Velikonoce jsou za námi, a další #zesvěta je proto před námi. Dozvíte se v něm o rozdílu mezi Severní a Jižní Koreou a také o vykutálené anglické sektě Lighthouse Group, která lidem brala nejen peníze. Další zprávy jsou o sporu mezi Tálibánem a OSN a na řadu rovněž přijdou íránští úředníci a jejich nový trik ohledně dodržování povinného zahalování žen. V diskriminaci žen nezůstali pozadu ani jejich egyptští kolegové, kteří pro změnu vytáhli do boje proti vlivným influencerkám.

#1 Sekta za všechny peníze

Novináři BBC přišli s příběhem prazvláštního kultu, jenž se postupně infiltroval do života svých stoupenců tak radikálním způsobem, až je oddělil od jejich vlastních rodin. K sektě Lighthouse International Group, která se prezentovala jako koučinková služba v oblasti zvané lidský život a jako bonus nabízela i mentoring v podnikání, se nejčastěji hlásily osoby hledající v životě nový směr. Ten v jejich životech skutečně nastal, neboť vedení sekty je nutilo přetrhat kontakty s rodinou a přáteli, které jim měly bránit nabytí vyšší úrovně osobního vývoje. Lidem, kteří se ke kultu přidali kvůli psychickým nemocem, zase přikazovali postupně vysadit léky a učili je, jak přesvědčit své psychiatry, že antidepresiva už nepotřebují.

Poskytované „služby“ samozřejmě nebyly zadarmo a formou předplatného skupina shromáždila velké částky. Mezi lety 2014 až 2022 získala od svých členů více než 2,5 milionu liber (cca 63 a půl milionu korun). Nejvyšší soud však tuto organizaci kvůli finančním nesrovnalostem minulý týden zrušil. Lighthouse se nacházel v insolvenci, nevykazoval žádná aktiva a předkládal falešné účty. Celou reportáž od BBC si můžete přečíst na jejich webových stránkách. 

#2 Středověk v Severní Koreji

Jižní Korea vydala bezprecedentní zprávu o tom, jak Severní Korea zachází se svými občany. Podle zpravodajské společnosti Hlas Ameriky už Soul zkrátka nevěří, že mlčení o porušování lidských práv usnadní cestu ve vyjednávání se severokorejským Pchjongjangem o ukončení jeho jaderných programů. Poprvé tak jihokorejské Ministerstvo sjednocení, jež se zabývá společnou korejskou agendou, publikovalo zprávu, v níž se podrobně popisuje porušování lidských práv komunistickým režimem Kim Čong-una, a to na základě svědectví více než 500 Severokorejců, kteří v letech 2017 až 2022 uprchli do Jižní Koreje.

Zpráva uvádí, že severokorejský režim upírá lidem práva na spravedlivý proces, shromažďování a svobodný projev a pohyb. Mimo to provádí veřejné popravy dětí i dospělých a lidi používá jako objekty lékařských testů. Zpráva čítá více než 400 stran a vyšla poté, co Soul podpořil návrh odsuzující rezoluce OSN. Podobný návrh vydává Organizace spojených národů již od roku 2003, nicméně exprezidenti Jižní Koreje dosud odmítali tuto rezoluci podpořit. V loňském roce si však Jihokorejci zvolili v přímé volbě nového prezidenta, jenž s odsuzujícím dokumentem souhlasí. Co dalšího vypověděli uprchlí Severokorejci a jaká momentálně panuje atmosféra mezi oběma Korejemi, se dozvíte z celého článku na webu Voice of America.

#3 Ženy ani náhodou

V Afghánistánu je to horší a horší. Jednání radikálního hnutí Tálibán se už přímo dotklo i OSN a přimělo ji k neobvyklému kroku. Organizace vyzvala své zaměstnance v Afghánistánu čítající ženy i muže, aby do tamních kanceláří OSN chodili pouze ve výjimečných případech. Reaguje tak na situaci z minulého týdne, kdy se afghánští muži pracující pro OSN v Kábulu rozhodli, že zůstanou doma v solidaritě se svými kolegyněmi. Důvodem bylo rozhodnutí Tálibánu, jež afghánským ženám zakazuje pracovat pro OSN v Afghánistánu.

Zvláštní představitelka generálního taajemníka OSN pro Afghánistán dokonce uvedla, že žádný režim nikdy nezakázal ženám pracovat pro tuto organizaci jen proto, že jsou ženy. Tálibán již v předchozích měsících ženám zakázal podílet se na práci humanitárních organizací. Ženy také nesmějí navštěvovat střední školy ani univerzity, chodit do parku nebo cestovat na dlouhou vzdálenost bez vousatého doprovodu. Další detailní informace naleznete na stránkách CNN. 

#4 Inovativní opatření v Íránu

Na veřejných místech v Íránu je poněkud rušno, státní úřady tam totiž instalují monitorovací kamery, které budou hlídat, zda ženy chodí správně oblečené a neporušují zákon, který jim ukládá nosit hidžáb. V opačném případě, tedy bez povinné pokrývky hlavy, jim tradičně hrozí vězení, avšak tentokrát je budou mít bdělí strážci hodnot islámské republiky mnohem více pod kontrolou. Poté, co ve vazbě zemřela žena zavřená za porušení tohoto zákona, se v Íránu vzedmula vlna odporu. Což se vládě šíitských radikálních muslimů samozřejmě nelíbilo, a proto vymyslela výše popsané inovativní opatření, jež má údajně předcházet napětím a konfliktům ve společnosti.

Jestliže kamery proradnou ženu zaznamenají, bude jí bezprostředně zaslána varovná zpráva, kde a kdy se dopustila tohoto ukrutného zločinu. O tom, jak íránský režim opatruje své hodnoty, se můžete přesvědčit na stránkách CNN, kde najdete i virální video zachycující muže, jenž v obchodě dvěma íránským ženám za to, že na sobě neměly hidžáb, hodil na hlavu jogurt.

#5 Influencerka porušuje morálku země pyramid 

Od roku 2020 vedou egyptské úřady kampaň za umlčení influencerek na sociálních sítích a využívají k tomu zákon o počítačové kriminalitě. V obvinění se uvádí podkopávání veřejné morálky nebo rodinných hodnot. Minulý týden takto zatkly další vlivnou ženu, modelku a influencerku Samu Elshimu, která má na sociální sítí TikTok přes tři miliony sledujících. Egyptský státní zástupce doporučil, aby byla na čtyři dny zadržena na základě obvinění z šíření nemravnosti.

Podle organizace Human Rights Watch jsou zatýkání kvůli nevhodným fotografiím a videím v Egyptě stále častější. Pokud bude Elshima odsouzena, hrozí jí až pět let vězení a pokuta 8 tisíc eur (cca 186 tisíc korun) za porušení veřejné morálky. To ale není všechno, neboť za porušení rodinných hodnot by mohla do vězení na dalších šest měsíců a zaplatit až 3 tisíce eur (cca 70 tisíc korun). Jaké další ženy narušují egyptskou morálku, se můžete dočíst v detailním článku webu France24.

Narazili jste během týdne na zprávu, jež by podle vás v našem #zesvěta rozhodně neměla chybět? Přečetli jste si zajímavou novinku ze světa (ne)organizovaného zločinu, o které jsme ještě nepsali? Pošlete nám svůj tip na e-mailovou adresu zesveta@investigace.cz.

Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do Klubu neprůstřelných a podpořte naši práci.

The post #zesvěta: Lidská práva a feministické okénko appeared first on investigace.cz.

Předvánoční #zesvěta se nese v duchu zákazu svobody slova. S tou si zahrává americký podnikatel a miliardář Elon Musk na Twitteru. To v Kazachstánu zatím vězní investigativního novináře z jediného důvodu – dělal svoji práci. Afghánským dívkám pro změnu zakázali navštěvovat vysoké školy, což samozřejmě nezajímá pašeráky drog, kteří mají jiné starosti, neboť i oni musí inovovat, a tak se rozhodli vyzkoušet 3D tiskárny.

#1 Návrat do minulosti

Čelní vousáči z Tálibánu se usnesli, že afghánské ženy a dívky nesmějí získat vyšší vzdělání. Na to hbitě reagovalo neméně vousaté tálibánské ministerstvo školství a tuto informaci zveřejnilo v dopisu, který tak završil všechna dosavadní omezení afghánských studentek. Lejstro navíc dokázalo uskutečnit to, oč se iluzivně snaží literární i filmoví tvůrci žánru sci-fi. Popřelo totiž základní vlastnost fyzikální veličiny nazývané čas, definované jako neprostorové lineární kontinuum, poněvadž fakticky posunulo Afghánistán o téměř třicet let do minulosti, ne-li ještě dál. Vousáči přitom paradoxně postupovali jako zmíněná veličina, tedy kontinuálně. U moci jsou více než rok a zpočátku zakázali vzdělávání dívek od šesté třídy výše. Mladé Afghánky ale doposud mohly navštěvovat univerzity za předpokladu, že se jednalo o třídy rozdělené podle pohlaví. I tomu je teď konec. Afghánské ženy byly šmahem poslány do minulého století, a byť se píše rok 2022, o špatných nebo dobrých známkách si mohou jako tehdy bohužel jen nechat zdát.

Více informací o útlaku Tálibánu na území Afghánistánu si přečtete na serveru CBS News.

#2 Pašeráci jako když tiskne

Na pomyslný seznam nejbizarnějších způsobů, jak pašovat drogy, připsali dva pašeráci z Taiwanu 3D tiskárnu. Přesněji řečeno se dva vysoce postavení členové mezinárodního zločineckého syndikátu rozhodli, že budou inovovat a na vlastním příkladu ukážou ostatním parťákům, že právě tiskárna je skvělou skrýší pro více než 60 kilogramů metamfetaminu určeného do Austrálie. Jak řekli, tak udělali a skončili za mřížemi. Australská federální policie se o plánované akci totiž dozvěděla díky tomu, že komunikaci zachytila na internetové platformě běžně používané zločineckými organizacemi. Australské orgány zatím neoznámily, zda písemné ocenění nové pašerácké inovace soud předá oběma zatčeným ve formě vzešlé z 3D, nebo normální tiskárny. 

Další informace si můžete v černém na bílém přečíst na stránkách Fox News.

Přečtěte si

Obchod s drogami jako primární zdroj příjmů Tálibánu

#3 Jak si Elon Musk hraje se svobodou slova

Několik novinářů, kteří působili na sociální síti Twitter, má v současné době své účty pozastavené. Provinili se tím, že psali o aktivitách nového majitele Twitteru Elona Muska. V tomto případě šlo o zveřejnění polohy jeho soukromého tryskáče. Musk na to zareagoval zablokováním účtů, což odůvodnil tak, že zveřejňování polohy v reálném čase je podle něj v rozporu s podmínkami užívání twitterových účtů. Tweety, které novináři zveřejnili, dokonce nazval „souřadnicemi ke spáchání atentátu“. K celé situaci se vyjádřila i Organizace spojených národů. Podle jejího mluvčího by obdobné omezování svobody slova mohlo zavést nebezpečný precedent, který by jen doplnil cenzuru, vyhrožování a jiné typy perzekucí, jimž čelí novináři po celém světě.

Více detailů o novinářích, kterým Musk zakázal přístup na Twitter, se dočtete na stránkách The Guardian.

#4 Kazašský investigativní novinář uvězněn

Dva měsíce ve vazbě. Tak rozhodl soud v případě jednoho z nejznámějších kazašských investigativních novinářů Michaila Kozačkova. Během této doby proběhne vyšetřování vůči němu vzneseného obvinění: údajně měl od šéfa organizované zločinecké skupiny obdržet úplatek v hodnotě více než 2,5 milionů korun. Alespoň to tvrdí kazašská Agentura pro finanční dohled, která tuto neděli novináře zatkla. Kozačkov obvinění popřel. Podle něj i jeho podporovatelů se jedná o pomstu za články, jež v minulosti napsal a publikoval. Každopádně až v příštím roce snad dostane novinář Michail Kozačkov pomyslný vánoční, a především nejcennější dárek: svobodu.

Více o případu zatčeného novináře se dočtete na stránkách OCCRP.

Narazili jste během týdne na zprávu, jež by podle vás v našem #zesvěta rozhodně neměla chybět? Přečetli jste si zajímavou novinku ze světa (ne)organizovaného zločinu, o které jsme ještě nepsali? Pošlete nám svůj tip na e-mailovou adresu zesveta@investigace.cz. 

Autorka textu: Kamila Plzáková
Autorka úvodní grafiky: Martina Bartl

The post #zesvěta: Pašeráci jako když tiskne appeared first on investigace.cz.

Naše pravidelné #zesvěta je tento týden poměrně pesimistické. V daňových rájích letos zmizel enormní objem peněz, roste počet on-line podvodů i Afghánistánem vyprodukovaných opiátů. Alespoň že někteří pašeráci pořád ještě neumí pořádně pašovat…

#1 Téměř 11 bilionů korun mizí v daňových rájích

Země přicházejí o téměř půl bilionu dolarů kvůli zneužívání daní nadnárodními společnostmi a superbohatými. Za takovou částku by se celá světová populace mohla třikrát kompletně naočkovat proti nemoci Covid-19.

Zpráva State of Tax Justice 2021, kterou společně zveřejnily organizace Tax Justice Network (TJN), Global Alliance for Tax Justice a Public Services International, uvádí, že odhadované ztráty vzrostly z loňských 427 miliard dolarů na 483 miliard dolarů (zhruba 10,75 bilionů korun; taková částka by pokryla výdaje rozpočtu ČR za rok 2021 více než 5,5krát) v roce 2021, přičemž jen Velká Británie je zodpovědná za téměř 40 % celkové částky. Velká Británie usnadňuje zneužívání a daňové úniky prostřednictvím sítě tvořené britskými zámořskými územími a londýnskou City.

V reportu se též píše, že 312 miliard dolarů z celkové částky je výsledkem přeshraničního zneužívání korporátních daní nadnárodními korporacemi a 171 miliard dolarů offshorových daňových úniků bohatými jednotlivci. Zpráva uvádí, že celková částka byla vypočtena na základě údajů, které samy nadnárodní korporace poskytly, a bankovních údajů shromážděných vládami. Miroslav Palanský, datový vědec TJN, uvedl, že tato čísla představují „špičku ledovce“ a že skutečné ztráty ze zneužívání daní jsou mnohem vyšší.

Report najdete na tomto odkazu. A pokud vás téma zajímá víc, poslechněte si díly Odposlechu s čísly 61 a 62, nebo si pusťte naši tematickou videosérii #followthemoney.

#2 Afghánské opiové království

Pokud holdujete opiátům, je velice pravděpodobné, že jsou afghánského původu. Podle zprávy Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) s názvem „Drogová situace v Afghánistánu v roce 2021 – nejnovější zjištění a nové hrozby“ afghánské opiáty zásobují osm z deseti uživatelů na celém světě, přičemž Afghánistán se v roce 2020 podílel na celosvětové produkci opia 85 procenty. Sklizeň opia v Afghánistánu se v roce 2021 oproti loňskému roku zvýšila o osm procent na 6 800 tun, což by mohlo vést k zaplavení trhů po celém světě přibližně 320 tunami čistého heroinu, který se ze země pašuje. Kromě růstu produkce se ale kvůli zvýšené politické nejistotě v zemi od srpna 2021 zvyšují také ceny opia, což podle odborníků může být pro zemědělce, kteří letos v zimě zasejí opiový mák, pobídkou k většímu pěstování, což zase zvýší úrodu v příštím roce.

Celou zmíněnou zprávu o drogách v Aghánistánu si můžete přečíst, když kliknete tady.

#3 Jednou cibulové kroužky deluxe, prosím!

Britské úřady obvinily polského řidiče kamionu z pašování drog poté, co v jeho vozidle našly 418 kilogramů kokainu v nákladním prostoru s mraženými cibulovými kroužky. Třicetiletý Piotr Perzenowski z polského Mazovska byl zastaven pohraniční policií ve francouzském městě Coquelles, které leží u vstupu do Eurotunelu. Při prohlídce policisté nalezli drogy, jejichž pouliční hodnota byla odhadnuta na 44,37 milionu amerických dolarů (v přepočtu téměř miliarda korun).

Že není dobrý nápad schovávat věci do něčeho, co má díry, se dozvíte zde.

#4 Pozdě, ale přece.

Pokud nás sledujete delší dobu, možná jste si všimli, že s našimi kauzami a jejich dopadem je to občas… komplikovanější. To dokládá například to, že Německo vydalo minulý týden mezinárodní zatykač na Christopha Zollingera, bývalého vysoce postaveného právníka panamské právnické společnosti Mossack Fonseca, která stojí v centru vyšetřování kauzy Panama Papers. Pro ty, co nás nesledují tak dlouho, připomínáme, že Panama Papers jsou kauzou z roku 2016. No vidíte, projít všechny dokumenty a vystavit zatykač trvalo policistům jenom něco málo přes pět a půl roku!

Že na každého ptáčka dřív nebo později spadne klec, si můžete přečíst zde.

#PanamaPapers

#5 Nakupujete přes internet? Tak bacha!

Europol minulý týden vydal svou každoroční zprávu o kyberkriminalitě. V té varuje, že pandemie koronaviru způsobila prudký nárůst podvodů při online nakupování a že zločinci se nadále snaží lovit oběti pracující z domova. Podle Europolu obavy z nákazy virem vedly k prudkému nárůstu nakupování přes internet, což ve druhém roce pandemie vedlo k výraznému nárůstu podvodů při doručování zboží. Zločinci mají nabízet zboží a přijímat platby bez doručení, podvádět internetové obchody se slabými bezpečnostními opatřeními nebo využívat doručovací služby jako phishingové návnady.

Celý report si můžete stáhnout a přečíst na tomto odkazu.

Autor textu: Lukáš Nechvátal
Autorka grafiky: Nikola Klepáčková

The post #zesvěta: Pandemie pomáhá drogám i podvodům appeared first on investigace.cz.

Obchod s opiem je miliardový byznys. Podle OSN přitom naprostá většina této drogy pochází z Afghánistánu, přičemž se plochy, kde se makovice pěstují, stále rozrůstají a celosvětově přibývá i uživatelů narkotik. Nic na tom nezměnila dlouholetá přítomnost západních vojáků v této zemi ani pandemie koronaviru. 

Poté, co se američtí vojáci stáhli z Afghánistánu, ztratili kontrolu i nad územími, odkud opium pochází. Jaká to ale byla kontrola, ukazuje fakt, že za posledních dvacet let Američané vynaložili na omezení obchodu s afghánským opiem v přepočtu téměř 200 miliard korun. Neúspěšně, produkce opia roste. A podle všeho poroste dál, neboť náboženské hnutí Tálibán, které v zemi převzalo moc, je podle OSN na obchodu s drogami závislé.

Podle Angely Me, šéfky analytického odvětví Organizace OSN pro drogy a zločin (United Nations Office on Drugs and Crime, zkráceně UNODC), závisí výnosy z obchodu s opiem jak na vhodných podmínkách k pěstování makovic, tak na poptávce. Průzkumy OSN  ukazují, že za uplynulý rok se oblasti, kde se mák pěstuje, v Afghánistánu rozšířily o 37 %. Produkce z této země tvoří až 80 % celosvětové výroby opia, z něhož se rafinací získává heroin. Navíc se zdá, že pandemie koronaviru pašerácké stezky nijak nenarušila, což v kombinaci se zvyšujícím se počtem uživatelů drog znamená, že tento druh byznysu doslova kvete.  

Když byl v Afghánistánu u moci Tálibán naposledy, tedy v době mezi lety 1996–2001, pěstování opia každým rokem narůstalo. Křivka růstu se však nezastavila ani po příchodu armády Spojených států a jejich spojenců. Tálibán z peněz získaných z obchodu s drogou čerpal i nadále a v celosvětovém měřítku se v této doméně stal Afghánistán důležitou zemí. Hnutí spolupracovalo s podplacenými úředníky i s místními gangy a zajišťovalo celý proces, neboli od pěstování makovic přes sklizeň opia až po jeho export.

Po stažení amerických vojenských sil Tálibán bleskově převzal vládu nad Afghánistánem, přičemž jedním z důvodů, proč mocenská výměna proběhla tak rychle, je právě bohatství, jež toto náboženské hnutí za roky v ústraní nashromáždilo. Ačkoli je těžké odhadnout, kolik může ročně vydělávat, OSN hovoří o zhruba až 36 miliardách korun. K zakrytí svých aktivit Tálibán podle zjištění serveru Independent často používá i nastrčené nebo skořápkové firmy, které existují jen na papíře.

Drogy i jejich účinnost jsou na vzestupu

Minulý týden mluvčí Tálibánu během tiskové konference prohlásil, že hnutí s obchodem s drogami skončilo a nová vláda rozhodně nehodlá ze země udělat „narko-stát“. Pokud bychom mluvčího vzali za slovo, zdálo by se, že Tálibán nebude drogy nadále produkovat ani pašovat.

Jenže nedávno vydaná zpráva OSN uvádí, že právě obchod s drogami, a konkrétně produkce opia, je pro Tálibán primárním zdrojem financí, přičemž ty ostatní nejsou o nic více legální a zahrnují například vydírání nebo únosy kvůli výkupnému. Kromě opia, jak informuje dokument OSN, hnutí obchoduje i s metamfetaminem (u nás známý jako pervitin) a hašišem. Navíc Tálibán na každou fázi drogového byznysu chytře nastavil daně: peníze se tak sypou jak od farmářů, kteří drogy pěstují, tak od zpracovatelů a překupníků. Součástí systému jsou i nastrčené společnosti, obchodníci a transport nebo zneužívání projektů zprostředkovávajících mezinárodní pomoc. Představovat si, že Tálibán za dne na den zruší léta budované struktury vynášející miliardy, by proto hraničilo s neuvěřitelnou naivitou.

Dalším významným zdrojem příjmů Tálibánu je pašování legálního zboží: léků, paliva, jídla či jiných nezbytností. Dnes už bývalou afghánskou vládu tak podle jejího ministra financí připravilo hnutí na nevybraných clech o desítky milionů dolarů během jediného měsíce. Podle odborníků je možné, že se Tálibán nyní zaměří na přírodní bohatství země, tedy na těžbu minerálů. Drogy, pašování, nerostné bohatství – příjmy do pokladny fanatického náboženské hnutí, jež ovládlo Afghánistán, asi jen tak brzy nevyschnou.

Autorka textu: Zuzana Šotová
Zdroj úvodní fotografie: Flickr CC

The post Obchod s drogami jako primární zdroj příjmů Tálibánu appeared first on investigace.cz.