Němečtí policisté včera provedli razii na blíže nespecifikovaném místě v Brandenbursku ve firmě a bydlišti osoby podezřelé z praní špinavých peněz. Podle detektivů měla tato osoba legalizovat více než sedm milionů eur (přes 180 milionů korun), jejichž nezákonný původ byl před německými finančními institucemi zatajen. O policejní razii informoval Spolkový kriminální úřad (Bundeskriminalamt, BKA). Tiskové oddělení úřadu investigaci.cz odmítlo blíže popsat, o jakou osobu či firmu se jedná nebo v kterém konkrétním městě detektivové zasahovali.

Nelegálně nabyté peníze měly na účet nespecifikované německé firmy zabývající se zahraničním obchodem proudit ze soukromých účtů v Rusku. A to prostřednictvím „pračky značky Troika“ neboli rafinovaného podvodného finančního schématu, jenž loni na jaře odhalili investigativní novináři z mezinárodní sítě Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP) společně s investigací.cz. Jak jsme již dříve zjistili a popsali, část těchto špinavých peněz putovala i do Česka.

Ruská pračka značky Troika

Zmíněnému mechanismu na praní peněz dali novináři přezdívku „Troika“ podle ruské investiční banky Troika Dialog, která tvořila středobod finančního podvodu. Banka pomáhala vyvést z Ruska na Západ více než 190 miliard korun, a to prostřednictvím účelově předražených státních zakázek, daňových podvodů nebo plateb za fiktivní služby. Celé schéma měl vymyslet ruský miliardář a vlivný mecenáš arménského původu Ruben Vardanjan.

• Ruben Vardanjan

V Česku nepříliš známý podnikatel arménského původu Ruben Vardanjan je uhlazenou verzí ruských oligarchů. Globálně úspěšný investiční bankéř vystupuje distingovaně, provozuje několik charitativních organizací a může se pochlubit četnými známostmi, jako jsou například herec George Clooney nebo princ Charles. V roce 2001 byl časopisem Fortune jmenován jednou z „25 vycházejících hvězd nové generace“. Jeho jmění se odhaduje na 98 miliard dolarů.

Vardanjan se narodil v roce 1968 v Jerevanu, hlavním městě Arménie. Vystudoval ekonomii na moskevské Lomonosově univerzitě. Vzdělání si prohloubil dalším studiem na Harvardu, Yale a ve Stanfordu. V roce 1991 spoluzaložil investiční banku Troika Dialog, kde později působil jako ředitel a hlavní akcionář. Tuto banku vedl v době, kdy vrcholily podvodné operace jím řízené „ruské pračky“. Je paradoxní, že tehdy si zároveň vypěstoval reputaci jednoho z nejvíce prozápadních a progresivních oligarchů, který se snaží zlepšit podnikatelské prostředí v Rusku (mimo jiné i tím, že v roce 2006 založil Moskevskou školu managementu Skolkovo). Roku 2012 Troiku Dialog koupila ruská Sberbank, v níž se Vardanjan stal členem předsednictva.

V rodné Arménii je považován za jednoho z nejvlivnějších mecenášů a filantropů. Je činný v řadě charitativních organizací, které mu v kombinaci s kariérou investičního bankéře otevřely dveře do světa globálních celebrit včetně již zmíněného George Clooneyho nebo prince Charlese.

Rafinovaného podvodu využívala ruská politická, finanční a podnikatelská elita, které se podařilo vytáhnout peníze ze státního rozpočtu či firem, vyprat je přes rozsáhlou síť offshorových společností a následně anonymně uložit ve stabilních západních ekonomikách. Na Západě pak tito bohatí Rusové nakupovali nemovitosti, luxusní jachty, umělecké předměty, prvotřídní lékařskou či kosmetickou péči nebo svým dětem platili školné na prestižních univerzitách. Z „Troiky“ profitoval i Putinův blízký přítel a jeho údajný bílý kůň – petrohradský cellista Sergej Roldugin – nebo bývalý ruský senátor Valentin Zavadnikov.

Česko: investice i radovánky za miliardy

Podle počtu plateb, jež protekly tuzemským bankovním systémem skrz tuto i dřívější pračky na peníze, se v rámci Evropy Česko pohybuje na čelních příčkách. Stojí po boku Rakouska, Velké Británie nebo Kypru, tedy zemí proslulých tím, že jejich jurisdikce jsou k legalizaci peněz získaných nezákonným způsobem shovívavé.

Popularitu Česka v tomto směru potvrdila i „Troika“. Na české účty různých jednotlivců i firem přes ni doputovalo celkem 4113 plateb v celkové výši 232 835 724 eur (více než šest miliard korun).

Podobně jako v západní Evropě postavili bohatí a mocní Rusové svou finanční strategii v Česku na tom, že místní ekonomika je důvěryhodná a stabilní. Proprané peníze z velké části směřovaly na nákupy bytů – například v Praze a v Karlových Varech. Část transakcí pokrývala i luxusní služby. Za stamilionovou částku byly v Česku nakoupeny rovněž tisíce firem na klíč, jejichž smysl dodnes není zcela jasný.

Platby ale nebyly použity pouze na dlouhodobé investice, ale i na krátkodobé radovánky a přepych – lázeňské pobyty v Karlových Varech, Mariánských Lázních či v Praze. Nelegální peníze tady sloužily k pokrytí výdajů v luxusních hotelích jako Imperial a Esplanade v Karlových Varech, secesní hotel Le Palais v Praze nebo pětihvězdičkový Nové Lázně v Mariánských Lázních.

Ruské miliardy v Česku: pražské byty, servis tryskáčů, křišťálové lustry

Rusové nakupovali i český křišťál, a to od skleniček až po lustry. Za toto zboží utratili přes 60 milionů korun. Mnohamilionové položky zbohatlíci vydávali i za nákup látek, obleků, autodílů či servis soukromých tryskáčů.

Pád litevské banky

Investigace.cz se v rámci mezinárodní spolupráce s OCCRP na kauze „Troika“ dostala k souboru dat obsahujících detaily o 1,3 milionu bankovních transakcí, tisícovkách e-mailů a smluv. Většina z těchto dokumentů pocházela z litevské banky Ukio.

Ta hrála v „pračce Troika“ prominentní roli: přibližně polovina skořápkových firem, jež tvořily podvodné schéma, měla své účty zřízené právě v ní – na jména nic netušících nastrčených majitelů a jednatelů firem. V roce 2013 přišla Ukio o bankovní licenci, poněvadž kontrolnímu úřadu dlouhodobě nehlásila podezřelé transakce, čímž praní peněz umožnovala.

The post Německá policie zasahuje proti praní peněz, část skončila i v Česku appeared first on investigace.cz.

Švýcarsko jako jediné odmítlo nabídku německé policie, která mu chtěla poskytnout unikátní data z Panama Papers. Jde o miliony dokumentů uniklých z právní firmy Mossack Fonseca. Ta pomáhala bohatým klientům zakládat společnosti v daňových rájích a tím se – často nelegálně – vyhýbat daním.

Podle Sonntags Zeitung obdrželo v září 2017 tuto nabídku od německého Spolkového kriminálního úřadu (BKA) celkem 16 zemí. Švýcarsko ale bylo jediné, které své policejní vyšetřovatele a státní zástupce do Wiesbadenu – sídla BKA – nevyslalo. Tím se připravilo o možnost získat od svých německých kolegů unikátní data, jež přibližují, jak mocní a bohatí lidé před státními úřady skrývali své příjmy za pomoci skořápkových firem a složitých právních struktur v daňových rájích.

Německý BKA má v souvislosti s Panama Papers k dispozici celkem 41 milionů dokumentů.

„Kdyby je procházel jeden policista, trvalo by mu to více než 300 let. A věřte mi, že i kdyby to přežil, pochybuju, že by si na konci pamatoval, co četl na začátku,“ sdělila reportérům investigace.cz Sabine Vogt, ředitelka Odboru boje proti závažnému a organizovanému zločinu, během loňského rozhovoru v sídle BKA ve Wiesbadenu.

 

Ačkoliv daňové ráje nejsou samy o sobě nelegální, jejich benevolentní jurisdikce jsou s oblibou zneužívány k praní špinavých peněz nebo k daňovým podvodům. Zveřejnění Panama Papers proto vyústilo v sérii odhalení, která připravila o pozici mnoho světových státníků – například premiéra Islandu Davída Gunnlaugssona nebo předsedu vlády Pákistánu Naváze Šarífa.

A právě Švýcarsko patřilo mezi země s nejvyšším počtem takzvaných prostředníků, tedy právních a konzultantských firem či jednotlivců, kteří pomáhali bohatým klientům skrývat jejich reálný majetek tím, že pro ně zakládali a spravovali složité firemní struktury v Panamě, na Britských Panenských ostrovech, na Bahamách a jinde.

Uniklé dokumenty z Panama Papers odhalily, že na těchto operacích se podílelo 1339 švýcarských právníků, finančních poradců a dalších zprostředkovatelů, kteří za posledních 40 let pomohli založit 38 tisíc společností v daňových rájích.

Mluvčí švýcarské federální policie řekl, že tamní vyšetřovatelé jsou s německými kolegy v kontaktu. Německá policie však tvrdí, že od švýcarských kolegů dosud neobdržela žádnou žádost o spolupráci v souvislosti s Panama Papers. Kancelář švýcarského státního zastupitelství to vysvětluje tím, že je údajně omezena předpisy, jež stanovují, za jakých podmínek může získat nebo použít takový důkazní materiál.

Panama Papers nám poskytly chybějící vodítko

Autor: Jakub Šimák

Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.

The post Ticho po švýcarských bankovních pěšinách appeared first on investigace.cz.

Titulek zní jako refrén některé písně Filipa Topola. Jak ale tvrdí německá policejní expertka v boji proti organizovanému zločinu: „Papírový svět skončil, musíme lépe využívat umělou inteligenci.“ Neboli obrovská kvanta dat už samotný člověk nezvládne a naděje tak spočívá v umělé inteligenci, kterou Němci oproti zvyklostem ze sci-fi literatury a filmů zatím nijak nepojmenovali.

Umělá inteligence se těší stále větší oblibě. Dokáže diagnostikovat Alzheimerovu chorobu o několik let dříve než běžné klinické metody, anebo drtivě porazit člověka v pokeru, šachách či ve starobylé čínské hře go. Na druhou stranu umělá inteligence vzbuzuje i obavy. Podle Stephena Hawkinga nebo Elona Muska by její plný rozvoj mohl dokonce ohrozit samotnou existenci lidstva, Hawking zmiňoval například autonomní zbraně, které by se mohly vymknout kontrole.

Umělou inteligenci dnes používá i německá federální kriminální policie při vyšetřování složitých ekonomických zločinů. Podle doktorky Sabine Vogt, šéfky Odboru boje proti závažnému a organizovanému zločinu Spolkového kriminálního úřadu (BKA), totiž vyšetřovatelé nejsou schopni detailně zkoumat velké datové úniky typu Panama Papers. Dokumenty uniklé z panamské právní firmy Mossack Fonseca, které má BKA k dispozici, čítají nepředstavitelných 41 milionů souborů.

„Kdyby je procházel jeden policista, trvalo by mu to více než 300 let. A věřte mi, že i kdyby to přežil, pochybuju, že by si na konci pamatoval, co četl na začátku. Proto jsme se rozhodli zapojit do vyšetřování umělou inteligenci. S tolika daty nemůžete pracovat tradičním způsobem,“ komentuje policejní výzvu 21. století Sabine Vogt.

Panama Papers nám poskytly chybějící vodítko

BKA se tak může opřít o tým analytiků a programátorů, kteří zpracovávají velká data s pomocí umělé inteligence. „Při zkoumání Panama Papers kombinujeme programování s umělými neuronovými sítěmi. Tyto sítě jsme nastavili tak, aby vyhodnocovaly dokumenty jako relevantní, nebo naopak nepodstatné. Důležitost dokumentu je definována nejčastěji podle toho, zda nějak souvisí s Německem. To vyšetřovatelům ušetří cenný čas,“ upřesňuje vědkyně, která se v BKA věnuje umělé inteligenci a jež si z důvodu bezpečnosti nepřála být jmenována, když jsme s ní v německém Wiesbadenu dělali pro investigaci.cz rozhovor.

Tato expertka BKA stála za vývojem umělých neuronových sítí. Ty se musí nejprve naučit – přesněji řečeno naprogramovat – podle jakých parametrů mají dokumenty klasifikovat. K tomu potřebovala specialistka z BKA vstupní data. Požádala proto federální vyšetřovatele, aby vybrali několik tisíc relevantních, tedy především Německa se týkajících, a několik tisíc nepodstatných dokumentů z Panama Papers. Těmito daty – přepsanými do číselných vektorů – pak její tým „nakrmil“ umělou inteligenci. Takové učení přístroje údajně zabere několik týdnů, teprve poté jsou umělé neuronové sítě schopné projít a roztřídit miliony dokumentů v relativně krátkém čase.

K rozeznání německých cestovních pasů použili programátoři BKA metodu optického rozpoznávání znaků (OCR, z anglického Optical Character Recognition). Ta umožňuje digitalizaci tištěných znaků, s nimiž lze následně pracovat jako s počítačovým textem. Tímto způsobem v Panama Papers identifikovali dokumenty, které se týkaly německých občanů, díky shodným rysům jejich pasů.

Ačkoliv se tým expertky z BKA snaží minimalizovat chybovost umělých neuronových sítí pomocí kontrolního vzorku dokumentů, kvalita výstupů neuronových sítí je závislá na kvalitě vstupních dat. A právě může nastat problém. Zkušení vyšetřovatelé totiž často nejsou schopni programátorům jasně popsat, proč pro ně byl daný dokument potenciálně zajímavý, nebo naopak irelevantní. Programátoři pak nemohou tuto informaci přetavit do číselného kódu, aby se neuronová síť rychleji zdokonalovala. Umělé neuronové sítě se samy od sebe zatím učit nedokáží. „Pokud je chcete zdokonalit, musíte je lépe učit, tedy zásobit větším množstvím kvalitních dat,“ dodává německá specialistka.

Co se děje uvnitř umělé neuronové sítě, nadto netuší ani samotní programátoři: „Je to taková černá skříňka. Víme, jak to uvnitř vypadá, protože jsme tuto neuronovou síť naprogramovali. Úplně ale nerozumíme tomu, jak se k výsledku dobrala, jak probíhá její samotná kalkulace. Je to příliš komplexní, člověk to nemůže rozklíčovat,“ popisuje tuto záhadu, kterou umělá inteligence staví před člověka, expertka z Wiesbadenu.

A jedním dechem dodává, že nelze umělou neuronovou síť, kterou má německá federální kriminálka k dispozici, příliš přeceňovat. Dokáže sice roztřídit ohromná kvanta dat, ale byla vyvinuta tak, že zvládne jen jasně určený problém, tedy klasifikaci dokumentů. Naopak neumí v milionech dokumentů dedukovat vzorce sofistikovaných finančních podvodů, protože ty se od sebe vždy trochu liší. Umělá inteligence by tak v blízké budoucnosti neměla plně nahradit vyšetřovatele, ale spíš mu pomoci ušetřit čas.

Zatím to tedy vypadá, že největší výhodou umělé inteligence z BKA je úspora času. „Není to úplně pravda,“ nesouhlasí se svou kolegyní Sabine Vogt, vedoucí Odboru boje proti závažnému a organizovanému zločinu BKA, „umělá inteligence je naše jediná možnost, jak naložit s neuvěřitelným množstvím dostupných dat. Papírový svět skončil, všichni se pohybujeme ve více méně digitálním prostředí. Myslíte si, že banky a společnosti dnes vše evidují v papírových dokumentech? Všechno je digitální. Proto se musíme naučit lépe využívat umělou inteligenci, jinak se ocitneme v zoufalé situaci. Nemůžeme si dovolit mít řádově víc vyšetřovatelů a analytiků. Umělá inteligence je budoucnost, na které bychom měli začít pracovat dnes.“

(Na závěr jedno zklamání pro fanoušky sci-fi literatury a filmů: jak jsme ve Wiesbadenu zjistili, umělá inteligence německé kriminálky nemá jméno.)

Autor: Jakub Šimák

Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.

The post Umělá a bezejmenná naděje appeared first on investigace.cz.

Označení Panama Papers se vžilo jako název pro únik 11,5 milionu důvěrných dokumentů z panamské právní společnosti Mossack Fonseca. Tento název převzal i německý Spolkový kriminální úřad (BKA), přestože pracuje s poněkud jinou databází – oproti novinářům má k dispozici přes 41 milionů dokumentů. Pro tak velký objem dat musel BKA vymyslet řešení na míru. „Kdyby je procházel jeden policista, trvalo by mu to více než 300 let. A věřte mi, že i kdyby to přežil, pochybuju, že by si na konci pamatoval, co četl na začátku,“ sdělila reportérům investigace.cz Sabine Vogt, ředitelka Odboru boje proti závažnému a organizovanému zločinu, během rozhovoru v sídle BKA ve Wiesbadenu.

Novináři získali dokumenty dnes známé jako Panama Papers v roce 2015. Kdy jste je jako policie získali vy?

V létě 2017. Jednalo se o ohromné množství dat, přibližně 2,7 TB. Největší výzvou pro nás byl převod do čitelných formátů a pak jejich analýza. V březnu 2018 jsme obdrželi další sérii souborů – tentokrát to bylo 450 GB. Podařilo se nám zpracovat i tento menší balíček. Tak obří objem dat je pro policejní složky velkou výzvou. Zjistili jsme, že Panama Papers obsahují 41 milionů dokumentů. Pro vaši lepší představu jde o tak obrovské množství, že kdyby je procházel jeden policista, trvalo by mu to více než 300 let. A věřte mi, že i kdyby to přežil, pochybuju, že by si na konci pamatoval, co četl na začátku. Proto jsme se rozhodli zapojit do vyšetřování umělou inteligenci. S tolika daty nemůžete pracovat tradičním způsobem.

Jak jste ta data získali?

Od tajného zdroje.

Jedná se o stejný zdroj, jenž poskytl data z Panama Papers i novinářům ze Süddetsche Zeitung?

To vám nemůžu říct. Ani já ten zdroj neznám. Nejednala jsem s ním, nejsem dokonce ani oprávněna ho znát. Naopak vím, že otázce legálnosti nabytí a využití těchto dokumentů se věnovali naši právníci. Museli jsme si být jisti, že jsme neporušili zákon. Pro nás jako policisty je to důležité.

V jakém formátu jste dokumenty Panama Papers obdrželi?

O tom vám nemohu nic říct.

Zkoušeli jste svá data z Panama Papers porovnat s těmi, jež měli k dispozici novináři?

Novináři nám neposkytli data, která získali od svého zdroje. Když nevíme, co mají, nemůžeme to pak porovnat s tím, co máme my. Naše Panama Papers jsme alespoň porovnali s tím, co novináři publikovali a dali tak veřejně k dispozici.

#PanamaPapers

Podařilo se vám v Německu v souvislosti s Panama Papers odhalit nějaké velké ryby?

Dosud ne, na žádné vysoce postavené politiky jsme zatím nenarazili. Pokud by tam byli zmínění, novináři by o tom už jistě informovali.

Čím si tu absenci velkých jmen vysvětlujete?

Nevím. Nemůžu to komentovat.

(Pozn. red.: Dne 29. listopadu koordinovalo BKA razii v ústředí Deutsche Bank, účastnilo se jí 170 vyšetřovatelů. Podle státních zástupců pracovníci této německé banky pomáhali svým klientům zakládat offshorové účty a jejich prostřednictvím prát špinavé peníze. Jen v roce 2016 mělo jít o 311 milionů eur.)

Kdy jste se rozhodli pro spolupráci s policií z členských států EU?

Mezinárodní spolupráci jsme od počátku považovali za klíčovou. Získání dat z Panama Papers by bez takové spolupráce nedávalo příliš smysl. Naším cílem bylo zapojit do vyšetřování orgány činné v trestním řízení i z ostatních evropských zemí.

Jak taková spolupráce vypadá?

Kontaktovali jsme policii ve všech zemích, jichž se data z Panama Papers týkala. Jakožto vyšetřovatelé se musíme řídit zákonem. Naším cílem je rekonstruovat případ a předložit ho u soudu. Jsme schopni dodat policejním sborům z ostatních zemí důkazy k různým kauzám, aby je mohly předložit svým soudům. Co se týče států EU, tam je výměna informaci nejsnazší. Spolupráce s mimoevropskými státy, například s USA, je ale úplně něco jiného, neboť mají rozdílné legislativní rámce. Každé takové předání informací musíme proto nejprve konzultovat s naším Ministerstvem vnitra i s Ministerstvem spravedlnosti, aby nám potvrdila, že výměna je legální. Obě ministerstva jsou podobné výměně ale nakloněna, dosud s tím nebyly problémy.

Jak data z Panama Papers sdílíte s ostatními zeměmi? Setkáváte se se zahraničními kolegy osobně?

Ano, naposledy jsme se sešli v září. Pozvali jsme zástupce policie ze všech zemí EU do našeho sídla ve Wiesbadenu, abychom s nimi sdíleli data, která máme. Přijeli zástupci z devatenácti unijních států. Všechny státy, jejichž občané nejčastěji figurují v Panama Papers, byly přítomny: Francie, Velká Británie, Španělsko, Holandsko, Rakousko a další. Předali jsme jim do rukou relevantní data. To nebylo nic složitého. Některé státy od nás dostaly taková data již dříve.

Co bylo obsahem těchto datových balíčků?

Konkrétní zjištění, například seznamy obyvatel a občanů. Nemělo by ale smysl zahlcovat například britskou policii informacemi o italských občanech. Proto jsme data nejprve protřídili a dodali datový balíček šitý na míru konkrétní zemi. Pokud policie některé země na základě těchto dat zahájí vyšetřování a obrátí se na nás, jsme schopni jim dodat doplňující informace. To je ale až druhý krok.

Proč se zářijového setkání nezúčastnily všechny země EU?

Nepřijeli například zástupci irské policie, protože ti od nás dostali data již dříve. Nedorazili ani představitelé slovenské policie, ti také dostali datový balíček před schůzkou ve Wiesbadenu.

Souvisely informace poskytnuté slovenské policii s vyšetřováním vraždy Jána Kuciaka?

Na to vám nemůžu odpovědět, protože neznám průběh ani výsledky tohoto vyšetřování. Na to se musíte zeptat slovenské policie.

Evropské policejní sbory dostaly přístup k Panama Papers, Slovensko na předání databáze nikoho neposlalo

Přijela si svůj balíček vyzvednout i česká policie?

Ano. Obdrželi 19,5 GB dat. V Panama Papers figuruje 221 českých občanů a jejich seznam jsme poskytli české policii. Samozřejmě to nějakou dobu zabere, než je všechny prověříte. Nevíme, zda jsou tato jména pro českou policii relevantní, či zda jsou mezi nimi i politici.

Žádala vás česká policie o doplnění informací?

Zatím ne, ale jak říkám, projít dokumenty zabere dost času. Většina z nich je navíc ve španělštině.

Mohou vyšetřovatelé použít data z Panama Papers jako důkazní materiál před soudem?

Relevantní informace z Panama Papers stojí na začátku vyšetřování, nejsou jeho výsledkem. Postupně pak přidáváte kousky do skládačky. Například praní špinavých peněz: když jdete s případem před soud, nestačí, abyste uvedli, že existuje firma, přes kterou protékají peníze z velmi podezřelých zdrojů. Musíme dokázat, že peníze, které protékají daňovými ráji, opravdu pocházejí z nelegální činnosti – například z obchodování s drogami, z pašování zbraní, nebo z obchodu s lidmi. Teprve s těmito důkazy mohu jít před soud. Kdybych nerozkryla, odkud tyto peníze pocházejí, soudce by mi nejspíš řekl, ať dělám svou práci lépe.

Plánujete pravidelná setkání s policejními sbory členských států EU?

Zatím nemáme dostatečnou odezvu na balíčky dat, které evropští vyšetřovatelé obdrželi v září. Očekáváme, že nám poskytnou nějaké další informace. Takhle by mělo fungovat mezinárodní vyšetřování. Nejdůležitější je podle mě sdílení způsobů, jak velká kvanta dat úspěšně analyzovat. A to jak na úrovni členských států, tak i Europolu. Je to komplexní záležitost. Chystáme proto workshop – jak s daty pracovat, co se s nimi dá dělat, jak může při analyzování dokumentů pomoci umělá inteligence.

Jaké výsledky podle vás přinese sdílení informací se zahraničními policejními sbory?

Prvním výsledkem je to, že budeme mít všichni víc práce. Ale vážně: očekávám několik dobře důkazně podložených případů, na jejichž základě soudy někoho usvědčí z kriminální činnosti nebo jim zabaví majetek. Taky doufám, že to povede k většímu zájmu veřejnosti, byť zrovna nejsem v pozici, z níž bych mohla veřejnost ovlivnit. To je práce vás – novinářů.

Mohou podle vás novináři napomoci vyšetřování?

Samozřejmě.

Znamená to, že byste byli ochotni sdílet seznamy podezřelých lidí?

To ne. Jsou totiž součástí vyšetřování, která neukončíte za půl roku. Složité případy v oblasti ekonomických podvodů, jakým je třeba praní peněz, se většinou vyšetřují dva, tři, někdy i více let. Nemůžeme na někoho ukázat prstem, než se jeho případ dostane k soudu. Všechno má zkrátka svůj čas, proto novinářům nemůžeme poskytnout konkrétní jména.

Jak tedy novináři můžou konkrétně pomoct v podobných případech?

Mohou například popsat okolnosti praní špinavých peněz nebo zneužívání daňových rájů pro nezákonnou činnost. Můžete popisovat, proč lidé daňové ráje tak rádi používají, proč zakládají skořápkové společnosti, jak vypadají jurisdikce v těchto rájích, jaké jsou jejich silné a slabé stránky a tak dále.

Očekáváte další úniky dat typu Panama Papers?

To lze jen těžko odhadnout. Ale spíš ne. Mossack Fonseca ostatně letos ukončila svou činnost.

Změnily Panama Papers způsob, kterým nahlížíte na společnosti typu Mossack Fonseca?

Z našeho pohledu příliš ne. I předtím jsme věděli, že zatajování koncového vlastníka je běžné schéma pro zakrytí nelegální činnosti. Podle mě se nicméně změnilo povědomí veřejnosti a politiků o těchto problémech. Panama Papers nám poskytly chybějící vodítko, které nás dovedlo ke koncovým majitelům společností. Většinou nejste schopni zjistit, kdo stojí za společností, která se snaží anonymizovat svou vlastnickou strukturu. To jsme teď poprvé mohli zjistit.

Vymyslí si zločinci jiné, sofistikovanější metody?

Ti nikdy neskončí, vždycky objeví nové způsoby. My bychom ale měli zdokonalit mezinárodní právní rámec natolik, abychom jim nezákonnou činnost co nejvíce zkomplikovali. Stále se budeme mít čemu učit. 

Dr. Sabine Vogt

Po studiu práv zahájila kariéru u Spolkového kriminálního úřadu (BKA), kde vybudovala Úsek finančního vyšetřování. V letech 1997–2000 pobývala ve Spojených státech v rámci kriminologického výzkumu. Po návratu vedla nově založenou Sekci finanční zpravodajské služby (FIU), která se věnovala kriminalitě takzvaných bílých límečků. V současné době je ředitelkou Odboru boje proti závažnému a organizovanému zločinu BKA.

Autoři: Eva Kubániová, Jakub Šimák

Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.

The post Panama Papers nám poskytly chybějící vodítko appeared first on investigace.cz.

Policejní vyšetřovatelé z Holandska, Belgie, Itálie a Německa provedli minulý týden koordinovanou razii pod krycím názvem „Pollino“. Zaměřovala se na nelegální aktivity členů ´Ndranghety – italské mafie, která je v současnosti jednou z nejmocnějších zločineckých organizací na světě. Operace „Pollino“ byla dosud největší společnou akcí evropské policie a justice v potírání přeshraničního organizovaného zločinu. V Německu této operaci velel Spolkový kriminální úřad (BKA). Reportéři z investigace.cz se vydali do Wiesbadenu, sídla BKA, aby udělali exkluzivní rozhovor se Sabine Vogt, ředitelkou Odboru boje proti závažnému a organizovanému zločinu. Publikujeme jeho první část, která se týká právě ´Ndranghety.

Kdy italská mafie zapustila v Německu kořeny?

Italové přišli do Německa v 70. letech za prací v dolech a v dalších průmyslových odvětvích. Většina z nich tady zůstala a založila rodiny. Pro ´Ndranghetu i jiné italské mafie jsou rodinné vazby velmi důležité, těží z nich i v nezákonném podnikání. Přítomnost mafie jsme začali pociťovat v 80. letech. Na počátku proto byla snaha zjistit, kolik u nás má členů. Nejednalo se jen o ´Ndranghetu, ale i Cosa Nostru a Camorru. Napočítali jsme okolo 60 členů, kteří měli v Německu trvalé bydliště. V 90. letech jsme se jim snažili dostat na kobylku, rozjeli jsme vyšetřování. A to i díky našim italským kolegům.

Jak spolupráce s italskými kolegy probíhala?

Možná si pamatujete, když italská mafie v roce 1992 zavraždila soudce Borsellina a státního zástupce Falconeho. S oběma jsme velmi úzce spolupracovali, hlavně s Falconem. Jejich vraždy pro nás byly oním pomyslným budíčkem. Vznikl tak speciální tým, který se zaměřoval na italskou mafii v Německu. Od té doby jsme naši úzkou spolupráci s italskými kolegy nepřerušili.

Kdy jste si uvědomili, že působení italské mafie představuje pro Německo vážný problém?

Až v roce 2007. Tehdy došlo k takzvanému duisburskému masakru, během něhož bylo zavražděno šest členů italské mafie. Jednalo se o spor mezi dvěma rodinnými klany ´Ndranghety. Ty se většinou snaží být co nejméně vidět. Tato událost vedla k tomu, že jsme společně s italskou policií založili pracovní skupinu, která je dodnes aktivní. Pravidelně se setkáváme, vyměňujeme si informace, jednou za rok máme strategickou poradu, na níž se domlouvají další kroky do budoucna.

Jaký je podle vás rozdíl mezi fungováním italské mafie v dnešním Německu a v 90. letech?

Změnilo se hlavně to, že policie se jim více věnuje. Jsme si vědomi rizik, která s sebou tyto zločinecké organizace nesou. Lépe s italskými kolegy spolupracujeme. Není jednoduché rozkrýt, jakým způsobem mafie nezákonně podniká, protože jsou velmi flexibilní. Bylo by mnohem jednodušší najít v jejich ilegální činnosti určité vzorce, jenže její členové neustále mění taktiku. Pokud by ji neměnili, nepřežili by.

https://www.investigace.cz/ndrangheta-zrod-nejmocnejsi-mafie-sveta/

Kolik členů má v současnosti italská mafie v Německu?

Napočítali jsme zhruba 590 členů různých klanů italských mafií, což je na první pohled obrovský nárůst. Lze to ale vysvětlit tím, že jsme dnes efektivnější v získávání informací ze zahraničí, v jejich analýze. Takže to neznamená, že by u nás dříve bylo pouhých šedesát členů italské mafie. Jen je dnes umíme mnohem lépe identifikovat.

Jak poznáte, že někdo patří k mafii?

Díky mezinárodní spolupráci, sdílení informací a znalostí. Potřebujeme zkrátka vědět to samé co naši italští kolegové a z různých kousků postupně složit celou skládačku. Nejtěžší a zároveň nejdůležitější je sledování toku peněz. Složité je to proto, že často jde o hotovost a vy musíte zjistit, kudy „teče“. Hotovost si členové mafie u sebe samozřejmě dlouho neponechávají a investují ji. V Německu především do nemovitostí. Nemáme ale centrální katastr nemovitostí, který by nám ukázal, kdo je vlastníkem té které budovy. Katastry existují pouze na úrovni jednotlivých spolkových zemí, což vyšetřování dost komplikuje. Když za námi přijdou italští kolegové s otázkou „vlastní u vás tenhle ´ndranghetista nějakou nemovitost?“ nejsme schopni jim ihned odpovědět, musí upřesnit, kde přesně se v Německu pohybuje.

Má ´Ndrangheta někoho, kdo její aktivity v Německu koordinuje?

Není to tak jednoduché. ´Ndrangheta nemá nikoho, kdo by v Německu dával rozkazy ostatním ´ndranghetistům. Nicméně víme, že má své prověřené lidi, určité „garanty“ pro jednotlivá odvětví podnikání mafie. A tito lidé se samozřejmě mění, občas přijde někdo nový nebo se u těch starých změní pravidla. Takže je to proměnlivá záležitost.

Komunikují mezi sebou jednotlivé italské mafie přítomné ve vaší zemi?

Členové těchto mafií se více méně spoléhají na rodinné klany. Zaznamenali jsme však ojedinělé případy, kdy mezi sebou mafie spolupracovaly. Například spolupráce mezi ´Ndranghetou a Cosa Nostrou, ta ovšem probíhala jen na osobní úrovni některých členů, nešlo o systémovou věc.

https://www.investigace.cz/ndrangheta-jak-funguje-a-jak-se-dostala-do-ceska/

Jak byste popsala současný stav ´Ndranghety v Německu?

Musíme si uvědomit, že ´Ndrangheta je u nás z italských mafií nejpočetnější. A taky nejaktivnější. Nevíme zdaleka o všem, co dělají, mají zde spoustu aktivit. Zjistili jsme, že většina klanů se zaměřuje na byznys, který je zdánlivě legální. Například distribuce olivového oleje, vína nebo jídla do restaurací. Na majitele restaurací ale vyvíjejí nátlak typickým mafiánským způsobem: nevyhrožují, že zabijí jejich synovce, pokud si majitel neobjedná jejich víno. Stačí, když zmíní něčí jméno v konverzaci, dodají pár vágních vět, co by se třeba mohlo stát. To jako nátlak na majitele obvykle stačí. Ti jsou v pozici, kdy se musí rozhodnout, zda jejich víno – obvykle nevalné kvality – vezmou. Co mají ti majitelé dělat? Tímto způsobem od nich mafie inkasuje peníze, to je pro působení ´Ndranghety v Německu typické.

Proč to majitelé restaurací nehlásí policii?

Většina z vydíraných majitelů jsou Italové žijící v Německu a ti moc dobře vědí, co se děje, s kým mají tu čest, když za nimi někdo přijde s takovou „nabídkou“. Podle mě by etnickým Němcům nemuselo vůbec dojít, o co jde. Mafie se většinou zaměřuje na zranitelné skupiny, s nimiž může jednoduše manipulovat. Netvrdím, že vydíráním nebo podvodnými schématy jsou ohroženi pouze Italové. Každopádně jsou hlavní cílovou skupinou ´Ndranghety.

Je vydírání restauratérů hlavní činností ´Ndranghety v Německu?

To ne. Máme informace, že ´Ndrangheta je velmi činorodá i v obchodování s drogami nebo v podvodech s pojistným u automobilů.

Páchají tyto nezákonné aktivity jenom v Německu?

Vůbec ne. Nejde o nic, co by bylo specificky německé. Dám vám příklad. Členové mafie, kteří u nás dlouhodobě žijí, často cestují do své původní domoviny. V Německu mají normální zaměstnání a zdánlivě obyčejný život. Musíte mít na paměti, že jsme v Evropské unii zrušili hranice. I proto je pro nás tak těžké pátrat po jejich aktivitách. Když na někoho z nich vydáme zatykač v Německu, je v tu chvíli už v Itálii, což platí i naopak, když po něm jdou italští kolegové. To je jeden z důvodu, proč jsme vytvořili společnou operační skupinu.

Jak moc si je německá společnost vědoma přítomnosti mafie?

Osobně si myslím, že jsme ohroženi tím, jak naše společnost ztrácí vnímavost vůči zločinům mafie. Když uvidíte někoho ležet na ulici, ihned víte, že je něco špatně. Je to zjevné. Mafie však pracuje v tichosti. Nechtějí se dostat do hledáčku policie nebo médií. Chtějí nepozorovaně proplouvat, být ve stínu zájmu veřejnosti. V Německu už žije třetí nebo čtvrtá generace italských mafiánských klanů. A přesto stále nevíme, jak přesně fungují. Velkou roli v tom hraje omerta. Tento tradiční „zákon mlčení“ se nám pořád nedaří prolomit. I to mafii umožňuje nelegální podnikání. Vezměte si například zmíněné vydírání v restauracích. Zeptejte se některého z vydíraných restauratérů – odpoví vám, že nemá zájem o tom mluvit. A to je řeč pouze o restauracích, menších zločinech. Což teprve ty velké, v nichž se točí úplně jiné částky peněz?

https://www.investigace.cz/ndrangheta-mocny-kalabrijsky-klan-u-brehu-vltavy/

Jaké dopady má mafie na společnost?

Výsledkem je neustálý konflikt mezi státem a zločineckým podsvětím. Nemůžeme však v žádném případě srovnávat situaci v Německu s Itálií. Nemáme tu paralelní ilegální stát. V Itálii zločinecké organizace, jež mají moc, ovlivňují například i rozhodnutí starostů. Řekla bych, že tohle se u nás neděje. Velmi nebezpečné je ale prolínání legálního byznysu s nezákonným.

Je rozdíl mezi tím, když chce mafián rozjet nelegální činnost v Itálii, a když v jiné zemi?

Není v tom žádný rozdíl. Majitel nezákonného byznysu v Německu může žít v Itálii, dnes je vše organizováno mezinárodně. Nelze říct: tohle se děje jen v Německu a tohle zase v Česku. Mafie se globalizovala.

Můžete uvést příklad, v čem se mafie globalizovala?

Uvědomili jsme si, že ústřední roli vždy hrají peníze. A valná většina výdělku z nezákonných aktivit je stále v hotovosti. Takže sledujeme převážení peněz například z Německa do Rakouska, hotovost občas ukrývají v autech. Je to ten nejjednodušší způsob převozu peněz. Pokud je v minulosti policie našla, nebylo ještě vyhráno. Záleželo na konkrétní situaci, zda je mohla či nemohla zabavit. V loňském roce jsme proto v Německu přijali nový zákon, který takové zadržení peněz usnadňuje. To byl velmi důležitý krok. Vyšetřujeme případy podnikání a když máme dobré stopy i ukazatele, že se nejedná o legální zdroj příjmů, můžeme ihned zasáhnout a peníze zabavit. Poslední slovo má samozřejmě soud. Pouze soudce je oprávněn vyřknout verdikt, zda je daný příjem zákonný, či ne.

Je možné potkat italského mafiána v běžném každodenním životě?

Samozřejmě! Jsou to často obyčejní lidé, u kterých si kupujete zmrzlinu nebo pizzu. To jsou jejich tradiční povolání, která stále používají jako krytí pro nezákonnou činnost. Při pohlede zvenku proto nic podezřelého nepoznáte.

Jak může veřejnost přispět k boji proti mafii?

Snažíme se povzbudit lidi, aby o svých problémech s mafií mluvili, aby prolomili omertu. Chápu, že to, co požadujeme, pro ně není vůbec jednoduché. Když se ale ocitnou v situaci, kdy jim vyhrožuje mafie, měli by to nahlásit policii. Policie jedné z našich spolkových zemí dokonce spustila v souvislosti s omertou veřejnou kampaň.

Máte mezi italskou mafií své informátory?

Tohle nemůžu komentovat.

Mají klany ´Ndranghety, jež jsou přítomny v Německu, vazby na Českou republiku?

Nemůžu vývoj ve vaší zemi komentovat. Mohu říct pouze to, že když jsem zkraje devadesátých let navštívila Českou republiku, kolovaly u vás zvěsti o tom, že italská mafie nakupuje v Praze budovy. Tehdy se to nikomu nepodařilo prokázat. Víme, že bohatí lidé skupovali budovy, domy a byty ve velkém. Podobný vzorec najdete samozřejmě i u Rusů. Zda všechny peníze na tyto nákupy pocházely ze zákonné činnosti, to nevíme.

Dr. Sabine Vogt

Po studiu práv zahájila kariéru u Spolkového kriminálního úřadu (BKA), kde pracovala v různých úsecích a vybudovala Úsek finančního vyšetřování. V rámci pozice ve Výzkumném ústavu kriminalistiky a kriminologie BKA pracovala tři roky (1997–2000) ve Spojených státech. Po návratu vedla nově založenou Sekci finanční zpravodajské služby (FIU). Stala se vedoucí skupiny v analytickém úseku pro kriminalitu, takzvaných bílých límečků, a vedla Kriminalistický ústav BKA. V současné době je ředitelkou Odboru boje proti závažnému a organizovanému zločinu.

Autoři: Eva Kubániová, Jakub Šimák

Zdroj úvodní fotografie: ČTK/imago stock&people/nordphoto GmbH / Hafner via www.imago-images.de

Text vznikl za finanční podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

The post Mafiáni bývají obyčejní lidé, u kterých si kupujete pizzu appeared first on investigace.cz.

Okolo devadesáti lidí bylo ve středu ráno zadrženo v souvislosti s policejní razií proti členům italské mafie ´Ndrangheta v Itálii, Holandsku, Německu, Belgii a státech Jižní Ameriky, informovala německá agentura DPA.

Podle Eurojustu, unijní agentury pro soudní spolupráci, která mezinárodní policejní akci koordinovala, byli zadržení obviněni z obchodování s drogami, praní špinavých peněz a vydírání. Akce s krycím názvem „Pollino“ byla výsledkem několika let intenzivního mezinárodního vyšetřování.

„Nemyslete si, že ´Ndrangheta vstupuje na trh prostřednictvím svých členů. Najímá si odborníky, účetní, právníky – a to nejen v Itálii, ale i v jiných zemích. Jsou to lidé, kteří jsou ve svých oborech a komunitách plně respektováni. Tohle je ´ndranghetistická buržoazie, její vzdělaná část. Je v podstatě neviditelná, ačkoliv naprosto zamořuje ekonomiku Itálie a dalších evropských zemí,” sdělil ve středu novinářům během tiskové konference Eurojustu v Haagu italský státní zástupce Federico Cafiero.

Víno, které se neodmítá

Operace „Pollino“ se v Německu zúčastnilo více než čtyři sta policistů, kteří se zaměřili především na klany ´Ndranghety v Severním Porýní-Vestfálsku a Bavorsku. V těchto spolkových zemích má italská mafie nejsilnější zázemí.

Spolkový kriminální úřad (BKA) prohledal 65 objektů, včetně domovů údajných členů mafie, obchodů s potravinami nebo restaurací. Podle agentury DPA byl mezi 14 zadrženými v Německu i 45letý majitel pizzerie z Pulheimu u Kolína nad Rýnem, který je považován za jednoho z hlavních podezřelých. Měl obchodovat s kokainem „ve velkém objemu“. V současné době vede tamní prokuratura vyšetřování proti celkem 47 obžalovaným z organizovaného zločinu, obchodu s drogami a příslušnosti k zahraniční kriminální skupině.

„Musíme si uvědomit, že ´Ndrangheta je ze všech italských mafií v Německu nejvíce zastoupená a je taky nejaktivnější. Nevíme zdaleka o všem, co dělají, mají zde spoustu aktivit. Zjistili jsme, že většina klanů se zaměřuje na byznys, který je zdánlivě legální. Například distribuce olivového oleje, vína nebo jídla do restaurací. Na majitele restaurací ale vyvíjejí nátlak typickým mafiánským způsobem: nevyhrožují, že zabijí jejich synovce, pokud si majitel neobjedná jejich víno. Stačí, když zmíní něčí jméno v konverzaci, dodají pár vágních vět, co by se třeba mohlo stát. To jako nátlak na majitele obvykle stačí. Ti jsou v pozici, kdy se musí rozhodnout, zda jejich víno – obvykle nevalné kvality – vezmou. Co mají ti majitelé dělat? Tímto způsobem od nich mafie inkasuje peníze, to je pro jejich působení v Německu typické,” sdělila reportérům z investigace.cz během osobního rozhovoru Dr. Sabine Vogt, ředitelka odboru závažného a organizovaného zločinu německého Spolkového kriminálního úřadu (BKA).

’Ndrangheta: zrod nejmocnější mafie světa

„Máme nicméně informace, že ´Ndrangheta je velmi mocná i v obchodování s drogami nebo v podvodech na pojistném automobilů,” dodala Dr. Sabine Vogt. To ostatně prokázalo i vyšetřování a středeční razie, během nichž se policejním sborům čtyř evropských zemí podařilo zajistit čtyři tuny kokainu, značné množství tablet MDMA (extáze), vysoké částky v hotovosti a auta, která měla sloužit „kurýrům” pašujícím drogy.

BKA dále předpokládá, že z nelegálních výnosů z prodeje drog jsou pořizovány nemovitosti, například restaurace, a ty jsou nakupovány a znovu prodávány za účelem praní špinavých peněz.

Většina rodin propojených s ´Ndranghetou, na které se současné vyšetřování zaměřilo, přišla do Německa z kalábrijského městečka Locri. Právě jihoitalský region Kalábrie je kolébkou ´Ndranghety – v současnosti nejmocnější mafie světa, jež kontroluje kolem 90 procent evropského trhu s kokainem a čítá okolo 6 000 členů.

Benelux a Česko: květiny a nemovitosti

V Holandsku měla ´Ndrangheta využívat rozvinutý obchod s květinami k tomu, aby skryla svou podstatně výnosnější nelegální činnost: pašování drog. V Belgii pak měla být aktivní zejména v Limburku, provincii na severovýchodě země sousedící s Holandskem.

Aktivity ´Ndranghety nicméně sahají i do Česka. Vlivný klan Raso-Gullace-Albanese v Praze legalizoval stovky milionů korun ze své nezákonné činnosti přes nákup nemovitostí na Starém Městě, Vinohradech, Žižkově nebo v Karlíně.

Mezinárodní operace podle BKA ukázala, že justice a policie unijních států musí ke kriminálním skupinám s přeshraničním dosahem přistupovat s přeshraniční strategií. I z tohoto důvodu hodnotí Spolkový kriminální úřad společnou operaci s krycím názvem „Pollino” jako úspěšnou.

´Ndrangheta: mocný kalábrijský klan u břehů Vltavy

Autoři: Jakub Šimák, Veronika Divišová

Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.

The post Evropský úder proti ´Ndranghetě, která prala peníze i v Česku appeared first on investigace.cz.

Německý Spolkový kriminální úřad (BKA) se rozhodl pro bezprecedentní krok. O databázi uniklých dokumentů známými jako Panama Papers se podělil s policejními sbory z 32 evropských zemí. 

Předání dat v digitální podobě proběhlo ve čtvrtek v sídle BKA v německém Wiesbadenu. Zástupci policejních sborů 17 evropských zemí si osobně převzali data, která se týkají jejich občanů uváděných v Panama Papers. Pozváni byli představitelé policejních sborů ze všech zemí Evropské unie a Islandu, Švýcarska a Norska. Slovenská policie sice o nabídnuté dokumenty projevila zájem, na setkání ale nikoho neposlala.

„V souvislosti s odevzdáním dokumentů Panama Papers [s BKA] komunikujeme, ale bližší podrobnosti k dané věci není možné poskytovat,“ prohlásil mluvčí slovenského policejního prezídia JUDr. Michal Slivka.

BKA se tímto krokem rozhodl zareagovat nejen na poptávku po informacích z dalších států, ale i na množící se útoky na novináře. Jen během posledního roku byli zavražděni dva novináři, kteří s dokumenty Panama Papers pracovali. V říjnu 2017 vybouchlo auto maltské novinářky Daphne Caruany Galizii. V únoru 2018 byli zavražděni Ján Kuciak a jeho partnerka Martina Kušnírová, a to přímo v jejich domě. Německá policie se podle svého prohlášení snaží upozornit na to, že vražděním novinářů se nedá zabránit prošetřování závažné finanční kriminality.

„V datových souborech jsou také četné stopy vedoucí do dalších států. Naším cílem je zintenzivnit trestní stíhání na celoevropské úrovni,” zdůraznila Sabine Vogt, vedoucí oddělení závažného a organizovaného zločinu v BKA.

Informace z Panama Papers přinesly jako první německé noviny Süddeutsche Zeitung ve spolupráci s Mezinárodním konsorciem investigativních novinářů ICIJ, jehož členem je i investigace.cz.

.

#PanamaPapers

Panama Papers je databáze 11,5 milionů nestrukturovaných dokumentů (jako jsou e-maily, faxy, scany, osobní doklady, akce, smlouvy) tvořících celkem 2,7 terabajtů dat. Dokumenty ve většině případů neobsahují bankovní transakce, nevysvětlují finanční triky a schémata a často ani neuvádějí takzvaného „Ultimate Beneficial Owner“ – tedy člověka, který reálně z těchto firem profituje.

Zatímco novináři sdružení v ICIJ mají k dispozici 11,5 milionu dokumentů, německý BKA jich má více než 42 milionů.

V Německu byla zřízená zvláštní komise Olet, která dokumenty vyhodnocuje. Její název je odvozen od latinské věty „peculia non olet“, čili „peníze nesmrdí“. Členkou komise Olet je i expertka na umělou inteligenci, která učí počítače vyhledávat v tisících dokumentů. Díky umělé inteligenci by rešerše dokumentů měly být snadnější.

Autoři: Eva Kubániová, Pavla Holcová

Tento text vznikl díky podpoře čtenářů jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.

The post Evropské policejní sbory dostaly přístup k Panama Papers, Slovensko na předání databáze nikoho neposlalo appeared first on investigace.cz.