Letos v říjnu uplyne rok od zveřejnění uniklých dokumentů v rámci kauzy Pandora Papers, které mimo jiné odhalily offshorovou strukturu bývalého premiéra Andreje Babiše. Využil ji k nákupu luxusní nemovitosti ve Francii. Zatímco české finanční úřady si s dokumenty z projektu Pandora Papers nevědí rady a vyšetřování podezřelého Babiše se tady víceméně zastavilo, jeho případem se zabývají Francie i USA.
Kořeny offshorové kauzy bývalého českého premiéra spadají do roku 2009, kdy francouzská právní kancelář DB Artwel Avocats požádala své kolegy z Panamy (právní kancelář Alcogal) o speciální službu pro českého klienta. Byl jím Andrej Babiš, který v té době ještě nepůsobil v politice a chtěl anonymně založit firmy v diskrétních daňových rájích. Strukturu offshorových firem na Britských Panenských ostrovech, v americkém Washingtonu a v Monaku použil nejdříve k tomu, že sám sobě půjčil skoro 400 milionů korun. Peníze v roce 2010 posléze investoval do nákupu šestnácti luxusních nemovitostí na francouzské Riviéře, včetně zámečku Château Bigaud. Firma, které tyto nemovitosti patřily (monacká SCP Bigaud), pak v roce 2018, kdy už byl Babiš českým premiérem, zakotvila ve společnosti SynBiol z Babišova svěřenského fondu jako jeho akvizice. Není jasné, jakou částku firma SynBiol za akvizici zaplatila.
Vzhledem k tomu, že struktura offshorů zasahuje do několika zemí, by Babiš mohl být vyšetřován nejen v České republice, kde své majetky nepřiznal v povinném majetkovém přiznání politiků v Centrálním registru oznámení, ale i ve Francii a v USA.
Vyšetřování ve Francii
Důvod, proč by někdo ve Francii půjčoval peníze sám sobě na nákup nemovitostí, je jednoduchý. Někteří lidé se tak vyhýbali placení takzvané solidární daně, tedy speciální daně, která se pro francouzské nerezidenty vypočítává na základě ve Francii vlastněného majetku. Pokud byl ale jejich majetek financován z půjčky, vztahuje se na plátce daně úleva. Andrej Babiš by tímto trikem ušetřil téměř šest milionů korun ročně. Francie zrušila solidární daň až v září 2017.
Na dotazy investigace.cz, zda francouzské úřady zahájily vyšetřování nebo trestní stíhání v kauze Pandora Papers v souvislosti s Babišem, nám sekretariát francouzského daňového úřadu odpověděl jen obecně. Francouzský prokurátor Jean-François Bohnert nám naopak potvrdil, že francouzská prokuratura trestní stíhání v souvislosti s dokumenty Pandora Papers skutečně zahájila. „Vyšetřování nyní probíhá a podle francouzských předpisů o trestním řízení nelze v této fázi poskytnout další podrobnosti,“ dodal prokurátor. Z této odpovědi ale není zcela jasné, kterých konkrétních osob se vyšetřování týká.
Na základě francouzského zákona o prokazování bohatství měl Andrej Babiš doložit původ oněch skoro 400 milionů korun, jež nejdříve půjčil sám sobě a pak za ně nakoupil nemovitosti. Podle francouzského trestního zákoníku totiž v případě podezření, že finance pocházejí z nelegálního zdroje, nese důkazní břemeno obžalovaný, a nikoli stát, jak je tomu v Česku.
Vyšetřování v USA
Podle informací, jež v říjnu loňského roku krátce po publikování kauzy přinesl server iRozhlas, se Babišovým offshorovým počínáním zabýval i americký daňový úřad (IRS). Bývalý český premiér totiž v rámci svého schématu postupně převedl akcie washingtonské Boyne Holding na svou nynější manželku Moniku. Z jakéhokoli převodu akcií ale vzniká povinnost odvést daně a americký daňový úřad tak může vyšetřovat hned dvě věci – jak daňový únik, tak i možnost, že byla americká firma registrovaná ve Washingtonu využita k praní peněz. Jestli takové vyšetřování začalo, nám však americký daňový úřad odmítl potvrdit s tím, že IRS se ke konkrétním případům nikdy nevyjadřuje.
Vyšetřování v Česku
Poprvé se Babiš vyjádřil ke kauze Pandora Papers v předvolební superdebatě na Prima CNN a následně v debatě v České televizi. V obou případech působilo jeho vysvětlování zmatečně, informace zkresloval a odpovědím se vyhýbal.
Na dotazy investigace.cz, zda se Babišovým počínáním nějak zabývají, odpověděly české orgány osm měsíců po zveřejnění Pandora Papers, a to vesměs neurčitě.
Od tiskového mluvčího Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslava Ibeheje jsme se dozvěděli, že na základě dosud provedeného šetření policisté NCOZ zjistili, že jednání bývalého premiéra nelze posoudit jako podezření z trestného činu spáchaného na území České republiky. Dle Ibehejových slov NCOZ předala zjištěné informace policejnímu orgánu jiné členské země Evropské unie. Je tedy možné, že česká policie případ vyhodnotila tak, že trestný čin se stát opravdu mohl, jen ne na území Česka. Jinak by informace pravděpodobně další zemi nepředávala. Na dotaz, jestli se jedná o Francii, již mluvčí neodpověděl. Dodal jen to, že v současné době nemá policie dostatek informací k tomu, aby zahájila úkony trestního řízení.
NCOZ také projevila zájem o původní dokumenty z projektu Pandora Papers. Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ) ale striktně dodržuje pravidlo, že dokumenty jím získané nesdílí se žádnými státními úřady a poskytuje je pouze novinářům, kteří na projektu spolupracují. ICIJ ale postupně zveřejňuje většinu dat (nikoli původních dokumentů) v databázi Offshore Leaks.
Babišovými offshory se rovněž zabýval Finanční analytický úřad (FAÚ), jenž spadá pod ministerstvo financí. Tiskový mluvčí Tomáš Weiss investigaci.cz sdělil, že „FAÚ obdržel podnět k prošetření od zahraniční finanční zpravodajské jednotky“. Dodal, že podnět se týkal kauzy Pandora Papers, nechtěl ale prozradit, zda šlo o aktivity Andreje Babiše, nebo jiného občana Česka, jehož jméno se v dokumentech objevilo.
Na telefonický dotaz, zda se podnět týkal Babiše, Weiss odpověděl: „Nemohu potvrdit, že to bylo ve věci, na kterou se ptáte.“ V SMS zprávě pak mluvčí ještě napsal: „Bližší personifikaci proběhlého šetření ani konkrétní informace ke spolupráci se zahraničními finančními zpravodajskými jednotkami nemůže FAÚ z důvodu zákonné mlčenlivosti poskytovat.“
Aktivitám Finančního analytického úřadu v kauze Babišových offshorů se loni v říjnu věnovala také stálá poslanecká komise pro dohled nad FAÚ. Pozvala si tehdejšího ředitele FAÚ Libora Kazdu. Ten poslancům potvrdil, že peníze na nákup nemovitostí skutečně odešly z české banky, jak tvrdil Andrej Babiš v debatě na Prima CNN. Kazda ale neodpověděl na podstatu celé kauzy – proč bývalý premiér Andrej Babiš použil na nákup nemovitostí ve Francii tak složité offshorové schéma a proč tento svůj majetek nepřiznal v povinně zveřejňovaném majetkovém přiznání politiků, kde, jak tvrdí, zveřejňuje úplně všechno: od hodinek až po životní pojištění. Babiš také nevysvětlil, z čeho pocházely peníze, které na nákup nemovitostí použil. Dodnes tak není jasné, jestli byl zdroj peněz legální.
Předseda komise František Vácha (TOP 09) pak novinářům sdělil, že když v roce 2009 Babiš poslal do zahraničí peníze určené na nákup nemovitostí na francouzské Riviéře, FAÚ žádné upozornění na podezřelou transakci nedostal, a to ani od zahraničních subjektů.
Samotný dotaz ohledně Andreje Babiše prý přišel ze zahraničí až před čtyřmi lety. „Ale nebylo to oznámení o podezřelém obchodu,“ řekl po jednání komise její tehdejší předseda Vácha. „Byl to jenom dotaz, jestli je pan premiér premiérem, když to zjednoduším.“
„Od komise jsme se tak nedozvěděli odpovědi na základní otázky, tedy jestli české FAU mělo informaci, že pan Babiš, toho času ministr financí, je skrytým vlastníkem firmy na Britských Panenských ostrovech. A zda FAU z obdrženého dotazu v roce 2018 mohlo získat informaci, že premiér České republiky figuruje v offshorovém schématu,“ shrnuje odborník na praní peněz Kamil Kouba.
Bývalý vyšetřovatel Kouba: Původ Babišových peněz by měla vyšetřit policie
Marná snaha Černošic
Akcie firem, jež vlastnil v daňových rájích, Andrej Babiš neuvedl v žádném majetkovém přiznání, které jako veřejný funkcionář musel po vstupu do politiky vyplnit. Své majetkové poměry přitom popisoval v detailech – od luxusních hodinek až po svůj plat z Agrofertu. Zamlčení akcií je ale přestupek, za nějž hrozí pokuta do 50 000 korun. Uložit by ji mohl městský úřad v Černošicích, pod který Andrej Babiš spadá díky svému bydlišti v Průhonicích.
Černošický úřad se o doložení přestupku – jak zjistíme ve vyjádření na jeho webových stránkách – skutečně pokusil. Neuspěl, poněvadž přiznání akcií dvou offshorových firem (Blakey Finance z Britských Panenských ostrovů a Boyne Holding z amerického Washingtonu) je promlčené, naopak lhůta pro promlčení přiznání akcií monacké SCP Bigaud uplyne letos 1. července.
Úřad přitom dělal, co bylo v jeho silách, aby Babišovi zatajení akcií neprošlo. Nemohl ale konat sám. Pokud měly Černošice dotáhnout tuto záležitost do úspěšného konce, potřebovaly k tomu spolupráci a součinnost několika ministerstev. Úřad požádal ministerstvo spravedlnosti, aby získalo dokumenty dokládající Babišovo offshorové vlastnictví a městskému úřadu pak nahlásilo podezření z přestupku podle zákona o střetu zájmů. Ministerstvo, tehdy řízené Marií Benešovou za ANO, loni v listopadu napsalo, že „nebylo schopné ověřit, zda absence údajů v oznámeních, která měl Andrej Babiš učinit, je dána tím, že údaje zamlčel nebo tím, že ve skutečnosti nenastaly“.
Černošicím nepomohlo ani ministerstvo zahraničí vedené Jakubem Kulhánkem za ČSSD. Z Černínského paláce městskému úřadu sdělili, že „pro absenci mezinárodní smlouvy s Monackým knížectvím“ a s ohledem na českou podobu řízení o přestupcích, které se dokazují v cizině, „není oprávněno žádosti vyhovět“. Černošicím ale poradili, ať se obrátí na ministerstvo vnitra. Tady se však kolečko neúspěšných pokusů definitivně uzavřelo – vnitro, tenkrát spravované Janem Hamáčkem z ČSSD, napsalo, že „neexistuje legální možnost o tyto dokumenty dožádat“, a proto nemůže žádosti Městského úřadu Černošice vyhovět. Jak bylo řečeno, přestupek spojený se dvěma Babišovými offshorovými firmami je promlčený, nepřiznání třetí firmy bude promlčené do měsíce.
Pandora Papers neboli masivní únik dokumentů ze 14 právních kanceláří, které zakládají a spravují offshorové firmy, spatřily světlo světa na začátku loňského října. Než se tak stalo, tým ICIJ, jehož členem je i investigace.cz, dva roky zpracovával obrovský objem dat. V rámci databáze Offshore Leaks zveřejnil ICIJ uniklé dokumenty široké veřejnosti. V projektu Pandora Papers se objevuje více než 300 Čechů a 178 offshorových firem s českým pozadím. Jsou mezi nimi různí lidé, třeba bývalý ministr, zločinec, bankéř, lokální politici, zbrojaři, realitní i mediální magnáti i nejbohatší osoby Česka. Na Slovensku jsou čísla mnohem nižší. V dokumentech se vyskytuje přes 40 Slováků a 48 offshorových firem s vazbou na Slovensko. Je mezi nimi zločinec hledaný slovenskou policií, realitní developeři, lidé na sankčním seznamu USA, investoři a velkopodnikatelé.
Autorka textu: Hana Čápová, Kamila Plzáková, Gabriela Jezberová, Zuzana Šotová, Pavla Holcová
Autorka úvodní grafiky: Lenka Matoušková
Tento text vznikl díky podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do Klubu neprůstřelných a podporujte naši práci.