V Česku vlastní firmy Izraelec, který je minimálně od roku 2020 spojen se společností Intellexa, jež vyvinula spyware Predator, zneužívaný vůči aktivistům, novinářům a opozičním politikům. V jedné z jeho dalších firem zase působí Polka, která převzala funkci ředitelky jedné z firem Intellexy – Cytrox – po penzistce z Beskyd. Ta o své významné pozici zřejmě vůbec nevěděla, její zeť je ale na Intellexu také napojený.  

Po uvalení amerických sankcí v roce 2024 online aktivita společností navázaných na vrchní představitele spywarového konsorcia firem Intellexa utichla. Jak ale zjistili výzkumníci z Insikt Group americké společnosti zabývající se kybernetickou bezpečností Recorded Future, spyware Predator, který firma vyvinula, je po celém světě aktivně využíván i nadále. Novináři z ICIJ pro změnu odhalili, že letos na jaře začal být opět aktivní web firmy s kosmetikou Medovie, kterou založila Sara Hamou, jedna z klíčových postav konsorcia Intellexa.

Konsorcium Intellexa vytvořil bývalý manžel a byznyspartner Hamou, Tal Dilian, jenž sloužil v elitní izraelské zpravodajské jednotce a je také propojený s jinou spywarovou firmou, NSO Group, která vyvinula spyware Pegasus. On i Hamou jsou momentálně obžalováni za porušení listovního tajemství v souvislosti se zneužitím spywaru Predator v Řecku.

Firmu Medovie, jež prodává kosmetiku na kožní problémy, provozuje portugalská společnost, jejíž jednatelkou je od loňského listopadu Sylwia Jastrzębska, tedy Polka, která působila jako ředitelka firmy Cytrox spadající pod Intellexu. Tou se stala poté, co naše redakce navštívila v květnu 2023 tehdejší ředitelku Cytroxu – penzistku z malé vesnice na Beskydsku. Ta o své funkci ale nic nevěděla.

Když se naši kolegové z polského média Frontstory tehdy Jastrzębské ptali na její novou pozici ve společnosti Cytrox, nejprve tvrdila, že se jedná o shodu jmen. Následně požádala o zaslání otázek, na které nikdy neodpověděla a záhy si smazala instagramový účet, přes nějž z její strany konverzace proběhla.

Přečtěte si

Výrobce spywaru Cytrox změnil vedení z české seniorky na mladou Polku. Je možné, že o tom ani jedna nevěděla

„Opravdový ráj 🥰 Nejkrásnější východy a západy slunce 🌅,“ píše Jastrzębska v recenzi na Google mapách k Casa de levy neboli vile s bazénem na kopci nad městem v centrálním Portugalsku. Na svém instagramu z „ráje“ přidává od dubna 2023 pravidelně videa se západem slunce z této destinace, naposledy tak učinila před dvěma týdny. Ve své googlové recenzi zároveň vyzdvihuje skvělého majitele této dovolenkové destinace.

Majitelem nemovitosti je izraelský podnikatel Amos Levy, šedesátník, který před více než dvaceti lety v Tel Avivu založil vyhlášený noční klub The Dungeon. Podle zjištění ICIJ je Jastrzębska také předsedkyní představenstva Levyho varšavské společnosti Douro Dynamics. ICIJ rovněž uvádí, že v červnu 2024 Levy založil portugalskou společnost Odyssey in the Sky a následně ji využil k akvizici kyperské společnosti od výše zmiňovaného Tala Diliana.

Naše redakce před časem získala balík dokumentů, jež mapují aktivity Izraelce žijícího v českém Krnově, který léta fungoval jako obstaravatel všeho, co spywarové konsorcium Intellexa potřebovalo. Muž jménem Dvir Horef Hazan například nakupoval a dodával technické vybavení, z něhož lze sestrojit špionážní zařízení typu stingray (technologií stingray je například v Česku používaný systém Agáta).

Přečtěte si

Spywarová firma Intellexa platila programátorovi z Krnova

V sadě dokumentů je také přepravní prohlášení z prosince 2020, jehož obsahem je „18 palet počítačových součástek“. Zakázku zadala česká společnost Hadastech, kterou vlastní zmiňovaný kontraktor Hazan. Místem určení zásilky bylo Řecko, příjemcem společnost Intellexa SA. Dodavatelem byla izraelská společnost Amos Levy Consultant Ltd, nebo jen Amos Levi Ltd (v dokumentech k zásilce jsou uvedeny oba názvy).

Když jsme Amose Levyho před několika měsíci poprvé kontaktovali, zněl zmateně a na zásilku starou pět let si nedokázal vzpomenout. Poté nám napsal: „2020 je příliš dávno, covidová doba,“ a dodal, že je v důchodu a dá nám vědět, pokud si na něco vzpomene. Když jsme ho znovu kontaktovali, odmítl s námi mluvit.

Levy vlastní také tři společnosti v České republice. Žádná z nich nemá webové stránky a není jasné, čím se zabývají. Prostřednictvím jedné z nich – Tamani s.r.o. – v letech 2018 a 2020 proteklo několik milionů korun. V českém obchodním rejstříku Levy uvádí jako bydliště dům v Portugalsku, z nějž Sylwia Jastrzębska fotí a natáčí nejkrásnější západy slunce.

Všechny Levyho české společnosti mají jedno společné – buď je spoluvlastnil, nebo odkoupil od Amose Uzana či jeho manželky.

Přečtěte si

Špionážní technika z Krnova pro řeckou Intellexu

Jak investigace.cz již v minulosti napsala, Amos Uzan je izraelský podnikatel žijící v České republice. Podle jeho profilu na LinkedIn pracoval v letech 2003–2009 pro izraelskou vládu. V letech 2003–2006 zastával „bezpečnostní funkci” v kanceláři izraelského premiéra, poté byl od ledna 2008 do dubna 2009 mluvčím Knesetu (izraelského parlamentu). V letech 2006 až 2009 byl premiérem země Ehud Olmert, jenž později přiznal, že poskytoval poradenství společnosti Intellexa.

V roce 2009 se Uzan přestěhoval do Prahy, kde pracoval na izraelském velvyslanectví. Nyní podniká v realitách – jeho firma Conbiz s.r.o. zprostředkovává Izraelcům nemovitosti v Česku.

Uzanovou tchyní je zmiňovaná penzistka z Beskyd, jež byla, aniž o tom podle svých slov věděla, v letech 2022 až 2023 ředitelkou spywarové firmy Cytrox.

Amos Uzan na naše otázky neodpověděl.

Jedinou Google recenzí Jastrzębské z Česka je doporučení středomořské restaurace v centru Prahy. Jejím majitelem je další z byznysových partnerů Amose Uzana.

Autoři textu: Paul May, Zuzana Šotová 

The post Byznys se spywarem a kosmetikou. Další napojení osob kolem Intellexy na Česko appeared first on investigace.cz.

Několik osob z Česka pracovalo jako dodavatelé pro spywarovou firmu Intellexa, jejíž vedení řecká prokuratura stíhá za porušení zákonů o ochraně listovního tajemství. Produkt Intellexy, spyware Predator, byl totiž neoprávněně použit k odposlouchávání řeckého novináře Thanasise Koukakise a jedné další osoby. Díky dokumentům, které má naše redakce k dispozici, nyní přinášíme ucelenější obraz toho, jak řecká pobočka Intellexy spoléhala na dodavatele z Česka. 

Podle faktur, které se podařilo investigaci.cz získat, posílal Dvir Horef Hazan, usazený v českém Krnově, řecké pobočce spywarové společnosti Intellexa zařízení a součástky, které lze použít k sestavení odposlouchávacího zařízení s populárním názvem stingray (technologie stingray je například v Česku používaný systém Agáta), jež Intellexa v té době veřejně inzerovala. Ještě před svým působením v Intellexe měl Hazan vazby na vedení této firmy, konkrétně na Saru Hamou, jednu z obžalovaných řeckou prokuraturou.

Intellexa je konsorcium firem sídlících v několika zemích, které založil Izraelec Tal Dilian. Podle nejnovější zprávy Recorded Future je spyware Predator od Intellexy, v minulosti používaný i proti novinářům a aktivistům, stále aktivně využíván.

Kvůli aktivitám v oblasti sledování občanské společnosti zařadily Spojené státy v roce 2024 několik společností Intellexy, včetně řecké Intellexa S.A. a vedení firmy, na sankční seznam, což ve zkratce znamená, že v USA nemohou podnikat. V Evropě tyto společnosti ovšem sankcionovány nejsou.

Z dokumentů, jež máme k dispozici, vyplývá, že Dvir Hazan pracoval pro Intellexu jako dodavatel a prostředník, a to nejméně tři roky, a vyfakturoval v přepočtu přes 46 milionů korun.

Bývalá manželka a firma z Hong Kongu

Podle faktur a bankovních transakcí, které máme k dispozici, začal Hazan se Sarou Hamou spolupracovat v roce 2017. Společně s dalším Izraelcem, Itaiem Hamamim, který žije a podniká v Česku a kterého Hazan popisuje jako svého blízkého přítele, figurovali jako ředitelé v hongkongské firmě Guangzhou Commerce Limited. Dokumenty k působení firmy jsme našli v leaku z kyperského obchodního rejstříku, takzvaného Cyprus Confidential.

Kromě hongkongské adresy uváděla firma na svém webu dvě další sídla – jedno v kyperském Limassolu a jedno v Krnově. Na stejné adrese na Kypru sídlila i další společnost Sary Hamou, Censura Limited, jež si od hongkongské Guangzhou pravidelně účtovala tisíce eur za konzultace. Censura Limited zároveň přímo obchodovala i s Hazanem.

Guangzhou Commerce podle bankovních výpisů fungovala jako zprostředkovatel v distribuci reklamy. Mezi dokumenty, které máme k dispozici, je i ocenění portfolia firmy švýcarskou bankou EFG Bank z roku 2019, která jej ocenila na 800 tisíc dolarů (přes 18 milionů korun). Firmu Hamou zlikvidovala v roce 2022. Ředitelé ani majitelka se po celou dobu nezměnili. Na naši žádost o komentář Hamou nereagovala.

Z Krnova do Řecka

Svou první českou firmu založil Hazan společně se svým přítelem a byznys partnerem Itaiem Hamamim v roce 2017. V té době již několik let žil v Česku. Jako sídlo firmy tenkrát zvolili Hazanův dům v Krnově.

Většina Hazanových společností však sídlí nebo sídlila na jiné krnovské adrese – ve domě s oranžovou fasádou v ulici Revoluční, který vlastní společnost H.S.Three Holding, v níž Hazan do května 2025 vlastnil malý podíl.

Když jsme letos v březnu Krnov navštívili, sídlo společnosti bylo nepřehlédnutelné. Nacházelo se na hlavní silnici a bylo pokryto reklamními bannery různých místních internetových a telekomunikačních služeb. Na fasádě visela velká izraelská vlajka.

S izraelskou vlajkou přišel Hazan, jak nám vysvětlila drobná žena středního věku, která pracovala v jedné z kanceláří uvnitř budovy. Podle ní ji tam umístil v době izraelské invaze do Gazy po útoku teroristů z palestinského Hamásu v říjnu 2023.

Části budovy poškodily povodně v roce 2024. Muž pracující na opravě budovy tvrdil, že Hazana zná. Nevěděl však, kde se nachází, a o společnostech nechtěl hovořit. Na poštovní schránce byl seznam firem, z nichž některé patřily Hazanovi, jiné jeho spolupracovníkům, další s ním neměly nic společného. Prostřednictvím trojice těchto společností Hazan několik let dodával služby řecké společnosti Intellexa, ale i dalším firmám z konsorcia. Jedná se o Zambrano Trade, s. r. o., Hadastech, s. r. o., a Shilo, s. r. o., založené v letech 2019, 2020 a 2021.

Mezi prvními fakturami, které máme k dispozici, je ta z roku 2020 na částku v přepočtu 1,2 milionu korun za „použité vybavení laboratoře“. Celkem se částky na fakturách, jež Hazan a jeho společnosti vystavovaly řecké Intellexe S.A., vyšplhaly na téměř půl milionu eur (tedy přes 12 milionů korun).

Další faktury dokládají nákupy notebooků, modemů, routerů, programovatelných rádiových zařízení nebo serverů, a to včetně příslušenství k jejich ukotvení například na zeď. Některá ze zařízení by podle expertů, kterým jsme seznam technického vybavení ukázali, mohla sloužit k sestrojení zařízení nazvaného stingray. Ten umožňuje sledovat mobilní telefony v okolí a v některých případech se nabourat do přenášené komunikace. Takovou cestou se pak do telefonu může dostat i spyware.

Luca Melette, bezpečnostní konzultant a telekomunikační specialista, uvedl, že „USRP (typ rádia uvedený v seznamu) s GSM anténami by se daly použít k vytvoření falešné základnové stanice 2G/3G/4G/5G (tedy takzvanému stingray, pozn. red.), případně k sestavení IMSI catcheru“.

IMSI catcher je sledovací zařízení, které se tváří jako mobilní vysílač. Ve chvíli, kdy se k němu připojí mobilní telefon oběti, odhalí její unikátní identifikátor IMSI, pomocí kterého je možné ji sledovat. Investigace.cz konzultovala seznam vybavení také s Jurrem van Bergenem z Amnesty Tech, který potvrdil, že programovatelná rádia ze seznamu by se dala využít právě jako IMSI catcher.

V rozhovoru, který zakladatel Intellexy Tal Dilian poskytl Forbesu v roce 2019, předvádí svou speciálně upravenou odposlouchávací dodávkou s podobným zařízením.

Přečtěte si

Spywarová firma Intellexa platila programátorovi z Krnova

Projekt Aladin

Hazan pro Intellexu ale nedodával jen technická zařízení. Na faktuře ze srpna 2022 podnikatel uvádí jako předmět plnění „Payment for project POC, ‚Aladin‘“, tedy platbu spojenou s projektem Aladin.

Podle deníku Haaretz představila společnost Intellexa v roce 2022 koncept systému s názvem Aladin, jenž umožňuje infikování konkrétního mobilního telefonu na dálku, prostřednictvím online reklam. Systém byl údajně schopen provádět takzvané „zero-click“ útoky, kdy k infikování telefonu spywarem dojde, aniž musí uživatel cokoli udělat.

Hazan pro Intellexu dodal i stavitele stánků pro konferenci v Dubaji a později i pro pražský veletrh špionážního zařízení Prague ISS World pořádaný v roce 2022 (největším sponzorem této pravidelné akce je dodnes spywarová firma NSO Group), což nám sdělili tehdejší majitelé stánkařské firmy.

Pro Intellexu dodává služby i Michal Ikonomidis, Hazanův přítel a programátor z Krnova, jehož společnost FoxITech nezisková organizace Recorded Future identifikovala jako správce serverů, které spywarová firma používá.

Když jsme v Krnově po Hazanovi pátrali, našli jsme ho nakonec na adrese jedné z jeho firem. Mluvili jsme spolu krátce přes domovní interkom, Hazan nám nejdříve pohrozil policií, pak fyzickým násilím. „Jen si to nahrajte,“ konstatoval.

Jeho společník Itai Hamami na žádost o rozhovor uvedl, že si cení svého soukromí, a proto s námi mluvit nebude.

Firmy Zambrano Trade, s. r. o., Hadastech, s. r. o., a Shilo, s. r. o., oznámily likvidaci 1. listopadu 2024, měsíc poté, co investigace.cz zveřejnila první článek o napojení Hazana na společnost Intellexa.

Řecký soud

Soudní proces s Intellexou v Řecku začal v dubnu letošního roku. Athénská prokuratura obvinila čtyři osoby – Tala Diliana, Saru Hamou, oficiálního majitele Intellexy Felixe Bitziose a Giannise Lavranose, majitele řecké společnosti, která zakoupila Predator. Čtyři obžalovaní čelí obvinění za neoprávněný přístup k soukromým komunikačním systémům a údajům, jakož i za porušení zákonů o ochraně soukromí a údajů, konkrétně za sledování řeckého novináře Thanasise Koukakise a Artemis Seaford, bývalé zaměstnankyně společnosti Meta.

Soudní řízení je v současné době pozastaveno, protože soud neposkytl obžalovaným klíčové dokumenty v angličtině (jsou pouze v řečtině a tímto jazykem obžalovaní nemluví).

Novinář Koukakis nám řekl, že ačkoli má soud pokračovat na podzim, existuje i kvůli průtahům vážné riziko, že na dané trestné činy se bude vztahovat promlčecí lhůta, což by znamenalo, že další případy neoprávněného nasazení spywaru zůstanou nedořešeny.

Celkem mělo být v Řecku spywarem Predator napadeno 87 lidí, kromě novinářů také ministři, vysoce postavení úředníci, prokurátoři nebo vojenští důstojníci.

Podle Koukakise prokuratura další případy nedovedla do konce. „Tohle nebude jediný soudní proces související se skandálem nelegálního sledování. Jsme přesvědčeni, že budou postupně objasněny všechny aspekty tohoto případu – od toho, jak se Intellexa dostala do Athén, jak působila na území Řecka, až po informace o tom, jak spolupracovala s řeckou národní zpravodajskou službou,“ uzavírá novinář.

Líbil se vám tento text? Podpořte redakci investigace.cz

The post Špionážní technika z Krnova pro řeckou Intellexu appeared first on investigace.cz.

Jestliže sledujete web investigace.cz, mohli jste o problematice spywaru číst nebo slyšet už mnohokrát. Tyto špionážní programy by se měly používat jen v případě ohrožení národní bezpečnosti. Ve světě se však objevují další a další příklady, kdy je vlády používají proti novinářům, aktivistům nebo politické opozici.

Jedním ze špionážních programů je i Predator, za kterým stojí severomakedonská firma Cytrox spadající pod konsorcium Intellexa. Redakce investigace.cz o napojení firmy Cytrox na Česko informovala už začátkem tohoto roku. Popsala tehdy příběh české penzistky, která byla oficiálně ředitelkou Cytroxu, aniž by si toho, podle svých vlastních slov, byla vědoma.

V příběhu o Predatorovi však zůstávala spousta nezodpovězených otázek. Redakce investigace.cz teď odhalila další překvapivé spojení mezi tímto spywarem a Českem. V Odposlechu ho budou rozplétat reportérka Zuzana Šotová a reportér Paul May. Podcast připravil Jiří Slavičínský.

The post Podcast Odposlech: Další stopa spywarové firmy Intellexa v Česku appeared first on investigace.cz.

Evropská unie i Spojené státy se snaží regulovat působení firem, které vyrábějí komerční spyware. Zároveň ale státy po celém světě této invazivní technologie zneužívají ke sledování novinářů, opozice nebo aktivistů. Stopy Intellexy vedou i do Česka, kde tato firma muži z Krnova během tří let vyplatila desítky milionů korun. Není ovšem jasné za co. 

Řecký novinář Thanasis Koukakis měl už delší dobu podezření, že jeho telefon je „napíchnutý“. Dokud však v březnu 2022 neobdržel výsledky analýzy výzkumníků z Citizen Lab, netušil, o jak velký zásah do jeho soukromí šlo. Minimálně deset týdnů mohl spyware Predator sledovat doslova každou aktivitu jeho profesního i soukromého života. V létě 2021 mu totiž přišla smska: „Thanasisi, víš o tomhle“ a odkaz na web, jenž na první pohled vypadal úplně stejně jako řecký zpravodajský blog. Tím ovšem nebyl a odkaz poskytl spywaru Predator přístup do Koukakisova telefonu.

Výrobcem spywaru Predator je společnost Cytrox, která sídlí v Maďarsku a spadá pod konsorcium Intellexa, přičemž v Řecku má sídlo společnost Itellexa SA – jedna z firem konsorcia uvedená na americkém sankčním seznamu. Za vývoj, provoz a distribuci komerčního špionážního softwaru, jenž „se používá k útokům na americké občany, vládní úředníky a novináře“, byli sankcionováni i majitelé Intellexy.

„Pořád ještě řešíme, jak to ovlivnilo nás jako novináře, ale i naše zdroje,“ říká pro investigaci.cz ekonomický novinář Thanasis Koukakis, jehož příběh o napadení spywarem proběhl světovými médii a vzbudil zájem i v institucích EU. „Zdroje se teď bojí s námi mluvit a nedůvěřují nám. Nejhorší je ale fakt, že Intellexa v Řecku operovala naprosto bezskrupulózním způsobem a své produkty odtud prodávala do celého světa.“

Podezření ze špehování novináře padlo na řecké tajné služby (EYP), ty jej totiž sledovaly už v minulosti. Letos na konci července však případ řecká prokuratura, která jej začala vyšetřovat v roce 2022, odložila pro nedostatek důkazů. Prokuratura sice nepopřela, že byl Koukakis cílem špehování, ale podle jejího rozhodnutí žádná řecká státní instituce Predator nepoužila. Prokuratura se však na základě vyšetřování rozhodla stíhat představitele a majitele Intellexy, a to pro trestný čin porušení listovního tajemství (to se týká i elektronické komunikace). Soud by měl začít příští rok.

Prokuratura v rámci vyšetřování také nařídila policii vypracovat zprávu o společnostech navázaných na Intellexu – investigace.cz má tento dokument k dispozici.

Součástí zprávy je i tabulka dodavatelů Itellexy. Jedním z nich je muž jménem Dvir Horef Hazan, žijící v Česku.

Kouzelník z Krnova

Podle sociálních sítí se jedná o emigranta z Izraele, který bydlí ve slezském Krnově. Má rád whisky a dobré jídlo a nabízí své služby jako fotograf. Na svém profesním účtu na Instagramu se prezentuje fotkami přírody, portréty nebo ženskými akty.

„Já dop*dele nevím, co je Intellexa,“ tvrdí Hazan do telefonu. Zároveň ale na svém profilu na LinkedIn Intellexu sleduje.

Na Hazanově linkedinovém profilu lze také objevit příspěvek o tom, že svět programování a marketingu opustil na začátku loňského roku a začal se věnovat bistru, kavárně a pekárně. Podle zprávy řecké policie v té samé době obdržela jedna z jeho společností poslední ze série plateb od Intellexy a dvou na ni napojených firem.

Hazan, prezentující se jako „Magic Maker“ (Kouzelník), vlastní v Česku osm společností. Čtyři z nich poskytují služby v oblasti marketingu, konzultací a poradenství ohledně informačních technologií. Rozmanitost jeho podnikatelských aktivit dokládají další firmy – jedna uvádí, že obchoduje s konopným olejem, dvě jsou pak propojeny s jeho gastropodnikáním, další zase mezi lety 2020 a 2021 nakupovala telefony s příslušenstvím od ukrajinské firmy.

Všechny firemní weby přitom mají jeden společný rys: jedná se o jednoduché stránky, které obsahují jen pár základních informací a příliš mnoho nesdělují o samotných společnostech.

Tři z těchto firem – Zambrano Trade s.r.o., Hadastech s.r.o. a Shilo s.r.o. – a osobně i podnikatel Hazan obdrželi od roku 2020 až do začátku roku 2023 od řecké Intellexy a společností na ni napojených celkem 2,9 milionu eur (zhruba 74 milionů korun), což uvádí zpráva řecké policie. Neuvádí však, za co Hazanovi platili.

„Hazan byl jedním z nejdůležitějších a nejlépe placených dodavatelů Intellexy,“ říká i novinář Koukakis.

Hazanovy společnosti, které měly od firem spojených s Intellexou obržet během tří let nemalé obnosy peněz, však tyto platby v několika případech nereflektovaly jako tržby ve svých účetních závěrkách – vykazované tržby totiž byly nižší než částky, jež měly být firmám vypláceny. Například u firmy Hadastech, která v letech 2020 a 2021 měla obdržet v přepočtu 11,6 milionu korun, uvádí účetní závěrky za oba roky tržby ve výši 9,6 milionu korun.

Podle specialistky na daňové právo Nelly Vostré to však ještě nemusí nic znamenat. „To, že víme, že dané platby proběhly, ještě neznamená, že to byly výnosy nebo náklady,“ vysvětluje advokátka. „Mohlo se například jednat o zálohy za budoucí služby.“ V dalších letech u společností Shilo a Zambrano Trade už je ale možné, že platby byly součástí tržeb – například Zambrano Trade měla v roce 2022 obdržet v přepočtu 38,3 milionu korun a její tržby činily něco přes 67 milionů.

Zároveň lze z účetnictví Hazanových firem vyčíst, že jejich příjmy a náklady jsou v podstatě stejné, tedy že společnosti sice mají vysoké tržby, ale ve výsledku jim mnoho peněz nezůstane. Je tedy možné, že společnosti fungují jako zprostředkovatelé nějaké služby – v případě Zambrano Trade jsou za rok 2023 vykázány služby za téměř sto milionů korun.

Přečtěte si

Výrobce spywaru Cytrox změnil vedení z české seniorky na mladou Polku. Je možné, že o tom ani jedna nevěděla

Propojeni prací a přátelstvím

Dalším pojítkem mezi Hazanem a Intellexou je fakt, že jeho e-mail horef@shilo.eu byl přítomen v registračních informacích pro IP adresu (173.236.173), na které byl umístěn malý počet webových stránek, včetně řecké verze webu společnosti Intellexa nebo stránek Hazanovy firmy shilo.eu. IP adresa byla pronajata skrze českou společnost Master.

S otázkami ohledně propojení Hazana se spywarovou firmou jsme se obrátili na Juliana-Ferdinanda Vögela, výzkumníka ze skupiny Insikt společnosti Recorded Future, jež analyzuje kybernetické hrozby. Redakci sdělil, že „samotný fakt, že dvě webové stránky byly hostované na stejné IP adrese a ve stejné době, ještě nestačí k tomu, abychom mohli říct, že jsou mezi sebou propojené nebo že jsou vlastněny jedním subjektem.“

Když však vezmeme v úvahu další faktory, jako je historie hostování těchto domén, změna IP adres ve stejnou dobu a údaje o zapojených subjektech, včetně například finančních informací, pravděpodobnost, že propojení je náhodné, se výrazně sníží.

Během prvního telefonátu reportérů investigace.cz podnikatel Hazan své napojení na spywarové firmy popřel. Dementoval i to, že by kdy spolupracoval se společnostmi, které jeho firmám podle řecké policejní zprávy několik let platily velké částky. Následně jsme se na tyto platby zeptali mailem. Poté jsme s krnovským podnikatelem mluvili ještě dvakrát, kdy mimo jiné potvrdil, že e-mail obdržel. Během posledního telefonického hovoru řekl, že se už nebude vyjadřovat. Na další e-mail s konkrétními otázkami do vydání článku nereagoval.

Hazan přes jednu ze svých firem vlastní v Krnově nemovitost. V oranžovém dvoupodlažním domě nedaleko centra sídlí kromě sedmi Hazanových firem několik dalších společností. Jednou z nich je FoxITech.

Název společnosti je uveden u stejné IP adresy, na které byl mimo jiné hostován web Intellexy. U registračních údajů je zároveň e-mail michali@shilo.eu.

Právě tento e-mail představuje jedno z pojítek mezi majitelem společnosti FoxITech, Michalem Ikonomidisem, a Hazanem. Prvně jmenovaný muž je Čech žijící v Krnově. S Hazanem zřejmě spolupracoval, navíc je podle sociálních sítí i jeho kamarádem – alespoň takto Hazana popisuje na společné fotografii z roku 2019. Ostatně FoxITech v roce 2022 při založení firmy zastupovala u notáře stejná zmocněnkyně jako Hazana při založení jeho první firmy.

Ikonomidise jsme se nakonec rozhodli kontaktovat skrze datovou schránku jeho firmy, oficiální e-mail společnosti totiž nefunguje. Zpráva, že tato adresa neexistuje, přišla z e-mailu jedné z dalších Hazanových firem. Telefonní čísla, která FoxITech uvádí jako kontaktní, pro změnu patří radnici v Ostravě, druhé je nedostupné. Na naše dotazy pan Ikonomidis do vydání textu neodpověděl. Do datovky se dva dny před publikací přihlásila oprávněná osoba.

Investigace.cz už loni na základě informací ze severomakedonského obchodního rejstříku zjistila, že ředitelkou tamní firmy Cytrox byla penzistka z vesnice nedaleko Ostravy. Ta však reportérům tvrdila, že o své funkci nic neví. Když ale dostala otázku, zda zná Dvira Hazana, přitakala s tím, že jde o známého rodiny její dcery.

Manželem penzistčiny dcery je Izraelec Amos Uzan, který podle svého profilu na LinkedIn pracoval v letech 2003–2009 pro izraelskou vládu. Jednalo se o „bezpečnostní“ funkci pro úřad izraelského premiéra v letech 2003–2006 a následně měl od ledna 2008 do dubna 2009 působit jako „mluvčí“ parlamentu.

V tomto období zastával řadu ministerských funkcí politik Ehud Olmert, přičemž od počátku roku 2006 do jara 2009 byl izraelským premiérem. Olmert novinářům z listu Haaretz před časem prozradil, že donedávna pracoval jako konzultant pro společnost Intellexa.

Přečtěte si

Izraelský byznysmen a jeho špehovací impérium

O Predatorovi ještě uslyšíme

Ačkoli se některé země snaží působení spywarových firem nějakou formou limitovat – například v USA již skupina Intellexa a NSO Group nesmí podnikat –, společnosti tyto překážky různě obcházejí. Navíc je na libovůli jednotlivých států, kde spywarové firmy zrovna sídlí, zda jim udělí exportní licence. V rámci poskytování exportních licencí se 25 zemí – včetně například Severní Makedonie – zavázalo, že bude zvažovat, zda služba, jejíž vývoz povoluje, potenciálně neporušuje lidská práva. Jedná se ale o dobrovolný kodex.

Mezitím se o zneužívání spywaru objevují další a další zprávy – vietnamská vláda se snažila nabourat do telefonů členů amerického Kongresu, indická vláda špehovala novináře, který tamnímu premiérovi položil nepříjemné otázky, a spyware typu Predator ve velkém používaly i ruské tajné služby.

V Česku se nyní řeší ukotvení evropského zákona o svobodě médií (EMFA), jehož součástí je i regulace používání spywaru proti novinářům.

„Po zveřejněném odhalení aktivit Intellexy a uvalení sankcí nastal v aktivním používání Predatoru útlum,“ uvedla ve své zprávě výzkumná organizace Recorded Future. Podle její poslední analýzy jsme ale o Predatoru zdaleka neslyšeli naposled.

The post Spywarová firma Intellexa platila programátorovi z Krnova appeared first on investigace.cz.

Izraelec Tal Dilian dříve vedl elitní jednotku zpravodajských služeb své země. Pak ale změnil kariéru a se svou tehdejší ženou, právničkou Sarou Hamou, vybudoval jednu z nejmocnějších společností na světě, zaměřující se na špionážní technologie. Jejich firma Intellexa využívala mezery v kyperském systému korporátních zákonů k tomu, aby obešla vývozní pravidla pro spyware, a nadto skrývala své skutečné majitele za propracovanou sítí společností. Pozadí podnikání izraelského byznysmena odkrývá organizace International Consortium of Investigative Journalists (ICIJ).

„Mým posláním je vzdělávat ostatní a pomáhat jim, aby se stali finančně svobodnými, žili delší a zdravější život, a rovněž lidem nabízet příležitosti včetně toho, že také zajišťuji jejich fyzickou bezpečnost,“ napsal si izraelský podnikatel Tal Dilian na svůj profil na síti LinkedIn.

Tento muž kdysi vedl elitní zpravodajskou jednotku a prodával zbraně. V roce 2003 však musel z izraelských obranných sil odejít, neboť se objevilo podezření, že byl zapleten do machinací s finančními prostředky. Pak se přestěhoval na Kypr, který je v posledních letech oblíbeným místem pro firmy specializující se na spyware. Právě tady založil svou společnost a ostrovní stát využil k tomu, aby mohl bez regulací vyvážet produkty do celého světa. Pomáhala mu v tom dnes už jeho bývalá žena a obchodní partnerka, právnička Sara Hamou.

Právnička a Predator

Podle uniklých dat z projektů Cyprus Confidential a Pandora Papers zasedala Sara Hamou ve správních radách více než dvaceti firem navázaných na Diliana. Minimálně ve třech z nich měla vlastnické podíly a patřily jí ještě další tři společnosti spojené s jejím manželem. Jedna taková společnost získávala statisíce dolarů za zakázky od dalších Dilianových firem.

Hamou se podle analýzy dokumentů, kterou provedli novináři z ICIJ, pokoušela utajit skutečné vlastníky i činnost sítě Dilianových firem. K tomu využívala korporátní alianci nazvanou Intellexa, někdy také přezdívanou „hvězdná aliance spywaru“. Hamou vybudovala síť firem zaměřených na spyware a chránila Intellexu před regulačními orgány či před tím, aby si jejích aktivit všimla Evropská unie.

Jméno zmíněné Sary Hamou se objevuje také ve zprávě výboru PEGA. Ten ustanovil Evropský parlament za účelem prošetření zneužití spywaru v Evropské unii. V květnu 2023 tento výbor zmínil právě Hamou jako „ústřední postavu“ korporátní aliance Intellexa, sdružující firmy napojené na Tala Diliana.

Intellexa a pod ni spadající firma Cytrox prodávaly spyware pojmenovaný Predator. Jde o špionážní program, jenž snadno vnikne do telefonu a získá přístup ke všem datům, která jsou v zařízení uložená nebo z něj odeslaná — ke zprávám, telefonním hovorům, fotografiím i mikrofonu nebo kameře. Predator umožnil vidět „téměř vše v zařízení uživatele, včetně slídění v šifrovaných hovorech a zprávách“, informovala kanadská technologická platforma Citizen Lab.

Společnost Cytrox, která stojí za špionážním software Predator, si za svou ředitelku zvolila seniorku z Beskyd a následně mladou ženu z Polska. Jak je možné, že by ženy o své funkci nevěděly? To se dočtete v dnešním článku Zuzany Šotové. https://t.co/Xud4FGshnz

— investigace_cz (@investigace_cz) February 13, 2024

Predator se široce využívá po celém světě a výrazně také v Evropě. Podle zjištění novinářského projektu European Investigative Collaborations, publikovaného v říjnu 2023, byl tento spyware objeven nejméně v 25 zemích, včetně států s režimy porušujícími lidská práva, jako je třeba Súdán. Predatora využívaly údajně i egyptské zpravodajské služby a mezi klienty Intellexy jsou i členské státy Evropské unie, například Řecko, kde jeho použití v roce 2022 vyvolalo obrovský skandál.

Spyware Predator vyrábí firma Cytrox, která je navázaná na Diliana i Intellexu. Tato společnost vznikla v roce 2017 a podle profilu na databázi Crunchbase poskytuje vládám „operativní kybernetické řešení“. Cytrox měl firemní zastoupení v Izraeli nebo Maďarsku a své produkty prodával do zemí, jako je Egypt, Arménie, Indonésie, Omán či Saúdská Arábie. V roce 2018 koupila Cytrox firma WiSpear, patřící Dilianovi.

Přečtěte si

Výrobce spywaru Cytrox změnil vedení z české seniorky na mladou Polku. Je možné, že o tom ani jedna nevěděla

Podle zjištění investigace.cz byla jako ředitelka zodpovědná za tuto společnost až do léta 2023 uvedená penzistka z České republiky.

Podnikavý pár

Sara Hamou potkala Diliana už v roce 2008, když nastoupila do firmy Trident Trust. Ta vytvářela síť podniků pro Dilianovu firmu Circles, zaměřující se na spyware.

Společnost Trident Trust sice sídlila na Kypru, ale podle Pandora Papers vytvořila složitou síť sedmi společností se sídlem na Britských Panenských ostrovech. Tento krok měl utajit, kdo jsou jejich skuteční vlastníci.

🚨🚨 BIG : WE URGE ALL USERS TO UPDATE THEIR #Apple devices urgently.@citizenlab in coordination with @Google’s TAG team found that former Egyptian MP Ahmed Eltantawy was targeted with Cytrox’s #Predator #spyware through links sent via SMS and WhatsApp.https://t.co/YepUzuLQXU

— Citizen Lab (@citizenlab) September 22, 2023

Díky zmíněné firmě Circles se Dilian stal multimilionářem, prodával spyware po celém světě a vydělával stovky milionů dolarů ročně. V roce 2014 však firmu prodal americké investiční společnosti a jeho síť firem si v Circles ponechala dvanáctiprocentní podíl. Circles byla sloučena s izraelskou NSO Group, jež vyrábí známější a sofistikovanější spyware Pegasus.

Jak se schovat na Kypru

Izraelec Tal Dilian a jeho partnerka Sara Hamou využili k vybudování jedné z nejznámějších špionážních firem Kypr, protože se tak mohli snadno vyhnout regulacím. Jejich postup odhalily dokumenty uniklé v projektu Cyprus Confidential.

Díky tomu, že jejich firma sídlila na Kypru, a tedy na území Evropské unie, mohli Dilian a Hamou obcházet izraelská omezení ohledně prodeje spywaru. Izraelské firmy zaměřující se na spyware totiž musí mít vývozní licenci od tamního ministerstva obrany. To navíc posuzuje, zda prodej technologie do zahraničí nepoškodí izraelskou národní bezpečnost. Tomu se Dilian vyhnul právě založením firem na Kypru, který vývoz spywaru nereguluje.

I samotná izraelská NSO Group tvrdila, že své produkty vyváží z Kypru. Kyperská vláda ovšem popřela, že by firmě udělila jakoukoli exportní licenci.

Přečtěte si

Vlády špehovaly spywarem novináře, aktivisty i disidenty

V tomto ostrovním státě totiž chybí regulační rámec, jenž by kontroloval vývoj a vývoz produktů týkajících se kybernetického sledování. Kyperské úřady jsou podle novinářů z ICIJ navíc pasivní ve vymáhání zákonů Evropské unie dotýkajících se spywaru.

Kyperský novinář Makarios Drousiotis ve své knize Mafiánský stát napsal, že podle šéfa zdejších zpravodajských služeb na ostrově působí až 29 firem zabývajících se spywarem a zároveň napojených na Izrael. Kypr údajně získal přístup k nástrojům spywaru od firem propojených s Dilianem na oplátku za to, že mu povolil provozovat firmy na svém území.

Tajné izraelské transakce

V listopadu 2018 registrovala Sara Hamou na Kypru firmu Maravilhas Solutions Ltd. (MS), zaměřující se na vylepšování vozidel. Dokumenty z Cyprus Confidential ale odhalily, že tato společnost byla ve skutečnosti hluboce zapojená do izraelského průmyslu zabývajícího se spywarem.

Jedním z jejích zakladatelů byl i Yair Tamir, který tehdy pracoval pro Q Cyber Technologies, tedy firmu spojenou s NSO Group. Maravilhas Solutions uzavřela smlouvu s dceřinou firmou Q Cyber Technologies, přičemž Hamou byla v obou z nich ředitelkou. Uniklé dokumenty projektu Cyprus Confidential sice neukázaly žádné detaily o aktivitách těchto dvou firem, MS však poslala izraelské společnosti faktury v hodnotě víc než sto tisíc dolarů. Podobnou částku dostala MS i od další izraelské společnosti, Septies Communication. Tamir na otázky novinářů z ICIJ neodpověděl.

MS podepsala dohody o mlčenlivosti s nejméně sedmi izraelskými firmami, včetně společnosti založené bývalými zpravodajskými důstojníky, která poskytuje technologie pro odposlech telefonních hovorů. Podle novinářů z ICIJ tato společnost opakovaně skrývala identitu svých obchodních partnerů a klientů.

NEW @citizenlab REPORT: Pegasus vs Predator: Dissident's Doubly Infected iPhone Reveals Cytrox Mercenary Spyware,” by @billmarczak @jsrailton @insyria @nouraaljizawi @sienaanstis @kjberdan and me: https://t.co/M8h73Ou2Z6

— profdeibert (@RonDeibert) December 16, 2021

Na začátku února 2021 Hamou oznámila své účetní, že Maravilhas Solutions kupuje produkty pro projekt firmy Q Cyber Technologies v Bulharsku. V květnu pak MS od této izraelské firmy koupila zboží za celkem skoro 120 tisíc dolarů a poslala ho do Belgie. Kyperské daňové úřady se na žádost jiné evropské země o tuto belgickou transakci zajímaly a prošetřovaly ji, jak podle uniklých dat informovala Hamou svou účetní.

Uniklá korespondenci rovněž obsahuje radu právníka z firmy, jež byla součástí Intellexy. Jurista napsal, že pokud je zařízení pro kybernetický dohled v dodávce s jiným zbožím a následně je odesláno do třetí země předtím, než bude putovat do cílové destinace, nemusí firma vývozním orgánům ohlašovat koncového uživatele.

Na černé listině

Před pěti lety překvapilo cestující na kyperském letišti Larnaka podezřele rychlé wifi připojení. Společnost, jež tamní internet provozovala, však skrze přístupové body ukradla osobní údaje víc než devíti milionů lidí, kteří tudy zrovna cestovali a připojili se přes síť wifi k internetu. Šlo o firmu vlastněnou Talem Dilianem. To však nebyl jediný skandál spojený s jeho podnikáním.

Když úřady odhalily krádež dat na letišti v Larnace, Dilian přesunul provoz své společnosti Intellexa z Kypru do Řecka. Následoval však další skandál: v srpnu 2022 objevili Predator v 92 telefonech řeckých novinářů, politiků i podnikatelů, čímž vypuklo parlamentní vyšetřování.

V roce 2020 podal jeden z bývalých Dilianových obchodních partnerů na izraelského podnikatele žalobu. Ta odhalila, že Hamou se svým mužem „pašovala“ majetek firmy Intellexa skrze další společnosti zakládané na Britských Panenských ostrovech, v Irsku, Itálii nebo Česku. Spor byl nakonec urovnán mimosoudně, ale mimo jiné takto poprvé veřejně vyšlo najevo, že Hamou a Dilian tvoří nejen podnikatelský, ale i milostný pár.

Přečtěte si

Větší než Watergate? Znepokojivá zpráva o špehování v EU

Po skandálech v Řecku a na Kypru tlak na Diliana vzrůstal. V roce 2023 proto podnikatel převedl na Hamou i další ze svých výdělečných společností, firmu Lusata Investments.

Podle novinářů z ICIJ se Dilian vyhnul jiným skandálům právě díky své tehdejší ženě. Z dokumentů projektu Cyprus Confidential vyplývá, že minulý rok převzala Sara Hamou od Diliana firmy v hodnotě přes dva miliony dolarů.

Spojené státy americké mezitím v létě loňského roku zařadily na černou listinu dvě firmy prodávající Dilianův software, a to společnosti Cytrox a Intellaxa. Pasivní přístup Evropské unie k problému s prodejem spywaru zkritizovala nizozemská europoslankyně Sophie in’t Veld, jež je zároveň zpravodajkou výboru PEGA. „Situace, kdy je Intellexa v USA na černé listině a v Evropě ji vítají na červeném koberci, je neudržitelná,“ vyjádřila se.

Tal Dilian a Sara Hamou na opakované žádosti novinářů z ICIJ o vyjádření nereagovali.

The post Izraelský byznysmen a jeho špehovací impérium appeared first on investigace.cz.

Spyware je zbraň, která by měla být prodávána pouze vládám. Špionážní programy by se měly používat jen v případech ohrožení národní bezpečnosti, při potírání terorismu nebo organizovaného zločinu. Přesto se spyware využívá proti novinářům a politické opozici po celém světě, byť se jedná o hrubé porušování lidských práv. Jednou ze společností, které spyware vyrábí, je severomakedonská firma Cytrox. Její ředitelkou, právně zodpovědnou za firmu vyvážející špionážní software Predator, byla až do loňského léta penzistka z České republiky. Dokud ji reportérka Zuzana Šotová nenavštívila, své funkce si zřejmě nebyla vědoma.  

Vedle Zuzany Šotové z ⁠investigace.cz⁠ v Odposlechu uslyšíte i Jana Cibulku, datového novináře z Českého rozhlasu, který se věnuje kyberbezpečnosti v žurnalistice. Podcast připravil Jiří Slavičínský.

Zajímají vás další podrobnosti? ⁠⁠Přihlaste se k našemu newsletteru⁠⁠, kam vám každý týden zašleme doplňující obsah k epizodě  🎧 Odposlechu.

Přečtěte si

Výrobce spywaru Cytrox změnil vedení z české seniorky na mladou Polku. Je možné, že o tom ani jedna nevěděla

The post Česká ředitelka spywarové společnosti appeared first on investigace.cz.

Spyware je zbraň, která by měla být prodávána pouze vládám. Použití tohoto špionážního programu by se mělo aplikovat jen v případech ohrožení národní bezpečnosti, při potírání terorismu nebo organizovaného zločinu. Přesto se spyware využívá proti novinářům a politické opozici po celém světě, byť se jedná o hrubé porušování lidských práv. Jednou ze společností, jež spyware vyrábí, je severomakedonská firma Cytrox. Její ředitelkou, právně zodpovědnou za společnost s mnohamilionovými zisky vyvážející špionážní software Predator, byla až do loňského léta penzistka z České republiky. Dokud jsme ji nenavštívili, své funkce si zřejmě nebyla vědoma.  

V Beskydech, zhruba hodinu od Ostravy, leží obec čítající přes 300 obyvatel. Je víkendové odpoledne a ve vsi panuje klid. Nedaleko autobusové zastávky, která jako by označovala střed obce, stojí nově postavený domek s béžovou fasádou a černou střechou. Před ním je menší udržovaná zahrada. Muž opravující potrubí před domem reportérce z investigace.cz potvrdí, že je na správném místě – ano, tady bydlí paní Morávková. Netrvá to dlouho a dveře se otevřou, na prahu stojí zmíněná žena, usměje se a pozve návštěvu do útulného obývacího pokoje.

Píše se konec května 2023 a paní Morávková, sedmdesátiletá dáma a na první pohled spokojená penzistka z Beskyd, podle severomakedonského obchodního rejstříku zároveň šéfuje technologické společnosti Cytrox, která vyvinula špionážní software Predator. Ředitelkou se stala v roce 2022, v dokumentech společnosti je uvedeno její jméno i adresa. Dokonce je tam i kopie jejího pasu. Na otázku, zda někdy o společnosti Cytrox slyšela, přesto odpovídá: „Ne, nikdy.“ Potom se zeptá, jak se název firmy píše.

Není spyware jako spyware

Na rozdíl od známějšího spywaru Pegasus, vytvořeného izraelskou společností NSO Group, není software Predator nasazován pomocí takzvaných zero-click exploits. V případě Predatoru tak cíl musí škodlivý software sice nevědomky, ale nějak aktivovat – například kliknout na odkaz. Z pohledu obchodních čísel je proto Predator levnější.

Cytrox však s tímto technologickým handicapem dokáže velmi dobře pracovat a využívá kreativní způsoby, jak nutnost interakce s infikovanými odkazy obejít. Jedním z nich je přímá spolupráce s poskytovateli internetových nebo mobilních sítí v konkrétní zemi. Jelikož klienty společností, jako je Cytrox, by měly být pouze vlády, mohou se v nedemokratických zemích vládnoucí politici či přímo autokraté domluvit na nasazení tohoto zařízení přímo do sítě. Dalším způsobem, jak cílové zařízení infikovat, je dostat telefon zvolené oběti do těsné blízkosti se zařízením, které na něj spyware nasadí. Existuje však i jednodušší způsob v podobě zaslání infikovaného odkazu prostřednictvím e-mailu, případně může být k infikování zařízení použit speciálně upravený obrázek.

V Řecku vyšlo najevo nasazení Predatoru proti politikům, podnikatelům a mediálně známým osobám v srpnu 2022 a vyvolalo skandál. Řecký úřad pro ochranu osobních údajů provedl vyšetřování, které odhalilo, že 92 chytrých telefonů, které patřily podnikatelům, novinářům, státním zástupcům, politikům, ministrům a jejich spolupracovníkům, bylo zacíleno pomocí programu Predator, a to skrze 350 esemesek zaslaných prostřednictvím online služeb pro zasílání zpráv.

Přečtěte si

Bylo by divné, kdyby Česko nemělo špionážní software, říká odborník

Lidská práva versus plné kapsy

V současné době v Řecku probíhá soudní řízení s novináři, kteří nasazení Predatoru zveřejnili, a to na základě žaloby pro pomluvu, kterou podal synovec tamního premiéra, v roce 2019 jmenovaný do čela řecké národní zpravodajské služby (EYP). Právě tato instituce mohla za tehdejším nasazení Predatoru stát. Případ byl označen za urážku svobody slova a pokus umlčet nezávislou žurnalistiku v zemi.

Ať už se zkrátka jednalo o Pegasus, nebo Predator, špionážní softwary byly používány vládními subjekty proti novinářům, aktivistům a opozičním představitelům po celém světě. Ten, kdo si zakoupil služby společnosti, jako je Cytrox, jejím prostřednictvím získal neomezený přístup do soukromého i profesního života vybrané osoby. Spyware totiž může skenovat a odesílat všechny informace zevnitř zařízení, které napadl, ale také například zapnout kameru a mikrofon a takto poskytnout živé pokrytí, přesněji řečeno přímý přenos veškerých aktivit napadeného. Což může být posléze využito jako materiál pro případné vydírání, nebo dokonce trestní stíhání oběti spywaru. Získanými informacemi lze navíc ohrozit osoby, s nimiž se cíl setkává – například novinářské zdroje.

Amnesty International ve své rozsáhlé studii The Predator Files uvádí, že používání špionážního softwaru představuje porušení základních lidských práv. „Aliance Intellexa, tedy evropští vývojáři Predatoru a dalších sledovacích produktů, neudělala nic pro to, aby omezila, kdo a za jakým účelem může tento spyware používat. Místo toho si plní kapsy a ignorují závažné důsledky pro lidská práva… Jedinou účinnou reakcí je státy zavedený okamžitý celosvětový zákaz vysoce invazivního spywaru,“ uvádí Amnesty International.

Přečtěte si

Větší než Watergate? Znepokojivá zpráva o špehování v EU

Kdo stojí za Predatorem

Podle informací, jež získal Balkan Investigative Reporting Network (BIRN), byla severomakednoská společnost Cytrox založena jako akciovka v březnu 2017 pěti izraelskými státními příslušníky a jedním Maďarem. V roce 2018 Cytrox koupila společnost WiSpear.

V roce 2020 přešlo vlastnictví společnosti Cytrox na maďarskou společnost Cytrox Holding. Cytrox je také součástí aliance společností spadajících pod značku Intellexa. Ta vznikla v roce 2019 spojením společností Intellexa s francouzskou skupinou Nexa. V tiskové zprávě oznamující zrod této aliance se uvádí, že jejími členy jsou společnosti Nexa Technologies, Advanced Middle East Systems, WiSpear a Senpai Technologies.

Skupinu společností Intellexa založil v roce 2018 bývalý velitel izraelských obranných sil Tal Dilian, který je úzce spojen s další kontroverzní společností NSO Group a jejím špionážním softwarem Pegasus. Stalo se tak v roce 2014, kdy se Dilianova první společnost zabývající se sledovacím softwarem s NSO Group spojila.

Součástí francouzské skupiny Nexa je i česká společnost, která se do začátku roku 2022 jmenovala Nexa Technologies CZ, s. r. o. Současný název zní Setco Technology Solutions, s. r. o., a jediným společníkem je opět francouzská společnost FLANDRIN TECHNOLOGIES S.A.S. Česká firma zaměstnává méně než deset lidí a sídlí v Brně.

Přečtěte si

Kauza Pegasus: Bezpečnostní konferenci v Praze sponzoruje tvůrce špehovacího softwaru

Fiktivní ředitelé

„Ano, je to můj pas. Nerozumím tomu,“ říká paní Morávková poté, co jí reportérka investigace.cz ukázala dokumenty společnosti Cytrox s jejím jménem, adresou a kopií pasu. Adresa uvedená v dokumentech firmy je už ale neplatná, v původním místě bydlela, než se asi před půl rokem přestěhovala do domu, kde sedíme. Jak se mohla ocitnout v severomakedonském obchodním rejstříku coby ředitelka společnosti na vývoj špionážního softwaru, si paní Morávková podle svých slov nedokáže nijak vysvětlit.

Na druhou stranu není neobvyklé, že společnosti po celém světě využívají nastrčené nebo takzvané profesionální ředitele. Ať už s jejím vědomím, nebo ne, takováto osoba je jmenována, aby společnost formálně zastupovala, ačkoli její role je pouze na papíře a nemá žádnou skutečnou moc firmu ovlivňovat ani jakýkoli osobní profit z jejích zisků. U offshorových a skořápkových společností jsou nominálními řediteli obvykle profesionálové, kteří dostávají zaplaceno za formální zastávání této funkce, což někdy provádějí i ve stovkách společností. Vyskytly se však případy, kdy ředitelé společností neměli vůbec tušení, že tuto funkci zastávají – mohli například podepsat dokumenty, kterým nerozuměli, nebo jim byla ukradena identita. Nominální ředitel většinou představuje nástroj, jak formálně naplnit zákony o transparentnosti vlastnictví společností, aniž se odhalí skutečný majitel nebo řídicí struktury.

„Poslední tři roky jsem kvůli covidu nikam necestovala,“ pokračuje paní Morávková. „Předtím jsem párkrát byla v Izraeli, když jsem pomáhala dceři rozjet podnikání. Víte, její manžel je původem z Izraele, zavolám jim,“ vstane a vyjde ven prosklenými dveřmi vedoucími na terasu.

Dcera paní Morávkové vlastní v Česku se svou obchodní partnerkou kosmetickou značku, která nabízí výrobky od bahna z Mrtvého moře po různé pleťové vody a šampony, dovážené z Izraele. Dcera také vyučuje hebrejštinu. Její manžel je majitelem společnosti, jež se zabývá „obchodním poradenstvím a investicemi do nemovitostí na izraelském a českém trhu“. „Zeť ani dcera o firmě nic nevědí,“ říká paní Morávková po návratu z terasy. Při loučení dostala kontakt na redakci investigace.cz, aby napsala nebo zavolala, až si s rodinou o tomto tématu znovu promluví. Od té doby se neozvala. Když se redakce pokusila spojit s její dcerou prostřednictvím jejího kosmetického podniku, nikdo neodpověděl.

Přečtěte si

Vlády špehovaly spywarem novináře, aktivisty i disidenty

Nová šéfka

Několik dní poté, co reportérka investigace.cz navštívila paní Morávkovou, se ředitelka Cytroxu změnila. Na základě kopie oficiálních záznamů této společnosti funkci nyní zastává pětadvacetiletá Sylwia Jastrzębska z Polska. Kolega z polského média Frontsotry.pl se vydal na její adresu ve Varšavě, uvedenou v dokumentech společnosti. Byt se nachází v činžovním domě sovětského stavebního slohu v centru města.

Na adrese bydliště Sylwie Jastrzębské novinář z Fronstory.pl zaklepal na dveře bytu uvedeného ve firemních dokumentech, otevřel mu ale muž a po dotazu vysvětlil, že tam bydlí se svou partnerkou. O slečně Jastrzębské nikdy neslyšel, stejně jako muž na recepci domu nebo majitelka bytu, která ho pronajímá.

Slečnu Jastrzębskou se nám podařilo najít na sociálních sítích a potvrdit její totožnost porovnáním fotografie z jejího pasu – který je součástí dokumentů společnosti Cytrox – s jejími fotografiemi na internetu. Náš kolega z Fronstory.pl ji pak kontaktoval prostřednictvím jejího účtu na Instagramu. Sdělil jí, že je uvedena jako ředitelka severomakedonské společnosti Cytrox, a požádal o rozhovor. „Hmm, myslím, že je to omyl nebo shoda jmen,“ odepsala. Když jí kolega vysvětlil, že je v dokumentech uvedena i její varšavská adresa, zeptala se, co chce vědět. Požádal ji, aby mu zavolala, Sylwie Jastrzębská ale reagovala tím, že dává přednost napsaným otázkám. Poslal jí proto následující dotazy: „Jak se dostala do vedení společnosti Cytrox? Ví, čím se společnost zabývá, a slyšela někdy o Predatoru?“ Zprávy si přečetla a neodpověděla. Krátce po této konverzaci svůj účet na Instagramu deaktivovala. Nyní je zpět s jiným uživatelským jménem.

Na základě jejího účtu na Instagramu není jasné, čím se slečna Jastrzębska živí a kde skutečně žije. Většina obsahu na jejím profilu se točí kolem cestování po celém světě. Není také jasné, zda o své práci ředitelky výrobce špionážního softwaru věděla.

Společnost Cytrox na otázky investigace.cz, které jsme zaslali po návštěvě u paní Morávkové, neodpověděla.

Evropská komise v reakci na používání špionážního softwaru proti novinářům navrhla úplný zákaz této praxe. Eurokomisařka Věra Jourová k tomu ale redakci investigace.cz současně řekla, že se i novinář může stát součástí aktivit, jež ospravedlňují vyšetřování. „Nikdy nemůžeme vyloučit, že se jednoho dne špion nebo zločinec rozhodne získat novinářský průkaz a zneužít ho.“ Několik zemí včetně České republiky zároveň návrh Evropské komise odmítlo.

Líbil se vám tento text? Podpořte redakci investigace.cz

The post Výrobce spywaru Cytrox změnil vedení z české seniorky na mladou Polku. Je možné, že o tom ani jedna nevěděla appeared first on investigace.cz.

Nezávislá média v Maďarsku odhalila, že režim Viktora Orbána tajně zakoupil špionážní software Pegasus, který vlády používají ke špehování novinářů, aktivistů a politických oponentů. Stejný špionážní software byl hojně využíván i v Polsku ke sledování právníků a politiků. Software vyrábí izraelská společnost NSO Group, jež v Praze každoročně pořádá prodejní akci svých výrobků. České státní instituce ale využívání této technologie popírají. V Rumunsku a na Slovensku zase vlády odmítají sdělit, zda je tento špionážní software, jejž v minulosti používaly, využíván i nadále. Bulharsko naopak povoluje provoz zahraniční špionážní společnosti, zatímco generální prokurátor země tvrdí, že byl špehován.

Maďarští novináři špehovaní Orbánovým režimem

V roce 2021 získali novináři pod záštitou organizace Forbidden Stories seznam telefonních čísel uniklý z NSO Group, společnosti vyvíjející spyware Pegasus. Takto bylo nalezeno 300 maďarských telefonních čísel. Únik odhalil, že v Maďarsku byl použit Pegasus, špionážní software vyrobený izraelskou firmou zabývající se kybernetickou bezpečností, což znamenalo první potvrzené použití Pegasu v zemi EU.

Pegasus se oficiálně používá proti cílům podezřelým z účasti na organizovaném zločinu nebo terorismu. Vyšetřování však odhalilo, že maďarská vláda využila software rovněž ke sledování svých kritiků.

Na seznamu špehovaných osob byli čtyři maďarští novináři, pracující pro nezávislá média. V červenci 2021 byl tajně napaden telefon fotografa Dániela Németha, a to formou nainstalování softwaru Pegasus. Németh byl spoluautorem oceňovaného článku Átlátszó, jenž odhalil, že maďarská vládní elita včetně Orbána používá luxusní jachty a soukromá letadla registrovaná v zahraničí. Kromě toho se zjistilo, že v roce 2019 byl pomocí Pegasu také několikrát napaden telefon Brigitty Csikász, tehdejší novinářky časopisu Átlátszó.

Mezi další cíle této špionáže patřili maďarští veřejní činitelé, právníci, politici a podnikatelé, například majitel mediální společnosti Central Media Group. Terčem se stal i jeden zahraniční student Středoevropské univerzity. Nevládní organizace s názvem Maďarský svaz občanských svobod (HCLU) zahájila jménem několika postižených špionážním softwarem Pegasus různá soudní řízení. 

Podle maďarského média Direkt36 hlasoval Výbor pro národní bezpečnost maďarského parlamentu o pořízení špionážního softwaru na uzavřeném zasedání, vyžádaném zvláštní službou pro národní bezpečnost. Politik maďarské vládní strany Lajos Kósa pořízení softwaru sice přiznal, avšak uvedl, že sledování bylo prováděno na základě zákona. Podrobnosti nejsou známy, protože zápis z tohoto jednání Výboru pro národní bezpečnost je až do roku 2050 tajný. Zpráva vydaná maďarským Národním úřadem pro ochranu údajů a svobodu informací (NAIH) konstatovala, že všechny případy sledování splňovaly zákonná kritéria a bylo nutné je provést z důvodů národní bezpečnosti.  

Přečtěte si

Špehovaní novináři a podezřelí politici. Maďarsko dva roky po kauze Pegasus

Maďarsko současně odmítlo spolupracovat se zvláštním výborem Evropského parlamentu pro špionážní software Pegasus. Zástupci výboru požádali o schůzku s ministryní spravedlnosti Judit Vargou, zatím však nedostali žádnou odpověď. 

Kromě aféry s Pegasem vyšlo loni najevo, že maďarští diplomaté vyslaní do evropských zemí pravidelně shromažďovali informace o cestách nezávislých maďarských novinářů, mezi nimiž byli i dva novináři z Átlátszó, a zároveň aktivně umožňovali pobyty v zahraničí lidem spojených s provládními médii.

Black Cube na diskreditaci novinářů

Pegasus ovšem není jediná negativní maďarská zkušenost se špionážními softwary či jinou formou špehování. Na základě zprávy výzkumníků z torontské Citizen Lab a dokumentů WikiLeaks informoval Átlátszó v roce 2013 o tom, že maďarská tajná služba patří mezi uživatele systému FinFisher, tedy softwarového balíku běžně používaného ke sledování politických oponentů a nevládních organizací. V roce 2015 soubory uniklé z italské komerční špionážní společnosti Hacking Team zase odhalily, že Maďarsko je jejím klientem od roku 2008. Za služby zaplatilo téměř dva miliony eur (přes 48 milionů korun).

V letech 2017 až 2018 kontaktovali maďarské nevládní organizace a jednotlivce agenti pod falešnou identitou s cílem zdiskreditovat je během volební kampaně v roce 2018. Na kampani se jménem maďarské vlády podílela izraelská soukromá zpravodajská společnost Black Cube. Během zasedání Výboru pro národní bezpečnost pak poslanci Fideszu zabránili zařazení případu Black Cube na program jednání. V loňském roce Átlátszó zjistil, že tajné zpravodajské metody, které nesly prvky Blac Cube, byly použity v rámci difamační kampaně Viktora Orbána proti nevládním organizacím, neboť se cíleně zaměřily na novináře, odborníky a politické analytiky. Videorozhovory pořízené za podezřelých okolností byly posléze prezentovány v provládních novinách jako závažná odhalení.

Přečtěte si

Sledovaný novinář Panyi: Postavili mě na stejnou úroveň jako nebezpečného zločince

Od Pegase k Predátorovi

V roce 2017 polské tajné služby za špionážní software Pegasus zaplatily osm milionů eur (přes 192 milionů korun). Většina peněz pocházela z Fondu spravedlnosti (oficiálně určeného na podporu obětí trestných činů), na nějž dohlíží ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. Fakturu pro izraelského výrobce NSO Group vystavil Ústřední protikorupční úřad, který je přímo podřízen vládě.

Podle výzkumníků CitizenLab z Torontské univerzity sledujících globální byznys se špionážními nástroji a novinářů agentury Associated Press (AP) byli mezi lidmi, jež Pegasus v Polsku sledoval, i Roman Giertych, právník a jeden z největších kritiků vládnoucí strany, a prokurátorka Ewa Wrzosek, rovněž kritická vůči vládní politice.

Telefon Krzysztofa Brejzy, senátora za opoziční Občanskou koalici a v době útoku šéfa štábu opozičního prezidentského kandidáta, který nakonec volby těsně prohrál, byl hacknut třiatřicetkrát. Jak odhalili novináři televize TVN Superwizjer, díky programu Pegasus získaly tajné služby přístup k politikovým zprávám, telefonním hovorům a soukromým fotografiím. Analýzy CitizenLab ukázaly, že na dlouhém seznamu sledovaných se objevily i osoby, o jejichž aktivitách chtěla polská vláda vědět co nejvíce, například úředníci Nejvyššího kontrolního úřadu, lídr zemědělské organizace AgroUnia, jež se postavila proti vládě, nebo podnikatelé poskytující PR služby lidem a společnostem spojeným s úřady.

Přečtěte si

Vlády špehovaly spywarem novináře, aktivisty i disidenty

V květnu 2023 vydal evropský výbor PEGA doporučení o dohledu nad používáním špionážních softwarů v Polsku. Doporučení se částečně shodují se závěry zprávy  Osiodłać Pegaza (Osedlat Pegase), kterou v září 2019 vypracovala polská nadace na ochranu soukromí Panoptykon. Výbor PEGA mimo jiné doporučuje, aby Polsko obnovilo nezávislou kontrolu nad tajnými službami i systém jejich parlamentního dohledu, implementovalo evropskou směrnici na ochranu oznamovatelů, zahájilo vyšetřování používání Pegasu a obnovilo plnou nezávislost soudnictví.

Nic však nenasvědčuje tomu, že by se Polsko doporučeními PEGA zabývalo. Vláda sjednocené pravice se s poslanci Evropského parlamentu zasedajícími ve výboru důsledně odmítá setkat.

Podobně jako v Maďarsku nebyl ani v Polsku Pegasus jediným používaným spywarem. Podle CitizenLab byl v zemi aplikován i software Predator, vyvinutý společností Cytrox ze Severní Makedonie.

V souvislosti s tímto programem vypukl v červenci 2022 skandál v Řecku, kde byl špionážní software Predator využíván vůči novinářům a opozičním politikům. Tamní parlamentní vyšetřovací komise zjistila, že za dodávkami softwaru řecké vládě stojí dva podnikatelé a polský právník-podnikatel s obchodními vazbami na oba muže. Jak odhalilo médium Frontstory.pl., zmiňovaný právník Stanisław Pelczar, je tím, kdo pravděpodobně zprostředkoval nákup Predatoru pro řeckou policii, což ale v rozhovoru s novináři popřel. 

Přečtěte si

Pegasus mohl ovlivnit parlamentní volby v Polsku

Mafiánský kodex mlčení zemí EU se rozšířil i do Rumunska

V roce 2016 otřáslo Rumunskem odhalení, že vrchní státní zástupce Národního protikorupčního úřadu byl špehován společností Black Cube. Případem se zabýval i evropský výbor PEGA.

Rumunské médium Contex.ro se pokusilo vypátrat, zda a jaký typ spywaru rumunská vláda v uplynulém desetiletí zakoupila a používala. Ministerstvo zahraničních věcí (MAE) ale odmítlo poskytnout informace, které Context.ro požadoval ohledně používání špionážního softwaru institucemi v Rumunsku. Stejné ministerstvo mělo poskytnout údaje také výboru PEGA, jenž rovněž podal podobnou oficiální žádost.

Rumunsko a další státy EU se rozhodly s výborem nespolupracovat, což zpravodaj PEGA kritizoval jako nedostatečnou transparentnost členských vlád EU. „Skutečnost, že se vlády jako skupina rozhodly neodpovědět a nespolupracovat, je velmi relevantní. Já tomu říkám omerta. Je to termín, který používá italská mafie, když se rozhodne mlčet,“ uvedla poslankyně Evropského parlamentu Sophie in ‚t Veld pro Context.ro.

Předběžná zpráva výboru PEGA zjistila, že ve všech členských státech EU byly používány komerční spywarové produkty: „S vysokou mírou jistoty můžeme říci, že všechny členské státy EU zakoupily jeden nebo více komerčních spywarových produktů.“ 

V roce 2015 zveřejnilo rumunské médium Rise Project podrobnosti o tom, že italský výrobce špionážního softwaru Hacking Team má vazby na několik rumunských zpravodajských služeb a komerčních společností. Podle Rise Project interní korespondence společnosti Hacking Team zveřejněná po útoku jiných hackerů ukázala, že o špionážní software této společnosti měli zájem zástupci rumunských tajných služeb SRI, armádní zpravodajské služby (DGIA) a oddělení Generálního inspektorátu rumunské policie.

Prodejní akce NSO v Praze

Server E15 nedávno informoval o tom, že špionážní software Pegasus zakoupila i česká vláda. Že by Česká republika měla tento sledovací software vlastnit, tvrdí také oficiální zpráva vyšetřovací komise Evropského parlamentu. Podle webu E15 měla o prodeji Pegasu České republice projevit zájem izraelská společnost NSO Group.

„Není mi známo, že by český stát tento software někdy koupil. Nikdy jsem nepracoval pro NSO Group ani pro příslušné složky českého státu, které mohou podobné nástroje nakupovat a používat,“ uvedl pro investigaci.cz poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Na otázku, která instituce v České republice zaručuje, že špionážní software typu Pegasus nebude použit proti novinářům nebo aktivistům, odpověděl jednoduše – Česká republika je právní stát. „Z mého pohledu není absolutně žádný důvod vytvářet nějaké další instituce,“ uzavřel Pojar.

V Praze se každoročně koná konference ISS World Europe zaměřená na kybernetickou kriminalitu a špionáž, kde se setkávají lidé z orgánů činných v trestním řízení a zpravodajských služeb s prodejci těchto sofistikovaných nástrojů a softwarů. V roce 2021 konferenci sponzorovala právě společnost NSO Group.

Přečtěte si

Projekt Pegasus: Následky odhaleného špehování

Slovenské úřady o používání Pegasu mlčí

V minulosti se ve slovenských médiích objevily informace o tom, že tamní tajné služby získaly špionážní software. Nikdy to ale nebylo oficiálně potvrzeno.

Na základě informací z WikiLeaks z roku 2014 Slovenská republika údajně zakoupila sledovací systém FinFisher od společnosti Gamma Group. O rok později unikla prostřednictvím WikiLeaks e-mailová komunikace italské společnosti Hacking Team. Vyplynulo z ní, že Slovensko mělo zájem o její softwarové řešení Galileo. Žádný z nákupů nebyl oficiálně potvrzen.

Využití FinFisheru na Slovensku potvrdila letošní zpráva Evropského parlamentu. „Můžeme potvrdit, že uvedený systém v resortu obrany nepoužíváme a ani jsme ho nepoužívali,“ zní však vyjádření slovenské vojenské rozvědky z roku 2021, které zveřejnil server Zive.SK.

Slovenská informační služba (SIS) se k možnému použití systému Pegasus odmítla vyjádřit. Odvolala se na právní překážku, jež SIS údajně zakazuje potvrdit nebo vyvrátit jeho případné nasazení.

Přečtěte si

Rok po projektu Pegasus. Špionážní systém se ve světě používá dál

Bulharsko jako hostitel špionážní společnosti

Bulharské tajné služby dlouhodobě používají špionážní systémy FinFisher a FinSpy. Další podobný software se pokoušely získat od společnosti HackingTeam, dohoda však ztroskotala. V roce 2013 po odhalení, že mobilní chytače IMSI (IMSI Catcher), které ministerstvo vnitra nakoupilo za peníze EU, byly používány k nezákonnému špehování politiků, vypukl skandál. Chytače IMSI jsou stanice mobilních operátorů předstírající, že jsou legálními stanicemi. Telefon se tak připojí k podvodné mobilní stanici a je vystaven hackerským útokům a sledování. Prokuratura obvinila tři osoby, avšak později případ z úředních záznamů zmizel. 

Nedávné zprávy ukazují, že Bulharsko poskytlo prostor k obchodním operacím izraelské společnosti Circles, která nabízí nástroje pro hackování mobilních sítí. Circles nyní spadá pod společnost NSO Group. Podnikání společnosti Circles v současné době prosperuje, což vyplývá z rostoucího počtu zaměstnanců a mnohamilionových příjmů deklarovaných ve výročních zprávách společnosti. Používání softwaru Pegasus ale bulharskou vládou nebylo oficiálně potvrzeno. Probíhá však vyšetřování prokuratury, jejíž zdroje potvrzují, že ministerstvo vnitra tento software používalo. Současný generální prokurátor Borislav Sarafov nedávno prohlásil, že byl sledován soukromou skupinou na příkaz bývalého generálního prokurátora a svého konkurenta Ivana Geševa. Nebylo však jasné, zda se tak stalo za pomoci nějakého typu špionážního softwaru.

Tento článek vznikl jako součást projektu The Organised Crime and Corruption Watch. Na textu se podílelo sedm redakcí, které jsou součástí The Organised Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP). Spolupracovali na něm novináři z: Investigace.cz (Česká republika), Bird.bg (Bulharsko), Frontstory.pl (Polsko), Rise Project (Rumunsko), Investigatívne centrum Jána Kuciaka – icjk.sk (Slovensko), Átlátszó (Maďarsko) a Context Investigative Reporting Project (Rumunsko). V každém dalším vydání této série se novináři budou zabývat tématy organizovaného zločinu nebo korupce.

Autorka české verze: Zuzana Šotová
Autorka úvodní grafiky: Lenka Matoušková

The post Zprávy o boji s evropskou korupcí: Jak země EU špehují své občany appeared first on investigace.cz.