Fotbalová asociace Bosny a Hercegoviny měla v roce 2021 nabrat nový dech. Vico Zeljković, tehdy její čerstvě zvolený prezident, sliboval mohutné investice do stadionů, jejichž rekonstrukce měla být zárukou snadnějšího vstupu tamních fotbalových mužstev do evropských soutěží. Veřejnou zakázku na celý projekt ale provázely problémy už od jejího vyhlášení – příliš specificky nastavené požadavky vyvolávaly pochybnosti o nepodjatosti. Průtahy pak nastaly i při samotné realizaci, některé hrací plochy ještě stále nejsou dokončené. Jedním ze stavitelů je i česká firma, jejíž majitelé v minulosti spolupracovali se známým českým zbrojařem nebo s bývalým šéfem makedonských tajných služeb. Bosenskou fotbalovou asociaci nyní vyšetřuje tamní prokuratura.

Až do roku 2019, kdy bylo dokončeno hřiště stadionu Grbavica v Sarajevu, byla fotbalová infrastruktura v Bosně a Hercegovině v havarijním stavu. V mnoha ohledech je tomu tak dodnes, mnoho stadionů se prakticky rozpadá, a to nejen v důsledku zanedbání údržby, ale i kvůli neschopnosti do nich smysluplně investovat a modernizovat je. Před rekonstrukcí stadionu Grbavica existoval pouze jeden fotbalový stánek v zemi, Bilino Polje v Zenici, jenž splňoval požadavky UEFA k organizování mezinárodních zápasů.

Od války v 90. letech se bosensko-hercegovinská ekonomika nikdy plně nezotavila a všechny sporty, jež v dobách Jugoslávie v životě společnosti hrály důležitou roli, se dostaly na seznam priorit státní správy. Kluby jsou totiž definovány jako „sdružení občanů“, která nemohou být v soukromém vlastnictví. Což Bosna a Hercegovina zdědila po Jugoslávii, kde bylo soukromé vlastnictví jakéhokoli sportovního oddílu ze zákona nemožné.

Činnost fotbalových klubů je proto často financována místní státní správou, jejíž finanční pomoc obvykle nepřesahuje 1 % z dostupných veřejných rozpočtů, jak pro fotbalový magazín Josimar uvedl jeden z členů parlamentu Federace Bosny a Hercegoviny. Toto procento je určeno pro všechny sporty, nejen pro fotbal.

Prezident spasitel

V roce 2021 ale tamnímu fotbalu svitla jiskra naděje. Fotbalová asociace Bosny a Hercegoviny (NFSBiH) si zvolila nového prezidenta, Vica Zeljkoviće, který sliboval masivní investice do zanedbané fotbalové infrastruktury. Součástí jeho slibů byla i rekonstrukce 12 fotbalových hřišť, jejichž nerovný povrch a absence odtokového systému znemožňovaly při horším počasím sport vůbec provozovat.

„Toto je první projekt, který chci během svého působení zahájit. […] Dostaneme se na 12 hřišť? To nezáleží jen na nás. […] V našem vlastním rozpočtu máme nyní dost prostředků na to, abychom během čtyř let postavili šest hřišť. Dalších šest nám jich bude chybět a potřebovali bychom pomoc UEFA,“ řekl Zeljković v dubnu 2021.

Když pak byl v roce 2022 představen projekt s názvem „Rekonstrukce 12 hlavních hracích ploch v Bosně a Hercegovině v rámci projektu NS/FSBiH – Výstavba hybridních hřišť“, spolufinancovaný UEFA z programu HatTrick V, sklidil velký potlesk. (Program HatTrick je finanční pomoc UEFA určená členským zemím na rekonstrukci či budování fotbalové infrastruktury.) Právě hybridní povrch hřiště, který mimo jiné zajišťuje jeho vyhřívání, je podmínkou pro účast ve všech soutěžích UEFA.

Realizace projektu ale nejprve vyžadovala vyhlášení veřejné zakázky. Jedním z požadavků bosenské fotbalové asociace bylo využití specifické stavební technologie. Konkrétně se jednalo o technologii, která není nejmodernější a pro výstavbu hřišť ji využívá jen velmi málo společností. To rozlítilo ostatní evropské firmy, jež se tak tendru nemohly zúčastnit. Jedna z nich, švýcarská GrassMax Systems, poslala fotbalové asociaci stížnost. Její ředitel v dopise uvedl, že je zklamán, neboť jeho firma za těchto podmínek nemůže podat nabídku, a je „překvapivé“, že by UEFA, která bude projekt financovat, „přijala uzavřené výběrové řízení namísto spravedlivé otevřené soutěže“.

Výběrové řízení bylo i přes protesty vyhlášeno na konci března 2022. Přihlásila se do něj dvě konsorcia společností. O tři týdny později již zakázka znala vítěze – konsorcium složené ze tří společností, vedených českou firmou Wickr Group, a. s. Součástí konsorcia byly dále společnosti Hellasod SA z Řecka a nizozemská Tarkett Sports B. V. Stížnosti ostatních firem bosenská FA (Fotbalová asociace) i UEFA přešly a konsorcium započalo 1. června práce na hřišti stadionu Banja Luka a v dalších čtyřech sportovních stáncích.

V září, kdy tyto hrací plochy stále ještě nebyly použitelné, se zainteresované fotbalové kluby začaly veřejně durdit. Jejich hráči neměli kde trénovat a kluby nemohly vydělávat peníze z prodeje vstupenek na zápasy. Jedním z důvodů, proč konsorcium vedené českou Wickr Group tendr vyhrálo, byl přitom termín dokončení do 30 dnů. Společnosti, jež se výběrového řízení také účastnily, přitom ve svých stížnostech uvedly, že měsíc je na celkovou rekonstrukci hřiště nerealistická lhůta. Podle nich je potřeba jen deset dní k tomu, aby byl nainstalován specifický hybridní povrch.

Prezident bosenské FA ale vůči protestům namítl, že „stěžovatelé neuvedli žádné důkazy“, že by tomu tak skutečně bylo, a že „uchazeči měli k dispozici volný odhad doby, kterou potřebují k provedení prací způsobem, jejž popsali ve své technologii a dané nabídce“, reagoval Zeljković v dopise.

Nemožné je pro nás hračka

Odborníci na výstavbu hybridních hřišť novinářům z Bosny a Hercegoviny vysvětlili, že je prakticky nemožné nainstalovat drenážní systém, podzemní vytápění a hybridní povrch za 30 dní už jen z důvodu případného špatného počasí. V telefonických rozhovorech představitelé předních firem v tomto oboru, které zaměstnávají jiné fotbalové svazy i některé z největších evropských klubů, potvrdili, že tak rychle nebylo ještě žádné hybridní hřiště nikde na světě vybudováno.

Konsorcium společností Wickr Group, a. s., Hellasod SA a Tarkett Sports B. V. proto zakázku v termínu, díky kterému výběrové řízení nakonec vyhrálo, pravděpodobně nemohlo dokončit. A nedokončilo – chyběla jim pracovní síla i potřebná technika. První ze stadionů, jehož hrací plochu zprovoznily, firmy předaly k užívání za čtyři a půl měsíce, nejdéle pak trvaly práce na Stadionu Asima Ferhatoviće Hase v Sarajevu (dříve Olympijský stadion Koševo) – téměř osm měsíců.

Na výsledky práce konsorcia si stěžovali i ředitelé stadionů a fotbalových klubů. „Nemusíte být moc chytří, abyste pochopili, proč na tomto hřišti kluby stále nemohou hrát,“ řekl v únoru 2023 pro televizi N1 Dževad Šećerbegović, tehdejší generální ředitel stadionu Tušanj. „Dělníci práci dokončili pozdě, takže hřiště potřebuje více času. Byla by škoda na něm hned hrát, protože tráva nezapustila kořeny dostatečně hluboko. Myslím, že se bude moci hrát až v polovině března,“ prohlásil. Naopak prezident fotbalového klubu Velež Mostar novinářům z N1 řekl, že dělníci chtěli na domovském stadionu jeho klubu pokládat trávu přesto, že byla plocha očividně křivá. „Bylo jasné, že jsou buď neschopní, nebo arogantní,“ uvedl Senad Husnić.

Zástupce bosenské FA v říjnu 2022 uvedl, že asociace udělala vše proto, aby byl projekt hotový co nejdříve. „Jsme spokojeni částečně, protože některé aspekty jsme nemohli ovlivnit. Mluvím o počasí, o dalších věcech.“

České stopy v bosenské zakázce

Firma Wickr Group, sídlící v pražské Michli, se takto jmenuje od června 2021 – pod předchozími názvy působí v Česku od roku 2006. Jejími majiteli jsou bratři Dejan a Vojislav Sparavalovi, podnikatelé, kteří v Česku žijí a podnikají již od 90. let. Podle zjištění investigace.cz pomáhal Vojislav Sparavalo v minulosti zbrojařské firmě Jaroslava Strnada CSG s nákupem továren na výrobu munice v Makedonii. Sparavalo byl podle zjištění investigace.cz a OCCRP zároveň napojen na bývalého šéfa makedonských tajných služeb Sašu Miljakova, jenž dle zápisu z obchodního rejstříku vlastnil v Česku spolu s bratry Sparavalovými mezi lety 2003 a 2010 společnost Service Point MM, s. r. o.

Miljakov byl v listopadu 2018 společně s dalšími policejními úředníky zatčen kvůli nezákonným odposlechům stovek občanů, včetně novinářů, v roce 2021 byl odsouzen k dvanácti letům vězení.

Přečtěte si

Makedonský špión rentiérem v Praze

Dejan Sparavalo investigaci.cz vysvětlil, že se česká Wickr Group o veřejné zakázce na rekonstrukci fotbalových hřišť dozvěděla z otevřených zdrojů a rozhodla se vybrat k její realizaci vhodné partnery. „Abychom splnili jejich požadavky, kontaktovali jsme několik společností a potom si vybrali do společného konsorcia firmy Tarkett a Hellasod, společnosti s velkými mezinárodními referencemi,“ řekl Sparavalo. „Tendr, kterého se zúčastnila dvě konsorcia, jsme s přehledem vyhráli, a to tím, že jsme podali zdaleka nejlepší nabídku.“

Samotná zakázka byla vyhlášena 24. března 2022. Společnost Wickr Group si o dva dny později zaregistrovala webové stránky. Na dotaz, zda byl funkční web jedním z požadavků veřejné zakázky, Sparavalo neodpověděl, vysvětlil ale, že v té době měnili poskytovatele webhostingových služeb. Také uvedl, že „společnost Wickr group, a. s., je investiční a developerská firma a je v oboru aktivní více než 25 let.“

Konsorcium v čele s českou Wickr Group nakonec projekt realizovalo a dokončilo rekonstrukci hracích ploch na stadionech v bosenských největších městech – Sarajevo, Mostar, Banja Luka a Tuzla.

K samotným projektům a průtahům spojeným s jejich realizací Sparavalo konstatoval, že v rámci smlouvy již zrekonstruovali pět fotbalových hřišť – tedy dva stadiony ve městě Mostar a po jednom ve městech Tuzla, Banja Luka a v Sarajevu, přičemž „čtyři jsme již předali, Sarajevo je ve fázi přípravy dokumentace k předání“. Rekonstrukce dalších dvou byla podle majitele Wickr Group už zahájena. „Konsorcium samozřejmě poskytuje záruky vyplývající ze smlouvy s investorem,“ vysvětluje Sparavalo. Zda bude ovšem čelit nějakému penalizačnímu postihu za pozdní dodání, nekomentoval.

Nejasné financování

Součástí smlouvy s UEFA na projekt „Výstavba 12 hybridních hřišť a program jejich údržby – investiční projekt“ byla i specifikace způsobu finanční úhrady. UEFA souhlasila s tím, že projekt podpoří pod podmínkou, že na části jeho financování se budou podílet města, jejichž stadionů se rekonstrukce či výstavba týká. Smlouva, kterou mají novináři z bosenské televize N1 k dispozici, upřesňuje, jaké stadiony bude UEFA spolufinancovat z celkové částky v přepočtu více než 37 milionů korun. To se ale stane pouze v případě, že všechny místní samosprávy na každý stadion přispějí v přepočtu 5,8 milionů korun.

Přečtěte si

Jak se obcházejí sankce ve fotbale: Z krymských profesionálních fotbalistů jsou naráz amatéři

Smlouva také uvádí, že dokud nebude mít UEFA podepsané souhlasy všech samospráv o poskytnutí financí, žádné peníze do projektu nevloží.

V případě stadionu ve města Banja Luka ale jak tamní zastupitelstvo, tak i státní instituce popřely, že by rekonstrukci stadionu jakkoli financovaly. Prezident bosenské FA během své tiskové konference potvrdil, že některá hřiště byla rekonstruována bez finanční podpory měst. „Máte pravdu, že podle smlouvy s UEFA musí klub nebo místní komunita přispět 20 nebo 25 procenty, podmínky jsou stejné. Kluby ale mají možnost účastnit se samy jako klub nebo s místní komunitou. V případě FK Borac, Zrinjski a Velež se jednalo o přímé účastníky bez místní komunity. Vše je čisté a nejsou žádné problémy,“ řekl Zeljković.

Smlouva bosenské FA a UEFA se zapojením klubů ale nepočítá. V případě stadionů Velež a Zrinjski přitom tamní úřady potvrdily, že na rekonstrukci peníze vyhradily.

Stále ovšem zůstávají dva stadiony, jež byly zrekonstruovány, a tím pádem musela být částka 5,8 milionu uhrazena. Fotbalovému klubu Borac před svým nástupem do funkce prezidenta bosenské FA šéfoval právě Zeljković. V případě Banja Luka podle informací od zdroje z bosenské FA část nákladů zaplatil tamní fotbalový klub. Ten ale zároveň na začátku letošního roku musel dostat finanční injekci od Republiky srbské, jinak by zbankrotoval. Zdroj z bosenské FA novinářům řekl, že částku uhradila právě fotbalová federace, jež klubu půjčila peníze na zaplacení srbské finanční pomoci již v polovině roku 2022. Klub tento dluh nikdy nesplatil. Podle pravidel UEFA by se tak neměl účastnit zápasů v evropských soutěžích. FK Borac přesto startoval ve druhém kvalifikačním kole Evropské ligy.

Na dotaz, jak prezident bosenské FA vychází s UEFA, Zeljković odpověděl, že „mají fantastický vztah“. „Většinu z toho, co děláme, bychom nikdy nemohli dělat bez podpory UEFA a FIFA,“ uvedl pro Radio Televizija Republike Srpske.

Na dotazy investigace.cz ohledně projektu na stavbu 12 hybridních hřišť v Bosně a Hercegovině odpovědělo tiskové oddělení UEFA, že „vedení UEFA vždy dbá na to, aby byly u každého schváleného projektu dodržovány předpisy UEFA HatTrick, a neustále sledujeme vývoj projektů realizovaných z finančních prostředků HatTrick“.

Bosenskou FA začala nyní vyšetřovat tamní prokuratura. Podle neoficiálních informací, které získal novinář z bosenské televize N1, se státní zastupitelství zajímá kromě osoby prezidenta FA Zeljkoviće také o jeho poradce Marka Miličiće. Jak informovala N1, o posledně jmenovaném je známo jen velmi málo informací. Ani lidé, kteří se v prostředí tamního fotbalu pohybují dlouhá léta, nevědí, kdo Miličić je nebo co jej kvalifikuje k tomu, aby zastával funkci poradce prezidenta FA.

Marko Miličić v Česku od roku 2007 spoluvlastnil společnost Mi&Mi Company. Podle dostupných informací mělo být předmětem podnikání této společnosti hotelnictví a pohostinství, firma ale v obchodním rejstříku nezveřejňovala žádné dokumenty, které by objasnily, zda nějakou činnost opravdu vyvíjela. Společnost v loňském roce zrušil český soud.

The post Česká firma rekonstruuje fotbalové stadiony v Bosně a Hercegovině. Zakázku prošetřuje tamní prokuratura appeared first on investigace.cz.

Podvodníci zneužívají politiku Evropské unie v oblasti ochrany klimatu tím, že vydávají levná tradiční biopaliva za drahá, kterým se říká pokročilá nebo biopaliva druhé generace. Novináři z OCCRP nyní objevili propojení mezi podvodnou společností Sistem Ecologica z Bosny a Hercegoviny a stíhanými nizozemskými podnikateli, kteří si falešným označením biopaliv přišli na několik milionů eur. V současnosti jsou největším dovozcem pokročilých biopaliv čínské společnosti, jež hlavně v Německu budí stejné podezření. České úřady téměř žádné podvody s biopalivy nezaznamenaly, zároveň ale přiznávají, že kontrola zahraničních dodavatelů je složitá. 

V září 2008 společnost Sistem Ecologica z Bosny a Hercegoviny prohlašovala, že se stane první společností v zemi, která bude vyrábět biopaliva druhé generace z odpadního oleje. Procedura je sice dražší, ale tato paliva pak mají nižší emise než biopaliva tradiční. Majitelé firmy, Američané bosenského původu Nenad Kokanović a Borivoj Vukadinović, tehdy slibovali, že jejich závod bude denně vyrábět až sto tun biopaliv, jež tehdejší vláda plánovala použít k pohonu nových ekologických autobusů.

Společnosti se skutečně dařilo. V následujících letech své podnikání rozšířila do zahraničí a začala svůj produkt vyvážet do zemí Evropské unie. Jen v roce 2017 podle údajů bosenského daňového úřadu prodala do EU bionaftu v hodnotě přibližně třiceti milionů eur (cca 724 milionů kč). Takovou částku společnost vydělala díky tomu, že svůj výrobek označila jako biopalivo druhé generace. Produkt měl být vyroben z použitého kuchyňského oleje, který údajně z USA vyvážely firmy propojené s majiteli Sistem Ecologica Kokanovićem a Vukadinovićem.

Jenže na začátku roku 2018 si francouzští a slovinští celníci všimli něčeho zvláštního – biopalivo společnosti Sistem Ecologica bylo na palivo tohoto typu mimořádně kvalitní, což podle bývalého bosenského daňového inspektora Nenada Kojiće naznačuje, že nebylo vyrobeno z použitého kuchyňského oleje, ale z tradičních surovin: sóji či palmového oleje. Ty jsou levnější, avšak škodlivé pro životní prostředí.

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) tedy zahájil vyšetřování. Na jeho příkaz chorvatští celníci otestovali celkem devět kontejnerů, jež byly na cestě z USA do továrny Sistem Ecologica. Laboratorní výsledky podezření francouzských a slovinských celníků potvrdily – obsahem kontejnerů nebyl žádný použitý kuchyňský olej, nýbrž hotová tradiční bionafta. Společnost tedy falšovala dokumenty, aby se vyhnula placení cel ve výši milionů eur. Nakonec se také ukázalo, že přístroje v její továrně jsou v havarijním stavu, tudíž ani nebylo možné, aby použitý kuchyňský olej zpracovávaly.

Mezitím této společnosti v roce 2020 bosenské úřady neobnovily licenci. Vyšetřování ale stále probíhají na úrovni EU i v Bosně. Nové šetření novinářů z Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP), z Follow the Money, Center for Investigative Reporting a belgického média De Tijd odhalilo, že Sistem Ecologica dodávala palivo dalším podvodníkům s biopalivy, a to nizozemskému podnikateli Corneliu Bunschotenovi, kterého už policie vyšetřovala za provozování obchodů, během nichž se rovněž vydávala levná tradiční biopaliva za drahé druhy nové generace. Nakonec byl odsouzen k dvaceti měsícům ve vězení za podvod, padělání a praní špinavých peněz. Potrestán byl i Gianni Rivera, jenž pro něj pral špinavé peníze. Dalším z vyšetřovaných je Wilfred Hadders, ředitel nizozemské společnosti vyrábějící biopaliva Sunoil Biodiesel, která měla využívat padělané certifikáty na bionaftu.

Čtyři společnosti, jež tito muži vlastnili nebo v nich pracovali, nakoupily v průběhu několika let tisíce tun falešně označených biopaliv právě od Sistem Ecologicy. Podle propočtů OLAF tato společnost mimo to prodala více než 115 tisíc tun do devíti zemí EU včetně Francie, Německa či Itálie. Její palivo koupilo sedmnáct společností – od malých firem až po maďarský gigant MOL. „Zda společnost dodávala biopaliva i do Česka, nám není známo,“ uvedl zástupce tiskové mluvčí Generálního ředitelství cel Petr Pour.

Zneužití evropské politiky klimatu

Podle belgických celníků se společnosti v EU stávají oběťmi zločinců prodávajících falešná biopaliva často. „Podvody s bionaftou jsou téměř vždy organizovány na mezinárodní úrovni a zahrnují několik členských států, ale také několik třetích zemí,“ komentovali situaci belgičtí celníci v prohlášení pro OCCRP. „Bohužel dovozce, bez ohledu na to, zda o podvodu věděl, nese spoluodpovědnost za vyhýbání se placení cla.“

Sistem Ecologica a zmínění nizozemští podnikatelé jsou obviněni ze zneužívání jedné ze stěžejních politik EU v oblasti klimatu, jejímž cílem je omezit emise z dopravy. Toho chce Unie dosáhnout mimo jiné i přimícháváním biopaliv vyrobených z již použitých materiálů – nejčastěji kuchyňského oleje – do benzínu či nafty. Obzvlášť důležitá jsou v tomto směru pokročilá biopaliva vyráběná z odpadu, jako je například zmíněný použitý kuchyňský olej, lůj a další zbytkové tuky, které už jinak nelze využít. Tradiční biopaliva – řepka, sója či obiloviny – jsou nyní omezena, protože se dají prvotně využít v potravinářském odvětví.

Podle článku OCCRP se díky zlaté horečce způsobené vysokými investicemi do oblasti pokročilých biopaliv vytvořil systém lákající nejrůznější podvodníky. Tato biopaliva jsou totiž výrazně dražší a současně je lze jen těžko rozeznat od těch tradičních. Podvodníkům stačí pár drobných úprav v dokumentech, aby navýšili hodnotu zásilky o miliony eur nesprávným označením, například že pochází právě z použitého kuchyňského oleje. Zároveň existuje malá šance, že budou přistiženi, neboť kontroly jsou složité a probíhají zřídkakdy. Sója, palmový olej nebo řepka, z nichž se vyrábějí tradiční biopaliva, jsou považovány za natolik škodlivé pro životní prostředí, že se EU dohodla na jejich postupném omezování a do roku 2030 je hodlá z této produkce zcela vyřadit. Kvůli podvodům se ale do Evropské unie stále mohou nepozorovaně dostat.

Čínští dodavatelé ve stopách Sistem Ecologica?

Poptávka po biopalivech druhé generace je nyní v Evropě vysoká. V současnosti pochází velká část z nich od čínských výrobců. Podle serveru německé veřejnoprávní rozhlasové a televizní společnosti Deutsche Welle se dovoz biopaliv z Číny v první polovině roku 2023 ve srovnání s předchozím rokem přibližně zdvojnásobil, což vyvolává podezření nejen v řadě společností zaměřených na biopaliva, ale i mezi auditory. Elmar Baumann, výkonný ředitel Německého sdružení průmyslu biopaliv, ve svém článku pro Tagespiegel Background uvedl, že je sporné, zda čínští výrobci skutečně zvýšili výrobní kapacitu pokročilé bionafty v tak krátkém časovém úseku.

„V této souvislosti je zajímavé, že čínský vývoz bionafty z palmového oleje pocházejícího z Indonésie a Malajsie se podle informací z trhu za poslední dva roky zvýšil téměř desetinásobně,“ napsal Baumann. „Existuje proto podezření, že došlo k přejmenování bionafty z palmového oleje na pokročilou bionaftu.“

Německo se podle agentury Reuters proto rozhodlo požádat Evropskou komisi, aby prošetřila tok údajně podvodných biopaliv do Evropské unie a posílila kontrolu obchodu s palivy, jež vyvolávají podezření. „Komise musí prověřit, zda jsou splněna kritéria udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů,“ uvedl pro Reuters mluvčí EU a potvrdil, že obvinění se prošetřují. Evropská komise rovněž sdělila, že záplava potencionálně pochybného dovozu bionafty z Číny do Evropy by mohla vyvolat kolaps celého odvětví biopaliv v EU.

Případy podvodů s biopalivy se ale řeší i na lokální úrovni. Jak informovala Deutsche Welle, důkazy o údajně falešných biopalivech z Číny se v březnu dostaly k německým zemědělským úřadům pověřeným certifikací biopaliv. Úřady zahájily oficiální vyšetřování a podaly žalobu na některé dovozce u státního zastupitelství v Bonnu.

Ani německá vláda, ani Evropská komise však zatím nenašly dostatek důkazů, které by vedly k rozuzlení případů. Po kontrolách tří závodů na výrobu bionafty v Evropě však úřady odebraly jedné ze společností certifikaci.

Zatím se zdá, že České republiky se podvody s falešnými biopalivy příliš nedotýkají. „Podle informací na současném trhu v ČR nedochází k významným podvodům v této oblasti,“ řekla investigaci.cz tisková mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu Miluše Trefancová.

Z pohledu mluvčího Generálního ředitelství cel Petra Poura je však celní kontrola biopaliv zahraničních dodavatelů obtížná. „Co se týče zahraničních dodavatelů biopaliv, je složité ověřit, zda se jimi vydaná prohlášení o shodě zakládají na pravdě a mají oporu v prohlášeních vydaných jejich dodavateli (ať již dodavateli biopaliv, nebo biohmoty pro výrobu biopaliv),“ sdělil investigaci.cz.

The post Podvodníci vydělávají na falešných biopalivech appeared first on investigace.cz.

Data ze systému Sky ECC, který zločinci využívali k výměně informací, ukazují napojení bosenských veřejných činitelů na organizovaný zločin. Informoval o tom novinář Azem Kurtić v článku pro web Balkan Insight. Za poslední rok a půl v Bosně a Hercegovině díky těmto datům zatkli více než sto lidí. Soudní proces s pachateli ale nejspíš nebude jednoduchý. A to nejen kvůli tomu, že je tato země v korupčním žebříčku hodnocená jako třetí nejhorší v Evropě.

Belgická policie v březnu 2021 prolomila systém Sky ECC, který umožňoval z upravených telefonů bezpečně posílat šifrované zprávy. Jeho výrobce Sky Global představoval tuto službu jako nejbezpečnější komunikační platformu na světě.

Úřady v USA i Evropě tvrdí, že služba byla vytvořená přímo za účelem usnadnit kriminálníkům obchod s drogami. Právě Sky ECC zneužívali ve velkém zločinci po celém světě k probírání podrobností týkajících se nezákonností nebo i vražd.

Prolomení tohoto systému bylo velkým milníkem v boji proti organizovanému zločinu. Policisté se díky tomu dostali k obrovskému množství dat, mimo jiné souvisejících i s Balkánem a Bosnou a Hercegovinou. Přidaly se k tomu i informace vytažené z aplikace ANOM. Ta byla jakýmsi trojským koněm FBI, jenž měl zločince nalákat na možnost bezpečné komunikace.

Následovala vlna zatýkání a vyšetřování po celé Evropě. Data vedla i k operaci mířené proti superkartelu, který kontroloval třetinu evropského trhu s kokainem. A postupně se začalo rozkrývat i napojení nejvyšších pater bosenské politiky na zločin.

„Drze zkorumpovaná“

Jednou z bosenských hlavních podezřelých je státní zástupkyně Dijana Kajmaković. Ta se ještě letos v září ucházela o místo vrchní státní zástupkyně v Bosně. Pak ji Spojené státy označily za „drze zkorumpovanou“ a uvalily na ni sankce. Krok byl podložen právě daty získanými ze Sky ECC.

Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) spadající pod americké ministerstvo financí obvinil Kajmaković z toho, že je odpovědná za korupci a „podkopávání demokratických procesů nebo institucí na západním Balkáně“.

„Kajmaković na podporu obchodníků s narkotiky a dalších zločinů pomáhala skrývat důkazy, bránila jejich stíhání a napomáhala trestné činnosti výměnou za osobní zisk,“ píše OFAC. Navíc se také měla pokoušet zablokovat vyšetřování svých údajných zločineckých spiklenců.

The US Treasury has imposed sanctions on Bosnian state-level prosecutor Diana Kajmakovic, accusing her of being complicit in corruption and assisting criminals to evade justice.https://t.co/Y3SmM6EwGM

— Balkan Insight (@BalkanInsight) September 26, 2022

V Bosně byl systém Sky ECC užíván až na dvou a půl tisíci zařízeních. Jméno Kajmaković se opakovalo v téměř 80 milionech zpráv odeslaných přes tuto šifrovací službu. Po odhalení se už Kajmaković nemohla zúčastnit konkurzu na hlavní státní zástupkyni, zůstala ale na své původní pozici. Na konci října pak byla z funkce náměstkyně vrchního státního zástupce odvolána, a to až do doby, kdy skončí oficiální disciplinární řízení, prošetřující její případ.

Podplácení soudce a pašování drog

Kajmaković nebyla jedinou bosenskou funkcionářkou odhalenou díky prolomení systému Sky ECC. Mezi zatčenými jsou policisté, soudce, ministerský poradce či pracovník zpravodajské služby. Podle novináře Kurtiće tak došlo k narušení silného pouta mezi státem a bosenským organizovaným zločinem.

Skandál okolo Kajmaković následoval po sérii případů, kdy byli zatčení bývalí či stále sloužící státní úředníci. Před rokem byl například zatčen někdejší velitel policejní jednotky kvůli účasti při pašování drog a zbraní z Albánie a Černé Hory do Evropské unie. Dalším dopadeným je i bývalý poradce bosenského exministra bezpečnosti.

Přečtěte si

Balkánský narkobaron Šarić plánoval z vazby vraždy. V Česku měl firmu, na Slovensku manželku

Letos v dubnu pak policie pozatýkala 18 lidí, včetně členů srbského „Klanu Zemun“ a soudce Jovana Saviće. Podle novin Oslobodjenje tito lidé pomocí Sky ECC otevřeně probírali své plánované i minulé zločiny a řešili i to, kolik peněz zaplatit Savićovi, aby jim poskytl informace.

V červenci bosenská policie při operaci Cut zatkla Elvise Kelmendiho, syna zločince Nasera Kelmendiho, a s ním i šest dalších lidí podezřelých z obchodování s drogami. Skupina řešila přes Sky ECC třeba obchod s kokainem.

#ElitesAndCrime | With the arrest of Dutch-Bosnian Edin Gačanin, three out of four international drug lords who allegedly ran much of the European drug trade together have fallen.https://t.co/ke1IzdFT1n

— InSight Crime (@InSightCrime) December 4, 2022

Žalobcům jde o život

Boj proti organizovanému zločinu nebude v Bosně a Hercegovině snadný, míní novinář Azem Kurtić. Žalobci pracující na případech spjatých se Sky ECC totiž čelí vážnému nebezpečí. 

Na konci října provedl Státní úřad pro vyšetřování a ochranu (SIPA) razii ve státní věznici Vojkovici nedaleko Sarajeva. Skupina spojená se zločiny vyšetřovanými díky Sky ECC tu totiž měla plánovat vraždu státního zástupce Dubravka Campary a šéfa policie města Banja Luka.

„Vražda byla plánovaná jako jakási zpráva pro bosenské žalobce,“ upozornil Sinisa Kostresević, ředitel policejních sil Republiky srbské (jedna ze dvou entit tvořících dohromady stát Bosna a Hercegovina, pozn. red.).

Tento měsíc byl vrchním státním zástupcem jmenován Milanko Kajganić. Ten prý očekává sérii obvinění, jež „zasadí vážnou ránu organizovanému zločinu v Bosně a Hercegovině“. Ministr vnitra Republiky srbské Dragan Lukać tvrdí, že úřady intenzivně pracují na odhalení a dopadení všech lidí zapojených do organizovaného zločinu a korupce.

Přečtěte si

Grupo America: Příběh Zorana Jakšiće, který se chtěl stát drogovým králem

Podle Indexu korupce (CPI) organizace Transparency International je Bosna a Hercegovina hodnocená jako třetí nejhorší v Evropě. Bosna se umístila na 110 místě z celkem 180 zemí zahrnutých do tohoto seznamu, a to hned za Ruskem a Ukrajinou. „Už tu neexistuje žádná formální překážka pro korupci,“ vyjádřil se letos v lednu Srdjan Blagovcanin, předseda správní rady Transparency International v Bosně.

Zdlouhavý soudní proces

Prokuratura Bosny a Hercegoviny podle webu BIRN (Balkan Investigative Reporting Network) potvrdila, že důkazy získané ze Sky ECC budou u soudu platné. Mimo to oznámila, že došlo k prvním obviněním lidí zatčených během posledního roku a půl. Případy povede celkem osm státních zástupců. Novinář Kurtić prohlásil, že dobře vědí, že povedou jedny z nejsložitějších soudních řízení v historii země, a to i kvůli tomu, jakým způsobem byly informace o spáchaných zločinech získány.

Jenže soudní expert na digitální forenzní analýzu Vahidin Djaltur varuje, že dostat bosenské kriminálníky do vězení bude složité. Informace shromážděné při zásahu z dat systému Sky ECC a z aplikace ANOM lze podle něj použít pouze k zahájení vedení samotného případu, ne ale k tomu, aby byli pachatelé odsouzeni.

„Podle bosenského práva mohou být v procesu použité jen důkazy shromážděné na základě soudního příkazu,“ upozornil Djaltur. „Jen zmínka něčího jména někde se vyskytujícího není důkazem.“ Expert zpochybnil i schopnost bosenských orgánů provést takové vyšetřování důkladně. „Kromě sebe neznám nikoho v této zemi, kdo by dělal forenzní analýzu mobilních telefonů,“ uzavírá.

Data získaná ze Sky ECC by tak mohla být u soudu k ničemu, upozorňují novináři z Balkan Insight. Úřady v balkánských zemích sice tvrdí, že bojují proti organizovanému zločinu, je však otázkou, zda vědí, jak přesně informace ze Sky ECC použít u soudu. Pouze v několika případech totiž došlo k obžalování pachatelů. Přestože data naznačují napojení veřejných činitelů na zločince, obviněn je zatím jen zlomek z nich, uzavírá Balkan Insight.

The post Odhalená korupce v Bosně. Úřady spolupracovaly s kriminálníky appeared first on investigace.cz.

Balkánský organizovaný zločin se za posledních 20 let proměnil. Ačkoli je Balkán stále prezentován jako jedno z ohnisek organizovaného zločinu, podle reportu Světové iniciativy proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (Global Initiative Against Transnational Organized Crime) začala být tato část Evropy tamním gangům malá, a tak expandovaly do světa. Jedním z klíčových působišť balkánských gangsterů je také Česká republika.

Zpráva s názvem Nadnárodní chapadla – globální centra balkánského organizovaného zločinu sleduje rozpínání zločineckých skupin z šesti balkánských zemí – Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Kosova, Severní Makedonie a Srbska. Zaměřuje se na jejich šíření v západní Evropě, Latinské Americe, jižní Africe, Turecku a v Austrálii.

Report popisuje zejména důvody celosvětové expanze a sleduje, jak se z gangů drobných podvodníků a kurýrů, typických pro 90. léta, postupně staly hlavní světové skupiny distributorů drog se sítí sahající z Jižní Ameriky přes jižní Afriku až do Evropy. V poslední zmíněné oblasti se zpráva zaměřuje téměř výhradně na Itálii, Španělsko, Nizozemí a Českou republiku jakožto na země s nejvýraznější aktivitou balkánských gangů.

Přečtěte si

Kokainové gangy rozdělují Balkán

Důvodem k přesunu do těchto zemí byla jednak přítomnost větších diaspor ze zmiňovaných balkánských států, které se v zahraničí utvářely v průběhu 90. let poté, co v Jugoslávii propukla válka a lidé z ní začali utíkat. Na druhou stranu je západní Evropa zároveň největším odbytištěm pašovaných drog, což přitahuje pozornost gangů.

Skupiny pašují zejména kokain, heroin, marihuanu a syntetické drogy. Kokain z Jižní Ameriky nebo heroin z Blízkého a Středního východu putují nejdříve do jednoho z přístavů v Jaderském moři. Zpráva konkrétně zmiňuje italské přístavy Bari a Ancona, albánský Drač a španělskou Valencii. Odtud pak drogy putují dále na trhy v západní a severní Evropě.

Gangy se ale podle všeho neomezují pouze na drogy. Z Turecka do Evropy pašují také cigarety a lidi.

Přečtěte si

Balkánská cesta kolonádou Karlových Varů

Přestože je i Česko součástí tzv. balkánské drogové cesty, na Českou republiku se report zaměřuje zejména kvůli finančním zločinům. Balkánský organizovaný zločin k nám podle něj pronikl v průběhu 90. let kvůli chaosu způsobenému náhlou ekonomickou a politickou transformací. Česko mělo být pro zločince z bývalého Sovětského svazu a z Jugoslávie lákavé hned z několika důvodů – je blízko západním zemím, daří se tu korupci, velmi snadno si zde lze otevřít firmu a založit účet na jméno někoho jiného a až do nedávna tady nebyl nijak regulovaný hazard. Oproti sovětským zločincům ale měli ti balkánští výhodu v tom, že je české policejní složky nepovažovaly za takové nebezpečí, a tak zde mohli víceméně nerušeně operovat, budovat si síť kontaktů na místní správy a zapouštět kořeny.

Toho využilo hned několik zvučných jmen balkánského organizovaného zločinu, konkrétně například Darko Šarić, Andrija Drašković, Milan Narančić, Ismet a Qazim Osmani, Borislav Plavšić nebo třeba Princ Dobroshi, a samozřejmě i další členové jejich klanů. Česká republika jim jednak sloužila jako logistické centrum, přes které posílali drogy do západní a severní Evropy, ale měli zde (a někteří z citovaných stále ještě mají) desítky firem, jež sloužily k praní špinavých peněz.

Přečtěte si

Balkánští narkobaroni v Praze – Život a dílo Darko Šariće

Autor textu: Lukáš Nechvátal
Autor úvodní fotografie: investigace.cz

Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.

The post Balkánci vládnou světovému pašeráckému byznysu appeared first on investigace.cz.