Na závěr roku 2021 přinášíme malé ohlédnutí za osudem zpráv na českém Facebooku. Celkem jsme analyzovali skoro 500 000 zpráv z 63 českých zpravodajských a publicistických serverů, a to včetně serverů konspiračních či bulvárních, publikovaných od ledna 2021 do Vánoc. K těmto účelům jsme využili služby Buzzsumo a CrowdTangle a zaměřili se na zprávy, které mezi uživateli Facebooku vyvolaly nejvíce sdílení a reakcí.

Nejdříve si prohlédněte patnáct nejvíce sdílených zpráv. S více než 41 000 sdíleními se vítězem stává zpráva konspiračního webu Aeronet. Podle ní „Soňa Peková potvrdila, že někdo vyrábí umělé laboratorní kmeny SARS-CoV-X a vypouští je obrazně řečeno jako z jeskyně, kterou je potřeba najít a zavřít! Bioložka znovu potvrdila, že virus se nechová jako přírodní izolát…“

Teprve s odstupem následují zprávy o očkovaných na JIPkách v Rakousku a o údajné unikátní metodě českých PCR testů. Hned za nimi na čtvrtém místě opět nalezneme zprávu z konspiračního webu. Tentokrát je o tom, že Rada Evropy údajně zakázala povinné očkování. Celkem je zřetelně vidět, že v roce 2021 covid převálcoval prakticky jakákoli jiná témata, a to jak v mainstreamových, tak v bulvárních či konspiračních médiích.

Facebook ale nabízí možnost reagovat nejen lajknutím a komentováním, ale také pomocí specifických emotikonů, jakými jsou srdíčko (LOVE), naštvaný emotikon (ANGRY) či emotikon s udiveným výrazem (WOW) nebo s výrazem smutku (SAD). Když se na reakce facebookových uživatelů podíváme z tohoto pohledu, domácím zprávám pak vévodí jiné články (pro každou kategorii uvádíme prvních pět příspěvků s největším počtem dané reakce).

Nejvíce reakcí lásky (emotikon LOVE) vyvolávají pozitivní příběhy s dobrým koncem. Ty byly mimochodem největší doménou bulváru, z dvaceti nejvíce takto ohodnocených příspěvků jich bylo patnáct ze serveru Blesk.

Nebude asi překvapením, že nejvíce smutku (reakce SAD) v emotikonech uživatelů Facebooku naopak vyvolala úmrtí slavných osobností, ať už to byla smrt Libuše Šafránkové, zpěváka Miro Žbirky, herce Jeana-Paula Belmonda a možná trochu překvapivě i „drbny“ z Babovřesek Jany Altmannové.

Naopak nejvíce reakcí HAHA získala na Facebooku zpráva CNN Prima News „ČSSD rozjela volební kampaň a chce vytáhnout Česko z krize“. Poté následovala zpráva serveru ČT24 „Česko s výsledkem auditu Evropské komise ohledně Babiše a Agrofertu nesouhlasí, uvedlo ministerstvo“.

Reakcím údivu, označeným emotikonem WOW, obvykle kralují články z oblasti vědy, které přinášejí nějaký nečekaný objev, případně neobvyklé sportovní výkony. Tak je tomu i v naší analýze, ovšem s výjimkou první zprávy. Nejvíce údivu vyvolala na českém Facebooku zpráva o možné budoucí prezidentské kandidatuře šéfa odborů Josefa Středuly.

Žebříčky nejúspěšnějších postů na Facebooku přece jen trochu mění naši perspektivu, protože z celého roku zvýrazňují jen pár extrému a zanikají v nich zprávy z běžných týdnů. Pokud byste si proto chtěli končící rok připomenout týden po týdnu, připravili jsme pro vás přehled třech nejvíce sdílených zpráv za každý týden roku 2021.

Autor textu: Josef Šlerka, datový analytik

Autorka grafiky: Lenka Matoušková

_{Seznam analyzovaných domén:}

_{Zpravodajské servery a politický bulvár: aktualne.cz, denikn.cz, denikreferendum.cz, irozhlas.cz, seznamzpravy.cz, echo24.cz, forum24.cz, ihned.cz, e15.cz, eurozpravy.cz, novinky.cz , denik.cz, idnes.cz, info.cz, halonoviny.cz, lidovky.cz, ct24.ceskatelevize.cz, cnn.iprima.cz, tn.nova.cz}

_{Bulvární média a politický bulvár: ahaonline.cz, blesk.cz, express.cz, super.cz, g.cz, stars24.cz, extra.cz, sip.denik.cz, parlamentnilisty.cz}

_{Konspirační servery: ac24.cz, www.aeronet.cz , www.arfa.cz , www.bezpolitickekorektnosti.cz , www.casopis-sifra.cz , www.ceskoaktualne.cz , www.czechfreepress.cz,  www.cz24.news, www.eportal.cz, www.euportal.cz, www.freeglobe.cz, www.novarepublika.cz, www.nwoo.org, www.outsidermedia.cz, www.pravdive.eu, www.protiproud.cz, www.pravyprostor.cz, www.rukojmi.cz, www.skrytapravda.cz, www.stredoevropan.cz, www.svobodnenoviny.eu, www.tadesco.org, www.tydenikobcanskepravo.cz , www.vlasteneckenoviny.cz , www.zvedavec.org , otevrisvoumysl.cz}

_{Publicistické servery: a2larm.cz, hlidacipes.org, investigace.cz, neovlivni.cz, respekt.cz, blisty.cz, literarky.cz, reflex.cz, denikreferendum.cz}

The post Zprávy roku 2021 podle popularity na českém Facebooku appeared first on investigace.cz.

Volby skončily a nás čekají poslední dva díly našeho seriálu Volby v síti. V tom dnešním se podíváme především na útraty politických stran na Facebooku v horké fázi volební kampaně a chvíli po jejím ukončení (data pocházejí z období od 24. 7. až 21. 10. 2021). Navážeme tím na naši analýzu z letošního června. Opět přitom vycházíme z dat poskytovaných samotným Facebookem v jeho Facebook Ad Library.

Nejdříve se podívejme na to, které facebookové stránky kandidujících subjektů v daném období utrácely nejvíce.

Vidíme, že králem žebříčku je facebooková stránka ČSSD, v těsném závěsu za ní skončily stránky Andreje Babiše a Tomia Okamury. Všechny tři měly poměrně výraznou kampaň a na některé její momenty se zaměříme v příštím dílu. Je ale skutečně pravdou, že ČSSD, ANO a SPD utrácely na Facebooku nejvíce peněz? To zjistíme pouze tehdy, pokud se podíváme na celkovou útratu subjektů, tedy nejen na jednotlivé stránky.

Situace se totiž radikálně změní, pokud očistíme data a seřadíme je podle příslušnosti stránek k jednotlivým stranám. Na první místo tak vyskočí stránky spojené s ODS, druhá se umístí ČSSD a za ní pak najdeme Piráty. ODS i Piráti totiž rozkládají svou útratu mezi vícero stránek, a to nejen samotných partají a jejich hlavního lídra, ale také kolem dalších politiků.

ODS například utratila za stránku Petra Fialy a ODS 1 230 249 korun, tedy necelou polovinu všech peněz, zbytek dala na propagaci stránek svých dalších kandidátů. Podobně se zachovali i Piráti, kteří do propagace stránek Pirátů a svého předsedy Ivana Bartoše investovali 518 706 korun, tedy přibližně čtvrtinu všech peněz. Oproti tomu náklady ANO na propagaci stránek Andreje Babiše tvořily 90 procent všech nákladů a podobně tomu bylo i u SPD, která na stránku Tomia Okamury uvolnila 82 procent všech svých nákladů.

Přepočet na koalice vítězných stran pak ukáže, že opoziční strany takzvaného Demobloku a stránky jejich politiků celkově utratily dvakrát až třikrát více peněz na sociálních sítích než ANO a SPD. Přičemž ČSSD nepomohla ke zvolení do sněmovny ani více než jednou větší útrata, kterou na svou propagaci potřebovala SPD.

Vidíme tedy, že v celkové investici převálcovaly strany takzvaného Demobloku výdaji na reklamu na Facebooku všechny ostatní subjekty s výjimkou ČSSD.

V seznamu reklam stránek, které platí posty týkající se politiky, ale nejsou pouze politické strany. Najdeme tu širokou směs budoucích prezidentských kandidátů nebo třeba i zpravodajských serverů. V souvislosti s volbami nás pak zaujal relativně malý, ovšem inzertně silný seznam stránek, jež nepatří k žádné z politických stran. Svými placenými reklamními posty tyto subjekty buď obecně vyzývaly k volební účasti, nebo přímo k podpoře vybraných kandidátů. Jednalo se o kampaň Milion chvilek, výzvy seniorům k volební účasti stránky Volte jako vaše děti (placeno Fund4Future, z. s.), kampaň Neschopnost zabíjí (placeno PRodukujeme, s.r.o.), výzvy stránky Dekomunizace v rámci kampaně #SbohemSoudruzi či projekt Zakroužkuj ženu.

Milion chvilek tak kupříkladu utratil za svou kampaň jen o 6 000 korun méně než hnutí Přísaha. Celkově pak tyto subjekty utratily 904 956 korun, tedy přibližně tolik, co třeba KDU-ČSL.

Na závěr ještě kuriózní drobnost. Mezi stránkami, které investovaly výrazné částky do reklamy postů s tématem voleb, najdeme i sázkovou kancelář Tipsport. Ta do svých reklam na tipování výsledků voleb investovala přes 400 000 korun, tedy jen o něco málo méně než zmíněné hnutí Milion chvilek.

V dalším díle se podíváme na zajímavosti spojené s cílením samotných kampaní a také na to, kam se schoval Andrej Babiš se svými autogramiádami.

Autor textu: Josef Šlerka, datový analytik a spolupracovník redakce investigace.cz
Autorka úvodní grafiky: Lenka Matoušková

Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do Klubu neprůstřelných a podpořte naši práci.

The post Volby v datech: Útraty politických stran na Facebooku appeared first on investigace.cz.

V posledních čtyřech měsících lidé na Facebooku nejčastěji sdíleli článek z Forum24 „Andrej Babiš ml. říká v rozhovoru: Můj otec byl vždy falešný a zlý. Choval se jako primitiv“. Rozhovory s Babišem mladším byly mezi deseti nejsdílenějšími články hned čtyřikrát. V první desítce najdeme také dva články o Janu Hamáčkovi a jeho údajné výměně Sputniku za Vrbětice. Dvakrát bodovali i Piráti, například díky komentáři v Echo24 „Piráti jako KSČ 21. století: daň ze vzduchu, vyhazov za názory, zákazy aut i kotlů“. 

Do sněmovních voleb zbývají necelé dva měsíce a horká fáze kampaně nás teprve čeká. Přesto je zajímavé zjistit, jaké články o stranách a politicích momentálně na sociálních sítích rezonují. Právě sociální sítě jsou totiž podle Reuters Digital Report zdrojem zpráv o dění v Česku téměř pro polovinu dospělé internetové populace. Více než 30 % z nich sdílí na různých online kanálech zpravodajství. A více než 40 % říká, že je pro ně zdrojem zpráv sociální síť Facebook. Pro úspěšnou volební kampaň tak hraje významnou roli obraz, který vytvářejí média kolem stran a jejich lídrů právě v prostředí sociálních sítí, zejména na Facebooku.

V naší analýze se proto zabýváme nejsdílenějšími články z českých médií na Facebooku. Konkrétně takovými, jež měly v titulku název strany, která má velkou šanci projít do parlamentu, případně jméno jejího lídra. Celkem jsme takových článků ve službě BuzzSumo v časovém období od 1. 5. 2021 až do 14. 8. 2021 našli 4 808, a to z více než 300 zdrojů. Na první pohled to vypadá, že zdroje jsou pestré. Ve skutečnosti ale více než polovina (2 637) těchto článků pochází z deseti webů:

Dále jsme pro vás vybrali 50 článků nejvíce sdílených na Facebooku, abyste si mohli udělat malou retrospektivu a také výlet mimo svou běžnou bublinu. K těmto textům jsme připravili i krátký komentář. Články jsou řazeny chronologicky.

Lidé nejčastěji sdíleli (4 722krát) text Forum 24 Andrej Babiš ml. říká v rozhovoru: Můj otec byl vždy falešný a zlý. Choval se jako primitiv. Ostatně rozhovory s Andrejem Babišem mladším, v nichž varuje před politikou svého otce, se mezi deseti nejvíce sdílenými články objevily hned čtyřikrát.

V první desítce najdeme také dva články věnované Janu Hamáčkovi a kauze údajné výměny Sputniku za Vrbětice. Článek Svědectví: Hamáček chtěl v Moskvě vyměnit Vrbětice za milion Sputniků se dokonce umístil na druhém místě se 4 518 sdíleními. Tento článek také výrazně bodoval na Twitteru, kde získal 1 400 sdílení.

Dvěma články bodovali i Piráti spolu se Starosty, a to textem čtenáře Ondřeje Tůmy pro Echo 24 Piráti jako KSČ 21. století: daň ze vzduchu, vyhazov za názory, zákazy aut i kotlů a komentářem Lukáše Kovandy pro iDNES.cz Past na voliče. Koalice Pirátů a STAN chce lidem zdanit úspory.

Dvě místa patří i Robertu Šlachtovi, byť se o jedno musel poděli s Andreje Babišem (Děti na noc do školky a sestry do práce, navrhuje Šlachta a Potvrzeno: Pro Šlachtu pracují experti Babišova ANO). 

To, že lidé nejčastěji sdílejí články o premiéru Babišovi, Pirátech a s jistým odstupem i o předsedovi ČSSD Hamáčkovi, hlavně o kauze Vrbětice, lze sledovat i na dalších hojně sdílených textech. Pokud se podíváme na padesát nejvíce sdílených článků v naší vizualizaci, uvidíme, že třicet jich má jako jednoho z aktérů Andreje Babiše či hnutí ANO a rozhodně neplatí, že by se jednalo jen o články negativní, jakými jsou například rozhovory s Andrejem Babišem mladším (například Andrej Babiš: Žádné PR si na tornádu nedělám). V jedenácti textech pak najdeme v titulcích jako aktéry Piráty či Ivana Bartoše (například „Zrada.“ Jeden řádek a Piráti řekli vše: Co plánují s námi v EU. Vážné). Teprve na třetím místě se s velkým odstupem objevuje Jan Hamáček se čtyřmi články, všechny jsou věnovány okolnostem kauzy Vrbětice (Schůzka na vnitru: Přivezu Sputniky a zachráním ČSSD, říkal Hamáček) a jejím dopadům na život ministra vnitra (Děti se mě ptají, jestli půjdu do vězení. Zhroutil se mi svět, říká Hamáček).

Pokud se podíváme na první padesátku z pohledu zastoupených médií, nejúspěšnější je web Seznam Zprávy s 12 články a CNN Prima News s 9 texty. Zatímco Seznam Zprávy věnovaly svou pozornost především Andreji Babišovi a Janu Hamáčkovi, texty na CNN Prima News se naopak zaměřují hlavně na Andreje Babiše a Piráty. Jsou mezi nimi texty Piráti a ČSSD brojí proti střední třídě. Komentář a Ivan Bartoš: S muslimskou Evropou nemám problém. Za zmínku stojí i fakt, že mezi padesáti nejsdílejnějšími články se objevil i text z konspiračního serveru Aeronet Andrej Babiš napsal Lubomíru Volnému dopis a odpověděl mu na interpelační otázky položené na základě podnětu z článku Aeronetu, kde jsme se ptali na certifikáty a registrace špejlí pro české školáky! Podle všeho tak konspirační servery mohou v určitých případech získat sdílení na úrovni velkých mainstreamových serverů.

Autor textu: Josef Šlerka, datový analytik a spolupracovník redakce investigace.cz
Autorka úvodní grafiky: Lenka Matoušková

Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do Klubu neprůstřelných a podpořte naši práci.

The post Volby v sítích: Češi nejvíce sdílejí články o Babišovi a Pirátech appeared first on investigace.cz.

V dnešním díle seriálu Volby v sítích budeme analyzovat, na koho cílí politické reklamní posty na Facebooku, jaké demografické skupiny české populace se jim daří zasáhnout a které konkrétní strany si konkurují u podobných skupin uživatelů této sociální sítě.

Na rozdíl od prvního dílu se tentokrát nebudeme věnovat celkovým finančním výdajům. Zajímá nás, jaké publikum politické strany a kandidáti svými reklamami zasahují. Zaměřili jsme se na 14 facebookových stránek různých kandidátů a stran, jež za posledních 90 dnů utratily za reklamu alespoň 100 000 korun.

Jméno stránky	Kdo za ni platí	Útraty	Počet kampaní
Petr Fiala	ODS – Občanská demokratická strana	561 194	289
Česká pirátská strana	Česká pirátská strana	353 009	265
Tomio Okamura – SPD	Svoboda a přímá demokracie – SPD	317 936	552
KDU-ČSL	KDU-ČSL	306 442	76
ODS – Občanská demokratická strana	ODS – Občanská demokratická strana	222 430	215
Aliance pro budoucnost	Aliance pro budoucnost	202 335	84
Zbyněk Stanjura	ODS – Občanská demokratická strana	199 338	177
Trikolora	Trikolora	167 300	10
TOP 09	TOP 09	161 752	89
Andrej Babiš	ANO	160 683	20
ČSSD	ČSSD	155 985	63
Spolu21	Občanská demokratická strana	106 500	90
Robert Šlachta	PŘÍSAHA – občanské hnutí Roberta Šlachty	104 054	33
Alena Schillerová	ANO	103 702	11

 

Analyzovali jsme 1 963 kampaní těchto subjektů, které byly v daném časovém období aktivní a k nimž nám Facebook poskytl údaje o skupinách uživatelů, jež tyto reklamy viděly. Facebook zjednodušeně řečeno umožňuje přístup k údajům o tom, v jakém podílu viděly reklamu různé věkové skupiny, v kterých regionech, jakého byly pohlaví, kolik činily útraty za danou reklamou a jaký byl rozsah zobrazení jednotlivých reklam. I když se jedná o relativně hrubé údaje, lze z nich vyčíst řadu zajímavostí o tom, koho svými posty oslovily stránky s největší útratou.

• Podoby reklamních postů

Podle údajů Facebooku lze pomocí reklamy na této síti v České republice oslovit skoro pět a půl milionu lidí ve věkové kategorii 13 let a více. Politické strany tohoto potenciálu zhusta využívají ve svých kampaních již řadu let. Posty, které takto publikují, mají rozmanitou podobu: od prosté informace o programu stran přes využívání různých memů, osobních útoků na konkurenci, zdůrazňování šance na překročení 5% hranice pro vstup do parlamentu či třeba zvýrazňování lidských stránek svých kandidátů.

My jsme pro vás připravili ukázkou několika takto cílených reklam ze současné kampaně.

Facebook umožňuje inzerentům cílit své reklamní posty pomocí různých kritérií. Nejjednodušší je cílení na fanoušky stránky, případně na přátele těchto fanoušků. Z pohledu inzerenta je toto směřování výhodné v tom, že zlepšuje dosah postů mezi svými fanoušky a eventuálně jejich přáteli, u nichž lze předpokládat, že mají podobné zájmy. Další možností může být zaměření podle demografických údajů, jako je věk, pohlaví či regionální příslušnost. Toto cílení jde rovněž kombinovat se zájmy fanoušků v případě, že mají nějaké konkrétní hobby. Zvláštní kapitolu pak představuje cílení podle klientových dat, jež nabízejí třeba možnost orientovat se na lidi, kteří navštívili klientovu webovou stránku. Tento typ cílení ale Facebook omezuje podle úspěšnosti reklamy u zasažené skupiny. Jestliže není vysoká, pak cílení sám redukuje. Veřejně dostupné jsou ve Facebook Ads Library pouze údaje o demografickém složení skupin, na něž inzerent cílil a které byly skutečně zasaženy. V praxi tak vidíme, koho se daří inzerentům opravdu zasáhnout dle pohlaví, věku a geografického umístění, tedy podle krajů. Především tyto údaje, přesněji řečeno informace o věkovém složení a pohlaví, jsou jádrem naší analýzy.

Muži versus ženy

Podle Facebook Ads manageru eviduje Facebook v České republice přibližně 5 600 000 uživatelů, kteří byli s tímto webovým systémem jakkoli v interakci. Další údaje pak ukazují, že přibližně 47,5 % z tohoto počtu tvoří muži a 52,5 % ženy. Když se ale díváme na demografické rozložení zásahu námi analyzovaných facebookových reklam, můžeme si všimnout nápadné disproporce. Většina stránek totiž nadproporčně zasahuje především muže.

Výjimkou jsou pouze stránky Roberta Šlachty, Andreje Babiše a Aleny Schillerové, u nichž se zásah pohybuje mezi oběma pohlavími spíše rovnoměrně. Zejména reklamy Aleny Schillerové dokonce zasahují ženy o něco více, než jaký je jejich poměr na českém Facebooku. Důvodem může být i specifický obsah reklamy, jako například u tohoto životního příběhu ministryně.

K odhalení detailů této reklamy, použijte posuvník ve středu obrázku.

V demografii detailně vidíme zásadní podíl ženského publika (věkovému rozložení se budeme věnovat v další části analýzy).

I když stránky více či méně úspěšně zasahují svou reklamou obě pohlaví, třeba posty Trikolóry, jako je například tento reklamní post, zasahují převážně mužské publikum velmi specifického věku.

K odhalení detailů této reklamy, použijte posuvník ve středu obrázku.

Věkové skupiny 

Jak už bylo zmíněno, Facebook poskytuje také procentuální údaje o věkových skupinách, které kampaň zasáhla. Pokud tato data zprůměrujeme, získáme přehled o tom, jaké skupiny jsou takto osloveny. Dopředu je ovšem nutné říct, že zastoupení věkových skupin na Facebooku je jiné než v celé české populaci: výrazně tady převládají mladší uživatelé. Proto musíme data porovnávat s celkovou věkovou strukturou českého Facebooku, abychom viděli, jak se liší od náhodného cílení.

U některých stránek zde opět vidíme výrazné anomálie. Nejvýraznější je asi věková struktura oslovených u Trikolóry. Nicméně nelze přehlédnout, že především Andrej Babiš, Tomio Okamura a Alena Schillerová dokáží oslovit na Facebooku hlavně starší publikum. Strany sdružené v koalici Spolu naopak oslovují spíše uživatele mladší a ve středním věku. Ještě více to vynikne, pokud se spojí oba údaje do jednoho grafu.

Pohlaví versus věk

Ačkoliv nemáme přesné údaje o konkrétních uživatelích, můžeme spočítat přibližný medián věku uživatele zasaženého politickou reklamou a tuto informaci spojit s daty o zásahu podle pohlaví. V praxi vznikne následující graf. Na ose X se nachází údaj o podílu ženských uživatelů vystavených reklamám dané stránky (čím více vpravo, tím více ženského publika), na ose Y pak median jejich věku.

Tady je již dobře vidět, že strany si rozdělily voličské skupiny do dvou větších shluků, v nichž si vzájemně konkurují. Koalice Spolu a PirStan svými stránkami bojují o demograficky stejného voliče, o podobné voliče na Facebooku usilují i stránky hnutí ANO, Roberta Šlachty a strana Tomia Okamury. ČSSD se snaží pohybovat někde mezi nimi.

Demografie facebookových uživatelů neodpovídá škále společenské, nicméně se zdá, že pokud by některé z politických uskupení chtělo výrazně nabrat nové příznivce, nikoli jen ubírat hlasy ve svém nejbližším okolí, mělo by své úsilí směřovat do demografických skupin, kde nebylo a není tradičně zastoupené.

Autor textu: Josef Šlerka, datový analytik a spolupracovník redakce investigace.cz
Autorka úvodní grafiky: Lenka Matoušková

Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do Klubu neprůstřelných a podpořte naši práci.

The post Volby v sítích: Koho oslovují kampaně politiků na Facebooku appeared first on investigace.cz.

Seriál Volby v sítích bude postupně provázet čtenáře současnou kampaní českých politických stran v prostředí sociálních sítí. Právě ty se totiž během posledních let staly politickým kolbištěm, na němž se rozhodovalo o výsledku voleb. Budeme tedy mapovat nejen to, jak jsou kampaně úspěšné a na koho cílí, ale také kolik za ně politické strany utrácejí peněz a jak využívají i ne úplně běžné postupy nebo ne zcela obvyklé sociální sítě.

Dnes se zaměříme na to, kolik politické strany momentálně utrácejí za své kampaně na Facebooku. V dalších dílech pak díky tomu například uvidíme, jak se tyto investice mění v čase a zda je jednotlivé strany vykazují na svých transparentních účtech. O výši útrat za kampaně na Facebooku lze získat poměrně přesné údaje z takzvané Facebook Ads Library, která ukazuje, kde a přibližně kolik za reklamu na této sociální síti strany utrácejí. 

Obzvláště nás zajímají reklamy spojené s politickými a sociálními tématy. Facebook totiž v reakci na kritiku netransparentnosti politické reklamy zavedl povinnost registrovat právě tento druh reklamy, aby tak přispěl k její veřejné kontrole. Každý inzerent, jenž hodlá politickou reklamu na Facebooku zveřejnit, se musí registrovat a u takové reklamy se pak přímo zobrazuje, kdo je jejím zadavatelem. Celá databáze je přístupná veřejnosti buď formou vyhledávání ve všech kampaních, nebo ve formě reportů právě jen politických kampaní. 

Pokud bychom se na přehled podívali rovnou, viděli bychom, že největším inzerentem posledních 90 dnů (věnovali jsme se období od 28. 3. do 25. 6. 2021) není politická strana, ale stránka prezidentského kandidáta Petra Pavla. Zapsaný spolek Za bezpečnou budoucnost v minulých 90 dnech utratil celkem 1 023 898 korun, a to za více než 1 063 reklam stránky Generál Pavel – Spolu silnější (přehled jeho reklam naleznete zde).

Na druhém místě je s velkým odstupem Petr Fiala s útratou 554 612 korun za 261 kampaní, pomyslná třetí příčka posléze patří facebookovému účtu Finanční správy ČR, tedy ministerstvu financí. To utratilo za posledních 90 dnů na Facebooku 421 219 korun. Její posty tam převážně propagují nový portál mojedane21.cz. Teprve za ministerstvem následují stránky KDU-ČSL a SPD. Vidíme tu ale také stránky Milionu chvilek, Evropského parlamentu, Greenpeace či kampaně na podporu prodeje politických triček Bohéma, tedy subjektů, které sami do parlamentu nekandidují.

Když ale v seznamu stránek ponecháme pouze politické strany a politiky, získáme přehlednější souhrn těch nejvíce utrácejících:

The post Volby v sítích: Kdo nejvíc utrácí za politickou reklamu na Facebooku appeared first on investigace.cz.

Konspirační texty o tom, proč se neočkovat, jsou jen špičkou ledovce. Na českém internetu existuje mnohem populárnější formát než článek na konspiračním serveru. Tím jsou facebooková videa a živá vysílání. Ty totiž tvoří zásadní část postů, které skupiny nakloněné covidovým konspiračním teoriím sdílejí. 

Samotné skupiny jsme hledali podle toho, zda v nich uživatelé aktivně sdílejí odkazy na konspirační teorie, které jsme ukázali v předchozím dílu našeho seriálu. Identifikovali jsme jádro v podobě 29 skupin, propojených mezi sebou nezvykle rychle po sobě jdoucím sdílením odkazů.

Síť těchto skupin tvoří české i slovenské stránky, které můžete vidět na následujícím grafu:

Mezi těmito skupinami vynikají zejména tři české: „Češi, táhněme za jeden provaz“, „Svobodné Česko“ a „Covidu se nebojíme, bojíme se ‚opatření‘ – Nechte nás na pokoji!“, které sdílely nejvíce odkazů na konspirační články. Věnovali jsme se jim proto i v další analýze a stáhli jsme 10 000 jejich posledních postů. Výsledek je překvapivý.

Téměř polovinu obsahu z těchto postů totiž představují videa nejrůznějších formátů, za nimi s velkým odstupem, co se sdílení týče, skončily odkazy na články. Daleko zajímavější je pak struktura již tak silně zastoupeného videoobsahu. Z celkového počtu 4 520 sdíleného videoobsahu představují drtivou většinu takzvaná live videa. Tímto termínem Facebook označuje obsah, který uživatelé streamují ze svých mobilních telefonů. Autory skoro třetiny tohoto obsahu jsou nezařazený poslanec Lubomír Volný a jeho spolupracovníci. Volný ve svých streamech nezřídka informuje o vakcinaci proti covidu-19 z pohledu konspirační scény – jako například v tomto videu, kde hovoří o údajně důvěrném dokumentu společnosti Pfizer. V textu se má společnost údajně přiznávat k tomu, že „mRNA se pohybuje z místa vpichu do krve, poté spike proteiny cirkulují po celém těle a napadají vaječníky, játra, neurologické tkáně a další orgány“.

The post Antivakcinační konspirace, videa a Facebook appeared first on investigace.cz.

Přibližně jedna třetina Čechů má k očkování proti covidu-19 negativní postoj. Potvrzují to jak únorový výzkum CVVM, tak data PAQ Research z konce minulého roku nebo průzkumy agentur Behavio z Atlasu Čechů. Podle výzkumu CVVM si jedna třetina Čechů myslí, že veřejnosti jsou tajeny vedlejší účinky vakcíny a podobná čísla uvádějí i další agentury.

V dnešním díle se proto podíváme na jeden z aspektů, který povzbuzuje odmítání vakcinace, jedná se o různé konspirační teorie spojené s očkováním. Přeneseme se tak do mnohem temnějších zákoutí internetu než v minulých dílech. Vítejte v labyrintu antivakcinačních konspirací. V následující interaktivní hře si můžete naklikat antivakcinační konspirace z rozsáhlé nabídky domácích serverů. Vstup ale doporučujeme pouze silným a psychicky odolným jedincům

Projekt Antivax labyrint vytvořili posluchači Studia nových médií v rámci školního projektu a pod vedením autora tohoto textu. Mapuje více než 50 různých antivakcinačních konspirací spojených s pandemií covid-19, které se nám podařilo dohledat na českých konspiračních webech. Inspirací nám byla studie Mapping the Narrative Ecosystem of Conspiracy Theories in Online Anti-vaccination Discussions. Její autoři se zaměřili na analýzu především amerických diskusních fór a tam přítomných konspiračních teorií, které se týkají vakcinace. 

Vycházeli přitom z definice, že konspirační teorie je vyprávění vysvětlující událost nebo sérii událostí, na nichž se promyšleně podíleli koordinovaní aktéři, kteří tajně či záměrně klamavě spolupracovali, aby dosáhli svých cílů prostřednictvím akce nebo série akcí.  Důsledky této činnosti pak úmyslně znevýhodnily nebo poškodily jednotlivce, respektive populaci.

V studii samotné se autorům podařilo identifikovat základní prvky, z nichž jsou antivakcinační příběhy vystavěné. Jejich metodologii jsme převzali, ale soustředili jsme se na články z českých webů. Podobně jako v americké studii i u nás existuje základní struktura, kterou si můžete prohlédnout zde:

V odkazu vidíme, že konspirace tu vznikají skoro až na kombinatorickém principu, ale co je hlavní, že se v nich objevují tradiční aktéři a cíle, zabalené pouze do nového kabátu. Kupříkladu plán Billa Gatese, jehož cílem je globální depopulace pomocí vakcinace, se v konspiračním prostředí objevuje několik let a patří k jeho trvalkám. V českém prostoru ji “zpopularizoval” A.B. Bartoš na serveru Rukojmí a vyvracel tím například fact checking agentury AFP. 

Vzhledem k velké šíři možností se celková důvěra v antivakcinační konspirace ohledně covid-19 špatně měří. Podle výzkumu agentury STEM Covid, fámy, konspirace a česká společnost se u nás naměřilo, že 11% Čechů (rozhodně ano či spíš ano) si myslí, že vakcinace proti covid-19 ve skutečnosti slouží k ovládnutí populace skrze čipy. Výzkum Nielsen Admosphere pro Nadační fond nezávislé žurnalistiky zase ukazuje, že teorii o vytvoření koronaviru v laboratořích a za peníze Billa Gatese, věří 16 % Čechů. 

Přesná čísla ale chybí. V příštím dílu našeho seriálu, se alespoň podíváme na to, v jakém prostředí se těmto konspiracím na českém internetu dobře daří.

Autor textu: Josef Šlerka, datový analytik a spolupracovník investigace.cz
Autoři projektu Antivax labyrint: Lucie Sikorová, Jan Vlček, Tomáš Kovařík, Diana Majtánová
Autorka grafiky: Lenka Matoušková

The post Labyrint antivakcinačních konspirací, edice covid-19 appeared first on investigace.cz.

Které skupiny poháněly sdílení nejúspěšnějších konspiračních i mainstreamových článků na Facebooku? A lze v jejich sdílení najít nějaký signál podezřelého chování? Na to se pokusíme odpovědět v dnešním díle našeho seriálu. 

Hned na začátku je třeba říct, že Facebook nedává k dispozici žádná detailní data o sdílení osobními účty uživatelů či informace o sdílení v Messengeru nebo v neveřejných skupinách. Zato ale novinářům a akademickým výzkumníkům zdarma poskytuje nástroj CrowdTangle, který umožňuje vyhledávání ve stránkách a bez členství ve viditelných skupinách.

Pomocí tohoto nástroje jsme vyhledali 100 nejsdílenějších článků na českém Facebooku na téma pandemie.

Podoby pandemie na českém Facebooku

Z pohledu analýzy dynamiky jejich šíření je zajímavé podívat se na časové intervaly mezi sdílením jednoho článku v různých skupinách. Pokud je článek sdílen několikrát po sobě ve velmi rychlém sledu, jedná se o signál, že stránky či skupiny jsou mezi sebou propojené (například mají stejného administrátora nebo je ve skupinách hyperaktivní jeden či více uživatelů). Toto chování je jedním z příznaků koordinovaného neautentického sdílení (anglicky „coordinated inauthentic behavior“) a pro Facebook to může být důvodem pro uzavření stránek či skupin.

Jestliže se podíváme na náš dataset, polovina sdílení měla mezi sebou interval delší než 6 hodin, avšak 25 % z jejich celkového počtu se odehrálo v časovém intervalu 15 sekund, který je neobvykle rychlý. Právě na tato sdílení jsme se zaměřili v další analýze. Díky tomu vznikl následující graf obsahující skupiny, v nichž se objevilo alespoň pět a více odkazů na články z našeho datasetu. 

Vazba mezi jednotlivými skupinami je pak dána tím, že intervaly mezi sdíleními byly kratší než 15 sekund. Velikost odpovídá počtu prvního sdílení v této síti.

Zelený klastr tvoří skupiny jako „Nový Bojkot Babišových výrobků“, „Babiši my se tě nebojíme“ a podobně, jež mají zřetelně antibabišovský postoj. Oproti tomu červený shluk tvoří pestrá směsice skupin, které již svým názvem evokují antisystémovou pozici. Oba klastry se od sebe liší různým typem převládajících odkazů. 

Červený klastr tvořil 82 % námi analyzovaného obsahu a výrazně častěji se v něm vyskytovaly stránky jako www.arfa.cz či aeronet.cz, tedy domény patřící mezi konspirační weby. Oproti tomu zelený klastr tvořil pouze 18 % sdílení a typické pro něj byly hlavně domény mainstreamových médií, jako jsou novinky.cz, reflex.cz či forum24.cz. 

Zatímco zelený klastr je v zásadě tematicky monolit a již dle názvů jej preferují lidé, kteří jsou nespokojeni zejména s Andrejem Babišem, větší červený klastr si zaslouží podrobnější analýzu. Pokud jej roztřídíme pomocí algoritmu, který se snaží od sebe odlišit více propojené skupiny, zjistíme, že z něj lze vydělit čtyři relativně oddělené části.

V případě, že si budete chtít takto rozdělenou síť prozkoumat sami, připravili jsme pro vás její interaktivní verzi.

Tou první je převážně národovecký klastr, kterému dominují skupiny podporující poslance Evropské parlamentu za SPD generála Blaška. Sem patří skupiny jako „Generál Blaško v EU parlamentu.!“, „Generál Hynek Blaško – za naši vlast!“, „Skuteční vlastenci“, „Nebudeme volit strany podporující selhávající multikulturalismus“, ale také na Rusko orientovaná skupina „Přátelé Ruska v České republice“.

Druhou představuje podobný klastr, v němž ale nalezneme i skupiny podporující hnutí Trikolóra, jako například „Trikolóra Hnutí Občanů – nová skupina“.

Třetí klastr tvoří slovenské skupiny, což ukazuje, že část informací z české konspirační scény má své čtenáře právě na Slovensku. Také zde vidíme silné zastoupení národovecky orientovaných stránek, jako jsou „Volím Harabina“, „Slovensko patrí občanom-Odstavme oligarchov a ich bábky!“, „ZACHRÁŇME SLOVENSKO – AKTÍVNI OBČANIA“ a další.

Konečně pak čtvrtý klastr obsahuje ostatní stránky, které nešlo přímo zařadit mezi zmíněné a dominantní – je v něm skupina „Jsme vlastenci! Svou VLAST nezradíme! 🇨🇿“. 

V dalším pokračování našeho seriálu se zaměříme na často opomíjené konspirace ohledně očkování. Těšit se můžete i na malou hru.

Regionální příchuť, ale pořád stejný guláš … uvařený z fake news a propagandy

Autor textu: Josef Šlerka, datový analytik a spolupracovník redakce investigace.cz
Autorka úvodní grafiky: Lenka Matoušková

Metodologie: Pro analýzu jsme využili jako vstup dataset z prvního dílu naší série. Následně jsme k těmto datům stáhli sdílení ze služby CrowdTangle. Celkem nám služba vrátila 6 455 sdílení ze 1 045 unikátních stránek a skupin. Počet odkazů z jednotlivých skupin ale nebyl rovnoměrný, 432 skupin či stránek sdílelo nějaký článek jen jednou, jiné z daného seznamu naopak sdílely obsah ve vyšších desítkách a opakovaně. Potom jsme tato data analyzovali knihovnou CoorNet. Vizualizace jsme vytvořili v softwaru Gephi. Pro webovou prezentaci jsme použili JavaScript GEXF Viewer for Gephi.

The post Kdo sdílel hlavní články o pandemii na českém Facebooku appeared first on investigace.cz.

Jaké články z českých médií na téma covidové pandemie se nejčastěji sdílely na Facebooku? Na to se snaží odpovědět první díl našeho seriálu o pandemii a její odezvě v českém online světě. Dnes vám přinášíme přehled stovky nejvíce sdílených příspěvků na toto téma, v jejichž titulku se objevila slova spojená s pandemií. Lze si je přehledně prohlédnout na časové ose. Vycházeli jsme ze statistik společnosti Buzzsumo (viz oddíl Metodologie na konci článku).

Při pročítání příspěvků můžeme celkem zřetelně rozlišit několik fází, jimiž si obraz pandemie na nejpopulárnější domácí sociální sítí prošel. Zpočátku vidíme velké množství informací i konspirací a dezinformací, které se snaží zorientovat (a také dezorientovat) čtenáře nejen z hlediska povahy covidu a vládních opatřeních, ale i toho, zda koronavirus hrozí zvířatům.

Přibližně od poloviny května 2020 se začínají objevovat tematicky odlišné texty. Charakteristické jsou sílícím tvrzením, že žádná další koronavirová vlna už nebude a roušky jsou škodlivé. Zveřejněn je i velmi sdílený rozhovor s rektorem Univerzity Karlovy přímo o mediálním viru a podobně.

Na podzim ovšem přichází nová vlna pandemie a témata se opět mění. V této době se zvyšuje podíl komentářů označujících pandemii za podvod.

Od prosince pak můžeme vidět, jak stoupá popularita textů věnovaných nebezpečí očkování.
V seznamu 100 nejsdílenějších článků ze zpravodajských a publicistických serverů jich 43 procent pocházelo z webů spadajících do kategorie antisystémových a konspiračních. Největší zastoupení mají servery Arfa.cz (17 příspěvků) a CZ 24 News (10 příspěvků). Mezi příspěvky ale také najdeme dva velmi úspěšné texty satirického serveru AZ247.

Z vysokého podílu sdílení článků z konspiračních a dezinformačních webů nejde přímo odvodit jejich celkový podíl na mediálním trhu. Ten ale mohou naznačit jiné výzkumy. Kupříkladu výzkum společnosti Behavio dostupný v jejich Atlasu Čechů ukazuje, že přibližně milion Čechů používajících internet čerpá informace z alternativních zpravodajských serverů (AC24, Aeronet, Sputnik…).

V příštím díle naší série se proto budeme věnovat facebookovým stránkám a skupinám s jejich publikačními profily, jež se zásadní mírou podílely či stále podílejí na šíření zpráv týkajících se pandemie koronaviru právě z těchto konspiračních a dezinformačních serverů.

Autor textu: Josef Šlerka, datový analytik a spolupracovník redakce investigace.cz
Autorka grafiky: Lenka Matoušková

^{Metodologie: Pro náš článek jsme vycházeli ze seznamu více než 15 000 odkazů, které server Buzzsumo označil jako nejvíce sdílené na sociálních sítích v českém jazyce za období leden 2020 až začátek května 2021. Pro jejich dohledání jsme zvolili klíčová slova související s pandemií koronaviru (viz seznam klíčových slov). Z výsledného seznamu jsme odstranili odkazy na blogy, YouTube videa či servery, jež nepatří do českého mediálního prostoru (například e-shopy), a vybrali jsme 100 nejvíce sdílených příspěvků.}

^{Seznam použitý dotaz pro vytažení dat: (koronavirus OR koronaviru OR koronavirusu OR koronavire OR koronaviruse OR koronavirem OR koronavirusem OR covid OR covidu OR covide OR covidem OR covid-19 OR covidový OR covidového OR covidovému OR covidovém OR covidovým OR covidová OR covidové OR covidovou OR covidoví OR covidových OR covidovými OR koronavirový OR koronavirového OR koronavirovému OR koronavirovém OR koronavirovým OR koronavirová OR koronavirové OR koronavirovou OR koronaviroví OR koronavirových OR koronavirovými) AND (vakcína OR vakcíny OR vakcíně OR vakcínu OR vakcíno OR vakcínou OR vakcín OR vakcínám OR vakcínách OR vakcínami OR očkování OR očkováním OR očkováních OR očkováními OR očkovací) (virus OR viru OR virusu OR vire OR virem OR virech OR virusem) AND (roušky OR roušek OR rouškách OR rouškami) AND (epidemiologové OR epidemiolog OR epidemiologů OR epidemiologům OR epidemiology) AND (epidemie OR epidemii OR Pandemie OR Pandemii)}

The post Podoby pandemie na českém Facebooku appeared first on investigace.cz.

Projekt Kočnerova knižnica získal zvláštní cenu v rámci slovenské Novinářské ceny 2019.

Technický tým OCCRP (Organized Crime and Corruption Reporting Project) získal před týdnem na Slovensku cenu Fondu investigativní žurnalistiky za práci na zpřístupnění takzvané Kočnerovy knižnice. Přinášíme popis zkušeností techniků OCCRP ze zpracovávání unikátního datového souboru o velikosti 53 TB a jeho bezpečného zpřístupňování investigativním novinářům. Zkrácený článek vychází z původního příspěvku technického týmu OCCRP. Původní článek How to eat an elephant, obsahující detailnější technické návody, si můžete přečíst v angličtině.

V listopadu 2019 jsme informovali, že prostřednictvím mezinárodní sítě OCCRP jsme získali přístup k 53 terabajtům dat, tvořících celý policejní spis k vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. (Původní objem dat byl 70 terabajtů, po očištění od bezobsažných souborů zůstalo k analýze oněch 53 terabajtů.) Datový archiv sestával z digitálních kopií zabavených počítačů a telefonů, záznamů z bezpečnostních kamer a mnoha dalších informací. Tato data jsou od ledna 2020 zpřístupněna nezávislým slovenským novinářům, aby je prozkoumali a ve veřejném zájmu takto zprostředkovali slovenské veřejnosti klíčové informace. V Bratislavě za tímto účelem vznikla takzvaná Kočnerova knižnica. Jedná se o elektronickou studovnu s několika počítači, na kterých je online přístup k získaným datům. Slovenští novináři z šesti velkých a seriózních novinářských redakcí postupně prohlížejí obsažená data, společně vyhodnocují a ověřují zjištěná fakta a publikují důležité informace. 

Tašky plné dat

Internet zdánlivě oprostil informace od jejich hmotných nosičů a umožňuje nám rychlý přenos dat napříč kontinenty. V případě tak extrémního objemu, jakým je 53 terabajtů, se ale věc má jinak. Data jsme museli několikrát fyzicky přemisťovat v batozích plných datových disků, a to na ose Bratislava–Praha–Berlín. Technici po této zkušenosti dospěli k rozhodnutí, že pro práci na tomto projektu pronajmou největší server, jaký se jim podaří najít. Kopírování tak velkého objemu dat na běžný server by normálně trvalo týdny. V tomto směru nám velmi pomohlo České sdružení CZ.NIC, jelikož umožnilo nahrát data z disků na server přímo z takzvané páteřní sítě, čímž se celý přenos nesmírně urychlil. 

Po získání dat chtěli technici jako první zjistit, co všechno ten obrovský nepřehledný balík asi obsahuje. Použili proto speciální program, jenž prozkoumal adresáře z původních disků a vytvořil seznam všech jednotlivých souborů a jejich velikostí. Tento výsledný prostý textový soubor měl mimochodem sám velikost 5 gigabajtů, což je objem jednoho DVD.

Jak se v tom množství vyznat

Ještě před stahováním a rozbalováním dat bylo třeba připravit strukturu pro práci s těmito údaji. Technici rozdělili prostředí na pronajatém serveru do tří oddílů. Oddíl original/ obsahoval kopii souborů ve stavu, v jakém jsme je získali, a byl určen pouze ke čtení. Oddíl work/ obsahoval úplnou kopii dat, jež technici postupně rozbalovali a čistili od „balastu“. Třetí oddíl desktop/ obsahoval data v podobě, v jaké je uvidí novináři. Pro lepší orientaci byly vytvářeny srozumitelně pojmenované symbolické odkazy vedoucí k odpovídajícím souborům. Například soubor „work/bravo/011/048/IMG.E01.unpacked“ byl pro novináře dostupný přes odkaz desktop/Suspect 1’s laptop (tzn. stolní počítač/laptop podezřelého č. 1).

Největší část dat tvořily záznamy z bezpečnostních kamer a kopie z paměti počítačů i telefonů, ale i z xboxů, dronů nebo kamer s nočním viděním, zabavených policií. Pro novinářskou práci byl stěžejní právě obsah telefonů a počítačů. Jejich datové kopie bylo potřeba zpracovat tak, aby je reportéři mohli snadno prohlížet. 

Rozbalováním této objemné části dat se místo na pronajatém serveru rychle plnilo. Technici potřebovali ještě nerozbalená data pročistit a ušetřit tak kapacitu serveru. Ve všech kopiích ze zabavených počítačů a telefonů byly obsaženy objemné soubory operačních systémů a počítačových i telefonních aplikací. Ty pro prohlížení obsahu zabavených zařízení nejsou potřeba. Důležitou roli při hledání a mazání těchto souborů sehrál seznam známý jako Reference Data Set, který zveřejňuje státní správa USA. Je to přehled všech typů souborů, jež jsou obvykle obsažené v komerčně prodávaných počítačových programech.

Kde hledat to nejdůležitější

I po velmi pracném očištění a rozbalení dat z počítačů a telefonů nebylo vyhráno. Data na původních discích nebyla nijak systematicky seřazena a nebylo možné se v nich orientovat. Práce reportérů by tak pravděpodobně byla velmi složitá a zdlouhavá. Technici během otevírání složek s daty zapisovali jejich obsah a díky tomu později vytvořili strukturu, kde byla například data z různých zabavených zařízení označená podle jejich původních majitelů, aby se novináři mohli zaměřit na detailní průzkum důkazů, které pro ně byly nejzajímavější. 

Součástí důkazů byly také zaheslované dokumenty. Popis reverzního inženýrství při prolamování hesel by vydal na samostatný článek. Při zmínce o zaheslovaných dokumentech a přístrojích je ale dobré si připomenout, že zatčení Juliana Assangeho bylo provedeno na základě obvinění z pokusu o prolomení počítačového hesla. Lze očekávat, že taková obvinění mohou být v budoucnu uplatněna také proti novinářům kdekoli na světě.

Přečtěte si

Kočnerova kamera v prokurátorově kanceláři

Studovna dat

Zatímco technici data rozbalovali, čistili a zařazovali, museli také přemýšlet nad další zásadní otázkou. Jak se novináři k těmto informacím dostanou? Při diskuzi nad tímto úkolem jsme se snažili především zabránit nekontrolovanému šíření citlivých materiálů, protože tím by bylo ohroženo jak soukromí osob zapojených do probíhajícího soudního procesu k vraždě Jána Kuciaka, tak i samotný průběh nestranného procesu. 

Dohodli jsme se na vytvoření jakési přístupové místnosti a uvažovali jsme, kde ji zřídit. V úvahu přicházela Vídeň, Praha nebo nějaké diplomatické prostory. Nakonec jsme našli bezpečný prostor v Bratislavě. 

V pronajaté místnosti technici zřídili několik pracovních stanic s operačním systémem Silverblue. Tyto stanice jsou v podstatě laptopy, z nichž je fyzicky odstraněno zařízení wifi, bluetooth a karty gsm a kde jsou zablokovány USB porty. Připojeny jsou přes router k datovému serveru pomocí VPN Wireguard. Toto připojení ovšem neumožňuje přístup k veřejnému internetu.  

Přístup do místnosti jsme nabídli vybraným slovenským médiím. Novinářům z těchto médií je k dispozici „knihovník“, což je pracovník OCCRP nebo Investigativního centra Jána Kuciaka. Knihovník novinářům pomáhá s použitím pracovních stanic a poskytuje jim kopie vyžádaných konkrétních dat ke studiu offline. Novináři si v konkrétní pracovní stanici vybraná data vloží do jakéhosi „nákupního košíku“ a pak jim je knihovník zkopíruje z jeho laptopu na zašifrovaný USB nosič. Tento proces byl jednou z nejnáročnějších částí projektu, a to zejména kvůli mnohým chybám ve zvoleném šifrovacím nástroji VeraCrypt. 

Kromě přístupové místnosti technici zřídili i zabezpečené úložiště ve formátu Wiki, kde novináři mohli sdílet svá zjištění z důkazních materiálů. Vybrané části z takto sdílených dat poté technici nahráli do databáze OCCRP Aleph, aby k nim novináři měli přístup odkudkoli. 

Velké množství zajímavých dat bylo v kopiích telefonů či v nejrůznějších chatových komunikacích jako WhatsApp, Viber, Threema, SMS a iMessage. Techničtí spolupracovníci investigace.cz vytvořili speciální prohlížeč, v němž se konverzace z jakýchkoli nástrojů rychlých zpráv dají číst v jejich přirozené formě. 

Lokalizační data ze zabavených smartphonů technici převedli do speciálně upravené mapy, kterou systém čerpá z internetu. Samotné lokalizační údaje zobrazené na této mapě zůstávají chráněné offline. 

Technici použili také takzvanou neuronovou síť, tedy umělou síť inspirovanou lidskými neurony, která se používá pro tvorbu umělé inteligence. Její pomocí procházeli především fotografie (některé složky v získaných datech obsahovaly až 50 000 fotografií), aby mezi fotkami vytipovali ty, jež mohou být obzvlášť zajímavé. 

Udělali jsme to dobře? 

Americký novinář a držitel Pulitzerovy ceny Stephen Doig jednou řekl, že „datová žurnalistika je společenská věda s deadlinem“. V tomto projektu jsme udělali mnoho rozhodnutí pod velkým časovým tlakem. Na zpracování získaných dat měli technici přibližně osm týdnů. Zvládli to především díky odhodlání vedení OCCRP poskytnout jim veškeré potřebné zázemí. Jen pro fyzický převoz dat jsme museli nakoupit disky za přibližně 122 000 korun. Neznáme grantové fondy, které by takové množství peněz pro obdobný účel poskytly rychle, když je to zrovna zapotřebí. 

Při zpětném pohledu bychom mohli říct, že jsme měli věnovat ještě více času vyhledání nejrelevantnějších informací, a to již v rané fázi projektu. Prohledávání dat je velmi pracné a novináři tím stále tráví mnoho času. Obrovské množství získaného materiálu vedlo techniky v začátcích projektu spíše k prohledání celé šíře dat než k zúžení záběru na něco konkrétního. Bylo to v danou chvíli těžké rozhodování, jelikož data nebyla nijak indexovaná a nikdo neměl ponětí, podle jaké logiky jsou uložena. 

Náš projekt je v tomto příspěvku popsán jen z malé části. Vůbec se zde nedotýkáme zjištění z dat a pomíjíme velké nasazení a znalosti, s nimiž se při práci s daty potýkali samotní novináři. V projektu, jako je zpřístupnění Kočnerovy knižnice, se nakonec každý stane datovým analytikem. 

Závěrem lze zdůraznit, že novináři, zejména ti, kteří se účastní práce s rozsáhlými a citlivými datovými soubory, se mohou hodně naučit od forenzních datových analytiků a z metod policejních vyšetřovatelů. Také soukromý sektor má v oblasti procházení chaotických a objemných zdrojů jistě co nabídnout. 

The post Ze zákulisí: Jak jsme porcovali slona appeared first on investigace.cz.