasí žena, která s mužem nastupuje do auta.

Zámeček na prodej

Na konci dubna a začátkem května se na webu Sreality.cz objevily inzeráty nabízející ke koupi dvě z nemovitostí, jež Kristiansenovi vlastní přes firmy Dynamic Cloud, s.r.o. a NEJDOMY, s.r.o.

K prodeji je inzerována rozlehlá budova v obci Velký Valtinov. „Chateau Velký Valtinov“ prošel v posledních třech letech rekonstrukcí a dekoraci budovy měla provést skandinávská designérská společnost Josephiné’s decor.

Právě tato značka je spojená s Ruth Kristiansen a její zálibou v dekoracích. Ruth mívala obchod s bytovými doplňky a okrasnými předměty v Jablonci nad Nisou, nedaleko adresy z její webové stránky. V příspěvku na webu lze vidět fotografii výlohy obchodu i ceduli s českými nápisy.

Rozlehlé panství ve Velkém Valtinově měla podle starosty obce navštívit policie, informoval o tom server Seznam Zprávy.

Cena velkovaltinovského sídla se podle inzerátu snížila z 34 900 000 na 29 900 000 korun. Zveřejněné informace byly podle webu realitní kanceláře aktualizovány letošního 11. července.

„Jenom tu pracuju.“

Druhou k prodeji inzerovanou nemovitostí je vila v obci Cvikov. Její součástí by měly být čtyři zrekonstruované apartmány, rozlehlá půda a zahrada. 

Před vilou stojí opřené kolo. Od února, kdy tu reportéři investigace.cz a dánského deníku Jyllands-Posten byli naposled, prošel dům viditelnými opravami. Opodál se také pořád válí pytle plné stavebního odpadu. Za vilou stojí dvě auta, několik oken je otevřených dokořán a zevnitř nemovitosti je slyšet hukot vysavače.

Podle inzerátu má majitel budovu využívat jako zázemí pro svou IT firmu. Mohlo by jít o společnost Reveal IT. Tomu nasvědčuje i fakt, že v jedné z přízemních místností se nacházejí kabely a velký monitor. Reveal IT spadá pod dánskou firmu Thorpe Holding ApS. Majitelkou této společnosti bývala v letech 2016 až 2017 členka jedné z rodin pohybujících se v blízkosti Faderhuset, následně ji vystřídal Lars Henrik Kristiansen. Letos v únoru převzal štafetu jeho nevlastní syn Joseph. K převodu na Josepha došlo krátce po zveřejnění prvních odhalení deníku Jyllands-Posten a investigace.cz.

Přečtěte si

Po českých stopách kontroverzního hnutí Dům Otce

Po zazvonění vykoukne z okna blonďatý mladík, který se objevuje i v některých videích „influencerů“ Daniela a Debbie. Když se zeptáme na Kristiansenovi, něco zamumlá a zmizí. Po chvíli se však otevřou hlavní dveře a na prahu stojí starší žena s brýlemi. „Mám hodně práce,“ odvětí na naše dotazy, ale naznačí, abychom počkali. Následně se objeví vysoký blonďatý muž, jehož fotku jsme viděly také na facebookovém profilu Josepha Kristiansena. „Tak co chcete?“ reaguje. Když se ptáme po Kristiansenových, odpoví: „Nemá to se mnou nic společného. Já tu jenom pracuju, takže vám k tomu opravdu nemám co říct.“

Orchideje jako poznávací znamení

Na základě veřejně dostupných informací jsme zjistily, že další dánská rodina úzce propojená s Domem Otce žije ve Cvikově, a to necelý kilometr od vily nabízené k prodeji. Budovu firmy SEVEN Capital, s.r.o., kde jako jednatel působí Joseph a jako společník Lars Kristiansen, nacházíme v úzké uličce plné domů s oprýskanou omítkou. Na schránce je rukou napsaná cedulka se jménem muže, jenž podle deníku Jyllands-Posten patří ke komunitě Faderhuset.

Po zazvonění ale nikdo nereaguje. Okny lze vidět stejnou výzdobu jako v jiných domech nějak spjatých s Ruth Kristiansen, tedy typické bílé orchideje a stříbrné dekorace. Mladá žena ze sousedního domu nám vysvětluje, že do domu jezdí různí lidé a noví majitelé vlastní nemovitost už asi rok. Přes den se prý doma moc nezdržují, spíš až k večeru.

Další dánské rodině patří od roku 2020 nemovitost v blízkosti České Lípy. Jistá žena z této rodiny měla důležitou pozici v době, kdy hnutí Dům Otce vlastnilo hotel Bandholm v dánské obci Lolland. V dánském obchodním rejstříku byla uvedena jako majitelka firmy Bandholm Holding a v letech 2016–2017 vlastnila i firmu Thorpe Holding.

Dům se nachází v maličké vesnici. Obklopují jej stromy a vysoké keře, takže ze silnice není skoro vidět. U budovy nestojí žádné auto a brána vedoucí na příjezdovou cestu je otevřená.

Sousedka odnaproti nám říká, že dánskou rodinu, která neumí česky, moc nezná. „Přes den většinou nejsou doma a vracejí se až navečer, třeba po šesté hodině. Je to taková mladší rodina, okolo čtyřiceti. Neznám se s nimi, občas se pozdravíme, jinak se s nimi moc nestýkám,“ vysvětluje. Podle jejích dalších slov mají asi patnáctiletého syna, ten ale před časem odjel někam na prázdniny.

Křesťanští influenceři

Vnuk Ruth, Daniel Kristiansen, je se svou přítelkyní Debbie na TikToku velmi aktivní. Krátce poté, co deník Jyllands-Posten přišel se sérií článků o Domu Otce, se mladí lidé přestěhovali z luxusního bytu v centru Kodaně do Jihoafrické republiky, kde podle dánských novinářů mají Kristiansenovi příbuzné. Tady strávili několik měsíců. Z příspěvků na TikToku je však zřejmé, že před pár týdny přesídlili do Česka.

Experti oslovení dánskými novináři vyhodnotili videa mladého páru jako přinejmenším znepokojivá. Podle jejich názorů se mladí lidé nejspíš pokoušejí o nábor nových členů a svým způsobem jde o misionářskou práci se silně náboženským obsahem, zaměřenou především na děti.

Přečtěte si

Podcast ODPOSLECH: Kontroverzní náboženské hnutí v Česku – rozhovor

Na TikToku Daniela a Debbie jsou momentky z jejich osobního života či kuchařské recepty, to vše proložené modlitbami, pasážemi z Bible i názory na víru a náboženství. Nechybí ani kritika současné západní společnosti, popkulturu označují za dílo Satanovo. Podle novináře Sebastiana Abrahamsena z deníku Jyllands-Posten sdíleli i své telefonní číslo a nabádali sledující, ať se jim ozvou, aby se mohli případně setkat a popovídat si o víře osobně.

Pár prostřednictvím TikToku reagoval letos v únoru i na otázky dánských novinářů. Video zveřejnili poté, co deník Jyllands-Posten a investigace.cz publikovali sérii článků o Faderhuset. Daniel a Debbie v něm zdůraznili, že se přes TikTok do Domu Otce rozhodně nesnaží nikoho nalákat. Tvrdí, že nevyrůstali v žádné „sektě“, že Faderhuset skončil před deseti lety (v Dánsku bylo hnutí oficiálně rozpuštěno v roce 2013, pozn.red.) a od té doby nemají se skupinou nic společného.

Kde se teď nachází samotná Ruth Kristiansen se svým mužem Larsem, se neví. Dříve bývali velmi aktivní na svém kanálu na Youtube. V posledních měsících však vydali jen několik málo videí, mimo jiné o médiích a propagandě.

The post Stahuje se dánské náboženské hnutí Dům Otce z Česka? appeared first on investigace.cz.

Se sociologem Danielem Prokopem o tom, že lidé vydávají čím dál větší část svého příjmu na bydlení. Příspěvek na bydlení by podle něj měl víc zohledňovat reálný nájem v místě. A také to zda jsou lidé chudší nebo bohatší, kolik jím po zaplacení bytu zbyde. Z bytu použitelných k nájmu by se měla bez ohledu na to, zda jsou pronajaté nebo ne, odvádět daň z příjmů, přičemž za příjem by se považovala cena obvyklá v lokalitě. Platíme za bydlení víc, než bychom měli? Jak by se měla změnit daň z nemovitosti? A vystěhuje se Praha na venkov?

Rozhovor Hany Čápové se sociologem Danielem Prokopem. Dostupný na všech podcastových platformách.

The post Podcast ODPOSLECH: Proč si lidé nemohou dovolit vlastní bydlení – rozhovor appeared first on investigace.cz.

V jaké chvíli se z podnikatele s nemovitostmi stane obchodník s chudobou? U koho končí miliony státního podniku Česká pošta? A je výstavba rodinných domů veřejným zájmem? Nejenom tyto otázky postupně zodpoví tři příběhy, kterým se věnuje druhý díl podcastu ze série Komu patří Česko.

Rozhovory s reportérkami investigace.cz Mahulenou Kopeckou, Kamilou Plzákovou a Gabrielou Jezberovou. Dostupné na všech podcastových platformách.

• Zedníkovy majetky v Mostě. Nákup bytů jako způsob, jak si vydělat? (00:00)
• Po stopách peněz České pošty do daňových rájů (10:06)
• Od obytných domů ke skládce odpadu – příběh nevydařené spekulace s půdou v Černolicích (29:34)

The post Podcast ODPOSLECH: Komu patří Česko, díl 2. – rozhovory appeared first on investigace.cz.