O roli ruské firmy Aéza v dezinformační kampani Doppelganger jsme v investigaci.cz psali už před rokem. Aéza tehdy hostovala falešné klony západních médií, které napodobovaly seriózní evropská a americká média a šířily prokremelskou propagandu. Na jaře roku 2025 byli ale zakladatelé společnosti Aéza obviněni ruskými úřady z poskytování infrastruktury pro provoz darknetového tržiště s drogami. A tento měsíc byla navíc Aéza umístěna na sankční seznamy USA, Velké Británie a Austrálie.

Fenomén ruské hostingové firmy Aéza dlohodobě sleduje reportérka investigace.cz Kristina Vejnbender. Natáčel s ní Jiří Slavičínský.

K tomuto tématu jsme vydali podcast Odposlech:

The post Podcast Odposlech: Nezranitelná Aéza v nesnázích. Reportérka investigace.cz popisuje, jak funguje firma zapletená do dezinformačních kampaní appeared first on investigace.cz.

Firma Aéza je známá mimo jiné v souvislosti s šířením prokremelských dezinformací prostřednictvím dvojníků velkých zpravodajských médií. Servery měla i v Česku. V listopadu se firma ocitla na sankčních seznamech USA, Austrálie a Velké Británie, a to kvůli spolupráci s kyberzločinci. Ještě předtím ale ruské úřady obvinily její zakladatele z provozu darknetového tržiště s drogami. V Evropě Aéza sankcionována není.

K tomuto tématu jsme vydali podcast Odposlech:

Nejnovější zpráva výzkumné společnosti Recorded Future označila Aézu za „jeden z nejvýznamnějších zdrojů škodlivé internetové infrastruktury“. Podle dřívějšího vyjádření společnosti pro investigaci.cz firma plnila zákonné požadavky a obvinění odmítla.

Přeprodejci Aézy nicméně její služby inzerovali jako „bulletproof“ neboli „neprůstřelné“. Slovem „bulletproof“ se označuje typ internetového hostingu, který je záměrně nastaven tak, aby byl odolný vůči zásahům úřadů, blokacím či právním výzvám. Poskytovatelé bulletproof hostingu často tolerují, nebo dokonce přímo podporují nelegální aktivity svých klientů – například provoz darknetových trhů, phishingových webů, ransomware či stránek s nelegálním obsahem.

Podle šéfredaktora investigativního oddělení Systema z rádia Svobodná Evropa (RFE/RL) Andreje Sošnikova patří takzvané neprůstřelné hostingy k nejpopulárnějším službám na ruskojazyčných hackerských fórech. „V ruském prostředí tak vzniká paradoxní situace. Ruské úřady se už řadu let snaží plně kontrolovat veškerý internetový provoz uvnitř země, ale dodnes úplně nechápou, jak tento provoz funguje. To vytváří prostor pro celou vrstvu menších poskytovatelů hostingů, kteří poskytují kriminálním skupinám pohodlnou infrastrukturu za pár drobných, často placených v kryptoměnách, a po jedné či dvou operacích ji lze jednoduše opustit,“ vysvětluje Sošnikov.

Servery bývají často umístěny v Rusku, Ukrajině, Pobaltí nebo v offshorových destinacích. „Pravděpodobnost, že jejich služby využívají nejen běžní podvodníci, ale i struktury napojené na Kreml, je poměrně vysoká. Stačí připomenout kauzu altajského poskytovatele King Servers, přes jehož infrastrukturu probíhaly útoky na americké volební systémy v roce 2016,“ dodává.

Apolitická Aéza

Z hlediska cílové skupiny je Aéza skutečně tolerantní – bere všechny. Svůj přístup k podnikání po začátku velké války v Ukrajině firma označuje jako apolitický. Na sociálních sítích tvrdí, že spolupracuje se všemi zájemci o služby – ať už ruskými, západními nebo ukrajinskými. „Jsme připraveni poskytnout podporu jakýmkoli projektům, které utrpí škodu kvůli geopolitickému napětí mezi dvěma státy,“ uvedla společnost v den zahájení ruské invaze.

Přečtěte si

Nezranitelná Aéza. Střední Evropa jako centrum dezinformační kampaně proti Západu

​​Na otázku redakce investigace.cz, zda by poskytli hostingové služby i opozičním nebo zakázaným organizacím v Rusku, spoluzakladatel Aézy Arsenij Penzev bez váhání odpověděl, že pro Aézu jsou to stejní klienti jako kdokoli jiný. „Pokud nám z Roskomnadzoru (ruský cenzurní úřad, o němž jsme psali zde, pozn. red.) dorazí stížnost, pak ji přepošleme klientovi. Tímto naše mise končí.“ Podobně podle jeho slov zacházejí s každým nahlášením zneužití jejich služeb.

Když začaly v létě 2024 ruské úřady zpomalovat YouTube, Aéza spustila propagaci VPN služeb, které umožňovaly obcházet blokace Roskomnadzoru, a sledovat tak videa ve stejné kvalitě jako dříve. Současně však podle analýzy výzkumné organizace Qurium Aéza poskytovala infrastrukturu pro dezinformační weby, tazvané doppelgangery neboli dvojníky, jež napodobovaly stránky západních zpravodajských médií a šířily prokremelský obsah s cílem manipulovat veřejné mínění v Evropě i Americe.

V listopadu 2025 Aézu zařadily na sankční seznamy Velká Británie, Austrálie a USA.

„Kyberzločinci se i nadále ve velké míře spoléhají na poskytovatele bulletproof hostingu, jako je Aéza Group, kteří jim usnadňují podnikat různé typy útoků, krást americké technologie a prodávat drogy na černém trhu,“ uvedl tehdy úřadující náměstek ministra financí USA pro boj proti terorismu a finanční zpravodajství Bradley T. Smith. 

Přečtěte si

Dvojníci. Po stopách prokremelské dezinformační kampaně v centru Evropy

Na evropském sankčním seznamu Aéza pořád není, a tak může v Evropě působit i nadále. Redakce oslovila Evropskou komisi s dotazem, zda na Aézu hodlá uvalit sankce, ta ale odmítla záležitost komentovat. „Diskuse o sankcích jsou důvěrné a plně v rukou členských států. EU se k nim nemůže veřejně vyjadřovat – to platí pro jakékoli probíhající, plánované či potenciální rozhovory týkající se sankcí,“ napsal mluvčí.

Drogové tržiště v Rusku

Potíže firmy se zákonem však začaly už v první půlce roku 2025. Prvního dubna oznámil moskevský okresní soud, že několik vedoucích pracovníků a zaměstnanců společnosti Aéza bylo v Rusku zatčeno. Mezi nimi byli spoluzakladatelé firmy Arsenij Penzev a Jurij Bozojan. Ti byli obviněni z účasti na zločinecké organizaci a z nelegálního obchodování s omamnými látkami ve velkém rozsahu.

Aéza měla totiž podle ruských úřadů i analýzy Qurium poskytovat hostingové služby pro provoz jednoho z největších světových darknetových tržišt BlackSprut. Jen v období od ledna do září 2025 proběhly na BlackSprut transakce v celkové hodnotě 1,85 miliardy dolarů – tedy zhruba 46 miliard korun.

BlackSprut však v Rusku v minulosti působil poměrně veřejně. V únoru 2023 se v centru Moskvy objevil elektronický billboard s reklamou na nelegální tržiště. Na obrazovce byla zobrazena žena v kyberpunkové masce a fetišistickém oblečení s nápisem: „Přijď ke mně, pokud hledáš to nejlepší.“ O tom, kdo si billboard objednal a kým byl schválen, nejsou k dispozici žádné informace.

Podle dřívějšího vyjádření Aézy pro investigaci.cz si firma nebyla vědoma toho, že BlackSprut využívá jejich infrastrukturu. „Toto tržiště bylo klientem našeho přeprodejce. Tomu jsme ale vypověděli smlouvu kvůli velkému množství oznámení, která jsme dostávali od Spamhaus — služby monitorující spam a kriminální kybernetické aktivity,“ vysvětlil Arsenij Penzev, spoluzakladatel firmy, který byl na jaře 2025 mezi zatčenými. Podle námi dotázaných právníků, kteří se specializují na oblast IT, by se ale právní odpovědnost mohla vztahovat i na původní poskytovatele, nikoli jen na přeprodejce. 

Podle informací petrohradského deníku Fontanka zatčení Penzeva předcházela razie v pobočce společnosti Aéza v Petrohradu. Vedení firmy má sídlo na adrese bývalého ústředí žoldnéřské skupiny Wagner, kterou vedl Jevgenij Prigožin. Ten až do své smrti v srpnu 2023 stál také v čele nechvalně známé „trollí farmy“ Internet Research Agency (IRA). Podle dostupných informací však o přímém propojení mezi Aézou a strukturami okolo Prigožina neexistují žádné důkazy. 

Hosting je i nadále v provozu. Redakce požádala tiskové oddělení firmy o vyjádření k současnému provozu po uvalení sankcí a vyšetřování v Rusku, do doby vydání článku však neobdržela odpověď. 

Autorka: Kristina Vejnbender

The post Ruský hosting Aéza, známý šířením dezinformací, čelí západním sankcím i stíhání v Rusku appeared first on investigace.cz.

Zasahování do voleb v Evropě ze strany Ruska je čím dál častějším tématem. Německá vláda sice oficiálně deklarovala, že volby ovlivněny nebyly, nicméně to neznamená, že se o to Ruskem placení aktéři nepokoušeli. Kromě známějšího Doppelgangera bylo identifikováno mnoho dalších kampaní produkujících ohromující množství digitálního obsahu nasazeného na různých online kanálech a využívajícího různé techniky ovlivňování. Jak jsou takové aktivity účinné? To stále není známo, vysvětluje pro investigaci.cz Brian Liston, analytik z Recorded Future, který o německých volbách vydal rozsáhlý report. 

Kromě obvyklého zaměření na Ukrajinu zahrnovaly dezinformační kampaně během německých voleb také osobní útoky na významné politické představitele z různých stran. Některé politické strany jsou kampaněmi financovanými Ruskem naopak zvýhodňovány, nebo to tak aspoň vypadá. To lze prohlásit o AfD (Alternativa pro Německo, poz. red.), ta se přinejmenším v těchto kampaních nejevila jako cíl útoků.

Ano, je to daleko zřejmější než obvykle a pravděpodobně to souvisí s tím, že určité vize AfD se shodují s ruskými strategickými zájmy. Na druhou stranu jsme zaznamenali, že obsah kampaní byl výrazně zaměřen proti CDU (Křesťansko-demokratická unie, strana s největším podílem hlasů, pozn. red.). Jedna z operací, nazvaná Overload, zahrnovala umělou inteligencí generované obrázky, které zobrazovaly dystopické Německo pod vládou CDU a naopak prozářené a šťastné Německo pod vládou koalice v čele s AfD. Tyto obrázky obsahovaly loga politických stran a jasně ukazovaly příklon k AfD. K rafinovanějším taktikám patřily útoky na německé politické osobnosti.

Obecně se tyto kampaně zaměřují na otázky, jako je imigrace, role Německa v Evropě a NATO, přizpůsobení se Rusku a na ruské zájmy v Ukrajině.

Zaregistrovali jste, že by takové kampaně cílily i na menší strany, například Die Linke nebo BSW?

Ne. Obsah byl hluboce protikoaliční a zaměřený proti CDU, SPD (Sociálně-demokratická strana, pozn. red.) a Zeleným.

Přečtěte si

Jak Rusko útočilo na německé volby

Zmínil jste operaci Overload, ale v Evropě byla vedena celá řada dezinformačních kampaní, o nichž se tvrdilo, že jsou nástrojem ruské vlády. Různá média je označují různými názvy: CopyCop, Doppelganger, Overload, Undercut. Lze je od sebe nějak oddělit a jaké jsou mezi nimi rozdíly?

Rozdělujeme je podle jejich modů operandi neboli podle toho, jak se chovají. Obsahově i taktikou se však hodně překrývají. Myslíme si, že jsou také organizačně propojeny, protože všechny sdílejí podobnou infrastrukturu.

Například kampaň Doppelganger se vyznačuje tím, že se vydává za seriózní média – svůj obsah vypouští do světa ve formátu věrně kopírujícím již existující webové stránky známých médií, například Die Zeit, a následně zesiluje dosah na sociálních sítích prostřednictvím sítí neautentických účtů – takzvaných botů – a ukradených nebo nakoupených účtů reálných uživatelů. Kromě toho si během posledních dvou let lidé, kteří to provádějí, vytvořili vlastní značky přibližně padesáti webových stránek provozovaných na WordPressu.

Operace Overload byla zase postavena na spamových e-mailových kampaních. Tyto e-maily obsahují odkazy na falešná videa na Telegramu, jež se vydávají za obsah Euronews, Wall Street Journalu nebo v poslední době Der Spiegelu. Overload a Doppelganger jsou úzce propojené. Operace Undercut se s nimi rovněž překrývá obsahem i použitými taktikami a předpokládáme, že mezi nimi existuje také organizační propojení, které směřuje například k Social Design Agency, což je ruská IT firma vedená Iljou Gambashidzem. Ta hrála klíčovou roli v organizování dezinformačních kampaní, včetně projektu Doppelganger, s cílem ovlivňovat zahraniční volby a šířit proruské narativy.

CopyCop v podstatě představuje síť webových stránek, jež si mezi sebou přesdílí obsah vygenerovaný umělou inteligencí, konkrétně velkými jazykovými modely (LLM). Každá z kampaní má zkrátka své specifické charakteristiky, což nám umožňuje je sledovat.

Je možné spolehlivě přiřadit jednotlivé kampaně ke konkrétním aktérům? Na jaké typy indicií se zaměřujete?

Je to obtížné. U Agentury pro výzkum internetu (Internet Research Agency, trollí farma Jevgenie Prigožina, pozn. red.) z Petrohradu to bylo mnohem jednodušší, protože jsme je dokázali identifikovat podle jejich IP adres. Obecně jsme však obvykle schopni vystopovat původ kampaní k ruskojazyčným aktérům. Například jsme narazili na kampaň, která obsahovala homofobní nadávky a obsah přímo zaměřený na americké zpravodajské služby. Zdálo se, že tyto skupiny se záměrně snažily dát americkým zpravodajcům najevo, kdo za kampaněmi stojí. Vypadá to, že tímto způsobem se pokoušely úmyslně upozornit úřady na svou identitu.

U CopyCop byla tato aktivita jednoznačně spojena s Johnem Markem Douganem, kterého podporuje Centrum pro geopolitickou expertizu (CGE) Alexandra Dugina a jednotka 29155 GRU. Dále také máme informace od různých výzkumníků, například z Microsoftu.

Jak hodnotíte dopad těchto kampaní? Ve své zprávě poměrně sebevědomě tvrdíte, že jejich dosah a efekt je omezený. Nedostatečné důkazy o dopadu ale nutně neznamenají, že je minimální…

Toto tvrzení zakládáme na metrikách, které nám poskytují sociální sítě. To se netýká pouze celkového počtu zhlédnutí, ale především zapojení uživatelů do interakcí s příspěvky. Zohledňujeme také šíření obsahu napříč různými platformami, přítomnost na webech a zapojení influencerů.

Ve většině případů pozorujeme, že jednotlivé příspěvky nemají markantní dosah mimo síť nebo skupinu účtů, jež se je snaží propagovat. V praxi to například znamená, že někdo publikuje video na Telegramu a následně se jej pomocí botů snaží šířit na sociálních sítích. Ideální pak je, když se s tímto obsahem, třeba právě s takovým videem, snaží interagovat například nějaký výzkumník – jako třeba já –, dejme tomu proto, že chce upozornit na to, že se jedná o imitaci reálných médií. Boti pak na jeho reakci odpoví záplavou dalších reakcí, čímž se snaží uměle navyšovat počet interakcí s tímto příspěvkem, a tedy zvyšovat jeho viditelnost. Oni totiž doufají, že si toho obsahu v ideálním případě všimne nějaký influencer, někdo s velkým dosahem, a přesdílí jej.

Protože však sociální sítě mohou tento typ chování vyhodnotit jako neautentický nebo jako spam a zabránit jeho zobrazení, často hodnotíme viditelnost kampaně na základě počtu sdílení jednotlivých příspěvků, včetně různých verzí téhož obsahu.

Přečtěte si

Dvojníci. Po stopách prokremelské dezinformační kampaně v centru Evropy

Existují nějaké příklady velmi úspěšné kampaně?

Ano, tou největší z poslední doby je video o USAID (Agentura Spojených států pro mezinárodní rozvoj, pozn. red.), které sdílel Elon Musk a několik dalších významných osobností. Video jsme připsali operaci Overload. Vydává se za vysílání americké zpravodajské relace E! News a tvrdí, že USAID financovala cesty celebrit, například herečky Angeliny Jolie a dalších, na Ukrajinu, kdy u každé celebrity uvádějí částky v milionech až desítkách milionů dolarů, jež měly za tuto cestu dostat. Zvolili trochu jinou taktiku, neboť se spoléhali na konkrétní influencery na sociálních sítích – spíše než na neautentické účty – a jejich publikum. Právě fakt, že příspěvky měly vlivem influencerů publikum už od jejich zveřejnění, napomohl jejich snazšímu a většímu růstu.

V podobném případě minulý rok – po zatčení Pavla Durova (zakladatele Telegramu, pozn. red.) ve Francii – tvůrci těchto dezinformačních kampaní vytvořili video o Spojených arabských emirátech (SAE), v němž tvrdili, že SAE pozastavily nákup francouzských letadel jako pomstu za Durovovo zatčení. Toto video získalo značnou pozornost, kterou podpořilo i to, že jej do svého obsahu zahrnulo jedno indické médium. Existuje několik dalších, byť menších případů.

Jedním z příkladů, které jste pokryli, bylo napodobení britských bulvárních novin, jež obsahovaly zprávy, které se zdály být obecně negativní vůči Německu. Existují nějaké důkazy, že tento obsah přitahuje větší pozornost?

Neexistují důkazy, že by to mělo lepší nebo horší výsledky než jejich běžný videoobsah. Je to jednoduše pokus vyzkoušet jinou taktiku a zjistit, co zabere. Dříve jsme v rámci operace Overload našli v podobném stylu napodobeniny titulních stránek New York Post a New York Daily News.

Další taktiky zahrnují vytváření falešných snímků instagramových stories prominentních zpravodajských organizací a pokusy vytvořit iluzi občanské žurnalistiky. Například programem na tvorbu a úpravu digitální grafiky, jako je Photoshop, uměle vytvoří protiukrajinské graffiti na veřejném místě v nějakém evropském hlavním městě. Poté udělají několik kopií tohoto typu obrázku, například různé úhly pohledu na toto protiukrajinské graffiti, a šíří je jako printscreeny údajně pocházející od CBS, New York Times nebo Wall Street Journal.

Jaké hostingové služby tvůrci těchto kampaní používají a jak snadné je tyto obsahy blokovat nebo odstraňovat? 

Od září 2024 trochu diverzifikovali svou infrastrukturu, což znamená, že se přesunuli z evropských hostingových služeb, jež dříve využívali. Sice stále používají kombinaci některých hlavních cloudových služeb nebo registrátorů domén, stále častěji ale vidíme využití poskytovatelů hostingu zaměřených na ochranu soukromí, třeba Flokinet a Vice Temple (poskytovatel hostingu s obsahem pro dospělé, pozn. red.). Tyto hostingové společnosti jsou často založeny například na Islandu – kvůli vyšší míře ochrany soukromí. Tento přístup zvolili v naději, že jejich stránky budou mít větší trvanlivost a odolnost proti budoucím pokusům o jejich odstranění.

Často se ale stává, že své weby jednoduše opustí. Možná se unaví z neustálé potřeby je znovu registrovat nebo měnit infrastrukturu. Mnoho webů v USA je například nyní zcela offline.

Ve své zprávě uvádíte, že cílem kampaní bylo odradit voliče od podpory koalice vedené CDU, současně ale máte podezření, že některé kampaně se pouze snaží snížit celkovou volební účast. Jak to měříte?

Nečekáme, že by tyto snahy měly zásadní vliv na výsledek voleb. Zároveň to nevypadá, že by kampaně vedly například k vyššímu podílu hlasů pro AfD. Pokud k tomu ale došlo, myslím, že to bude spíše odrazem obecnějších nálad v Německu než čehokoli jiného. Tyto kampaně mohou podobný stav jen zesílit a efektivně „přiložit polínko do ohně“.

Je také třeba zohlednit, že kampaně musí vypadat úspěšně, protože jejich tvůrci jsou za to placeni. Social Design Agency, jedna z agentur provozujících kampaně, například musí ruské vládě ukázat metriky, které prokazují, že dosáhli kýženého efektu. Jde o jakési „hackování vnímání“. Snaží se znečistit informační prostředí a následně musejí prokázat určitou úroveň dopadu svým zaměstnavatelům, protože to mají ve smlouvách.

Do jaké míry jsou kampaně v Německu regionálně cílené?

Během voleb se například vyskytlo video s názvem „District 151“ – přiřadili jsme ho ke kampani CopyCop. Byl na něm údajně falzifikovaný hlasovací lístek v Lipsku (obvod 151). Video tvrdilo, že kandidát AfD a strana jako taková byli vynecháni z horní části hlasovacího lístku. To je příklad kampaně jasně lokalizované na konkrétní obvod. Jak jsme ale zjistili, snaha o amplifikaci – tedy zesílení dosahu – kampaně se na daný region vůbec nezaměřovala. Překvapivě cílila především na účty v angličtině, často ve Velké Británii nebo v USA, které propagovaly myšlenku, že v Německu probíhá velký volební podvod, což spíše ukazuje na projektování konspirace nebo podvodu směrem ven než na přesvědčování samotných Němců.

Video mělo přibližně 500 tisíc zhlédnutí a někteří lidé zjevně věřili, že je pravdivé. Většina zhlédnutí ale byla od lidí mimo Německo. Kampaně jsou tedy do určité míry mezinárodní a možná tu hraje roli také naděje, že jejich obsah pronikne i do domácí sféry – to je ale čistá spekulace. Kampaně se obecně snaží získat pozornost, zvýšit zapojení uživatelů a ukázat nějaký důkaz o hmatatelném dopadu.

Přečtěte si

Nezranitelná Aéza. Střední Evropa jako centrum dezinformační kampaně proti Západu

Existují nějaké důkazy, že podobné operace byly použity v České republice? Víme, že v minulosti bylo cílem Polsko.

Zatím jsme takový případ neviděli, ale v naší zprávě jsme to označili jako možnost z několika důvodů: v minulosti se obdobné věci děly v Polsku, ale také v Lotyšsku, Francii a Německu. Obecně jsou to země, které jsou pro vlivové operace nejpříhodnější. Vyšší prioritou pro ně mohou být státy jako Polsko, Rumunsko a Moldavsko, protože tam mají západní zpravodajská média nižší dosah. Na druhou stranu si myslím, že pokud ruští aktéři uvidí jasnou příležitost angažovat se ve vlivových operacích v České republice, mohou jí využít. Ale musí tam být příležitost. Ve Velké Británii jsme neviděli žádné kampaně, které by podporovaly konkrétní kandidáty, protože bez ohledu na to, kdo se dostal k moci, neexistovala vyhlídka na změnu britské politiky vůči Ukrajině, takže se to zkrátka nevyplatilo.

Pokud se ale například otázka financování Ukrajiny objeví v České republice nebo pokud tvůrci kampaní uvidí příležitost podpořit činnost politické strany prezentující se ve stylu AfD, myslím, že Rusko tuto možnost může využít.

Autor rozhovoru: Paul May

The post Další na řadě může být Česko, říká analytik appeared first on investigace.cz.

Jen několik dní před mimořádnými německými volbami v únoru letošního roku se na sociální síti X objevilo dvouminutové video, které ukazovalo ničení volebních lístků AfD. Video mělo dokazovat, že v Německu dochází k volebním podvodům, jejichž cílem je zfalšovat výsledky německé extrémní pravice. Jenže falešné bylo samotné video. Podle německých bezpečnostních složek se stalo součástí ruské dezinformační kampaně prováděné skupinou Storm-1516.

Německé investigativní centrum correctiv.org, americká organizace NewsGuard a centrum Gnida Project se shodují, že v průběhu roku 2024 skupina označovaná bezpečnostními analytiky jako Storm-1516 vytvořila více než sto webových stránek, které se tvářily jako zpravodajské servery, a na nich publikovala řadu dezinformací o německých politicích a německé politice. Dozvědět jste se tak například mohli, že kandidát strany Zelených Robert Habeck byl obviněn, že před lety zneužil mladou ženu.

Dalším nepodloženým tvrzením byl článek o tom, jak se ministryně zahraničí Annalena Baerbock během svých cest do Afriky setkávala s gigolem nebo že Marcus Faber, šéf německého parlamentního výboru pro obranu, je ruský agent. Další falešné zprávy tvrdily, že německá armáda plánuje mobilizovat pět set tisíc mužů pro vojenskou operaci ve východní Evropě, a objevila se rovněž informace o Německem podepsané dohodě o migraci, na jejímž základě má do země přijít 1,9 milionu Keňanů.

Pokud se ohlédneme nejen za předvolební kampaní v Německu, ale za celým posledním rokem, uvidíme, že sousední země je dalším z terčů rozsáhlé kybernetické ofenzivy vedené Ruskem již řadu let. Totéž se týká i jiných evropských států. Tato ofenziva je složena z řady často na sobě nezávislých, ale propojených operací, známých většinou pod kódovými označeními, jako je Storm-1516 (a s ní ruku v ruce jdoucí Operaci CopyCop), Doppelgänger (a jejich variantami jako Operace Overload), Undercut či Matrjoška. Některé z nich působí na světové kybernetické scéně již roky, jiné jsou relativně nové.

Přečtěte si

Zpráva moldavské tajné služby: Jak Rusko chtělo zmařit referendum o EU

Storm-1516, jeho CopyCop a další operace

Operace skupiny označované jako Storm-1516 tvoří síť sestávající z řady aktérů spojených s ruskými státními orgány, proxy organizacemi a šiřiteli zpráv různých influencerů. Poprvé na sebe skupina upozornila již v roce 2023 při ovlivňování amerických voleb, přesněji řečeno během kampaně do tamních primárek. Od té doby se zmiňuje v souvislosti s dalšími vlivovými operacemi včetně působení v Německu. Její akce bývají médii označované jako třeba CopyCop nebo dalšími jmény.

Jádrem operace skupiny Storm-1516 v případě Německa byla produkce obsahu zaštítěná Johnem Markem Douganem, bývalým floridským policejním důstojníkem, jenž v roce 2016 utekl před trestním stíháním do Ruska. Ten podle analýz serveru Correctiv stojí za sítí sto dvou stránek s profesionálním layoutem a názvy jako Berliner Wochenzeitung, Hamburger Post, Echo der Zeit nebo Widerhall, které se tváří jako obvyklé zpravodajské weby. Podle analýzy serveru NewsGuard ale publikovaly především umělou inteligencí parafrázovaný obsah pravicových médií, jako je Compact, nebo pro-ruského blogu Nachdenkseiten. Do tohoto obsahu pak byly přimíchány dezinformace a fake news. Většina těchto stránek vznikla až koncem roku 2024 a nyní již nepublikují nebo jsou zrušené.

Podle uniklých dokumentů je Dougan spojen s ruskou zpravodajskou službou GRU. Dle Washington Post spolupracuje se Skupinou 29155, spjatou se sérií sabotáží, vražd a hackerských útoků v Evropě, mezi nimiž najdeme nejen sestřelení civilního letadla malajských aerolinek MH17 nad Ukrajinou v červenci 2014, ale také výbuch ve Vrběticích.

V kampani vedené Storm-1516 podpořila Dougana i další ruská organizace, takzvaný Fond boje s represemi. Ten se na webu prezentuje posláním: „Bojovat za lidská práva na celém světě, podporovat občanské aktivisty, poskytovat právní pomoc a finanční podporu obětem soudní a policejní zvůle a politického pronásledování.

Činnost nadace je zaměřena na poskytování informací, právní a jiné pomoci všem, kteří se setkali s bezprávím ze strany představitelů státu.“ V roce 2021 fond založil oligarcha a spoluzakladatel trollí farmy Agentura pro výzkum internetu Jevgenij Prigožin. Před německými volbami fond spustil několik vlastních vlivových operací koordinovaných se sítí Dougana.

Výzkumníci z organizace CeMAS ve svém reportu uvádějí jako příklad obvinění Friedricha Merze a Ursuly von der Leyen ze zneužívání dětí nebo článek o tom, že Strana zelených a Ukrajina verbují mladé lidi a přistěhovalce, aby v Německu páchali trestnou činnost.

Zatímco Douganova síť a Fond boje s represemi se starají o výrobu dezinformací, jejich distribuci podle výzkumníků zajišťuje síť jak anonymních, tak autentických účtů na Twitteru a Telegramu. Odborníci z CeMAS uvádějí, že na šíření falešných zpráv se v Německu podílel například telegramový účet Neues aus Russland 🪆📢 Alina Lipp, který sdílel nepravdivou informaci o dvoustranné migrační dohodě podepsané mezi Německem a Keňou, v jejímž rámci bude moci v příštím roce do Německa přijet až 1,9 milionu keňských pracovníků a sedm set padesát tisíc Keňanů bude mít nárok na urychlenou naturalizaci. Informace pak odkazovala přímo na jeden z Douganových webů.

Realita přitom byla jiná. Ve skutečnosti keňský ministr zahraničí Musalia Mudavadi a německá ministryně vnitra Nancy Faeser podepsali 13. září 2024 bilaterální dohodu mezi oběma zeměmi o tom, že Německo přijme legálními cestami několik tisíc kvalifikovaných keňských pracovníků, zatímco Keňa přijme zpět nelegální keňské migranty. Telegramový účet Aliny Lipp má více než sto osmdesát tisíc sledujících a tuto zprávu na něm vidělo přes padesát tisíc uživatelů.

Storm-1099 a Doppelgänger

Storm-1516 nebyla jediná ruská skupina, jež své operace namířila proti Německu a využívala k tomu webové stránky s dezinformacemi. Vedle ní se Německo stalo terčem i dalších kampaní. Mezi nimi i takzvané operace Doppelgänger, za kterou stála skupina označovaná výzkumníky Microsoftu jako Storm-1099.

Operace Doppelgänger přitom probíhá již nejméně od května 2022 po celé Evropě. Její název znamená „dvojník“ a přesně vystihuje podstatu samotné činnosti. V rámci této operace totiž útočníci vytvářejí množství falešných stránek, jež budí dojem běžných mainstreamových webů a jejich URL také tyto weby připomínají. V Německu se tak objevily například dvojníci webů Der Spiegel, Bild či T-Mobile.

Přečtěte si

Dvojníci. Po stopách prokremelské dezinformační kampaně v centru Evropy

Tyto klony legitimních webů pak přinášejí dezinformace, které se tváří jako texty původních stránek. Pro šíření obsahu z těchto falešných webů pak slouží sítě neméně falešných účtů na síti X či Facebooku. Podle zprávy německého ministerstva zahraničí z ledna roku 2024 se na jedné části operace podílelo padesát tisíc účtů na sociální síti X.

Bavorský úřad pro ochranu ústavy (BayLfV) publikoval v polovině loňského roku detailní analýzu infrastruktury používané po dobu čtrnácti měsíců v části této operace. Z dokumentu vyplývá, že prostřednictvím této infrastruktury bylo distribuováno téměř osm tisíc jednotlivých kampaní, jež mířily na více než sedm set cílových webových stránek. Jen v osmiměsíčním období, které analyzovala BayLfV, bylo takto osloveno více než tři čtvrtě milionu uživatelů.

Investigativní novináři z organizace Correctiv ve spolupráci se švédskou neziskovou organizací Qurium odhalili, že kampaň částečně spoléhá při šířené své propagandy na evropské a německé společnosti. Na investigaci se podílel i náš server, který ukázal, že součástí této operace byly i firmy s českou stopou. Podařilo se tak odhalit řetězec od ruských PR agentur, jež vytvářejí obsah, přes síť hostingových společností v Rusku, Velké Británii, Německu či Finsku až po koncové servery v Malajsii a Singapuru.

Mezi ruskými PR agenturami hraje zásadní roli především Social Design Agency (SDA). Jedná se o moskevskou firmu vedenou Iljou Gambašidzem, jenž údajně pracuje podle pokynů Sergeje Kirijenka, prvního zástupce vedoucího kanceláře ruského prezidenta. SDA se zaměřuje na strategii obsahu a vývoj narativů. Uniklé dokumenty a videonahrávky ukazují Gambašidzeho nabídku služeb na ovlivnění politických nálad v jednotlivých zemích.

Ruská IT společnost Struktura, založená Nikolajem Tupikinem, se zase měla starat především o poskytování technologické infrastruktury pro tyto kampaně, včetně registrace domén, hostingu webových stránek a komplexu botů na sociálních sítích. Obě společnosti jsou nyní na sankčním seznamu EU i USA.

Přečtěte si

Nezranitelná Aéza. Střední Evropa jako centrum dezinformační kampaně proti Západu

Matrjoška

Třetí operací, kterou jsme mohli sledovat v průběhu loňského roku nejen v Německu, ale po celé Evropě, byla takzvaná operace Matrjoška, jejíž průběh poprvé zdokumentovala skupina bot blocker (působící na síti X pod účtem @Antibot4Navalny) v září 2023. Principy Matrjošky pak detailně popsala francouzská agentura Viginum ve svém podrobném reportu.

Na rozdíl od Storm-1516 a Doppelgängera se operace Matrjoška nesoustředí pouze na samotné šíření a vytváření dezinformací, ale i na zahlcení obětí dezinformačních kampaní, jako třeba politiků nebo novinářů a případně organizací ověřujících fakta. Cílem je omezit jejich možnosti reagovat. Samotná kampaň totiž probíhá ve dvou fázích. „První skupina účtů, známá jako ‚seeders‘, zveřejňuje na platformě falešný obsah. Druhá skupina účtů, takzvaných ‚quoters‘, posléze sdílí příspěvek seederu a reakci na něj. Quoters kontaktují cílové osoby nebo organizace a žádají je, aby ověřily pravost nebo pravdivost obsahu zveřejněného seedery,“ uvádí report agentury Viginum.

Podle červnové zprávy finské společnosti Check First byla Operace Overload, rozvíjející taktiky Matrjošky, schopna zasáhnout osm set organizací z více než pětasedmdesáti zemí, mezi kterými hrály zásadní roli Francie a Německo. Check First uvádí příklad videa, jež se tvářilo, jako by bylo převzaté z německého média BR24. Smyšlený příběh videa zesměšňuje ukrajinského uprchlíka, který údajně pracoval v berlínském akváriu, a tvrdí, že tam ukradl tropické ryby, uvařil je a snědl a následně utrpěl otravu, což vedlo k jeho hospitalizaci. V záběrech lze vidět fotografii ukrajinského muže, identifikovaného jako Oleg Panasjuk. Zpětné vyhledávání obrázků odhalilo, že tato fotografie pocházela z ruské seznamky, k nalezení byla na profilu osoby s bydlištěm v Rusku.

Poté bylo video šířeno po Twitteru a účet patřící do sítě Matrjošky v jednu chvíli požádal fact-checkera BBC o jeho kontrolu. BR24 reagovalo na celou kampaň dlouhým vysvětlujícím textem. Nicméně jak pro server The New Arab uvedla Janina Lückoff, redaktorka a vedoucí týmu pro ověřování faktů v BR24, „zabývat se falešným mediálním obsahem samozřejmě omezuje naše kapacity“.

Jak upozornil server The Insider, v prosinci roku 2024 spustila síť účtů kolem Matrjošky kampaň, v níž propagovala video s protiukrajinskými prohlášeními světových akademiků. Všechna tato prohlášení ale byla vytvořena pomocí AI a klonování hlasů. Podle ruského serveru Agenstvo se síť účtů Matrjoška opět aktivovala koncem ledna 2025, kdy publikovala během tří dnů patnáct fake videí.

Přečtěte si

Větší kontrola internetu? Omezila by kriminalitu, ale za cenu svobody, míní právník

Útoky na kybernetickou infrastrukturu

Zatímco Storm-1516, Doppelgänger a Matrjoška se v Německu zaměřovaly především na šíření dezinformací, další útoky se orientovaly na kybernetickou infrastrukturu.

V roce 2023 se stala Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) obětí kybernetického útoku, při kterém byly napadeny e-mailové účty stranické centrály. Německá vláda tehdy za útok obvinila jednotku ruské vojenské rozvědky GRU, konkrétně skupinu APT28 (známou také jako Fancy Bear). Tento incident byl podle zjištění součástí širší kybernetické kampaně zaměřené na několik evropských zemí, přičemž útok na SPD byl umožněn díky dosud neznámé bezpečnostní mezeře v softwaru.

Koncem února 2024 výzkumníci z bezpečnostní společnosti Mandiant identifikovali novou vlnu útoků, tentokrát cílených na německou Křesťanskodemokratickou unii (CDU) a potenciálně i další německé politické strany. Útok provedla skupina APT29 (známá také jako Cozy Bear), spojovaná s ruskou Službou vnější rozvědky (SVR). Útočníci použili phishingové e-maily s falešnou pozvánkou na večeři CDU, které obsahovaly odkaz na kompromitovaný web. Po kliknutí byl stažen škodlivý program neboli malware s názvem ROOTSAW, jenž následně instaloval další škodlivý počítačový kód WINELOADER, umožňující útočníkům dlouhodobý přístup k napadeným systémům.

V reakci na tyto incidenty německá vláda v květnu 2024 povolala svého velvyslance v Moskvě Alexandra Grafa Lambsdorffa na konzultace do Berlína. Úřad pro ochranu ústavy a další německé bezpečnostní agentury pak vydaly varování všem parlamentním stranám a posílily ochranná opatření proti digitálním a hybridním hrozbám.

Odborníci se shodují, že tyto útoky jsou součástí širší ruské strategie zaměřené na získávání politických zpravodajských informací a potenciálně i na podkopávání evropské podpory Ukrajině, přičemž míra ohrožení je podle německých představitelů „vysoká jako nikdy předtím“.

Německo ostatně nebylo terčem podobného kybernetického útoku poprvé. V roce 2021 na tuto zemi mířila kampaň Ghostwriter neboli Storm-0257. Nejslavnějším útokem byl ovšem takzvaný Hack Bundestagu. Akce začala počátkem roku 2015, kdy poslanci obdrželi podvodné e-maily, které vypadaly jako zpravodajství OSN. Po kliknutí na odkaz v e-mailu došlo k instalaci malwaru, jenž se postupně rozšířil do celé parlamentní sítě. Útočníci tak získali přístup k důvěrné komunikaci poslanců, jejich harmonogramům a dalším citlivým údajům včetně počítače v kanceláři kancléřky.

Celkem bylo odcizeno přes 16 GB dat. Za útok byla podle německých úřadů rovněž zodpovědná skupina APT 28 spadající pod GRU.

Od šumu k signálu

Skupiny a agentury zapojené v informačních útocích mají podle Jamese Pammenta z Ústavu pro výzkum psychologických operací (Psychological Defence Research Institute) na Lundské univerzitě za cíl proniknout do národního bezpečnostního prostředí.

„Na první úrovni to vypadá jako rozesílání spamu. Využívají placenou reklamu, automatické komentáře a další nekvalitní metody spamování digitálních médií odkazy. Je to jako reklama a očekávají, že 95 % z toho bude ignorováno, takže se to promění na něco jako šum v pozadí. Neustálé bubnování, které je tu pořád,“ vysvětluje psychologii rozsáhlých operací pro investigaci.cz.

Na tuto část ale podle specialisty navazují další dvě. „Předpokládají, že v určitém okamžiku uživatele vyprovokují a on klikne na jeden z těchto odkazů, aby se dozvěděl více. Síť webových platforem nabízí něco pro každou cílovou skupinu – pokud potřebujete slyšet jejich narativy z Guardianu, mají k dispozici stránky dvojníků. Pokud je potřebujete slyšet z nekonvenčních médií, vytvořili tyto značky.

Vytvořili důvěryhodné prostředníky téměř pro jakékoli cílové publikum,“ říká James Pamment a dodává, že skutečným cílem je, aby dezinformace začali opakovat politici, celebrity, influenceři a vaši sousedé jako součást běžného diskurzu. Pak totiž mohou říci, že úspěšně pronikli do informačního prostředí.

Autor textu: Josef Šlerka

The post Jak Rusko útočilo na německé volby appeared first on investigace.cz.

Izraelské vojenské síly zabily v jednom týdnu další čtyři palestinské novináře. Hlasy vědců z předních světových univerzit vytvořené za pomoci AI se staly součástí prokremelské propagandy šířené ve videích na sociálních sítích. Evropská unie uvalila sankce na organizátory ruské dezinformační kampaně Doppelganger i na další aktéry ruských hybridních operací. Vojenská junta v Myanmaru zastrašuje humanitární organizace a výzkumníky ve snaze potlačit informace o akutním nedostatku potravin v zemi.

Izraelská armáda zabila v Gaze za minulý týden nejméně čtyři další novináře. Informovala o tom organizace Committee to Protect Journalists (CPJ). Od začátku konfliktu bylo v Gaze zabito přinejmenším 133 palestinských novinářů. V několika případech organizace CPJ došla k závěru, že Izrael zabil novináře cíleně. Minimálně dvacet případů, které naznačují úmyslné zabití, CPJ stále prošetřuje.

Organizace spojených národů mluví v souvislosti s izraelskou vojenskou operací v Pásmu Gazy o nejsmrtelnějším a nejnebezpečnějším konfliktu pro novináře za poslední roky. Reportéři se v Gaze stávají terčem izraelských útoků i ve chvílích, kdy jsou jasně identifikovatelní ve vestách a přilbách s nápisem „PRESS“ nebo cestují v označených novinářských vozech. Experti OSN proto vyjadřují obavy, že jejich zabíjení je „záměrnou strategií izraelských sil s cílem umlčet kritické zpravodajství“ o dění v Gaze. Z hlediska mezinárodního práva představují cílené útoky na novináře a civilisty válečný zločin.

Deepfake videa předních světových akademiků šíří na sociálních sítích prokremelskou propagandu. Podrobnosti přinesli novináři z ruského exilového média The Insider. Dezinformační kampaň zvaná „Matrjoška“ má za cíl přesvědčit uživatele sociálních sítí po celém světě, že vědci z renomovaných západních univerzit stojí za Ruskou federací. Falešné hlasy akademiků vytvořené pomocí umělé inteligence ve videích volají po zrušení západních sankcí vůči Rusku, představují ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jako upíra a vyzývají Ukrajinu, aby se vzdala a přestala bojovat o „historicky ruská území“.

Evropská unie uvalila sankce na organizátory hybridních útoků Kremlu. Seznam zahrnuje ruské špehy, sabotéry a organizátory prokremelských dezinformačních kampaní v EU i v Africe. Podle Rady Evropské unie představují restriktivní opatření odpověď na snahy Ruska o destabilizaci regionu. Sankce tak dopadnou například na tajnou jednotku 29155 ruské vojenské zpravodajské služby GRU a na jejího velitele, generála Andreje Averjanova. Ten se mimo jiné nachází i na českém seznamu hledaných osob v souvislosti s výbuchy muničních skladů ve Vrběticích.

Mezi sankcionovanými jsou i Sofie Zacharova, vysoce postavená úřednice Kremlu, a Nikolaj Tupikin, šéf společnosti GK Struktura. Oba stojí za prokremelskou dezinformační kampaní s názvem Doppelganger neboli Dvojník. Jejich úkolem bylo ovlivňovat západní veřejnost a šířit dezinformace prostřednictvím falešných napodobenin webů evropských a amerických médií. Přímé propojení kampaně Doppelganger s ruskou vládou před časem odhalili novináři německého média Correctiv v rámci rozsáhlé investigace, na níž se podílela i naše redakce.

Přečtěte si

Dvojníci. Po stopách prokremelské dezinformační kampaně v centru Evropy

Vojenská junta v Myanmaru zastrašuje humanitární organizace a výzkumníky ve snaze potlačit informace o hladovění a podvýživě v zemi. S odhalením přišli novináři agentury Reuters. Pracovníci humanitárních organizací musí většinu údajů o nedostatku potravin shromažďovat v utajení a za cenu velkého rizika. Kvůli obavám o svou bezpečnost se organizace bojí informace o rozsahu hladovění zveřejňovat. Podle zdrojů Reuters tento strach posiluje i skutečnost, že v minulém roce vojenská junta zadržela několik výzkumníků, kteří se kritickým nedostatkem potravin v zemi zabývali. Reuters se nepodařilo zjistit, co se s těmito lidmi stalo.

Novináři zároveň odhalili několik případů, kdy vojenská junta zablokovala distribuci léků a potravin v nejvíce ohrožených regionech. Jedním z nich je Rakhinských stát, kde žije pronásledovaná menšina Rohingů. Humanitární pracovníci v souvislosti s tímto regionem mluví o šíření cholery a o dětech zasažených akutní podvýživou. Podle zprávy OSN se Rakhinský stát nachází na pokraji hladomoru. Odhaduje se, že v celém Myanmaru trpí akutním nedostatkem potravin okolo 14,4 milionu lidí.

The post #zesvěta: Izraelská armáda zabila další čtyři novináře v Gaze appeared first on investigace.cz.

Prázdné regály v evropských supermarketech. Policisté bijící demonstranty. Německý kancléř Olaf Scholz před turbínou plynovodu Nord Stream 1. Takové obrazy byly k vidění na titulní stránce webu, který se tvářil jako Süddeutsche Zeitung. Nebyl to však pravý web tohoto německého média, pouze jeho klon. Třicítku podobných falešných klonů velkých evropských a amerických médií, které šířily prokremelskou propagandu, minulý týden zablokovala americká FBI. Tuto koordinovanou kampaň, která měla za cíl ovlivnit západní veřejnost, analytici pojmenovali Doppelganger.

Ve společné epizodě podcastu Odposlech a podcastu Dataři si o kampani Doppelganger a internetové instrastruktuře, která za ní stojí, s reportérkou investigace.cz Kristinou Vejnbender povídá datový novinář Českého rozhlasu Jan Cibulka. Podcast připravil Jiří Slavičínský.

Články, které byly publikovány k tématu Doppelganger si můžete přečíst tady.

The post Odposlech: Kampaň Doppelganger. Klony západních médií šířily prokremelské dezinformace appeared first on investigace.cz.

Minulý týden zablokovala americká FBI přes tři desítky doppelgangerů – proruských dezinformačních klonů velkých evropských a amerických zpravodajských médií. Stejný systém podvodných webových stránek, který využívají šiřitelé proruských dezinformačních kampaní, používají i kyberzločinci. Za každým podvodným či dezinformačním webem přitom stojí poskytovatel služeb – hosting. Obsah, jejž na své stránky nahrávají jejich klienti, hostingy samy od sebe neregulují. Zákon jim to totiž neukládá. Výjimkou jsou takzvané velmi velké platformy, tedy platformy s více než 45 miliony uživatelů v EU, od nichž se požaduje moderování obsahu. Na to, za jakých okolností nesou hostingy odpovědnost za obsah nahraný jejich uživateli a co si myslí o odpovědnosti šéfa Telegramu před francouzským zákonem, jsme se ptali odborníka na právo v oblasti IT, advokáta Bohuslava Lichnovského.

Přečtěte si

Dvojníci. Po stopách prokremelské dezinformační kampaně v centru Evropy

Zajímalo by mě, zda hostingové společnosti mají povinnost samy od sebe hlásit nelegální obsah nebo obsah, který porušuje autorská práva, orgánům veřejné moci, případně jej zablokovat.

Primárním znakem pasivního poskytovatele hostingu, tedy takového, který se nepodílí na vytváření nebo nahrávání obsahu, je to, že obsah nahrávají na platformu jeho samotní uživatelé, a poskytovatel tak nemá povědomí o tom, co se na hostingu nachází nebo nenachází. Poskytovatel současně nemá povinnost dohledávat a odstraňovat protiprávní obsah. České i evropské soudy v tomto směru opakovaně rozhodly, že pokud má poskytovatel jen obecné povědomí o tom, že někteří uživatelé jeho služeb můžou jednat protiprávně, nemusí nic činit. 

Jestliže je ale na problematický obsah někdo upozorní, pak už jednat musí?

Pokud je hostingu cokoli problematického dostatečně a konkrétně nahlášeno, musí takto nahlášený obsah odstranit nebo znemožnit jeho sdílení. Jestliže by navíc sdílením souboru docházelo k páchání trestného činu a poskytovateli hostingu byl soubor s touto informací nahlášen, pak se na poskytovatele vztahují povinnosti podle českého trestního zákoníku, který u některých trestných činů obsahuje povinnost trestný čin nahlásit, popřípadě překazit jeho konání. Orgány činné v trestním řízení si poté můžou vyžádat další informace. Pokud ale například dochází jen k porušování autorských práv, pak neexistuje povinnost tuto aktivitu ohlásit a poskytnout údaje o uživateli, až na případ, kdy si držitel práv či policie tyto údaje přímo vyžádá – poskytovatel přitom musí zabránit dalšímu porušování práv, tedy nahlášený soubor smazat.

Pokud domény k nahrání nelegálního obsahu poskytl přeprodejce hostingu, nikoli původní hosting, kdo má za odstranění obsahu odpovědnost?

Nesetkal jsem se s tím, že by taková situace byla v praxi častěji řešena, popřípadě že by se dostala do fáze soudního řízení. Z hlediska práva je tomu tak, že oba poskytovatelé jsou poskytovateli hostingu a vztahuje se na ně stejná úprava, jaká je popsána výše. Takže u každého poskytovatele je odpovědnost za uložený obsah vyloučena jen tehdy, jestliže po nahlášení obsah odstraní. V praxi bych čekal, že pokud budou nahlášení častější, primární poskytovatel hostingu zablokuje resellerovi účet, mimo jiné pro porušení smlouvou definovaných pravidel hostingu, a to bude konec příběhu. 

Kdo může nahlásit problematický obsah – pouze držitel autorských práv, nebo jakákoli privátní osoba, například v případě proruských doppelgangerů novinář?

Vždy záleží na typu obsahu. Jestliže se na hostingu objeví obsah, který podporuje násilí nebo se týká dětské pornografie, je zcela zřejmé, že je nezákonný, a každý, kdo to zjistí, to může a měl by nahlásit.

Situace s autorským obsahem je ale jiná. Ten není sám o sobě nezákonný, ale nesmí být sdílen bez souhlasu držitele autorských práv. Poskytovatel ale současně nemá prostředek, jak si ověřit, zda nahrávající uživatel je sám držitelem práv nebo má od držitele práv licenci. Proto poskytovatelé hostingu často vyžadují, aby oznámení o porušení autorských práv podal buď přímo držitel práv, nebo osoba pověřená držitelem. Jenom držitel práv nebo jeho zástupce totiž můžou s jistotou vědět, zda bylo právo skutečně porušeno.

Přečtěte si

Nezranitelná Aéza. Střední Evropa jako centrum dezinformační kampaně proti Západu

Na jaký druh oznámení o nelegálních aktivitách je hosting povinen reagovat – například automatické reporty od držitelů práv nebo požadavky o spolupráci od oficiálních úřadů či policie?

Řečeno velmi zjednodušeně, musí reagovat na všechny požadavky. Nejjednodušší je to u orgánů veřejné moci, kde jsou povinnosti stanoveny poměrně jednoznačně. Například co se týče povinnosti poskytnout součinnost orgánům činným v trestním řízení, což se nejčastěji projevuje jako žádost o poskytnutí informací o určitém identifikovaném uživateli, tedy jeho uživatelské jméno, e-mail, bankovní účet či konkrétní sdílený soubor a informace o aktivitách takového uživatele, případně žádost o uložení a vydání souborů sdílených takovým uživatelem.

Složitější je situace u privátních ohlašovatelů. V tomto případě musí hostingy reagovat ihned, jakmile se dozví o souboru, jehož sdílením se porušují práva třetích osob. Může se jednat o soubory porušující autorská a s nimi související práva nebo o soubory porušující práva na ochranu osobních údajů a osobnosti, například takzvané revenge porn (tedy pornografie zveřejněná bez souhlasu za účelem pomsty, pozn. red.), případně o soubory, jejichž držení nebo sdílení je samo o sobě trestným činem, třeba dětská pornografie. V praxi se nejčastěji řeší spory s držiteli autorských a souvisejících práv, jelikož ohlašovatelé mají nejvíce prostředků na ochranu svých práv.

Co podoba oznámení? Jak má oznámení vypadat?

O tom se dlouhou dobu diskutovalo – zda poskytovatelům hostingových služeb stačí nahlásit jen výskyt díla, aby museli konat. Například jen obecně oznámit, že hosting „má na úložišti film Star Wars“, nebo je nutno uvést odkazy na konkrétní soubory, které porušují autorská práva? Odpověď na to jsme dostali nedávno, když vrchní soud v Praze rozhodl, že nahlásit pouze výskyt díla nestačí. To přineslo vítanou míru jistoty do vztahů mezi poskytovateli hostingů a držiteli práv. 

Na hostingu se také můžou vyskytovat uživatelé, kteří šíří phishingové kampaně. Jak se postupuje v jejich případě?

Phishing je ve své podstatě pokus o neoprávněný přístup k počítačovému systému nebo podvod, tedy pokus o trestný čin. Můžeme se zde opřít o rozhodnutí českého Úřadu pro ochranu osobních údajů v příbuzné oblasti, podle kterého je společnost, jež provozuje platformu na zasílání obchodních sdělení, spoluzodpovědná za obsah těchto sdělení. Tedy i v případě phishingových e-mailů můžeme čekat, že pokud by si provozovatel platformy byl vědom, že jejím prostřednictvím dochází ze strany určitého uživatele k phishingu, a nijak nekonal, mohl by být spoluzodpovědný.

Případů, kdy by odesílatel phishingu byl odsouzen, je ale v porovnání s počtem phishingových kampaní pouze nepatrný zlomek. Důvodem je zřejmě skutečnost, že odsoudit autory phishingových kampaní je téměř nemožné, protože se často nacházejí ve třetích zemích.

Takže problém spočívá v obtížnosti dohledání lidí odpovědných za tyto kampaně?

Často není jasné, kdo ve skutečnosti stojí za phishingovou kampaní, a tedy není snadné identifikovat konkrétního pachatele. To znamená, že běžný uživatel nebo osoba postižená phishingem mnohdy nemá možnost ani ambici se touto cestou po samotném pachateli domáhat spravedlnosti nebo odškodnění. 

Platí výše řečené i pro případ Pavla Durova, šéfa Telegramu, který byl nedávno zadržen ve Francii? (Rozhovor proběhl před propuštěním Pavla Durova z vazby, pozn. red.)

Podle veřejně dostupných informací byl Durov obviněn zejména z toho, že napomáhal přechovávání dětské pornografie, pašování drog a podporování organizovaného zločinu. Důvodem zatčení je podle všeho fakt, že Telegram nespolupracoval s francouzskými orgány, když formálně požádaly o informace. Můžeme předpokládat, že základem vnímaného porušení předpisů je to, že Telegram nezastavil protiprávní jednání uživatelů, o kterém byl informován, čímž se otevřela cesta k jeho obvinění ze spolupachatelství trestných činů. A zadruhé jde rovněž o neplnění požadavků policejních orgánů na součinnost, což může být samostatný trestný čin.

Telegram by ale mohl namítat, že žádné informace nemohl poskytnout, jelikož obsah je předmětem end-to-end šifrování a můžou jej tak číst jen uživatelé. 

Taková námitka pravděpodobně neobstojí, jelikož dle veřejných informací je takto šifrovaná jen malá část zpráv a z povahy věci nemůžou být podobně šifrovány identifikační a kontaktní údaje uživatelů. V každém případě by ani toto nemohlo být důvodem pro nesoučinnost a nevydání údajů o uživatelích identifikovaných policií.

Současně se Durovovo obvinění týká i napomáhání k praní špinavých peněz díky vlastní kryptoměně Stars a neplnění požadavků legislativy AML. Zde se již Telegram nemůže vymlouvat na režim vyloučení odpovědnosti hostingu, jelikož tato aktivita s hostingem (uchováváním informací uživatelů) nijak nesouvisí.

Více informací o kauze nyní nemáme, proto musíme vyčkat na její další vývoj. Celá záležitost bude jistě extrémně složitá a potáhne se řadu let. V konečném důsledku však můžeme očekávat, že Telegram bude přinucen brát požadavky národních orgánů, které dosud ignoroval, vážně. 

Existují hostingy, jež záměrně nereagují na oznámení škodlivého obsahu. Říká se jim bulletproof, tedy neprůstřelné. Existují nějaké legislativní nástroje, které umožňují proti nim bojovat? 

To je dobrá otázka, na kterou momentálně hledáme odpověď. Držitelé práv se nyní na základě soudních řízení pokoušejí ukládat poskytovatelům internetového připojení povinnost blokovat různé weby, často i opakovanými pokusy u různých soudů. Nejproblematičtější na tom je, že poskytovatelé hostingu mnohdy ani nejsou účastníky řízení a nemůžou se tak nijak bránit. Podle mého názoru je takový přístup v rozporu s principy v novém nařízení DSA (Akt o digitálních službách, pozn. red.), které pro blokaci hostingu z důvodu výskytu obsahu o násilných trestných činech požaduje několikastupňové řízení a také soudní rozhodnutí, k němuž se poskytovatel může vyjadřovat a účastnit se ho. Proto si nemyslím, že je správné, aby pro „pouhé“ porušení autorských práv bylo možné odříznout poskytovatele hostingu od internetu prostřednictvím blokací přímo na úrovni poskytovatelů připojení, tedy bez možnosti se jakkoli bránit. Jak už jsem říkal, zatím se o této otázce diskutuje a chybí definitivní rozhodnutí vyššího soudu, jež by to zakazovalo.

Řada bulletproof hostingů je však vysloveně nakloněná spolupráci s kyberzločinci. Navíc hostingy nemají povinnost provádět proces ověřování identity klienta, takzvaný KYC (know your customer), je to tak?

Přesně tak, poskytovatel hostingu není podle zákona o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu povinnou osobou. Na poskytovatele tak dopadá jen úprava ochrany osobních údajů (GDPR), která velmi zkráceně uvádí, že poskytovatel může uchovávat jen ty údaje, jež potřebuje pro své legitimní účely. Typicky jde o poskytování služeb a ochranu svých práv v případě sporů, popřípadě v rozsahu nezbytném pro splnění právních povinností. Údaje, které poskytovatel nepotřebuje, uchovávat nejen nemusí, ale ani nesmí – porušoval by tím zásadu minimalizace podle GDPR. 

Současně se Soudní dvůr EU opakovaně vyjádřil, že plošné a nerozlišující uchovávání provozních údajů všech uživatelů je v rozporu s právem EU. Ze strany poskytovatelů hostingových služeb tak není důvod tento režim měnit, procesy KYC jsou náročné na zavedení a zvyšují cenu služby. Na druhou stranu pak držitelé práv můžou namítat, že pokud některý uživatel sdílí protiprávní obsah, nemůže jim o něm poskytovatel poskytnout všechny informace, které by chtěli, jednoduše proto, že poskytovatelé tyto údaje nemají. 

Umíte si vůbec představit, že by se povinnost provádět KYC u hostingů přece jen zavedla?

Domnívám se, že nejde pouze o regulaci hostingů, ale celého internetu. V současnosti je to tak, že se každý může připojit na internet bez toho, aby se identifikoval. Samozřejmě by bylo možné zavést opatření, kdy by byl dosud anonymní uživatel internetu vždy vázán na konkrétní fyzickou osobu. Ale to zatím rozhodně není v legislativním plánu, ani na úrovni Evropské unie. Na druhou stranu, jak se velká část různých aktivit víc a víc přesouvá do online prostředí, bude tlak na adekvátní regulaci časem sílit. Podle mého názoru bez úpravy tímto směrem nebude možné efektivně čelit online kriminalitě. Tím současně neříkám, že by taková cesta byla správná. Navíc regulace na úrovni jednoho státu by nic neřešila – pachatelé online kriminality by se jen přesunuli do státu, který autentizaci uživatelů internetu nepožaduje.

Co když je klientem hostingu sankcionovaná osoba či entita? Pokud není hosting povinen provádět KYC, pak to nezjistí.

Záleží na tom, o jakou sankcionovanou entitu se jedná a jakých činností se zákaz týká – každé sankční opatření je odlišné a vždy zakazuje jen určité činnosti, například dovoz zboží dvojího užití. Ale máte pravdu, když neprobíhá autentizace uživatele hostingu podle občanského průkazu, tak hosting těžko zjistí, že se jedná o sankcionovanou osobu. To ale platí i v reálném světě. Jestliže do kavárny přijde ruský občan pod sankcemi a bude si chtít koupit kávu, také se mu to povede. Další problém je, že i kdyby se KYC provádělo, v praxi to sankce nevyřeší, protože je snadné obejít je prostřednictvím třetích stran.

Mají poskytovatelé hostingu vůbec zájem na tom, aby své klienty udávali? Vždyť si u nich kupují služby a mají díky nim zisk…

Je pravda, že z pozice hostingu chcete maximalizovat užívání svých služeb a snižovat náklady. Netýká se to jen hostingu, ale všech poskytovatelů mediačních nebo zprostředkovatelských služeb. Pokud budou dělat KYC jen oni a ostatní poskytovatelé ne, bude to pro ně konkurenční nevýhoda na trhu. Jejich klienti odejdou k těm, kteří KYC nedělají.

Naopak držitelé autorských práv chtějí, aby byly hostingy regulovány co nejpřísněji. Pravděpodobně by zavedení KYC uvítali. Poskytovatel hostingu by podle nich měl veškerý obsah, který na platformu nahraje, předem prohlédnout a zanalyzovat a takto zjistit, zda neporušuje nějaká autorská práva, což by však vyžadovalo obrovské lidské i technické kapacity. Navíc stoprocentní odhalení obsahu porušujícího práva třetích osob, když jen například písní na Spotify jsou sta miliony, je nemožné. Současně, jak už jsme říkali, poskytovatel hostingu ani nemá jak zjistit, jestli osoba nahrávající obsah není autorem nebo nemá od autora licenci. Zkrátka jak poskytovatelé hostingu, tak držitelé práv mají zcela odlišné představy o ideálním fungování hostingů.

Která z těchto protistran zatím vyhrává?

Podle práva EU a názorů Soudního dvora EU je ochrana práva na svobodu projevu absolutní, oproti tomu ochrana autorských práv absolutní není. To znamená, že se více chrání svoboda projevu než autorská práva, a nastavení zákonů je proto záměrně vychýleno ve prospěch svobody projevu. Vysvětluje se to tím, že čím přísnější jsou mechanismy na filtraci obsahu porušujícího autorská práva, tím více to vede k overblockingu – tedy blokování obsahu, které pro nadměrnou přísnost filtru odstraňuje také legitimní obsah. Například pokud zadáte blokaci čehokoli obsahujícího sebemenší část filmu Pán prstenů, budete tím blokovat veškeré parodie, kritické recenze a podobné věci. Proto je nutné nastavit hranice tak, aby byly spokojeny obě strany.

The post Větší kontrola internetu? Omezila by kriminalitu, ale za cenu svobody, míní právník appeared first on investigace.cz.

Minulý týden zablokovala americká FBI 32 webů – klonů velkých evropských a amerických zpravodajských médií –, jež vypadaly jako pravé, ale šiřily prokremelské zprávy. Koordinovaná vlivová kampaň, která měla za cíl ovlivnit západní veřejnost, dostala od analytiků název Doppelganger, tedy Dvojník. „Ministerstvo spravedlnosti zablokovalo 32 internetových domén, které ruská vláda a subjekty sponzorované ruskou vládou využívaly k tajné kampani s cílem zasahovat do voleb v naší zemi a ovlivňovat jejich výsledek,“ uvedl americký ministr spravedlnosti Merrick B. Garland. Investigace.cz spolu s partnery zmapovala technickou infrastrukturu, která stojí za evropskými doppelgangery a na níž se podílejí i české firmy.

Fotografie prázdných regálů, jídlo chybějící v evropských supermarketech, německý kancléř Olaf Scholz před turbínou plynovodu Nord Stream 1, policisté bijící demonstranty – koláž z náhodně sesbíraných záběrů sestříhaných tak, aby u čtenáře vyvolaly pocit neklidu. Takto vypadala titulní stránka prokremelského klonu německého listu Süddeutsche Zeitung.

„Pachatel atentátu na Trumpa je v Kyjevě“, „Zelenskyj zatahuje do války Polsko: ještě není pozdě to zastavit“, „Ukrajinská korupce může zabít Evropany“ – to jsou pro změnu titulky na hlavní stránce „dvojníka“ polského listu Polityka. 

Podle analytiků organizací EU DisinfoLab a Qurium Media Foundation šlo o koordinovanou dezinformační kampaň. Dostala název Doppelganger, tedy „Dvojník“. Podle Quiria podvodné stránky využívaly technickou infrastrukturu ruských nebo i evropských poskytovatelů hostingových služeb, včetně těch z Velké Británie, Německa a Česka. Naše redakce ve spolupráci s německým investigativním webem Correctiv oslovila klíčové poskytovatele hostingu a pokusila se zjistit, zda jsou si vědomi, že se propaganda šíří pomocí jejich služeb.

Klony měly stejnou grafiku, logo, a velmi podobnou internetovou adresu jako skutečné zpravodajské stránky. Obsah byl ale zcela překvapivý a západní země vyobrazoval jako dekadentní a trpící pod chaotickými vůdci, přičemž naopak vychvaloval a propagoval Rusko a ruskou zahraniční politiku. Články líčily Ukrajinu jako zkorumpovaný, nacistický stát vedený prolhaným a narcistním Volodymyrem Zelenským. Zpochybňovaly masakr v Buči nebo tvrdily, že západní sankce nefungují, a pomoc Ukrajině popisovaly jako škodlivou pro obyvatele Západu.

Při šíření článků se falešné zpravodajské weby spoléhaly na sociální média. Odkazy sdílely na Twitteru a Facebooku, částečně formou placené reklamy nebo jako příspěvky v komentářích na facebookových stránkách vlivných západních organizací.

Autoři zprávy tou dobou ještě neměli dostatek informací o organizátorech ani objednavatelích této kampaně. Měli však jisté indicie. „Naše šetření nezjistilo konkrétní aktéry, kteří za tím stojí. Mnoho faktů ovšem naznačuje zapojení aktérů z Ruska,“ stálo ve zprávě.

V prosinci 2022 společnost Meta, jež provozuje Facebook a Instagram, přišla s prvním zjištěním, kdo je zodpovědný alespoň za část reklam odkazujících na prokremelské doppelgangery. Meta jmenovala dvě ruské společnosti: Structura National Technologies a Social Design Agency. Uniklé dokumenty z Kremlu ukazují, že šéfové zmíněných společností – Ilja Gambašidze a Nikolaj Tupikin – pracovali přímo se Sergejem Kirijenkem, prvním náměstkem šéfa ruské prezidentské administrativy, a také s další kremelskou úřednicí Sofií Zacharova, která koordinovala kampaň v Evropě a Ukrajině. Na obě společnosti uvalila EU v létě minulého roku sankce. 

Expanze na Západ

Odhalení ale tvůrce kampaně neodradilo – naopak. Akce Doppelganger zamířila ještě dál na Západ. Na konci roku 2023 se na sociálních sítích objevily francouzsky psané reklamy na články klonů popisující dovoz ukrajinských kuřat a vajec jako „nekalou konkurenci“ pro francouzské zemědělce. 

Mezi dalšími tématy dezinformačních článků byla oznámení o nových balíčcích pomoci pro Kyjev, konfliktu mezi Izraelem a Gazou a protestech evropských zemědělců. Reklamu na tyto články vidělo přibližně 138 tisíc uživatelů Facebooku ve Francii a 37 tisíc uživatelů v Německu. Podle odhadů společnosti Meta vyšla propaganda formou podobných reklam její autory na více než 100 000 dolarů, v přepočtu 2,2 miliony korun.

Analytikovi Paulu Bouchaudovi z neziskové organizace AI Forensics zaměřené na výzkum dezinformací se koncem června podařilo najít další indicii o koordinovanosti dezinformační kampaně na sociálních sítích. Uživatelka jménem Alina Malinova místo úvodního obrázku pro jednu z kampaní omylem nahrála screenshot své pracovní plochy. Na screenshotu bylo vidět, že se podílí na dalších dezinformačních kampaních v mnoha evropských zemích včetně Francie a Německa.

Technická infrastruktura, kterou doppelgangeři využívali pro svůj provoz, přitom až do letošního června zůstala nepopsaná. Qurium Media Foundation, zabývající se forenzní analýzou v případech kyberzločinců a propagandy, přišla s důležitým zjištěním – výzkumnému týmu se s pomocí anonymní analytické skupiny „antibot4navalny“ podařilo identifikovat jednotlivé body technické infrastruktury, která je používána k provozu stránek doppelgangerů. Mezi více než desítkou poskytovatelů hostingových služeb a datových center byla i celá řada evropských firem, včetně českých a německých.

Dálnice v kybersvětě

Aby byl zastřen původ doppelgangerů, uživatel je skrytě přesměrováván z jedné stránky na další, až se dostane k samotné cílové stránce, na níž se nachází dezinformační obsah. Ne každý uživatel ale skončí na stejné stránce – součástí řetězce jsou totiž weby, které přibližně identifikují polohu uživatele a přesměrují ho na pro něj relevantní cílovou stránku. Český uživatel se tak například nedostane k dezinformacím o lotyšské politice. 

Ochranné mechanismy sociálních sítí, jež reklamy na problematické weby blokují, je možné obcházet častými změnami v řetězci webů. Dezinformační kampaň proto potřebuje neustálý přísun nových webových adres, tedy prvních stránek v infrastruktuře – podvodných stránek, které sociální sítě zatím nemají označené za nevěrohodné a nemají je zablokované. Jakmile pak provozovatelé sociálních sítích jednu takovou počáteční stránku zablokují, začnou dezinformátoři používat novou, pro sociálně sítě neznámou adresu, jež čtenáře přesměruje na cílovou podvodnou stránku.

Podobné zastírací techniky používají podle organizace Spamhaus, která vyhodnocuje škodlivý internetový obsah, i phishingové kampaně (phishing je typ internetového podvodu využívaný k získávání citlivých údajů pod falešnou záminkou, například falešné e-maily z banky). „Čím delší je řetězec, tím déle je cílová adresa neměnná,“ konstatují odborníci ze Spamhausu pro německý web Correctiv, s nímž naše redakce na této kauze spolupracuje.

Na počátku řetězce je tedy podvodná doména. Stránky, které v podvodném řetězci následují, tedy ty, jež čtenáře přesměrovávají k cílovému obsahu, jsou britské: Qurium uvádí firmy Liber Systems and BL Networks. Obě mají vazbu na Česko, neboť jedním z jejich majitelů je jednatřicetiletý britský občan Jack Leslie Miller, jenž dlouhodobě žije v Praze. Přinejmenším od roku 2019 v Praze provozuje IT živnost. Redakce investigace.cz se s Millerem spojila a požádala ho o rozhovor a vyjádření k poskytování služeb autorům dezinformační kampaně. Miller však žádost o rozhovor odmítl a odkázal nás v případě, že máme podezření ze spáchání trestného činu, na policii. 

Cílové adresy, na nichž je umístěn samotný dezinformační obsah doppelgangerů, se podle rozboru týmu Qurium nacházejí v Singapuru a Malajsii.

Servis pro kyberzločince

Podle analytiků Quria neustálý přísun „jednorázových“ počátečních podvodných adres, jež se zobrazují v reklamách na sociálních sítích, alespoň zčásti zajistila další britská firma – TNSecurity, která vznikla teprve koncem srpna roku 2023. Jen několik dní po svém vzniku zaregistrovala firma infrastrukturu, která později sloužila k šíření kampaně doppelgangerů. Od svých zřizovatelů dostala příznačný název Evil Empire, v překladu „Říše zla“.

Z letošní zprávy kanadské společnosti Hyas, která monitoruje kybernetickou kriminalitu a škodlivé aktivity na internetu, vyplývá, že TNSecurity se vyznačuje „neobvykle vysokou úrovní aktivity malwaru (škodlivého softwaru, pozn. red.)“. „Společnost TNSecurity mohla být napadena, nebo s kyberzločinci záměrně spolupracuje,“ uvádí se ve zprávě. Část infrastruktury firmy byla podle zjištění Quria v minulosti skutečně využívána skupinou kyberzločinců pod vedením ruského mladíka Igora Dechtjarčuka, po němž v současnosti pátrá FBI.

Kdo stojí za společností TNSecurity? Podle britského obchodního rejstříku je to devatenáctiletá občanka Lotyšska Anastasia Berezina. Novináři německé redakce Correctiv se s ní spojili prostřednictvím chatu na Telegramu, v němž dívka skutečně potvrdila, že je majitelkou této společnosti. Na otázky ohledně role firmy v dezinformační kampani však neodpověděla. Podle zjištění novinářů dotyčná žije v Pskově na severozápadu Ruska, nikoli v Lotyšsku. Dne 25. srpna minulého roku dívka ve svém telegramovém kanálu oznámila, že „byla přijata na pracovní pozici s vyšším příjmem“. O čtyři dny později vznikla TNSecurity. Berezina na svém telegramovém kanálu pravidelně zveřejňuje videa a fotografie. Na těch z její kanceláře je vidět, že minimálně od minulého roku pracuje v autoservisu značky Lada v Pskově. 

Česká stopa v Říši zla

Velké množství IP adres využívaných pro dezinformační kampaň si TNSecurity pořídila od bristkého lokálního internetového registru (LIR) Network Management. Status LIR poskytuje firmě oprávnění přidělovat internetové adresy nebo bloky internetových adres koncovým zákazníkům. Technické oddělení firmy Network Management se podle záznamů v RIPE nachází v Praze, firma je však registrovaná na Seychelách. Za firmou stojí Jurij Bogdanov, třiačtyřicetiletý podnikatel původem z Ruska, který mimo jiné stojí v čele ruské společnost IP Market a vlastní českou NTX Technologies s.r.o. Českou firmu založil už v roce 2016, kdy měl trvalé bydliště v Rusku. V létě roku 2022, tedy několik měsíců po začátku války v Ukrajině, změnil adresu svého bydliště na Dubaj. Podle zjištění redakce Bogdanov v Dubaji bydlí dodnes. Navíc je podle britského obchodního rejstříku Bogdanov občanem Svatého Kryštofa a Nevisu, ostrovního státu v Karibském moři.

V otevřených zdrojích o Juriji Bogdanovovi není mnoho informací. Jedna z mála zmínek o tomto podnikateli pochází z roku 2019, kdy došlo k výpadku provozu ruského hostingu Ihor. Některé zdroje uvádějí, že servery hostingu byly napadeny jedním ze zaměstnanců firmy a Bogdanov stál za násilným převzetím kontroly nad Ihorem – důvodem měl být údajný konflikt s dalšími spolumajiteli firmy. Investigaci se ale nepodařilo tyto informace ověřit. Podle údajů ruského obchodního rejstříku se Bogdanov skutečně stal majitelem firmy v roce 2019.

Redakce investigace.cz kontaktovala jednatelku české firmy NTX Technologies, Elenu Stupeňkovou. „Jsem jenom účetní,“ odpověděla a odkázala na Bogdanova. V reakci na vysvětlení reportérky, proč ho kontaktujeme, Bogdanov napsal, že „nemá rád dezinformace“ a projevil vstřícnost ke spolupráci s autory zprávy o doppelgangerech. Redakce investigace.cz proto podnikatele propojila s týmem nadace Qurium a byla přítomná u jejich komunikace. Od Bogdanova jsme však nedostali povolení citovat jeho přímá vyjádření.

Bogdanov během rozhovoru potvrdil, že jeho firma IP Market poskytuje služby i ruskému hostingu Aéza, který organizace Qurium označila za klíčový v dezinformační kampani. Podnikatel poté dodal, že zatím nevidí důvod k vypovězení smlouvy. Přesto kategoricky popřel svůj podíl na hostování propagandistických webů. Samotnou analytickou zprávu, v níž figuruje jeho firma, označil za nesmyslnou a některé důkazy, které poskytla Qurium, za nerelevantní. Určité informace uvedené ve zprávě přislíbil ověřit u svých zaměstnanců. Na otázku, kdo stojí za TNSecurity, analytikům neodpověděl. Na konci několikadenního chatování ale nebylo mezi ním a Quriem dosaženo žádného společného východiska. „Až nám budete chtít skutečně pomoci, ozvěte se,“ napsal jeden z analytiků Quria. Bogdanov na oplátku vyjádřil obavu ohledně toho, jak připravovaný text vyzní. „Článek o dezinformacích by neměl obsahovat dezinformace. Přitom hlavní otázka – kdo je vlastníkem celého systému – pořád není zodpovězena,“ zněla jeho poslední zpráva.

Přečtěte si

Nezranitelná Aéza. Střední Evropa jako centrum dezinformační kampaně proti Západu

The post Dvojníci. Po stopách prokremelské dezinformační kampaně v centru Evropy appeared first on investigace.cz.

Minulý týden zablokovala americká FBI přes tři desítky doppelgangerů – proruských dezinformačních klonů velkých evropských a amerických zpravodajských médií. Podle zprávy Qurium Media Foundation se část infrastruktury těchto klonů nacházela v Česku. Do konce letošního července využívala českých serverů ruská firma Aéza, která skrze přeprodejce svých služeb, TNSecurity, hostovala část infrastruktury doppelgangerů. O tom, že se na serverech Aézy nacházejí klony, ale nemusela firma vědět. Nejedná se navíc o obsah, který by byl evropským právem považován za nezákonný. Investigace.cz se s vedením Aézy spojila a pokusila se zjistit, zda jsou si zneužití svých služeb vědomi.

Klíčovým aktérem zprávy analytiků z Qurium Media Foundation je firma Aéza, ruský poskytovatel hostingu založený v roce 2021. Firma se nachází v Petrohradu, má ale přeprodejce a sesterskou firmu v Evropě.

Přečtěte si

Dvojníci. Po stopách prokremelské dezinformační kampaně v centru Evropy

„Génius Arsenij“

Spolumajitelem a neoficiálním šéfem této firmy je Arsenij Penzev. Jednadvacetiletý muž v šedém tričku a ležérních kalhotách, označovaný svým byznys partnerem za „génia“ a „mozek“ firmy, vypadá jako typický gamer (vášnivý hráč počítačových her). „Myslel jsem si, že uvidím chlapiska v kvádru. Je příjemné vidět obyčejné kluky,“ napsal jeden z uživatelů v komentáři k živému vysílání na YouTube, v němž Penzev odpovídal na otázky.

Název „Aéza“ je údajně odvozen od cheat kódu v počítačové hře GTA, jenž má hráči zajistit ochranu před policií (cheat kódy, například speciální slova, ve hrách poskytují nějaké výhody). „Slovo ‚aéza‘ symbolizuje nezranitelnost,“ upřesňuje Penzev ve videu. Příslušnost k subkultuře gamerů naznačuje i maskot Aézy – kreslená postavička dívky s růžovými vlasy ve stylu japonského anime.

Mladík původem z Petrohradu skutečně pochází z prostředí gamerů. V pouhých dvanácti letech spustil několik projektů zaměřených na hosting hry Minecraft. Podle zdrojů Fontanky až do roku 2018 provozoval společně s dalším obchodním partnerem tři servery s měsíčním příjmem 900 tisíc rublů, v přepočtu 333 tisíc korun.

O dalším byznysovém projektu Arsenije Penzeva – ruském hostingu MSK Host, který mladý muž řídil spolu s dalším partnerem a budoucím spolumajitelem Aézy, Jurijem Bozojanem, se psalo i v zahraničních médiích. Hosting byl v září 2021 napaden hacktivisty (spojení slov „hacker“ a „aktivista“), dle jejich prohlášení s cílem „zbavit ruský internet tak velkého hostera nelegálních aktivit, jakým je MSK Host“. Tou dobou Aéza Group existovala už několik měsíců. 

Hackeři jako důkaz zveřejnili seznam klientů, kteří díky službám MSK Hostu provozovali nelegální aktivity. Databázi slíbili poslat policii. Rovněž uvedli, že v době svého útoku našli v poštovní schránce MSK Host určené pro zasílání stížností (tzv. abuse reportů) více než 100 nepřečtených e-mailů obsahujících oznamení, což podle hackerů mělo svědčit o systematické ignoraci stížností ze strany hostingu. 

„Mnohokrát jsme provozovatelům MSK Hostingu zasílali stížnosti kvůli hostingu phishingových stránek, cardingu (zneužívání kradených platebních karet, pozn. red.), malwaru atd. Nikdo nereagoval, zavírali nad tím oči nebo nás posílali do háje,“ uvedli hacktivisté.

Mohou za to Ukrajinci!

Majitelé hostingu však s obviněním z ignorace stížností nesouhlasili. „Ve skutečnosti jsme reagovali pouze na oficiální žádosti úřadů o spolupráci. Automatické zprávy (hlášení incidentů zneužití hostingu, pozn. red.) jsme ignorovali, protože jsme měli vlastní monitoring škodlivého obsahu a sami jsme takové klienty během několika minut blokovali,“ stojí ve vyjádření hostingu.

Arsenij Penzev má ovšem ještě jedno, daleko jednodušší vysvětlení, proč byl jeho hosting napaden: „Když začala válka, napadli nás ukrajinští hackeři.“ Válka ale začala o tři měsíce později. 

Na otázku redakce, v čem podle něj spočívala jejich motivace, odpověděl, že „se zřejmě chtěli pomstít všem Rusům. Podobně byly napadeny a zveřejněny databáze Yandexu a jiných ruských firem, a to zhruba ve stejném období (databáze Yandex.Jeda unikla druhého března roku 2022, o čtyři měsíce později, pozn. red.).“ Naší redakci se však nepodařilo potvrdit informace o ukrajinském původu zmíněných hacktivistů.

Letos Aéza podle firemního komuniké získala hosting zpět a plánuje ho znovu rozjet, a to i přes skepsi bývalých klientů MSK Host, kteří během útoku přišli o veškerá svá data. V srpnu a září minulého roku ve Velké Británii vznikly dvě zahraniční pobočky Aézy – Aéza Group Limited, která zanikla koncem stejného roku, a Aéza International.

Je Aéza neprůstřelná?

Německá investigativní redakce Correctiv, jež v polovině července 2024 zveřejnila článek o zjištěních analytiků Quria, požádala Aézu o vyjádření k jejich zapojení do dezinformační kampaně Doppelganger. Do doby vydání článku však od firmy žádnou odpověď neobdržela.

Redakce investigace.cz se pokusila jednatele a zakladatele firmy Aéza Arsenije Penzeva kontaktovat přímo prostřednictvím chatu na Telegramu. K našemu překvapení se ozval. „Ze samotného názvu zprávy (zprávy Quria ‚Jak Rusko využívá evropské firmy k propagandě‘, pozn. red.) je mi zle. Vůbec nevím, co ten ‚Doppleganger‘ znamená.“ Když jsme mu podrobně vysvětlili fenomén doppelgangerů, Penzev vědomý podíl své firmy na kampani kategoricky popřel.

V oficiálním vyjádření, jež Aéza následně poskytla naší redakci, firma uvedla: „Z více než tisíce stížností na zneužití, které jsme v průběhu času prověřili, jsme nikdy neobdrželi žádné oznámení o zneužití falešných mediálních webů nebo o pokusech šíření propagandy.“ Penzev také tvrdil, že nedostal žádnou žádost o vyjádření. 

Po prohledání svého inboxu nakonec našel neotevřenou zprávu s žádostí o vyjádření. Z jeho dalšího sdělení pro investigaci.cz vyplývá, že podobně jako v případě MSK Host automatické zprávy o spamu Aéza ignoruje – firma má vlastní monitorovací systém – a odpovídá pouze na oficiální žádosti úřadů, případně oznámení držitelů autorských práv.

„Nejsme žádný offshore ani bulletproof hosting (hosting, který je připraven poskytovat platformu pro nelegální aktivity a nereagovat na stížnosti nebo výzvy k zastavení nelegálních činností, pozn. red.). Řídíme se zákonem. Jsme otevřeni spolupráci s policií, a pokud nás požádají, abychom pozastavili poskytování služeb našemu klientovi, který přeprodává služby hostingu dál, uděláme to. Pokud nás požádají o data o tomto klientovi, poskytneme je,“ vysvětluje Penzev ve videu. 

 „‚Černucha‘ (česky ‚černota‘, pozn. red.) se dá najít na každém hostingu, rozdíl je jen v tom, zda hoster reaguje na stížnosti, nebo ne,“ sdělil v osobní komunikaci.

Že Aéza plní všechny požadavky ruských a britských státních orgánů a nepodporuje nelegální aktivity na svém hostingu, zakladatel firmy zdůrazňuje i v několika živých přenosech na YouTube, určených zejména pro klienty hostingu. „Jednoduše neporušujte zákon a nehostujte žádné nelegální věci, pak na vás nedorazí zatykač,“ varuje Penzev. Dodává však, že sama od sebe Aéza nelegální aktivity na svém hostingu nesleduje a nehlásí. „V čem je pro nás výhodné vás udávat? Jednoduše si půjdete sednout a přestaneme od vás inkasovat peníze,“ dodává mladý muž základní logiku podnikání v této branži. 

Černucha

„Černucha“, jak říká Penzev, se ovšem nevyhnula ani Aéze. Služeb hostingu prostřednictvím resellera například využívalo jedno z největších nelegálních tržišť s drogami a zbraněmi BlackSprut. Objem transakcí na BlackSprutu loni podle společnosti Chainalysis, jež se věnuje rozborům blockchainových operací, tvořil více než čtvrtinu celkového obratu na černém trhu.

Penzev odpovědnost přisuzuje pouze svým klientům – přeprodejcům. „Tento market se nacházel na hostingu našeho resellera SunHost. Tomu jsme ale vypověděli smlouvu kvůli velkému množství oznámení, která jsme dostávali od Spamhaus,“ vysvětlil. „Podobně jako v případě TNSecurity jsme i s nimi ukončili spolupráci,“ dodává. Obě firmy skutečně oznámily přerušení spolupráce s dodavatelem hostingových služeb ve svých telegramových kanálech. Stalo se to však až 24. července, tedy dva týdny po vydání zprávy Quria. 

Podle českých právníků by se právní odpovědnost mohla vztahovat i na původní poskytovatele, nikoli jen na přeprodejce. Oba by však museli být subjekty evropského práva a navíc by se muselo jednat o nelegální obsah, což dezinformace nejsou. „Oba subjekty totiž poskytují konečnému uživateli službu uložení informací na jeho žádost. Obecně by měl spíše horší postavení primární poskytovatel hostingu, protože je to on, kdo předmětný obsah skutečně hostuje na svých serverech,“ vysvětluje Dalibor Kovář z Havel & Partners.

Aéza nemá podle Penzeva kapacitu sledovat každého klienta. „Jako hosting dáváme upozornění a snažíme se klientům, kteří hostují nelegální věci, vyhnout. Pokud ale hoster nedostane žádné oznámení o nezákonném obsahu, pak nemá šanci zjistit, co se děje,“ vysvětluje. 

Stejně jako SunHost inzeruje firma TNSecurity (pod značkou LetsHost) své služby jako „bulletproof hosting“, tedy jako hosting, který je připraven hostit nelegální aktivity a nereagovat na stížnosti nebo výzvy k zastavení nelegálních činností. Nápis „bulletproof hosting“ mají i v názvu svých oficiálních telegramových kanálů. 

Podle odborníka na právo v oblasti IT a také spolumajitele cloudového úložiště Ulož.to* Jana Karabiny jsou reselleři často využíváni k tomu, aby zkomplikovali odhalování kyberzločinů a chránili tím primárního poskytovatele hostingu. „Přeprodejci jsou další entitou mezi webem a jednoduše dohledatelným provozovatelem fyzického hardwaru, která má zpomalit domáhání se spravedlnosti, což je hlavní cíl kyberzločinců. Ti totiž rovnou počítají s tím, že jejich scam bude odhalen – cílem je jeho fungování co nejvíce prodloužit,” vysvětluje.

Apolitický byznys

Po začátku války v Ukrajině v únoru 2022 začal marketingový obsah Aézy reflektovat novou politickou krizi. „Jsme připraveni poskytnout podporu jakýmkoli projektům, které utrpí škodu kvůli geopolitickému napětí mezi dvěma státy,“ napsala firma v den začátku invaze do Ukrajiny.

„Vždy jsme také zůstávali apolitičtí a nikdy jsme nezveřejnili žádné politické heslo. Od vzniku společnosti poskytujeme anglické a ukrajinské lokalizace pro naše uživatelské rozhraní, protože věříme, že politické události by neměly narušovat ušlechtilé cíle našich klientů, kterými jsou rozvoj mezinárodního internetu a jejich vlastních mezinárodních IT produktů,“ podotýká Aéza ve vyjádření pro investigaci.cz

Na otázku redakce, zda by poskytli hostingové služby i opozičním nebo zakázaným organizacím v Rusku, například redakci Meduza, Penzev bez váhání odpověděl, že pro Aézu jsou to stejní klienti jako kdokoli jiný. „Pokud nám z Roskomnadzoru (ruský cenzurní úřad, o němž jsme psali zde, pozn. red.) dorazí stížnost, pak ji přepošleme klientovi. Tímto naše mise končí.“ 

V únoru tohoto roku se firma dostala do rejstříku poskytovatelů hostingu schvalovaných Roskomnadzorem (RKN), což oznamila na svých sociálních sítích. Podle nového ruského zákona nesmí poskytovatel hostingu, který není schválen RKN, v Rusku své služby nabízet. Na otázku jednoho ze svých klientů, zda to znamená, že Aéza zpřístupní obsah domén svých klientů státnímu cenzurnímu úřadu, Penzev odpověděl: „Nedělejte nic protizákonného, pak se nebudete mít čeho bát.“

Jen o měsíc později firma zveřejnila několik upoutávek na své služby, jež mají pomoci omezení ruského cenzurního úřadu Roskomnadzor obcházet: „Rusko je plně připravené na zavedení železné opony na internetu. Pro zachování přístupu na internet si vytvořte server, který pomůže obcházet blokace“ nebo „Roskomnadzor Ti bere svobodu? Neomezuj se, zvol si služby Aézy“.

Poté, co ruské úřady zpomalily YouTube, začala Aéza poutat na služby VPN, jež umožňují sledování videí ve stejně vysoké kvalitě jako dříve. „Pokud přijde od ruských úřadů dotaz ohledně používání VPN, nezareagujeme na něj, protože využívání VPN přes zahraniční servery spadá do jurisdikce Velké Británie. Navíc jsme zatím nikdy žádný takový dotaz ohledně služeb VPN nedostali,“ vysvětluje Penzev v jednom z živých vysílání na YouTube.

Stejně jako v případě útoku na MSK Host Penzev nelichotivé závěry o činnosti Aézy a označení firmy jako „bulletproof“, tedy neprůstřelného hostingu, přičítá nenávisti vůči Rusům. „Autoři zprávy (Qurium, pozn. red.) zjevně nerozumí tomu, jak funguje hosting, a vymýšlejí si, jen aby ukázali, že Rusové jsou špatní,“ konstatuje v rozhovoru s investigací.cz. 

Desetistránková analýza, kterou Aéza zpracovala v reakci na zprávu Quria a zaslala naší redakci, je uzavřena tvrzením, že tento výzkumný projekt, stejně jako německá investigativní redakce Correctiv, jsou placeni ukrajinským státem s jasným cílem poškodit ruský byznys. „Za pět let publikovalo vydavatelství (tím Aéza myslí Qurium, pozn. red.) pouze dvanáct zpráv, z nichž osm bylo zaměřeno na poškození obrazu Ruska a jedna na obranu ukrajinského prezidenta,“ uvádí firma jako jeden z důvodů, proč považují zjištění nadace za zaujaté.

Mezi dalšími výtkami firmy vůči autorům zprávy je nedostatek transparentnosti v jejich financování a také informací o umístění serverů nebo registraci Quria. Samotná nadace nezveřejňování informací o své organizaci vysvětluje bezpečnostními důvody. Redakci investigace.cz. jsou její registrační údaje známy.

Aéza jde o dům dál 

Svou motivaci ohledně rozhovoru s naší redakcí Penzev odůvodňuje touhou očistit jméno své firmy na Západě. „Článek (text Correctivu, pozn. red.) nás nijak negativně neovlivňuje, ale rád bych si v zahraničních médiích přečetl i pravdivý příběh – jsme totiž apolitičtí, a přitom nás obviňují ze spolupráce s ruskou vládou,“ vysvětlil zakladatel Aézy na začátku komunikace s redakcí v půlce července, čerstvě po vydání zprávy Quria.

Negativní dopad se dostavil o dva týdny později, koncem července, kdy česká firma DataCamp, jež patří jednomu z nejbohatších Čechů Zděnku Cendrovi a poskytovala Aéze „hardware“, vypověděla firmě smlouvu. „Jakmile jsme v polovině července byli informováni o aktivitách Aézy, provedli jsme interní šetření, které odhalilo závažné porušení našich etických směrnic. Na základě toho jsme jejich službu ukončili,“ vysvětlila mluvčí DataCampu.

Podle vyjádření firmy Aéza odebírala DataCampem poskytovanou službu Bare Metal & Connectivity od února 2023. „Princip této služby spočívá v pronájmu serverů, přičemž klientovi zůstává plná kontrola nad jejich správou. Naše společnost tak nemá žádný přístup k obsahu hostovanému našimi klienty. To zásadním způsobem omezuje naši schopnost jej přímo monitorovat, a proto v rámci této produktové řady jednáme na základě hlášení třetích stran,“ vysvětluje mluvčí české společnosti.

Poté, co DataCamp rozvázal smlouvu s Aézou, ruská firma ve svých oficiálních telegramových kanálech oznámila, že nahradila servery DataCampu službami od německé firmy Aurologic. „DataCamp nečekaně ukončil smlouvu, aniž by poskytl vysvětlení,“ napsala Aéza v chatu pro zahraniční klienty. V dalším ruskojazyčném chatu Penzev pro klienty uvedl: „Provider byl extrémně rusofobní a jen čekal na záminku, aby nás vyhodil. Tušili jsme to a připravovali jsme se na odchod sami, ale plánovali jsme ho až na konec srpna.“ Ruskojazyční klienti Aézy přijali tuto zprávu s pochopením. „Buzeranti evropští, nenechaji Rusy pracovat,“ rozčiloval se jeden z klientů. „Jak vysoká je pravděpodobnost, že vás vyhodí i nový poskytovatel (Aurologic, pozn. red.)?” „Má rád Rusy, nebo je neutrální?“ vyptávali se další. 

Penzev později v chatu dodal, že firma měla už tři měsíce před rozvázáním smlouvy konflikt s technickým ředitelem DataCampu. „Máme radost, že jsme odešli, škoda, že dříve, než jsme si to naplánovali,“ napsal Penzev. Společnost DataCamp vyjádření Aézy nekomentovala. 

Frankfurtská firma Aurologic, jež také figuruje ve výzkumné zprávě Quria a nyní je náhradním dodavatelem Aézy, novinářům Correctivu původně tvrdila, že s firmou Aéza v současnosti nespolupracuje – v minulosti ale prý měla Aéza v jejich datovém centru servery. Penzev však redakci investigace.cz poskytl screenshot zprávy, v níž šéf Aurologic Joseph Hoffmann varuje Aézu před novináři. „Ahoj, spojil se s námi reportér a vyptával se na Aézu. Zmiňoval něco o ruské propagandě. Nemyslím si, že je to pravda, a samozřejmě se nic nechystám podnikat, ale chtějí vás kontaktovat přímo – řekl jsem to samé, co by řekl každý poskytovatel, že jsme neutrální a že ohledně těchto podivných obvinění nepodnikneme žádné kroky.“ Poté Hoffmann dodal, že neprozradil, „co mají s Aézou“. 

„Je to jen mezi námi,“ napsal šéf Aurologic. Německým novinářům šéf Aurologic řekl, že se záležitostí začne zabývat až v okamžiku, kdy firmu osloví oficiální úřady. „Mohl bych takto vyhodit všechny, ale pak bych zůstal bez tržeb,“ konstatoval.

The post Nezranitelná Aéza. Střední Evropa jako centrum dezinformační kampaně proti Západu appeared first on investigace.cz.