Spousta lidí si myslí, že když v Česku nevybuchují auta, nestřílí se během dne na ulici a ve Vltavě neplavou mrtvoly, balkánský organizovaný zločin se nás netýká. Opak je ale pravdou. „Neexistuje zločinecká skupina z Balkánu bez vazeb na Česko,“ osvětlil pro investigaci.cz srbský investigativní novinář a odborník na balkánské mafie Stevan Dojčinovič. 

Ilegální drogovou burzou v Miláně, kde se určují ceny kokainu, heroinu, metamfetaminu a dalších narkotik určených pro Evropu, ovládal kolem roku 2003 přes své spolupracovníky Černohorec se slovenským pasem Darko Šarič. Hovoří se o něm jako o jednom z největších balkánských narkobaronů posledních dvaceti let. On i jeho bratr měli v Česku firmy.

Přímo v Praze se 8. listopadu 2017 sešli v malebné hospodě Zlatý klas dva muži, kteří klidně mohli být jen starými přáteli. Branislav Cvijović přijel za Branislavem Bikićem, žijícím v českém hlavním městě již dlouhou dobu. Jenže důvod návštěvy nebyl rázu přátelského, jako spíš obchodního – kšeftování s kokainem. Oba byli nějakým způsobem spojeni s Grupo America – jednou z nejdůležitějších balkánských organizovaných zločineckých skupin působících po celém světě. Schůzky se zúčastnil i Josip Capik, který se tenkrát vrátil z Nizozemska, kam jel vyzvednout osm kilogramů kokainu. Zásilka sestávala ze dvou igelitových tašek zabalených v papíru. Kokain už byl trochu naředěný, policie jeho čistotu stanovila na 75 procent.

Na sklonku roku 2018 zadržela speciální jednotka české policie Slobodana Kašćelana. Šlo o mezinárodně hledaného zločince, na nějž vydal zatykač Interpol. Kašćelan je vůdce jednoho z nejdůležitějších balkánských mafiánských klanů, jenž do Evropy dováží kokain ve velkém a svých nepřátel se zbavuje vraždami. V Česku byl Kašćelan zatčen v bytě v centru Prahy. Svůj pobyt v hlavním městě vysvětloval u soudu nutností podstoupit zde chirurgický zákrok.

Ve čtvrtek 1. srpna 2019 provedla policie v několika zemích světa koordinovaný zásah, po němž skončilo v poutech šestnáct lidí. Jedenáct z nich policisté dopadli v Asii a v Evropě. Mezi nimi byli i dva čeští piloti, kteří převáželi kokain z jihoamerické Uruguaye do Švýcarska. Jednoho zadrželi přímo ve Švýcarsku, druhého u něj doma v Česku.

V proslulém karlovarském Grandhotelu Pupp najde návštěvník luxusní zlatnictví. Provozuje ho společnost Europlan Invest a jako odpovědný vedoucí je uveden jistý Kole Jakupi. Návštěvníka by možná překvapilo, že vedoucí prodejny dostal svého času třináct let vězení za (neúspěšnou) přípravu vraždy.

To hledaný kosovský zločinec Ismet Osmani, známější jako Curi, byl srbskou a německou tajnou službou prohlášen za extrémně nebezpečného obchodníka s drogami. V Kosovu jej obvinili z lichvy a vydírání, avšak v brněnském Jundrově se cítil dostatečně bezpečně – jméno měl na schránce i na zvonku.

Citovaná jména představují skutečně pouze krátký výčet toho, jak se od devadesátých let v Česku usazuje a rozmáhá balkánská mafie a jak tu podniká. Podle reportu Světové iniciativy proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (Global Initiative Against Transnational Organized Crime) začala být tato část jihovýchodní Evropy tamním gangům malá, a tak expandovaly do světa. Jedním z klíčových působišť balkánských gangsterů je podle této zprávy Česká republika.

Zrod balkánských kartelů

Na začátku balkánského organizovaného zločinu stáli Srbové a Černohorci, kteří si po druhé světové válce vybudovali síť vazeb a kontaktů po celém světě. Spousta z nich byli nacionalisté, a proto museli z Jugoslávie utéct před vítěznými komunisty. „Takto se do různých částí světa dostaly i velmi radikální nacionalistické skupiny, jež se snažily komunistickému režimu nějak škodit – například plánovaly bombové atentáty na jugoslávské ambasády, nebo se dokonce pokusily unést letadlo. Komunisté se proto rozhodli bránit a vyslali po stopách těchto radikálů osoby, jejichž cílem byla jejich likvidace,“ vysvětluje Stevan Dojčinovič.

Úkladné vraždy ale nemohl vykonat samotný stát – tehdejší jugoslávská vláda si nemohla dovolit poslat do zahraničí tajné služby, aby zlikvidovaly exilovou opozici. Proto se přibližně v šedesátých letech rozhodla obrátit na zločince. Jako odměnu jim stát nabídl ochranu a finanční provizi. Tento přístup se však záhy ukázal být dost komplikovaný. Zhruba do osmdesátých let totiž organizovaný zločin nebyl v jugoslávském komunistickém policejním státě etablovaný. Na vražedné mise do zahraničí tak byli vysíláni například zloději, kteří se zabíjením neměli sebemenší zkušenosti, což se ukázalo jako kontraproduktivní. Tito námezdní zabijáci neuměli naplánovat a vykonat profesionálně dokonalé odstranění nepohodlné osoby. Zbytečně páchali brutální zločiny, čímž přitahovali nechtěnou pozornost nejen zahraniční veřejnosti a policie, ale i médií.

„Jugoslávské tajné služby se proto rozhodly tyto zabijáky trénovat, vyškolit je k jemnějším způsobům likvidace člověka. Z archivů nelze přesně vyčíst, kdy to probíhalo, podle všeho se tento proces odehrával někdy mezi šedesátými a osmdesátými léty. Najatí zločinci se postupně začali učit, jak zabíjet efektivně, nepřitahovat pozornost, jak sledovat své oběti, a jak se naopak vyhnout tomu, aby kdokoli sledoval je. S touto zkušeností pak na konci osmdesátých let ovládli srbští zločinci nejdůležitější evropská města, například Amsterdam či velká německá nebo švédská města. Byli vycvičení lépe než místní gangy a zároveň za nimi pořád stál stát, který je vybavoval falešnými pasy, mohli bez problémů cestovat,“ vysvětluje Dojčinovič.

Když pak v devadesátých letech srbská mafie opanovala další evropská města, vznikl balkánský organizovaný zločin v podobě, jakou známe dodnes. Navíc zůstalo i propojení na srbské tajné služby. Právě to dělá zejména srbskou mafii tak silnou – nadále za ní totiž stojí stát.

Státní pašování cigaret

První mafiánské síťě vybudovali tehdejší Jugoslávci na obchodu s cigaretami. Titova vláda se dohodla s italskou mafií, že do Itálie bude pašovat cigarety – tedy dodávat je bez placení daní. „Je to první případ, kdy naše vláda spolupracovala s mafií. Jen to tenkrát byli Italové, protože na Balkáně ještě mafie neexistovaly,“ dodává Dojčinovič.

Grupo America

Balkánci posléze využili tyto kontakty a trasy k pašování daleko ziskovějšího kokainu z Jižní Ameriky, a na scéně se tak objevil kartel jménem Grupo America. Jeho šéfové v New Yorku spolupracovali s Johnem Gottim, mafiánem známým svým působením v popkultuře. Mimochodem o Gottim byl natočen stejnojmenný hollywoodský film s Johnem Travoltou. Kartel Grupo America se rychle naučil mezinárodnímu obchodu s kokainem, který tato balkánská skupina řídila z New Yorku. Postupně si vytvořili téměř monopol na dovoz kokainu do Evropy. Jejich vůdce Mileta Miljanić byl v USA zatčen FBI i díky práci reportérů investigace.cz, která je citována v obžalobě. Synovec Milety Miljaniče mimo jiné země žije i na Slovensku, v Česku si členové Grupo America přeprodávají kokain po kilogramech.

Darko Šarić

Z Grupo America vzešel asi nejznámější balkánský narkobaron Darko Šarić. Ten se od skupiny odrodil a začal pašovat drogy na vlastní pěst. Jak už bylo řečeno, časem ovládl nejen milánskou drogovou burzu a nastavil spolupráci s italskou mafií na dovoz kokainu, a nespolupracoval s nikým, kdo nebyl schopný odebírat minimálně 50 kilogramů kokainu týdně.

V lednu roku 1998 Darko Šarić založil společně s několika dalšími občany tehdejší Jugoslávie firmu Solimba Z. M. na pražské adrese Táborská 22. Jednatelkou společnosti se stala Milka Štěpánková, která, jak řekla reportérům investigace.cz, utekla do Česka před jugoslávskou válkou.

„Ty dokumenty přinesl můj manžel Zoran. Já jsem je podepsala a na nic se neptala. Byli to moji krajané a potřebovali pomoc. A navíc jsem se bála manžela. Bil mě,“ vysvětlila Štěpánková pro investigaci.cz v roce 2016 okolnosti založení pražské firmy jednoho z největších balkánských narkobaronů.

Podle svých dalších slov netušila, že Darko Šarič byl drogový magnát.

„Znala jsem ho ještě z Pljevje, oba jsme se tam narodili. Vždycky na mě působil jako takový hodný kluk, možná trochu buran. Nikdy bych neřekla, že by měl mozek a konexe na to dělat do drog,“ tvrdí Milka Štěpánková. Jak sama dodává, potkala ho v Praze jen jednou, v roce 1993, kdy přijel podepsat nějaké dokumenty. „Od té doby jsem ho neviděla. Podíl ve firmě tady měl jen proto, aby získal papíry. Co já vím, tak chtěl dostat trvalý pobyt v polovině evropských zemí. Mířil hlavně na Západ.“

Solimba Z. M. byla od začátku jen skořápkovou firmou a nikdy nepodala žádné daňové přiznání. To potvrdila i Milka Štěpánková: „Musela bych o tom vědět, musela bych to podepsat. A nic takového se nikdy nestalo.“

Jak investigaci.cz sdělilo slovenské ministerstvo vnitra, Darko Šarić obdržel v roce 2005 na Slovensku dokonce občanství, a to na základě fingované svatby s Veronikou Poláčikovou. O rozvod požádal jen několik týdnů po uznání občanství. Coby trvalou adresu měl uveden byt Dragoslava Kosmajca, pravděpodobného zakladatele takzvané Balkánské cesty – trasy, kterou přes Balkán putují drogy do Evropy. Kosmajca získal slovenské občanství již v roce 2004.

Přečtěte si

Balkánští narkobaroni v Praze – Život a dílo Darko Šariće

V Česku měl firmu i šéf italské buňky Šarićova impéria Boško Nedić. Pro Šariće koordinoval velkoobchodní dodávky kokainu italským a albánským mafiím, jež se staraly o jeho další distribuci a prodej. V pondělí 19. ledna 2009 Boško Nedić naložil kokain do dodávky a společně se spolehlivými kurýry poslal zásilku ze skladiště v toskánské Tirrenii svým obchodním partnerům v Albánii. Dodávka však nikdy nedorazila. Byla zastavena italskou policií a následoval zátah v tirrénské vile pronajaté na jméno Jan Prosek, kde se našlo dalších 266 kilogramů kokainu. Jednalo se však už jen o zbytek z mnohem větší dodávky. Policie zatkla řidiče, avšak Boška Nediće nechala uprchnout s tím, že ji dovede k šéfům balkánského kartelu. Byl to risk, který se nevyplatil. Boško Nedić zmizel.

O tom, co Nedić od roku 2009 dělal, se toho moc neví. Jedno z mála bílých míst vyplňuje český obchodní rejstřík: půl roku po zmizení, 11. června 2009, si Nedić kupuje poloviční podíl ve firmě MAN – CO, která sídlí v Praze na Evropské ulici 550/28, v budově, jež patří ČVUT. Tato firma ale v Česku oficiálně nikdy nevyvíjela žádnou aktivitu a rovněž nikdy neplatila žádné daně.

Nedić před zatčením italskou policií uprchl do Jižní Ameriky, kde se v současné době skrývá. Jako spolupodílník je ve firmě uveden Vitomir Bajić, další ze Šarićova gangu. Podle vyšetřovatelů měl na starosti nájemné vraždy. Byl zatčen v Černé Hoře a eskortován do vězení v Itálii, kde v roce 2010 spáchal sebevraždu.

Přečtěte si

Záhadná mrtvola z Paraguaye zřejmě patřila srbskému mafiánovi

Superkartel aneb Titův kartel

Dnes je jedním z nejmocnějších balkánských kartelů takzvaný Titův kartel, v Latinské Americe jednoduše přezdívaný Cartel de Los Balkanes (Balkánský kartel), v Severní Americe a Evropě nepřesně nazývaný Superkartel, neboť v zájmu logistických potřeb obchodu s kokainem se spojilo několik kartelů. Šéfem je Edin Gačanin, narkobaron pocházející z Bosny, který se ale časem usadil v Dubaji a v současnosti dominuje nákupu a pašování peruánského kokainu.

Balkánská cesta i balkánská pračka

Přes Česko vede takzvaná „Balkánská drogová cesta“, tedy jeden z hlavních proudů, kudy se do Evropy dostávají drogy jako kokain nebo heroin. Poslední dobou je ale využívána i k pašování lidí kvůli nucené práci či prostituci nebo migrantů ze zemí postižených válečnými konflikty.

Výše zmíněné informace ale zdaleka nepředstavují kompletní výčet toho, proč si balkánští mafiáni Česko oblíbili. Jak uvádí zpráva Světové iniciativy proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, balkánské drogové klany využívají Česko i kvůli legalizací výnosů z trestné činnosti a k další finanční kriminalitě.

Česko je pro zločince z bývalé Jugoslávie či současné Albánie hodlající proprat své peníze z prodeje drog lákavé hned z několika důvodů – daří se tu korupci, až do nedávna tady nebyl nijak regulovaný hazard a velmi snadno si zde lze otevřít firmu a založit účet na jméno někoho jiného.

Proč tedy balkánský organizovaný zločin není v Česku víc vidět? „Máme na to v Srbsku takové přísloví – nechodíš na záchod tam, kde jíš. Pravděpodobně právě proto se v Praze schovávají, chtějí být neviditelní. Proč by si to kazili zločiny, které budou přitahovat pozornost? Kdyby ale šlo do tuhého, jsou schopni všeho. Poslední dobou vidíme vraždy, jež mají na svědomí například černohorské mafie, ve Španělsku, Řecku, Německu nebo Nizozemí,“ vysvětluje Stevan Dojčinović.

The post MAFIE: 1. díl – Balkánské mafie v Česku appeared first on investigace.cz.

Všem čtenářům přejeme hezký nadcházející víkend! Páteční výběr článků tentokrát zahrnuje zprávu o černohorském drogovém bossovi Darku Šarićovi nebo investigaci filmařských plánů ukrajinského dokumentaristy Igora Lopatonoka. Zmiňujeme také nový článek z polského webu frontstory.pl, týkající se odsouzeného kněze. V Evropě se stále řeší problémy se zneužíváním spywaru a Rada Evropy chce, aby se touto situací zabývaly samotné unijní státy.

Srbská policie identifikovala dva státní představitele, kteří měli pomáhat drogovému bossovi Darku Šarićovi. Ten si objednal vraždy svých zločineckých konkurentů na Korfu a v Athénách. S Šarićem údajně spolupracoval bývalý ministr policie Nebojša Stefanović i šéf srbské tajné služby BIA Marko Parezanović. Podle policejního dokumentu souvisejícího s Šarićovým případem však oba jmenované státní zástupce pro organizovaný zločin nestíhal. O celém případu psali novináři ze srbského nezávislého webu KRIK a články o kauze najdete také na webu investigace.cz, protože aktivity tohoto mafiána zahrnují i Česko.

Přečtěte si

Balkánští narkobaroni v Praze – Život a dílo Darko Šariće

Ukrajinský oligarcha Viktor Medvedčuk nejspíš finančně přispěl na jeden z kontroverzních filmů dokumentaristy Igora Lopatonoka, v němž také figuroval. Odhalily to uniklé e-maily. Lopatonokovým snímkům o Ukrajině se vyčítá, že jsou prokremelskou propagandou. Kontroverzních projektů ale tento ukrajinský dokumentarista a filmový producent do budoucna chystal víc, což zjistili novináři z OCCRP a webu vlast.kz. Lopatonok chtěl natočit filmy, které měly zlepšit pověst vůdců Běloruska, Ázerbájdžánu a dalších autoritářských zemí. Na projektu se měl podílet i americký režisér Oliver Stone. Ani jeden takový snímek ale nakonec nevznikl.

Once upon a time, Hollywood director Oliver Stone struck up a partnership with U.S. filmmaker Igor Lopatonok.

The duo worked together on 2 pro-Kremlin documentaries and a fawning series on a Kazakh leader.

Leaked emails show Lopatonok had more in store⬇️https://t.co/0tQyCQAQKv

— Organized Crime and Corruption Reporting Project (@OCCRP) March 5, 2024

Litevský kněz obviněný z držení dětské pornografie se v tichosti přesunul do Polska, kde byl nadále v kontaktu s dětmi. Úřady v Litvě v roce 2018 obvinily kněze Slawomira B. z přechovávání dětské pornografie. Muž však následně začal pracovat na severu Polska jako kaplan v katolickém sdružení, o čemž informoval web frontstory.pl spolu s litevským deníkem Redakcija. Církevní úřady prohlašují, že muž byl „potrestán“, kněz však nadále zůstává v kontaktu s dětmi. Podle novinářů ale polský správní orgán katolické církve o případu věděl. Nejde přitom o první podobnou kauzu – už loni v únoru novináři informovali o dvou polských duchovních, jež za stejný delikt potrestali v Dánsku a následně je poslali do Polska.

https://twitter.com/panyiszabolcs/status/1764610853381313005

Izraelská ofenzíva v Rafáhu by měla katastrofální humanitární důsledky, varuje uniklá americká diplomatická depeše. Zpráva Úřadu pro humanitární pomoc při americké Agentuře pro mezinárodní rozvoj (USAID), zaslaná z amerického velvyslanectví v Izraeli, zhodnocuje situaci ve městě Rafáh na jihu palestinského Pásma Gazy. Depeše důrazně varuje před následky, které by měla izraelská pozemní invaze do Rafáhu, kde se ukrývá asi 1,5 milionů Palestinců. „Případná eskalace vojenských operací v rámci guvernorátu Rafáh na jihu Gazy by mohla mít katastrofální humanitární důsledky, včetně masových civilních obětí, rozsáhlého vysídlení obyvatelstva a zhroucení stávající humanitární reakce, varoval tým USAID,“ stojí v telegramu. O situaci v Rafáhu, kde je také hraniční přechod, informovala investigace.cz v únoru.

Přečtěte si

„Odejít může jen ten, kdo má peníze.“ Lidé z Gazy platí tisíce dolarů za útěk přes Egypt

Rada Evropy řeší nezákonné nasazování spywaru proti novinářům. Evropské státy musí zastavit „nezákonné nasazování“ špionážního softwaru proti novinářům, zdůrazňuje zpráva, kterou zveřejnila platforma Rady Evropy pro bezpečnost novinářů. Unijní země mají vybudovat účinné mechanismy, jež by žurnalisty chránily před spywarem. Zpráva zmínila i to, že špionážní software byl použit k útoku na novináře v Ázerbájdžánu, Francii, Řecku, Maďarsku, Španělsku, Turecku a Spojeném království.

Zneužití spywaru se řeší také v Polsku, kde špionážní software Pegasus v tomto směru zneužívala předchozí vláda. V zemi proto vznikla parlamentní vyšetřovací komise, která má používání spywaru objasnit, zejména v případech, kdy byl nástroj zneužit proti představitelům opozice.

Spojené státy americké mezitím na začátku března uvalily sankce na několik dodavatelů spywaru a obvinily je z toho, že pomáhali represivním vládám špehovat americké úředníky, novináře či aktivisty. Americké ministerstvo financí uvedlo, že se zaměřilo především na konsorcium společností známé jako Intellexa, jehož činnost představuje „kontrašpionážní hrozbu pro vládu USA“ a které „umožnilo porušování lidských práv po celém světě“. Na sankčním seznamu je izraelský podnikatel Tal Dilian a právnička Sara Hamou, kteří za Intellexou stojí. O napojení Intellexy na Česko psala investigace.cz v únoru.

The post #zesvěta: Srbský případ drogového bosse. Projekty kontroverzního dokumentaristy. Kauza litevského kněze. Varování před tragédií v Rafáhu appeared first on investigace.cz.

Právě probíhající soudní proces s jedním z největších narkobaronů posledních dvaceti let Darkem Šarićem ukazuje, že o svoji moc nepřišel ani ve vězení. Z vazby, kde tráví už několikátý rok pro podezření z praní peněz a obchodu s kokainem, údajně plánoval vraždu svědka. V Česku měl tento Černohorec firmu, na Slovensku zase manželku. Soudní proces s Darkem Šarićem sledují kolegové ze srbského investigativního média KRIK.rs.

Na evropské drogové scéně se v roce 2007 začal objevovat kokain od nového dodavatele. Drogy byly baleny asi po kilogramových dávkách do dětských balónků. Za dodávkami stál balkánský kartel, jenž narkotika vozil do Evropy z Jižní Ameriky a přeprodával je italské mafii. Tato zločinecká organizace postupně ovládla trh s kokainem.

Kartelu velel Darko Šarić, rodák z černohorského města Pljevlja. V 90. letech páchal drobné zločiny, obvinili ho z nelegálního držení zbraní nebo z vloupání. Časem ale získal padělané dokumenty, díky nimž mohl cestovat, a také známosti mezi srbskými a černohorskými podnikateli a úředníky. V průběhu let se Šarić stal hlavou pašerácké sítě, která byla hlavním dodavatelem kokainu do západní Evropy. V roce 2015 nakonec přece jen skončil před soudem, a to hned kvůli několika obviněním. Na rozsudek však stále čeká.

Balkánská stopa v Česku

Narkobaron Šarić vlastnil několik pasů včetně slovenského. Na Slovensku získal v roce 2005 občanství díky sňatku s Veronikou Poláčikovou. Pár týdnů po nabytí pasu se ovšem dal rozvést. Tím jeho napojení na střední Evropu ale nekončí. Šarić totiž založil několik firem i v Česku.

V lednu 1998 vznikla firma Solimba Z. M., kterou Šarić vlastnil společně s dalšími lidmi z bývalé Jugoslávie. Společnost měla sídlo v Táborské ulici 22 v Praze. Jednatelkou byla Milka Štěpánková. Podle ní měl mafián podíl ve firmě jen proto, aby získal doklady k pobytu. „Co já vím, tak chtěl dostat trvalý pobyt v půlce Evropy. Mířil hlavně na Západ.“ Tato skořápková firma nikdy nepodala žádné daňové přiznání. Šarićův bratr Arso míval v Česku zase firmu TIM Trade s adresou v Modřanech.

Praha se pro balkánské mafiány stala oblíbenou evropskou metropolí a postupně tu působilo nejméně šest skupin těchto zločinců. Česko pašerákům vyhovovalo, protože tu mohli snadno získat povolení k pobytu a založit obchodní společnosti, kde nemuseli vykazovat žádnou skutečnou obchodní činnost. Takové firmy pak byly jen zástěrkou či adresou, kam mohlo být dodáno zboží.

Přečtěte si

Stevan Dojčinović: Neexistuje zločinecká skupina z Balkánu bez vazeb na Česko

„Žijí tu nebo přijíždějí do Prahy, aby dělali obchody nebo sledovali pohyb dodávek naložených jejich drogami po Evropě. Jestli jsou jejich oficiální firmy spící nebo ne, na tom zase tak často nezáleží,“ řekl policista z Generálního ředitelství cel investigaci.cz v roce 2016.

Česká republika byla a je pro balkánské zločince důležitým logistickým centrem. Vozí tudy drogy na západ a sever Evropy a ve skořápkových firmách tu perou špinavé peníze.

Podle novináře Stevana Dojčinoviće z KRIK mají balkánští zločinci rádi Česko i díky jeho geografické poloze. Snadno se mohou dostat do ostatních evropských zemí, hlavně do Rakouska a Německa. Mají také pocit, že tu zapadnou a jsou nenápadnější. Podle Dojčinoviće neexistuje zločinecká skupina z Balkánu, která by neměla vazby na Česko.

Operace Balkánský válečník

U argentinského pobřeží se v roce 2009 odehrála důležitá akce amerického Úřadu pro boj proti drogám (DEA), Srbské zpravodajské služby (BIA) a uruguayských a argentinských policistů. Zátah přezdívaný Balkánský válečník mířil na jachtu Maui, jež měla převážet obrovské množství kokainu. Našly se v ní dvě tuny této drogy. Úřady následně zatkly stovky členů balkánské mafie, Darko Šarić ale utekl.

O rok později Srbsko vydalo na tohoto narkobarona mezinárodní zatykač kvůli pašování kokainu a praní špinavých peněz. Zločinec se skrýval pět let neznámo kde. V březnu 2014 se však Šarić nečekaně a zcela dobrovolně vydal úřadům údajně poté, co zjistil, že byl v Latinské Americe vystopován. Chtěl prý zabránit násilí, které by jeho zatčení doprovázelo.

Přečtěte si

Záhadná mrtvola z Paraguaye zřejmě patřila srbskému mafiánovi

Srbský soud vinil Šariće z toho, že byl hlavou balkánského pašeráckého kartelu, Černohorec ale veškeré spojení s kokainem popřel. V roce 2015 ho odsoudili na 20 let vězení za to, že pašoval 5,7 tun kokainu a vypral více než 20 milionů eur. Šarić se však odvolal a srbský soud v roce 2018 vynesl rozhodnutí o trestu 15 let vězení. Narkobaron se znovu odvolal. V létě 2021 Nejvyšší kasační soud konečný verdikt nad Šarićem zrušil a vrátil případ k odvolacímu soudu.

Letos v dubnu narkobarona znovu zatkli. Tentokrát mimo jiné i kvůli podezření, že zosnoval vraždu svého spolupracovníka Milana Milovace, jenž pro něj zařizoval drogové obchody v Ekvádoru. Měl také plánovat likvidaci nepohodlného svědka Nebojši Joksoviće.

Zrada od kamaráda

Jak vyplývá z dokumentů, které nedávno získali kolegové ze srbské organizace KRIK, na skutečnosti, že byl Šarić obviněn z pašování drog, má výrazný podíl právě Nebojša Joksović, jeho bývalý dlouholetý přítel, jenž se rozhodl proti narkobaronovi vypovídat a stal se tak klíčovým svědkem. Úřadům prozradil, že ho Šarić požádal, aby najal někoho, kdo by získal kokain ukrytý v jednom z bytů pronajatých skupinou v Itálii.

Byl to tak první svědek, který o Šarićově obchodování s drogami promluvil. Právě proto je Joksovićovo svědectví pro celý proces důležité. Šarić a jeho právníci se ho dlouho snažili zdiskreditovat a zpochybnit jeho výpovědi například tvrzením o tom, že si pořídil velký majetek za Šarićovy peníze. Joksović vlastnil třeba tiskárnu nebo kavárnu a další nemovitosti.

Na druhou stranu měl nejspíš několik motivací, proč proti svému příteli vypovídat. Prý ho někteří ze Šarićových mužů zradili. Samotnému Šarićovi měl pak za zlé i to, že v roce 2009 při akci Balkánský válečník utekl, kdežto Joksović byl zatčen a putoval do vězení, kde si prošel peklem. Podíl na tom ale měli právě Šarićovi lidé.

Darko Šarić se podle nového vyšetřování několikrát pokoušel svého bývalého přítele zbavit. Jeho vraždu naposledy objednával v březnu 2020. Joksović přesto vyvázl, byť už byly připravené peníze, najatí vrazi i nachystané zbraně. Proč k vraždě nakonec nedošlo, není z vyšetřování jasné.

Od momentu, kdy Joksović vypovídal proti Šarićovi, zločinci několikrát zaútočili na jeho majetek — do jeho kavárny někdo hodil bombu, neznámí pachatelé mu zapálili dům. Spekuluje se o tom, že Šarić stojí i za smrtí jeho příbuzného, Radojici Joksoviće.

Šarićova skupina také neúspěšně zkoušela Joksoviće falešně obvinit z toho, že nechal explodovat auto svého bývalého obchodního partnera Gorana Nikolaševiće, s nímž měl neshody.

Joksovićovo svědectví je jedním z důvodů, proč byl Šarić odsouzen k 15 letům vězení.

Přečtěte si

Balkánští narkobaroni v Praze: Anulace rozsudku pro Darka Šariće

Vražda v Ekvádoru

Od dubna 2022 je Šarić navíc vyšetřován kvůli podezření, že stojí za likvidací svého bývalého spolupracovníka a přítele Milana Milovace. Ten byl zabit před dvěma lety v Ekvádoru, kde se schovával před srbskou justicí kvůli pašování drog.

Dalším podezřelým je v tomto případě i Šarićův zločinecký spolupracovník Petar Ćosić. Podle zpráv, jež unikly ze šifrované komunikační sítě Sky, přes kterou měli oba muži komunikovat, to vypadalo, že vraždu Milovace navrhoval hlavně Ćosić a horlivě přesvědčoval Šariće, aby ji schválil a nechal provést najatými vrahy.

Oba mafiáni se báli toho, že se Milovac v Ekvádoru příliš sblížil se Šarićovým dodavatelem kokainu a že díky tomu převezme obchod s pašováním drog a vyřadí je ze hry. Milovac se schovával v Jižní Americe před zákonem a údajně byl naštvaný na Šariće, že ho nechal v Ekvádoru. Začal hodně pít a narkobaron k němu ztratil důvěru.

Na konci roku 2020 měl Šarić najmout gang, který by Milovace zabil. V té době si odpykával trest ve vězení a vraždu měl zosnovat přes telefon.

Vrazi nakonec Milovace sice postřelili, útok však přežil a v nemocnici se zotavoval pod policejní ochranou. Po propuštění z nemocniční péče ale na následky zranění náhle zemřel.

Šarićův právník tvrdí, že vyšetřování pokusu o vraždu doprovází řada nesrovnalostí a nejsou tu žádné jasné důkazy o tom, že by obviněný Balkánec skutečně z vězení ohledně vraždy Milovace posílal zprávy členům gangu.

Mafiánská síť

Oba případy spojuje právě paralelní síť Sky, která poskytuje uživatelům bezpečnou šifrovanou komunikaci. Šarić měl prostřednictvím této sítě komunikovat se svými pohůnky, když chystal jak vraždu Milovace, tak i likvidaci Joksoviće.

Podle obžaloby používal mafián po svém zatčení až sedm různých mobilních telefonů, ty se však u něj při prohlídce cely nenašly. Srbská prokuratura se přesto domnívá, že například telefony, z nichž chodily zprávy ohledně vraždy Milovace, byly Šarićovy.

Zprávy z aplikace Sky, které slouží jako klíčové důkazy, přišly od francouzské prokuratury, jež rozšifrovala komunikaci mezi uživateli této aplikace. To ale nahrává obhajobě Šariće.

„Je normální a pro někoho přijatelné, že jakákoli cizí země může odposlouchávat kteréhokoli srbského občana?“ vyjádřil se jeho právník Dalibor Katančević. Podle něj státní zástupce navíc nemůže prokázat, že Šarić skutečně aplikaci Sky používal, není totiž navázána na telefonní číslo ani na jiné identifikační údaje. Usvědčit obávaného narkobarona z jeho zločinů zkrátka nebude jednoduché.

Autoři textů: Stevan Dojčinović, Bojana Jovanović, Ana Adžić (KRIK); autorka české verze: Mahulena Kopecká

Zdroj úvodní grafiky: KRIK

Tento text vznikl díky podpoře čtenářů, jako jste vy. Pokud můžete, podpořte naši práci.

 

The post Balkánský narkobaron Šarić plánoval z vazby vraždy. V Česku měl firmu, na Slovensku manželku appeared first on investigace.cz.

V 90. letech ovládl Evropu srbský organizovaný zločin, který se i díky vládní podpoře a konexím po celém světě stal jedním z globálně nejvýznamnějších. Šéfredaktor srbského média KRIK a regionální editor nadnárodní novinářské sítě Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP) Stevan Dojčinović vysvětluje, jak se balkánští mafiáni dostali k moci, proč je tak těžké předat je spravedlnosti a z čeho pramení jejich láska k Praze.

Jak je balkánský organizovaný zločin propojený s Českem a Slovenskem?

Obě země jsou pro balkánské gangy velmi důležité, Česká republika o něco více než Slovensko. Je to tak už po několik desetiletí, řekl bych, že od pádu komunismu. Jedním z důvodů, proč začala balkánská mafie na tomto území působit, je prodej drog, což ovšem dělají i například v Německu.

Česko je ale současně důležité i svou polohou, snadno se z něj dostanete do ostatních evropských zemí – pro balkánské gangy je v tomto směru zvláště důležité Rakousko a Německo. Zároveň mají zločinci pocit, že do Česka nějak zapadnou, jsou tam nenápadnější než ve zmíněných německy mluvících zemích. Existují i případy, kdy se v Česku ukrývali – například v Praze byl nedávno dopaden Slobodan Kašćelan, druhý nejdůležitější muž Kašćelanského klanu. V 90. letech bylo také jednoduché získat v Česku nejrůznější povolení – třeba založit společnost, obdržet povolení k pobytu. Bylo to snazší než v jiných zemích. Proto se členové zločineckých gangů do země stěhovali, žili tam, zakládali firmy, používali falešné identity. O balkánském organizovaném zločinu jsem toho napsal hodně a přibližně v polovině případů tam bylo nějaké propojení s Českem. 

I poslední text z média KRIK měl nějaké napojení na Česko.

Ano, asi před týdnem jsme publikovali článek o jednom z vysoce postavených spolupracovníků srbského narkobarona Darka Šariće. Dostali jsme tip, že to byl on, jehož tělo našli policisté před deseti lety v Paraguayi. Porovnali jsme tedy fotografie, s velkou pravděpodobností se skutečně jednalo o toho samého člověka. Když jsme příběh zkoumali, také jsme narazili na českou stopu. V České republice provozoval nejen byznys s drogami, měl tam i své firmy. 

Kvůli tomu jsme vlastně začali spolupracovat, posílal jsi mi jména a já je prověřovala.

Říkal jsem si, že v tom, jak je Česko přitahuje, je nějaký vzorec. Proto jsem se podíval na všechny podobné české stopy od roku 2013, ať už to byly české společnosti, cesty do Česka a tak dále. Pak jsem ti je začal posílat, abys je ověřovala, a tímto způsobem jsme postupně dali dohromady docela dlouhý seznam jmen a společností. Takto vyšlo najevo, jak je Česká republika pro balkánské zločince důležitá, což platí pořád. Neexistuje zločinecká skupina z Balkánu, která nemá vazby na Česko. 

Přečtěte si

Záhadná mrtvola z Paraguaye zřejmě patřila srbskému mafiánovi

Na čem pracujete teď? Je tam také česká stopa?

Ano, pracujeme na případu vraždy v Černé Hoře, jedná se o nějaké vyřizování účtů mezi gangy. Získali jsme přístup ke zprávám, které si zločinci posílali. Plánovali mimo jiné vraždu jednoho gangstera, ty zprávy jsou obecně velmi zajímavé. V jedné z nich byla fotografie čokolády, na obrázku je nějaká historická budova a nápis Praha. 

Šlo o Prašnou bránu.

Z toho jsme usoudili, že jeden z těch dopisovatelů je zrovna v Praze. Možná bychom měli vyšetřit, odkud ta čokoláda pochází. Nicméně pointa spočívá v tom, že Praha nebo Česká republika se při naší práci vždycky nějakým způsobem objeví. Našli jsme nějaké propojení také s Brnem, které se ale často týká především Albánců. 

Proč tolik milují Prahu? Je to kvůli jazyku?

Ne, balkánští kriminálníci jsou v jazycích velmi dobří, naprosto běžně mluví alespoň pěti jazyky a v rámci Evropy se mohu pohybovat prakticky kdekoli. Ano, v Praze prodávají drogy, ovšem není to jediné místo. Jejich kriminální aktivity pokrývají celý kontinent. Myslím, že za oblibou Prahy opravdu stojí logistika, z hlediska dopravy je to prostě výhodné místo. Víme, že například rakouská policie začíná velmi dobře chápat, kde a jak balkánské gangy působí, a to jak ve Vídni, tak i v Německu. A Německo, jak už jsem říkal, je pro ně extrémně důležitý trh. Proto si myslím, že pro tyto gangy je výhodné být sice velmi blízko těchto zemí, ale přece jen z dosahu tamní policie. Další důvod je možná ten, že česká policie je nevyšetřuje tak efektivně jako ty ostatní evropské. 

Organizovaný zločin je v Praze v podstatě neviditelný, a město proto působí bezpečným dojmem. Proč se tady gangy nechovají násilně? Nevidíme žádné vraždy, na pražských ulicích neexplodují auta… 

Máme na to takové přísloví – nechodíš na záchod tam, kde jíš. Pravděpodobně je to právě proto, že se v Praze schovávají, chtějí být neviditelní. Proč by si to kazili zločiny, které budou přitahovat pozornost? Kdyby ale šlo do tuhého, jsou schopni všeho. Poslední dobou vidíme vraždy, jež mají na svědomí například černohorské mafie, ve Španělsku, Řecku, Německu nebo Nizozemí.

Balkánský organizovaný zločin provozuje jeden z největších obchodů s kokainem na světě. Jak tento byznys vznikl a vyvíjel se?

Když to vezmeme úplně od začátku, musíme se v první řadě zaměřit na Srby a Černohorce – což už teď neplatí, neboť s kokainem obchodují všechny balkánské gangy. Dnes jsou všichni zločinci, kteří s tímto obchodem začínali, buď mrtví, nebo velmi staří. Tito staří bossové budovali síť vazeb a kontaktů už od konce druhé světové války, kdy spousta lidí z Jugoslávie emigrovala do různých zemí Evropy i do Ameriky. Pokud to hodně zjednoduším, byli to většinou nacionalisté, kteří museli utéct před vítěznými komunisty. Takto se do různých částí světa dostaly i velmi radikální nacionalistické skupiny, jež se snažily komunistickému režimu nějak škodit – například plánovaly bombové atentáty na jugoslávské ambasády, nebo se dokonce pokusily unést letadlo. Komunisté se proto rozhodli bránit a vyslali po stopách těchto radikálů osoby, jejichž cílem byla jejich likvidace.

Úkladné vraždy prováděly jugoslávské tajné služby?

Právě že ne, vláda nechtěla, aby do toho byly přímo zapojeny tajné služby. Proto se rozhodla obrátit na zločince, což se stalo zhruba v 60. letech. Je ale důležité si uvědomit, že do té doby a také později, tedy až do 80. let, u nás neexistoval žádný organizovaný zločin. Do zahraničí tak odjížděli zločinci, třeba zloději, aby vládu zbavili nacionalistů, za což jim byla přislíbená ochrana. Jenže tito zabijáci tam páchali velmi brutální surové vraždy, čímž na sebe strhávali nechtěnou pozornost médií i veřejnosti. Jugoslávské tajné služby se proto rozhodly tyto zabijáky trénovat, vyškolit je k jemnějším způsobům likvidace člověka. Z archivů nelze přesně vyčíst, kdy se to dělo, ale byl to proces mezi 60. a 80. lety. Postupně se najatí zločinci začali učit, jak zabíjet efektivně, nepřitahovat pozornost, jak sledovat své oběti, a jak se naopak vyhnout sledování. Na konci 80. let tak srbští zločinci ovládli části nejdůležitějších evropských měst, například Amsterdam či velká německá nebo švédská města. Byli lépe vycvičení než místní gangy a zároveň za nimi pořád stál stát, měli falešné pasy, mohli bez problémů cestovat. 

Přečtěte si

Vůdce černohorského gangu zatčen v Praze

Když tedy srbská mafie převzala kontrolu nad evropskými městy, vznikl balkánský organizovaný zločin?

Ano, to bylo v 90. letech a funguje to dodnes. Jestli potřebuješ někoho kvalitně zavraždit, pošleš na to srbskou mafii. To platí nejen v Evropě, ale po celém světě. Jsou precizní, dobří střelci, mají dobrou logistiku, dají si s vraždou zkrátka práci a nedělají chyby. Dokonce existují zločinecké skupiny, které se specializují jen na úkladné vraždy – například mají své odstřelovače.

Jsou srbské tajné služby dodnes propojeny s organizovaným zločinem?

Samozřejmě. To propojení nikdy nezaniklo. Nedávno jsme například řešili případ, kdy se našlo velké pole marihuany, které chránili policisté a tajné služby. Jak fyzicky, tak i z pozice svých profesí. Na obchod s marihuanou dohlíželi například tím, že během své pracovní doby sledovali činnost nezasvěcených kolegů, aby mohli zločince včas varovat. Někteří už jsou za to odsouzení, ale jedná se o nízko postavené policisty, dokonce v tom jeli i vojáci, pravděpodobně jim to někdo nařídil. Kauza se otevřela v roce 2020, což ukazuje, že srbská vláda a organizovaný zločin jsou partneři. V tomto svazku není zapotřebí ani nikoho podplácet, spolupracují spolu dlouhodobě. Důkazy o tom máme už z dob komunistického vůdce Tita, tedy že jugoslávská vláda spolupracovala s italskou mafií na pašování cigaret. 

Jsou mezi policisty nějací kladní hrdinové?

Obecně je srbská policie velmi zkorumpovaná. Ale právě v případě toho pole s marihuanou se našel jeden poctivý policista, který celou kauzu vyšetřil a vynesl na světlo. V roce 2019 se mu podařilo pozatýkat své kolegy, co se zločinci spolupracovali. Jenže u toho neskončil a vyšetřoval dál, což se nelíbilo tajným službám, a tak se ho rozhodly zničit. Najednou se objevil na obálkách časopisů jako ten špatný, jako mafiánský policajt, je proti němu vedeno vyšetřování a pravděpodobně přijde o práci. Je těžké to sledovat. Navíc mu přidělili advokáta, který je členem parlamentu a má na starosti kontrolu a jmenování soudců. Ten policista je v háji. 

Co se týče organizovaného zločinu týče, Srbsko se tedy moc nezměnilo?

Ne, je to pořád stejné. A tím se vracíme k otázce, proč je srbská mafie tak mocná. Stojí za ní stát. Mají za sebou mocný systém a mají konexe po celém světě. 

Jakou tedy mají Balkánci roli v globálním obchodu s kokainem?

Abychom mohli mluvit o pašeráckých stezkách, musíme se vrátit k obchodu s cigaretami, který probíhal už za Jugoslávie. Jak jsem říkal, Titova vláda se tenkrát dohodla s italskou mafií, a to následujícím způsobem. Cigarety se nejprve vyvezou z jedné země, pak se do ní zase vrátí, ale už na černo, tedy bez placení daní. To se děje dodnes, dokonce se na pašování podílejí velké firmy, které najímají lidi, aby jim cigarety převáželi a ony tak na evropském trhu nemusely platit daně. Proč je tehdejší ilegální obchod s cigaretami ale důležitý? Jedná se o první případ, kdy vláda spolupracovala s mafií, jen to tenkrát byli Italové, protože na Balkáně ještě mafie neexistovaly. 

Takže balkánský organizovaný zločin začínal s cigaretami?

Ano, to byl ten největší byznys. Pak se ti samí aktéři přesunuli k obchodu s kokainem. Používali dokonce stejné trasy. Kokain se stal výhodnějším zbožím, poněvadž zločinci pochopili, že tak mohou vydělat mnohem více peněz. A tady přichází na scénu Grupo America, kauza, kterou jsme vyšetřovali společně, o mocném balkánském zločineckém gangu, jenž patřil k nejdůležitějším obchodníkům s kokainem na světě. Z Grupo America například vzešel Darko Šarić, srbský narkoboss. Grupo America začínala s pašováním postupně, v 90. letech to byly malé dodávky, jež se postupně navyšovaly do obrovských rozměrů. Dnes jsou to desítky tun ročně. 

The post Stevan Dojčinović: Neexistuje zločinecká skupina z Balkánu bez vazeb na Česko appeared first on investigace.cz.

V roce 2015 objevili paraguayští policisté v obrněném mercedesu mrtvého muže. Případ uzavřeli s tím, že jde o Paraguayce, který spáchal sebevraždu. Jenže letošní zjištění novinářů z organizací KRIK a OCCRP naznačují, že mrtvý člověk je nejspíš srbský pašerák drog Boško Nedić. Ten pracoval pro balkánského mafiánského bosse Darka Šariće. Cesta mrtvého vedla i přes Českou republiku.

Na jaře před sedmi lety našla paraguayská policie na základě informací od anonymního zdroje mrtvé tělo. Zastřeleného muže objevili v luxusní části hlavního města Asunción v obrněném autě. Vedle mrtvoly ležela střelná zbraň a občanský průkaz čtyřiatřicetiletého Paraguayce jménem Antonio Gerard Weber Mendes. Policisté případ uzavřeli s tím, že šlo o sebevraždu. Podle zjištění novinářů z organizací KRIK a OCCRP by tomu ale mohlo být jinak. 

Novinářům se totiž letos ozval anonymní zdroj, který naznačil, že mrtvý Paraguayec by ve skutečnosti mohl být srbský pašerák drog Boško Nedić, jenž zmizel před 13 lety poté, co policie zhatila jeho plán na pašování kokainu po Jižní Americe. Nedić pracoval pro Darka Šariće, což je jeden z největších evropských narkobaronů posledních let, který dodával kokain ve velkém do západní Evropy a byl velmi aktivní i v Česku. 

Poslední informace o tom, kde se srbský pašerák Nedić nacházel, mapují jeho aktivity v roce 2009. Právě tehdy policie zmařila pašeráckou operaci v Jižní Americe. Zločinec následně beze stopy zmizel.

Přečtěte si

Balkánští narkobaroni v Praze – Život a dílo Darko Šariće

Znepřátelený mafiánský boss

Kartel mafiána Darka Šariće pašoval v průběhu nultých let obrovské množství kokainu z Jižní Ameriky do Evropy. K jejich největším zákazníkům patřily italské mafiánské rodiny, jež měly platit až 35 tisíc eur za kilogram drogy (což okolo roku 2009 představovalo částku asi 907 tisíc korun).

Nedić měl v kartelu důležité postavení a zodpovídal se přímo druhému nejvýše postavenému mafiánovi, Goranovi Sokavićovi. Byl také jediný, kdo mohl vstoupit do drogového skladiště, které se nacházelo v domě poblíž města Pisa na italském pobřeží. 

V roce 2009 italská policie provedla razii právě v této budově. Jak ukazují srbské soudní záznamy, našla tam celkem 235 kilogramů kokainu. Podle policisty Luigiho Rinelly, jenž byl za operaci odpovědný, se ale nejspíš jednalo o pouhý zlomek z celkového množství drog, které tudy prošly.

Nedićovi se tehdy podařilo ze země utéct, a vyhnul se tak zatčení. Jenže novináři z OCCRP vysvětlují, že právě to byl nejspíš moment, kdy Darko Šarić přestal svému pohůnkovi věřit. Jeden ze svědků řekl srbskému soudu, že mafiánský boss začal Nediće podezřívat ze spolupráce s policií. Srbský pašerák navíc utekl před zákonem už několikrát, zatímco ostatní zločinci z jeho skupiny byli zatčeni.

Luigi Rinella novinářům naznačil, že policisté dovolili Nedićovi uprchnout v naději, že by je mohl zavést na stopu dalších italských zločinců, kteří kokain od této skupiny nakupovali.

Zmařená drogová operace

V Itálii a Srbsku se tak Boško Nedić octnul na seznamu hledaných za organizaci pašování kokainu pro drogového bosse Šariće. Přes srbské pohoří Zlatibor proto zamířil do České republiky. V červnu 2009 pak odletěl do Argentiny na padělaný chorvatský pas.

V říjnu téhož roku tam měl zorganizovat přesun více než dvou tun kokainu z Argentiny do Uruguaye. Jenže operace nevyšla — zmařilo ji vyšetřování amerických, srbských, argentinských a uruguayských úřadů. Policie drogy zabavila, avšak Nedićovi se opět podařilo utéct a od té doby se po něm slehla země.

Přečtěte si

Balkánští narkobaroni v Praze: Anulace rozsudku pro Darka Šariće

Pro Darka Šariće představovalo argentinské fiasko důležitý moment: stala se z něj výrazná postava na seznamech mezinárodně hledaných osob. Mafiánský šéf se začal skrývat a srbští prokurátoři ho mezitím obvinili z pašování téměř šesti tun kokainu po celém světě a z vyprání celkem 22 milionů špinavých eur (tehdy asi 570 milionů korun).

Vražda na objednávku

Šarić se v roce 2014 srbským úřadům nakonec vzdal. O rok později ho odsoudili k 20 rokům vězení, verdikt byl ale po čase zrušený a mělo proběhnout nové soudní řízení. V roce 2018 ho odsoudili znovu, tentokrát jen k 15 letům. Srbský nejvyšší soud ale toto rozhodnutí z procesních důvodů rovněž zrušil. Letos v dubnu Šariće znovu zatkli, tentokrát kvůli zosnování vraždy jeho spolupracovníka v Ekvádoru Milana Milovace.

Na konci roku 2020 drogový boss údajně najal gang, který měl Milovace zabít. Ten byl několikrát postřelen a následkům zranění později podlehl. Šarićův právník tvrdí, že vyšetřování této vraždy provázejí procesní nesrovnalosti a neexistují prý žádné důkazy o tom, že by Šarić zprávy o Milovacovi členům gangu skutečně posílal.

Stejný zdroj, který novinářům naznačil, že mrtvý muž v Paraguayi je Nedić, jim také sdělil, že tento srbský pašerák byl zavražděn. Podle OCCRP a KIRK ovšem neexistuje žádný důkaz, jenž by to dokládal. Paraguayská policie uvádí jako důvod smrti muže v mercedesu sebevraždu. Samotný Darko Šarić byl pak podle slov svého právníka vyslýchán jen v souvislosti s vraždou Milana Milovace.

Algoritmus na stopě zločinu

Boško Nedić byl v Srbsku odsouzen v nepřítomnosti k dvanácti a půl letům vězení nejen za pašování kokainu a kriminální činnost na několika kontinentech, ale také kvůli důležité roli, kterou zastával v gangu Darka Šariće. Ve skutečnosti to vypadá, že se Nedić svého rozsudku nedožil, uzavírají novináři OCCRP, kteří pátrali po opravdové identitě mrtvého muže z Paraguaye.

Od italské policie, jež Nediće sledovala na konci roku 2008, získali jedenáct jeho fotografií. Přestože mrtvý Paraguayec byl srbskému zločinci skutečně podobný, měl o něco víc vlasů, navíc tmavšího odstínu. Mezi srbskými zločinci jsou ale populární transplantace vlasů, což by mohlo i nemuselo být možné vysvětlení. Novináři proto poslali snímky Nediće a mrtvého Paraguayce do Center for Visual Computing na univerzitě v anglickém Bradfordu, kde profesor Hassan Ugail vytváří algoritmus určený k rozpoznávání obličejů. Tento algoritmus umí s velkou mírou přesnosti porovnávat lidské tváře a rozpozná i podobnosti, jež lidské rozlišovací schopnosti rozeznat nezvládnou.

Analýza nakonec odhalila, že mrtvý muž z Paraguaye je velmi pravděpodobně skutečně srbský mafián Nedić. Všechny srovnávané fotografie měly shodu 81 % či více. Obecně je přitom jakákoli podobnost nad 75 % považovaná za výrazně velkou shodu.

„Jak naznačují výsledky s indexem podobnosti nad 75 %, můj profesionální úsudek je ten, že s velkou pravděpodobností je na analyzovaných snímcích skutečně ten samý člověk,“ napsal profesor Ugail v e-mailu novinářům.

Autor textu: Milica Vojinović (KRIK), Stevan Dojčinović (OCCRP/KRIK); autorka české verze: Mahulena Kopecká
Autor úvodní grafiky: KRIK.rs

The post Záhadná mrtvola z Paraguaye zřejmě patřila srbskému mafiánovi appeared first on investigace.cz.

Darko Šarić, jeden z největších evropských narkobaronů uplynulých dvaceti let, byl dlouhá léta šéfem kartelu, který v letech 2007 a 2008 ovládl milánskou drogovou burzu. Jeho aktivity se táhnou napříč kontinenty, sbírka jeho pasů obsahuje i ten slovenský a jeho firmy najdeme i v Česku. V roce 2015 byl v Srbsku za pašování 5,7 tun kokainu a praní více než 20 milionů eur odsouzen k dvaceti letům vězení. Ihned se odvolal. A srbský soud minulý týden jeho odvolání potvrdil.

Darko Šarić, rodák z černohorského města Pljevje, začal kriminální dráhu v roce 1991 vykradením samoobsluhy a skončil jako jeden z nejmocnějších mužů evropských narkomafií a hlavní dodavatel kokainu do západní Evropy. 

V letech 2009 až 2010 srbské orgány v rámci operací „Balkánský bojovník“ Šarićovu skupinu rozbily a zatkly řadu jeho společníků, nikoli však Šariće, který se dobrovolně vzdal až v březnu 2014.

Nepolapitelný drogový boss údajně léta působil v řadě zemí. Předpokládá se, že za jeho úspěchem zčásti stojí i vynikající kontakty s různými vlivnými srbskými a černohorskými podnikateli a úředníky.

Přečtěte si

Balkánští narkobaroni v Praze – Život a dílo Darko Šariće

Šarić a členové jeho skupiny byli poprvé odsouzeni v roce 2015, narkobaron dostal maximální trest – 20 let vězení. Odvolací soud o rok později rozsudek zrušil a nařídil obnovení procesu.

Další rozsudek padl v roce 2018. Šarić byl poslán za mříže na 15 let, což potvrdil i bělehradský odvolací soud loni v listopadu.

V úterý 15. června však bělehradský kasační soud v prohlášení uvedl, že druhoinstanční verdikt odvolacího soudu „významně porušil ustanovení trestního řádu“, protože soudci, kteří Šarićovi prodloužili vazbu v téže věci, v něm již apriori viděli osobu, která se dopustila trestného činu.

Jak uvedl soudní dvůr, tito soudci „si vytvořili předsudek takové kvality, že představuje okolnost, která porušuje presumpci nestrannosti soudce, a v tomto konkrétním případě byla zpochybněna nestrannost funkční povahy těchto soudců“.

Tímto rozhodnutím srbský Nejvyšší kasační soud vlastně přijal bezprecedentní opravný prostředek – žádost o ochranu zákonnosti, kterou Šarićova obhajoba podala v prosinci 2020. kdy žádala o zrušení pravomocného rozsudku v kauze pašování kokainu.

Důkazy, na jejichž základě byl Šarić a jeho skupina odsouzeni, ale nebyly podle Krik, srbský partner OCCRP, shledány jako pochybné.

Dejan Lazarevič, jeden z advokátů Darka Šariče, uvedl, že bude sestaven nový soudní senát a zahájen nový proces, protože s případem se musí seznámit noví soudci.

Předpokládá se, že Šaricova skupina propašovala téměř šest tun kokainu z Jižní Ameriky do Evropy a obchody s touto drogou jí vynesly 22 milionů eur (26,44 milionů USD).

The post Balkánští narkobaroni v Praze: Anulace rozsudku pro Darka Šariće appeared first on investigace.cz.

Již tradičně vám přinášíme páteční #zesvěta – přehled toho, co se děje mimo Českou republiku, co nás zaujalo a vám by nemělo uniknout.

Video k tomuto dílu najdete na našem Facebooku a Instagramu.

#1 Proč nepřijel Martin na bílém koni?

Protože všechen sníh zabavila policie na Britských Panenských ostrovech. Po zátahu na sklad se našly 2,3 tuny kokainu a byl zatčen jeden policista, který byl do obchodu namočený. Takové množství drogy by zločincům vyneslo asi 5,6 miliardy Kč. Říkáte si, že jsou poslední dobou zastavovány samé obrovské zásilky kokainu? Může to být tím, že jen v Kolumbii se ho ročně vyrobí 1 137 tun. 

Více zde. 

#2 Obchod s ohroženými zvířaty jen kvete

Nová zpráva holandské odnože International Union for Conservation of Nature (IUCN), což je nadnárodní organizace zabývající se ochranou přírody, upozorňuje na pytlačení jihoamerických jaguárů, kterých v divočině zbývají už jen maximálně tři tisíce. Zuby, kosti a genitálie těchto velkých koček jsou totiž populární v Asii, hlavně pak v Číně, v tradiční medicíně. Někdy jsou jaguáři vydáváni za tygry, kteří jsou ještě populárnější, ale právě kvůli nadměrnému lovu se je v Asii podařilo téměř vyhubit. 

Více zde.

Interpol vedl zátah na obchodníky s divočinou ve 103 zemích světa. Operace “Hřmění” vedla k dvěma tisícům zátahů a zatčení skoro sedmi set osob. Například v Kamerunu zabavila policie 850 kilo slonoviny, v Mexiku policisté zachránili bílou tygřici, jaguára a čtyřměsíční lvíče. V Zimbabwe se zase podařilo zachytit dodávku 32 živých šimpanzů. V Indii policie zastavila pašované vzácné červené santalové dřevo, které mířilo do Spojených Arabských Emirátů, zabavila také 1,3 tun slonoviny, tunu šupin luskouna (to znamená asi 1700 mrtvých zvířat), 56 tun produktů z moře, 950 tun dřeva a 15 tun rostlin. Celkem se po celém světě podařilo zachytit 45,5 tisíce živých zvířat a rostlin, mezi nimiž byli hojně zastoupeni plazi, zvláště pak želvy, a ptáci. Zabaveny byly ovšem i například žirafí kosti, opičí lebky nebo velrybí a žraločí maso. 

Více zde nebo zde.

Španělská policie rozbila dva gangy obchodníků se zvířaty a zachránila více než 300 druhů ohrožených plazů, původem ze čtyř různých kontinentů. 

Více zde.

Pytlačení mrtvých tygrů

#3 Jeden všechny přivede, proti praní peněz sváže

Ministři evropských států se dohodli na jednotném orgánu, který bude dohlížet na praní špinavých peněz a financování terorismu. Úřad by měl vzniknout příští rok a fungovat jako mediátor a koordinátor spolupráce jednotlivých států a také jako dohled, přičemž jeho pravomoci budou striktně a jasně nastavené.  

Více zde. 

#4 Kokainový boss jde sedět

Srbský soud po 10 letech tahanic potvrdil 15 letý trest narkobarona Darka Šariće, jehož gang z Jižní Ameriky propašoval přes 6 tun kokainu. Zločinci si tak přišli na asi půl miliardy Kč. Šarić se policii sám přihlásil v roce 2014, během zátahu na jeho kolegy o několik let dříve jej totiž policie nedopadla. Narkobaron působil mimo jiné v Praze.

Více zde. 

Balkánští narkobaroni v Praze – Život a dílo Darko Šariće

#5 Okénko italské mafie

Jeden z bossů italské ‘Ndranghety, Maurizio Cortese, se ve vězení údajně rozhodl pomáhat policii. Porušuje tak přísná pravidla omerty, zákona mlčení. Jedná se o prvního šéfa této mocné kalábrijské mafie, který kdy spolupracoval s policií. 

Více zde.

Policie zatkla 33 osob z odnože sicilské mafie Cosa Nostra. Kromě poněkud nudného prodeje drog jsou mafiáni obviněni z nelegálního sázení na nelegální noční koňské závody ve městě Messina, kde působili. Nelegální dostihy a sázky provozoval prodavač ovoce a zeleniny Giuseppe Irrera. 

Více zde. 

#6 Rumunsko: země Drákuly a obchodníků s lidmi

Rumunští policisté využili koronavirových opatření a posvítili si na zločince, kteří se mnohdy vrátili domů ze zemí, kam na ně ruka zákona nedosáhla. Celostátní zátah byl zaměřen na obchodníky s lidmi a s drogami, pašeráky migrantů, kyberzločince, a nejrůžnejší finanční podvodníky. Podařilo se zatknout zločineckou organizaci pašující mladé Rumunky de facto do sexuálního otroctví, další gang dodával sexuální pracovníky do Rakouska, mezi nimi i nezletilé osoby. Zatčeny byly i osoby produkující dětskou pornografii a nebo online podvodníci. 

Více zde.

V Dublinu byl zatčen nejhledanější muž Rumunska, který do evropských zemích dodával ženy a děti za účelem prostituce.

Více zde.

Každý má svou cenu?

#7 Nájemní zabijáci novinářského zdroje

Tento týden je to rok od vraždy muže, který reportérům pomohl odhalit obrovskou pašeráckou operaci v Kyrgyzstánu. Aierkenovi Saimaitimu se v průběhu deseti let podařilo ze střední Asie nelegálně vyvést stovky milionů dolarů. Ještě předtím, než se stal obětí vraždy, však reportérům zpřístupnil bezpočet dokumentů odhalujících zdroj jeho závratného bohatství: tajnůstkářskou rodinu, která řídila pochybné dopravní impérium, a to za podpory zkorumpované státní správy. Nyní je zřejmé, že to, co turecká policie (byl zabit v Istanbulu) vyšetřuje jako nábožensky motivovanou vraždu byla vražda nájemná. 

Příběh Saimatiho a jeho vraždy si můžete přečíst zde, o rodinném klanu Matraimových, z nichž jeden je politik a druhý byl celním úředníkem, který na pašování spolupracoval, zde, nové vyšetřování spolupráce několika médií zde.

Autorka shrnutí: Zuzana Šotová
Autorka grafiky: Nikola Klepáčková

The post #zesvěta 36 appeared first on investigace.cz.

Poslední březnový den roku 2009 se Mladen Miljanić a Braim Sinani vydali na cestu. V Bratislavě byla ještě docela zima, ale oni mířili Opelem Astra do Itálie. První zastávka byla v Miláně, pak měli pokračovat do Benátek. Jak ale později ukázaly policejní odposlechy, nebyli to běžní slovenští turisté, byť jejich automobil měl slovenské poznávací značky. 

Cestou se Mladen Miljanić chlubil svému spolucestujícímu, že budou dohlížet na předání kokainu, který patří jeho strýci, známému narkobaronovi. Sinani byl naopak nervózní, zvažoval, jestli ho kilo 98 procentního kokainu nevyjde moc draho, a několikrát také zdůraznil, že by s kartelem chtěl spolupracovat dlouhodobě.

Kartel se jmenuje Grupo America a jde o jeden z nejbrutálnějších, nejmocnějších a nejlépe zorganizovaných kartelů na světě, jenž během posledních několika desítek let téměř zmonopolizoval dovoz kokainu do Evropy po moři. Kartel s kořeny v bývalé Jugoslávii a v New Yorku má dnes celosvětový dosah.

Podle výpovědi kurýra Marina Vehtiće, najatého na přepravu narkotik, Sinani obchodoval s kokainem v Bratislavě už několik let. Znali se zhruba od roku 2001 z hotelu Devín, kde se scházela balkánská komunita. Sinani slíbil Vehtićovi a jeho parťákovi za přepravu deseti kilogramů kokainu z Benátek do Bratislavy tři tisíce eur, tedy asi 75 tisíc korun.

Sinani s Miljanićem měli v Benátkách pouze dohlédnout na předání části dovezeného kokainu: sedmi kilogramů s čistotou 98,5 procent, který právě dorazil na zaoceánském parníku MSC Armonia z Jižní Ameriky.

Protože však šlo o testování nových kurýrů, nezůstali mimo dění ani hlavní šéfové kartelu, Zoran Jakšić a Mladenův strýc, Mileta Miljanić. Celou akci řídili z malého domku v Miláně, kde se Mladen setkal se strýcem před necelými šesti dny a domluvili se, kdo bude mít při předávce kokainu na starost co.

Mladen v Bratislavě

Mladen Miljanić se v Bratislavě usadil začátkem 90. let. Založil si tam tři firmy: bezpečnostní Delta Security, logistickou General Export a Delta Real Invest, jež se zabývala vším možným. Italští vyšetřovatelé tvrdí, že v pašování kokainu pro Grupo America nebyl žádným nováčkem.

Braim Sinani, etnický Albánec ze Severní Makedonie, v Bratislavě rovněž žil a podnikal. První firmu si ve slovenském hlavním městě založil v roce 1992. Nebyl sice členem kartelu, ale s obchodníky s kokainem chtěl navázat dlouhodobější spolupráci.

Běžná cena čistého kokainu se v Evropě pohybuje okolo 900 000 korun za kilogram, ale protože Sinani znal Miljaniće, Mladen mu slíbil slevu.

Během zmíněné cesty do Itálie ani jeden z nich netušil, že nejsou jediní, kdo pohyb jejich kokainu sleduje.

Samozřejmě nevěděli, že v šedém Opelu mají namontované odposlechy a že jejich telefony jsou také monitorovány. Nehledě na fakt, že jejich tajné schůzky v hotelových pokojích natáčely skryté kamery. V patách jim totiž byli italští vyšetřovatelé.

V Benátkách však nikoho z nich italská policie nezatkla. Kurýři už tolik štěstí ale neměli. Jak Borislava Prutsch-Gragera, tak Marina Vehtiće zastavila na výjezdu z Benátek italská policie. Zásilku kokainu našli v palubní přihrádce.

Malý záchyt, velký dopad

V kontextu toho, že policie po celém světě běžně zabavuje několikatunové zásilky kokainu, nebylo těchto sedm kilo převezených námořníkem MSC Armonia na první pohled nijak zajímavých. Jenže tahle zásilka poukázala na něco mnohem důležitějšího: roli Slovenska v mezinárodním kokainovém byznysu.

Slovensko je totiž pro balkánské narkobarony jasnou volbou. Kromě Grupo America se tu pohybovali i další špičky globálního obchodu s kokainem: Darko Šarić a Dragoslav Kosmajac, dva prominentní balkánští kriminálníci, kteří měli na Slovensku trvalý pobyt a používali slovenské doklady. Šarić si dokonce vzal za ženu Slovenku.

Pro mezinárodní drogové kartely je Slovensko přitažlivé díky své poloze ve středu Evropy, členství v Schengenském prostoru a blízkosti Vídně.

Slovensko navíc patřilo k zemím, kde bylo jednoduché získat trvalý pobyt nebo i občanství. O tom, zda takový zájemce dostatečně přispěl k ekonomickému rozvoji země, totiž rozhodoval pouze jediný úředník.

Obchod s drogami tak na Slovensku ovládají už od 90. let organizované albánské kriminální skupiny. Tito lidé se na Slovensko často dostali už během éry komunismu v rámci studentské nebo pracovní výměny lidí v socialistickém bloku. V Bratislavě Albáncům patřila velká část Obchodné ulice v centru města, kde vlastnili kavárny, zlatnictví nebo pizzerie.

Ostatně jedna z budov v Obchodné ulici ještě pořád patří manželce Braima Sinaniho. Firma Europa 92, kterou Sinani v Bratislavě založil a která údajně provozovala internetovou kavárnu a půjčovnu aut, měla také sídlo na Obchodné. Spolumajitelem firmy byl kromě manželů Sinaniových i Vili Jozić.

Jozić je Albánec, jenž v Bratislavě žije od roku 1995 a kdysi provozoval legendární Café Vienna. To sehrálo důležitou roli ve válce mezi slovenským a albánským podsvětím. V několika rozhovorech pro média Jozić popsal nepřátelské převzetí této kavárny dvaceti slovenskými mafiány v roce 2003.

Na Slovensku je mezinárodní organizovaný zločin obecně podceňován. Policista Marian Geleta, který v minulosti šéfoval protidrogové jednotce, přesto varuje, že balkánské gangy na Slovensku své pozice posilují a postupně přebírají čím dál tím větší část podsvětí.

„Příběh Braima Sinaniho, Mladena Miljaniće a těch několika kilogramů kokainu je pouze malým škrábnutím po povrchu. Problém je mnohem větší a Balkánci přebírají slovenské podsvětí. Vytlačili známé skupiny, jako jsou Takáčovci nebo Piťovci. Bohužel to všichni podceňují,“ říká policista Geleta.

Mladen Miljanić i Braim Sinani se tehdy v Benátkách sice zatčení vyhnuli a vrátili se zpět do Bratislavy, ale několik kilogramů kokainu jim nakonec neprošlo. Oba byli spolu s dvojkou kartelu Grupo America Zoranem Jakšićem v roce 2013 v nepřítomnosti v Itálii odsouzeni k deseti letům vězení a pokutě 60 tisíc eur. Na základě odvolání byl ale rozsudek zrušen a bylo nařízeno nové projednávání, protože se tyto tři muže nepodařilo dohledat. Případ se tak vrátil na začátek. Nové soudní projednávání se očekává v průběhu roku 2021.

O tom, co dělal kartel Grupo America v Česku, se dočtete v dalším textu z naší série o Grupo America, který vyjde na webu investigace.cz 8. září.

Autoři: Pavla Holcová
Autorka grafiky: Lenka Matoušková

The post Grupo America 3: Slovenská verze kartelu appeared first on investigace.cz.

Balkánský organizovaný zločin se za posledních 20 let proměnil. Ačkoli je Balkán stále prezentován jako jedno z ohnisek organizovaného zločinu, podle reportu Světové iniciativy proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (Global Initiative Against Transnational Organized Crime) začala být tato část Evropy tamním gangům malá, a tak expandovaly do světa. Jedním z klíčových působišť balkánských gangsterů je také Česká republika.

Zpráva s názvem Nadnárodní chapadla – globální centra balkánského organizovaného zločinu sleduje rozpínání zločineckých skupin z šesti balkánských zemí – Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Kosova, Severní Makedonie a Srbska. Zaměřuje se na jejich šíření v západní Evropě, Latinské Americe, jižní Africe, Turecku a v Austrálii.

Report popisuje zejména důvody celosvětové expanze a sleduje, jak se z gangů drobných podvodníků a kurýrů, typických pro 90. léta, postupně staly hlavní světové skupiny distributorů drog se sítí sahající z Jižní Ameriky přes jižní Afriku až do Evropy. V poslední zmíněné oblasti se zpráva zaměřuje téměř výhradně na Itálii, Španělsko, Nizozemí a Českou republiku jakožto na země s nejvýraznější aktivitou balkánských gangů.

Přečtěte si

Kokainové gangy rozdělují Balkán

Důvodem k přesunu do těchto zemí byla jednak přítomnost větších diaspor ze zmiňovaných balkánských států, které se v zahraničí utvářely v průběhu 90. let poté, co v Jugoslávii propukla válka a lidé z ní začali utíkat. Na druhou stranu je západní Evropa zároveň největším odbytištěm pašovaných drog, což přitahuje pozornost gangů.

Skupiny pašují zejména kokain, heroin, marihuanu a syntetické drogy. Kokain z Jižní Ameriky nebo heroin z Blízkého a Středního východu putují nejdříve do jednoho z přístavů v Jaderském moři. Zpráva konkrétně zmiňuje italské přístavy Bari a Ancona, albánský Drač a španělskou Valencii. Odtud pak drogy putují dále na trhy v západní a severní Evropě.

Gangy se ale podle všeho neomezují pouze na drogy. Z Turecka do Evropy pašují také cigarety a lidi.

Přečtěte si

Balkánská cesta kolonádou Karlových Varů

Přestože je i Česko součástí tzv. balkánské drogové cesty, na Českou republiku se report zaměřuje zejména kvůli finančním zločinům. Balkánský organizovaný zločin k nám podle něj pronikl v průběhu 90. let kvůli chaosu způsobenému náhlou ekonomickou a politickou transformací. Česko mělo být pro zločince z bývalého Sovětského svazu a z Jugoslávie lákavé hned z několika důvodů – je blízko západním zemím, daří se tu korupci, velmi snadno si zde lze otevřít firmu a založit účet na jméno někoho jiného a až do nedávna tady nebyl nijak regulovaný hazard. Oproti sovětským zločincům ale měli ti balkánští výhodu v tom, že je české policejní složky nepovažovaly za takové nebezpečí, a tak zde mohli víceméně nerušeně operovat, budovat si síť kontaktů na místní správy a zapouštět kořeny.

Toho využilo hned několik zvučných jmen balkánského organizovaného zločinu, konkrétně například Darko Šarić, Andrija Drašković, Milan Narančić, Ismet a Qazim Osmani, Borislav Plavšić nebo třeba Princ Dobroshi, a samozřejmě i další členové jejich klanů. Česká republika jim jednak sloužila jako logistické centrum, přes které posílali drogy do západní a severní Evropy, ale měli zde (a někteří z citovaných stále ještě mají) desítky firem, jež sloužily k praní špinavých peněz.

Přečtěte si

Balkánští narkobaroni v Praze – Život a dílo Darko Šariće

Autor textu: Lukáš Nechvátal
Autor úvodní fotografie: investigace.cz

Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.

The post Balkánci vládnou světovému pašeráckému byznysu appeared first on investigace.cz.

Mezinárodní policejní akce s názvem „Operace Familia“, namířená proti balkánským překupníkům drog, zasadila úspěšný úder zločinecké organizaci známé pod názvem Balkánský kartel. Zátah znovu upozornil na propojení narkobyznysu ze zemí bývalé Jugoslávie s Českou republiku. Klíčovou součástí distribuční sítě, která převážela kokain z Jižní Ameriky do Evropy, byli totiž dva čeští piloti. O tom, že je Česko oblíbeným útočištěm balkánské mafie, Investigace.cz už v minulosti informovala.

Tým vyšetřovatelů z několika různých států včetně USA, Francie, Hongkongu, ale také české Národní protidrogové centrály a Europolu vyšetřoval balkánské obchodníky s kokainem řadu měsíců. Oproti původním odhadům policisté zjistili, že kartel nepůsobil jen v Evropě a Jižní Americe, ale také v Asii – a to zejména na částečně nezávislých územích Číny, Hongkongu a Macau. 

Ve čtvrtek 1. srpna provedla policie v několika zemích světa koordinovaný zásah, po němž skončilo v poutech šestnáct lidí. Jedenáct z nich dopadli policisté v Asii a v Evropě. Mezi nimi byli i dva čeští piloti, kteří převáželi kokain z jihoamerické Uruguaye do Švýcarska. Jednoho zadrželi přímo ve Švýcarsku, druhého u něj doma v Česku. 

Kromě toho se v průběhu razie podařilo zajistit více než tunu kokainu v hodnotě přes sto milionů korun a dva miliony eur v hotovosti, což v přepočtu činí zhruba 51 milionů korun.

Server iRozhlas informoval o tom, jak dvojice českých pilotů zajišťovala převoz drog z Jižní Ameriky do střední Evropy. Prováděli to výjimečně riskantním a sebevědomým způsobem. Kokain totiž přepravovali přímo letadlem v kufrech plných balíčků s drogami. Běžné přitom bývá, že do Evropy se drogy dovážejí námořní cestou. Letecká přeprava je však rychlejší.

„Nikdo nic nemaskoval. Bylo to opravdu v kufrech. Prostě to tam narvali, dali nahoru dva svetry a letělo se. Žádné sofistikované úkryty,“ vysvětlil pro iRozhlas náměstek Národní protidrogové centrály Tomáš Kubík. Autentičtější krytí falešného osobního letu pak mělo poskytovat šest fiktivních pasažérů na palubě. To vypovídá o promyšlenosti celé akce a zjevném organizačním zázemí.

Čeští piloti museli v celé organizaci zastávat poměrně významnou pozici. Zajištění přepravy drog totiž v narkobyznysu představuje jednu z nejdůležitějších a nejriskantnějších fází obchodu. 

Narkobaroni Prahu milují

Ačkoliv se jedná o velký úspěch českých vyšetřovatelů a iniciativy evropských i amerických úřadů v boji s organizovaným zločinem, jde také o jasnou připomínku blízkého vztahu balkánských obchodníků s drogami k České republice. Jak uvedl Kubík pro iRozhlas, historické vazby balkánských národů k Česku jsou silné. Jedním ze zakladatelů balkánského kartelu byl například Darko Šarič, muž, o jehož kariéře v narkomafii jsme před třemi lety informovali v podrobném článku.

Případ Šariče ilustroval, jak jednoduché je pro zločince z bývalé Jugoslávie získat v České republice trvalý pobyt a následně odtud řídit obchod s drogami po celé Evropě a dál po světě. Už v roce 2012 informovala výroční zpráva protidrogové centrály o tom, že nárůst aktivit zločineckých skupin ze zemí západního Balkánu na území Česka, které dovážejí drogy z Latinské Ameriky do Evropy a ovládají v současnosti valnou část evropského drogového obchodu, představuje „značný problém“.

Šarić je nyní ve vězení v Srbsku, kde byl nepravomocně odsouzen k 15 letům odnětí svobody. Jeho uvězněním však působení kartelu v Česku ani zdaleka neskončilo. Na našem území totiž působilo v uplynulých letech nejméně šest skupin balkánského organizovaného zločinu. A jejich šéfové jsou prakticky nedostižitelní.

„Jen si tak sedí na nějakém klidném a pěkném místě a dohlížejí na hladký průběh logistických operací – skrze další vrstvy manažerů, logistiků a právníků. Můžeme klidně udělat zátah na celou organizaci, ale nikdy se nedostaneme výš než k těm, co jsou postradatelní, nahraditelní,“ uvedl před třemi lety pro investigaci.cz pod příslibem anonymity policista z Generálního ředitelství cel.

Přečtěte si

Balkánští narkobaroni v Praze – Život a dílo Darko Šariće

Více o balkánských narkobaronech v Praze se dočtete také zde.

The post Zadržení pilotů pašujících kokain upozorňuje na vazby balkánských narkobossů k Česku appeared first on investigace.cz.