Rusové shánějí osobní údaje tisíců lidí, jež považují za Putinovy nepřátele. Tato data pak zveřejňují na internetu s cílem podnítit davy prezidentových příznivců, aby „nepřátele“ obtěžovali a psali jim nenávistné zprávy. Tomu se říká doxing a na „doxovací Wikipedii“ jsou uvedena jména z mnoha zemí včetně Slovenska, České republiky a Maďarska, jak popsali novináři z webu VSquare. 

Katerynin manžel Oleksij (jména byla změněna) se v prvních dnech války dobrovolně přihlásil do ukrajinské armády. Kateryna má stále v paměti jeho odchod z domova v uniformě, kterou předtím nikdy nenosil, a s batohem vypůjčeným od kamaráda.

O několik měsíců později spolu mluvili naposledy. Poté se jejich kontakt přerušil. Po nějaké době Kateryna obdržela oficiální informaci: Oleksij zmizel na frontě.

Kateryna nic nezveřejnila. Spolu s dalšími rodinami se v tichosti snažila získat další zprávy o jednotce svého muže: „Časem jsme už měli jména celé brigády, porovnávali jsme místa zmizení, kontrolovali souřadnice,“ řekla novinářům.

Pátrání však skončilo bezvýsledně.

Na Facebooku Kateryna narazila na Oleksijovu fotografii, kterou nahrála neznámá žena. V popisku pod fotkou se rusky píše, že muž je hledaný. Kateryna dotyčné napsala: „Odkud znáte mého muže? Proč zveřejňujete jeho fotografii na internetu? Proč je hledaný?“

Nato účet neznámé okamžitě zmizel.

O týden později zaznamenal syn Kateryny a Oleksije výhrůžky po telefonu. „Už vám nezbývá moc času, Ukronáckové.“ „Brzy si pro vás přijdeme, buďte opatrní.“

Všechny vzkazy byly napsané v ruštině a pokaždé přicházely z neznámého čísla.

Dnes je Kateryna přesvědčená, že její manžel je už tři roky v ruských věznicích. Nemá s ním žádný kontakt.

Proč jí i synovi ale někdo vyhrožoval? Kateryna nezná odpověď. Ví však, že nebyla jediná, komu se něco takového stalo. Podobnou situaci zažily stovky rodin ukrajinských vojáků.

Kateryna a další jsou oběťmi doxingu. Jde o techniku stalkingu, kterou Rusové používají k získávání a zveřejňování soukromých informací na internetu za účelem zastrašování nebo obtěžování obětí. Municí při těchto útocích může být adresa bydliště, telefonní číslo, pracoviště nebo jiné citlivé údaje.

Tyto aktivity donedávna doprovázely boje na ukrajinské frontě. Investigace webu VSquare ukázala, jak doxing pronikl i na internet ve střední Evropě.

Psychologická válka

Na sociálních sítích v Ukrajině se denně objevují nové příspěvky s prosbou o pomoc. Všechny se zdají být podobné:

„Už pět dní nejeví známky života.“

„Je nezvěstný a nemáme o něm žádné zprávy.“

„Pomozte ho najít.“

Příbuzní zveřejňují fotografie, jména, příjmení, data narození, čísla jednotek, místa posledního kontaktu.

Pro rodiny představují podobná oznámení často poslední možnost, jak nalézt blízkého. Pro Rusy jsou naopak cennými informacemi. Mohou sloužit jako zpravodajské materiály a napomoci budoucímu psychologickému nátlaku.

Podle Mykoly Balabana, zástupce vedoucího Centra strategické komunikace Ukrajiny (Stratcom), je doxing jedním z klíčových nástrojů ruské informační a psychologické války. Jeho cílem je vytvořit atmosféru strachu a oslabit morálku obyvatelstva.

Potvrzuje to i Maria Pavena, specialistka ukrajinské vlády na pátrání po pohřešovaných osobách ve středních a severních oblastech Ukrajiny. Pavena denně pracuje s rodinami, jež ztratily kontakt se svými blízkými, pomáhá jim získávat informace a radí, jak v obdobných situacích reagovat.

„Podvodníci našli kontakt na jednu ženu na sociálních sítích a požadovali po ní 15 000 dolarů,“ řekla novinářům VSquare. „Vyhrožovali jí, že pokud nezaplatí, její příbuzný, který je v zajetí, stráví noc nahý venku. Jako důkaz poslali video. Když jim řekla, že takové peníze nemá, kontakt ustal,“ dodala.

Co lze v takové situaci dělat? „Jediným účinným opatřením je celou záležitost okamžitě nahlásit na policii,“ doporučuje Maria Pavena.

Na policii se však s vydíráním obrátí jen málo obětí doxingu. „Vědí, že to jejich situaci nezlepší. Jediné, v co někteří z nich doufají, je to, že pachatele později postihne trest.“

Přečtěte si

„Platíme dobře.“ Jak probíhá nábor proruských sabotérů působících v Evropě?

Najdi své 

V květnu 2022 zahájila moderátorka Kateryna Osadcha společně s televizí 1+1 v Ukrajině projekt „Najdi své“. Jde o pomoc při hledání lidí z frontové oblasti, s nimiž bylo přerušeno spojení. Iniciativa funguje na internetu a v televizi: každý den mohou diváci vidět fotografie těch, po nichž pátrají jejich rodiny. Projekt se však zaměřuje výhradně na civilisty.

Po spuštění oficiálního kanálu na Telegramu a bota s názvem „poshuk_znyklych“ (v překladu „hledání pohřešovaných osob“), jenž zveřejňuje profily pohřešovaných civilistů, se na ukrajinském internetu začaly objevovat i neoficiální stránky shromažďující informace také o vojácích. Jednou z nich byla (dnes již nefunkční) s botem na Telegramu propojená poshuk.space, která se vydávala za oficiální stránky moderátorky Osadcha. Bot vybízel k zadávání skutečných údajů o pohřešovaných vojácích.

Valeria, respondentka polského média FRONTSTORY, jejíž manžel zmizel během války v roce 2023 a ona po něm mnoha způsoby pátrá, použila jinou podobnou stránku: Wartears[.]org. „Pro nahlášení pohřešované osoby bylo třeba zadat jméno a datum narození a pak popsat, jaký byl poslední kontakt. Stránka slibovala, že nás upozorní, jakmile budou k dispozici nové informace, ve skutečnosti jen shromažďovala údaje o manželovi. Nikdo mě nekontaktoval. Na stránce se objevila pouze fotografie mého muže a jeho osobní údaje.“

Služba Wartears byla spuštěna v květnu 2022 v ruštině, ukrajinštině a angličtině. Zveřejňuje seznamy vyměněných válečných zajatců a zprávy z fronty. Podle tvůrců databáze obsahuje údaje o 125 000 ukrajinských veteránech.

Databáze je ale přinejmenším bizarní. Čísla o pohřešovaných ukrajinských vojácích jsou totiž ověřena na základě prohlášení Sergeje Šojgua, někdejšího Putinova ministra obrany a nyní tajemníka Rady bezpečnosti Ruské federace, některé ukrajinské jednotky pak Wartears přímo označuje za „nacionalistické skupiny“.

Podle ruských médií stojí za projektem Wartears jistá Dina Šubina. Nicméně na internetu nejsou žádné informace o její kariéře, místě původu ani o jejích aktivitách.

Kdo tedy za stránkou ve skutečnosti stojí?

Novináři FRONTSTORY zjistili, že Wartears byla zaregistrována na jméno Rusa Olega Makarova. Tento muž se profesionálně zabývá kybernetickou bezpečností a v ruských médiích vystupuje jako expert na používání bojových dronů. Mimo to provádí zájemce při prohlídkách moskevských krytů z druhé světové války. Před dvěma lety vystupoval v pořadu Vladimira Solovjova, vrchního propagandisty Kremlu, a to jako organizátor vojenského fóra podporovaného ruským ministerstvem obrany.

Zastrašovací SMS

Od roku 2022 se osobní údaje používají také k masovému rozesílání SMS zpráv z frontové linie. Což je jeden ze způsobů, jak Ukrajince demoralizovat a vyvolávat paniku. Když se telefony ukrajinských vojáků nacházejí v blízkosti fronty, ruské služby zachytí data z jejich telefonů a použijí je k zasílání výhrůžek jejich rodinám.

Rusko tímto způsobem útočí i na zahraniční dobrovolníky bojující na straně Ukrajinců.

Na Redditu se proto objevují příspěvky v angličtině, v nichž se ti, kdo plánují vstoupit do ukrajinské armády, ptají, jak minimalizovat riziko úniku dat na internet.

Obavy mají oprávněné. Jedním z klíčových nástrojů psychologického působení v této válce je webová stránka ForeignCombatants.

Wikipedie očerňování

Na první pohled stránka připomíná Wikipedii. Ve skutečnosti se jedná o databázi, která obsahuje soukromé informace o stovkách lidí z celého světa. Spojuje je to, že nějakým způsobem podpořili Ukrajinu. Mimo jiných jsou zde zveřejněny údaje o 61 občanech Polska a o polských organizacích, stejně jako profily státních příslušníků z České republiky, Slovenska, Maďarska a dalších zemí světa.

O službě informoval letos v dubnu server OKO.press. Většina údajů včetně fotografií pochází z otevřených zdrojů, především ze sociálních sítí.

Polským profilům na seznamu dominují dobrovolníci, novináři a politici. V databázi jsou například šéfredaktor deníku Gazeta Wyborcza Roman Imielski, generál Rajmund Andrzejczak, poslankyně Evropského parlamentu za stranu Právo a spravedlnost (PiS) Małgorzata Gosiewska nebo bývalý polský velvyslanec v Ukrajině Bartosz Cichocki. Objevil se tam i varšavský primátor Rafał Trzaskowski po své návštěvě Kyjeva v lednu 2023.

Spolu s Trzaskowským byly profily na této stránce vytvořeny rovněž pro primátora Bratislavy Matúše Valla, bývalého primátora Prahy Zdeňka Hřiba (jeho profil již zmizel) a primátora Budapešti Gergelyho Karácsonyho, pravděpodobně kvůli jejich návštěvě Kyjeva. Administrátoři přidali fotografii z vlaku se všemi primátory a k tomu jejich individuální fotografie s primátorem Kyjeva Vitalijem Kličkem.

Vůně aristokracie a propagandy

ForeignCombatants je dílem profesionálů. V červnu 2022 zveřejnilo ruské ministerstvo zahraničí na Facebooku příspěvek, v němž odhalilo, že tuto databázi zahraničních žoldnéřů a dobrovolníků účastnících se operací na ukrajinské straně vytvořily telegramové kanály Rybar a Vatfor. Cílem projektu bylo „přesvědčit žoldnéře, aby se vzdali své role kanónenfutru, a ukázat jim, že ukrajinské úřady s nimi zacházejí jako s pěšáky na jedno použití“.

Rybar je proruský kanál, který má více než 1,2 milionu odběratelů. Zveřejňuje podrobné vojenské zprávy a mapy bojů, stejně jako souřadnice pozic ukrajinských ozbrojených sil a ukrajinských strategických objektů.

Podle nezávislého ruského listu The Bell má Rybar zřejmě vazby na ruské tajné služby. The Bell zjistil totožnost jednoho z autorů kanálu. Jmenuje se Denis Ščukin a sám sebe označuje za „politického stratéga“ a „představitele staré aristokracie“. Ve skutečnosti se jedná o čtyřiačtyřicetiletého moskevského programátora.

Dalším autorem Rybaru je Michail Zvinčuk, bývalý zaměstnanec tiskového týmu ruského ministerstva obrany. Oba muži jsou spojováni s Agenturou pro výzkum internetu neboli legendární trollí farmou Jevgenije Prigožina, zakladatele Wagnerovy žoldácké skupiny, který v roce 2019 poskytl kanálu finanční prostředky.

Dnes kanál vydělává na reklamě a zveřejňování „příspěvků od ověřených zákazníků“. Ceny se pohybují od 200 tisíc rublů (skoro 50 tisíc korun) za příspěvek. Kanál má smlouvy mimo jiné s Russia Today a anonymní sítí Z-channel, spojenou se Sergejem Kirijenkem, prvním náměstkem šéfa Putinovy administrativy.

Přečtěte si

Telegram, FSB a muž uprostřed

Mezi Moskvou a Bratislavou

Co mají společného web Wartears, jenž shromažďuje údaje o ukrajinských vojácích a jejich rodinách, doxovací stránka ForeignCombatants podobná Wikipedii a telegramové kanály podporující Kreml?

Tvoří součást infrastruktury informační války Kremlu. Již v roce 2023 označil americký Pentagon tyto struktury za projekty ruské operace shromažďující údaje o ukrajinských vojácích a jejich rodinách.

Pátrání po doxingových stránkách zavedlo novináře VSquare na Seychely a do Bratislavy.

Domény ForeignCombatants a Wartears (obě vznikly během jednoho týdne v roce 2022) hostuje seychelská společnost Safe Value Limited, jejíž jediná cesta na internet vede přes moskevské společnosti Storm Networks a StormWall.

„To spolu s dalšími ukazateli silně naznačuje, že tyto subjekty jsou pravděpodobně řízeny jedním rozhodovacím centrem,“ řekl novinářům expert ze společnosti DomainTools zabývající se kybernetickou bezpečností.

Storm Networks je jednou z několika vzájemně propojených společností kolem značky StormWall, jejíž ochrannou známku vlastní společnost Storm Systems. Ta ve svých záznamech uvádí adresu takzvaného inkubátoru Skolkovo, přesněji řečeno sankcionovaného ruského centra známého jako kremelská „technologická dílna“. Odborníci ze společnosti DomainTools mají podezření, že složitý systém propojení může záměrně sloužit k udržení zdání, že StormWall nemá vazby na Rusko.

Na Slovensku je StormWall registrována od roku 2017. Její bratislavské sídlo kontrastuje s moderním obrazem, který o sobě prezentuje na internetu. Nachází se na okraji obce Podunajské Biskupice, což je městská část Bratislavy vedle polí a luk. Uprostřed dne, kdy společnost navštívil reportér z Investigativního centra Jána Kuciaka (ICJK), v kanceláři nikdo nebyl. Podle slovenských záznamů měla loni tržby ve výši 1,5 milionu eur (téměř 37 milionů korun).

Jedna ze společností kolem StormWall – Russian Storm Systems – poskytovala hosting také pro NewsFront, ruský propagandistický web působící v desítce evropských zemí.

Přečtěte si

Evropané ve službách prokremelské propagandy

Za společností StormWall s.r.o. stojí dva ruští podnikatelé: Ramil Chantimirov a Alexej Šijan. Podle údajů z oficiálních slovenských evidencí mají oba majitelé od května 2025 nahlášený trvalý pobyt v Bratislavě.

Chantimirov je absolventem petrohradské obchodní školy a působí v oblasti kybernetické bezpečnosti. O Šijanovi, který je na veřejnosti méně viditelný, se toho moc neví; v minulosti pracoval pro ruské ministerstvo hospodářského rozvoje.

Reportéři požádali společnost StormWall a také Ramila Chantimirova, aby jim sdělili, jaký je vztah mezi výše popsanými firmami. Do doby zveřejnění tohoto textu odpověď neobdrželi.

The post Doxing: Když se osobní data stanou ruskou zbraní appeared first on investigace.cz.

Tisíce uniklých e-mailů ze státní ruské agentury Pravfond odhalují, jak Moskva i po zavedení mezinárodních sankcí dál financuje právní výlohy svých občanů v Evropě – včetně těch, kteří čelí obvinění z propagandy, terorismu nebo kybernetických útoků. Z komunikace mimo jiné vyplývá, jakými cestami proudí peníze z Ruska do EU poté, co byl stát odpojen od systému SWIFT, a dokonce i po červnu 2023, kdy byl Pravfond zařazen na evropský sankční seznam.

Jak se tyto peníze dostávají do České republiky a kdo je jejich příjemcem? A co všechno o ruské infrastruktuře vlivu v Evropě odhalil mezinárodní novinářský projekt Drazí krajané?

V podcastu Odposlech mluví Petr Gojda s redaktorkou investigace.cz Kristinou Vejnbender.

[

Přečtěte si

Drazí krajané: Asmat Šanava z Karlových Varů řeší problémy ruského organizovaného zločinu i ruského státu

Přečtěte si

Drazí krajané: Jak zaplatit české právničky ze sankcionovaných fondů?

Přečtěte si

Drazí krajané: Kdo v Česku čerpá peníze z ruského sankcionovaného fondu

The post Podcast Odposlech: Drazí krajané — Rusko dál platí právníky svých lidí v Evropě, navzdory sankcím appeared first on investigace.cz.

Je tu další pátek a to znamená další výběr toho nejzajímavějšího ze světa organizovaného zločinu! Věděli jste například, jaký trest vám hrozí za špionáž? A nebo co teď frčí ve světě pašeráků zvířat? A co dělá Švýcarsko pro podporu nezávislé novinařiny? Vše a ještě více se dozvíte v dnešním #zesvěta.

#1 Každý není James Bond

Ve Spojených státech byla tento týden v pondělí odsouzena 59letá Xiaorong You za špionáž a podvody ke 14 letům vězení. Její příběh je ale poněkud nudnější než ten, co můžete znát například z filmů s Jamesem Bondem. You byla chemická inženýrka společnosti Coca-Cola, jež ukradla ve prospěch čínské vlády a čínských obchodních zájmů cenné informace týkající se speciálního nátěru plechovek. Obchodní tajemství, jehož vývoj stál v přepočtu téměř 2,9 miliard dolarů.

Že špionáž v reálném světě nemusí být nutně jako z filmu se můžete dočíst na stránkách amerického ministerstva spravedlnosti.

#2 Falešné profily stojí za Ruskem

Že se rusko-ukrajinský konflikt neodehrává pouze na území Ukrajiny ale i na internetu, není žádnou novinkou. Společnost CASM Technology, která se zabývá výzkumem škodlivých informací a dezinformací na internetu, ve dnech 2. a 3. března vysledovala 9 907 profilů propagujících podporu Ruska. BBC dál prozkoumala několik stovek z nich a zjistila, že značnou část tvoří profily falešné. Stovky profilů, které „stojí za Ruskem“, vznikly pár dní po začátku invaze a pouze ve velkém množství retweetovaly zprávy. Kryly se přitom za ukradené profilové fotografie, včetně například fotografií australské influencerky nebo amerického rappera, který byl před třemi lety zastřelen.

O dalším způsobu hybridní války se dozvíte na webu BBC.

Obrázky z denacifikace a populismu na domácím Twitteru

#3 Oslí kůže jako nový bitcoin?

Podle nové zprávy organizace Donkey Sanctuary je vedle mnoha nelegálních částí volně žijících zvířat, s nimiž se obchoduje po celém světě, rostoucím odvětvím také obchod s oslí kůží. Ačkoli se legálnost obchodu s oslí kůží různí, je často hluboce spojen s nelegálním obchodem s volně žijícími živočichy. Podle zprávy prodej nelegálních produktů z volně žijících živočichů spolu s oslími kůžemi umožňuje obchodníkům využívat legálně složitý obchod k maskování obchodu zcela nelegálního. Kůže se tak například používají k zakrytí zásilek nelegálních částí zvířat, jako jsou šupiny luskounů. Mezi největší zprostředkovatele tohoto obchodu pak patří sociální média, kde obchodníci často otevřeně a bez následků nabízejí své zboží.

#4 Švýcarský boj proti transparentnosti

Většina zemí světa si uvědomuje, jak je důležitá transparentnost a podporuje novináře a aktivisty v odhalování neprůhledných struktur. A pak je tu Švýcarsko. Místní zákonodárci se minulý týden rozhodli nedotknout se článku 47 federálního zákona o bankách a spořitelnách, který stanovuje trest odnětí svobody až na tři roky a pokutu pro toho, kdo prozradí důvěrné bankovní informace o klientovi švýcarské banky. Článek byl kritizován OSN, novináři a obhájci lidských práv jako porušující svobodu tisku. Švýcarští bankéři následně toto úterý rozhodnutí parlamentní komise nezrušit kontroverzní článek obhajovali. Dosud sice nebyl nikdo na základě tohoto zákona stíhán, zákon však účinně umlčuje místní whistleblowery a například zabránil místním novinářům v účasti na nedávné mezinárodní kauze Suisse Secrets.

Více se o nešťastném směřování jedné z nejneprůhlednějších jurisdikcí se dozvíte ve zprávě OCCRP.

Autor textu: Lukáš Nechvátal
Autorka úvodní grafiky: Nikola Klepáčková

The post #zesvěta: Každý není James Bond appeared first on investigace.cz.

Neexistující citáty, upravené fotografie, z kontextu vytržené odkazy, ale také populistické rámování informací. Tak často vypadá obsah twitterových účtů, které aktivně sdílejí mimo jiné odkazy na servery prosazující moskevský pohled na probíhající invazi Ruska na Ukrajině. Ačkoli Twitter původně vznikl jako textová platforma, stále důležitější roli na něm hrají obrázky a videa. Ty mají ze své povahy větší přesvědčovací sílu, proto jsme se v naší analýze tentokrát zaměřili právě na ně.

Velká část z více než třech tisíc analyzovaných twitterových fotografií se věnovala politickým tématům, zejména válce nebo jejímu dopadu na domácí a zahraniční politiku. Nutno říci, že se nejednalo pouze o materiál samotných účtů, ale i o další fotky, které analyzované účty sdílely. Při bližším pohledu lze ve sdílených fotografiích nalézt opakující se motivy, jež ukazují základní kontext, v němž tyto účty situaci spojenou s Ukrajinou vnímají. My se budeme soustředit pouze na ty, které se týkají samotné války a jejích dopadů.

První pohled se soustřeďuje na upevnění ruského výkladu příčin války a jejího trvání, což můžeme nazvat jako Posilování ruského vidění světa. Druhý se naopak zaměřuje na relativizaci konfliktu a jeho interpretaci, a to zejména s ohledem na předchozí chování Západu či chování Ukrajiny během konfliktu. Zde se často odkazuje například na operace NATO v Kosovu či Iráku a podobně. V tomto směru je typické i poukazování na údajný dvojí metr médií a politiků. Tím se oslabuje kritika ruského chování na Ukrajině. Tento pohled proto můžeme pojmenovat jako Oslabování kritiky chování Ruska. Třetí pak využívá situaci kolem konfliktu k populistické kritice české a slovenské politiky, častým terčem jsou v tomto případě uprchlíci či domácí politici. Pro naše účely mu budeme říkat Populistické zneužívání situace.

V další části analýzy se podíváme na několik příkladů, které dobře ilustrují tyto základní pohledy a zároveň ukazují širokou škálu prostředků jejich prosazování.

Posilování ruského vidění světa

Posilování ruského vidění světa se soustřeďuje na obhajobu ruského výkladu války, jenž vychází z představy, že Ukrajina je v moci nacistů, případně zcela zkorumpovaných oligarchů, a vládne tam chaos. Zároveň země představuje přímé vojenské nebezpečí pro Rusko ať již svým možným členstvím v NATO, nebo třeba umístěním biologických zbraní na svém území.

Čeští politici bývají v tomto kontextu často vykreslováni jako přímí podporovatelé údajného ukrajinského nacismu. Účty k tomu specifiky využívají zvláště pověst pluku Azov a minulost banderovců.

Jako příklad poslouží například následující Tweety

Podporovatele tohoto pic.twitter.com/tvTygOpUWd

— Jan Jindřich (@jindrich_jan) February 27, 2022

Případně tento:

Toto je ta naše Ukrajina co jí podporuje naše vláda a většina dementních Čechů co vládě věří… pic.twitter.com/eHhHnna3rZ

— Milan Gruncl (@MGruncl) March 24, 2022

Dalším důležitým prvkem je omílání postavy ukrajinského národního hrdiny Stepana Bandery a jeho následovníků, takzvaných Banderovců. Samotný Bandera je na Ukrajině částí společnosti velmi uctívaná historická postava díky svému boji za samostatnost země, současně má však problematickou minulost, a to kvůli spojení s nacistickým režimem, zejména s jeho zločiny spáchanými na Ukrajině:

Tohle podporují vlaječkáři a vlastizrádci v tzv. vládě. https://t.co/jfKMp4DjlR

— václav čermák (@Vaclav_Cermak) March 19, 2022

Tyto tweety zapadají do ruského vyprávění o Ukrajině ovládané nacisty, které je možné zaznamenat i v některých médiích. Mezi typické zastánce tohoto narativu patří vojenský analytik Martin Koller, jehož vystoupení v médiích jsou analyzovanými účty také sdíleny.

pic.twitter.com/4kseQZLY2M

— Michaela Pírková (@MicaelaPirkova) March 14, 2022

Součástí podobných příspěvků jsou i kupříkladu příběhy o výrobě biologických zbraní na Ukrajině.

1) Peníze z daní na nebezpečný biovýzkum: Financovala EU laboratoře na biologické zbraně na Ukrajině?

Rusko převezme údajné laboratoře biologických zbraní financované USA do Rady bezpečnosti OSN. Kontroverzní biolaboratoře na Ukrajině podle Reuters financovala také pic.twitter.com/AdUrGXCAKt

— Karel Rakovec st (@KarelOkarako58) March 16, 2022

Rozboru této konspirace se například věnuje článek Forbesu How Russia Sowed A Conspiracy Theory About U.S. Bioweapons In Ukraine.

Oslabování kritiky chování Ruska

Druhá skupina námi analyzovaného obsahu se snaží vytvořit dojem, že se Rusko při prosazování svých zájmů chová stejně jako USA či jiné země NATO a že postoj médií, která na to neupozorňují, je pokrytecký. V tomto názorovém proudu se rovněž zmiňuje, že skutečným původcem zla jsou Spojené státy nebo další západní aktéři.

S vysloveně smyšlenými informacemi se setkáme třeba u údajného citátu francouzského herce Alaina Delona.

No comment… pic.twitter.com/7yVg1Jxwxr

— Ivan (@Ivan55744544) March 12, 2022

Jak vyplývá z analýzy Petra Nutila, je tento citát nejen falešný, ale také notně starý a v minulosti ho opakovaně přebírala řada konspiračních serverů.

Setkat se lze i s postupem, v němž je nějaké excesivní chování vydáváno za běžnou praxi.

U nás to asi takhle žádná média nekomentovala, nebo ano? pic.twitter.com/ldiCk1chH9

— (@Olina_Hl) March 29, 2022

V tomto případě je obrázek předkládán jako poslední důkaz toho, že Ukrajina systematicky porušuje Ženevské konvence. U textu ale chybí odkaz na původní video i článek k němu. Přitom právě tento text je klíčový, německý novinář Julian Röpcke v něm detailně rozebírá nejen samotné video, ale i chování ozbrojenců na něm, a dochází k závěru, že je sice možné, že k takové situaci došlo, avšak neexistuje důvod si myslet, že jde o běžnou praxi Ukrajinců během války.

Dalším oblíbeným příkladem je pak poukazování na dvojí metr, jejž média používají vůči USA, například při americkém angažmá v Iráku či Jemenu.

pic.twitter.com/rWy6U2cVYx

— Sisina (@SKadlecov) March 11, 2022

pic.twitter.com/y561l6SFOn

— Sal the Agorist (@SallyMayweather) March 13, 2022

Oblíbené jsou dále různé satirické obrázky či memy.

Populistické zneužívání situace

Třetí okruh se pak věnuje pomoci evropských zemí Ukrajině, a to především v průběhu migrační krize. Často se zde objevuje snaha kritizovat českou i slovenskou pomoc, které jdou údajně na úkor domácích obyvatel a ohrožují jejich životní úroveň. Argumentuje se tady přímo finančními dotacemi určenými pro ukrajinské uprchlíky nebo nepřímo například zdražováním pohonných hmot.

Patří sem vytváření různých meme či komentovaného fotografického obsahu propojovaného s kroky vlády:

pic.twitter.com/lcKa9d77W4

— Jan Jindřich (@jindrich_jan) March 1, 2022

Také se zde setkáme s upravenými fotkami či naprosto vymyšlenými informacemi. Příkladem může být následující fotografie sdílená jedním z účtů. Vidíme na ní několik českých politiků s ukrajinskou vlajkou, kterou ale někdo doplnil o znak příslušníků pluku Azov. V komentáři k fotografii lze dohledat původní fotku bez namalovaného znaku.

Přijde vám to normální??? Považuji to skutečně “přes čáru”‍♀️‍♀️‍♀️ pic.twitter.com/jjTi7GAF0T

— Jarmila Hegerová (@HegerovaJarmila) March 27, 2022

Dalším z motivů jsou tvrzení, jež viní vládu a stát, že přednostně pomáhají Ukrajincům, kteří na tom mají být lépe než Češi, a přímou finanční podporu proto údajně nepotřebují:

pic.twitter.com/c42fMtAmQf

— Jan Novák (@JanNovk16064752) March 12, 2022

Tyto motivy jsou využívány politiky některých stran, jako například Terezou Hyťhovou, místopředsedkyní Trikolory, která viní vládu z toho, že dává přednost cizincům před domácími.

pic.twitter.com/I7yOxuYnWW

— Tereza Hyťhová (@THythova) March 7, 2022

Objevují se i tvrzení, že spolu s Ukrajinci k nám přicházejí i migranti z jiných zemí.

Hopla a máme tu novou Ukrajinskou zmrzlinu s příchutí afriky od Dědy Mrázíka☝️ pic.twitter.com/AUwWePGYcK

— Nemilosrdná čarodějnice Saxana (@Midlinka1967) March 2, 2022

Fake návštěva našeho premiéra v Kyjevě?
Takže – žádný Kyjev – ale polský Przemysł 20 km od hranic Ukrajiny! pic.twitter.com/amRgXWbPLs

— Jana Jankova (@JanaJankova4) March 29, 2022

Česká republika patří mezi země, které se jednoznačně postavily za Ukrajinu a podporují její boj s ruským agresorem. S tím, jak se válka postupně protahuje, se zvyšují i české finanční náklady: ČR posílá Ukrajině faktickou pomoc, přijímá uprchlíky z místa konfliktu a dodržuje obchodní sankce. Výše nákladů, jež naše země ponese, záleží na podpoře občanů této politiky, proto je právě veřejné mínění důležitým bitevním polem. Námi analyzované způsoby podlamování veřejného mínění nejsou ani nové, ani překvapivé, je však důležité vědět, že každý z nich vyžaduje jiný přístup při vysvětlování. Proti části postupů, jako je manipulace s obrázky, vytrhávání z kontextu či označování ojedinělých excesů za běžnou normu, lze stavět ověřování faktů či vysvětlování kontextů příslušných situací. Tedy toho, co patří mezi základy novinářské práce.

Populistické zneužívání krize ale bude v čase narůstat s tím, jak se bude konflikt prodlužovat. Zároveň bude toto zneužívání stále více přítomné i v hlavních proudech domácí politiky. Ta se stane předmětem konfliktu politiků, což ve výsledku neovlivní jen Českou republiku, ale i další geopolitický vývoj ve střední a východní Evropě.

Autor textu: Josef Šlerka
Autor úvodního screenshotu: Josef Šlerka

_Metodologie

_{Pro naší analýzu jsme vybrali 57 účtů z českého a slovenského twitteru, které od 24. 2. 2022 (tedy od začátku invaze Ruska na Ukrajinu) sdílely alespoň dvakrát odkaz na konspirační a dezinformační servery Aeronet.news, CZ24 a českou mutaci ruského státního kanálu Sputnik News. Tyto účty poblikovaly od 24. 2. do 30. 3. skoro 19 000 tweetů, z nichž přes tři tisíce tvořily fotografie. Na jejich analýzu jsme se pak zaměřili v našem textu.}

The post Obrázky z denacifikace a populismu na domácím Twitteru appeared first on investigace.cz.

Země Evropské unie řešili a stále řeší zda a jak blokovat zpravodajský server Sputnik News. Uživatelé v některých zemích si toho nejspíš ani nevšimnou. V Česku by to ale mohlo mít reálný dopad – tuzemská mutace totiž patří k těm nejpopulárnějším. Zatímco nejúspěšnější články z polského Sputniku počítají své interakce na stovky, ty české mají tisíce lajků. 

Server Sputnik News vznikl jako ruská státní zpravodajská agentura na základech původní agentury RIA Novosti a Hlasu Ruska. Při jeho spuštění v roce 2014 tehdejší šéf Rossija Segodňa Dmitrij Kiselev uvedl, že nový projekt je zaměřen na globální publikum, které je „unaveno agresivní propagandou unipolárního světa a chce jiný pohled“. O osm let později vychází server ve více než třiceti jazykových mutacích, z nichž většina má i svoje redakce. Ředitel BIS Michal Koudelka označuje Sputnik News za jeden z nástrojů hybridních hrozeb. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a další politici v těchto dramatických dnech, kdy Rusové útočí na Ukrajinu, volají po jeho zákazu, protože se stal součástí vojenské propagandy Ruska.

Jaká je ovšem jeho návštěvnost a dopad v České republice, je stále předmětem diskusí. Podle pravidelné výzkumné studie Zpravodajství a zpravodajské weby Nielsen Admosphere za rok 2020 jej alespoň jednou měsíčně četlo 6,4 % týdenních konzumentů zpravodajství na internetu. Výzkum agentury Behavio zase uvádí, že „Češi, kteří čerpají informace z alternativních zpravodajských serverů (AC24, Aeronet, Sputnik…)“, tvoří 14 % internetové domácí populace.

Přečtěte si

Blokování webu Sputnik News je v EU úspěšné

V analýze investigace.cz jsme se věnovali datům o návštěvnosti a také tomu, jak se zprávy z tohoto serveru šíří. Podle dostupných zdrojů patří česká mutace Sputniku mezi nejnavštěvovanější v Evropě. Pokud jde o počty interakcí, je velmi úspěšný na Facebooku. Jeho obsah je také aktivně přejímán a šířen weby, jež se obvykle řadí mezi konspirační.

Služba SimilarWeb ukazuje, že česká jazyková verze Sputnik News má měsíční návštěvnost přibližně 2 500 000. Pro srovnání: Deník N má podle této služby asi 2 700 000 návštěv měsíčně, internetová verze Respektu milion a třeba iRozhlas má mít 6 200 000 . Jedná se o počty navštívení, nikoli unikátních návštěvníků. SimilarWeb tato data měří a nakupuje od vícero zdrojů a je třeba počítat s určitou nepřesností. Uživatel na stránkách české mutace Sputniku stráví průměrně více než čtyři minuty. Zhruba 55 % návštěvníků je z České republiky, dalších skoro 40 % ze Slovenska.

V následující tabulce uvidíte absolutní počty návštěv jednotlivých lokálních mutací. Zde zjevně vítězí Francie, Turecko či Španělsko, ale situace se radikálně změní, pokud si uvědomíme, že velikost trhů jednotlivých zemí je různá. Zatímco česká mutace se zaměřuje na českou a slovenskou internetovou populaci, tedy přibližně dvanáct a půl milionu lidí, turecká pokrývá trh pětkrát větší. Podobně je na tom i francouzská mutace, která mezi své návštěvníky zahrnuje nejen Francouze, ale i Belgičany a Kanaďany, či španělská verze, jež obhospodařuje hlavně Argentinu, Španělsko či Venezuelu.

Prvních deset jazykových mutací Sputnik News podle počtu měsíčních návštěv

Pokud tedy zohledníme velikost jednotlivých internetových populací, v Evropě budou v tomto směru nejúspěšnější dvě: srbská a česká. Jejich úspěšnost ještě více vynikne, jestliže se podíváme na počty sdílení článků jednotlivých mutací Sputniku na Facebooku. Kupříkladu podle serveru BuzzSumo v týdnu od 20. 2. 2022 do 27. 2. 2022 publikoval web Sputnik News (sputniknews.com) celkem 6 561 článků na 18 subdoménách. Skoro polovina z nich nezískala na Facebooku ani jeden lajk. Pokud se ale podíváme na ty, které jich získaly alespoň 200 a více, opět se ukáže silná pozice srbského a českého Facebooku:

První pět nejúspěšnějších mutací serveru Sputnik News na Facebooku v minulém týdnu

Jaký je ale celkový dopad působení Sputniku, se těžko odhaduje proto, že s jeho zprávami se můžete setkávat, aniž byste to věděli. Kromě jeho přímého čtenářského zásahu totiž existují servery, pro které je přebírání jeho obsahu důležitou součástí činnosti, a to často bez dostatečného uvedení zdroje. Příkladem může být server AC24. Ten publikoval mezi 17. 3. 2021 a 28. 2. 2022 v rubrice ‚Z domova“ a „Ze světa“ celkem 3 197 článků. Z nich skoro plná pětina přímo vycházela z článků českého Sputniku či je přebírala, navíc velmi často bez jasného označení, že jde o převzatý text. Což platí například o článcích Přes území České republiky projede velký konvoj amerických jednotek či Biden představil postup vůči Rusku. Podle údajů serveru Similar Web má přitom AC24 skoro milion návštěv měsíčně.

Podobně aktivní jsou při šíření zpráv české mutace Sputniku i další weby. Konspirační server CZ 24 například přetiskl v posledních dvou letech stovky zpráv ruské agentury. Na rozdíl od AC24 však nepoužil ani zpětný odkaz, jen textovou informaci o původním zdroji. Také CZ 24 má kolem jednoho milionu návštěv měsíčně.

Pokud na jednotlivá čísla nahlédneme perspektivou celého trhu, jde odhadnout, že s se nějakou zprávou ze Sputnik News alespoň jednou za měsíc setká okolo 10 % internetové populace v Česku.

Rozhodnutí blokovat obsah serveru Sputnik News na úrovni jednotlivých zemí by tak mohlo mít právě v regionu Česka a Slovenska zásadní dopad.

Autor textu: Josef Šlerka
Autor úvodního obrázku: Josef Šlerka

The post Jak silný je Sputnik News v Česku appeared first on investigace.cz.