Před patnácti lety zabil chorvatského novináře Iva Pukaniće výbuch. Za vraždu byl odsouzen Slobodan Ðurović, ve zločineckých kruzích známý jako Kardinál. Prokurátoři měli podezření, že platba, jež přišla na Ðurovićův účet, byla odměnou právě za vraždu novináře. Nevěděli však, kdo částku poslal. Uniklé kyperské dokumenty z projektu Cyprus Confidential teď odhalují, komu patřila firma, jež Kardinálovi finance poslala. Případ zmapovali novináři ze srbského webu KRIK a bulharského webu BIRD.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Novinář Ivo Pukanić byl svými kolegy často kritizován za to, že se stýkal s kontroverzními osobnostmi. Pukanić měl skutečně rozsáhlou síť konexí v politice, byznysu i zločineckých kruzích. Své známosti využíval k získávání informací pro investigativní články. Na web týdeníku Nacional, který v 90. letech spoluzaložil, psal skandální texty o bohatství a podivných vazbách mezi balkánskými politiky a podnikateli.

V říjnu 2008 pak před záhřebskou redakcí zmíněného týdeníku vybuchla motorka. Stála hned vedle Pukanićova auta. Novinář na místě zemřel.

Vyšetřování ukázalo, že už tři měsíce před útokem byl sledován. Vražda byla naplánovaná opravdu pečlivě, na střeše sousední budovy na dohled od parkoviště čekal ještě odstřelovač, jenž měl zasáhnout v případě, že by Pukanić výbuch přežil.

Kardinál a amsterdamský boss

O dva roky později chorvatský soud za Pukanićovu vraždu odsoudil šest mužů. „Klíčovým prostředníkem“ při organizování útoku byl Slobodan Ðurović. Toho Interpol i další úřady označovaly jako významnou postavu balkánského světa organizovaného zločinu. Ðurović, v podsvětí známý pod přezdívkou Kardinál, byl odsouzen k 23 letům vězení. Nebylo však jasné, kdo si vraždu nepohodlného novináře objednal a zaplatil.

V Srbsku byl za zosnování této vraždy souzen drogový boss a zločinec Sreten Jocić alias Joca Amsterdam. Před patnácti lety vydala k případu zprávu srbská odnož Interpolu spolu s nizozemskými a francouzskými úřady. V dokumentu Ðuroviće označily za Jocićovu „pravou ruku“. Dokonce měl řídit Jocićovy podnikatelské aktivity a jeho jménem nakupovat firmy.

V roce 2009 srbská prokuratura Jociće obžalovala z organizování Pukanićovy vraždy. Zločinec byl však nakonec zproštěn viny poté, co soudce rozhodl, že obžaloba nepředložila dostatečné důkazy o jeho spojení s touto násilnou smrtí.

Jocićův právník na písemné otázky novinářů neodpověděl.

Peníze pro vraha

Nově uniklé dokumenty z projektu Cyprus Confidential prozrazují, že odsouzený Slobodan Ðurović obdržel nejdříve 255 tisíc eur (asi 6,6 milionu korun) a po pěti měsících dalších 780 tisíc eur (20,3 milionu korun). První platba proběhla pouhé tři týdny před vraždou Pukaniće, uvedla chorvatská prokuratura. Peníze přišly na Ðurovićův osobní bankovní účet v Černé Hoře, tam však jejich stopa končila.

A gangster nicknamed “The Cardinal” was convicted for organizing the assassination of journalist Ivo Pukanić — but it was never known who was behind the killing. Now leaked files reveal a money transfer from a Bulgarian businessman days before the murder.https://t.co/pXQzNnQeHO

— Organized Crime and Corruption Reporting Project (@OCCRP) December 12, 2023

Obě transakce k Ðurovići putovaly z firmy General Pioneer Inc., registrované na Britských Panenských ostrovech. Právě v této zemi usnadňují pravidla pro registraci firem zakrývat jejich skutečné vlastníky, proto zůstávala osoba stojící za platbami dlouho skrytá.

Díky uniklým dokumentům kyperské poradenské společnosti MeritServus se však reportérům ze srbského webu KRIK a bulharského webu BIRD nyní podařilo identifikovat majitele společnosti. Jde o bulharského podnikatele Ogniana Bozarova.

Novináři se dotázali chorvatských státních zástupců, zda se v době vyšetřování vraždy zabývali tím, kdo vlastní firmu General Pioneer, nedostalo se jim však žádné odpovědi. Také není jasné, zda chorvatské úřady o první platbě ve výši 255 tisíc eur věděly či zda ji prošetřovaly.

Přečtěte si

Zprávy o boji s evropskou korupcí: Chybějící informace o útocích na novináře

Šestasedmdesátiletý Bozarov je v rodném Bulharsku poměrně nenápadný. Novinář Christo Christov o něm ve své knize napsal, že pracoval pro komunistickou zpravodajskou službu v době diktatury Todora Živkova. Spekuluje se i o jeho pozdějším napojení na bulharské zpravodajské služby.

Novináři nenašli žádné přímé důkazy o tom, že by samotný Bozarov nařídil zabití Pukaniće nebo že by v této vraždě hrál nějakou roli. Uniklé dokumenty však v kombinaci s informacemi z firemních listin a soudních spisů odhalují silné obchodní vazby mezi Bozarovem a Ðurovićem, vytvořené dlouho před vraždou novináře.

Bozarov poslal redaktorům BIRD a KRIK písemné prohlášení, kde uvedl, že „vraždu Pukaniće rozhodně nezorganizoval“ a nikdy nikomu nevyhrožoval či neublížil. Napsal také, že platby provedené přes jeho firmy „byly čistě pro obchodní účely“ a navíc podložené „platnou smluvní dokumentací“.

Výhodná výpomoc s pozemky

Během srbského soudního procesu se zmíněným Jocićem se Ðuroviće ptali na 780 tisíc eur, které přišly na jeho bankovní účet. Trval na tom, že finance dostal od „bulharských přátel“ výměnou za to, že jim pomohl při vyplňování dokumentů pro bělehradskou městskou správu, týkajících se obchodu s pozemky. Na otázku, proč obdržel tolik peněz za tak jednoduchý úkol, jenž by „mohl udělat každý“, nedokázal jasně odpovědět. Podle zprávy, kterou získali novináři, černohorští úředníci pro boj proti praní špinavých peněz Ðurovićovo vysvětlení platby zpochybnili.

Over €1M paid to orchestrate the murder of #Croatian journalist Ivo Pukanić, facilitated through the company of #Bulgarian businessman Ognian Bozarov. The trail of the money has been uncovered in an @OCCRP investigation. This case underscores the intricate relationship between… https://t.co/2T5trhiTT7

— Balkan Free Media Initiative (@BalkanFreeMedia) December 11, 2023

Záznamy ze soudního procesu i uniklé dokumenty vypovídají o tom, že Ðurović a Bozarov spolupracovali mnoho měsíců před vraždou Iva Pukaniće. Ognian Bozarov zaměstnával Ðuroviće nejméně rok před atentátem, a to prostřednictvím společnosti Karizia, registrované v Srbsku.

V listopadu 2007 Ðurović převedl firmu Karizia pod jinou firmu, vlastněnou Bozarovem, a to za symbolickou částku 500 eur (přes 13 tisíc korun). Ta pokryla finance vynaložené Ðurovićem při zakládání Karizie. Ðurović zůstal v Karizii jako generální ředitel, takže byl Bozarovovým zaměstnancem.

Prostřednictvím Karizie Ðurović žádal úřady v Bělehradě o pronájem pozemku na 99 let. Žádost byla schválena v září 2007 a smlouva podepsaná v listopadu téhož roku — tedy tři dny poté, co byla Karizia převedena pod Bozarovovu firmu.

V prosinci téhož roku pak Ðurović podepsal smlouvu s firmou General Pioneer, která měla pomoci zajistit povolení ke zvětšení plochy, na níž hodlala Karizia stavět. Jako odměnu za povolení k rozšíření stavební plochy měl dostat 255 tisíc eur, přestože obstarat takový dokument nebylo složité. Společnost General Pioneer jinak neměla s firmou Karizia žádný formální vztah. Podle novinářů není jasné, proč Bozarov využil k zaplacení Ðuroviće právě tuto firmu.

Přečtěte si

Boj za spravedlnost po vraždě maltské investigativní novinářky není u konce

Se společností General Pioneer uzavřel Ðurović další smlouvu v září 2008. Jeho úkolem bylo zařídit povolení ke zvýšení budov, jež měly být postavené na výše zmíněném pozemku, a to za odměnu 780 tisíc eur. Ðurović byl v době druhé platby stále zaměstnancem Karizie.

Uniklá korespondence odhalila, že tato druhá transakce byla provedena rychle. V e-mailu kyperského poskytovatele firemních služeb MeritServus, odeslaném den před převodem peněz, Bozarovova dcera napsala, že platba pro Ðuroviće je „velmi naléhavá“. Když se na ni novináři obrátili s žádostí o komentář, nereagovala.

Tři dny před vraždou Iva Pukaniće pak Ðurović odstoupil z funkce ředitele Karizie a firmu opustil.

Na zmíněných parcelách v Bělehradě, kvůli kterým Ðurović sháněl stavební povolení, se ani po více než patnácti letech nic nepostavilo. Když novináři z webu KRIK místo navštívili, našli jen prázdné prostranství zarostlé plevelem.

Autoři původního textu: Dragana Peco (OCCRP/KRIK), Vesna Radojevic (KRIK), Atanas Tchobanov (BIRD)
Autorka české verze: Mahulena Kopecká

Zdroj úvodní fotografie: James O’Brien/OCCRP

The post Cyprus Confidential: Odhalení po 15 letech. Kdo zaplatil vraždu chorvatského novináře? appeared first on investigace.cz.

Chorvatská vláda chce do boje s dezinformacemi investovat 145 milionů korun z fondů Evropské unie. Na nutnost chránit občany před množstvím dezinformací šířících se v Chorvatsku a potřebu zvyšovat mediální gramotnost upozorňuje i chorvatská ombudsmanka. Konspirační platformy šíří svůj obsah i do sousedních zemí jako je Srbsko, Černá Hora, Slovinsko nebo Bosna a Hercegovina. Příkladem je portál documentarac.hr, který od začátku svého působení v roce 2020 sdílel odkazy na nejméně devět stránek, jež projekt Ohňostroj lží označil za konspirační weby. Nejčastěji jsou sdílena ultrapravicová témata, ruská propaganda nebo dezinformace týkající se migrace. 

V Chorvatsku, nejmladším členském státě EU, vyjádřilo znepokojení nad šířením dezinformací mnoho politických pozorovatelů. Nutnost chránit občany před falešnými zprávami a dezinformacemi ve své poslední výroční zprávě zdůraznila například chorvatská ombudsmanka.

K tomu, nakolik Chorvati dezinformacím důvěřují, podle její zprávy přispívá nedostatečná mediální gramotnost veřejnosti a politické a korporátní zájmy, které na veřejnost prosakují prostřednictvím moderních komunikačních kanálů. Doporučila, aby ministerstvo kultury a médií navrhlo a realizovalo komplexní mediální kampaň, která by se zabývala odpovědností občanů za obsah, který zveřejňují na sociálních sítích a v elektronických médiích.

Přečtěte si

Ohňostroj lží

Studie z roku 2022 s názvem „Posílení odolnosti společnosti vůči dezinformacím: analýza situace a návrhy jednání“, kterou vypracoval regulační orgán Agentura pro elektronická média (AEM), obsahovala varování, že „společnosti s nízkou úrovní důvěry v instituce“, jako je Chorvatsko, jsou vůči šíření dezinformací obzvláště zranitelné.

Ministr kultury a médií letos v červnu oznámil, že Chorvatsko bude proti dezinformacím bojovat s pomocí fondů EU. V rámci Národního plánu obnovy a odolnosti po covidu-19 navrhlo ministerstvo spolu s AEM projekt s názvem „Tvorba systému ověřování faktů v médiích a publikování veřejných informací“ v hodnotě šesti milionů eur (což je v přepočtu zhruba 145 milionů korun). Prostřednictvím této iniciativy by měl být financován rozvoj sítě nezávislých ověřovatelů informací.

Chorvatské médium Oštro analyzovalo šestnáct stránek, které šíří dezinformace a zaměřují se na chorvatské publikum. Více než 60 % z nich se čtenářům jeví jako stránky legitimních mediálních organizací, ačkoli nejsou regulátorem AEM registrovány jako elektronická média. Přibližně 43 % všech portálů nezveřejňuje informace o svých zakladatelích, vydavatelích nebo redaktorech.

Přečtěte si

Ohňostroj lží v zemích střední a východní Evropy

Jedním z takových webů je dokumentarac.hr, relativně nový šiřitel dezinformací, který byl spuštěn v roce 2020, tedy v průběhu pandemie covidu-19. O spuštění portálu napsal jeden z jeho autorů Mirsad Dubravić až o rok později. Text byl napsán v první osobě množného čísla a vyzdvihoval, že během prvního roku server publikoval „více než 400 různých výzkumných článků, překladů a videomateriálů“.

Během dvou let své existence portál sdílel odkazy na nejméně devět stránek, které projekt Ohňostroj lží označil za stránky šířící ruské dezinformace a za konspirační nebo ultrapravicové weby. Téma krajní pravice je v Chorvatsku nejrozšířenější. Dokumentarac.hr také sdílel 68 odkazů na tři další místní a regionální webové stránky, které byly projektem označeny za šiřitele dezinformací, konspirací nebo ultrapravicových narativů.

Data získaná pomocí nástroje CrowdTangle ukazují, že články serveru dokumentarac.hr na Facebooku sdílely různé chorvatské, slovinské a srbské skupiny. V letech 2020 až 2022 se články publikované dokumentarac.hr většinou týkaly témat souvisejících s pandemií covidu-19, například očkování, a nejméně dvanáct článků bylo chorvatskými a bosenskými organizacemi pro ověřování faktů vyvráceno jako dezinformace.

Kromě pandemie je jedním z horkých témat dezinformačního prostředí v Chorvatsku migrace, což souvisí s tím, že Chorvatsko je jednou ze zemí na takzvané balkánské trase, kterou uprchlíci a migranti využívají jako vstupní cestu do západní Evropy.

Chorvatsko je obklopeno především jazykově a kulturně podobnými zeměmi, jako jsou Srbsko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora a Slovinsko, což v rámci regionu na jednu stranu přispívá k rychlejšímu šíření ověřených zpráv, ale na straně druhé i k snadnému šíření dezinformací. Třináct dezinformačních portálů analyzovaných v rámci tohoto projektu také šířilo svůj obsah do sousedních zemí, nejčastěji do Srbska nebo Bosny a Hercegoviny.

Autorka textu: Anja Vladisavljević, Oštro (Croatia)

The post Ohňostroj lží v Chorvatsku appeared first on investigace.cz.