<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Denis Kacyv - investigace.cz</title>
	<atom:link href="https://www.investigace.cz/tag/denis-kacyv/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://www.investigace.cz/tag/denis-kacyv/</link>
	<description>investigace.cz</description>
	<lastBuildDate>Wed, 02 Apr 2025 14:49:28 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.5.8</generator>

<image>
	<url>https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2023/10/cropped-Navrh-bez-nazvu4-32x32.jpg</url>
	<title>Denis Kacyv - investigace.cz</title>
	<link>https://www.investigace.cz/tag/denis-kacyv/</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Denis Kacyv</title>
		<link>https://www.investigace.cz/denis-kacyv/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Pavla Holcová]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 12 Oct 2022 10:57:32 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Články]]></category>
		<category><![CDATA[Denis Kacyv]]></category>
		<category><![CDATA[FinCEN files]]></category>
		<category><![CDATA[KREMRULE]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.investigace.cz/?p=33019</guid>

					<description><![CDATA[<p>Na základě dokumentů, které investigace.cz získala v rámci mezinárodní spolupráce na projektech FinCEN Files, jsme byli schopni identifikovat bankovní účty, jež podle amerického ministerstva spravedlnosti...</p>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/denis-kacyv/">Denis Kacyv</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img fetchpriority="high" decoding="async" class="size-full wp-image-33414 alignleft" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2022/10/Kacyv-II.png" alt="" width="340" height="340" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2022/10/Kacyv-II.png 340w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2022/10/Kacyv-II-300x300.png 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2022/10/Kacyv-II-150x150.png 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2022/10/Kacyv-II-120x120.png 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2022/10/Kacyv-II-24x24.png 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2022/10/Kacyv-II-48x48.png 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2022/10/Kacyv-II-96x96.png 96w" sizes="(max-width: 340px) 100vw, 340px" />Na základě dokumentů, které investigace.cz získala v rámci mezinárodní spolupráce na projektech FinCEN Files, jsme byli schopni identifikovat bankovní účty, jež podle amerického ministerstva spravedlnosti a finančního úřadu sloužily vlivným Rusům k praní peněz. Firmy, na které byly účty vedeny, totiž tvoří součást takzvaného Troika Laundromatu, tedy finančního systému založeného na anonymních offshorových firmách, fiktivních fakturách a masivní legalizaci peněz vytažených z ruského státního rozpočtu.</p>
<p>Jde o firmu Castlefront L.P. a bankovní účty CZ2603000000000277849912 u ČSOB a CZ5303000000000277850008 u ČSOB.</p>
<p>Další společnosti, které byly součástí laundromatu a posílaly peníze, jsou:</p>
<ul>
<li aria-level="1">seychelská Avalux Computer Trading s účtem v PPF Bance</li>
<li aria-level="1">Aradis International Limited z Britských Panenských ostrovů s účtem v PPF Bance</li>
<li aria-level="1">kyperská Sofalco Holding s účtem v PPF Bance</li>
<li aria-level="1">česká Rich Continent s účtem v Raiffeisenbank</li>
<li aria-level="1">skotská Ample Beauty s účtem v ČSOB</li>
</ul>
<p>Tyto účty přitáhly pozornost amerických vyšetřovatelů kvůli ruskému podnikateli Denisu Kacyvovi.</p>
<p><strong>Denis Kacyv</strong> je rusko-ukrajinsko-izraelský podnikatel sídlící v Moskvě, kterému patří společnost <a href="https://www.occrp.org/en/the-fincen-files/prevezon-holdings-the-black-money-collector">Prevezon Holdings</a>. Je synem bývalého vlivného ruského ministra dopravy a zároveň jednoho z nejbohatších ruských státních zaměstnanců.</p>
<p>V Izraeli, v Moldavsku a v USA byl vyšetřován kvůli podezření z praní peněz přes nákup nemovitostí. Peníze, za něž si kupoval luxusní byty na newyorském Manhattanu, pocházely z komplikovaného offshorového schématu, na jehož existenci upozorňoval ruský právník Sergej Magnitskij. Ten byl ruskými silovými složkami utýrán ve vězení právě proto, že poukazoval na finanční schémata, přes která vlivní Rusové tunelovali státní rozpočet.</p>
<p>Podle dokumentů z projektu FinCEN Files, jež má investigace.cz k dispozici, měla v české bance ČSOB účet firma Castlefront L.P., kterou Kacyvova společnost Prevezon Holdings využívala k převodům nezákonně získaných peněz a k jejich následné legalizaci.</p>
<p>V soudním spisu Prevezon vs. USA je Castlefront popsána jako společnost, přes niž se praly peníze. „Tyto peníze pocházely z několika zdrojů, jakými jsou organizovaný zločin nebo finance ukradené ruské vládě zkorumpovanými úředníky,“ stojí v dokumentech, k nimž má investigace.cz přístup.</p>
<p>Za pouhé dva monitorované měsíce v roce 2017 proteklo přes české účty Castlefrontu přes čtyři miliony dolarů (93 milionů korun). „Přezkum platebních transakcí ukazuje, že Castlefront přes své účty v České republice posílá a přijímá platby od spousty skořápkových nebo neidentifikovatelných firem,“ napsali do zmíněného soudního spisu o podezřelých bankovních transakcích američtí úředníci.</p>
<p>Bankovní účty skořápkových firem v českých bankách, které Kacyvově firmě posílaly miliony dolarů, ale nejsou jedinou vazbou tohoto ruského podnikatele na Česko. Kacyvovým zaměstnavatelem a obchodním partnerem je Lev Leviev, až do roku 2019 majitel developerského impéria AFI.</p>
<p>V roce 2008 Kacyvova firma Prevezon Holdings převedla tři miliony eur na účet Levievovy firmy AFI Europe, jež je mateřskou společností české pobočky AFI Europe Czech Republic.</p>
<p>Kacyv za tyto peníze nakoupil třetinový podíl ve čtyřech dceřiných firmách AFI Europe: AFI Properties Berlin, AFI Properties Logistics, AFI Properties Development a AFI Properties. V červnu roku 2013 – kdy se už rozběhlo mezinárodní vyšetřování ohledně praní ukradených peněz v kauze Magnitskij – se Prevezon snažil akcie prodat zpátky AFI Europe. Tuto transakci však na základě Magnitského zákona zablokovala nizozemská vláda.</p>
<p>Nelze samozřejmě prokázat, že zrovna peníze, jež do AFI investoval Denis Kacyv, byly použity právě na developerské projekty AFI v Praze a v jejím okolí. Podle investičních poradců je ale vysoce nepravděpodobné, že by velká developerská firma nechala tři miliony eur (cca 75 milionů korun) jen tak ležet na účtu a nepoužila je na některý ze svých dalších evropských investičních záměrů. (Musely by tam totiž ležet netknuty pět let – od převodu v roce 2008 až do snahy o vrácení v roce 2013.)</p>
<p>„Od roku 2013 nemá AFI Europe s Denisem Kacyvem žádné obchodní ani jiné vztahy. Po dobu několika let až do zmiňovaného roku 2013 měla AFI Europe nevýznamnou obchodní spolupráci se společností vlastněnou panem Kacyvem. Tento vztah skončil v roce 2013. AFI Europe předtím ani poté neměla žádné další obchodní či jiné vztahy s panem Kacyvem nebo jakoukoli jeho spřízněnou osobou,“ vyjádřil se ke spolupráci s Denisem Kacyvem ředitel společnosti AFI Europe pro Českou republiku a Rumunsko Doron Klein.</p>
<p><i>Autorky textu: Pavla Holcová, Gabriela Jezberová, Zuzana Šotová</i></p>
<div class="ffs-sep" id="ffs-sep-76" style="border-bottom:1px solid #ebebeb;  height:10px; "></div><div class="clearfix"></div>
<p><i>Medailonek vznikl v rámci projektu </i><a href="https://www.investigace.cz/kremrule/"><i>KremRule</i></a><i>, jehož cílem je zpřehlednit a katalogizovat majetky ruských oligarchů a klíčových spolupracovníků prezidenta Vladimira Putina v Česku. Jde o lidi, kteří z velké části drží Putina při moci, slouží jako prostředníci pro jeho soukromé investice nebo drží strategické pozice v silových složkách a tajných službách. Pokud se chcete podílet na dalším mapování majetku ruských oligarchů v Čechách, </i><a href="https://www.darujme.cz/projekt/1200897"><i>podpořte nás</i></a><i>. Jakákoliv částka nám velmi pomůže. Děkujeme.</i></p>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/denis-kacyv/">Denis Kacyv</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Tryskáče, lustry, byty: Za co utráceli mocní Rusové v Česku</title>
		<link>https://www.investigace.cz/oligarchove-rusove-cesko-majetky/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Pavla Holcová]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 17 Mar 2022 07:54:45 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Kauzy]]></category>
		<category><![CDATA[Aleksandr Frolov]]></category>
		<category><![CDATA[Alexandr Abramov]]></category>
		<category><![CDATA[Alexandr Bastrykin]]></category>
		<category><![CDATA[Aras Agalarov]]></category>
		<category><![CDATA[Denis Kacyv]]></category>
		<category><![CDATA[Dmitrij Golovnev]]></category>
		<category><![CDATA[FSB]]></category>
		<category><![CDATA[Igor Makarov]]></category>
		<category><![CDATA[Igor Putin]]></category>
		<category><![CDATA[Jelena Baturina]]></category>
		<category><![CDATA[Leonid Levitin]]></category>
		<category><![CDATA[Natalia Kuziushina]]></category>
		<category><![CDATA[Oleg Děripaska]]></category>
		<category><![CDATA[oligarcha]]></category>
		<category><![CDATA[Roman Abramovič]]></category>
		<category><![CDATA[Roman Popov]]></category>
		<category><![CDATA[Ruben Tatuljan]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko]]></category>
		<category><![CDATA[Vladimir Golovnev]]></category>
		<category><![CDATA[Vladimír Putin]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.investigace.cz/?p=30177</guid>

					<description><![CDATA[<p><img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2022/03/rusove-150x150.png" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2022/03/rusove-150x150.png 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2022/03/rusove-120x120.png 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2022/03/rusove-360x360.png 360w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2022/03/rusove-24x24.png 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2022/03/rusove-48x48.png 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2022/03/rusove-96x96.png 96w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2022/03/rusove-300x300.png 300w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" /></p>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/oligarchove-rusove-cesko-majetky/">Tryskáče, lustry, byty: Za co utráceli mocní Rusové v Česku</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2022/03/rusove-150x150.png" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2022/03/rusove-150x150.png 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2022/03/rusove-120x120.png 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2022/03/rusove-360x360.png 360w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2022/03/rusove-24x24.png 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2022/03/rusove-48x48.png 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2022/03/rusove-96x96.png 96w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2022/03/rusove-300x300.png 300w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" /><div id="cmsmasters_row_7rul0wacbe" class="cmsmasters_row cmsmasters_color_scheme_default cmsmasters_row_top_default cmsmasters_row_bot_default cmsmasters_row_boxed">
<div class="cmsmasters_row_outer_parent">
<div class="cmsmasters_row_outer">
<div class="cmsmasters_row_inner">
<div class="cmsmasters_row_margin">
<div id="cmsmasters_column_0mow70kevq" class="cmsmasters_column one_first">
<div class="cmsmasters_column_inner"><div class="cmsmasters_text">
<p><strong>Ruské tajné služby FSB, majitel banky a bratranec ruského prezidenta Igor Putin, sponzoring volební kampaně Miloše Zemana, nemovitosti a ocelárny nakupované ruskými oligarchy – to je jen malý výčet případů, v nichž bohatí a mocní Rusové obcházejí zákony své vlastní země a skrývají své bohatství v Česku.</strong></p>
<p><strong><a href="https://www.investigace.cz/kremrule/">Databázi jsme aktualizovali a doplnili. Přehled Rusů, kteří pomocí právníků a offshorových společností ukrývají svůj majetek v Česku najdete ZDE. </a></strong></p>
<p>V rámci mezinárodních novinářských projektů jsme se jako redakce investigace.cz dostali k dokumentům, které osvětlují a naznačují, jak vlivní a mocní Rusové z takzvané věrchušky tunelují státní firmy a peníze následně utrácejí v západním světě. Dostali jsme se k bankovním převodům dokumentujícím černý fond, jejž ruští politici vzešlí z jejich tajné služby FSB využívají nejen k soukromým radovánkám, ale i k ovlivňování politiky v jiných zemích.</p>
<p>Jako příklad může posloužit kauza ruského cellisty Sergeje Roldugina. Tento nadaný hudebník přišel záhadným způsobem k akciím jedněch z největších a nejvýnosnějších ruských společností, jakými jsou Bank Rossiya nebo ruská reklamní společnost Video International. „Potřeboval jsem nějaké peníze, a v umění peníze prostě nejsou,“ vysvětlil Roldugin své podíly v miliardových firmách. Jak se dostal k nákupům těchto akcií, odbyl lakonickou odpovědí, že „díky složitým machinacím“. Fakt, že Sergej Roldugin patří do okruhu nejbližších přátel ruského prezidenta a podle slov jednoho oligarchy je „Putinovou poslední záchranou“, nasvěcuje tyto transakce z jiného úhlu. Dokumenty uniklé v rámci mezinárodního projektu Panama Papers dokazují, že Roldugin je Putinovým nastrčeným držitelem akcií a majetků.</p>
<p>Prezident Vladimir Putin ale zdaleka není jediným vlivným Rusem, který nevěří v ruskou ekonomickou stabilitu a právní stát, a majetky často získané na úplatcích, předražených státních zakázkách nebo daňových a celních podvodech skrývá přes offshorové firmy v zahraničí – mimo jiné i v Česku.</p>
<p>K anonymizaci tohoto často podvodně nabytého miliardového majetku využívají mocní Rusové z okolí Vladimíra Putina offshorové firmy. Ty jim do značné míry zaručují beztrestnost a možnost investovat například do nákupu nemovitostí v Karlových Varech, v Praze nebo v Londýně. Jedno z těchto schémat postavených okolo cellisty Sergeje Roldugina vytvořil švýcarský právník Fabio Delco. Jak zjistil novinář <a href="https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/sponzori-zemancovcu.A181102_165432_domaci_lva">Lukáš Valášek pro iDnes.cz</a>, čeští zaměstnanci firem z této offshorové sítě poslali na účet strany SPO Zemanovci více než polovinu darů, z nichž byla zaplacena Zemanova předvolební kampaň v roce 2018.</p>
<p>Zaměřili jsme se proto na to, jak vlivní Rusové z oblasti politiky, organizovaného zločinu, ruských tajných služeb FSB nebo přímo z nejbližšího okruhu lidí kolem Vladimira Putina v Česku utráceli nebo investovali peníze.</p>
<p>Šestnáct případových studií, které jsme v redakci investigace.cz sestavili, vychází z dokumentů uniklých v rámci mezinárodních novinářských projektů typu Pandora Papers či Panama Papers neboli výsledků práce mezinárodních vyšetřovacích týmů a auditorů. V neposlední řadě jde o spolupráci na projektech, jež na základě tisíců stran bankovních převodů mapují toky peněz z Ruska přes offshorové firmy do českých bankovních domů. Tyto peníze jsou pak ve většině případů převedeny do zahraničí. Nemalá část jich ale zůstává v českém finančním systému a má dopad na každodenní život většiny obyvatel – ať už jde o investice do politických stran, hybridních válek nebo třeba do nemovitostí.</p>
<p><strong><a href="https://www.investigace.cz/kremrule/">Databázi jsme aktualizovali a doplnili. Přehled Rusů, kteří pomocí právníků a offshorových společností ukrývají svůj majetek v Česku najdete ZDE. </a></strong></p>
<p><em> </em></p>
</div>
</div></div>
</div>
</div>
</div>
</div>
</div>
<div id="cmsmasters_row_09ktqn32m" class="cmsmasters_row cmsmasters_color_scheme_default cmsmasters_row_top_default cmsmasters_row_bot_default cmsmasters_row_boxed">
<div class="cmsmasters_row_outer_parent">
<div class="cmsmasters_row_outer">
<div class="cmsmasters_row_inner">
<div class="cmsmasters_row_margin">
<div id="cmsmasters_column_jc2t21ike8" class="cmsmasters_column one_first">
<div class="cmsmasters_column_inner"><p></p>
</div></div>
</div>
</div>
</div>
</div>
</div>
<div id="cmsmasters_row_z9zfdr5qfb" class="cmsmasters_row cmsmasters_color_scheme_default cmsmasters_row_top_default cmsmasters_row_bot_default cmsmasters_row_boxed">
<div class="cmsmasters_row_outer_parent">
<div class="cmsmasters_row_outer">
<div class="cmsmasters_row_inner">
<div class="cmsmasters_row_margin">
<div id="cmsmasters_column_8tsnlgvndv" class="cmsmasters_column one_first">
<div class="cmsmasters_column_inner"><div class="custom_html">
<div id="top"></div>
<div class="row">
<div class="column">
<div class="card">
<div class="container">
<h2>Alexandr Bastrykin</h2>
<p>Jeden z nejvýše postavených ruských státních úředníků a předseda Vyšetřovacího výboru RF.</p>
<p><a href="#bastrykin" class="button">Více informací</a></p>
</p></div></div></div>
<div class="row">
<div class="column">
<div class="card">
<div class="container">
<h2>Roman Popov</h2>
<p>Byl vlastníkem a předsedou představenstva První česko-ruské banky i Evropsko-ruské banky.</p>
<p><a href="#popov" class="button">Více informací</a></p>
</p></div></div></div>
<div class="row">
<div class="column">
<div class="card">
<div class="container">
<h2>Denis Kacyv</h2>
<p>Rusko-ukrajinsko-izraelský podnikatel sídlící v Moskvě. Patří mu společnost Prevezon Holdings.</p>
<p><a href="#kacyv" class="button">Více informací</a></p>
</p></div></div></div>
<div class="row">
<div class="column">
<div class="card">
<div class="container">
<h2>Roman Abramovič</h2>
<p>Ruský oligarcha a bývalý politik s majetkem v přepočtu 155 miliard korun.</p>
<p><a href="#roman" class="button">Více informací</a></p>
</p></div></div></div>
<div class="column">
<div class="card">
<div class="container">
<h2>Aras Agalarov</h2>
<p>Ruský miliardář a osobní přítel Vladimira Putina i Donalda Trumpa. </p>
<p><a href="#agalarov" class="button">Více informací</a></p>
</p></div></div></div>
<div class="column">
<div class="card">
<div class="container">
<h2>Jelena Baturina</h2>
<p>Ruská podnikatelka, vdova po bývalém starostovi Moskvy Juriji Lužkovovi. </p>
<p><a href="#baturina" class="button">Více informací</a></p>
</p></div></div></div>
<div class="column">
<div class="card">
<div class="container">
<h2>Leonid Levitin</h2>
<p>Bratr Igora Levitina, současného poradce prezidenta Vladimira Putina.</p>
<p><a href="#levitin" class="button">Více informací</a></p>
</p></div></div></div>
<div class="column">
<div class="card">
<div class="container">
<h2>Igor Makarov</h2>
<p>Ruský podnikatel turkmenského původu a prezident společnosti ARETI.</p>
<p><a href="#makarov" class="button">Více informací</a></p>
</p></div></div></div>
<div class="column">
<div class="card">
<div class="container">
<h2>Ruben Tatuljan</h2>
<p>Aka „Robson“ je vlivný ruský podnikatel a obchodní partner Romana Popova.</p>
<p><a href="#ruben" class="button">Více informací</a></p>
</p></div></div></div>
<div class="column">
<div class="card">
<div class="container">
<h2>Vladimir Golovnev & Dmitrij Golovnev</h2>
<p>Bývalý poslanec ruské dumy a ombudsman pro podnikání a obchod v moskevské oblasti.</p>
<p><a href="#golovnev" class="button">Více informací</a></p>
</p></div></div></div>
<div class="column">
<div class="card">
<div class="container">
<h2>Aleksandr Frolov & Alexandr Abramov</h2>
<p>Projekt luxusní výstavby na okraji Prahy Oaks Prague a spolupráce dvou ruských oligarchů.</p>
<p><a href="#frolov" class="button">Více informací</a></p>
</p></div></div></div>
<div class="column">
<div class="card">
<div class="container">
<h2>FSB i prezidentův bratranec Igor Putin</h2>
<p>Ruská tajná služba FSB i rodina prezidenta Putina praly peníze v Česku.</p>
<p><a href="#putin" class="button">Více informací</a></p>
</p></div></div></div>
<div class="column">
<div class="card">
<div class="container">
<h2>Oleg Děripaska</h2>
<p>Ruská podnikatel a jeden z nejbohatších ruských oligarchů současnosti.</p>
<p><a href="#oleg" class="button">Více informací</a></p>
</p></div></div></div>
<div class="column">
<div class="card">
<div class="container">
<h2>Troika Laundromat</h2>
<p>Systém na legalizaci peněz pomocí offshorových a evropských firem.</p>
<p><a href="#troikalaundromat" class="button">Více informací</a></p>
</p></div></div></div>
<div class="column">
<div class="card">
<div class="container">
<h2>Natalia Kuziushina</h2>
<p>Manželka Vladimira Kuziushina, bývalého výkonného ředitele společnosti Uralsevergas.</p>
<p><a href="#natalia" class="button">Více informací</a></p>
</p></div></div></div>
</div>
<div>
<div id="roman"></div>
<hr>
<h3>Roman Abramovič</h3>
<p><b>Roman Abramovič</b> je ruský oligarcha a bývalý politik. Společně se svými obchodními partnery Alexandrem Frolovem a Alexandrem Abramovem vlastní více než 50% podíl v nadnárodní společnosti na výrobu a těžbu oceli Evraz, která sídlí ve Velké Británii. Abramovič má v Evraz největší podíl, a sice 28,6 %. Kromě toho do nedávna vlastnil i majoritní podíl v britském fotbalovém klubu Chelsea, který po invazi Ruska na Ukrajinu převedl na nadační fond, a rovněž finančně participoval v ruské firmě těžící nikl. O Abramovičovy investice se od roku 2001 stará britská holdingová společnost Millhouse Capital. </p>
<p><a href="https://www.forbes.com/profile/roman-abramovich/">Forbes</a> Abramovičovo jmění odhaduje na v přepočtu 155 miliard korun. Skoro polovinu této sumy přitom <a href="https://www.bbc.com/news/world-europe-60736185">podle BBC</a> získal díky obchodu nevýhodnému pro ruský stát, který tak přišel o zhruba 70 miliard korun. Abramovič toho dosáhl podplacením příslušných úředníků. Kvůli blízkému vztahu oligarchy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem uvalila na Abramoviče britská vláda minulý týden sankce, což znamená, že mu byl na území Velké Británie zmrazen veškerý majetek, a to včetně fotbalového klubu. Abramovič byl o několik dní později <a href="https://www.theguardian.com/world/2022/mar/14/roman-abramovich-spotted-israeli-airport-uk-sanctions">spatřen na letišti</a> v Tel Avivu, odkud údajně zamířil do Turecka, kde by na něj měla čekat jeho jachta. </p>
<p>Těžařský a ocelářský gigant Evraz je jedním z největších světových producentů oceli. Kromě Ruska působí i ve Spojených státech, Kanadě, Kazachstánu a v České republice. Česká firma Evraz NIKOM, a. s., jež v koncernu funguje jako dodavatel hutních materiálů na výrobu oceli, spadá pod lucemburskou Evraz Group SA, která následně spadá pod Evraz. Česká dceřiná firma v roce 2020 pracovala s obratem přes dvě miliardy korun. </p>
<p>V reakci na uvalení sankcí britskou vládou na Abramoviče rezignovalo v pátek 11. března desetičlenné představenstvo společnosti Evraz. V <a href="https://www.evraz.com/en/news-and-media/press-releases-and-news/update-on-certain-matters/">oficiálním prohlášení</a> firma uvedla, že je „hluboce znepokojena a zarmoucena ukrajinsko-ruským konfliktem a doufá, že bude brzy nalezeno mírové řešení“. Zároveň prohlásila, že se necítí být ruskou firmou a že „si nemůže být jistá“, zda jsou její majoritní akcionáři Abramovič, Abramov a Frolov „napojeni na Rusko“. Evraz také oznámila, že ani jednomu z oligarchů neposkytla od 1. března žádné finance. Společnost Evraz sankcionována nebyla, ale Abramovičův podíl v ní ano, což znamená, že jej oligarcha nemůže prodat. Společnost rovněž popřela, že by někdy dodávala ocel ke konstrukci ruských tanků nebo jiných zbraní, své produkty údajně poskytuje pouze do sektorů infrastruktury a stavebnictví. </p>
<p><a href="#top">zpět nahoru</a></p>
<div id="agalarov"></div>
<hr>
<h3>Aras Agalarov</h3>
<p><b>Aras Agalarov</b> je ruský miliardář a osobní přítel Vladimira Putina i Donalda Trumpa. Má ale i vazby na ruský organizovaný zločin. Jeho syn Emin Agalarov je populární rusko-ázerbájdžánský zpěvák a také bývalý manžel dcery ázerbájdžánského prezidenta Leyly Alievy.</p>
<p>Podle takzvané Muellerovy zprávy o ruském vměšování do amerických prezidentských voleb to byli právě Agalarovi, kdo zorganizoval konspirační schůzku starších členů Trumpova volebního týmu s ruskými protějšky. Ti měli Trumpovu týmu předat kompromitující materiály na Hillary Clintonovou, jež tehdy kandidovala v prezidentských volbách proti Trumpovi. </p>
<p>Agalarovým patří mezinárodní síť luxusních restaurací Nobu, které provozuje společnost Crocus Group. Přestože tento řetězec restaurací nemá s Českem nic společného, Nobu přišly bezmála dva miliony korun z českých účtů. Kdo byl opravdovým majitelem těchto účtů, ale není jasné, byly totiž vedeny na prázdné skořápkové firmy s offshorovými vlastníky.</p>
<p>Společnost Crocus Group, která je majetkem Agalarových, přijala několik plateb z českých bankovních účtů, jež americké úřady vyhodnotily jako podezřelé.<br />
Šlo o bankovní účty skotské Astaldo Trade LP s bankovním účtem CZ8008000000001951474273 vedeným u České spořitelny.</p>
<p>Další platby přišly z české firmy Portofe, s. r. o., s účtem CZ7908000000000006863202 opět u České spořitelny. Tato firma je v obchodním rejstříku vedena jako správce nemovitostí. Kromě peněz, které jí proudily na účtu, ale nic nevlastnila. Majitelem byl až do roku 2018 Slovák Jaroslav Novotný, jenž sedí v desítkách dalších českých a slovenských firem. </p>
<p>Americká First American Bank, spravující bankovní účty Nobu, označila tyto platby jako podezřelé. Několik let do firmy přicházely peníze z účtů nevystopovatelných offshorových společností, což je podle expertů jeden z varovných ukazatelů možného praní peněz. </p>
<p><a href="#top">zpět nahoru</a></p>
<div id="baturina"></div>
<hr>
<h3>Jelena Baturina</h3>
<p><b>Jelena Baturina</b> je ruská podnikatelka, vdova po bývalém starostovi Moskvy a jednom z nejvlivnějších ruských politiků v letech 1992 až 2010 Juriji Lužkovovi. S majetkem v hodnotě 1,2 miliardy dolarů (zhruba 27 miliard korun) byla do roku 2020 nejbohatší ženou Ruska. Baturina v roce 2001 založila stavební firmu Inteko, která se postupem času stala stavebním gigantem. Firma později čelila podezření z korupce. </p>
<p>Bývalý americký velvyslanec v Rusku John Beyrle v uniklých diplomatických zprávách známých jako Wikileaks popsal vazby manželky Jurije Lužkova na ruské kriminální skupiny. Zejména pak na skupinu Solncevského bratrstva, která patří k nejmocnější a nejbrutálnější ruské mafii. Podle Beyrleho dohlížel Lužkov na systém, v němž byl téměř každý jeho účastník zapojen do nějaké formy korupce či kriminálního chování. Velvyslanec dodal, že „analytici identifikovali tři stupně moskevského kriminálního světa. Lužkov je na vrcholu. FSB (Federální bezpečnostní služba), MVD (ministerstvo vnitra) a milice jsou na druhé úrovni. Běžní zločinci a zkorumpovaní policejní inspektoři zaujímají nejnižší úroveň.“</p>
<p>V České republice vlastnila firma Jeleny Baturiny karlovarský hotel Quisisana Palace. Ten byl dříve součástí luxusního komplexu grandhotelu Pupp. Jurij Lužkov před rokem 2010, kdy byl odvolán z funkce starosty Moskvy, každoročně jezdíval na několik týdnů do Česka. Dnes hotel patří řetězci českých a kyperských firem s konečným anonymním vlastníkem Global Assets z Britských Panenských ostrovů. </p>
<p><a href="#top">zpět nahoru</a></p>
<div id="levitin"></div>
<hr>
<h3>Leonid Levitin</h3>
<p><b>Leonid Levitin</b> je bratr Igora Levitina, bývalého ruského ministra dopravy a současného poradce prezidenta Vladimira Putina. Jako ministr dopravy byl Igor Levitin jedním z nejvíce vydělávajících členů vlády. V roce 2021 uvedl, že za poslední rok vydělal 43 milionů rublů, v přepočtu zhruba přes 150 milionů – víc než kterýkoli jiný zaměstnanec Kremlu. </p>
<p>V rodině Levitinů ale v tomto směru Igor absolutní špičku nepředstavuje. Větší příjmy si připisuje jeho mladší bratr Leonid Levitin. Ten si spolu se svou ženou Nelou přes kyperskou firmu Quortia Limited nechal v roce 2017 prostřednictvím dividend vyplatit přes 40 milionů dolarů (více než miliardu korun). Obecně platí, že hodnota majetku manželské dvojice mohla v té době výrazně přesáhnout půl miliardy dolarů (skoro 13 miliard korun). Leonidovými obchodními partnery byli kolegové jeho bratra Igora. Leonid Levitin je také spolumajitelem pozemků na pobřeží Jaderského moře o rozloze asi tří hektarů. </p>
<p>Prostřednictvím kyperského Quortia Limited a českého Tratado Invest vlastní Leonid Levitin v Karlových Varech tři byty, nebytové prostory a několik parkovacích míst. Ve středočeském kraji mu pak patří pečovatelský dům Čenkov. Třípodlažní budova o rozloze 1 760 metrů čtverečních byla uvedena do provozu v roce 2015 a od roku 2016 přijímá klienty s demencí a Alzheimerovou chorobou. Zpráva společnosti Welfare Invest uvádí, že stavba stála 61 202 600 korun. Do roku 2015 byli manželé Levitinovi i spoluvlastníky české firmy OLS Group založené v roce 1999. </p>
<p>EDIT 28. 10. 2022: opravili jsme částku za stavbu pečovatelského domu Čenkov. </p>
<p><a href="#top">zpět nahoru</a></p>
<div id="frolov"></div>
<hr>
<h3>Aleksandr Frolov & Alexandr Abramov</h3>
<p><b>Alexandr Abramov</b> je ruský miliardář, jeden ze zakladatelů a předseda nadnárodní společnosti Evraz, zaměřené na výrobu a těžbu oceli, která je z více než 50 % vlastněna ruskými oligarchy. <a href="https://www.forbes.com/profile/alexander-abramov/?list=billionaires">Forbes</a> odhaduje Abramovovo jmění na v přepočtu 126 miliard korun. Milionářem se stal díky exportu kovu a uhlí v 90. letech. Od roku 2010 je i držitelem kyperského občanství, jež získal „za služby Kyperské republice“, což mu umožňuje snazší přístup nejen do Evropské unie, ale i na evropský trh. Podle <a href="https://www.occrp.org/en/troikalaundromat/bank-records-link-president-of-cyprus-to-troika-laundromat">zdrojů OCCRP</a> zajišťovala Abramovovu žádost o občanství rodinná právní firma tehdejšího kyperského prezidenta, která se zároveň starala o Abramovovy nákupy dvou velkých ruských elektrotechnických společností skrze skořápkové firmy. Obě společnosti jsou navíc zapletené do takzvaného <a href="https://www.investigace.cz/ruska-pracka-znacky-troika/">Troika Laundromatu</a> neboli sítě offshorových firem, přes které vlivní Rusové prali peníze vytunelované ze státního rozpočtu nebo se vyhýbali placení daní či takto ukrývali své majetky. </p>
<p>Obchodním partnerem Abramova je Aleksandr Frolov, ruský oligarcha známý svým podílem v ocelářském a těžařském gigantu Evraz, kde působil 14 let jako výkonný ředitel až do roku 2021, kdy firma oznámila, že z funkce odstoupil. <a href="https://www.forbes.com/profile/alexander-frolov/?list=billionaires">Forbes</a> jeho jmění odhaduje na v přepočtu 54 miliard korun. Frolov podniká i v těžbě zlata nebo dřeva a v železniční dopravě. Stejně jako u Abramova se Frolovovy firmy objevily v kauze ruské pračky Troika. Kyperské občanství Frolov získal v roce 2012. </p>
<p>Jak Abramov, tak Frolov obdrželi od ruského prezidenta Vladimira Putina vyznamenání za zásluhy. Americké ministerstvo financí oba oligarchy zařadilo na „<a href="https://edition.cnn.com/2018/01/30/politics/full-us-list-of-russian-oligarchs-with-putin-ties-intl/index.html">Putinův seznam</a>“, tedy výčet vlivných Rusů s blízkými vazbami na Kreml. </p>
<p>V Česku vzbudil pozornost médií projekt luxusní výstavby na okraji Prahy, takzvaného Oaks Prague. Kromě bydlení navržené známými architekty a designéry má „vesnička“ nabízet restaurace, mateřskou školu nebo golfové hřiště. O utajování skutečných vlastníků firmy, která luxusní výstavbu realizuje, a možném napojení ruských oligarchů psal již server <a href="https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-reality-luxusni-vesnicka-u-prahy-taji-majitele-stopy-vedou-k-ruskym-oligarchum-192359">Seznam Zprávy</a>. Oaks Prague na svých stránkách uvádí, že jeho „developerem je Arendon Development Company, a. s., vlastněná pražskou Arendon, a. s.“. Arendon, a. s., v roce 2019 přitom hospodařila se ztrátou přes 70 milionů korun. Podle českého obchodního rejstříku je jediným akcionářem Arendon, a. s., kyperská společnost Lormont Limited. Arendon je zároveň majitelem 1 200 metrů čtverečních pozemků v Popovičkách, kde právě vzniká výstavba Oaks Prague. </p>
<p>Lormont Limited ve své výroční zprávě uvádí půjčky od spřízněné společnosti Vollin Holdings Ltd. z Britských Panenských ostrovů. Podle dokumentů uniklých v rámci takzvaných Pandora Papers jsou majiteli Vollin právě Abramov a Frolov, a to skrze síť offshorových firem z Britských Panenských ostrovů, které vlastní dvě kyperské firmy uložené ve dvou kyperských svěřenských fondech – Frolov je beneficientem The Elpins Trust a Abramov The Dapore Trust. </p>
<p>Alexandr Ambramov také v Karlových Varech vlastní skrze českou firmu secesní vilu Margareta.</p>
<p><a href="#top">zpět nahoru</a></p>
<div id="ruben"></div>
<hr>
<h3>Ruben Tatuljan</h3>
<p><b>Ruben Tatuljan</b> aka „Robson“ je vlivný ruský podnikatel. Žije v Soči. Původně pracoval jako asistent Alexandra Karelina, poslance ruské dumy. V Arménii byl také poradcem ministra zahraničí. Oficiálně je Tatuljan mecenášem sportu a schopným podnikatelem v oblasti hotelnictví a lázeňství. <a href="https://home.treasury.gov/news/press-releases/sm0244">Americké úřady</a> ho však už v roce 2017 zařadily na sankční seznam kvůli jeho vazbám na ruské „vory v zákoně“ neboli osoby, které vedou jednotlivé odnože ruské mafie. Měl se jim starat o investice. </p>
<p>Tatuljan byl na setkáních s těmito šéfy ruského podsvětí dvakrát zadržen. Jedna ze schůzek se odehrála v Soči, druhá se měla konat v roce 2017 v Česku, kde byl sice Tatuljan kontrolován policií, poněvadž se ale prokázal diplomatickým pasem, nechala ho jít. </p>
<p>Ruben Tatuljan je obchodním partnerem Romana Popova, bývalého majitele a předsedy představenstva První česko-ruské banky a Evropsko-ruské banky. Oba jsou podílníci ve společnosti Royaline Investments registrované na Britských Panenských ostrovech. </p>
<p>Tato offshorová společnost vlastní českou firmu Dastyno Commerce. Její poloviční podíl byl zastaven oproti úvěru v hodnotě téměř 20 milionů eur (téměř půl miliardy korun) od banky patřící spolumajiteli tohoto offshoru, Romanu Popovovi. Podle dostupných dokumentů nebyl tento úvěr zatím splacen.</p>
<p><a href="#top">zpět nahoru</a></p>
<div id="golovnev"></div>
<hr>
<h3>Vladimir Golovnev & Dmitrij Golovnev</h3>
<p><b>Vladimir Golovnev</b> je bývalý poslanec ruské Státní dumy a od roku 2014 ombudsman pro podnikání a obchod v moskevské oblasti, což je funkce, která zastřešuje podnikatelské aktivity. Golovnev začínal jako podnikatel v oblasti výroby uniforem a pracovních oděvů. V roce 1992 založil firmu Vostok-Service, která dnes v Rusku patří k jedné z největších v tomto odvětví a dodává zboží například Gazpromu nebo Ruským drahám. Firmu opustil, aby se mohl věnovat politické kariéře, viceprezidentem a šéfem produkce se stal jeho bratr Dmitrij. </p>
<p>Vostok-Service zaměstnával i vězně z ruských státních věznic. O moderním otroctví v těchto zařízeních publikoval v roce 2013 článek Institute of Modern Russia, text vycházel z otevřeného dopisu jedné politické vězeňkyně. Ženy měly pracovat v nevyhovujících podmínkách často až 17 hodin denně a dostávaly výplatu jeden dolar měsíčně. Mimo jiné šily obleky a uniformy i pro Golovnevovu firmu. </p>
<p>Vostok-Service v roce 2006 koupil českou firmu CERVA Group skrze družstvo Perspektiva, jehož ředitelem byl Dmitrij Golovnev a jedním z akcionářů jeho bratr Vladimir. CERVA Group, a. s., je velkoobchodním dodavatelem ochranných pracovních pomůcek v Česku a na Slovensku. Během koronavirové pandemie se společnost soustředila i na dodávky „covidových položek“, například ochranných obleků. Od roku 2017 je jediným akcionářem společnosti kyperská Global Infinity Group Limited, jejímž majitelem je podle slovenského obchodního rejstříku Dmitrij Golovnev s trvalým bydlištěm v Moskvě, který je zároveň členem představenstva společnosti. CERVA koupila další dvě české firmy, jedna vyrábí pracovní oděvy, druhá dodává úklidové potřeby, podobně zaměřené společnosti koupila i v Maďarsku a v Itálii. V roce 2020 měla firma obrat 2,9 miliardy korun. </p>
<p><a href="#top">zpět nahoru</a></p>
<div id="makarov"></div>
<hr>
<h3>Igor Makarov<br /> </h3>
<p><b>Igor Makarov</b> je ruský podnikatel turkmenského původu. Je prezidentem společnosti ARETI, která obchoduje s ropou a plynem. Dceřiné společnosti ARETI jsou zapojené do energetického průmyslu, civilního a průmyslového inženýrství, financí a pojištění. </p>
<p>Makarov společnost ARETI ovládá se svým turkmenským společníkem Valerijem Otčertsovem prostřednictvím offshorových holdingových společností, které jsou registrovány na Kypru, Britských Panenských ostrovech, Curaçau a v Nizozemsku. Společnost ARETI měla dceřinou společnost Itera Oil and Gas Company, kterou v roce 2013 koupila ruská státní ropná společnost Rosněfť. </p>
<p>Mezi lety 2014 a 2018 byl Makarov přes offshore Capela Trading Limited spoluvlastníkem české firmy Carlsbad Investment. Podle finančních závěrek disponovala firma dlouhodobým majetkem v hodnotě téměř 37,5 milionů korun, přičemž částka, kterou do firmy někdo vložil, byla téměř 60 milionů korun.</p>
<p><a href="#top">zpět nahoru</a></p>
<div id="putin"></div>
<hr>
<h3>FSB i prezidentův bratranec Igor Putin</h3>
<p>Ruská tajná služba FSB i rodina prezidenta Putina praly peníze v Česku. Vyplývá to z nově zveřejněného auditu Danske bank, která stála v centru skandálů známých jako Laundromat neboli pračka na peníze.</p>
<p>Skandál Danske Bank spočíval v tom, že přes estonskou pobočku této největší dánské banky proteklo z Ruska a dalších postsovětských republik do Evropy více než 200 miliard dolarů (téměř 4,5 bilionu korun). Jedním z klíčových nástrojů na praní peněz byly firmy okolo společnosti Lantana, jež si mezi sebou přeposlaly až devadesát milionů dolarů (téměř dvě miliardy korun) týdně. </p>
<p>Autor schématu Igor Putin se spolu se svým kolegou a právníkem FSB Alexandrem Grigorijevem a později i stíhaným finančníkem Alexejem Kulikovem snažili, aby je s Lantana Group nikdo jen tak nespojil. Proto celé schéma opřeli o offshorové firmy, které jim zajišťovaly anonymitu.</p>
<p>Lantana group posílala peníze i do Česka, a to skotské firmě s českým bankovním účtem Salamandra & Co LLP. Ta má dvě panamské jednatelky: Nilku Urietu a Deliu Torres Vargas. Obě sedí v představenstvu dalších stovek firem. Platby ve výši téměř půl milionu korun, které Salamandra z Lantany obdržela, měly být za „dopravu“. Jenže tato skotská firma podobné dopravní služby neposkytuje, a navíc existuje jen na papíře. Nemá žádnou webovou stránku a jedna z mála informací, které o ní internetové vyhledávače podávají, je obžaloba, podle níž se Salamandra vyskytuje v podvodu s DPH. Tato firma měla účet v české pobočce Raiffeisenbank.</p>
<p>Další platby pak znějí mnohem reálněji. Na účty v České spořitelně a v Komerční bance putovaly z Lantany peníze za ubytování s poznámkou „příjem z nájmu Fort Season“ a „poplatek za apartmán 419“. </p>
<p>Závěry auditu, jenž explicitně zmiňuje schéma kolem Lantana Group, jsou takové, že většina podezřelých plateb v bankách byla provedena pro klienty z bývalého Sovětského svazu včetně Ruska. Lidé, kteří za těmito vklady stáli, byli velmi často z vládnoucích elit a snažili se i nelegálně získané peníze vyvést z Ruska tak, aby o ně nepřišli v případě, že upadnou v nemilost. Jak ale ve svém výzkumu uvádí Polský institut mezinárodních otázek (PISM), část těchto fondů může být přímo spravována i státem, jenž by takové peníze mohl používat například na hybridní válku, politické aktivity zahraničních proruských organizací, lobbing v energetice nebo na financování dezinformačních kampaní.</p>
<p><a href="#top">zpět nahoru</a></p>
<div id="oleg"></div>
<hr>
<h3>Oleg Děripaska</h3>
<p><b>Oleg Děripaska</b> je jedním z nejbohatších ruských oligarchů. Ve své rodné zemi založil průmyslovou skupinu Basic Element a největší charitativní organizaci Volnoe dělo. Do roku 2018 byl prezidentem ruské energetické společnosti En+ Group a vedl druhou největší hliníkářskou společnost na světě United Company Rusal. V minulosti byl již obviněn z korupce, hospodářské trestné činnosti, vměšování se do záležitostí cizích států a z účasti na organizovaném zločinu. <a href="https://www.forbes.com/profile/oleg-deripaska/?sh=c95f83c804ce">Forbes</a> uvádí, že jeho majetek sahá až ke dvěma miliardám dolarů (zhruba 42, 5 miliardy korun). </p>
<p>V roce 2018 uvalily USA na Děripasku sankce. Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 byl Děripaska zařazen i na sankční seznam Spojeného království. Reagoval tím, že na sociálních sítích začal volat po míru. Doslova řekl: <a href="https://twitter.com/DeripaskaOleg/status/1497930059931209733">„Vyjednávání musí začít co nejdříve!“</a></p>
<p>Přes ruskou společnost Rasperia držel Oleg Děripasko podíl 27,8 % v rakouském stavebním gigantu STRABAG. Ten v úterý 15. března ve svém prohlášení uvedl, že <a href="https://www.strabag.cz/databases/internet/_public/content30.nsf/web30?Openagent&id=283D167A67E68ACBC1258806004DFACF&men1=6&sid=610">přerušuje vztahy</a> se společností Rasperia a odchází z Ruska. Společnost Strabag pravidelně získává v České republice veřejné zakázky a dotace. Získané dotace již dosáhly téměř 64 milionů korun, jen v roce 2021 uzavřel Strabag smlouvy se státem za 35 miliard korun. Firma u nás staví například dálnice nebo se má podílet na stavbě <a href="https://forbes.cz/prvni-usek-metra-d-postavi-subterra-hochtief-a-strabag-o-tri-miliardy-draz-nez-se-cekalo/">nové linky metra D</a>. </p>
<p><a href="#top">zpět nahoru</a></p>
<div id="troikalaundromat"></div>
<hr>
<h3>Česká pračka peněz pro vlivné Rusy</h3>
<p>Takzvaný Troika Laundromat je systém na legalizaci peněz vybudovaný na kombinaci offshorových a evropských firem, které mezi sebou fiktivně obchodují. Slouží k praní peněz nelegálně vyvedených z ruského státního rozpočtu.</p>
<p>Tyto veřejné peníze jsou z Ruska vyváděny prostřednictvím účelově předražených státních zakázek, daňových podvodů nebo plateb za fiktivní služby. Vlivní Rusové pak tyto finance v Česku utrácejí za byty, servis tryskáčů, luxusní zboží nebo studium na Univerzitě Karlově.</p>
<p>Mocní a bohatí Rusové Troika Laundromat ovšem využívali i k tajným nákupům akcií státních energetických firem typu Gazprom, Rosneft nebo RAO.</p>
<p>Redakce investigace.cz má k dispozici dokumenty, jež dokládají, že na české účty směřovalo celkem 4 113 plateb v celkové výši 232 835 724 eur (přibližně 6 miliard korun).</p>
<p>Jedním z příjemců těchto plateb byl i Agrofert Holding a.s., tehdy ještě patřící dnes už bývalému předsedovi české vlády Andreji Babišovi. Na účet Agrofertu přišla v roce 2007 platba ve výši 114 000 dolarů (tehdy přibližně 2,3 milionu korun). Částku poslala offshorová společnost Argenta Systems Ltd, sídlící ve středoamerickém státě Belize. Tato firma fungovala jako jeden díl offshorové skládačky v rámci Troika Laundromatu – sehrála významnou roli v síti společností, skrze něž byl vytunelován ruský investiční fond Hermitage Capital a přes něj i ruský státní rozpočet.</p>
<p>V bankovních dokumentech je jako důvod platby uveden „nákup stavebního materiálu“. Není ale jasné, proč by karibská společnost platila českému holdingu za stavební materiál ani zda a na jaké místo byl materiál dodán.</p>
<p>Karel Hanzelka, tiskový mluvčí holdingu Agrofert, platbu z roku 2007 potvrdil a dodal, že mělo jít o prodej titanové běloby. Na doplňující dotaz, s kým Agrofert jednal a kam byla běloba doručena, mluvčí neodpověděl. Titanová běloba se používá mimo jiné do nátěrových hmot, protože pohlcuje ultrafialové záření. V tomto smyslu tedy může skutečně jít o stavební materiál.</p>
<p>Mezi další odesilatele plateb, které z offshorových schémat využívaných bohatými Rusy dorazily na české účty, patří například:</p>
<ul>
<li>ASQUETA SOLUTIONS LTD – příjemcem je český účet Eduarda Alferova z Moskvy </li>
<li>Everfront Sales LLP – příjemcem plateb je Ruslan Issajev nebo Sergej Makarov z VSJ Group</li>
<li>INTER SERVICE ALLIANCE LTD – příjemcem plateb byla Pražská správa nemovitostí</li>
<li>JACKWELL LLP – příjemcem byla panamská firma s českým bankovním účtem Green Point Trade Limited</li>
<li>JAWDOM SERVICE CORP – příjemcem plateb byl Oděvní podnik Prostějov</li>
<li>UNITRONIC LLP – příjemcem plateb byl realitní agent z Moskvy Vadim Korotajev nebo společnost KOZAP, prodávající zbraně</li>
<li>MACH Car – autodoprava Valerije Beznosova </li>
</ul>
<p>Platby z ruské pračky zn. Troika směřovaly z velké části na nákup bytů v Praze a jejich luxusního vybavení. Kromě nemovitostí nakupovali Rusové namočení do pračky peněz i léčebné pobyty v Karlových Varech a v Mariánských lázních, rezervovali luxusní hotely v populárních českých turistických destinacích nebo platili dlouhodobé pronájmy v Praze.</p>
<p>Dětem prominentů se v Česku dostalo i vzdělání, konkrétně na Karlově univerzitě. Na účet Ústavu jazykové a odborné přípravy UK doputovalo přes 12,5 milionů korun – ze skořápkové dominikánské firmy First Union.</p>
<p>Populární byly i početné nákupy českého křišťálu, a to od skleniček po lustry, za které se utratilo přes 60 milionů korun.</p>
<p>Nezanedbatelné mnohamilionové položky tvoří i nákup látek, obleků, autodílů nebo servis soukromých tryskáčů.<br />
V letech 2007–2009, kdy ruská pojišťovací agentura Rosgosstrakh zrovna uzavřela s Troikou partnerství, do Česka přiteklo 50 milionů korun. Mělo to být za nákup cenných papírů firmy Alca Plast. Ta ale cenné papíry podle vlastního vyjádření nikdy neprodávala.</p>
<p>Zajímavou kapitolou jsou peníze utracené za nákup dopředu založených firem. Investoři z pračky zn. Troika do nich investovali zhruba 100 milionů korun. Za jaké firmy to bylo a jaké má být jejich využití, se nám nepodařilo dopátrat. Buď muselo jít o speciální firmy s nadstandardním servisem, nebo Rusové nakoupili několik tisíc takových firem.</p>
<p><a href="#top">zpět nahoru</a></p>
<div id="natalia"></div>
<hr>
<h3>Natalia Kuziushina </h3>
<p>Natalia Kuziushina je manželkou Vladimira Kuziushina, bývalého výkonného ředitele plynárenské společnosti Uralsevergas se sídlem v Jekatěrinburgu. V roce 2011 se Kuziushin stal viceprezidentem ropné společnosti Itera patřící Igoru Makarovovi, kterou později koupil ruský polostátní ropný gigant Rosněfť. </p>
<p>Z dokumentů uniklých v rámci kauzy Pandora Papers vyplývá, že Kuziushina od roku 2010 v Česku vlastnila skrze offshorovou firmu Sunflower Production Ltd. čtyři firmy. Jedna z nich, Fontana Development, disponovala před změnou majitele na Kuziushinu offshorová aktiva v hodnotě přes 150 milionů korun. Po změně majitele šla ale do insolvence a není jasné, co se s majetky stalo. Další tři společnosti spadající pod Sunflower Production byly postupně převedeny pod jednu společnost, GRILAN s.r.o. Jedné z těchto tří, GREJS s.r.o., která v roce 2020 zanikla, dodnes patří byt v pražském Karlíně. </p>
<p><a href="#top">zpět nahoru</a></p>
<div id="bastrykin"></div>
<hr>
<h3>Alexandr Bastrykin</h3>
<p><b>Alexandr Bastrykin</b> je jedním z nejvýše postavených ruských státních úředníků. Od roku 2011 je předsedou Vyšetřovacího výboru Ruské federace. Předtím byl prvním náměstkem generálního prokurátora Ruské federace a předsedou Vyšetřovacího výboru úřadu generálního prokurátora.</p>
<p>Bastrykin vede Vyšetřovací výbor Ruské federace, tedy agenturu, která je podle politického aktivisty a právníka Alexeje Navalného vinna ohýbáním zákonů a vytvářením falešných obvinění vůči novinářům, aktivistům a opozičním politikům. Bastrykinův úřad zasáhl i v případě vyšetřování vraždy lídra ruské parlamentní opozice Borise Němcova, když odmítl vyslechnout jednoho z organizátorů vraždy.</p>
<p>Bastrykin vlastnil mezi lety 2000–2008 českou firmu LAW Bohemia. To znamená, že firmu vlastnil a byl jejím jednatelem i po roce 2001, kdy nastoupil do státní služby, což je v rozporu s ruskými zákony. Od roku 2009 je majitelkou LAW Bohemia jeho bývalá manželka Natalia Bastrykina, se kterou už od 90. let nežije. </p>
<p>Firma LAW Bohemia v Praze vlastní dva byty. Smlouvy na jeden z nich podepisoval Alexandr Bastrykin osobně. Jedná se o byt v pražské Troji na adrese Hnězdenská 2c. Byt o padesáti metrech čtverečních s terasou se nachází ve čtvrtém patře panelového domu. V roce 2004 za něj firma LAW Bohemia zaplatila 1 710 709 korun, dnes se odhadní cena pohybuje okolo šesti milionů.</p>
<p>Druhý byt je v novostavbě v pražských Letňanech, v Rezidenci Tupolevova. Má 138 metrů čtverečních, z nichž více než 40 metrů zabírá terasa. Mimo to k bytu patří i dva balkony. V roce 2007 za něj firma LAW Bohemia zaplatila 4 889 795 korun, dnes se odhadní cena pohybuje okolo 11 milionů. Na zvonku je uvedena firma LAW Bohemia. Další byt ve stejném objektu vlastní manželka bývalého jednatele této společnosti Igora Shutenka.</p>
<p>Pro ruské noviny Izvestija Bastrykin sice přiznal byt v Troji, nicméně tvrdil, že ho koupil v roce 2000, tedy ještě před tím, než se stal státním úředníkem. Investigace.cz ale disponuje dokumenty, jež dokládají, že byt v Hnězdenské ulici kupoval Bastrykin osobně až v roce 2004, tedy tři roky poté, co začal pracovat jako vedoucí hlavního direktorátu Ministerstva spravedlnosti Ruské federace. Druhý byt kupovala Bastrykinova společnost v roce 2007, tedy v době, kdy byl Bastrykin jejím majitelem a zároveň i prvním náměstkem generálního prokurátora Ruské federace. Což je podle ruských zákonů nelegální. Když na jeden z jeho bytů upozornil ruský opoziční aktivista Alexej Navalnyj, byl o pár dní později Bastrykinovým úřadem obviněn ze zpronevěry.</p>
<p><a href="#top">zpět nahoru</a></p>
<div id="popov"></div>
<hr>
<h3>Roman Popov, banka a organizovaný zločin</h3>
<p>Dnes už neexistující Evropsko-ruská banka (ERB) byla založena v roce 2005, kdy se její mateřská První česko-ruská banka chtěla vrátit na český trh. Získání licence bylo pro ERB obtížné, jelikož čelila komplikacím ze strany ČNB i českých bezpečnostních služeb, které ji považovaly za možné bezpečnostní riziko.</p>
<p>První pokus o získání licence v roce 2004 byl z důvodu nedostatečné dokumentace zamítnut, druhý pokus v roce 2005 opět selhal, a to kvůli výrazným změnám ve vlastnické struktuře banky. Třetí a tentokrát úspěšný pokus přišel v roce 2008, od roku 2009 pak banka na českém trhu fungovala s jednou pobočkou v Praze a s druhou v Karlových Varech, kde sídlila v Moskevské ulici.</p>
<p>Banka přitáhla pozornost médií i tajných služeb hned z několika důvodů. Kromě úvěru francouzské ultrapravicové straně Národní sdružení nebo ochotě pomoci Íránu obcházet sankce banka poskytla finance i lidem z prostředí ruského organizovaného zločinu. </p>
<p>Majitel banky Roman Popov je spoluvlastníkem BVI firmy Royaline Investments. Druhým spoluvlastníkem je Ruben Tatuljan, člověk, který byl několikrát vyšetřován za vazby s organizovaným zločinem.</p>
<p>Roman Popov byl vlastníkem a předsedou představenstva jak První česko-ruské banky, tak i Evropsko-ruské banky. Popov První česko-ruskou banku koupil v roce 2007 od ruské společnosti Strojtransgaz, kde původně pracoval. Kromě banky je Popov členem Rusko-íránské obchodní rady. Popov vlastní luxusní nemovitosti v Rusku a v Chorvatsku a také firmy v tradičních offshorových destinacích jako jsou Bristké Panenské ostrovy. Tyto offshorové firmy od ERB dostávaly vysoké finanční půjčky, které ale nikdy nesplácely. </p>
<p>Roman Popov nebo jeho offshorová firma Royaline Investments z Britských Panenských ostrovů, kde je Popovovým obchodním partnerem člověk napojený na ruský organizovaný zločin Ruben Tatuljan, v Česku vlastnili následující společnosti:</p>
<ul>
<li>Garton Invest, s.r.o.</li>
<li>2009–2019 BESOURE s.r.o., Stružky 446, Kyje, 198 00 Praha 9</li>
<li>2008–2014 DRACEANOR s.r.o., Pod kaštany 1107/19, Bubeneč, 160 00 Praha 6</li>
<li>2016–2017 Beneficial Holding, s.r.o., Pod kaštany 1107/19, Bubeneč, 160 00 Praha 6</li>
<li>2005–2009 MEDFINCO s.r.o., v likvidaci, Na Výsluní 201/13, 100 00 Praha 10</li>
<li>2004–2011 PERSONAL ADVISORY SERVICES s.r.o., v likvidaci, U Habrovky 247/11, 140 00 Praha 4</li>
<li>2009–2014 SWICORD s.r.o., Ondřejská 2094/12, 360 01 Karlovy Vary</li>
<li>2005–2006 VALAMESON s.r.o., v likvidaci, Rumunská 1720/12, 120 00 Praha 2</li>
</ul>
<p><a href="#top">zpět nahoru</a></p>
<div id="kacyv"></div>
<hr>
<h3>Denis Kacyv</h3>
<p><i>Edit 26. března 2022: Doplněno o vyjádření AFI Europe.</i></p>
<p>Na základě dokumentů, které investigace.cz získala v rámci mezinárodní spolupráce na projektech FinCEN Files, jsme byli schopni identifikovat bankovní účty, jež podle amerického ministerstva spravedlnosti a finančního úřadu sloužily vlivným Rusům k praní peněz. Firmy, na které byly účty vedeny, totiž tvoří součást takzvaného Ruského laundromatu, tedy finančního systému založeného na anonymních offshorových firmách, fiktivních fakturách a masivní legalizaci peněz vytažených z ruského státního rozpočtu.</p>
<p>Jde o firmu Castlefront L.P. a bankovní účty CZ2603000000000277849912 u ČSOB a CZ5303000000000277850008 u ČSOB.</p>
<p>Další společnosti, které byly součástí laundromatu a posílaly peníze, jsou:</p>
<ul>
<li>seyšelská Avalux Computer Trading s účtem v PPF Bance
<li>Aradis International Limited z Britských Panenských ostrovů s účtem v PPF Bance
<li>kyperská Sofalco Holding s účtem v PPF Bance
<li>česká Rich Continent s účtem v Raiffeisenbank
<li>skotská Ample Beauty s účtem v ČSOB
</ul>
<p> </p>
<p>Tyto účty přitáhly pozornost amerických vyšetřovatelů kvůli ruskému podnikateli Denisu Kacyvovi.</p>
<p>Denis Kacyv je rusko-ukrajinsko-izraelský podnikatel sídlící v Moskvě, kterému patří společnost Prevezon Holdings. Je synem vlivného bývalého ruského ministra dopravy a zároveň jednoho z nejbohatších ruských státních zaměstnanců.</p>
<p>V Izraeli, v Moldavsku a v USA byl vyšetřován kvůli podezření z praní peněz přes nákup nemovitostí. Peníze, za které si kupoval luxusní byty na newyorském Manhattanu, pocházely z komplikovaného offshorového schématu, na jehož existenci upozorňoval ruský právník Sergej Magnitskij. Ten byl ruskými silovými složkami utýrán ve vězení právě proto, že poukazoval na finanční schémata, přes které vlivní Rusové tunelovali státní rozpočet.</p>
<p>Podle dokumentů z projektu FinCEN Files, jež má investigace.cz k dispozici, měla v české bance ČSOB účet firma Castlefront L.P., kterou Kacyvova společnost Prevezon Holdings využívala k převodům nezákonně získaných peněz a k jejich následné legalizaci.</p>
<p>V soudním spisu Prevezon vs. USA je Castlefront popsána jako společnost, přes kterou se praly peníze. „Tyto peníze pocházely z několika zdrojů, jakými jsou organizovaný zločin nebo finance ukradené ruské vládě zkorumpovanými úředníky,“ stojí v dokumentech, které má investigace.cz.</p>
<p>Za pouhé dva monitorované měsíce v roce 2017 proteklo přes české účty Castlefrontu přes čtyři miliony dolarů (přibližně 80 milionů korun). „Přezkum platebních transakcí ukazuje, že Castlefront přes své účty v České republice posílá a přijímá platby od spousty skořápkových nebo neidentifikovatelných firem,“ napsali do zmíněného soudního spisu o podezřelé bankovní transakci američtí úředníci.</p>
<p>Bankovní účty skořápkových firem v českých bankách, které Kacyvově firmě posílaly miliony dolarů, ale nejsou jediná vazba, již má tento ruský podnikatel na Česko. Kacyvovým zaměstnavatelem a obchodním partnerem je Lev Leviev, až do roku 2019 majitel developerského impéria AFI.</p>
<p>V roce 2008 Kacyvova firma Prevezon Holdings převedla tři miliony eur na účet Levievovy firmy AFI Europe, která je mateřskou společností české pobočky AFI Europe Czech Republic.</p>
<p>Kacyv chtěl za tyto peníze nakoupit třetinový podíl ve čtyřech dceřiných firmách AFI Europe: AFI Properties Berlin, AFI Properties Logistics, AFI Properties Development a AFI Properties. V červnu roku 2013 – kdy se už rozběhlo mezinárodní vyšetřování ohledně praní ukradených peněz v kauze Magnitskij – se Prevezon snažil akcie prodat zpátky AFI Europe. Tuto transakci však na základě Magnitského zákona zablokovala nizozemská vláda.</p>
<p>Nelze samozřejmě prokázat, že zrovna peníze, jež do AFI investoval Denis Kacyv, byly použity právě na developerské projekty AFI v Praze a v jejím okolí. Podle investičních poradců je ale vysoce nepravděpodobné, že by velká developerská firma nechala tři miliony eur (cca 75 milionů korun) jen tak ležet na účtu a nepoužila je na některý ze svých dalších evropských investičních záměrů. (Musely by tam totiž ležet netknuty pět let – od převodu v roce 2008 až do snahy o vrácení v roce 2013.)</p>
<p>"Od roku 2013 nemá AFI Europe s Denisem Kacyvem žádné obchodní ani jiné vztahy. Po dobu několika let, které skončily ve zmiňovaném roce 2013, měla AFI Europe nevýznamnou obchodní spolupráci se společností vlastněnou panem Kacyvem. Tento vztah skončil v roce 2013. AFI Europe předtím ani poté neměla žádné další obchodní či jiné vztahy s panem Kacyvem anebo jakoukoli jeho spřízněnou osobou," vyjádřil se ke spolupráci s Denysem Kacyvem ředitel společnosti AFI Europe pro Českou republiku a Rumunsko Doron Klein.</p>
<p><a href="#top">zpět nahoru</a></p>
<hr>
<p><i>Autorky textu: Pavla Holcová, Gabriela Jezberová, Zuzana Šotová<br />
<br />Autorka úvodní grafiky: Lenka Matoušková</i></p>
<p>Edit: 17.3.2022 15:40 V textu byl upraven chybný přepočet měny na českou korunu u Levitina. Za chybu se omlouváme.
</p></div>
</div>
</div></div>
</div>
</div>
</div>
</div>
</div>

<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/oligarchove-rusove-cesko-majetky/">Tryskáče, lustry, byty: Za co utráceli mocní Rusové v Česku</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>FinCEN Files: Česko</title>
		<link>https://www.investigace.cz/fincen-files-cesko/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Pavla Holcová]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 21 Sep 2020 05:30:44 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Kauzy]]></category>
		<category><![CDATA[banky]]></category>
		<category><![CDATA[Danske Bank]]></category>
		<category><![CDATA[datové leaky]]></category>
		<category><![CDATA[Denis Kacyv]]></category>
		<category><![CDATA[FinCEN files]]></category>
		<category><![CDATA[ICIJ]]></category>
		<category><![CDATA[Magnitského schémata]]></category>
		<category><![CDATA[praní peněz]]></category>
		<category><![CDATA[Sergej Magnitský]]></category>
		<category><![CDATA[vor v zakoně]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.investigace.cz/?p=24467</guid>

					<description><![CDATA[<p><img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2020/09/Credit_ICIJ_Alicia-Tatone_BuzzFeed-News-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2020/09/Credit_ICIJ_Alicia-Tatone_BuzzFeed-News-150x150.jpg 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2020/09/Credit_ICIJ_Alicia-Tatone_BuzzFeed-News-120x120.jpg 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2020/09/Credit_ICIJ_Alicia-Tatone_BuzzFeed-News-24x24.jpg 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2020/09/Credit_ICIJ_Alicia-Tatone_BuzzFeed-News-48x48.jpg 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2020/09/Credit_ICIJ_Alicia-Tatone_BuzzFeed-News-96x96.jpg 96w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" />FinCEN Files: Česko</p>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/fincen-files-cesko/">FinCEN Files: Česko</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2020/09/Credit_ICIJ_Alicia-Tatone_BuzzFeed-News-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2020/09/Credit_ICIJ_Alicia-Tatone_BuzzFeed-News-150x150.jpg 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2020/09/Credit_ICIJ_Alicia-Tatone_BuzzFeed-News-120x120.jpg 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2020/09/Credit_ICIJ_Alicia-Tatone_BuzzFeed-News-24x24.jpg 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2020/09/Credit_ICIJ_Alicia-Tatone_BuzzFeed-News-48x48.jpg 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2020/09/Credit_ICIJ_Alicia-Tatone_BuzzFeed-News-96x96.jpg 96w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" /><p><strong>Dokumenty SAR o podezřelých platbách uniklé z amerického úřadu na prevenci praní peněz FinCEN se týkají i českých bank a dalších finančních institucí. Z celkového počtu 2100 dokumentů s Českem souvisí 281, každý takový spis má několik desítek až stovek stran. Dohromady se týkají 144 entit – ať už firem nebo lidí, co měli bankovní účty v Česku, ze kterých odešly nebo na ně přišly dolarové platby, jež banky vyhodnotily jako podezřelé.</strong></p>
<p>Tyto dokumenty získala redakce investigace.cz v rámci globálního novinářského projektu FinCEN Files. Projekt představuje čtrnáct měsíců trvající investigace zastřešené Mezinárodním konsorciem Investigativních novinářů (ICIJ) a BuzzFeed News (americký zpravodajský web). Na projektu spolupracovalo přes čtyři sta novinářů z osmdesáti osmi zemí celého světa. Jediným českým zástupcem je investigace.cz.</p>
<p>Výsledky projektu se opírají o více než 2100 uniklých utajovaných dokumentů o podezřelých platbách SAR (Suspicious Activity Reports), které americké banky posílají FinCENu – finanční zpravodajské jednotce Ministerstva financí USA.</p>
<p>Samotný SAR ale ještě neznamená, že někdo pere peníze nebo páchá trestnou činnost. Tyto dokumenty jsou spíš názorem úředníků, kteří mají v bankách na starost prevenci praní peněz, takzvaných AML nebo compliance referentů. Ti vyhodnocují, jestli má platba symptomy finanční kriminality, jestli měl příjemce nebo odesílatel už někdy potíže se zákonem nebo zda jde o jinak rizikové klienty, jakými jsou třeba politici.</p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/fincen-files/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">FinCEN Files</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="206" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2020/09/FF-Overview-ICIJ-BuzzFeed-News-Getty-Images-300x206.jpg" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2020/09/FF-Overview-ICIJ-BuzzFeed-News-Getty-Images-300x206.jpg 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2020/09/FF-Overview-ICIJ-BuzzFeed-News-Getty-Images-1320x908.jpg 1320w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2020/09/FF-Overview-ICIJ-BuzzFeed-News-Getty-Images-580x399.jpg 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2020/09/FF-Overview-ICIJ-BuzzFeed-News-Getty-Images-860x591.jpg 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2020/09/FF-Overview-ICIJ-BuzzFeed-News-Getty-Images.jpg 1600w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<h2>Diagnóza podvodu</h2>
<p>Banky se řídí podle řady určitých negativních příznaků, které, pokud jsou splněny, vyhodnotí platbu jako podezřelou. Mezi takové symptomy vyvolávající pochybnosti patří platby z rizikových destinací, jakými jsou například Seychely, Belize, Britské Panenské ostrovy nebo i Kypr.</p>
<p>Jako podezřelé byly vyhodnocovány hlavně platby, kdy se úředníkům FinCENu nepodařilo dohledat téměř žádné informace k firmám, které si peníze přeposílaly – ve většině případů totiž šlo o schránkové firmy z offshorových destinací. Přestože tyto firmy neměly vlastní kancelář, zaměstnance nebo svou webovou stránku, protékaly přes jejich účty miliony dolarů.</p>
<div id="viz1600530893804" class="tableauPlaceholder" style="position: relative;"><noscript><a href='#'><img alt=' ' src='https://public.tableau.com/static/images/K_/K_banky/Sheet1/1_rss.png' data-type="image" data-fancybox="image"></a></noscript><object class="tableauViz" style="display: none;" width="300" height="150"><param name="host_url" value="https%3A%2F%2Fpublic.tableau.com%2F" /><param name="embed_code_version" value="3" /><param name="site_root" value="" /><param name="name" value="K_banky/Sheet1" /><param name="tabs" value="no" /><param name="toolbar" value="yes" /><param name="static_image" value="https://public.tableau.com/static/images/K_/K_banky/Sheet1/1.png" /><param name="animate_transition" value="yes" /><param name="display_static_image" value="yes" /><param name="display_spinner" value="yes" /><param name="display_overlay" value="yes" /><param name="display_count" value="yes" /><param name="language" value="en" /><param name="filter" value="publish=yes" /></object></div>
<p><script type='text/javascript'>                	var divElement = document.getElementById('viz1600530893804');                	var vizElement = divElement.getElementsByTagName('object')[0];                	vizElement.style.width='100%';vizElement.style.height=(divElement.offsetWidth*0.75)+'px';                	var scriptElement = document.createElement('script');                	scriptElement.src = 'https://public.tableau.com/javascripts/api/viz_v1.js';                	vizElement.parentNode.insertBefore(scriptElement, vizElement);            	</script></p>
<p style="text-align: center;"><em>Graf znázorňuje výši transakcí za daný rok (výška sloupce) a jejich průměrnou velikost za daný rok (šířka sloupce) &#8211; např. v roce 2014 tak byla sice celková částka nižší, ale jednotlivé transakce byly nejvyšší. Oranžová linka ukazuje trend v počtu transakcí za dané roky &#8211; např. v roce 2014 nastal zlom a počet transakcí začal prudce růst. Původní částky byly v amerických dolarech, převod je přepočítán kurzem 1 USD = 22 Kč.</em></p>
<p>Uniklé dokumenty znovu potvrzují fakt, že se Česko stalo jedním z evropských center, kde se perou peníze z Ruska – ať už ukradené zkorumpovanými úředníky z ruského státního rozpočtu, z vytunelovaných firem nebo z úplatků pro celníky.</p>
<p>To, co je podle SAR novým trendem, jenž banky vyhodnocují jako podezřelý, jsou platby spojené s Čínou a čínskými jednateli ve firmách registrovaných v Česku.</p>
<p><iframe src="https://projects.icij.org/investigations/fincen-files/explore-the-data/?d=transactions&amp;country=CZE" width="100%" height="640px"></iframe></p>
<h2><strong>Případ první: Vor v zákoně testuje český finanční systém</strong></h2>
<p>V dokumentech, které nám byly zpřístupněny v rámci projektu FinCEN files, je jedna platba přímo napojená na tradiční organizovaný zločin a newyorské podsvětí.</p>

    <div class="read-more-sc">
        <h2>Na této kauze jsme spolu s dalšími 400 novináři pracovali 14 měsíců.</h2>
        <p>Text vznikl i díky komunitě dárců, která naši práci podporuje. Přidejte se k nim.</p>

        <div class="read-more-sc__buttons">
            <a href="https://www.darujme.cz/darovat/1200897" class="read-more-sc__btn--donate read-more-sc__btn" target="_blank">Přidám se</a>            <a href="#" class="read-more-sc__btn--continue read-more-sc__btn">pokračovat ve čtení</a>
        </div>
    </div>
    <div class="read-more-sc__content" style="height: 0; overflow: hidden">
    
<p>Razhden Shulaya byl americkými vyšetřovateli označen jako „vor v zákoně“. Tento termín odkazuje na řád elitních zločinců z bývalého Sovětského svazu, kterým ostatní členové podsvětí musí prokazovat úctu. „Vorové“ totiž mimo jiné řeší spory mezi zločinci nižší úrovně nebo poskytují jejich ochranu. Jako „vor“ měl proto Shulaya podstatný vliv na zločinecké podsvětí a nabízel pomoc i ochranu členům a spolupracovníkům své zločinecké organizace Shulaya Enterprise.</p>
<p>FinCEN si kvůli skupině okolo Shulayi nechal vypracovat studii o „Finančních uzlech mezi euroasijskými kriminálníky a americkými rezidenty“. Zpráva odhalila dvě dříve neidentifikované finanční sítě, zahrnující členy gruzínské mafie v USA, a další spolupracovníky se sídlem v Tbilisi, Gruzii a v Rusku. Razhden Shulaya měl být podle zprávy spojovacím článkem mezi oběma zločineckými světy.</p>
<figure id="attachment_24472" aria-describedby="caption-attachment-24472" style="width: 1320px" class="wp-caption aligncenter"><img decoding="async" class="wp-image-24472 size-large" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2020/09/Selection_083-1320x943.png" alt="" width="1320" height="943" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2020/09/Selection_083-1320x943.png 1320w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2020/09/Selection_083-300x214.png 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2020/09/Selection_083-580x415.png 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2020/09/Selection_083-860x615.png 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2020/09/Selection_083.png 1767w" sizes="(max-width: 1320px) 100vw, 1320px" /><figcaption id="caption-attachment-24472" class="wp-caption-text">Bankovní převody v rámci Shulaya Enterprise. Zdroj: FinCEN</figcaption></figure>
<p>V rámci SAR (oznámení o podezřelé platbě) vydané FinCenem vyšlo najevo, že v lednu roku 2013 Shulaya zaslal menší finanční obnos i do České republiky, konkrétně šlo o 500 $. Částka měla putovat na konto jistého Davida Gelovanima, kterého FinCen označil za vora v zákoně v Turecku. Asi o rok později mu Shulaya zaslal 4 400 $ ze Spojených států do Ruska. Účel platby není známý. Podle expertů na finanční kriminalitu mohla těch 500 $ být testovací platba, jež měla zjistit, zda bude českými bankami detekována a zastavena. Jestli se tak stalo už z dokumentů nevyplývá.</p>
<p>Proč Razhden Shulaya potřeboval otestovat český finanční systém, se již nedozvíme. V roce 2018 byl spolu s Avtandilem Khurtsidzem, Shulayovým vymahačem a bývalým mistrem světa v boxu ve střední váze, usvědčen z vyděračství. Ještě ten samý rok byl Shulaya v New Yorku odsouzen k 45 letům odnětí svobody. Rozsudek padl za násilnou trestnou činnost, vydírání, krádeže a obchodování s kradeným zbožím a další podvody.</p>
<h2><strong>Případ druhý: Magnitského peníze tekly přes české účty</strong></h2>
<p>Právník a auditor Sergej Magnitský zemřel ve věku 37 let za obrovských bolestí přivázaný k posteli moskevského vězení Butyrka. Zde ho drželi, bili a mučili dlouhých 358 dní. Jeho věznitelé chtěli, aby vzal zpět svou výpověď, která velmi přesně popisovala praktiky ruské finanční správy a policie, jejich způsoby vydírání soukromých firem, tunelování a přivlastňování majetku.</p>
<p>Česká republika má v Magnitským popsaných finančních schématech svou důležitou roli. Princip těchto schémat i některé jejich offshorové části jsou dodnes používány. Podle dokumentů z projektu FinCEN Files, mělo v českých bankách účty hned několik firem, které byly využívány k převodům nezákonně získaných peněz a k jejich následné legalizaci.</p>
<p>Jednou z nich je skotská firma Castlefront LLP s účtem v českých bankách. Tato firma je mezi odborníky na praní peněz legendou. Kromě Magnitského schémat vystupuje totiž ještě v několika dalších mezinárodních finančních skandálech – ať už jde o takzvaný ruský laundromat nebo skandál Danske Bank, kdy estonská pobočka této dánské banky podle vyšetřovatelů vyprala přes 200 miliard dolarů, pocházejících ze zemí bývalého Sovětského svazu.</p>
<p>V kauze Magnitský byla firma Castlefront používána na převod peněz pro další firmu: Prevezon Holdings. Tu vlastní Denis Kacyv, syn Petra Kacyva, bohatého a mocného šéfa dopravy moskevského regionu. Petr Kacyv je považován za jednoho z nejbohatších zaměstnanců veřejné správy v Rusku. Kacyv starší v roce 2012 tento post opustil a stal se vedoucím Odboru pro spolupráci s federálními složkami státu v moskevském regionu. Rodina Kacyvů si za vytunelované peníze pořídila nemovitosti v New Yorku i na jiných místech USA v hodnotě přes 340 milionů korun.</p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/kde-skoncily-mangnitskeho-penize/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">Kde skončily Magnitského peníze?</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="188" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/GrafTOK-600x375.png" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<p>Podle amerických SAR dokumentů je Castlefront skořápková firma s bankovním účtem v Československé obchodní bance (ČSOB). V soudním spisu Prevezon vs. USA je Castlefront popsána jako společnost, přes kterou se praly peníze. „Tyto peníze pocházely z několika zdrojů, jakými jsou organizovaný zločin nebo finance ukradené ruské vládě zkorumpovanými úředníky,“ stojí v SAR.</p>
<p>Za pouhé dva monitorované měsíce v roce 2017 proteklo přes účet Castlefrontu přes čtyři miliony dolarů. „Přezkum platebních transakcí ukazuje, že Castlefront přes své účty v České republice posílá a přijímá platby od spousty skořápkových nebo neidentifikovatelných firem,“ napsali do zprávy SAR američtí úředníci.</p>
<p>Jednou z těchto firem je Avalux Computer Trading – podle SAR skořápková firma se sídlem na Seychelách a účtem v české PPF bance. Avalux na účty Castlefrontu poslal během 17 dní přes milion a půl dolarů. V PPF bance měly bankovní účty i další firmy ze schématu kolem Castlefrontu – kyperská Sofalco Holding Limited a Aradis International z Britských Panenských ostrovů.</p>
<p>Jak je možné, že české banky nevěděly, že otevírají účty firmám, které podle mezinárodních institucí i médií ve velkém perou peníze? ČSOB se přes svého tiskového mluvčího k našim dotazům odmítla vyjádřit. Na otázku, jestli tyto společnosti v bance ČSOB prošly řádným zkoumáním, aby se zabránilo možnému praní peněz, odpověděl tiskový mluvčí Patrik Madle, že informace tohoto druhu nesdělují.</p>
<div id="viz1600530962267" class="tableauPlaceholder" style="position: relative;"><noscript><a href='#'><img alt=' ' src='https://public.tableau.com/static/images/K_/K_banky/Sheet2/1_rss.png' data-type="image" data-fancybox="image"></a></noscript><object class="tableauViz" style="display: none;" width="300" height="150"><param name="host_url" value="https%3A%2F%2Fpublic.tableau.com%2F" /><param name="embed_code_version" value="3" /><param name="site_root" value="" /><param name="name" value="K_banky/Sheet2" /><param name="tabs" value="no" /><param name="toolbar" value="yes" /><param name="static_image" value="https://public.tableau.com/static/images/K_/K_banky/Sheet2/1.png" /><param name="animate_transition" value="yes" /><param name="display_static_image" value="yes" /><param name="display_spinner" value="yes" /><param name="display_overlay" value="yes" /><param name="display_count" value="yes" /><param name="language" value="en" /><param name="filter" value="publish=yes" /></object></div>
<p><script type='text/javascript'>                	var divElement = document.getElementById('viz1600530962267');                	var vizElement = divElement.getElementsByTagName('object')[0];                	vizElement.style.width='100%';vizElement.style.height=(divElement.offsetWidth*0.75)+'px';                	var scriptElement = document.createElement('script');                	scriptElement.src = 'https://public.tableau.com/javascripts/api/viz_v1.js';                	vizElement.parentNode.insertBefore(scriptElement, vizElement);            	</script></p>
<p style="text-align: center;"><em>Graf: Velikost kruhu odpovídá celkové výši transakcí na kterých se daná banka podílela (na základě dostupných dat). Původní částky byly v amerických dolarech, převod je přepočítán kurzem 1 USD = 22 Kč.</em></p>
<p>„Můžu Vás ujistit, že PPF banka striktně dodržuje pravidla proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (AML) a řídí se jimi při realizaci všech bankovních operací,“ odpověděla na stejný dotaz tisková mluvčí PPF banky Jitka Tkadlecová.</p>
<p>V roce 2019 došlo v soudním sporu mezi Prevezonem, který Castlefront využíval k praní peněz, a Spojenými státy k mimosoudnímu vyrovnání. Prevezon souhlasil s tím, že za porušení amerických zákonů ohledně praní peněz zaplatí do státního rozpočtu skoro šest milionů dolarů.</p>
<p>Klid ale neměl dlouhého trvání. Už v prosinci 2018 se američtí vyšetřovatelé zaměřili na Natalii Veselnickou, hlavní právničku společnosti Prevezon původem z Ruska. Ta byla obviněna z bránění spravedlnosti při vyšetřování kauzy Prevezon. Veselnická se stala celosvětovou celebritou poté, co se v létě 2016 dožadovala schůzky s Donaldem Trumpem mladším pod příslibem toho, že má kompromitující materiály na prezidentskou kandidátku za demokraty Hillary Clintonovou.</p>
<h2><strong>Případ třetí: Politik z Oděsy má rád Česko</strong></h2>
<p>SAR Speditions s. r. o. je firma, která patří Igoru Urbanskému. Ten je bývalým poslancem ukrajinského parlamentu a obchodníkem se zbraněmi z Oděsy. Vydělal jmění prodejem zbraní do Angoly, Súdánu nebo Sýrie, tedy do oblastí, v nichž si krvavé konflikty vyžádaly miliony lidských životů. Jeho rodina si před lety pořídila vilu v Kyselce, malém lázeňském městečku na Karlovarsku, a byt v Karlových Varech na adrese Tržiště 380/29, jenž je i sídlem firmy.</p>
<p>V rodině Urbanských ale není úspěšný jen otec. Mladší syn Oleksandr byl nejprve poradcem ukrajinského ministra dopravy, poté se stal úspěšným podnikatelem v bankovnictví a námořní přepravě, v roce 2014 byl zvolen poslancem – sedm let po odchodu svého otce z parlamentu. Starší syn Anatolij též přesedlal z byznysu na politiku. Od roku 2015 je předsedou Oděského oblastního zastupitelstva, tedy ve funkci odpovídající u nás krajskému hejtmanovi. Z titulu své funkce se tak setkává s vlivnými lidmi, například zahraničními politiky.</p>
<p>Dokument SAR označil jako podezřelé hned šest plateb, jež společnost SAR Spedition provedla v roce 2013 v celkové hodnotě 2 792 000,00 $ na účet společnosti Hillway Transits LTD do Regionální investiční banky v Lotyšsku. Bankéřům vadil zejména fakt, že se nedal určit ani předmět platby, ani kdo stojí za společností Hillway Transits, která údajně sídlí na Britských Panenských ostrovech. Vzhledem k podstatě podnikání Igora Urbanského a také faktu, že celá jeho rodina se nějak angažuje v politice, byly tyto platby vyhodnoceny jako vysoce rizikové. České banky, odkud platby do Lotyšska směřovaly, je ale nijak neřešily.</p>
<h2><strong>Případ čtvrtý: Ruské a ázerbájdžánské pračky na peníze</strong></h2>
<p>V současném Rusku se ve velkém tuneluje státní rozpočet. Takto nabyté desítky miliard korun bohatí Rusové investovali a investují ve stabilních západních ekonomikách. Nemalou část i v Česku a na Slovensku.</p>
<p>V uniklých dokumentech SAR se často objevují i firmy, o kterých jsme už psali v rámci projektů<a href="https://www.investigace.cz/ceska-spojka-v-ruske-pracce/" target="_blank" rel="noopener"> „ruský laundromat“</a>, <a href="https://www.investigace.cz/jak-azerbajdzan-korumpoval-evropske-politiky/" target="_blank" rel="noopener">„ázerbájdžánský laundromat“</a> nebo <a href="https://www.investigace.cz/ruska-pracka-znacky-troika/" target="_blank" rel="noopener">„ruská pračka značky Troika“</a>.</p>
<p>Veřejné peníze jsou z Ruska vyváděny prostřednictvím účelově předražených státních zakázek, daňových podvodů nebo plateb za fiktivní služby. Okrádání státu a daňových poplatníků dosáhlo takové úrovně, že tamní úřady zpřísnily pravidla, za jakých podmínek lze měnit větší objem valut a posílat je do zahraničí.</p>
<p>Tato omezení ovšem neplatí pro všechny. Mocní prominenti režimu – takzvaná věrchuška – je dokáží obejít. Na Západě pak za tyto peníze bohatí Rusové nakupují nemovitosti, luxusní jachty, umělecké předměty, prvotřídní lékařskou či kosmetickou péči nebo svým dětem platí školné na prestižních univerzitách.</p>
<h2><strong>Co s tím?</strong></h2>
<p>Mezinárodní měnový fond (MMF) soustavně upozorňuje na slabiny systému proti praní peněz v České republice. Ve své zprávě z roku 2018 poukázal na signifikantní nárůst peněžních vkladů na české bankovní účty od klientů ze zahraničí. Dále MMF konstatuje, že zdroj, z něhož do Česka přitékají peníze, je většinou neznámý, a proto doporučuje podrobovat zahraniční klientelu hloubkové kontrole.</p>
<p>V hodnotící zprávě z roku 2019 MMF v této tendenci pokračuje: „Nedávné kauzy praní peněz v některých zemích EU odhalily slabiny v systému proti praní peněz napříč Evropou. Autority v Česku by se měly zaměřit na monitoring finančních toků směřujících do Česka nebo z České republiky do zahraničí, především však na sledování transakcí, které jsou spojeny s účty zahraničních osob, a také zkoumat zdroje zahraničního kapitálu.“</p>
<p>Uniklé dokumenty amerického FinCENu tyto obavy potvrzují, na což dlouhodobě upozorňuje i investigace.cz: V Česku se ve velkém perou peníze. Do finančního systému to přináší zvýšené riziko, nestabilitu, zesílený dohled mezinárodních finančních institucí i nedůvěru vůči české koruně. Pokud s tím kompetentní české orgány nezačnou něco dělat, může nastat podobná bankovní krize jako koncem 90. let, kdy banky přicházely o licence i důvěru klientů, kteří si z nich masivně vybírali peníze. Banky pak začaly kvůli nedostatku kapitálu bankrotovat a tisíce lidí přišly o své celoživotní úspory.</p>
<div><em>Autorka textu: <span style="font-weight: 400;">Pavla Holcová s přispěním Kateřiny Špalkové</span></em></div>
<div><em>Zdroj grafů: Zuzana Šotová</em></div>
<div><em>Autorka úvodní grafiky: Alicia Tatone, ICIJ &#8211; Buzfeed News</em></div>
<div class="ffs-sep" id="ffs-sep-40" style="border-bottom:1px solid #ebebeb;  height:10px; "></div><div class="clearfix"></div>
<p><span style="font-weight: 400;">Projekt vznikl díky podpoře </span><a href="http://www.nfnz.cz/"><span style="font-weight: 400;">Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky</span></a><span style="font-weight: 400;"> a <a href="http://www.nfro.cz/" target="_blank" rel="noopener">Nadačního fondu rodiny Orlických</a>.</span></p>
<p><span style="font-weight: 400;"> </span></p>
</div><!-- .read-more-sc__content END -->    <style type="text/css">

        @import url('https://fonts.googleapis.com/css?family=Bebas+Neue&display=swap');
        @import url('https://fonts.googleapis.com/css?family=Roboto:300,400,500,700,900&display=swap');

        .read-more-sc {
            width: 100%;
            background: #fcc601;
            text-align: center;
            display: flex;
            flex-direction: column;
            padding: 50px;
            position: relative;
            box-shadow: 0 -100px 100px 0 #fff;
        }

        .read-more-sc h2 {
            color: black;
            font-family: 'Bebas Neue', serif;
            font-weight: 500;
            text-transform: uppercase;
            margin-bottom: 50px;
            font-size: 50px;
            line-height: 1;
        }

        .read-more-sc p {
            color: black;
            font-family: 'Roboto', serif;
            text-transform: uppercase;
            font-size: 18px;
            line-height: 1;
            padding: 0;
        }
        .read-more-sc__buttons {
            display: flex;
            justify-content: center;
            align-items: center;
            margin-top: 50px;
            flex-direction: column;
        }

        @media screen and (min-width: 782px) {
            .read-more-sc__buttons {
                flex-direction: row;
            }

            .read-more-sc__btn {
                margin: 0 20px;
            }
        }

        .read-more-sc__btn {
            padding: 10px 15px;
            display: flex;
            align-items: center;
            border-radius: 5px;
            transition: all 0.5s;
            border: 0;
            font-family: 'Roboto', serif !important;
            text-transform: uppercase;
            margin: 10px 20px;
        }

        .read-more-sc__btn--donate {
            background: #000;
            color: white;
        }

        .read-more-sc__btn--donate:hover {
            color: #fcc601;
        }

        .read-more-sc__btn--continue {
            background: #e3e3e3;
            color: black;
        }
    </style>
    <script>
        document.querySelector( '.read-more-sc__btn--continue' ).addEventListener( 'click', function( e ) {
            e.preventDefault();
            document.querySelector( '.read-more-sc' ).style.display = 'none';
            document.querySelector( '.read-more-sc__content' ).style.height = 'auto';
        });
    </script>
    <p>The post <a href="https://www.investigace.cz/fincen-files-cesko/">FinCEN Files: Česko</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Osobní přítel Putina a Trumpa staví v Česku stovky bytů. Má vazbu na Magnitského kauzy</title>
		<link>https://www.investigace.cz/osobni-pritel-putina-a-trumpa-stavi-v-cesku-stovky-bytu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Steffi Cerna]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 19 May 2017 13:08:01 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Kauzy]]></category>
		<category><![CDATA[Česko]]></category>
		<category><![CDATA[Denis Kacyv]]></category>
		<category><![CDATA[Lev Leviev]]></category>
		<category><![CDATA[Magnitského schémata]]></category>
		<category><![CDATA[Magnitského zákon]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko]]></category>
		<category><![CDATA[Sergej Magnitský]]></category>
		<category><![CDATA[Trump]]></category>
		<category><![CDATA[Vladimír Putin]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.investigace.cz/?p=1376</guid>

					<description><![CDATA[<p><img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/05/LEV_KACYV_dark-150x150.png" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/05/LEV_KACYV_dark-150x150.png 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/05/LEV_KACYV_dark-blog-thumb-200x200.png 200w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/05/LEV_KACYV_dark-imagebox-thumb-400x400.png 400w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/05/LEV_KACYV_dark-image-thumb-1-800x800.png 800w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" />Žádný český byznysmen se nemůže pochlubit, že je jeho dobrým přítelem Vladimír Putin a zároveň že má skvělé osobní kontakty na rodinu Donalda Trumpa. Lev Leviev takové štěstí má.</p>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/osobni-pritel-putina-a-trumpa-stavi-v-cesku-stovky-bytu/">Osobní přítel Putina a Trumpa staví v Česku stovky bytů. Má vazbu na Magnitského kauzy</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/05/LEV_KACYV_dark-150x150.png" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/05/LEV_KACYV_dark-150x150.png 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/05/LEV_KACYV_dark-blog-thumb-200x200.png 200w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/05/LEV_KACYV_dark-imagebox-thumb-400x400.png 400w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/05/LEV_KACYV_dark-image-thumb-1-800x800.png 800w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" /><p><strong>Je to jeden z nejbohatších lidí, o kterém většina Čechů v životě neslyšela. Jen v Praze a okolí patří jeho skupině AFI Europe deset velkých developerských projektů. Firmy pod hlavičkou AFI Europe postavily například nákupní centrum Flóra, Classic 7 Business Park v pražských Holešovicích, bytový dům Tulipa Třebešín nebo nákupní a kancelářský dům Broadway Palace na pražských Příkopech. V plánu mají i megalomanský projekt AFI City, které by mělo vyrůst v bývalém areálu ČKD Slévárny a Moury v pražských Vysočanech.</strong></p>
<p>Lev Leviev má ovšem jeden problém. Američtí vyšetřovatelé krouží kolem jeho blízkého přítele a obchodního partnera.</p>
<h2><strong><a href="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/05/LEV_KACYV3.png" data-type="image" data-fancybox="image"><img decoding="async" class="alignnone size-full wp-image-1417" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/05/LEV_KACYV3.png" alt="" width="7327" height="4385" /></a>Rodina na nákupech</strong></h2>
<p>Oním prošetřovaným partnerem je jistý Denis Kacyv, syn bohatého a mocného ministra dopravy moskevského regionu (jednoho z vůbec nejbohatších lidi v ruské veřejné sféře).</p>
<p>Denis Kacyv je jedním ze skupiny lidí, u kterých se podařilo prokázat, že finančně profitovali z mnohamiliardové – a ruským státem posvěcené &#8211; krádeže v investičním fondu Hermitage Capital, provedené za přímé účasti ruských státních orgánů. Tento zločin se stal mezinárodně proslulým proto, že právník Sergej Magnitský, který ho rozkryl, byl následně utýrán ve vazební věznici. Americký zakladatel fondu Hermitage Capital pak vytrvalou kampaní dosáhl přijetí sankcí proti ruským činitelům, známým jako tzv. Magnitského zákon. <em>O případu Sergeje Magnitského jsme psali <strong><a href="https://www.investigace.cz/smrt-pravnika/">zde</a>.</strong></em></p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/smrt-pravnika/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">Smrt právníka</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="170" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/02/Magnitski-CB-e1486734124736-600x339.jpg" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/02/Magnitski-CB-e1486734124736-600x339.jpg 600w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/02/Magnitski-CB-e1486734124736-1024x578.jpg 1024w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/02/Magnitski-CB-e1486734124736-800x452.jpg 800w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/02/Magnitski-CB-e1486734124736.jpg 1995w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<p>Denis Kacyv patřil k těm, u nichž se podařilo prokázat, že část z ukradených 230 milionů dolarů (necelých šest miliard korun) skončila právě na jejich bankovních účtech. <em>Více jsme psali <b><a href="https://www.investigace.cz/kde-skoncily-mangnitskeho-penize/">zde</a>.</b></em></p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/kde-skoncily-mangnitskeho-penize/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">Kde skončily Magnitského peníze?</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="188" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/GrafTOK-600x375.png" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<p>Kacyvova společnost se následně pustila do velkých nákupů nemovitostí. A to včetně Spojených států: rodina Kacyvů donedávna vlastnila v New Yorku nemovitosti v hodnotě přes 17 miliónů dolarů (340 miliónů korun). V roce 2013 ale Spojené státy přístup k těmto nemovitostem na základě Magnitského zákona zablokovaly. Stejně tak k bankovním účtům Kacyvovy firmy Prevezon.</p>
<p>A právě tady vstupuje na scénu Lev Leviev a jeho realitní impérium.</p>
<h2><strong>Co měl převést Prevezon</strong></h2>
<p>Lev Leviev a Denys Kacyv nejsou jen tak ledajací obchodní partneři. Znají se nejméně od roku 2003, kdy se Denis Kacyv stal zaměstnancem Leva Levieva.</p>
<p><a href="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/05/2017-03-31-CEG-to-DOJ-Anti-Magnitsky-FARA-violations-with-attachments.pdf"><img decoding="async" class=" wp-image-1384 alignright" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/05/Prevezon-3-mil.-464x600.jpg" data-type="image" data-fancybox="image"></a>Během května a června 2008 &#8211; tedy v době, kdy bylo nutné „vyprat“ peníze z vykradeného investičního fondu &#8211;  převedla Kacyvova firma Prevezon Holdings tři miliony euro na účet Levievovy firmy AFI Europe. AFI Europe je mateřskou společností české pobočky: AFI Europe Czech Republic.</p>
<p>Kacyv chtěl přes svou firmu nakoupit třetinový podíl ve čtyřech dceřinných firmách AFI Europe: AFI Properties Berlin, AFI Properties Logistics, AFI Properties Development a AFI Properties. V červnu roku 2013 – kdy už se rozběhlo mezinárodní vyšetřování praní ukradených peněz – se Prevezon snažil akcie prodat opět zpátky AFI Europe. Tuto transakci však na základě Magnitského zákona zablokovala nizozemská vláda.</p>
<p>Nelze samozřejmě prokázat, že zrovna peníze, které do AFI investoval Denis Kacyv, byly použity právě na developerské projekty v Praze a okolí. Podle investičních poradců je ale vysoce nepravděpodobné, že by velká developerská firma nechala tři miliony euro jen tak ležet na účtu a nepoužila je do některého ze svých dalších evropských investičních záměrů. (Musely by tam totiž ležet netknuty pět let – od převodu v roce 2008 až do snahy o vrácení v roce 2013.)</p>
<p>Na základě Magnitského zákona došlo k zablokování bankovních účtů a dalších aktiv i na Kypru, ve Švýcarsku i v Holandsku. O tyto blokace se v současné době Kacyv i firma Prevezon soudí. Jak tyto případy dopadnou, je těžké odhadnout.</p>
<p>Prevezon má totiž ve Lvovi Levievovi silného spojence s mocnými konexemi.</p>
<script type="text/javascript"> jQuery(document).ready(function() { jQuery("#ffs-tabbed-1").easyResponsiveTabs({     type: 	"accordion",     width:  "100%",     fit: 	 false}); var cont_width = jQuery("#ffs-tabbed-1.resp-vtabs").outerWidth() - jQuery("#ffs-tabbed-1.resp-vtabs .resp-tabs-list").outerWidth() - 3;jQuery("#ffs-tabbed-1.resp-vtabs .resp-tabs-container").css({"width":cont_width});}); </script><style type="text/css">
#ffs-tabbed-1 li.resp-tab-active,
#ffs-tabbed-1.resp-tabs-list li:hover{border-top-color:#71AFFF; border-bottom-color:#71AFFF;}
#ffs-tabbed-1.resp-vtabs li.resp-tab-active,
#ffs-tabbed-1.resp-vtabs .resp-tabs-list li:hover{border-left-color:#71AFFF; border-top-color:#C1C1C1; border-right-color:#71AFFF;  border-bottom-color:#C1C1C1;}
#ffs-tabbed-1.ffs-tabbed-nav h2.resp-accordion.resp-tab-active {background:none repeat scroll 0 0 #71AFFF !important;}
</style><div id="ffs-tabbed-1" class="ffs-tabbed-nav"><ul class="resp-tabs-list" data-closed="closed"><li>Všichni Levievovi prezidenti</li></ul><div class="resp-tabs-container">
<div class="fruitful_tab tab-vsichni-levievovi-prezidenti"></p>
<p>Lev Leviev je rusko-izraelský podnikatel uzbeckého původu, jehož obchodní impérium sahá od Angoly po Rusko, od diamantů po nákupní centra a židovské osady. Hodnota jeho podnikání ale nespočívá jen v obrovském bohatství, ale i v prominentních politických konexích.</p>
<p>Mezi jeho další přátele patří prezidenti zemí jako je Ázerbájdžán, Arménie nebo Kazachstán, které Leviev zastupuje coby honorární konzul v Izraeli. Jeho konexe ale sahají i mnohem výš.</p>
<p>Vladimíra Putina označuje Leviev za “pravého přítele”, jeho fotografii má podle listu The New York Times zarámovanou na svém pracovním stole. Znají se minimálně od roku 1992, kdy Vladimir Putin, ještě jako zástupce starosty Petrohradu, po padesáti letech povolil zřídit (i přes váhání starosty) první židovskou školu v Petrohradě. Její výstavbu financoval Leviev.</p>
<p>Když se stal v roce 2000 Putin prezidentem, měl Leviev údajně sponzorovat první setkání nového ruského prezidenta s prominentními izraelskými politiky. Na oplátku pak ve stejném roce Putin podpořil Levievova kandidáta v boji o post vrchního rabína v Rusku, Berela Lazara.</p>
<p>Lev Leviev má ale podobně dobré vztahy i se současným americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho zeťem a blízkým poradcem Jaredem Kushnerem. Ten v roce 2015 odkoupil za 295 milionů dolarů od Levievovy společnosti AFI několik pater v bývalé budově The New York Times.</p>
<p>Se samotným Trumpem se Leviev osobně potkal, když spolu řešili investice do realitních projektů v Moskvě. Trump také hostil na svém sídle v Mar-a-Lago svatbu Levievova blízkého kolegy Rotema Rosena. Ten pak Trumpa osobně doprovázel v roce 2013 do Moskvy na soutěž Miss Universe, kterou Trump částečně vlastnil a kde se domlouvala stavba Trump Tower Moskva (ta nakonec postavena nebyla).</p>
<p></div>
</div></div><div class="clearfix"></div>
<h2><strong>Pět milionů dolarů jako vyrovnání</strong></h2>
<p>Podle <a href="https://www.judiciary.senate.gov/imo/media/doc/2017-04-04%20CEG%20to%20DHS%20(Akhmetshin%20Information)%20with%20attachment.pdf">dokumentů</a>, které má k dispozici Výbor senátu Spojených států pro soudnictví, si Kacyv přes firmu Prevezon najal bývalého člena ruské vojenské kontrarozvědky GRU Rinata Achmetšina, aby lobboval za zrušení či změnu Magnitského zákona, nebo alespoň vypuštění jména Magnitský z jeho názvu. Zákon zrušen ani změněn nebyl a v roce 2013 byl otevřen případ USA versus Prevezon.</p>
<p>Newyorský státní zástupce Preet Bharara, který měl případ až do letošního března na starost, k tomu řekl: „Ruští kriminální podnikatelé se snažili vyprat část svých nezákonně nabytých rublů přes nákup drahých realit na Manhattanu.” <em>Psali jsme o tom <strong><a href="https://www.icij.org/offshore/hidden-plain-sight-new-york-just-another-island-haven" target="_blank" rel="noopener noreferrer">zde</a>.</strong></em></p>
<p>Na seznamu nemovitostí zaujímaly přední místo luxusní byty v budově 20 Pine Street, kousek od finančního srdce Manhattanu – Wall Street. Tato adresa se stala synonymem praní vytunelovaných peněz z ruského státního rozpočtu.</p>
<p>Podařilo se nám prokázat, že firma Prevezon na 20 Pine Street nakoupila z peněz pocházejících z vykradení Hermitage Capital jeden byt v hodnotě 829 tisíc dolarů (16, 6 miliónů korun) a další za 1,2 milionu dolarů (24 miliónů korun). Prevezon je v této budově majitelem ještě dalších dvou bytů v hodnotě necelých dvou milionů dolarů, u kterých se propojení na případ Magnitský zatím nepodařilo prokázat.</p>
<p><a href="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/05/Smlouva-o-prodeji-20-Pine-Street.pdf"><img decoding="async" class=" wp-image-1378 alignleft" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/05/Smlouva-o-prodeji-20-Pine-Street-464x600.jpg" data-type="image" data-fancybox="image"></a>Všechny tyto byty byly koupeny Prevezonem od společnosti 20 Pine Street LLC, která patří pod investiční skupinu Africa-Israel U.S.A. Ta je součástí společnosti AFI Group, kterou řídí právě Lev Leviev. Ten má osobní kontakty přímo na rodinu amerického prezidenta.</p>
<p>Mnohá média spekulují o tom, že vliv Leva Levieva na Donalda Trumpa se konkrétně projevil na případu USA vs Prevezon, protože Preet Bharara patřil mezi státní zástupce odvolané po nástupu Trumpovy administrativy.</p>
<p>Minulý týden nicméně došlo k dohodě, podle níž Prevezon musí zaplatit vyrovnání ve výši 5 896 333 dolarů. To je přibližně trojnásobek sumy, kterou byly americké úřady schopny vysledovat jako příjem Prevezonu z podvodu na ruském státním rozpočtu. Na twitterovém účtu nejvyššího státního zástupce USA k dohodě stojí: „Nedovolíme zneužívání amerického finančního systému k praní peněz ze zločinů spáchaných kdekoliv &#8211; tady nebo i v Rusku.” Preet Bharara k dohodě o vyrovnání na svém twitterovém účtu novému státnímu zástupci pogratuloval.</p>
<h2><strong>Svědek, který vypadl z okna</strong></h2>
<p>A ještě jeden detail pro dokreslení. Před časem proběhla i českými médii zpráva, že jen pár hodin před tím, než měl právník rodiny Magnitských žádat u moskevského  odvolacího soudu o opětovné otevření Magnitského případu, vypadl za podezřelých okolností z okna svého moskevského bytu. Nikolai Gorochov pád z pátého patra přežil a skončil na jednotce intenzivní péče. Jako právník zastupoval jak rodinu Sergeje Magnitského, tak majitele investičního fondu Hermitage Capital Williama Browdera.</p>
<p>Gorochov ale měl ještě jednu velmi důležitou roli. Byl totiž klíčovým svědkem v kauze Spojené státy versus Prevezon Holdings.</p>
<p><em>Autorky textu: Steffi Černá, Pavla Holcová</em></p>
<hr />
<p>Text vznikl za přispění <a href="http://www.nfnz.cz/">Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky</a>.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>&nbsp;</p>
</div><!-- .read-more-sc__content END -->    <style type="text/css">

        @import url('https://fonts.googleapis.com/css?family=Bebas+Neue&display=swap');
        @import url('https://fonts.googleapis.com/css?family=Roboto:300,400,500,700,900&display=swap');

        .read-more-sc {
            width: 100%;
            background: #fcc601;
            text-align: center;
            display: flex;
            flex-direction: column;
            padding: 50px;
            position: relative;
            box-shadow: 0 -100px 100px 0 #fff;
        }

        .read-more-sc h2 {
            color: black;
            font-family: 'Bebas Neue', serif;
            font-weight: 500;
            text-transform: uppercase;
            margin-bottom: 50px;
            font-size: 50px;
            line-height: 1;
        }

        .read-more-sc p {
            color: black;
            font-family: 'Roboto', serif;
            text-transform: uppercase;
            font-size: 18px;
            line-height: 1;
            padding: 0;
        }
        .read-more-sc__buttons {
            display: flex;
            justify-content: center;
            align-items: center;
            margin-top: 50px;
            flex-direction: column;
        }

        @media screen and (min-width: 782px) {
            .read-more-sc__buttons {
                flex-direction: row;
            }

            .read-more-sc__btn {
                margin: 0 20px;
            }
        }

        .read-more-sc__btn {
            padding: 10px 15px;
            display: flex;
            align-items: center;
            border-radius: 5px;
            transition: all 0.5s;
            border: 0;
            font-family: 'Roboto', serif !important;
            text-transform: uppercase;
            margin: 10px 20px;
        }

        .read-more-sc__btn--donate {
            background: #000;
            color: white;
        }

        .read-more-sc__btn--donate:hover {
            color: #fcc601;
        }

        .read-more-sc__btn--continue {
            background: #e3e3e3;
            color: black;
        }
    </style>
    <script>
        document.querySelector( '.read-more-sc__btn--continue' ).addEventListener( 'click', function( e ) {
            e.preventDefault();
            document.querySelector( '.read-more-sc' ).style.display = 'none';
            document.querySelector( '.read-more-sc__content' ).style.height = 'auto';
        });
    </script>
    <p>The post <a href="https://www.investigace.cz/osobni-pritel-putina-a-trumpa-stavi-v-cesku-stovky-bytu/">Osobní přítel Putina a Trumpa staví v Česku stovky bytů. Má vazbu na Magnitského kauzy</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Kde skončily Magnitského peníze?</title>
		<link>https://www.investigace.cz/kde-skoncily-mangnitskeho-penize/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Pavla Holcová]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 01 Mar 2017 14:11:37 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Kauzy]]></category>
		<category><![CDATA[banky]]></category>
		<category><![CDATA[Denis Kacyv]]></category>
		<category><![CDATA[Magnitského schémata]]></category>
		<category><![CDATA[OCCRP]]></category>
		<category><![CDATA[praní peněz]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko]]></category>
		<category><![CDATA[Sergej Magnitský]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.investigace.cz/?p=1176</guid>

					<description><![CDATA[<p><img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/GrafTOK-150x150.png" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/GrafTOK-150x150.png 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/GrafTOK-blog-thumb-200x200.png 200w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/GrafTOK-imagebox-thumb-400x400.png 400w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/GrafTOK-image-thumb-1-800x800.png 800w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" />Skandál s vykradením investičních fondů Hermitage Capital, který díky kampani amerického zakladatele nakonec vedl k sankcím proti Rusku, začal nenápadně.</p>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/kde-skoncily-mangnitskeho-penize/">Kde skončily Magnitského peníze?</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/GrafTOK-150x150.png" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/GrafTOK-150x150.png 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/GrafTOK-blog-thumb-200x200.png 200w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/GrafTOK-imagebox-thumb-400x400.png 400w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/GrafTOK-image-thumb-1-800x800.png 800w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" /><p><strong>Tři skořápkové společnosti, které existovaly pouze na papíře, se jménem Hermitage Capital přihlásily u moskevských daňových úřadů číslo 28 a 25 s tím, že chtěly vrátit zálohu na dani odpovídající částce 230 milionů dolarů, tedy v přepočtu dle tehdejšího kurzu asi 4 miliardy korun. Úředníci projevili nevídanou flexibilitu a žádosti okamžitě vyhověli. Právník Hermitage Capital Sergej Magnitský tyto transakce nahlásil jako podvodné &#8211; v dobré víře, že stát viníky potrestá a vrácenou zálohu na dani vrátí vlastníkovi, tedy státu. Místo toho byl za viníka podvodu označen on. Po roce stráveném ve vazbě v roce 2009 zemřel.</strong></p>
<p>Společné pátrání investigativních novinářů z mezinárodního sdružení OCCRP, z ruské Nové Gazety a amerického finančního serveru Barron´s identifikovalo dva příjemce ukradených peněz: syna prominentního úředníka a manžela vedoucí daňového úřadu.</p>
<h2><strong>Řeka peněz</strong></h2>
<p>Oficiální viníci jsou známi. Díky mezinárodnímu nátlaku přislíbil tehdejší prezident Medveděv okolnosti smrti Sergeje Magnitského vyšetřit a prověřit i schéma finančního podvodu, které Magnitský popsal.</p>
<p>V letech 2009 a 2011 byli během utajených soudních procesů v moskevské čtvrti Tverskoj shledáni vinnými z tohoto finančního podvodu dva bývalí kriminálníci: tehdy 42 letý dělník na pile <a href="http://russian-untouchables.com/rus/viktor-markelov/">Viktor Markelov</a>, který byl dříve odsouzen za vraždu, a 42 letý zloděj <a href="http://russian-untouchables.com/rus/2010/12/trebovanie-o-provedenii-otkrytogo-suda-nad-kaznokradami/">Vjačeslav Chlebnikov</a>. Oba se doznali a byli odsouzeni k pěti letům v nápravné kolonii. Soud jim ale nepřikázal vrátit ukradené peníze. Nevysvětlil ani, jak by se dva násilníci z ulice dostali k důvěrným informacím o nároku Hermitage Capital na vrácení daňové zálohy a jak se jim při žádosti o několikamiliardovou částku podařilo obelstít profesionály na daňovém úřadu.</p>
<figure id="attachment_1180" aria-describedby="caption-attachment-1180" style="width: 387px" class="wp-caption alignleft"><img decoding="async" class=" wp-image-1180" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/Dudukina.jpg" alt="" width="387" height="290" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/Dudukina.jpg 800w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/Dudukina-600x450.jpg 600w" sizes="(max-width: 387px) 100vw, 387px" /><figcaption id="caption-attachment-1180" class="wp-caption-text">Irina Dudukina, foto: RFE/RL</figcaption></figure>
<p>Podle tiskové mluvčí ruského Ministerstva vnitra Iriny Dudukiny se žádné dokumenty k podvodným transakcím nedochovaly. Údajně shořely při dopravní nehodě a následném výbuchu dodávky, která dokumenty týkající se Hermitage Capital převážela. Dudukina ale víc informací o tom, kde a kdy se nehoda stala nebo proč vůbec dokumenty ve voze byly, odmítla poskytnout. Zároveň nevysvětlila, proč vyšetřovatelé nepožádali ruskou centrální banku o vydání kopií zničených dokumentů, přestože centrální banka archivuje kopie dokumentů o transakcích převyšující miliónové částky.</p>
<p>Vládní vyšetřovací komise zároveň došla k závěru, že daňoví úředníci, kteří stáli za vrácením daně ukradené firmě, byli sami obětí podvodu obou kriminálníků, a tím pádem jsou zproštění viny.</p>
<p>To, co se našemu týmu reportérů podařilo po měsících práce dopátrat, ale ukazuje na jiné a mnohem uvěřitelnější viníky.</p>
<h2><strong>Schéma</strong></h2>
<p>Fond Hermitage Capital spravoval tři společnosti, které měly na žádost nových majitelů získat zpět zálohy na dani (více na toto téma <a href="https://www.investigace.cz/smrt-pravnika/">zde</a>). Tyto tři společnosti se jmenovaly Makhaon, Parfenion a Rilend. Bankovní záznamy těchto firem ukazují, že peníze ukradené jako vratka na dani v hodnotě 230 miliónů dolarů čili přes 4 miliardy korun byly pomocí tisíců bankovních převodů rozptýleny do skořápkových, pouze formálně existujících společností. Krátce po těchto bankovních převodech byly všechny tři společnosti zlikvidovány. Na jejich místo nastoupily další společnosti s nastrčenými akcionáři a řediteli. Celé schéma bylo vytvořeno proto, aby skuteční vlastníci firem zůstali anonymní.</p>
<p>Desítky miliónů dolarů ze schématu, které popsal Sergej Magnitský, tak skončily na bankovních účtech firem, jejichž majitelé nejenže nevěděli, že jsou milionáři, ale často ani netušili, že nějakou firmu zakládali.</p>
<p>Přes 39 miliónů dolarů (702 miliónů korun) skončilo na účtu firmy ŽK. Společnost založila v roce 2003 jistá Marta Dmitrijevová z Moskvy. Dmitrijevová nám sice potvrdila, že skutečně podala nějaké dokumenty na daňový úřad, o ŽK ale v životě neslyšela.</p>
<blockquote>
<figure id="attachment_1188" aria-describedby="caption-attachment-1188" style="width: 186px" class="wp-caption alignleft"><img decoding="async" class=" wp-image-1188" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/Výběr_462.png" alt="" width="186" height="131" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/Výběr_462.png 872w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/Výběr_462-600x423.png 600w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/Výběr_462-800x564.png 800w" sizes="(max-width: 186px) 100vw, 186px" /><figcaption id="caption-attachment-1188" class="wp-caption-text">Společnost ŽK</figcaption></figure>
<p>„Nikdy jsem nebyla akcionářem ani ředitelem této společnosti,“ řekla. „Neměla jsem práci, a na internetu jsem našla reklamu nabízející možnost pracovat jako kurýr a zprostředkovatel pro různé firmy.“</p>
</blockquote>
<p>Společnost Fausta, která z ukradených peněz obdržela asi 45 miliónů dolarů (810 miliónů korun), byla zaregistrovaná v červenci 2007 Sergejem Kirillovem z Moskvy. Také Kirillov nám řekl, že ani on společnost nezaložil.</p>
<blockquote>
<p>„O této společnosti nic nevím,“ tvrdil. „Nikdo mě o její založení nepožádal. Možná někdo použil informace z mého pasu získané v bankách, kde jsem si vzal půjčku.“</p>
<figure id="attachment_1189" aria-describedby="caption-attachment-1189" style="width: 197px" class="wp-caption alignleft"><img decoding="async" class=" wp-image-1189" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/Výběr_461.png" alt="" width="197" height="143" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/Výběr_461.png 870w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/Výběr_461-600x435.png 600w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/Výběr_461-800x580.png 800w" sizes="(max-width: 197px) 100vw, 197px" /><figcaption id="caption-attachment-1189" class="wp-caption-text">Společnost Fausta</figcaption></figure>
</blockquote>
<p>V březnu roku 2008, pouhý měsíc po získání milionů od Parfenionu, byla společnost Fausta rozpuštěna. Bankovní záznamy Fausty ukazují, že peníze putovaly z jejího bankovního účtu na účet další společnosti, která byla následně také zlikvidována.</p>
<p>Peníze se ocitly na účtu, který spadal pod kontrolu miniaturní banky Krajinij Sever. Účet banky Krajinij Sever sloužil jako ústřední křižovatka, z níž peníze putovaly dál do společností registrovaných v zahraničí.</p>
<p>Dne 13. února 2008 ruský soud nařídil, aby byl účet s daňovou vratkou Hermitage Capital zajištěn. O měsíc později ruská centrální banka zrušila bankovní licenci Krainiyho Severu z důvodu porušení zákona „o boji s praním peněz a sponzorováním terorismu“.</p>
<p>Bývalý policejní důstojník, který praní peněz v bance Krajinij Sever vyšetřoval, nám k tomu řekl:</p>
<blockquote>
<p>„Když jsme provedli razii v moskevských kancelářích této banky, narazili jsme na muže s notebookem, ze kterého převáděl miliardy rublů do různých zemí přes Internet. Křičel na nás, že je členem FSB (pozn. red.: hlavní ruská tajná služba) a sliboval nám spoustu problémů,“ uvedl bývalý policejní důstojník, který nás kvůli strachu z možné msty požádal o anonymitu.</p>
</blockquote>
<p>Peníze tak zmizely v globálním finančním systému. V něm ale zanechaly stopy, které nás dovedly až k rodině vedoucí daňového úřadu Olgy Stěpanovové a Denisi Kacyvovy, synovi vlivného státního úředníka z ministerstva dopravy. Oba dva použili ukradené peníze na nákup realit. Tok peněz byl následující.</p>
<h2><strong>Milionářské firmy z chatrče</strong></h2>
<p>Mezi společnostmi, které od Krajiniho Severu obdržely peníze, byly i dvě skořápkové společnosti z Moldavska – Bunicon-Impex SRL a Elenast-Com SRL. Obě společnosti měly účty vedené u Banca de Economii v Kišiněvě, hlavním městě Moldavska, a obě společnosti oficiálně sídlily jen pár ulic od ústředí banky &#8211; konkrétně v rozpadajícím se domku, kterému před vstupními dveřmi rašila bříza.</p>
<figure id="attachment_1182" aria-describedby="caption-attachment-1182" style="width: 558px" class="wp-caption alignleft"><img decoding="async" class=" wp-image-1182" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/Stepanova-Dubai-vila-1024x724.png" alt="" width="558" height="395" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/Stepanova-Dubai-vila-1024x724.png 1024w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/Stepanova-Dubai-vila-600x424.png 600w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/Stepanova-Dubai-vila-800x566.png 800w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/Stepanova-Dubai-vila.png 1225w" sizes="(max-width: 558px) 100vw, 558px" /><figcaption id="caption-attachment-1182" class="wp-caption-text">Místo, kde má Olga Stěpanovová vilu v Dubaji</figcaption></figure>
<p>Bankovní záznamy obou společností, které se nám podařilo získat, ukazují, že v inkriminovaném období od 4. do 13. února 2008 společnosti obdržely 52 milionů dolarů ze stejného účtu Krajiniho Severu, na kterém skončily i peníze z případu Sergeje Magnitského. Poslední transakce byla provedena v den, kdy byl účet zmrazen ruskými úřady. Peníze do společností přicházely v rublech a byly dál odesílány v dolarech do desítek společností v zemích po celém světě.</p>
<p>Peníze dál putovaly přes Londýn, Britské Panenské ostrovy, Kypr až na švýcarské bankovní účty kyperské firmy Arivust Holdings Ltd. Přestože celý řetězec bankovních převodů je nesmírně složitý, jeden detail je nápadný. Kyperská firma Arivust byla řízena Vladlenem Stěpanovem, bývalým manželem Olgy Stěpanovové, která byla vedoucí moskevského daňového úřadu číslo 28 v době, kdy tento úřad tak expresně schválil vrácení inkriminované daně.</p>
<p>Bankovní záznamy Arivustu poukazují na to, že peníze byly použity na nákup luxusní nemovitosti v Dubaji a vily v Černé Hoře. Stěpanov dlouho tvrdil, že peníze na svých účtech vydělal a že s krádeží vratky daně nemá nic společného. Dokonce zažaloval politického aktivistu Alexeje Navalného za to, že sdílel video Hermitage Capital, ve kterém se tvrdí, že Stěpanov z Magnitského peněz osobně profitoval. Vladlen Stěpanov soudní spor vyhrál.</p>
<p>Bankovní záznamy z Credit Suisse taky ukazují, že ze stejného účtu byly zaplaceny dva luxusní byty v Dubaji pro Elenu Anisimovou a Olgu Carevu zástupkyně Stěpanovové na moskevském daňovém úřadu. Jak tvrdí ruská tajná služba FSB, Anisimova a Careva Rusko společně opustily v roce 2011 a od té doby se o nich <a href="http://www.interfax.ru/russia/233101">nic neví</a>.</p>
<p>Vladlen Stěpanov odmítl zjištění OCCRP jakkoliv komentovat.</p>
<h2><strong>Denis Kacyv</strong></h2>
<p>Další společností, která obdržela ruské peníze přes moldavský bankovní účet, je Prevezon Holdings Ltd. Tu vlastní Denis Kacyv, syn Petra Katcyva, bohatého a mocného ministra dopravy moskevského regionu. Petr Kacyv je považován za jednoho z nejbohatších zaměstnanců veřejné správy v Rusku. Kacyv starší v roce 2012 ministerský post opustil, aby se mohl stát vedoucím Odboru pro spolupráci s federálními složkami státu v moskevském regionu.</p>
<figure id="attachment_1179" aria-describedby="caption-attachment-1179" style="width: 200px" class="wp-caption alignleft"><img decoding="async" class="size-full wp-image-1179" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/DENIS_KATSYV.jpeg" alt="" width="200" height="274" /><figcaption id="caption-attachment-1179" class="wp-caption-text">Denis Kacyv</figcaption></figure>
<p>Dne 5. února 2008 moldavská společnost Bunicon, o níž byla zmínka v předchozí kapitole, obdržela rubly v hodnotě 9,4 milionů dolarů (přibližně 180 miliónů korun dle tehdejšího kurzu) ve dvou převodech z korespondenčního účtu banky Krajinij Sever. Další den Bunicon odeslal 410 tisíc dolarů – a tady už vstupuje na scénu Kacyv &#8211; na švýcarský účet společnosti Prevezon, vedený u banky UBS AG.</p>
<p>13. února roku 2008 druhá moldavská společnost – Elenast – z účtu Krajiniho Severu obdržel rubly v hodnotě 800 tisíc dolarů a více než polovinu těchto prostředků převedl na Kacyvovu společnost Prevezon.</p>
<p>Záznamy z kyperského obchodního rejstříku ukazují, že Denis Kacyv vlastní 1000 kusů akcií společnosti Prevezon Holdings Ltd, založené v roce 2005. Jediným dalším akcionářem – s jednou akcií &#8211; je společnost Martash Investment Holdings Ltd z Britských panenských ostrovů; i tu vlastní Denis Kacyv.</p>
<p>Denis Kacyv OCCRP sdělil, že jeho společnost s žádnými společnostmi z Moldavska nikdy obchodní styky neměla.</p>
<blockquote>
<p>„Jsem opravdu překvapený, když tohle slyším,“ řekl. „Na 200 procent říkám, že je to nemožné. Jsem připravený pomoct vám ve vašem vyšetřování a ukázat bankovní záznamy Prevezonu, abych dokázal, že tyto peníze [Prevezon] nikdy neobdržel.“</p>
</blockquote>
<p>Kacyv záznamy nikdy neposkytl. Místo toho zavolal reportérům a řekl, že se akcionářem v Prevezonu stal až v dubnu roku 2009 a nic společného s žádnými penězi z Moldavska neměl. Záznamy z kyperského obchodního rejstříku ukazují, že Kacyv se ve skutečnosti akcionářem stal již v červnu roku 2008, pár měsíců po uskutečnění bankovních převodů. V době uskutečnění převodů byl jediným akcionářem Prevezonu dvaadvacetiletý Timofej Krit, Kacyvův současný obchodní partner a bývalý ředitel kyperského Prevezonu.</p>
<h2><strong>Majetek v New Yorku</strong></h2>
<p>Rodina Kacyvů vlastní v New Yorku nemovitosti v hodnotě více než 17 miliónů dolarů (340 miliónů korun), a to navzdory novému americkému zákonu, který říká, že osoby, které profitovaly z případu Sergeje Magnitského, nemohou do země vstoupit či využívat její bankovní systém.</p>
<figure id="attachment_1183" aria-describedby="caption-attachment-1183" style="width: 267px" class="wp-caption alignleft"><img decoding="async" class=" wp-image-1183" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/Výběr_457.png" alt="" width="267" height="343" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/Výběr_457.png 610w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/Výběr_457-468x600.png 468w" sizes="(max-width: 267px) 100vw, 267px" /><figcaption id="caption-attachment-1183" class="wp-caption-text">Byt č.1 na Pine street v majetku Prevezonu</figcaption></figure>
<figure id="attachment_1184" aria-describedby="caption-attachment-1184" style="width: 266px" class="wp-caption alignleft"><img decoding="async" class=" wp-image-1184" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/Výběr_458.png" alt="" width="266" height="347" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/Výběr_458.png 605w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/Výběr_458-459x600.png 459w" sizes="(max-width: 266px) 100vw, 266px" /><figcaption id="caption-attachment-1184" class="wp-caption-text">Byt č.2 na Pine street v majetku Prevezonu</figcaption></figure>
<p>Dne 12. listopadu 2009 se společnost Prevezon Holdings Ltd., vlastněná Denisem Kacyvem, zaregistrovala v Brooklynu jako zahraniční obchodní společnost. Následně 30. listopadu téhož roku Kacyvova společnost založila svoji americkou pobočku. O dva týdny později Prevezon Holding Ltd podepsala smlouvu na byt v ulici Pine Street na Manhattanu v hodnotě 829 tisíc dolarů (16 600 000 korun) a další smlouvu na druhý byt ve stejné budově za 1,2 milionu dolarů (24 miliónů korun). Alexander Litvak, tehdejší ředitel Prevezonu, podepsal obě listiny. O tom, jak jsou luxusní budovy podobné jako 20 Pine Street na Manhattanu využívány k praní peněz, jsme psali v článku <a href="https://www.icij.org/offshore/hidden-plain-sight-new-york-just-another-island-haven">zde</a>.</p>
<p>Kacyvova společnost tyto domy stále vlastní. Denis Kacyv ale popřel jakoukoliv účast v celé kauze s tím, že jen pomáhal panu Petrovovi a panu Kimovi. Kacyv o nich pouze uvedl, že záhadný pan Petrov je přítelem ředitele Prevezonu Timofeje Krita; o panu Kimovi neuvedl žádné bližší podrobnosti. Kacyv tak jakoukoliv účast na podvodném schématu popřel a prostřednictvím britské PR agentury Wellington International nám sdělil následující:</p>
<blockquote>
<p>„Peníze pocházejí z obchodu mezi majitelem Prevezonu Timofejem Kritem a jeho přítelem, panem Petrovem. V lednu roku 2008 se tito dva muži dohodli na rozvoji podnikání založeném na investicích a spravování majetku. Podle smlouvy měl pan Petrov převést peníze za tímto účelem na Prevezon. Společnosti Bunicon a Elenast jsou ve smlouvě uvedeny, jelikož pan Petro očekával, že jejich prostřednictvím bude splacen dluh třetí strany, pana Kima. Tyto splátky byly provedeny 5. a 13. února roku 2008.“</p>
</blockquote>
<p>Denyse Kacyva jsem zeptali na kontaktní údaje a celá jména pánů Petrova a Kima, ale Kacyv je nikdy neposkytl. Ani pan Kim, ani pan Petrov nejsou uvedeni v žádném z moldavských bankovních záznamů a ani se nám je nepodařilo identifikovat v obchodních strukturách firem kolem Denise Kacyva.</p>
<p>Wellington International doplnila, že se Kacyv stal akcionářem Prevezonu po uzavření smlouvy s Timofejem Kritem. Tehdy dvaadvacetiletý Krit byl v době převodu peněz z moldavských společností jediným akcionářem Prevezonu.</p>
<p>Jako tým novinářů jsme dopátrali zhruba pětinu peněz, které zmizely v kauze Hermitage Capital a Sergeje Magnitského. Stovky milionů dolarů jsou stále nezvěstné a dopátrat je bude extrémně náročné. Informace o nich leží v bankovních záznamech, které jsou zapečetěny bankovním tajemstvím a na své detailní prověření zatím stále čekají.</p>
<p><em>Autor textu: OCCRP, Novaya Gazeta, Barron´s</em></p>
</div><!-- .read-more-sc__content END -->    <style type="text/css">

        @import url('https://fonts.googleapis.com/css?family=Bebas+Neue&display=swap');
        @import url('https://fonts.googleapis.com/css?family=Roboto:300,400,500,700,900&display=swap');

        .read-more-sc {
            width: 100%;
            background: #fcc601;
            text-align: center;
            display: flex;
            flex-direction: column;
            padding: 50px;
            position: relative;
            box-shadow: 0 -100px 100px 0 #fff;
        }

        .read-more-sc h2 {
            color: black;
            font-family: 'Bebas Neue', serif;
            font-weight: 500;
            text-transform: uppercase;
            margin-bottom: 50px;
            font-size: 50px;
            line-height: 1;
        }

        .read-more-sc p {
            color: black;
            font-family: 'Roboto', serif;
            text-transform: uppercase;
            font-size: 18px;
            line-height: 1;
            padding: 0;
        }
        .read-more-sc__buttons {
            display: flex;
            justify-content: center;
            align-items: center;
            margin-top: 50px;
            flex-direction: column;
        }

        @media screen and (min-width: 782px) {
            .read-more-sc__buttons {
                flex-direction: row;
            }

            .read-more-sc__btn {
                margin: 0 20px;
            }
        }

        .read-more-sc__btn {
            padding: 10px 15px;
            display: flex;
            align-items: center;
            border-radius: 5px;
            transition: all 0.5s;
            border: 0;
            font-family: 'Roboto', serif !important;
            text-transform: uppercase;
            margin: 10px 20px;
        }

        .read-more-sc__btn--donate {
            background: #000;
            color: white;
        }

        .read-more-sc__btn--donate:hover {
            color: #fcc601;
        }

        .read-more-sc__btn--continue {
            background: #e3e3e3;
            color: black;
        }
    </style>
    <script>
        document.querySelector( '.read-more-sc__btn--continue' ).addEventListener( 'click', function( e ) {
            e.preventDefault();
            document.querySelector( '.read-more-sc' ).style.display = 'none';
            document.querySelector( '.read-more-sc__content' ).style.height = 'auto';
        });
    </script>
    <p>The post <a href="https://www.investigace.cz/kde-skoncily-mangnitskeho-penize/">Kde skončily Magnitského peníze?</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
