Atentát na slovenského premiéra Roberta Fica v polovině května otřásl slovenskou společností. Jak popsalo Investigatívne centrum Jána Kuciaka (ICJK), mobilizovala se tím dezinformační scéna a na internetu začaly kolovat nepodložené teorie o střelci. Lidé se z TikToku dozvídali informace, které byly v rozporu s oficiálním vyšetřováním – například že atentátník byl agentem Slovenské informační služby (SIS) a pokusil se o státní převrat nebo že byl napojen na miliardáře George Sorose. Kdo stál za účty, jež tato videa s desítkami tisíc přehrání sdílely, nebylo možné zjistit. Nemají totiž profilovou fotografii ani skutečné jméno. Podle informací ICJK se obsah těchto účtů před atentátem zaměřoval na antivakcinační témata a obsahoval i proruské narativy. Některé z nich také šířily videa současných vládních politiků. 

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Stejně jako na jiných sociálních sítích byl atentát i na tiktokových videích spojován s opozicí, médii nebo nevládními organizacemi. Zmiňována byla také vražda Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Dva dny po útoku v Handlové se k tragické události z února 2018 vyjádřil ve tříminutovém videu například Miroslav Heredoš, neúspěšný kandidát do evropských voleb za hnutí Republika a aktivista proti pandemickým opatřením. „Při této vraždě se společnost rozdělila na dvě kategorie. Na lidi, kteří uvěřili novinářskému, mediálnímu nebo do jisté míry i politickému narativu, že za objednáním vraždy stojí vláda Roberta Fica nebo Fico osobně. A na kategorii lidí, kteří tuto verzi nepřijali a neakceptovali a v obou vraždách viděli pouze majdanizaci Slovenska a pokus o převrat a nastolení nové vlády,“ zaútočil Heredoš. Kvůli objednávce vraždy investigativního novináře a jeho snoubenky, archeoložky Martiny Kušnírové, už několik let probíhá soud s hlavním podezřelým, slovenským podnikatelem Marianem Kočnerem.

TikTok v poslední době nabývá na popularitě po celém světě včetně Slovenska. Mezi uživateli slovenského TikToku jsou oblíbené také účty známých dezinformačních webů, z nichž nejsledovanější je Creativesociety, následuje Infovojna, deník Štandard a Ereport. Na pochybný obsah těchto účtů upozornila iniciativa konspiatori.sk. Na jednom z účtů je aktivní i trestně stíhaný extremista Daniel Bombic.

Přečtěte si

Z Ruska s láskou: Jak ruská propaganda prosakuje na český TikTok

Podobné účty však na této platformě nemají takový dosah jako na Facebooku, kde hrají prim i politická a společenská témata. Slovenští uživatelé TikToku hledají primárně zábavu a lifestylový obsah – videa nejpopulárnějších tvůrců tohoto obsahu přesahují milion zhlédnutí. Pro srovnání: nejsledovanější příspěvek o atentátu na Fica měl kolem 300 tisíc zhlédnutí. Podle zprávy Digital News Report za rok 2023 zatím TikTok nepatří mezi top šestici nejpoužívanějších sociálních sítí na Slovensku, to samé platí i pro Česko. Naopak v sousedním Polsku, Rumunsku, Norsku nebo Portugalsku se tato sociální síť mezi top šestku nejvyužívanějších dostala.

Koalice dominuje

ICJK analyzovalo, jaký obsah se na TikToku šířil po atentátu na Roberta Fica, a to od 15. května do 3. června 2024. Nejsledovanější byly příspěvky na účtech politiků nebo politických stran vládnoucí koalice. Konkrétně šlo o účet nového prezidenta Petra Pellegriniho, strany Smer a ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka.

„Podat pomocnou ruku, povzbudit a předat energii do dalšího nelehkého boje za uzdravení. To byl hlavní cíl mé dnešní návštěvy Roberta Fica, který zůstává ve vážném stavu v nemocnici v Banské Bystrici,“ napsal Pellegrini den po atentátu k videu, na němž hovoří k přihlížejícím z auta cestou z nemocnice. Video má přes tři sta tisíc zhlédnutí, což z něj činí nejsledovanější obsah na TikToku související s atentátem. Pellegrini má na TikToku 37 tisíc sledujících a obsah jeho účtu doprovází nejvíce interakcí a zobrazení ze všech příspěvků, jež reagovaly na atentát.

Pellegrini si už během své prezidentské kampaně budoval image politika, jenž chce Slováky spojovat. Po útoku na Roberta Fica spolu s odstupující prezidentkou Zuzanou Čaputovou vyzval veřejnost ke klidu a pozval předsedy všech parlamentních stran na společné setkání, k němuž však nakonec nedošlo. Smířlivou rétoriku volil prezident i ve videích na TikToku. V jednom z nich například řekl: „Naším úkolem, politických lídrů, je najít správný způsob, jak řídit Slovensko jinak, než se dělo do této tragické události.“

O nutnosti změny a sebereflexe hovořil také místopředseda vlády a ministr obrany Robert Kaliňák. Právě on od útoku sděluje veřejnosti průběh léčby premiéra i kroky vlády v jeho nepřítomnosti. Na TikToku promlouvá z videí zveřejněných na profilu strany Smer. Vyzývá v nich politiky, vybraná média a novináře k omluvě a tvrdí, že on sám se již několikrát omluvil. Právě příspěvky strany Smer jsou druhé nejvíce interaktivní ze všech, které s atentátem souvisejí, byť stranický účet zveřejnil mnohonásobně více obsahu zaměřeného na útok v Handlové a má i více sledujících než Peter Pellegrini.

Ve videích na stranickém TikToku se objevují také místopředseda strany a parlamentu Ľuboš Blaha, poslanec Richard Glück a vedoucí Úřadu vlády Juraj Gedra. Opakují, že vinu za atentát nesou opoziční politici a určitá média, jež podle těchto politiků už léta podněcují lidi proti Robertu Ficovi. Atentát využili i v předvolebním videu pro evropské volby, které zveřejnili na svém profilu dva týdny po útoku.

S popisem „video pro ty, kteří ‚zapomněli‘…“ publikoval Smer na TikToku útočné výroky opozičního politika Igora Matoviče, jež v posledních letech adresoval Smeru a jeho předsedovi. Ve videu rovněž zazněla vyjádření dalších politiků z řad opozice. Zvukový záznam doplnili fotkami titulků z médií, která Smer dlouhodobě označuje za nepřátelská, a také záběry transparentů z protestů po vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové.

Smer je s velkým náskokem nejpopulárnější politickou stranou slovenského TikToku. Videa, jež na této platformě sdílí, zveřejňuje i na Facebooku a Instagramu. V souvislosti s atentátem jde především o záznamy tiskových konferencí, shrnutí vystoupení politiků v televizních debatách a online rozhovory. Podobně je tomu i u dalších politických stran a politiků.

Vyšší dosah na Facebooku

Facebook je na Slovensku stále nejpopulárnější sociální sítí. Podle analytického nástroje společnosti Meta se ve zkoumaném období na Facebooku objevilo více obsahu se slovy „atentát“ a „Fico“. Za devatenáct dní od útoku se na facebookových stránkách, ve veřejných skupinách a na profilech ověřených uživatelů vyskytlo téměř sedm tisíc příspěvků obsahujících tato klíčová slova. Příspěvky získaly dohromady přibližně 1,5 milionu interakcí – tedy lajků, komentářů nebo sdílení.

Většina příspěvků z první desítky určené počtem interakcí na Facebooku patřila vládnoucí straně Smer. Šlo o účty premiéra Roberta Fica, vládní strany Smer nebo poslance Erika Kaliňáka. Jedinou výjimkou mezi nimi byl příspěvek ze satirického profilu Zomri. Nejúspěšnější pak bylo video na facebookovém účtu premiéra, v němž vystupoval Robert Kaliňák. To má více než 400 tisíc zhlédnutí. Strana také zaplatila nejméně tisíc eur za reklamu. Na TikToku bylo totožné video přehráno více než 57tisíckrát.

Skutečnost, že totožný obsah má na Facebooku násobně větší dosah, může být kromě zmíněné reklamy ovlivněna i popularitou této sociální sítě na Slovensku. TikTok na rozdíl od Facebooku politickou reklamu zakazuje.

Nejsledovanější video na účtu ministra vnitra a nově zvoleného předsedy strany Hlas Matúše Šutaje Eštoka má přes 73 tisíc zhlédnutí. Šutaj Eštok jej nahrál po tiskové konferenci hnutí Slovensko, na které ho Igor Matovič vyzval k odstoupení z ministerské funkce. V tomto a v dalších videích Šutaj Eštok dává útok do souvislosti s tím, jak vybraná média informovala o krocích koalice. Opakuje, že novináři a opoziční politici nesou na tom, co se stalo, společnou vinu. S touto rétorikou vystupují politici všech vládnoucích stran.

Danko chce regulovat diskuse na internetu

Počtem interakcí následuje na TikToku politiky Smeru a Hlasu předseda koaliční SNS Andrej Danko, jenž rovněž tvrdí, že atentátník se zradikalizoval pod vlivem opozičních politiků a vybraných médií. Prohlásil to již na první tiskové konferenci po útoku na Roberta Fica, kde reagoval emotivně a obvinil novináře. Později se za to omluvil. Danko také odmítl setkání politických lídrů iniciované Petrem Pellegrinim a Zuzanou Čaputovou.

„Setkat se nyní jen z formálních důvodů je zcela zbytečné. Důležité je, aby byl Robert v pořádku, abychom přišli se zákony, které změní mediální prostředí,“ řekl Danko ve videu zveřejněném tři dny po střelbě na jeho tiktokovém účtu.

SNS podala návrh na změnu podmínek pro diskuse pod články na internetu. Návrh je již v parlamentním registru. Podle nového zákona by provozovatelé internetových stránek, které umožňují diskusi, museli ověřovat identifikační údaje diskutujících, včetně jejich rodného čísla nebo adresy trvalého bydliště. Navrhovaný zákon rovněž počítá se zavedením „práva na opravu“, jež by nahradilo současné „právo na komentář“. SNS chce také zavázat provozovatele webových stránek, aby kontrolovali totožnost diskutujících a zabránili tak nenávistným anonymním komentářům. Jak upozornil Filip Struhárik z Denníku N, zákon v této podobě by byl v praxi problematický například proto, že redakce nemají možnost ani kapacitu ověřovat totožnost diskutujících.

Nenávistné anonymní komentáře se navíc hojně šíří i na sociálních sítích. Sám Danko má jen na TikToku pod svými příspěvky řadu často vulgárních komentářů, ať už na adresu opozičních stran, médií, nebo jeho samotného. Pod některými příspěvky týkajícími se například atentátu vypnul možnost komentování.

Útoky na média 

Několik dní po útoku na premiéra parlament jednomyslně přijal rezoluci odsuzující atentát. Všichni poslanci vyzývají ke zmírnění napětí, z jejich vyjádření je však zřejmé, že každý má jinou představu o tom, co to znamená. V několika videích na TikToku politici vládnoucí koalice označují za příčinu napětí ve společnosti opozici, její organizované veřejné protesty, ale i média, která jsou vůči kabinetu kritická. Opakovaně zmiňují Denník N, Aktuality, Denník Sme nebo TV Markízu. Ty všechny po loňských parlamentních volbách označili za nepřátelská média a přestali na jejich otázky odpovídat. Politici strany Smer při útocích na politické oponenty zmiňují také jméno miliardáře George Sorose, jenž se často stává předmětem konspiračních teorií.

Politici, a to nejen ti ze současné koalice, často z negativních jevů ve společnosti obviňují prezidentku Zuzanu Čaputovou. Tentokrát ji však s atentátem přímo nespojují. Přesto se tento narativ na internet dostal. Bývalý soudce a neúspěšný prezidentský kandidát Štefan Harabin v rozhovoru pro YouTube kanál Veci verejné (kanál, který je propojený s poslancem SNS Romanem Michelkou) prohlásil, že si atentát někdo objednal. Zuzanu Čaputovou přitom označil za „ideovou architektku atentátu“. Část rozhovoru, v němž se o prezidentce zmiňuje, zveřejnil na svém profilu na TikToku, kde má přes deset tisíc sledujících. V době, kdy novinářka ICJK psali tento článek, mělo video již téměř šedesát tisíc zhlédnutí.

Konspirace o atentátu jsou stále k dispozici na TikToku

Kromě politiků a známých osobností mají na TikToku poměrně velký dosah i příspěvky méně známých nebo neznámých profilů. Prezentují se na nich i nepodložené domněnky nebo přímo konspirace o pozadí atentátu.

Objevila se například fotografie, na níž útočník údajně stojí vedle předsedy Progresivního Slovenska Michala Šimečky a spolu s dalšími lidmi drží vlajky LGBTI+, transgenderu a Evropské unie. Pod fotkou byl popisek: „Cintula a jeho přátelé. Šimečka a terorista“, přičemž šipka směřovala k muži, o němž autor fotografie tvrdí, že jde o útočníka Cintulu.

Z obsahu účtu, jenž fotografii zveřejnil, je zřejmé, že osoba, které snímek patří, je odpůrcem opozičních stran, vakcín proti covidu nebo Evropské unie. Většina příspěvků má jen několik set nebo tisíc zhlédnutí. V několika případech ale zobrazení výrazně poskočila, a to například u zmíněné fotografie atentátníka s předsedou PS. Počet zobrazení se vyšplhal na téměř devatenáct tisíc.

Podle analýzy slovenského Centra pro boj s hybridními hrozbami, které působí pod ministerstvem vnitra, je tento nárůst důsledkem fungování algoritmu TikToku v sekci For You. Ten také doporučuje videa podle toho, nad jakým obsahem uživatel tráví nejvíce času. Pokud tedy sleduje videa o atentátu, platforma mu může nabídnout podobný obsah i z účtů s malým počtem sledujících.

Profil s názvem c..a..t..w..oman4 má v popisu českou, slovenskou a ruskou vlajku. Dva dny po atentátu sdílel video, v němž mužský hlas sděluje nepravdivou informaci, že atentátník byl členem Slovenské informační služby, spojuje ho s bývalým ministrem životního prostředí Jánem Budajem a tvrdí, že atentát byl pokusem o státní převrat. Šestiminutové video má více než 65 tisíc zhlédnutí, ale není možné určit, kdo je jeho autorem. Kamera po celou dobu snímá Bratislavský hrad.

Na TikToku se také šíří video od rakouské extremistické stanice AUF1 s konspirací, že útočník byl napojen na George Sorose. Video s českými titulky se šíří z účtů, z nichž není na první pohled jasné, kdo je vlastní.

Je to spiknutí, ale není nezákonné

Zmíněná videa obsahující dezinformace, které neodpovídají oficiálním informacím z vyšetřování atentátu na premiéra Roberta Fica, jsou na TikToku stále k dispozici. Zřejmě to souvisí i s pravidly pro mazání obsahu na této sociální síti.

To, co se dělo na všech sociálních sítích po atentátu, na Slovensku monitoruje Rada pre mediálne služby, jež shromažďuje hlášení o sporném obsahu a předává je platformám. Podle mluvčí Lucie Michelčíkové kontaktovali Radu zástupci TikToku hodinu po atentátu a informovali ji, že v souvislosti s incidentem zahájili potřebné interní procesy. „Zároveň Radě nabídli, že v případě potřeby může využít specializovaný kanál pro nahlášení nevhodného obsahu,“ uvedla Michelčíková.

Rada ale žádné nepatřičné příspěvky na TikToku nenahlásila a údajně ani nemá informace o tom, zda platforma nějaké příspěvky o atentátu smazala a kolik jich bylo. „Rada v rámci svých interních monitorovacích kapacit a spolupráce s dalšími relevantními institucemi neidentifikovala na platformě TikTok žádný příspěvek související s incidentem, který by splňoval znaky protiprávního obsahu nebo byl v rozporu s pravidly užívání platformy,“ podotkla mluvčí.

Analytické oddělení Rady přitom v souvislosti s atentátem zaznamenalo šedesát devět hlášení o nevhodném obsahu na sledovaných sociálních sítích. Z padesáti sedmi příspěvků nahlášených platformám bylo osm nepodložených a ve čtyřech případech již nebyl obsah v době prověřování k dispozici.

„V padesáti z nahlášených případů se jednalo o obsah zveřejněný na platformě Facebook, čtyři případy byly dostupné na platformě YouTube a tři na platformě X. Rada na tyto obsahy přišla jak na základě vlastního monitoringu, tak ve spolupráci s dalšími státními orgány,“ uvedla Michelčíková. Poznamenala, že komplexní obsahová analýza a srovnání platforem s ohledem na výskyt nevhodného obsahu nebyly cílem monitoringu. Nelze tedy vyvozovat, že celkově nejvíce nevhodného obsahu bylo na Facebooku.

Přečtěte si

Josef Šlerka: Známe hlavní zdroje dezinformací v Evropě

Co je Firehose of Falsehood

Článek vznikl v rámci projektu Firehose of Falsehood: Videopropaganda, jehož cílem je odhalit, jak se propaganda, dezinformace a konspirační teorie šíří prostřednictvím videokanálů, které jsou populární ve střední a východní Evropě, a kdo jsou hlavní aktéři této scény, případně kdo ji financuje.

Na projektu spolupracují novináři z devíti evropských zemí a navazují tím na první část Firehose of Falsehood (volně přeloženo Ohňostroj lží). V rámci projektu již dva roky zkoumáme hlavní zdroje ruské propagandy a ruskou propagandistickou scénu ve střední Evropě. Použitím analytické metodologie pro výzkum sociálních médií, jako jsou Facebook a X/Twitter, jsme byli schopni spojit různé politiky nebo politicky exponované osoby se skupinami na sociálních sítích a webech, jež šíří propagandu, a zároveň odhalit hlavní zdroje a toky dezinformací i toxických narativů z Kremlu a od ultrapravicových uskupení a jedinců, cílených na tuto část Evropy.

Nyní jsme se zaměřili na videoobsah, který ostatní výzkumníci často opomíjejí kvůli nedostatku analytických nástrojů pro videa, a zjišťovali jsme, jak s ním dezinformační scéna ve střední a východní Evropě pracuje.

The post Pokus o státní převrat, agent SIS a miliardář Soros. To jsou hlavní konspirace o atentátu na Fica šířené na TikToku appeared first on investigace.cz.

Danuše Nerudová cílí na vzdělané a naopak se vyhýbá lidem s „vysokou školou života“, Lubomír Zaorálek míří spíše na starší voliče, komunisté zase na zahrádkáře a Tomio Okamura se strefuje do konkurence. Evropské volby jsou za dveřmi a politické strany nešetří na propagaci na sociálních sítích. Kdo utrácí nejvíce a jaké jsou jejich reklamní strategie? Investigace.cz přináší přehled výdajů jednotlivých stran i specifické zaměření jejich postů v sítích Facebook a Instagram.

Z pohledu útrat v uplynulých dvou měsících za propagaci postů facebookové stránky nejvíce utratila Sociální demokracie, a to za svého kandidáta do europarlamentu Lubomíra Zaorálka. Ten v roce 2021 kandidoval v parlamentních volbách jako lídr ČSSD za Moravskoslezský kraj, do Poslanecké sněmovny se ale strana nedostala. Za 101 reklam v Zaorálkův prospěch SOCDEM zaplatila 348 058 korun. To je skoro 70 % z půl milionu korun, které na sociálních sítích za posledních 90 dní strana celkově utratila.

V závěsu za těmito výdaji je propagace postů stránky Tomio Okamura – SPD s dosavadní celkovou útratou 258 414 korun za 229 reklam. Pomyslné třetí místo pak získal STAN za propagaci postů stránky Danuše Nerudové s útratou celkem 246 630 korun za 114 reklam. Následují Zelení s 207 509 korunami za 466 reklam. První pětici uzavírá komunistická útrata 191 915 korun za 42 reklamních postů propagujících kandidátku koalice Stačilo!

Analýza vychází z dat Facebookové knihovny reklam (Facebook Ads Library) za posledních 90 dnů.

Kdo utrácí celkově nejvíc

Mohlo by se zdát, že strany vládní koalice v investicích do reklamy na Faceboku zaostávají. Jenže ďábel se skrývá v detailu. Například koalice SPOLU svoji reklamu neplatí z jednoho účtu, ale z jednotilivých stranických účtů. V praxi tak musíme sečíst výdaje KDU-ČSL, ODS a TOP 09. Navíc strany neplatí jen propagaci postů na jedné stránce, ale na různých stránkách kandidátů.

U stránek reprezentujích jednu politickou stranu nebo uskupení nadto najdeme více různých jmen odpovědných plátců. Tak je tomu například u ANO. To je jakožto politická strana uvedeno u postů Kláry Dostálové a dalších kandidátů do evropských voleb, u účtu Andreje Babiše ale ANO nefiguruje. Bývalý premiér sice přímo nekandiduje, svými placenými posty se však na kampani podílí.

Pro lepší obrázek o výdajích jednotlivých politických stran na reklamu určenou pro sociální sítě je tedy potřeba sečíst investované peníze jednotlivých stranických uskupení. Ze součtu pak vychází, že nejvíc peněz na Facebooku a Instagramu utrácely stránky spojené s koalicí Spolu.

Nejen programy, ale i ostré vymezování

Pokud jde o obsah reklamních postů, ty se zaplacenou propagací se soustřeďují zejména na program jednotlivých stran či kandidátů, případně zvou na stranické akce. Politici obecně sázejí na propojování domácích témat s evropskými. Například Lubomír Zaorálek se ve svých placených postech často zaměřuje na kritiku vlády, a to zvláště v sociální a ekonomické oblasti, a slibuje změnu prostřednictvím politiky v Evropském parlamentu.

Avšak někteří kandidáti k těmto postům přidávají i osobní polemiky. Například u Tomia Okamury najdeme nejen sociální témata a nelegální migraci, ale i ostrá vymezení vůči jinými stranám, jež oslovují voliče podobnými tématy – třeba proti koalici Přísahy a Motoristů sobě.

Šéf SPD ve videu na svých sociálních sítích rovněž vysvětluje, proč by lidé neměli volit „malé strany“.

Případně se vyjadřuje ke svým kritikům.

Proti Okamurovi se placeným postem vymezila stránka kandidátky Stačilo! vedená českými komunisty.

A proti všem populistickým stranám se pak svým placeným postem ohradila kandidátka STAN Danuše Nerudová.

Komu jsou reklamy určeny

Jednotlivé stránky se liší nejen svými útratami a obsahem, ale také tím, na jaké uživatele Facebooku cílí. Facebook Ads Library zpřístupňuje základní přehled zaměření placených postů u řady účtů. Například v přehledu celkového cílení stránky Lubomíra Zaorálka si můžeme všimnout, že věnuje zvýšenou pozornost regionům, kde má sociální demokracie tradičně dobré volební výsledky.

Svoji kampaň Zaorálek také zaměřuje primárně na voliče ve středním věku a starší.

Na ty mladší naopak cílí stránka Danuše Nerudové.

Facebook Nerudové se zároveň soustředí na voliče podle vzdělání a jejich zájmů. Z cílení vyřazuje ty, kteří na svých facebookových profilech uvádějí například zájem o Rusko, případně v kolonce vzdělání napsali „vysoká škola života“. Naopak se cíleně zaměřuje na vzdělanější uživatele se zájmem o evropskou politiku.

Facebooková stránka kandidátky Stačilo!, placená Komunistickou stranou Čech a Moravy, cílí hlavně na starší voliče.

Placená reklama komunistů zároveň cílí i na ty, kdo mají zájem o zahradu, rodinu, nebo televizní stanice TV Nova a Prima.

Marketing na Facebooku je dnes součástí celkové strategie všech politických stran. Jak ale skutečně volby dopadnou, uvidíme již příští víkend.

Autor textu: Josef Šlerka

Metodologická poznámka: Při analýze jsme vycházeli z dat Facebook Ads Library o útratách na Facebooku za posledních 90 dnů k 28. 5. 2024. Brali jsme v potaz jen útraty, které překročily alespoň 10 000 korun.

The post Evropské volby: Strany na Facebooku utrácejí za svou propagaci i kritiku konkurentů appeared first on investigace.cz.

Nizozemský e-shop Primal Focus tvrdí, že do České republiky legálně dováží „magické“ lanýže (magic truffles) obsahující u nás zakázanou látku psilocybin. Obchod se odvolává na nařízení o vzájemném uznávání zboží. Společnosti Meta, provozující Facebook nebo Instagram, zaplatil e-shop nemalé peníze za rozsáhlou reklamní kampaň, která zasáhla stovky tisíc lidí po celé Evropské unii včetně České republiky.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

„Hledáte nezapomenutelné dobrodružství? Kupte si lanýže s psilocybinem. V EU je to zcela legální,“ hlásá jedna z reklam nizozemského e-shopu Primal Focus. Jen za letošní duben se na platformách společnosti Meta, tedy Facebooku, Messengeru a Instagramu, zobrazilo uživatelům z Evropské unie hned 153 podobných nabídek tohoto e-shopu. Reklamní sdělení na sociálních sítích týkající se lanýžů zasáhla desítky až statisíce lidí. Například jedna z reklam, publikovaná od 5. do 11. dubna, oslovila v Evropě celkem 267 665 osob, z toho 6 136 Čechů, většinou mužů v rozmezí 24 až 44 let.

Podle nizozemského obchodního rejstříku sídlí Primal Focus v tamním městě Nijmegen. Na mapě aktualizované koncem srpna 2023, kdy už obchod inzeroval reklamy na platformách Mety, se na uvedené adrese ve skutečnosti nenachází žádná kamenná prodejna, jen obyčejný bytový dům. „Nevím o tom, že by tam byla nějaká prodejna,“ říká investigaci.cz do telefonu pracovnice obchodu, který je umístěn pouze několik metrů od sídla Primal Focus.

Z tohoto místa Primal Focus podle svého webu přesto rozesílá objednávky téměř do celého světa, záleží totiž na typu zboží. Například produkt s obsahem 1cP-LSD (psychedelikum, derivát LSD, pozn. red.) nedováží do několika zemí včetně Slovenska, o čemž informuje firemní web. Důvodem může být fakt, že Slovensko tento derivát zařadilo na seznam omamných látek.

Česká republika produkt 1cP-LSD na obdobný seznam zatím nezařadila a mezi jmenovanými zeměmi, kam jej e-shop nedodává, se tedy nevyskytuje. „Přesto by se objednání této látky dalo zařadit pod šíření toxikomanie. Tento trestný čin totiž pracuje s pojmem návyková látka, nikoli omamná a psychotropní látka (tedy látka na seznamech). Nevím, jak by potom obstála obhajoba někoho, kdo by namítal, že vlastně neví, že se jedná o psychoaktivní látku a věřil informacím na stránkách tohoto e-shopu. Ostatně ani ty nejsou jednoznačné. Na jednu stranu e-shop uvádí, že se jedná o zboží volně obchodovatelné v rámci EU, na druhou stranu rovněž uvádí, že zákazník při nákupu přebírá odpovědnost za dodržování zákonů své země s tím, že by se měl ujistit, že výrobek, který objednává, je v této zemi legální,“ upozorňuje právnička Tereza Dleštíková, jež se dlouhodobě věnuje právní problematice psychedelik v rámci České psychedelické společnosti.

Další zboží nabízené na e-shopu Primal Focus se však žádnými seznamy omamných látek neřídí. Citované lanýže obsahující psilocybin vyváží e-shop do všech zemí EU, přestože se v některých státech právě psilocybin objevuje na seznamech zakázaných omamných látek. Obchod se přitom odvolává na nařízení Evropské unie o vzájemném uznávání zboží. „Psilocybinové lanýže jsou v Nizozemsku zcela legální, což umožňuje jejich dovoz z jakékoli země EU na základě zákona Evropské unie o vzájemném uznávání zboží,“ píše se na webu v sekci nejčastějších otázek od zákazníků.

Princip vzájemného uznávání se uplatňuje v rámci volného pohybu zboží v situaci, kdy pro daný výrobek nejsou sjednocená a závazná pravidla v celé EU. Pokud na evropské úrovni pro výrobek neexistují žádná taková pravidla či regulace, je možné výrobky uváděné na trh v souladu s právními předpisy v jednom členském státě prodávat i v jiných členských státech bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou ve shodě s technickými a právními pravidly konkrétní země.

„Ze strany tohoto e-shopu je to spíše neznalost práva, respektive výklad mezinárodních smluv v tom smyslu, že zakazují pouze látky, nikoli rostliny či houby, které je obsahují. Pohled českého práva však tento výklad nesdílí a vychází ze zařazení dané látky na seznamy omamných a psychotropních látek. Psilocybin se na těchto seznamech vyskytuje, a v tomto smyslu tedy nemůže jít o zboží – podle stejné logiky by se jako zboží mohl prodávat třeba kokain. Lanýže s psilocybinem jsou v Nizozemsku tolerovány, ale u nás tomu tak není. Kdo si je objedná a doveze do ČR, páchá trestný čin dle § 283 trestního zákoníku,“ podotýká Dleštíková.

Psilocybin pod nařízení EU o vzájemném uznávání zboží skutečně nespadá. „Dovoz těchto látek podléhá dovoznímu povolení od Ministerstva zdravotnictví,“ říká mluvčí Ministerstva obchodu a průmyslu Miluše Trefancová. Psilocybin může být dovážen a v České republice držen pouze se speciálním povolením, které mohou získat například lékárny či výzkumné instituce, jako je třeba Akademie věd ČR. Na otázku, zda má e-shop dovozní povolení, Ministerstvo zdravotnictví do vydání článku neodpovědělo.

Jak je vidět z reklamy na sociálních sítích, e-shop Primal Focus cílí na mnohem širší okruh odběratelů, než jsou lékárny nebo badatelská pracoviště. Podmínky nákupu, které musí zájemce o jejich zboží odsouhlasit, přesto upozorňují, že lanýže s psilocybinem jsou určeny pouze pro výzkumné účely odborného rázu a že zákazník právně potvrzuje svůj nárok na obdržení produktu.

Přečtěte si

Obchodníci s drogami platí Metě za reklamu na sociálních sítích

„Osobně se mi ten jejich marketing velmi nelíbí. Základ regulovaného prodeje je, aby se nenabízely žádné akce a množstevní slevy. Zde vidíme pravý opak – čím více gramů, tím větší sleva. Takový přístup jde absolutně proti snahám o případnou racionální regulaci. Je to naprostá katastrofa nejen z právního hlediska,“ říká Dleštíková.

Investigace.cz zaslala e-shopu dotazy, jež podle automatické odpovědi obdržel, nicméně do vydání článku na ně jeho zástupci nereagovali.

Lysohlávky versus psilocybinové lanýže

Takzvané magické houby s halucinogenními účinky (v Česku známé jako lysohlávky) byly v Nizozemsku zakázány v prosinci 2008 poté, co sedmnáctiletá francouzská turistka po jejich požití spáchala sebevraždu. V zákazu ale nebyly výslovně zmíněny lanýže, které obsahují psilocybin. Vzhledem k této mezeře v nařízení byly i nadále prodávány v takzvaných „smart shopech“, což jsou specializované obchody s licencí, jež v Nizozemsku mohou prodávat tolerované omamné látky. Lysohlávky tedy v zemi legální nejsou, ale lanýže s psilocybinem nabízené i na e-shopu Primal Focus ano. Na webové stránce, kde lze nalézt všechny smart shopy s licencí, se ale tento e-shop nevyskytuje. Zájemci o opojný produkt ovšem v Nizozemsku mají další možnost: vyhledat takzvaná „retreat“ centra, kde si mohou zaplatit užití psychedelik v bezpečném prostředí a absolvovat terapeutická sezení. Oficiálně byly lanýže zlegalizovány a zdaněny v roce 2019.

Terapeutické účinky psilocybinu nyní zkoumá Národní ústav duševního zdraví. „Vypadá to, že psychedelika mají dvě hlavní výhody. První výhoda je, že by mohla fungovat u klientů, na něž nezabírá standardní antidepresivní léčba, což je asi 30 až 40 % pacientů. A druhá výhoda spočívá v tom, že efekt je velmi rychlý, po psychedelikách nastupuje v podstatě druhý den,“ řekl výzkumník Jiří Horáček v rozhovoru pro iRozhlas.

Podle mluvčí České psychedelické společnosti Evy Césarové existuje na tuto problematiku mnoho úhlů pohledu. Podle jejího názoru je z určitého hlediska pro lidi bezpečnější koupit si jinde zakázanou látku v obchodě, jenž má v Nizozemsku oprávnění ji prodávat, což samo o sobě zabezpečuje kvalitu produktu. Je to tudíž jistější, než kdyby si lidé látku koupili od pouličního dealera, z darknetu či z jiné neověřené platformy nebo si šli lysohlávky, které psilocybin rovněž obsahují, sami nasbírat – zde totiž hrozí potenciální záměna s jinými druhy hub.

Další důležitou věcí, která ovlivňuje rizika spojená s užitím psilocybinu, je podle mluvčí samotná zkušenost, tedy zda je dotyčný informován o účincích psychedelik, zda jsou dodrženy bezpečné postupy setu a settingu, zda člověk užije takovou látku sám nebo s někým, zda měl někdy zkušenost se změněným stavem vědomí a jak velkou dávku si vezme. V případě mikrodávkování (užití v menším množství, které citelně neovlivní vědomí) jsou rizika výrazně nižší. „V případě vyšších dávek se rozhodně nedoporučuje hazardovat se svým vědomím, což platí o to více, jestliže už člověk trpí nějakými psychickými problémy,“ upozorňuje Césarová.

„Nicméně je nutno dodat, že jsem se již setkala s několika lidmi, kteří nesplnili kritéria přijetí do výzkumu či léčby a zvolili tuto formu nákupu a užití a opravdu jim významně pomohla. Setkala jsem se ale i s těmi, na které nemělo užití žádný efekt,“ dodává mluvčí České psychedelické společnosti.

The post Psychedelické lanýže z Nizozemska se prodávají i u nás, podle právničky ne zcela legálně appeared first on investigace.cz.

Drogy jsou v České republice čím dál dostupnější. Může za to jejich zvýšená produkce, která se přímo odráží v distribučních schématech. V poslední době zločinci obchodující s drogami využívají i sociální sítě. Investigace.cz hovořila s ředitelem Národní protidrogové centrály Jakubem Frydrychem o tom, jak se práce jeho týmu proměnila s nástupem narkotik do virtuálního světa a proč pro něj zákaz HHC není tak horké téma. 

Podle Zprávy o nelegálních drogách v České republice v roce 2023 roste dostupnost kokainu a MDMA (extáze). Může to být tím, že tato narkotika jsou snadno dostupná na internetu?

U každé z těch drog je důvod jiný. Co se týče kokainu, žijeme v období jeho nadprodukce v endemických zemích produkce. V Peru sice produkce klesla asi o dvě procenta, ale v Bolívii a Kolumbii výroba stoupla o desítky procent. To představuje obrovské množství kokainu, které se valí do Evropy. Výsledkem je zvýšená dostupnost, snížená cena a přímo úměrně i zvýšená kvalita. Kokain si tím pádem nachází další a další trhy a zájemce.

Větší dostupnost MDMA je zase daná tím, že Nizozemsko a Belgie se potýkají s velkým problémem spojeným se značnou objemovou produkcí tabletovaných stimulantů.

To vše se pak odráží i ve virtuálním světě.

Dalo by se říct, že se vaše práce pomalu přesouvá do virtuálního prostředí?

Není to tak. Představte si koláčový graf, kde sto procent představují různé formy distribuce. Ten koláč se jen trochu rozevřel o nový segment, který je však pouhým doplňkem. Některé inovativní kriminální skupiny obchodující ve veřejném prostoru zkrátka vezmou část drog a domluví se s partou, která jim to prodává ve virtuálním prostoru. Je to taková diverzifikace. Ve virtuálním světě tedy probíhá obchod s drogami a prekurzory, s chemickými látkami. Na to navazují různé obchody, například ty na Telegramu, a samozřejmě i zásilkové služby, kryptoměny a kryptované formy komunikace.

Virtuální prostředí je pro nás nové pole, kde se osm let učíme pohybovat. Máme velké úspěchy, ale ocitli jsme se i ve slepých uličkách. Podařilo se nám například odhalit darknetové tržiště, které bylo jednu dobu majoritní ve Švédsku. Programovalo se z Česka a vedli to čeští zločinci. Hodně jsme si osahali i oblast kryptoměn. Myslím, že úroveň našeho poznání tohoto prostředí se vysoko zvedla. Ale rozhodně nemůžeme říct, že máme o všem dokonalý přehled, protože to ani nejde. Takže představa, že ve virtuálním prostoru lze eliminovat nabídku nelegálních komodit, je prostě lichá. To neumí nikdo na světě, ani Čína. A ta se hodně snaží.

Sociální sítě jsou různou mírou a různými způsoby využívány k obchodu s drogami. Na Facebooku existují skupiny, kde lze sehnat drogy, podobnou roli plní i instagramové účty. Na platformách Meta se podle ad library objevují reklamy, jež vedou k telegramovým kanálům nabízejícím nelegální návykové látky. Jakou roli by měly hrát tyto platformy – měly by za výše popsané nést nějakou zodpovědnost? 

Myslím si, že ano. Rozhodně by měly mít přístup nějaké sdílené zodpovědnosti. Participace na odpovědnosti by měla být i u poskytovatelů. Obdobně přece vyžadujeme odpovědnost od provozovatelů fotbalových klubů ve smyslu toho, že podniknou náležité kroky k zamezení výtržnostem na stadionech. Nenecháváme to jen na policii. Stejně tak klademe odpovědnost na provozovatele hospody, aby nenalil nezletilým, jinak mu hrozí postih.

Naše instituce proto běžně vyzývá poskytovatele, aby na svých stránkách smazali nevhodný obsah. Drtivá většina českých provozovatelů uposlechne nebo nevhodný obsah maže i bez našeho upozornění, protože je proti jejich interním pravidlům. Máme velmi dobré zkušenosti s CZ.NIC (sdružení poskytovatelů internetových domén .cz, pozn. red.). Naopak problémy jsou právě s komunikačními platformami, které mají původ v jiných zemích. S těmi se komunikuje obtížně, nebo to vůbec nejde.

Takže jste oslovovali Metu i Telegram? 

Komunikujeme napříč celým světem. Vždy se snažíme zjistit, jestli bychom nelegální virtuální činnost nemohli nějak ovlivnit.

Jak se k tomu staví Telegram? 

Telegram neposkytuje žádné informace. Nereaguje vůbec na nic.

A Meta? 

Ta jak kdy, tady bych nebyl tak kategorický.

V čem se liší prodej drog na darknetu a na Telegramu? 

Na darkwebu najdete zboží ve větším množství a máte vyšší spotřebitelskou jistotu. Díky anonymitě tam lidé běžně píší recenze, že jsou spokojeni s množstvím i cenou. U těchto tržišť se běžně stává, že v okamžiku, kdy zákazník napíše, že mu zboží nedošlo, mu prodejce pošle zadarmo další zásilku, aby si zachoval dobrou pověst. Tohle se na Telegramu neděje. Tam je to víc rychloobrátkové a prodává se menší množství. Sem tam někdo řekne, že má něco kvalitního, pak se například ukáže, že to zase tak kvalitní nebylo. Dějí se tam i levárny.

Zájem o tržiště z darkwebu ale spíš upadá. Pro uživatele je tento systém nejspíš zbytečně komplikovaný. Něco jako kdybych vám řekl, že můžete telefonovat jedině z pošty, i když vlastníte mobil. Naopak je tento systém výhodný a bezpečný pro ty, kteří ho využívají k prodeji či nákupu ve velkém.

Přečtěte si

Obchodníci s drogami platí Metě za reklamu na sociálních sítích

Pervitinová velmoc

Jak je to v Česku s dostupností metamfetaminu neboli pervitinu? 

To je jiný příběh. Pervitin a jeho snadná dostupnost je daná tím, že se produkuje v malých množstvích napříč celou republikou. Nemáme tu zkrátka žádné velké distribuční sítě, které by ovládaly celé lokality. Není ani potřeba vytvářet složité distribuční sítě, jako je tomu u kokainu či u heroinu – ty jsou u pervitinu zbytečné, vždy se k němu nějak a někde dostanete. Máme tu řadu malinkých laboratoří. Což je mimochodem produkční schéma, které neexistuje nikde jinde v Evropě.

Jaký to má důvod? 

S produkcí tohoto typu máme ještě předrevoluční zkušenost. A zřejmě máme i poměrně konzervativní producenty a uživatele, protože na rozdíl od celé Evropy, kde táhnou úplně jiné typy drog, u nás je jedničkou stále pervitin. Ve smyslu uživatelů není pervitin evropské téma. Je to ale téma z hlediska záchytů, neboť se začíná dovážet v tunových množstvích z Mexika, Afriky, Íránu a Afghánistánu. Pervitin ale obecně není v Evropě zatím populární droga.

Přesto počet jeho uživatelů v České republice stoupl. 

To jsou jen odhady. Když se podíváte na střední odhad, který je ve Zprávě o nelegálních drogách v České republice za rok 2023, jedná se asi o 47 000 osob pravidelně užívajících pervitin a opioidy. Většinu z nich přitom tvoří uživatelé pervitinu, kteří jsou v kontaktu s neziskovým nebo zdravotním sektorem. Ten většinu služeb poskytuje anonymně, a nejsou tedy vyřazeny duplicity. Za daty může sice být informace, že počet stoupl, ale může se do toho promítnout i fakt, že zasáhly dříve skryté uživatelské populace. Můžeme se bavit pouze o tom, do jaké míry tato data odpovídají vzhledem ke střednímu odhadu a latenci.

Přečtěte si

Česko je stále hlavní varna pervitinu, místní dostupnost konopí a kokainu stoupá

Existují v tomto ohledu i tvrdá data? 

Máme zdravotní data: přijde nějaký pacient, jehož rodné číslo je ve zdravotním systému. Také máme trestněprávní data: vyskytne se droga nebo podezřelý a za ním stojí něco hmotného. Pak máme další rigidní data, a to třeba informace z odpadních vod nebo analýzu výměnného injekčního materiálu – z použitých injekčních stříkaček například zjistíte, co se zrovna sjíždí v Brně.

Český pervitin v Grónsku

Jaké má Česko postavení v obchodu s drogami? Co se tu produkuje a kam se to vyváží?

Jsme produkční zemí na konopí, metamfetamin a nové psychoaktivní substance, okrajově amfetamin. Sem tam se tu vyrábí i extáze, ale tím bych asi skončil. V Česku jsme nikdy neobjevili žádnou laboratoř na transformaci kokainové pasty ani laboratoř na výrobu jiných látek. Co se týká vývozu, jsme renomovaným vývozcem konopí. Dokonce jsme považováni za jednu ze třech zemí, která dodává konopí do velké části Evropy. Do všech okolních zemí vyvážíme i metamfetamin. Zejména výrobci z příhraničních krajů mají klienty ze zahraničí. Děje se tu taková přeshraniční drogová turistika, která hodně probíhá s Němci, Rakušany a velice se Slováky. Ti mají málo laboratoří a tradičně si většinu pervitinu, který zkonzumují, vozí od nás. Vyváží se ale i do vzdálenějších destinací, do Skandinávie, jihovýchodní Asie, Oceánie a někdy i do USA či Velké Británie.

Kam až sahají stopy z českých laboratoří pervitinu?

Nejbizarnějšími zeměmi, kam se dostal metamfetamin vyrobený v Česku, jsou Grónsko a Japonsko. Je to ale spíš náhoda, která však má svůj důvod. Nějací lidé s možnostmi narazí na lidi s poptávkou a prováže se to.

Skotská policie v roce 2022 varovala před nákupem štěňat, protože s nimi nelegálně obchodují gangy, které jsou zapojeny i do obchodu s drogami a dalších nelegálních činností. Pozorujete podobná propojení s jinými odvětvími organizovaného zločinu i u nás? 

Spojení obchodu s drogami s ostatní kriminální činností nebývá úplně pravidlem, ale sledujeme určité propojení například právě s nelegálními doklady, se zbraněmi, ale hlavně s velkými finančními hotovostmi, jež mají tendenci přesouvat se po světě mimo klasický bankovní systém. Ať máte jakýkoli systém, zkrátka se vám hromadí peníze na jednom místě a potřebujete je někde jinde. Nemůžete je nikde zoficializovat, protože pocházejí z nelegální činnosti. Aby to dávalo ekonomický smysl, musíte zaplatit někoho, kdo vám je fyzicky převeze.

Pak existují etnické kriminální skupiny, které reagují odlišně v různých zemích. Například Západoafričané žijící u nás víc inklinují k obchodu s drogami a míň k obchodu s lidmi než třeba v Itálii, kde kromě obchodu s lidmi také obchodují s doklady. Balkánci zase častěji obchodují s drogami a padělanými doklady. Nedá se ale říct, že všechno je jeden velký koláč organizovaného zločinu a všichni dělají všechno. Jsou tam určité specializace.

Změna nabídky

Jak se změnila česká drogová scéna za 30 let, co jste u policie? 

Hodně. Změnila se na straně nabídky i poptávky. Mimochodem, ohledně nabídky se změnila dokonce několikrát. Přetrvává problém s konopím a pervitinem, postupně se však objevily i jiné drogové fenomény.

Začátkem devadesátých let jsme například zažili velký nástup heroinu. Téměř z nuly skočil zájem o tuto látku na velmi nepříjemné úrovně. Pak to opadlo a dnes je heroin společensky vnímaný jako droga neúspěšných lidí. Decimuje marginalizované skupiny obyvatelstva ve vyloučených lokalitách. Když se ale obecně podíváte na situaci, zjistíte, že heroin se tu užívá opravdu minimálně.

Potom jsme zažili nástup různých organizovaných zločineckých skupin. Šlo o ruskojazyčné skupiny, jež se snažily ovládnout trh s pervitinem, ale nepovedlo se jim to.

V Česku také působily vietnamské kriminální skupiny a dosáhly poměrně významných úspěchů v oblasti konopí a poté i pervitinu. Nikdy se jim ale nepovedlo, aby kontrolovaly nějaké území a potíraly konkurenci. Dnes v tomto byznysu pokračují dál, ale v kombinaci se zahraničím. Vyplatí se jim vyrábět jinde než v ČR, třeba v Nizozemsku. Takže se častěji zapojují do výroby v Nizozemsku, Německu či Polsku a u nás mají pouze sklady s chemikáliemi a tak dále.

Proč se Rusům ani Vietnamcům nepodařilo ovládnout místní trh s pervitinem? Souvisí to s tím, co jste výše říkal o absenci místních velkých distribučních sítí, nebo spíš s prací tuzemské policie?

Určitě bych to připsal spíš charakteru produkce a distribuce pervitinu, která má tradičně základnu v maloobchodní komunitní produkci malých množství. Větší produkce potom častěji směřují na vývoz.

Kdy nastal boom nových psychoaktivních substancí? 

Bylo to kolem roku 2010, kdy se objevila celá plejáda nových látek, schopných nahrazovat konvenční drogy. Můžete si je představit jako syntetické kanabinoidy, syntetické opioidy nebo například náhrady MDMA. Od roku 2010 jsme podobných substancí zařadili na seznam zakázaných nebo návykových látek asi tisíc a každý rok přidáváme další. To je takový nekonečný koloběh.

Takže syntetický kanabinoid HHC, který se nyní hojně řeší v médiích v souvislosti se zákazem, je pro vás jen jedna z mnoha podobných látek? 

Přijde mi docela úsměvné, že se tady pozastavujeme nad zákazem nějakého HHC, protože nyní máme připravených 143 dalších látek, jež chceme na zmíněný seznam dát. Obchodníci, kteří kšeftují s těmito typy drog, které u nás zakážeme, je pak do Česka nedodávají. Vyhnou se nám a prodávají to v zemích, v nichž zákaz neplatí. Tímto způsobem se nám od roku 2010 daří Česko těchto drog zbavit. Pokud je někdo doveze nebo si je objedná virtuálně, jde o marginální záležitost. A nerozjede se s tím takový marketingový byznys jako s HHC a dalšími analogy syntetických kanabinoidů. Byla chyba, že se nezakázaly hned s jejich nástupem.

Předpokládám, že jste to navrhovali. 

Zákaz těchto látek jsme navrhovali v listopadu 2022. V současnosti jsme dali stejný podnět ohledně dalších jedenácti analogů a velmi intenzivně pracujeme na rešerši jiných psychoaktivních analogů. Uvidíme, zda budeme mít větší trpělivost my, nebo prodejci.

Proč se ty látky nezakázaly, když jste to navrhovali? 

Protože existují různé názory na to, kam by měla protidrogová politika směřovat, a nyní u nás převládá názor, že bychom měli jít směrem k regulaci. To znamená, že některé psychoaktivní látky postavíme na úroveň tabáku a alkoholu. Vytvoříme s nimi regulovaný trh, který bude zatížený daní a bude mít svá pravidla. Tento názor je podporovaný aktuální vládou a je součástí legislativních návrhů, jež nyní směřují k finalizaci. Proto nebyly naše návrhy na zákaz HHC akceptovány.

Nevedou ale zákazy k výrobě nových a nových psychoaktivních látek? 

Mnoho set z nich jsme ale dokázali zakázat ještě dříve, než dorazily do České republiky. Probíhá to tak, že zjistíme, že třeba v Německu, Švédsku či Itálii se objevily případy akutní intoxikace na syntetický kanabinoid, a my ho proto zapíšeme v rámci předběžné opatrnosti na náš seznam.

The post Prodej drog přes sociální sítě je pouhým doplňkem. Na Telegramu se dějí i levárny, říká ředitel Národní protidrogové centrály appeared first on investigace.cz.

Nelegální směnárny a doklady totožnosti, ale i drogy či extremismus – to vše lze najít na Telegramu. O temné straně této sociální sítě informuje investigace.cz dlouhodobě. Obchody s nelegálním zbožím už ale prosakují i na Facebook, Instagram a Messenger. Tyto sociální sítě obchodníci z Telegramu využívají k umisťování svých reklam, jimiž lákají na nelegální zboží. Redakce investigace.cz proto zjišťovala, v jaké podobě se na sociálních sítích reklamy na drogy objevují a zda z nich provozovatel, platforma Meta, inkasuje peníze. Podle zprávy deníku Wall Street Journal již američtí prokurátoři ve Virginii prověřují, zda platformy společnosti Meta neumožňovaly nelegální prodej drog a neprofitovaly z něj.

Reklama, která se v Česku na Instagramu zobrazila celkem 202 lidem starším 18 let, vypadá na první pohled vcelku neškodně. Členité barevné obrázky, psychedelické motivy a Spongebob s rozšířenými zorničkami, to vše bez textu. Na druhý pohled už ale tak neškodná není – jde totiž o propagaci psychotropní látky LSD, s níž jsou často spojené barevné motivy i rozčlenění na malé čtverečky speciálního papíru, jež se vkládají do úst pod jazyk, kde se rozpustí. Upoutávka vede do telegramového kanálu, kde se nabízejí i jiné drogy.

Stejný inzerent zaplatil i za další reklamu, která se dostala k celkem 78 osobám z Česka, věkově nad 18 let. Obrázek v podobě hromady barevných pilulek je ovšem daleko explicitnější a vede do stejného kanálu jako reklama předešlá.

Redaktorka investigace.cz se pod falešným účtem k tomuto kanálu přidala.

„Yoo g. Odkud jsi? Co by sis od nás chtěla objednat?“ oslovil ji přes soukromou zprávu na Telegramu obchodník.

„Z Prahy, doručujete sem? Objednala bych si 10 gramů kokainu, pokud je to možné?“

„Do Prahy není problém, ale dodání je až za dva dny. Máme kolumbijský a venezuelský kokain. Venezuela stojí 480 eur, Kolumbie 760,“ popisuje neznámý obchodník ceny za 10 gramů.

Podobných reklam cílených na české uživatele sociálních sítí, jež se vyskytují na platformách společnosti Meta, tedy Facebooku, Instagramu a Messengeru, a které vedou na telegramové kanály nebo přímo do soukromého chatu s drogovým obchodníkem, se od října 2023 do začátku března 2024 na sociálních sítích objevily desítky. Právě v tomto období jsme se do jejich analýzy pustili.

Podle ad library, knihovny reklam společnosti Meta, kde je možné sledovat všechny reklamy, jež byly na sociální sítě umístěny, se zákazníky přes sociální sítě snaží nalákat nejrůznější inzerenti. Redakce investigace.cz za šest měsíců identifikovala celkem 23 facebookových stránek, k nimž se vázala reklama na nelegální návykové látky. Jednotliví inzerenti ale mohli platit za více reklam podobně jako ten výše zmíněný, který zaplatil za dvě. Počet těchto typů reklam, jež investigace.cz objevila, byl 64, ve skutečnosti ale mohl být ještě vyšší.

Decentní bílý prášek

Většina reklam vypadá na první pohled nenápadně. Například na začátku ledna se na Facebooku, Instagramu i Messengeru objevila reklama s názvem The Bake Farm s kresleným obrázkem zeleného pole a horami v pozadí. Odhalit, že se nejedná o reklamu na běžné farmářské výrobky, vyžaduje určitou znalost slangových výrazů. Výraz „bake“, který v angličtině původně označuje pečení, se v přeneseném významu používá i pro kouření marihuany. Za tímto obrázkem v reklamě také následoval obrázek bílého prášku, jenž ale spíše než mouku připomínal balíček kokainu. Po kliknutí na reklamu byl dvojsmysl jasnější – upoutávka směrovala na telegramový kanál s více než dvěma tisíci odběrateli, v němž se nabízí nelegální zboží všeho druhu, zejména kokain.

Jako ilustrační fotografie inzerenti dále používají lysohlávky, květy marihuany, pilulky nebo nejrůznější bílé krystaly. Krystalickou podobu mohou mít například látky jako pervitin, kokain nebo MDMA (extáze). Fotografie mohou rovněž připomínat balení bonbonů, na němž je ale nápis narážející na psychotropní látku. Jeden z obchodníků použil i nápis evokující logo obchodního potravinového řetězce Lidl, následovala však fotografie podobná sáčku s kokainem.

Texty těchto reklam zní stejně jako reklamy legálního zboží. „Pro milovníky kvalitního hašiše; Exkluzivní edice; Marocký hašiš v Evropě; Čistá a silná sladká chuť; Pospěšte si, než to skončí“. Těmito slovy láká jedna z nich, která však jako jedna z mála nesměruje na Telegram, nýbrž rovnou do facebookové skupiny.

Někteří jsou ale ohledně textů opatrnější. Většina z 23 inzerentů nepoužila žádný slogan a spoléhala pouze na obrázky, případně použila strohé „kliknutím na odkaz se připojíte k mému kanálu a zadáte objednávku,“ nebo „pro více informací klikněte zde“. Oba vzkazy byly napsány v cizím jazyce.

Jak probíhá kontrola reklam 

Každá reklama umístěná na Facebook, Instagram nebo Messenger musí nejprve projít kontrolou, aby se zjistilo, zda splňuje zásady pro reklamu. Meta například zakazuje obsah, který se pokouší koupit, prodat, vyměnit, darovat nebo žádat o drogy a léky, a to bez ohledu na zákony dané země.

Jelikož se na výše zmíněné sociální sítě denně umisťují vysoké počty reklam, proces kontroly je automatizovaný. Nejprve tento systém kontroluje text, obrázek nebo video a stránku, na níž reklama směruje. Pokud je podle automatizovaného postupu vše v souladu s pravidly, může se uživatelům dané sociální sítě zobrazit. Pokud v souladu není, je zamítnuta. Reklama ale může být smazána i zpětně – například když ji někdo nahlásí. V některých případech reklamy kontrolují i lidé, tedy zaměstnanci společnosti Meta. Ta tvrdí, že na zdokonalování systémů kontroly soustavně pracuje a chce posílit tým, který bude reklamy zpětně kontrolovat. V tomto týmu mají být i česky hovořící členové.

„Jak v reklamách, tak v organickém obsahu zakazujeme obsah, který propaguje nákup a prodej drog a farmaceutických léků, a odstraňujeme jej, kdykoli na něj narazíme,“ sdělila investigaci.cz mluvčí společnosti Meta Jekatěrina Panawa. Podle Mety byla drtivá většina reklam odhalena ještě dříve, než byly umístěny na sociální sítě.

„Když se rozhodujeme, jestli daná reklama vyžaduje další kontrolu ve vztahu ke konkrétním zásadám, můžeme přihlédnout k tomu, jak inzerent dodržoval zásady pro reklamu v minulosti,“ uvádí Meta na svém webu. U inzerentů s drogami je však potíž v tom, že jejich profily na sociálních sítích jsou staré nanejvýš několik měsíců a často jsou zakládány pouze za účelem propagace nelegálního zboží.

Na druhou stranu je zřejmé, že ani kontrola textu není příliš efektivní, neboť prošly explicitní názvy drog – „hashish“ či „cannabis“. V některých případech platí benevolence nebo ignorace kontrolního systému i na obsahově zcela jasné obrázky – zejména ty s marihuanou, pilulkami, hašišem nebo se zbraněmi.

Přečtěte si

NarcoFiles: Narkobaroni si najímají hackery, aby jim pomohli dostat kokain přes kontroly v přístavech

Meta zároveň upozorňuje, že lidé mají nevhodné reklamy nahlašovat. Jenomže další mechanismus, díky kterému se zločincům daří zboží propagovat, spočívá v tom, že zobrazení a šíření reklamy naplánují pouze na několik dní. Všechny reklamy, které redakce investigace.cz sledovala a identifikovala, běžely jeden až maximálně čtyři dny. Tím pádem se sice nedostanou k velkému počtu lidí, současně se ale snižuje pravděpodobnost, že konkrétní reklamu někdo nahlásí jako závadnou.

Sama Meta na svých webových stránkách přiznává, že se jim ne vždy podaří nepatřičný obsah zachytit.

Podle ředitele Národní protidrogové centrály Jakuba Frydrycha ale reklamy nejsou tím, co by přilákalo nové zájemce o nelegální látky. „Když do Telegramu zadáte určitá klíčová slova, vyskočí na vás nespočet skupin, které nabízejí všechno možné. Nepotřebujete se k tomu dostat přes reklamu,“ říká Frydrych. „Odpovědnost za tuto situaci by měly nést sociální sítě. Obdobně přece vyžadujeme odpovědnost od provozovatelů fotbalových klubů ve smyslu toho, že podniknou náležité kroky k zamezení výtržností na stadionech,“ podotýká.

Podle ředitele se Národní protidrogová centrála snaží s platformami komunikovat, ale jde to obtížně. „Telegram vůbec neposkytuje informace a nekomunikuje s námi. Meta jak kdy, u ní bych nebyl tak kategorický,“ popisuje své zkušenosti Frydrych.

Společnost Meta podle svých slov nahlašuje odborným skupinám i orgánům činným v trestním řízení účty, u nichž má podezření, že se podílejí na nelegální výrobě nebo distribuci vysoce rizikových drog.

Přečtěte si

NarcoFiles: Kokainová dálnice do Evropy

Tisícové dosahy

Reklamy, jež investigace.cz analyzovala, mají dosah několika stovek až tisíců lidí. Výše citovaná reklama s nápisem The Bake Farm se na Facebooku, Instagramu a Messengeru objevila celkem třikrát – dvě podoby této reklamy běžely od 8. 1. 2024 do 9. 1. 2024, jedna měla dosah 78 a druhá 95 lidí z České republiky. Další byla zveřejněna od 5. 1. do 7. 1. a zobrazilo si ji 184 lidí z Česka. Celkový dosah byl 7 024, 8 177 a 12 466 osob – inzerent totiž naplánoval reklamu tak, aby se zobrazovala i lidem v jiných zemích Evropy, například v Polsku, Německu, Švédsku či Chorvatsku.

Investigace.cz našla i čtyři reklamy směrující na český telegramový kanál a zaměřené na rozvoz marihuany po Praze. Naprosto nepokrytě zobrazovaly květy marihuany a lákaly textem, v němž prodejci tvrdí, že jsou špičkou na trhu, a chlubí se svou 12letou zkušeností. Podle dosahu zjistitelném v ad library měla ta nejúspěšnější z nich dosah přes 10 a půl tisíce lidí z České republiky během 3. až 6. března.

Zadavatel měl v tuto dobu další tři reklamy, z nichž jedna měla dosah osm tisíc, další dvě po tisíci. Nejvíce se zobrazovaly mužům ve věku 25 až 54 let.

Výhradně na Českou republiku mířila i reklama na drogový koktejl makatussin neboli lean, jehož základem je sirup proti kašli. Tato upoutávka se zobrazila celkem 1 500 lidí.

Většina reklam cílících na Česko, které investigace.cz pozorovala mezi říjnem 2023 a březnem 2024, mířila i na další země Evropy – od Španělska až po Švédsko. Dosah na české obyvatele se pohyboval mezi desítkami až stovkami osob.

Jak to funguje

Výše zmiňovaná reklama o prodeji marihuany po Praze nesměruje na český telegramový kanál náhodou, neboť ten má skoro pět tisíc členů. Obsahuje také podmínky doručení. Platí se hotově při předání, a aby si zájemce mohl objednat, musí napsat správci účtu.

Ostatní kanály, na něž reklamy cílené na obyvatele evropských zemí odkazují, jsou vedeny v angličtině, francouzštině či ruštině a nabízejí drogy všeho druhu, nejčastěji ale marihuanu a kokain.

Anastasija M., která na téma nelegálního obchodování na Telegramu psala diplomovou práci v rámci svého studia nových médií na Univerzitě Karlově, narazila i na kanály nabízející na českém trhu poměrně netradiční látky, jako jsou Alfa-PVP nebo mefedron. „V Rusku a na Ukrajině jsou kvůli těmto novým látkám celé drogové epidemie. Nyní se alespoň podle Telegramu tyto látky přesouvají do České republiky,“ popisuje svou analýzu, jež ukázala, že obchodníci s drogami nepoužívají Telegram pouze k prodeji, ale i k verbování nových kurýrů. Podle Anastasije M. existují i případy, kdy si společně s drogou lze objednat i prostitutku.

Všechny kanály fungují jako tržiště, na němž člověk najde aktuální nabídku a instrukce, za jakých podmínek nákup probíhá.

„Tady jsou instrukce, jak to funguje, nepište mi a nesnažte se přicházet se svými pravidly. Objednávku učiníte tak, že mi napíšete, jaký produkt chcete a kolik toho chcete. Pište ve zkratce, protože máme hodně klientů, kteří čekají. Nechoďte za mnou s vašimi vtipnými historkami. Chceme pouze vážné kupce. Pošlete nám adresu doručení, zaplatíte v bitcoinech přes CashApp nebo PayPal. Než bude zboží vydáno ze skladu, musí být nejprve zaplaceno. Děkuji za pochopení. A našim pravidelným zákazníkům přejeme hezký víkend,“ popisuje správce jedné ze skupin čítající 1 808 členů podmínky nákupu. Jedna z reklam této skupiny měla dosah 8 500 lidí po celé Evropě, v Česku se dostala na displeje několika desítek lidí.

Platby předem obchodníci vyžadují u každé skupiny, kterou investigace.cz monitorovala. To ovšem nese jisté riziko, neboť může jít o podvod a zboží nemusí být doručeno. Podle Anastasije M. ale některé skupiny umožňují platbu, která bude dokončena až v okamžiku, kdy zboží přijde. Z jejího výzkumu rovněž vyplývá, že platby probíhají i uvnitř Telegramu – přes funkci Wallet in Telegram.

Obchodníci využívají i různé marketingové nástroje, aby ukázali, že nejsou podvodníci a zboží ke klientům skutečně dorazí. Zveřejňují například fotografie zásilek (se začerněnými adresami), konverzace se spokojenými zákazníky, videa, jak zásilky připravují, ale i faktury za doručovací služby, jako třeba United States Postal Service nebo trasování zásilky v aplikaci UPS.

Podle serveru 404media, jenž se prodejem drog na Telegramu rovněž zabýval, prodejci nabízejí i ověření přes FaceTime, aby si kupující před odesláním objednávky prohlédl konkrétní výrobek nebo si nechal vysvětlit, jak provést platbu.

Zda zásilka objednaná přes telegramový kanál, který zaplatil promování na platformách Mety, skutečně dorazí a zákazník nebude podveden, se investigaci.cz zatím nepodařilo zjistit. Komunikovala ale s obchodníky, kteří tvrdili, že doručují i do Česka. Anastasija M. mluvila s lidmi, co si objednávali přes Telegram marihuanu. „Zásilka jim skutečně přišla, a to přímo domů. Dovezl ji kurýr. Obchodníci začínají používat i geolokaci – zásilku tedy někam ukryjí, pošlou polohu a zákazník si ji vyzvedne,“ popisuje nové metody nelegálního trhu s narkotiky.

Autorka textu: Barbora Šturmová

The post Obchodníci s drogami platí Metě za reklamu na sociálních sítích appeared first on investigace.cz.

Prezidentské volby, válka v Ukrajině, ztracené děti, přírodní katastrofy, střelba na Filozofické fakultě či agresivní klokan. Takové byly zprávy, které v roce 2023 nejvíce rezonovaly na facebookových stránkách českých zpravodajských serverů. Oproti roku 2022 z nich zmizelo téma koronaviru. 

S novým rokem opět přicházíme s přehledem zpráv, jež hýbaly publikem na sociální síti Facebook. Vycházíme přitom z analýzy skoro 30 000 postů na 24 facebookových stránkách českých zpravodajských serverů.

Nejvíc sdílené

Pokud bychom měřili významnost zpráv počtem sdílení, dokládajícím větší angažovanost čtenáře než pouhý like, tak by událostí roku byla písnička složená žáky SPgŠ na podporu stávkujících učitelů z konce listopadu. Jejich variace na známý hit Jarka Nohavici získala 11 672 sdílení a měla přes 600 tisíc zhlédnutí. Teprve za ní se objevila témata spojená s kriminalitou a týkající se dětí. Z politických témat se do první desítky dostal nedostatek penicilinu a také oznámení o omezení podpory Ukrajiny ze strany Polska.

Nejvíc hněvu 😡

Právě zmíněné téma Ukrajiny kralovalo příspěvkům, jež získaly nejvíce reakcí Hněvu (Angry). V této kategorii skončil na prvním místě briefing po jednání ukrajinského prezidenta Zelenského s Petrem Pavlem, což ukazuje, že téma ruské invaze do Ukrajiny je stále velmi emotivní, stejně jako v roce 2022.

Nejvíc smutku 😢

Reakcí Smutku (Sad) loni nejvíce reagovali lidé na smrt zvířat i lidí. Z celebrit pak nejvíce na smrt rockové legendy Tiny Turner.

Nejvíc smíchu 😂

Pokud bychom chtěli najít někoho, kdo bodoval v nejvíce kategoriích, nešlo by o žádnou celebritu, ale o klokana z australské zoo. V kategorii Smíchu (Haha) získal první místo, stejně jako mezi videobsahem s největším počtem zhlédnutí. Rovněž bodoval i mezi prvními deseti nejvíce sdílenými příspěvky.

Nejvíc lásky ❤️

Emotikon Lásky (Love) bývá naopak vyhrazen pro posty, které v nás vyvolávají pozitivní reakce, loni to byla zpráva na stránce ČT 24 o zvolení Petra Pavla prezidentem republiky.

Nejvíc údivu 😮

Anglické slovo „wow“ označuje vyjádření údivu. Příspěvkům, jež získaly nejvíce těchto reakcí, kraluje finanční cena za osobní setkání s Lelou Vémolovou.

Nejsledovanější videa

Na závěr jsme nově přidali i přehled deseti videospotů, které v našem přehledu obdržely nejvíce zhlédnutí. Bohužel mezi nimi převládají spíše tragické události, včetně nedávné střelby na Filozofické fakultě.

Žebříčky nejúspěšnějších postů s sebou vždy nesou riziko zkreslení reality, protože zvýrazňují extrémy a nenadálé události. Na druhou stranu ale ukazují, že témata, jež hýbou společností, jsou mnohem pestřejší, než by se mohlo zdát z bublin, v nichž se běžně pohybujeme.

Metodologie: Pro analýzu jsme využili více než 30 000 postů facebookových stránek těchto serverů: Aktuálně.cz, Blesk.cz, CNN Prima NEWS, ČT24, ČTK, Deník Aha!, Deník e15, Deník N, Deník.cz, Echo24.cz, Expres.cz, Extra.cz, Forum 24, Hospodářské noviny, iDNES.cz, Info.cz, iROZHLAS.cz, lidovky.cz, Novinky.cz, ParlamentníListy.cz, Seznam Zprávy, Super.cz, TN.cz, Zpravodajství FTV Prima. Jednalo se o období 1. 1. 2023 až 24. 12. 2023. Posty stránek jsme získali pomocí nástroje CrowdTangle a analyzovali pomocí statistického nástroje R.

The post Zprávy roku 2023 podle popularity na Facebooku appeared first on investigace.cz.

V dnešní době jsou sociální sítě prostorem pro šíření dezinformací, konspirací a populistických manipulací. I přes narůstající aktivitu platforem jako Telegram zůstává v tomto směru Facebook nejvlivnějším prostředím. Existují na něm skupiny, které přitahují desetitisíce lidí, šíří obsah relativizující válku v Ukrajině a podporují proruské postoje. Navíc se v těchto skupinách vyskytují falešné profily, které jim opticky zvyšují popularitu. Jaké největší dezinformační skupiny v Česku působí? Kdo za nimi stojí? A co ze šíření dezinformací a konspirací mají?

Rozhovor s reportérkou investigace.cz Gabrielou Jezberovou a datovým a mediálním analytikem Josefem Šlerkou. Dostupný na všech podcastových platformách.

The post Podcast ODPOSLECH: Nejvlivnější dezinformační skupiny na českém Facebooku – rozhovor appeared first on investigace.cz.