Hnutí Allatra předpovídá zkázu lidstva a šíří pseudovědecké teorie o nanoplastech či zemském jádru. Přesto jeho zástupci v posledních dvou letech vystupovali v Evropském parlamentu, americkém Kongresu i na půdě OSN. Spolupracuje s nimi také europoslanec za ANO.

Na začátku tohoto roku se v Evropském parlamentu konala konference věnovaná nebezpečí spojenému s nanoplasty. Spolupořadatelem bylo náboženské hnutí Allatra, které šíří klimatické dezinformace o katastrofických přírodních jevech a předpovídá zkázu lidstva do roku 2036.

Novináři z OpenDemocracy nedávno publikovali zprávu o tom, kam všude se dostali zástupci tohoto náboženského hnutí šířící klimatické dezinformace.

Jedna z publikací, kterou Allatra zveřejnila na svém webu – a následně odstranila –, tvrdí, že nanoplasty ve světových oceánech brání ochlazování zemského jádra, což způsobuje aktivitu, která roztrhne Mariánský příkop v Tichém oceánu. To má vést k obrovské explozi, jež zničí zemskou atmosféru, oceány a magnetické pole.

Ačkoli vědci tuto teorii, stejně jako další dezinformace šířené Allatrou, označili za pseudovědu, v posledních letech se jejím členům podařilo získat přístup k vlivným politikům a veřejně činným osobám v Evropě i USA. Od roku 2024 zástupci tohoto hnutí vystupovali například v americkém Kapitolu, Evropském parlamentu, americkém Kongresu, na zasedání OSN i ve Vatikánu, kde šířili své „vědecké poznatky“.

Allatra pořádala v únoru letošního roku konferenci společně s českým europoslancem z pravicové frakce Patrioti pro Evropu Ondřejem Knotkem z ANO. Součástí akce byly panelové diskuze, kde vystupovali skuteční vědci i členové think-tanku Allatra Global Research Centre.

Podle serveru OpenDemocracy Allatra často používá skutečné vědce k tomu, aby svým aktivitám dodala legitimitu. Když však novináři mluvili s vědci, kteří ve videodokumentu tohoto hnutí vystupovali, shodovali se, že jejich tvrzení byla v dokumentu zkreslená. „Allatra selektivně zdůraznila studie zabývající se riziky, ale už opomněli výzkum, který vzbuzuje pochybnosti o těchto rizicích,“ řekl novinářům mořský biolog Sedat Gündoğdu s tím, že požádal o odstranění jeho rozhovoru z dokumentu.

Mluvčí Evropského parlamentu sdělil novinářům, že konference nebyla oficiální akcí Evropského parlamentu a že poslanci během roku pořádají různé akce. Podle serveru iRozhlas o akci diskutovalo vedení Evropského parlamentu – konkrétně zda Knotek „nenarušil důstojnost a demokratické hodnoty“ instituce.

Nebylo to poprvé, kdy byli zástupci Allatry v kontaktu s českými politiky. Jak upozornil server Seznam Zprávy, Allatra několikrát navštívila akce v Poslanecké sněmovně.

Přečtěte si

Všelidský projekt záchrany planety. Hnutí AllatRa je aktivní v Česku, v Ukrajině proti němu zasáhly bezpečnostní služby

Trumpův přítel

Jedním z řečníků na akci v Evropském parlamentu byl americký evangelický pastor Mark Burns, který se označuje za duchovního poradce prezidenta Donalda Trumpa. Burns se s představiteli Allatry setkal i v další politické instituci. Letos v lednu a únoru také uspořádali dvě konference v americkém Kapitolu. Jedné z nich se zúčastnili politici hnutí MAGA nebo také rumunský krajně pravicový poslanec George Simion.

Sám americký prezident dokonce natočil videopříspěvek pro konferenci, ve kterém ocenil Burnsovo úsilí.

„Chtěl bych jen poblahopřát a poděkovat pastoru Marku Burnsovi – je to můj dlouholetý přítel, který je se mnou od samého začátku, a my si ho velmi vážíme – za skvělou práci, kterou odvedl,“ řekl Trump ve videoklipu. „Tolik lidí v něj tak pevně věří, takže Bůh vám žehnej, pastore Burnsi, a pokračujte dál.“

Druhé konference se zúčastnili proukrajinští aktivisté a ukrajinští zákonodárci. Nesla název „Svoboda má jméno a jmenuje se Ukrajina“. Podpora ukrajinské svobody ze strany hnutí Allatra přišla poté, co ukrajinští představitelé obvinili její členy z ospravedlňování ruské války a prosazování snahy Kremlu o „unii slovanských národů“.

Zástupce pastora Burnse novinářům OpenDemocracy odpověděl, že v době své účasti na konferencích nevěděl o tom, že Allatra byla v tu dobu vyšetřovaná v Ukrajině.

Přečtěte si

Tvořivá společnost na mapě světa. Nepravdy o klimatu, lobbista v americkém Kongresu a návštěva u papeže

Přístup na klimatické konference

Allatra se dostala také k bývalému papeži Františkovi. Vatikánská nadace ji v roce 2024 pozvala na akci o umělé inteligenci, během níž předsedkyně Allatry Maryna Ovcynova předala Františkovi svůj report o klimatických změnách. Stejná nadace pak pozvala členy Allatry na akci i za úřadování nového papeže, Lva XIV.

Kromě toho členové hnutí Allatra navštívili dva poslední summity OSN zaměřené na klimatickou krizi – COP29 v Ázerbájdžánu a COP30 v Brazílii. Dále byli i na klimatické konferenci v Bonnu v roce 2025 a konferenci OSN o biologické rozmanitosti a desertifikaci.

V loňském roce se také zúčastnili zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě a akcí pořádaných OSN ve Vídni.

Na klimatickou konferenci se zástupci Allatry dostali jako delegáti nevládní organizace Egypt the Dream Foundation for Development and Innovation, jak vyplývá z dokumentů zveřejněných OSN. Tato organizace má na konferencích status pozorovatele a předkládá návrhy na projekty OSN, jako je například program týkající se financování opatření v oblasti klimatu.

Novináři se této organizace zeptali, proč umožnila členům hnutí Allatra účast na zasedání OSN. „Věřil jsem, že jde o skutečné vědce a řečníky, a proto jsem jim vydal průkazy k účasti jako součásti naší delegace na konferencích COP29, COP30 a klimatické konferenci v Bonnu v roce 2025,“ sdělil předseda Mohamed Haggag s tím, že nadále jim už přístup na konference zajišťovat nebude.

„Pro nezaujatého pozorovatele se jeví jako bizarní, že organizace s kořeny v ezoterice a blížící se apokalypse by klepala na dveře Evropského parlamentu nebo klimatických summitů OSN,“ řekla novinářům z OpenDemocracy Petra Mlejnková, odbornice na bezpečnost a radikalizaci na Masarykově univerzitě v Brně.

„Z pohledu radikalizace a vlivu však tato strategie slouží zásadnímu cíli. Takové organizace zoufale touží po uznání ze strany mainstreamu, aby se ochránily před nálepkou nebezpečných či sektářských organizací,“ podotkla Mlejnková.

Autorka článku: Barbora Šturmová

The post Náboženské hnutí Allatra proniká do politických institucí appeared first on investigace.cz.

Osobní data uživatelů internetu jsou komoditou 21. století. Výzkumníci ze skupiny Q Continuum popsali, že 287 populárních rozšíření prohlížeče Chrome sbírá a prodává citlivé údaje. Investigace.cz zjistila, že i přes riziko zneužití evropské dozorové úřady toto porušování soukromí dosud neřešily.

Souboj mezi běžným smrtelníkem a marketingovými odděleními veškerých firem je nekonečný. Reklamě nelze uniknout na ulicích, v televizi, v rádiu, ale ani na internetu. Právě webové rozhraní je jedním z mála prostorů, kde lze proti reklamám alespoň částečně bojovat. I proto vzniká nespočet adblockerů neboli rozšíření pro webové prohlížeče, které mají reklamy blokovat. Většinou jsou i zdarma. 

Jenže základní poučka kyberbezpečnosti praví, že na internetu není zdarma nic, jen ne vždy víte, čím platíte. A jak ukazuje studie výzkumníků ze skupiny Q Continuum, adblocker může být větším problémem než samotná reklama. Netýká se to pouze blokátorů reklam – jde také například o AI asistenty nebo nástroje pro nahrávání obrazovky. Jakékoli rozšíření v prohlížeči totiž může získat přístup k hromadě citlivých osobních informací a bez vědomí uživatele je začít shromažďovat a později i prodávat dalším stranám.

Výzkumníci z Q Continuum, kteří si přáli zůstat v anonymitě, letos zveřejnili studii, v níž zkoumali 32 tisíc nejpopulárnějších rozšíření ve webovém obchodě prohlížeče Chrome od společnosti Google. A našli 287 takových, které označili za špionážní.

Ve své zprávě uvádějí, že tato rozšíření se často tváří jako neškodné doplňky, jako třeba právě blokátor reklamy nebo měnič tapety, ale na pozadí běží proces exfiltrace, tedy vytahování dat, které pak provozovatelé rozšíření prodávají dál. Podle výzkumu tyto doplňky v prohlížeči odesílaly provozovatelům historii prohlížení neboli weby, které uživatel navštívil. 

Přečtěte si

Špionážní systém Webloc sleduje 500 milionů lidí přes mobilní reklamy. Používá ho i Maďarsko

Data nad zlato

Osobní informace mají pro takzvané data brokery, tedy firmy, které se věnují získávání a prodávání dat uživatelů webu nebo aplikací, v současné době hodnotu snad i větší než zlato.

Ze získaných informací lze následně poskládat profil určité osoby zahrnující pohlaví, věk, místo pobytu, zaměstnání či podnikání, rodinný stav, zájmy a koníčky. „Takový profil, který lze z dat získat, pak může být využit k tomu, aby na uživatele mohly firmy zacílit svou reklamu,“ vysvětluje redakci investigace.cz Robert Šuman, vedoucí pražské výzkumné a vývojové pobočky společnosti Eset. 

Eset je slovenská kyberbezpečnostní firma, která se zaměřuje na ochranu počítačů před viry. Kromě toho se v rámci kyberbezpečnostní prevence věnuje i tématům ochrany soukromí a osobních údajů na internetu. 

Výčet informací, které lze o uživatelích internetu nashromáždit, ale nekončí jen těmi „banálními“ jako zájmy nebo koníčky. Není výjimkou, že se získávají informace i o zdravotním stavu, sexuální orientaci, genderové identitě nebo třeba náboženském vyznání. 

Ohroženo mohlo být 37 milionů lidí 

Chrome od společnosti Google je s obrovským náskokem nejpoužívanějším prohlížečem na světě, v dubnu 2026 mu připadal 68% podíl trhu. Druhé Safari mělo 17 % a třetí byl prohlížeč Edge od Microsoftu s pěti a půl procenty.

Podle propočtů skupiny Q Continuum tak mohl únik dat zasáhnout víc než 37 milionů uživatelů.

Redakce oslovila české zastoupení společnosti Google s dotazem, jak se s informacemi od výzkumníků vypořádalo. „Všechna rozšíření pro prohlížeč Chrome zmíněná ve zprávě jsme důkladně prověřili. U 124 z nich jsme již zasáhli – buď jsme je zcela odstranili, nebo jsme vývojáře upozornili na nutnost zjednat nápravu. U zbývajících 163 rozšíření kontrola ukázala, že žádná pravidla neporušují,“ sdělila redakci manažerka komunikace společnosti Google pro Česko Alžběta Houzarová. 

Špioni pro eBay

Výzkumníci z Q Continuum provedli analýzu toho, kolika uživatelům mohly osobní údaje uniknout a na jaké servery zmíněná rozšíření odesílala data. Jako hlavního aktéra, který těží z takto získaných dat, identifikovali firmu Similarweb. 

Ta se profiluje jako platforma pro analyzování webových stránek, zaměřené třeba na návštěvnost, ale i chování uživatelů. Před dvěma lety si otevřela svou tehdy třetí pobočku v Praze.

Přečtěte si

Špionážní technika z Krnova pro řeckou Intellexu

Společnost Similarweb podle výzkumníků postavila svůj obchodní model na sběru dat prostřednictvím nevinně působících rozšíření a následném prodeji těchto dat svým předplatitelům, mimo jiné velkým společnostem jako eBay, Amazon nebo Booking.com.

Jedná se nejen o mateřskou firmu, ale i v minulosti kritizovanou společnost Big Star Labs, která je podle Q Continuum „prodlouženou rukou“ firmy Similarweb. Již v roce 2018 jiní výzkumníci popsali stejný problém – rozšíření v prohlížeči využívala Big Star Labs jako otevřené dveře k osobním údajům uživatelů. Velký počet uživatelů zasáhly i úniky dat směrem k dalším platformám zaměřeným na jejich prodej, například Butterfly Effect, Curly Doggo nebo Offidocs.

Similarweb na sadu otázek, jak nakládají s daty získávanými z těchto rozšíření, do uzávěrky článku nereagoval.

Sledovali jste porno? Víme o tom

Řekněme, že si vyhledáte obsah pro dospělé. Pokud máte zapnuté některé z problematických rozšíření, to může o vašich preferencích nebo času, který na webech trávíte, na pozadí sbírat data (nutno dodat, že rozšíření mohou fungovat i v anonymním okně).

Právě takový způsob „špehování“ ze strany problematických rozšíření popsala investigaci.cz skupina Q Continuum.

Profitovat se z těchto dat dá dvojím způsobem. Marketingové firmy se naučily prodávat vysoce personalizovanou reklamu. Hledali jste na Googlu, kde je nejbližší Lidl? O několik minut později se na nesouvisejícím webu, třeba tam, kde čtete zprávy, zjeví aktuální leták obchodu. To je ten méně škodlivý způsob využití vašich dat.

Pak je tady ale šedá zóna, která se může přelít až do porušení zákona. Můžete se stát snazším cílem pro podvodníky nebo například terčem personalizovaného phishingového útoku. Data, která lze volně zakoupit na webu, ale používají i výrobci spywaru, ať už k vývoji těchto nástrojů, nebo přímo k identifikování uživatelů a infikování jejich zařízení.

„Pokud se data sbírají delší dobu a mají detailnější charakter, lze následně provést takzvanou Big Data analýzu, na základě které může zadavatel získat velmi osobní a důvěrné informace. Kromě marketingových účelů mohou být data následně zneužita i k vydírání, zvlášť u politicky a ekonomicky významných subjektů,“ sděluje redakci expert firmy Eset Robert Šuman.

Co s daty dělá Čína, nikdo neví

U některých rozšíření identifikovaných jako špionážní ovšem výzkumníci nedokázali určit, jakým způsobem byla sebraná data nakonec využita. To se týkalo hlavně rozšíření od čínských společností jako Alibaba (majitel Aliexpressu) nebo ByteDance (majitel TikToku). 

V případě Alibaby se jednalo například o vyhledávač podle obrázků, zatímco ByteDance provozoval třeba záznam obrazovky nebo AI asistenta. 

Více o tématu čínských firem si přečtete zde: 

Přečtěte si

Čína, kam až dohlédneme. Jak české státní instituce používají rizikové čínské technologie

Skupina Q Continuum sice zjistila, že posbíraná data putují na servery v Číně, ale za oponu komunistického státu už nedohlédla. V odpovědi na dotazy redakce skupina naznačila, že čínské firmy mohou uživatele sledovat pro svou vlastní potřebu. 

Rozdíl mezi čínskými a „západními“ rozšířeními je i ve způsobu sběru a využití dat. Čínská špionážní rozšíření se podle výzkumníků zaměřují na jednotlivce, zatímco rozšíření související s analytickými společnostmi jako Similarweb shromažďují údaje o prohlížení ve velkém měřítku, aby data vyčistila a následně prodala komukoli, kdo si zakoupí předplatné.

Důvodem, proč se výzkumníci a autoři zprávy rozhodli zůstat v anonymitě, jsou právě čínští hráči. „V případě Similarwebu jsme zvažovali odhalení své identity, ale zapojení čínských aktérů naznačovalo možnou činnost sponzorovanou státem, což nás vedlo k větší opatrnosti,“ vysvětlila skupina redakci investigace.cz.

Více světla se pokusil do čínské problematiky vnést Robert Šuman z Esetu. „Problémem u aplikací se sídlem v Číně je skutečnost, že tyto společnosti pracují s daty uživatelů na základě tamní legislativy. I proto nevíme, jak s nimi tyto společnosti dále nakládají. Data uživatelů nemusejí být zpracovávána v souladu s evropskými principy a standardy zpracování dat,“ míní expert.

Přečtěte si

Když vám zavolá klon: Anatomie miliardového byznysu s AI podvody

Kdo to kontroluje? Nikdo

V rámci Evropské unie existuje hned několik orgánů, které by se měly věnovat ochraně osobních údajů uživatelů internetu, v realitě však tuto funkci z různých důvodů neplní. 

Českým regulatorním orgánem pro dodržování celoevropského nařízení GDPR (General Data Protection Regulation) je Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Ten ale nemá kompetence vyšetřovat případy, kdy se pochybení dopustily nadnárodní firmy, jako je třeba Google – protože má podobně jako další velké technologické firmy své evropské sídlo v Irsku. 

„ÚOOÚ neeviduje podnět ani stížnost související se sběrem a prodejem osobních údajů uživatelů prostřednictvím rozšíření webového prohlížeče Chrome. Zároveň však platí procedura one stop shop (jednoho správního místa), takže k řešení takové stížnosti (či podnětu) by byl příslušný irský dozorový úřad,“ odepsal investigaci.cz Roman Štípský, ředitel kanceláře předsedy ÚOOÚ. 

Přečtěte si

Když vám zavolá klon: Anatomie miliardového byznysu s AI podvody

Irský dozorový úřad neboli Data Protection Commission (DPC) se ale s podobným případem ještě nesetkal. V odpovědi investigaci.cz tvrdí, že jelikož na tento problém nedostali stížnost, nemají prostředky se mu věnovat.

„Touto otázkou jsme se dosud příliš podrobně nezabývali. Pokud jde o stanovení priorit v oblastech, kterým se v daném okamžiku věnujeme, vzhledem k tomu, že stejně jako u všech dozorových orgánů nejsou ani naše zdroje neomezené, se často řídíme podněty, které nám předkládají stěžovatelé. Naše týmy prohledaly celou naši databázi stížností a v této věci jsme od jednotlivců žádné stížnosti neobdrželi,“ odpovídá na otázku redakce zástupce komisaře DPC Graham Doyle. 

„Pokud se nakonec touto záležitostí budeme zabývat, samozřejmě se s vámi znovu spojíme.“

Dozorovým orgánem Evropské unie je Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (European Data Protection Board, EDPB). Pravomoc tohoto centrálního úřadu je však dost limitovaná. Z odpovědi sekretariátu úřadu investigaci.cz vyplývá, že mohou vydávat obecné pokyny, poskytovat poradenství Evropské komisi a přijímat rozhodnutí a stanoviska o „soudržnosti“, pokud se vede přeshraniční spor. 

„Upozorňujeme, že pravomoc vydávat obecné pokyny nelze chápat jako mechanismus, kterým by EDPB vykonával dohled nad tím, jak orgány pro ochranu údajů řeší jednotlivé případy,” píše úřad v odpovědi redakci.

Evropský úřad dodává, že pokud občan EU není s reakcí orgánu pro ochranu údajů spokojen, může zahájit i soudní řízení u Soudního dvora EU. 

„Mějte však na paměti, že orgány pro ochranu údajů denně přijímají velké množství žádostí, a proto nejsou vždy schopny na vaši žádost odpovědět v krátké době,“ uzavírá EDPB.

Autor textu: Dávid Pásztor

The post Trojský adblocker: Rozšíření v Chromu se tváří prospěšně, ale mohou vás špehovat. Nikdo to neřeší appeared first on investigace.cz.

Ruská tajná služba FSB zadržela Ilju Trabera, petrohradského mafiánského bosse považovaného za člověka blízkého Vladimiru Putinovi. Případ souvisí s nájemnou vraždou podnikatele a komunálního politika ve městě Vyborg. U dalšího šéfa petrohradské „bratvy“ Gennadije Petrova mezitím probíhají domovní prohlídky.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Ráno 17. června zadrželi příslušníci ústředního aparátu FSB v Petrohradě vlivného představitele petrohradského podsvětí, podnikatele Ilju Trabera, známého v některých kruzích pod přezdívkou Antikvar (obchodník se starožitnostmi). Informuje o tom médium IStories. Důvodem zatčení má být vražda podnikatele a člena městského zastupitelstva Alexandra Petrova ve Vyborgském okrese v roce 2020.

Jak uvádějí IStories, Ilja Traber, „avtoritet“ neboli vysoce postavený a respektovaný člen organizovaného zločinu, je bývalým důstojníkem ponorkového námořnictva, který v devadesátých letech přešel na dráhu podnikatele. Po odchodu do výslužby se v Petrohradě věnoval obchodu se starožitnostmi, čímž si vysloužil svou přezdívku.

Traber zná Vladimira Putina již od devadesátých let z jeho působení na magistrátu v Petrohradě. Podle informací deníku Novaja gazeta v té době pomáhal Putin, tehdy viceprimátor Petrohradu, Traberovi při privatizaci petrohradského námořního přístavu, o který se vedl zuřivý boj mezi několika zločineckými klany.

Právě v devadesátých letech se Petrohrad utápěl ve světě organizovaného zločinu. O vliv ve městě soupeřilo několik zločineckých organizací. Dvě nejznámější, které spolu bojovaly o moc, právo na výpalné a ovládnutí přístavu a obchodu s naftou, se jmenovaly Tambovská banda a Malyševská banda.

V průběhu přerozdělování majetku v devadesátých letech získal Traber kontrolu nad přístavní infrastrukturou Petrohradu, včetně námořních terminálů, logistických struktur, pozemkových aktiv u Baltského moře a projektů v ropném a plynárenském sektoru.

Jedná se o Petrohradskou palivovou společnost (PTK), petrohradský námořní přístav i službu pro tankování letadel na letišti „Pulkovo“. Traber se zabýval rozšiřováním přístavů v Primorsku a Ust-Lugu a podílel se na vytvoření Severní námořní cesty. Mezi jeho podřízené patřil i současný šéf Gazpromu, Alexej Miller. Traber byl také považován za „stínového pána“ Vyborgu.

Gennadij Petrov: pán petrohradského podsvětí devadesátých let

V devadesátých letech si Gennadij Petrov budoval pozici jednoho z nejmocnějších zločineckých bossů v Rusku. Dařilo se mu to díky přátelským vztahům s politiky. V roce 1996 se Petrov dostal do sporu se šéfem Tambovské bandy přezdívaným Kumarin. Proto byl nucen uprchnout do Španělska. Do Ruska se však často vracel, aby udržoval a prohluboval vztahy s novými ruskými elitami.

Španělsko vydalo na Gennadije Petrova i Ilju Trabera mezinárodní zatykač v souvislosti s případem Malyševské organizované zločinecké skupiny. Oba byli zadrženi v rámci rozsáhlé operace „Trojka“ v Evropě, ale nakonec byli propuštěni a vrátili se do Ruska.

Rusko na mezinárodní zatykač, který na Petrova vydala španělská policie, nikdy nezareagovalo. Nedostatek této právní spolupráce by mohlo vysvětlovat svědectví jednoho z Petrovových španělských obchodních partnerů, který vyšetřovatelům řekl, že se Petrov chlubil přátelstvím s ruským prezidentem. „Putin o existenci těchto pánů věděl…“ odpověděl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov na přímou otázku listu Vědomosti, zda se Putin s Petrovem a dalšími petrohradskými mafiány znal.

Lidé z rodiny Gennadije Petrova podnikali dohromady s českým podnikatelem a majitelem firmy specializující se na vzduchotechniku REMAK, Janem Měrkou.

Více o společnosti REMAK a jejím podnikání najdete v našem článku zde.

Autorka textu: Pavla Holcová

Přečtěte si

Hodný, zlý a… byznys

The post Ruská FSB začala zatýkat petrohradské mafiány z blízkosti Putina appeared first on investigace.cz.

Letáky s QR kódy, falešný blog ženy jménem Sophie, stovky prázdných facebookových stránek, smyšlená novinářka i reklamní bannery vypuštěné v čase volebního moratoria. Tak vypadala očerňovací kampaň proti kandidátům krajně levicové LFI ve francouzských komunálních volbách. Francouzská vládní agentura VIGINUM ji interně označuje jako operaci Rokh Solis a její stopy podle agentury vedou k neprůhledné izraelské firmě BlackCore.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Březnové komunální volby ve Francii se staly terčem zahraničního digitálního vměšování. Jeho cílem byla krajně levicová strana LFI (La France insoumise, tedy Nepoddajná Francie) a její kandidáti Sébastien Delogu v Marseille, François Piquemal v Toulouse a David Guiraud v Roubaix. Tvrdí to zpráva francouzské agentury VIGINUM, která má na starost monitoring zahraničního digitálního vměšování do voleb. Zpráva také uvádí, že za kampaní zřejmě stojí izraelská firma BlackCore. Celou akci interně označuje názvem Rokh Solis.

V úterý 10. března svolal kandidát na starostu Marseille Sébastien Delogu tiskovou konferenci, kde oznámil, že se stal obětí očerňující kampaně. Ve městě se začaly objevovat letáky s QR kódy, které odkazovaly na blog, kde byl Delogu nepřímo obviněn ze sexuálního násilí. Jednalo se o stránku s názvem „Sophiin blog“, která již není dostupná, ale lze ji stále dohledat v internetovém archivu. Vznikla i facebooková stránka „Le blog de Sophie“, na níž bylo zveřejňeno video, na kterém žena stojící zády ke kameře s pozměněným hlasem vypovídá o údajném znásilnění Deloguem.

Odkazy na blog a facebookovou stránku údajné Sophie začaly na sociálních sítích šířit účty s uměle vygenerovanými profilovými obrázky a dalšími znaky falešných účtů. Jména účtů odpovídala běžně znějícím francouzským jménům – například Claire Martin, Luc Dupont, Lea Leclerc – nebo se vydávaly za profily mladých žen a mužů z USA či Velké Británie. Samotný odkaz na „Sophiin blog“ na Facebooku pomohla šířit síť pěti set stránek a profilů, z nichž mnohé se vydávaly za zaměřené na krásu a kosmetiku a jež často neměly žádné sledující. Odkaz šířily i falešné účty na sítích X, Instagram a TikTok.

To ale není všechno. Jak ukázali francouzští novináři z Le Monde, Sébastiena Delogua přímo oslovovala a s těmito obviněními konfrontovala fiktivní novinářka Clémence Laurent. Místní novináři pak dostávali e-maily s otázkou, zda už prošetřili jeho chování. V kampani se tak prolínaly prvky online i offline útoku.

Agentura VIGINUM zdokumentovala i řadu dalších incidentů, které ukazují, že „Sophiin blog“ byl součástí rozsáhlé kampaně proti zmíněným kandidátům. Samotný Sébastien Delogu čelil kromě lživých obvinění ze znásilnění i nařčení, že šířil své nahé fotografie pod záminkou prodeje kalendáře na podporu Gazy. Na toulouského kandidáta Françoise Piquemala se snesla nařčení z pedofilie, násilí a podpory teroristických činů Hamásu. David Guiraud, kandidát z Roubaix, byl napadán primárně za své propalestinské postoje.

Kampaň však byla zřejmě rozsáhlejší, než jak ji popsala agentura VIGINUM. Jak zjistili novináři z France 3 Occitanie, kromě sítě webů a falešných účtů na sociálních sítích strůjci kampaně minimálně v jednom případě využili i online bannerovou reklamu na webu a mobilních aplikacích. Její obětí se stal kandidát strany LFI François Piquemal. Neznámí útočníci proti němu v mobilních aplikacích Vinted, Candy Crush, na lokálním webu La Dépêche du Midi a na stránce s online sázkami spustili reklamní bannery, které vytvářely dojem, že podporuje islamizaci Francie a hlásí se k levicovým teroristickým organizacím. Reklamu někdo vypustil v čase volebního moratoria.

Neexistují zatím přímé důkazy o tom, kdo celou operaci provedl ani kdo si ji objednal, informace agentury VIGINUM ale v případě útoků z webových stránek a falešných účtů na sociálních sítích ukazují jednoznačně na izraelskou firmu BlackCore, a to na základě celé řady technických parametrů.

O firmě BlackCore lze zjistit pouze velmi málo – stránky společnosti již nejsou v provozu, v internetovém archivu ale existují záznamy ještě z letošního dubna. Na nich se BlackCore sama charakterizuje jako „společnost zabývající se ovlivňováním veřejného mínění, kybernetikou a technologiemi, která byla založena s ohledem na moderní éru informační války a digitální konkurence“. A dodává, že „poskytuje vládám a politickým kampaním špičkové strategie, moderní nástroje a spolehlivé zabezpečení, což jim pomáhá utvářet narativy, chránit digitální prostor a získat rozhodující výhodu“.

Novináři z agentury Reuters nedokázali zjistit, kdo za firmou BlackCore stojí, ani ověřit, kde sídlí. Podle izraelského obchodního rejstříku totiž vůbec neexistuje. Izraelské ministerstvo zahraničí agentuře Reuters řeklo, že o existenci BlackCore neví vůbec nic.

Agentuře VIGINUM se však díky digitálním stopám v metadatech materiálů a stránkách z očerňující kampaně podařilo technickou infrastrukturu BlackCore propojit s mnohem širším ekosystémem skutečných izraelských kybernetických a technologických firem. Je mezi nimi společnost Galacticos AI, jejíž software BlackCore využíval. Digitální stopy přivedly experty také k síti konkrétních osob spojených s tímto ekosystémem. Patří mezi ně izraelský podnikatel Guy Geyor, telavivský právník Doron Afik nebo Yigal Unna, bývalý šéf izraelského Národního kybernetického ředitelství (Israel National Cyber Directorate, INCD), který je odpovědný za obranu izraelského kybernetického prostoru.

Všichni zmínění na otázky novinářů z deníků Haaretz a Libération popřeli, že by měli s kampaní něco společného. Jenže bezprostředně poté, co jim reportéři tyto otázky položili, byla infrastruktura kampaně stažena z internetu.

Zpráva VIGINUM dodává, že neprůhlednost tohoto byznysového prostředí jim zatím neumožňuje přesně určit, jakou konkrétní roli v operaci hráli jednotliví aktéři, a především se jim zatím nepodařilo identifikovat toho, kdo této stínové struktuře kampaň proti krajně levicovým politikům v Evropě zadal a zaplatil. Nicméně zpráva také konstatuje, že celkový dosah kampaně byl spíše nízký.

Ze samotných účtů na sociálních sítích a způsobu jejich propojení se zdá, že to něšlo o první vlivovou operaci firmy BlackCore. „Tento modus operandi se neomezoval pouze na komunální volby ve Francii,“ řekl na tiskové konferenci při zveřejnění zprávy šéf agentury VIGINUM, Marc-Antoine Brillant. „Zdá se, že byl použit také při provádění zahraničních operací digitálního zasahování do voleb v jiných zemích nebo regionech, jako je Angola nebo Togo, či během voleb ve Skotsku a komunálních voleb v New Yorku v roce 2025,“ dodal.

Francouzský premiér Sébastien Lecornu uvedl, že francouzská vláda požádala Izrael o vysvětlení ohledně jednání společnosti BlackCore, ale také o pomoc při zjišťování, kdo mohl za touto pomlouvačnou kampaní stát.

Autor textu: Josef Šlerka

The post Operace Rokh Solis aneb jak izraelská firma zasahovala do francouzských voleb appeared first on investigace.cz.

Andrej Babiš v předvolební kampani zpochybňoval kvalitu ukrajinského obilí. Novináři z rumunského RISE Project nyní odhalili, že ve stejné době skupina Agrofert, kterou Babiš ovládal, nakupovala zemědělské produkty z Ukrajiny, a to včetně obilovin a olejnin. Někteří dodavatelé jsou v Ukrajině momentálně stíháni za hospodářskou kriminalitu a napojení na organizovaný zločin.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

„Tohle je Silver, nemá rád ukrajinské obilí, protože říká, že je kontaminované,“ představoval v březnu 2024 Andrej Babiš na TikToku veřejnosti kohouta Silvera. O ukrajinském obilí se takto Babiš vyjadřoval opakovaně. Kohout Silver podle něj žere pouze české obilí.

Ve stejné době však ukrajinské obilí nakupovaly dceřiné firmy Agrofertu, jehož majitelem byl v té době podle evidence skutečných majitelů právě Andrej Babiš. Agrofert také po začátku války získal podíl ve firmě, v jejíž vlastnické struktuře figurovali bývalí ministři Orbánovy vlády, která z Ukrajiny dovážela kukuřici.

Novináři z rumunského investigativního média RISE Project analyzovali data o dovozu a vývozu obilovin a dalších zemědělských produktů mezi lety 2022 a 2025. Z nich vyplývá, že společnosti patřící do Babišovy skupiny Agrofert nakoupily obiloviny a olejniny pocházející z Ukrajiny, a to jak přímo, tak nepřímo přes zprostředkovatele.

Některé ukrajinské firmy z tohoto dodavatelského řetězce jsou nyní v Ukrajině vyšetřovány pro hospodářskou kriminalitu. Dalšími dodavateli jsou firmy napojené na organizovaný zločin nebo na oligarchu z blízkosti bývalého prezidenta Petra Porošenka.

Pro Agrofert šlo o velmi výhodné nákupy – v některých případech byly ceny zemědělských produktů výrazně nižší, než je na trhu běžné. Právě kvůli nízkým cenám ukrajinského obilí, které tlačily výkupní ceny dolů, mimo jiné v roce 2024 protestovali čeští zemědělci. A právě na ty mířil Andrej Babiš se svým videem o kontaminovaném ukrajinském obilí.

Přečtěte si

Pacienti brněnské nemocnice prodali svou identitu. Stali se z nich ukrajinští obilní magnáti

Agrofert sice podle dat o dovozu a vývozu dovážel z Ukrajiny ještě před válkou, šlo ale o jiné komodity – dusíkatá hnojiva a titanovou rudu. Po vypuknutí války se však objednávky radikálně změnily, skupina se přesunula k nákupu obilovin a olejnin, především kukuřice a řepky, a mezi lety 2022 a 2025 dovezla zboží v hodnotě více než čtvrt miliardy korun.

Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský odmítá, že by Agrofert z válečného konfliktu profitoval, jak sdělil novinářům z RISE Project. K tomu, co Andrej Babiš prohlašuje veřejně, se prý nemůže vyjádřit. „Agrofert byl v souladu s českým zákonem o střetu zájmů převeden do svěřenských fondů. Pan Babiš již není akcionářem ani skutečným vlastníkem a není žádným způsobem zapojen do řízení skupiny. O nákupu komodit rozhoduje vedení Agrofertu na obchodním základě, nezávisle na veřejných vyjádřeních jakékoli osoby,“ odpověděl novinářům. Andrej Babiš na dotazy nereagoval.

Byznys s lidmi od Orbána

Novináři z RISE Project identifikovali několik firem z vlastnické struktury Agrofertu, které během války vyvezly z Ukrajiny do Rumunska a Maďarska obiloviny a další zemědělské suroviny.

Od roku 2023 má Agrofert 65% podíl v rumunské firmě s názvem East Grain. Obchodoval s ní už rok před akvizicí. Většinový podíl pak koupil od maďarské investiční společnosti v oblasti zemědělsko-potravinářského průmyslu Hodler Capital, která má v současné době menšinový podíl. Skupina mimo jiné kontroluje fondy, které řídili bývalí ministři Orbánovy vlády – bývalý ministr energetiky Csaba Lantos a bývalý ministr kultury a inovací János Csák. Do struktury skupiny Hodler byl zapojen také současný premiér Péter Magyar – do roku 2024, kdy změnil politickou stranu, byl generálním ředitelem společnosti Good Farming spadající pod skupinu Hodler.

Maďarská dceřiná společnost rumunské East Grain v období od dubna do října 2025 dovezla do své továrny v Maďarsku v rámci 73 transakcí v celkové hodnotě zhruba 92 milionů korun sójovou mouku a další vedlejší produkty z jejího mletí. Výrobcem je dceřiná společnost skupiny MHP – jeden z největších evropských producentů drůbeže a jeden z největších ukrajinských vývozců zemědělských produktů.

Konečným vlastníkem MHP je Jurij Kosjuk, ukrajinský oligarcha, který působil jako poradce bývalého ukrajinského prezidenta Porošenka.

Podnikatelské aktivity českého premiéra a představitelů vlády bývalého maďarského premiéra se střetávají i v další firmě. Jde o rumunskou firmu Protena, kterou vlastní společnosti East Grain a Poultry Investment, kde má podíl i skupina Hodler.

Vyšetřování v Ukrajině

Ukrajinské obiloviny nakupovala také další maďarská firma spadající pod Agrofert, NT kft. Ta obilí získávala mimo jiné od rumunské společnosti Agropec Dionis, která vyvážela z Ukrajiny v letech 2022 až 2025 zemědělské komodity v hodnotě přesahující 133 milionů dolarů. Jde tak o jednoho z největších ukrajinských vývozců obilí po roce 2022.

Agropec koupil slunečnicová semínka v hodnotě přes 17,6 milionů korun například od firmy Etalon Auto Trans, kterou ukrajinští prokurátoři momentálně vyšetřují kvůli podvodům při obchodování právě s obilovinami. V posledním dostupném rozhodnutí oděského okresního soudu je uvedeno, že tato společnost byla používána k přepravě obilovin, přičemž celníkům předkládala zfalšované údaje o původu zboží.

Z tohoto zdroje společnost Agropec mezi dubnem a květnem 2022 osmkrát po sobě nakoupila slunečnicová semínka za cenu 5 365 korun za tunu. Ve stejném období se tržní cena pohybovala mezi 12,5 až 14 tisíci korunami za tunu – což znamená, že Agropec platil přibližně o 62 % méně, než byla tržní hodnota.

Samotná nízká cena nemusí budit podezření, nicméně vlastnické struktury a informace o dalších ukrajinských firmách, jejichž zboží se nakonec dostalo k dceřinkám Agrofertu, by mohly. Další firmou, která Agropecu dodala obiloviny, je ukrajinská firma s nastrčenou ředitelkou, která novinářům z RISE Project potvrdila, že její jméno ve firmě je pouze zástěrka.

Obiloviny a olejniny Agropecu dodala rovněž firma, která fungovala jen několik měsíců, stihla ale prodat ukrajinské obilí v hodnotě 26,9 milionů dolarů. Tatáž firma se objevuje v obžalobě, která s obilím nijak nesouvisela – týkala se nelegální výroby cigaret.

Jednu z ukrajinských společností, které prodaly slunečnicová semínka firmě NT Kft, maďarské dceřiné společnosti Agrofertu, založil podnikatel Oleh Kijaško, kterého v červenci 2020 zadržela Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) spolu se zločineckou skupinou podezřelou ze spáchání několika násilných trestných činů, včetně vydírání, únosu, nelegálního držení vozidel a nelegální výroby zbraní.

Podle vyšetřovatelů byl Oleh Kijaško pravou rukou Vadima Kazarceva, vůdce zločineckého gangu z Charkova, který zemřel v roce 2020.

NT nakoupila od tohoto dodavatele v období od listopadu 2022 do ledna 2023 přibližně tisíc tun slunečnicových semínek v celkové hodnotě téměř devět milionů korun za průměrnou cenu 8,5 tisíce korun za tunu – přibližně 27 % pod běžnou tržní cenou. Ve stejném období byla běžná tržní cena slunečnicových semínek přibližně 11 200 korun za tunu, jak novinářům z RISE Project sdělili odborníci.

„Nemůžeme hovořit za jiné skupiny, ale konkrétně Agrofert z konfliktu na Ukrajině neprofitoval a neprofituje. Agrofert nebyl před začátkem konfliktu aktivní v obchodu s Ukrajinou ani s Ruskem a zemědělské komodity, které Ukrajina produkuje, nebyly ani před válkou v žádném významném množství směřovány na trhy, kde Agrofert působí,“ řekl novinářům z RISE Project mluvčí Agrofertu.

The post Agrofert kupoval ukrajinské obiloviny, zatímco Babiš tvrdil, že jsou kontaminované appeared first on investigace.cz.

První zápas na fotbalovém mistrovství světa hraje český tým v Guadalajaře, hlavním městě mexického státu Jalisco. Guadalajaru už více než deset let ovládá drogový kartel Cártel de Jalisco Nueva Generación (CJNG). Ten je v současné době jedním z nejbrutálnějších a nejmocnějších vůbec. A jen kousek od stadionu, kde český tým zahájí svou účast na mistrovství, se nacházejí jámy, kam tento kartel zakopával mrtvá těla lidí, které nechal „zmizet“.

K tomuto tématu jsme vydali podcast Odposlech:

„Tato ‚zmizení‘ jsou nástrojem moci a územní nadvlády. Jde o nástroj teroru, který kartel používá,“ vysvětluje pro investigace.cz mexický novinář Darwin Franco, zakladatel portálu pro zpravodajství z Guadalajary ZonaDocs. Od roku 2018 bylo v Guadalajaře a okolí nalezeno více než 1 900 těl, a to včetně hrobů podél dálnice, po které budou fanoušci putovat ke stadionu Akron.

Stejně jako ostatní mexické kartely, ani CJNG nevydělává jen na drogách. Peníze získává z vydírání, únosů, krádeží paliv, nelegální těžby železa, pašování migrantů a nejrůznějších podvodů. Americká DEA (Úřad pro potírání drog) označuje kartel za jednoho z nejvlivnějších mexických kriminálních aktérů a významného dodavatele nelegálního fentanylu do USA.

Z toho vyplývá, že zajištění bezpečnosti během mistrovství může být složitou otázkou. Není totiž jisté, zda v regionu, kde tato silná zločinecká síť působí, dokáže stát během mistrovství světa udržet pod kontrolou dopravu, fanoušky, hotely, noční život, prostituci nebo bezpečí v okolí stadionu.

Přítomnost kartelů na mistrovství světa

„Vstupenky na fotbal jsou tak drahé, že si je devadesát procent Mexičanů nemůže dovolit. Mluví se ale o tom, že lístky ve velkém nakupují členové kartelů. Jsem si proto dost jistá, že je uvidíme na tribunách. Budou se tam asi i snažit prodávat drogy,“ vysvětluje ekonomickou stránku mistrovství světa pro investigace.cz mexická investigativní novinářka Lilia Saúl.

Nejde ale jen o samotné fotbalové zápasy na stadionu. Jak vysvětluje Darwin Franco, novinář přímo z Guadalajary, přítomnost kartelu CJNG a jeho nadvláda nad městem se začaly projevovat ještě před začátkem samotného mistrovství, a to zvýšením výpalného. Tedy poplatku, který musí tamní podnikatelé kartelu odvádět za „ochranu“.

Tím ale zdroje příjmů kartelů zdaleka nekončí. „Všechny velké akce tohoto typu, jako je mistrovství světa, přitahují zvýšenou poptávku po sexuálních službách. A bude to znít možná krutě, ale počet osob, které momentálně v Guadalajaře tyto služby poskytují, rozhodně nebude stačit,“ vysvětluje Darwin Franco. „A velká část z těch nově přivezených bude oběťmi obchodu s lidmi CJNG,“ dodává.

Na jiné možné nebezpečí poukazuje Lilia Saúl, která žije v dalším dějišti mistrovství světa, a to v Ciudad de México. Pro ni je děsivá představa, že se vláda Mexika nebo USA rozhodne pozatýkat šéfy kartelů přímo na stadionech. „Doufám, že si uvědomují, jaké by to představovalo riziko. Ohrozili by tím bezpečnost všech zúčastněných. Opravdu se bojím, že se na stadionu něco stane a lidé začnou panikařit a na útěku se ušlapou.“

„Nevím, kdo by jim pomohl, v celém Ciudad de México totiž máme jen jedenáct městem registrovaných sanitek,“ vysvětluje své obavy Lilia Saúl. V přepočtu to je jedna sanitka na dva miliony lidí. „Město se s tím sice snaží něco udělat, ale zázraky neočekávám,“ dodává.

Guadalajara je na tom sice o něco lépe, místní radnice se chlubí 146 sanitkami, pořád je to ale jedna sanitka na deset tisíc obyvatel.

Ale zpátky do Guadalajary. Jak je možné, že jeden z nejmocnějších kartelů se zrodil v mexickém státě, který ani nepěstuje koku, nemá hranice s USA a nedá se o něm mluvit ani jako o důležitém podnikatelsko-politickém centru? Je to kvůli hned třem aspektům.

Hory jsou naše tvrz

Prvním klíčem k úspěchu CJNG je nedostupný horský terén s nejvyšší horou Nevado de Colima, vysokou 4 260 metrů. Nedostupnost terénu je pro „los jefes“ mexických kartelů naprosto klíčový bezpečnostní prvek. Odlehlé vesnice, kde si vůdci kartelů staví vily a bunkry, se dají jednoduše kontrolovat, korumpovat a jejich obyvatelé bývají na svých padrinos neboli kmotrech naprosto závislí. Horský terén a nevyzpytatelné počasí ve vysokých nadmořských výškách navíc značně komplikují postup policie nebo armády.

V těchto horách se někdy v průběhu roku 2009 zrodil CJNG. Založil ho Nemesio Oseguera Cervantes alias El Mencho.

Dnes se tento kartel pohybuje v horách i z jiného důvodu. „V této oblasti jsou přírodní zdroje, které jsou pro fungování zločinu extrémně důležité, zejména železo. CJNG ho nelegálně těží a vyváží do některých asijských zemí, kde na oplátku získává chemické prekurzory, z nichž vyrábí syntetické drogy. V tomto ohledu je CJNG extrémně inovativní. Přestali pěstovat mák a marihuanu a místo toho se zaměřili na výrobu metamfetaminů, pervitinu,“ vysvětluje pro investigace.cz Darwin Franco, investigativní novinář z Guadalajary.

A bylo to právě v horách, kde byl El Mencho letos v únoru dopaden a zavražděn. „Tady musíme dodat, že letos to byl už pátý pokus o dopadení El Mencha. Ty předcházející byly v letech 2013, 2015, 2018 a 2021. Ani jeden z těch předchozích pokusů nevyšel zejména proto, že federální policie a armáda své plány koordinovala s místními úřady. Takže předtím se mu vždy nějak podařilo utéct,“ vysvětluje El Menchovu kontrolu nad horským územím Darwin Franco.

Přečtěte si

Podcast Odposlech: Vzkaz mexickým kartelům – Nejste nedotknutelní

Přístav, kudy proudí prekurzory

Druhým strategickým aspektem je Puerto Vallarta, přístav na pobřeží Tichého oceánu. Jalisco se totiž stalo jedním z center produkce syntetických drog. Na výrobu mnoha syntetických drog typu metamfetamin nebo syntetický fentanyl jsou potřeba prekurzory jako efedrin nebo pseudoefedrin. Bez nich se fentanyl, který teď válcuje severoamerický drogový trh, nedá vyrobit.

Prekurzory se dovážejí ze zemí, jako je Čína nebo Indie, kde jejich výroba není zdaleka tak striktně kontrolovaná jako například v Evropě nebo Spojených státech. Mít pod kontrolou přístav, kam se tyto chemikálie potřebné k výrobě drog vozí, je tak obrovská kriminální výhoda.

Brutální násilí

Podle Darwina Franca není Jalisco na rozdíl od dalších mexických států spojováno s násilím. Ale přitom by mělo být. „Zhruba každé tři roky se setkáváme s takovou mírou násilí, jaká je typická pro státy, jako jsou Sinaloa, Michoacán, Tamaulipas, Veracruz… O těchto státech se otevřeně mluví, protože násilí je tam velmi viditelné, zatímco o Jaliscu se nemluví téměř vůbec. Ale když se podíváme na tvrdá data, Jalisco je vždy mezi prvními třemi místy s nejvyššími počty úmyslných vražd, vražd žen, zmizení osob nebo lokalizací hrobů a exhumací těl,“ vypočítává Darwin Franco.

„Násilí v Jaliscu je jako nějaký přízrak. Existuje, je skutečné, ale nikdo ho nevidí,“ dodává. „Skoro by si člověk mohl myslet, že mezi kriminálníky a úřady existují nějaké dohody. Jinak si nedokážu vysvětlit, proč ta míra násilí nevyvolává daleko větší rozruch…“

Pax narco

Je ale také možné, že k žádnému bezpečnostnímu ohrožení během mistrovství nedojde. Podle mnoha pozorovatelů je pravděpodobné, že kartel má po dobu jeho konání se státem jakousi dohodu o neútočení.

„Tady v Guadalajaře vládne Strana občanského hnutí. Je to poměrně nová politická strana, rozhodně nepatří mezi ty tradiční. A růst této strany jde ruku v ruce s růstem CJNG. Je to docela podezřelá náhoda. Strana občanského hnutí dokonce získala první politický vliv právě v té obci, kde začal mít význam kartel, tedy v Tlajomulco de Zúñiga. To znamená, že život této politické organizace a této zločinecké organizace se vyvíjel paralelně,“ vysvětluje Darwin Franco.

„Tak uvidíme, jestli k té dohodě pax narco, o které mluví i samotní zločinci, skutečně dojde. A jestli ji budou obě strany respektovat, aby se předešlo problémům. To by pak mistrovství světa mohlo být překvapivě bezpečné,“ uzavírá novinářka Lilia Saúl.

Autorka textu: Pavla Holcová

The post Čeští fanoušci se narkokartelu na mistrovství světa nevyhnou appeared first on investigace.cz.

Česko vyváží sledovací a špionážní technologie do zemí, jež porušují lidská práva, mimo jiné do Myanmaru, Nigérie či Vietnamu. Z nového reportu organizace Human Rights Watch vyplývá, že evropské země nadále schvalují export nástrojů, které jsou využitelné ke špehování opozice či novinářů a jsou zneužitelné vládami. 

Česko v letech 2022 a 2023 povolilo vývoz sledovacích a špionážních technologií do dvaceti zemí. Do Myanmaru, Nigérie, Ukrajiny a Mexika vydalo exportní licence v obou těchto letech. Další země, kam Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) povolilo vývoz, jsou například Irák, Pákistán, Mosambik, Indie nebo Somálsko.

Exportní data jsou podle ministerstva tajná a opakovaně je odmítlo redakci poskytnout, tudíž máme k dispozici pouze to, co získali výzkumníci z Human Rights Watch. Z dat sice lze vyčíst, kam produkty putovaly a o jaký typ technologií se jednalo, nicméně jednotlivé země nelze propojit s konkrétními technologiemi. Ani s jejich výrobci.

Kromě „forenzních a investigativních nástrojů“, tedy nástrojů umožňujících analýzu elektronických zařízení, pokud k nim má dotyčný fyzicky přístup, povolilo Česko vývoz systémů na odposlouchávání mobilní komunikace, na „monitorování internetu“ a sledování online komunikace nebo přímo software k nabourání se do elektronického zařízení na dálku a skrytě.

Přečtěte si

Spyware Pegasus napadl přes 1 200 uživatelů WhatsAppu včetně jednoho z Česka, ukazuje soudní dokument

Výzkumníci své závěry založili na datech z exportních licencí. Jedná se o povolení, které zbrojařské nebo právě špionážně-technologické firmy potřebují při vývozu svých produktů. V Česku tuto licenci vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Konkrétně u sledovacích a špionážních technologií, a tedy i spywaru, by se jednotlivé země měly navíc řídit novelou evropského zákona z roku 2021, který ukládá povinnost „zohlednit“, zda nemůže být konkrétní produkt v cílové zemi zneužit k porušování lidských práv. Zpráva Human Rights Watch zdůrazňuje, že jedním z problémů této regulace je právě požadavek na „zohlednění“ situace v oblasti lidských práv v zemi, do níž se má technologie vyvézt. To je podle výzkumníků nedostatečné a vývozu efektivně nezabraňuje.

Evropská komise navíc v roce 2024 zmírnila výklad zmiňovaného zákona, zvláště pak povinnost reportovat export a v otázkách transparentnosti. „Měli bychom být (jako veřejnost) schopni posoudit, jak nebezpečné tyto produkty jsou, a přesně vědět, kam směřují,“ vysvětluje pro investigaci.cz autor reportu Zach Campbell. „Ale kvůli tomu, jak Evropská komise vykládá právní předpisy, se tak neděje.“

„Přitom členské státy EU, včetně České republiky, vydávají licence na vývoz sledovacích technologií do zemí, které mají dlouhou historii využívání těchto nástrojů k porušování lidských práv. Členské státy a EU by měly tento vývoz omezit,“ uzavírá Campbell.

Mluvčí MPO Štěpánka Filipová na dotazy redakce ohledně nastavení parametrů kontroly možného zneužití těchto technologií uvedla, že „u každé žádosti o vývozní povolení MPO prověřuje konečné použití vyváženého zboží“ a doplňuje, že každá žádost musí obsahovat i  prohlášení konečného uživatele produktu.

Podle Filipové se při vyhodnocování žádostí řídí sankčními opatřeními a posuzují je „ve spolupráci s ostatními orgány státní správy, jako například s ministerstvem zahraničních věcí, které se k žádostem vyjadřuje ze zahraničněpolitického hlediska, které zahrnuje také případné riziko porušování lidských práv.“ Ministerstvo zahraniční se do vydání textu nevyjádřilo.

Přečtěte si

Řecká kauza špehování novinářů a opozice: Představitelé a spolupracovníci Intellexy odsouzeni na 8 let

Sledovací a špionážní technologie typu spyware by se měly prodávat pouze vládám, případně policiím či tajným službám, přičemž jejich použití je jasně vymezeno na závažnou kriminalitu nebo terorismus.

V Myanmaru nastolila od roku 2021 vládnoucí junta „digitální diktaturu“ a hojně využívá AI a špionážní technologie k perzekuci opozice. Nigérie se v roce 2023 podle výzkumníků stala největším zákazníkem výrobců sledovacích technologií v Africe. O tom, jak v Mexiku úřady sledovaly spywarem Pegasus například truchlící rodiče, kteří se snažili najít své děti poté, co je tamní policie předala kartelu, jsme psali v roce 2021. Pegasus byl v minulosti zneužit ke sledování novinářů i v Indii, kde se loni vláda pokusila zavést povinnou celostátní mobilní aplikaci ke sledování občanů.

Podobně jsou na tom další státy, kam MPO schválilo vývoz sledovacích a špionážních technologií – v Pákistánu a Iráku popsali výzkumníci zneužívání spywaru Predator, stejně tak spyware v minulosti zneužívaly vietnamské orgány v kampani na X (Twitter), cílené mimo jiné na evropské zákonodárce. V mosambických velkých městech rapidně narůstá počet sledovací techniky, přičemž lidskoprávní organizace upozorňují, že sledování může být zneužito proti opozici. Stejně tak měla somálská vláda pořídit nástroje k „hackování“ opozice – médiím to popsal v roce 2021 bývalý tajný agent.

„Evropská unie, v jejíchž členských státech sídlí mnoho společností, které tyto technologie vyvíjejí a vyvážejí do celého světa, je součástí tohoto problému,“ vysvětlují výzkumníci v reportu. „Zejména v případě obhájců lidských práv, novinářů a dalších osob, jejichž práce se zaměřuje na odhalování zneužívání, korupce a dalších trestných činů ve veřejném i soukromém sektoru, jsou sledovací technologie využívány k omezování jejich schopnosti pracovat svobodně a bezpečně a chránit své zdroje.“ Na území většiny evropských států operuje alespoň jedna firma prodávající sledovací technologie.

Většina zemí EU odmítla exportní data výzkumníkům poskytnout, případně je nezveřejnila online. Kromě rozmezí dvou let pro Česko zmapovali výzkumníci několik let vývozů z Bulharska, Dánska, Estonska, Finska nebo Polska.

Evropská komise bude zmiňovanou novelu zákona o exportu zboží dvojího užití (tedy civilního i vojenského) z roku 2021 vyhodnocovat letos v září.

Autorka text: Zuzana Šotová

The post Česko povolilo vývoz špionážních technologií i do zemí, které dlouhodobě porušují lidská práva appeared first on investigace.cz.

Alexey Moldavantsev podle Služby bezpečnosti Ukrajiny (SBU) vedl okupační policii v Nové Kachovce v Chersonské oblasti na jihu země, která unášela a mučila civilisty. Redakce investigace.cz zjistila, že muž obviněný z páchání válečných zločinů drží padesátiprocentní podíl v brněnské společnosti STEEL QUEEN. Firma podle jednatelky „nic nedělá“, její poslední dostupná závěrka ale ukazuje milionové pohledávky a závazky.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Do obydlí Tamily M. z vesnice Korsunka v Chersonské oblasti vnikli únosci 15. září 2022, zavázali jí oči a proti její vůli ji převezli do budovy nelegální policie dosazené Rusy v Nové Kachovce. Tam ji bili a mučili elektrošoky. O měsíc dříve unesli na to samé místo Olgu L. Mučili ji elektrickým proudem a bili tak brutálně, že jí vyrazili zuby. Podobný osud potkal i další ukrajinské civilisty.

Za únosy podle Služby bezpečnosti Ukrajiny (SBU) stojí vedení okupační policie v Nové Kachovce v čele s Alexeyem Moldavantsevem a dalšími pětadvaceti osobami. Jde nejen o Rusy, ale i o Ukrajince, které tato policie naverbovala.

Podle soudních dokumentů si oběti měli vybírat na základě jejich proukrajinských postojů nebo podezření ze spolupráce s ukrajinskou armádou. Cílem únosců bylo pod fyzickým i psychickým nátlakem získávání informací o ukrajinské armádě a zastrašování civilistů.

Násilí okupantů na civilistech mapovala organizace Human Rights Watch již v červnu 2022. „Mučení, nelidské zacházení, stejně jako neopodstatněné zadržování a protiprávní věznění civilistů patří mezi zjevné válečné zločiny, které jsme zdokumentovali, a ruské úřady musí takové zneužívání moci okamžitě ukončit a uvědomit si, že za ně mohou být a budou hnáni k odpovědnosti,“ uvádí Human Rights Watch. Komise OSN v roce 2024 zjistila, že Rusové na okupovaném území popravili desítky civilistů.

Právě Alexeye Moldavantseva Ukrajina viní z mučení celkem sedmi lidí, přičemž číslo může být ve skutečnosti ještě vyšší – ukrajinské soudní dokumenty zmiňují, že šlo o systematickou činnost zaměřenou na tamní obyvatelstvo.

Firma v Brně 

Jak zjistila redakce investigace.cz, zmíněný Alexey Moldavantsev je společníkem v brněnské firmě STEEL QUEEN.

Data z českého registru skutečných majitelů pro redakci investigace.cz stáhla a analyzovala organizace Anti-Corruption Data Collective, sdružující datové analytiky, novináře, akademiky a experty na veřejnou politiku.

Moldavantsev ve firmě drží padesátiprocentní podíl od roku 2004. Dalším společníkem je Alexander Lyushin, což je ruský politik za krajně pravicovou Liberálně-demokratickou stranu Ruska (LDPR), kterou tehdy vedl populistický nacionalista Vladimir Žirinovskij. Když firmu v roce 2004 kupovali, Lyushin již byl členem LDPR a pracoval jako konzultant a zástupce ředitele ve firmě nabízející správu firem.

Moldavantsev byl v té době policista v Moskvě, kde později také vedl jeden z moskevských okrsků a v médiích se proslavil tím, že bojoval proti korupci uvnitř policie. V rozhovorech mluví třeba o kradení aut, přičemž z databáze ukradených vozidel záznam zmizel, jakmile pojišťovny vyplatily patřičnou částku.

Jednatelkou brněnské firmy STEEL QUEEN je od roku 2007 žena původem z Ukrajiny. „Pracovala jsem tehdy v hotelu a tam mě oslovili dva Rusové, jestli bych jim nepomohla s tím, že bych odevzdávala daňová přiznání. Jeden z nich říkal, že mu umřela manželka. Ta firma nic nedělá. Chci se toho ale zbavit, moje žádost už dva roky leží u soudu,“ řekla jednatelka společnosti redakci investigace.cz. „Tehdy byly věci úplně jinak, byla to jiná doba,“ říká poté, co jí redaktorka sdělila, že jeden ze společníků je v Ukrajině obžalován z válečných zločinů.

Z veřejně dostupných zdrojů není možné zjistit, k čemu firma slouží. Do roku 2004 uváděla jako předmět podnikání výrobu betonových výrobků. Poté, co se Lyushin s Moldavantsevem stali společníky, změnila předmět podnikání na zastavárenskou, hostinskou a realitní činnost.

Že firma působí jako prázdná schránka, samo o sobě nic neznamená. Samotná neaktivita firmy není protiprávní. V Česku bylo podle Dun & Bradstreet společností, které nevykazovaly žádnou činnost, v březnu 2022 přes sto tisíc – zhruba pětina všech firem.

V AML (Anti-Money Laundering, opatření proti praní peněz) praxi se ovšem takzvané schránkové společnosti považují za rizikové tehdy, když nevykazují skutečnou ekonomickou aktivitu, nemají běžné provozní náklady, nezveřejňují úplné účetní dokumenty nebo existují hlavně jako nástroj k převádění peněz. Takto je popisuje i odůvodnění české AML vyhlášky.

Ve sbírce listin chybí u firmy STEEL QUEEN účetní závěrky za většinu let existence firmy. Za poslední dvě dekády je zveřejněna jen závěrka za rok 2001, kdy ještě firma neměla ruské majitele, a za rok 2022. Ukazuje téměř totožné krátkodobé pohledávky a závazky v řádu šesti milionů korun. Z dokumentu ale není zřejmé, komu firma dluží, kdo dluží jí ani proč.

„Pokud společnost dlouhodobě neodevzdává státu své účetní závěrky, a tedy nenechává stát nahlížet do svého fungování, je třeba hledat příčinu tohoto problému. Zároveň ale v jediné zveřejněné účetní závěrce vidíme, že společnost dlužila necelých šest milionů korun, a přitom sama někomu půjčila podobnou částku. Podobné kroky jsou pak typické pro společnosti, které jsou nebo byly součástí schémat praní špinavých peněz,“ řekl redakci Marek Chromý z Transparency International.

Redakce investigace.cz se Alexeye Moldavantseva pokusila kontaktovat, zprávy však zůstaly bez odezvy. Redakce se také pokusila získat informace u Krajského soudu v Brně, kde je společnost zapsaná, do vydání článku ale jejich tiskové oddělení neodpovědělo.

Přečtěte si

Česká spojka v ruské pračce

Česká republika dlouhodobě figuruje v kauzách praní peněz. Šlo například o kauzu Troika Laundromat, kdy jsme společně s novináři z OCCRP zdokumentovali podezřelé platby z Ruska, Ázerbájdžánu a dalších zemí, které souvisely s Českou republikou, ve výši přes šest miliard korun.

Redakce investigace.cz v rámci dalšího projektu, FinCEN Files, zjistila, že přes schránkové firmy Českem prokazatelně protekly miliardy korun. Uniklé dokumenty potvrdily fakt, že se Česko stalo jedním z evropských center, kde se perou peníze z Ruska – ať už ukradené zkorumpovanými úředníky z ruského státního rozpočtu, z vytunelovaných firem, nebo z úplatků pro celníky.

Také česká sekce Transparency International v srpnu 2022 publikovala analýzu, v níž poukázala na to, že se v letech 2014–2016 dostaly do Česka v přepočtu tři miliardy korun z Ruska. Jako nástroj na převádění peněz byly používány schránkové firmy. Analýza odhalila vazby finančních převodů na vlivné ruské oligarchy.

The post Válečný zločinec v Česku spoluvlastní firmu s ruským politikem appeared first on investigace.cz.

Čínské bezpečnostní kamery považují kyberodborníci za rizikové. Ani to však české instituce neodrazuje od toho, aby i letos tyto kamery nakupovaly. Najdeme je v armádních objektech i na fasádě pražského sídla kyberúřadu, který před nimi varuje. Investigace.cz zmapovala, jak čínské kamery hlídají Česko.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Kamery čínských státních firem dohlíží na celé Česko. Najdeme je na budově Generálního štábu Armády ČR, na stanicích kolem českých železnic, na letišti v Karlových Varech, na budovách České pošty, na krajských policiích, na budovách ministerstev obrany či vnitra, na Vrchním soudu nebo i v jednacích síních Okresního soudu v Teplicích.

Investigace.cz kamery čínských značek Dahua nebo Hikvision našla i v armádních skladech zbraní nebo na vojenských základnách, kromě toho ale i na budově pražského sídla Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, který sám před používáním těchto kamer varoval loni v srpnu.

Četné české instituce patřící do kritické infrastruktury podle zjištění investigace.cz však čínské kamery navzdory varování kyberúřadu nakoupily i v letošním roce. 

Čínská kamera snímá i ty, kteří před ní varují

Nevyhnete se jim už od prvního kontaktu s Českem. Kamera čínské značky Dahua je i v trolejbusu, který cestující vozí z letiště Václava Havla do Prahy. 

Stejný typ kamery redaktor našel na pobočce České pošty na pražském Žižkově, ve které rovněž sídlí pražská centrála Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. NÚKIB loni v srpnu právě před používáním čínských síťových kamer, a specificky značek Hikvision nebo Dahua, vydal varování.

„Jejich produkty jsou vysoce rizikové, zejména s ohledem na technickou, politickou, právní nebo etickou stránku,“ píše ve svém varování NÚKIB. Podle jejich analýzy měly výrobky čínských společností v letech 2016 až 2023 na českém státním trhu celkem třetinový podíl za víc než třináct miliard korun.

„Nasazení čínských síťových kamer představuje vysoké riziko, a to s ohledem na kombinaci jejich technických slabin s nestandardní čínskou legislativou, rolí Pekingu ve vlastnických strukturách společností, jejich spoluprací s bezpečnostními a stranickými složkami a dosavadními aktivitami Číny proti českým zájmům a jejich spojenců. Je pravděpodobné, že část kamer je čínskými orgány do jisté míry kompromitována,“ varuje kyberúřad.

Co tedy úřad říká na to, že na jejich vchody, auta nebo zaměstnance dohlíží kamery značky Dahua?

„NÚKIB si je plně vědom rizik spojených s technologiemi značky Dahua. Budova je nicméně majetkem České pošty. NÚKIB zde působí pouze jako nájemník bez jakéhokoli vlivu na výběr, instalaci či správu vnějšího kamerového systému. Bezpečnostní systémy vlastněné a provozované v prostorech využívaných NÚKIB neobsahují podobně rizikové prvky,“ sdělil na dotaz redakce mluvčí úřadu Jakub Neščivera.

Mluvčí rovněž dodal, že koupě vlastní budovy v Praze má NÚKIB dlouhodobě v plánu. „Působení bezpečnostní instituce v pronájmu přináší z povahy věci určitá omezení, která nejsou pro úřad našeho typu optimální. V současné době však Úřad nedisponuje jinou alternativou,“ říká Neščivera.

Česká pošta, která rovněž patří do kritické infrastruktury státu, se na dotazy redakce do uzávěrky článku nevyjádřila. 

Čínská technika ve skladu zbraní české armády

Čínské kamery značky Hikvision se nacházejí i na nejcitlivějších a nejchráněnějších místech českého státu. Redakce investigace.cz z veřejných zdrojů zjistila, že kamery značky Hikvision dohlíží na armádní sklady zbraní, automobily vojáků na základnách nebo rovnou na celé vojenské útvary.

Příkladem jsou vojenské útvary v Hradišti nebo v Olomouci. V březnu si armáda objednala opravu kamerového systému ve Vojenském újezdu v Hradišti. Ze zveřejněné smlouvy vyplývá, že kamery značky Hikvision (ve smlouvě je zveřejněn její typ DS 2CD7347G0-XS), které bylo potřeba opravit, jsou umístěné ve zbrojním skladu AČR a vojenské policie.

Podobný typ (Hikvision DS-2DF8A442IXG-AE) zase potřeboval opravu loni v červnu. Ve smlouvě je rovněž uvedena její lokalita: „Oprava kamery-detailní pohled do autoparku (stanice PHM).“ Objednatelem byl taktéž Vojenský újezd v Hradišti.

Loni v červnu zase ministerstvo obrany podepsalo rámcovou smlouvu na opravu kamer ve vojenském útvaru v Olomouci, kde sídlí 15. ženijní pluk. Cenová specifikace sice typ kamery neprozrazuje, ale v objednávce je i náhradní díl na „konzoli pro montáž SpeedDome kamer Hikvision na zeď“, což naznačuje, že na vojáky v Olomouci rovněž dohlíží kamera čínské státní firmy.

„Všechny kamery společnosti Hikvision, které jsou využívány ke střežení objektů a budov MO, byly pořízeny před doporučením NÚKIB. Obraz a záznam z těchto kamer je přenášen a využíván pouze na zabezpečené armádní sítí, která je oddělena od veřejné sítě internetu,“ odpověděla na dotazy redakce Zdeňka Sobarňa Košvancová z kanceláře náčelníka Generálního štábu.

„Ministerstvo obrany si plně uvědomuje možná bezpečnostní rizika této technologie a výše popsanými opatřeními eliminovalo jakékoli úniky dat z těchto kamerových systémů. Při obnovách nebo nových instalacích kamerových systémů se řídíme doporučením NÚKIB,“ dodává mluvčí.

Redakce se armády zeptala taky na Hikvision kamery, které našla na budově Generálního štábu. Podle mluvčí se jedná o zakázku z roku 2019, kdy vyhrála nabídka s nejnižší cenou. 

Zmíněné kamery jsou prý připojené jen do bezpečnostních technologií budovy, na internet přístup nemají. „Toto opatření eliminuje možnost úniku dat. V současné době je v procesu obměna technických prostředků fyzické bezpečnosti, kde se počítá s výměnou kamerového systému Hikvision,“ upřesnila mluvčí armády.

Kamera bez internetu není automaticky bezpečná

Podle etického hackera a odborníka na kybernetickou bezpečnost Martina Hallera nelze udělat jednoduchou rovnici mezi odpojením od internetu a bezpečností kamer. Podle něj je potřeba pravidelně ověřovat a vynucovat striktní opatření, tedy i odpojení od internetu.

Realita, se kterou se při řešení kybernetických incidentů setkává, podle něj totiž často neodpovídá původnímu zadání. „Systém může být na začátku nasazený správně, ale v průběhu let dochází ke změnám konfigurace, doplňování vzdálené správy, napojení na dohledové systémy, servisní přístupy nebo propojení s dalšími sítěmi. Výsledkem pak může být, že systém, který měl být izolovaný, ve skutečnosti izolovaný není,“ vysvětluje.

„Proto bych neřekl, že kamera bez přímého připojení k internetu automaticky nepředstavuje bezpečnostní riziko,“ dodává Haller. České státní instituce ale se ale právě tímto argumentem zaštiťují. 

Nákupy kamer i po varování

Používání čínských kamer na českých státních institucích není novinkou. Novináři z mnoha médií v minulosti opakovaně informovali o různých případech. V únoru redakce regionálního serveru Okraj zveřejnila zprávu, že letiště v Ostravě-Mošnově sledují čínské kamery značky Hikvision. V březnu loňského roku zase server Page not found vydal analýzu, kde všude čínské kamery lze najít.

Většina dosud zveřejněných případů se však týká období před varováním kyberúřadu. České státní instituce ale s nákupy nepřestaly ani po něm. Příkladem je třeba česká policie, která nakupuje kamery Hikvision či Dahua na krajská ředitelství i v současnosti.

Redakce kontaktovala některá krajská ředitelství, která si objednala čínské kamery v posledních měsících. Do uzávěrky článku odpověděli jenom z Olomouce.

„Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje používá uvedenou technologii mimo kritickou infrastrukturu, k tomu bez možnosti připojení do sítě internet, tedy únik citlivých dat v tomto případě nehrozí,“ odepsal redakci bez dalších detailů Libor Hejtman, mluvčí tamní policie.

Neméně závažným problémem může být i používání čínských kamer na objektech Správy železnic. Železniční síť totiž patří do kritické infrastruktury státu a vlaky využívá i armáda na přesun své techniky ať už napříč republikou, nebo i na dodávku zbraní do Ukrajiny.

Čínských kamer na budovách vlakových stanic je nespočet. Správa železnic navíc i v roce 2026 objednává od svých dodavatelů kamery Hikvision, které následně umísťuje na své budovy v blízkosti železniční tratě. Příkladem může být objednávka sedmi Hikvision kamer s osvětlením a stožárem na parkoviště v Pernerově ulici v Praze z letošního března.

Mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová přitom říká, že se organizace řídí varováním kyberúřadu. „Kamerové systémy Správy železnic jsou rozdělené podle míry rizika, máme také nastavená jasná pravidla pro jejich používání. V objektech a lokalitách s nejvyššími bezpečnostními nároky potenciálně rizikové technologie nenasazujeme ani neprovozujeme a na řadě míst probíhá jejich výměna za bezpečnější řešení,“ popsala na dotaz redakce.

„Naším cílem je, aby železniční infrastruktura jako součást kritické infrastruktury České republiky zůstala bezpečná a dobře chráněná.“ 

Peking „vidí“ i na český Vrchní soud

Nové kamery od čínské firmy Hikvision si po varování NÚKIB pořídili i na generálním ředitelství hasičského sboru nebo na městské policii v Praze.

„Kamery jsou provozovány jako uzavřený systém v rámci zabezpečené sítě bez možnosti přístupu do internetu, čímž je zamezeno úniku dat. Na základě těchto skutečností je v rámci našeho provozu toto bezpečnostní riziko eliminováno,“ odepsala mluvčí pražské městské policie Jiřina Ernestová.

Podobná reakce zní i od hasičského sboru. „Při výběru kamer jsme posuzovali zejména poměr mezi pořizovací cenou, technickými parametry a praktickým využitím v podmínkách HZS. Nákup produktů značky Hikvision jsme mimo jiné přímo konzultovali s ministerstvem vnitra,“ říká redakci mluvčí generálního ředitelství hasičského sboru Kristýna Posekaná.

A dodává podobný argument, jaký použili i mluvčí ostatních institucí, totiž že kamery nejsou zapojené do žádné vnitřní sítě a jsou odpojené od internetu. „Nepředstavují tedy – z pohledu bezpečnosti přenosu obrazu – kybernetické riziko.“

Přečtěte si

Městská policie v Kladně sleduje zahrádkáře čínskými drony. Experti varují před únikem dat

Stejné kamery najdeme i na Vrchním soudu v Praze. Ten kamery nakoupil ještě v roce 2021. Mluvčí Eliška Duchková redakci sdělila, že postupovali podle tehdy dostupných informací a doporučení v souladu s předpisy o kyberbezpečnosti.

„Každé další doporučení je vždy bráno v úvahu v dalších plánech na obnovu IT techniky, ovšem rychlé nahrazení dosavadní techniky není možné s ohledem na omezený rozpočet. Jsme také v kontaktu s dodavatelskou firmou ohledně vhodných postupů při správě a obsluze systému,“ říká Duchková. Podle ní taky jde jen o „uzavřený monitorovací okruh“ a kamery nejsou připojené k internetu.

Ujgurská analytika, navádění raket na Ukrajinu

V kontextu spolupráce s těmito značkami je důležité zmínit i ne tak dávnou historii čínských značek. Kamery značky Hikvision nebo Dahua jsou stále používané k masivnímu sledování ujgurské menšiny v Číně.

Kromě jiného to zmiňuje i NÚKIB ve svém varování. „Výrobci kamer jako Hikvision, Dahua či Uniview nabízejí tzv. ujgurskou analytiku, v rámci které systémy umí rasově/etnicky odlišit Ujgury od dalších etnik,“ popisuje kyberúřad.

Z první ruky o tom podala svědectví i Rushan Abbas, předsedkyně mezinárodního spolku Kampaň pro Ujgury. V říjnu 2023 o tom mluvila na konferenci v českém Senátu. „V letošním roce společnost Hikvision vyhrála kontrakt ve výši šest milionů dolarů a výslovně se vyžaduje, aby jejich analytické softwary identifikovaly Ujgury. Takže vyvinuli software, jehož cílem je právě odhalit ty etnické skupiny, které mají být sledovány, a potlačovat disent,“ řekla Abbas.

Přečtěte si

Čína, kam až dohlédneme. Jak české státní instituce používají rizikové čínské technologie

Jiné bezpečnostní riziko se při čínských kamerách objevilo na Ukrajině. Podle zjištění investigativních novinářů z Rádia Svobodná Evropa nebo maďarského webu Átlátszó mohly čínské kamery sloužit Rusům ke špehování ukrajinských měst či přímo k navádění raket na ně.

Web Átlátszó v roce 2023 napsal, že Rusko tak mohlo činit prostřednictvím digitálních zadních vrátek v čínských sledovacích systémech. „Tyto metody mohly být použity k lokalizaci kyjevských systémů protivzdušné obrany Patriot během květnového bombardování města,“ píše web.

V lednu 2024 zase Rádio Svobodná Evropa udělalo experiment na kamerách Hikvision a Dahua, kdy prokázalo, že kamery automaticky spouštějí připojení k serverům, které si čínské státní firmy pronajímají v Evropě. To pak otevíralo podle expertů možnost ruského sledování ukrajinských měst.

Bezpečnost pro ně není prioritou

„Celkově z toho mám pocit, že kybernetická bezpečnost těchto zařízení není pro výrobce příliš důležitá,“ komentuje kybernetický expert Martin Haller. Podle něj existuje hned několik rizik, na které tyto incidenty poukázaly.

První je, že se objeví nějaká další podobná softwarová chyba, na kterou přišli třeba investigativní novináři z Rádia Svobodná Evropa. To však může být nejmenší problém. Haller upozorňuje na to, že starší modely nemusely dostat potřebné bezpečnostní záplaty a že tedy stále obsahují zmíněné problémy. „Nebo že se podobná funkcionalita může do zařízení naopak dostat později například prostřednictvím aktualizace,“ popisuje expert.

Podle něj ale důslednou a pravidelnou kontrolou těchto zařízení lze velkou část rizik pokrýt, třeba právě dodržováním zákazu přístupu k internetu, cloudu, vzdálené správy nebo do jiných částí infrastruktury.

Upozorňuje ale na to, že instituce musí zvážit, jestli je risk, se kterým pracují, i při všech opatřeních akceptovatelný. „U běžné firmy může být dobře navržená izolace přijatelným řešením. U armádního skladu, vojenské základny nebo objektu kritické infrastruktury těžko říct,“ dodává.

Přečtěte si

„Dokonalá bezpečnost neexistuje, nejlepší obranou je zdravá skepse.“ Expert Kamil Malinka o nových hrozbách kyberzločinu

Mezinárodní sponzoři války

Firmy Hikvision a Dahua jsou navíc sankcionované a spolupráce s nimi je v mnoha západních zemích zakázaná.

Hikvision čelí sankcím v USA kvůli jejímu vlastnictví – ze sta procent ji ovládá čínský státní aparát. Dahua zase nemůže v USA podnikat kvůli zařazení na seznam čínských armádních firem. Obě firmy jsou navíc sankcionované i v Ukrajině, a to z důvodu napomáhání ruské válečné mašinerii. Od roku 2023 je tamní protikorupční úřad zařadil na seznam „mezinárodních sponzorů války“.

Podle amerického nezávislého bezpečnostního institutu IPVM nákup těchto značek státními složkami zakázala Litva nebo Velká Británie. Ostatní země zatím jen pracují s doporučeními. Příkladem je Dánsko, které na základě doporučení nepoužívat tyto kamery na veřejných prostranstvích a kolem kritických institucí začalo s postupným odstraňováním technologie z různých klíčových míst v zemi.

V Evropské unii zatím žádný takový zákaz neexistuje. Evropský parlament vydal v roce 2022 rezoluci odsuzující značky včetně Hikvision nebo Dahua za spoluzodpovědnost na genocidě Ujgurů v provincii Sin-ťiang.

Autor textu: Dávid Pásztor

The post Česko pod dohledem Pekingu. Čínské kamery dohlíží na kritickou infrastrukturu státu i armádní sklady zbraní appeared first on investigace.cz.

Globální trh s odpady roste raketovým tempem. Spolu s ním ale sílí i nelegální obchod, na kterém se podílí například i italská mafie Camorra. Podezřelé zásilky přitom nemíří jen na vzdálené skládky mimo Evropu, ale i do Česka.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Oficiální globální trh s nakládáním s odpady rychle roste. Zatímco v roce 2011 měl hodnotu zhruba 410 miliard dolarů, v roce 2024 už dosáhl 1,2 bilionu dolarů. Největší objem tvoří průmyslový odpad, následovaný odpadem zemědělským, stavebním a demoličním.

S expandujícím trhem se ale otevírá prostor i pro zločinecké skupiny. Podle mluvčí České inspekce životního prostředí Miriam Loužecké jde o rostoucí problém. Na tento trend poukazují také data Celní správy ČR – zatímco v roce 2021 bylo zjištěno patnáct případů nelegálních dovozů (cca 236 tun), v roce 2023 už třicet pět případů (více než 700 tun) a v roce 2024 šlo o sto šest zjištěných případů.

Přečtěte si

Kšefty se smetím: Roztříštěný systém kontroly odpadů

Úspora až 300 %

Nelegální likvidace a obchod s odpady jsou výnosné hlavně proto, že pachatelé obcházejí zákonné postupy a mohou své služby nabízet levněji než legální provozovatelé. Tím snižují náklady původcům odpadu i sobě. Podle nového reportu Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) může nelegální likvidace znamenat úsporu až 300 % oproti legálnímu postupu.

Nezákonný obchod s odpady podle reportu zpravidla směřuje ze zemí s vyššími příjmy do zemí s nižšími příjmy nebo do regionů se slabší regulací a horší vymahatelností práva. Evropa vykazuje nejvíce nahlášených případů. V letech 2016 až 2023 bylo podle UNODC uzavřeno 4 220 případů porušení Basilejské úmluvy, která upravuje přeshraniční pohyb nebezpečného odpadu.

Typy odpadu se v Evropě liší podle regionů. Západní Evropa se v reportu objevuje hlavně v souvislosti s palivy, papírem, zeminou a zdravotnickým odpadem. Východní Evropa je spojována s vozidly s ukončenou životností, pneumatikami, katalyzátory a textilem. V severní Evropě dominují baterie, v jižní Evropě smíšený odpad.

„Česká republika je cílovou nebo tranzitní zemí pro různé problematické toky odpadů. Je však potřeba dodat, že spektrum těchto odpadů je širší a nelze ho zúžit pouze na několik vybraných komodit,“ uvedla Loužecká. „Rovněž nelze říci, že by všechny uváděné komodity představovaly stejně závažný problém – například katalyzátory vzhledem ke své ekonomické hodnotě nepatří mezi typy odpadů, u nichž by docházelo k nelegálnímu ukládání bez následného využití, na rozdíl například od jiných odpadů s výrazně negativní hodnotou (plasty, textil a podobně),“ doplňuje.

Výrazným problémem je také nelegální obchod s plastovým odpadem z Evropy do Asie, Afriky a nověji i Latinské Ameriky a Karibiku. UNODC upozorňuje, že odpadová kriminalita se začíná přesouvat i do nových oblastí, například k vysloužilým fotovoltaickým panelům.

Přečtěte si

Kšefty se smetím aneb rekultivace české krajiny německým sajrajtem

Byznys s odpady v Česku

Neoprávněné nakládání s odpady je v Česku jeden z nejčastějších trestných činů v oblasti environmentální kriminality, zároveň má největší dopad na životní prostředí.

V posledních letech Česká inspekce životního prostředí zaznamenala řadu případů. V roce 2025 provedla v rámci odpadového hospodářství celkem 2 680 kontrol a pravomocně uložila 630 pokut v celkové výši 56,6 milionu korun. Nejvyšší pokuta činila deset milionů korun.

Jak už v minulosti popsala redakce investigace.cz, do Česka míří odpad ze zahraničí. Šlo o importy nejrůznějších směsí odpadů, které byly vydávány za „neodpad“, přestože k dalšímu využití nebo recyklaci se nehodily. Dalším produktem byl materiál GEM5000 určený k zasypávání terénních nerovností nebo výkopů.

„Česká republika se stále potýká s nelegálními dovozy odpadů především z Německa, Itálie, Rakouska a Polska. Na těchto dovozech se často podílejí i české subjekty, které přepravy organizují nebo zprostředkovávají,“ sdělila redakci investigace.cz Miriam Loužecká.

Na začátku tohoto roku padla pokuta čtyři miliony korun za nelegální dovoz odpadu z Itálie a Polska, který skončil na nelegální skládce v Křižanovicích na Vyškovsku. Šlo o dva tisíce tun textilního a plastového odpadu z autovraků.

Minulý týden Celní správa ČR informovala o tom, že zastavila další kamion směřující z Itálie. Vezl skoro dvacet čtyři tun odpadu deklarovaného jako plastový odpad, ve skutečnosti obsahoval i stavební suť nebo kovové pružiny.

Přečtěte si

Kšefty se smetím: Česko jako přitažlivá skládka

Italská mafie

Report UNODC také zmiňuje, že nelegální nakládání s odpady je jednou z činností italské mafie zvané Camorra. Ta využívá nastrčené společnosti k získávání veřejných zakázek na správu odpadu. K tomu, aby tyto zakázky získala, používá zastrašování legálních konkurentů.

Podle Deutsche Welle Camorra po celá desetiletí zakopává toxický odpad v okolí Neapole, což způsobuje kontaminaci půdy. Místní pak čelí vysoké míře výskytu rakoviny.

Report UNODC popisuje také to, jak nekontrolované nakládání s odpadem ničí lidské zdraví. Nejohroženější je centrální nervový systém. Znečištění ze skládek a spaloven má kvůli úniku olova, rtuti a dalších škodlivých látek drastický vliv na mozek a nervy. Nejvíce jsou ohroženi pracovníci s odpady a místní obyvatelé.

Přečtěte si

Darovaný textil skončil na nelegálních skládkách v Rumunsku

The post Odpad jako mafiánský byznys: Evropa řeší nelegální skládky, autovraky i textilní odpad appeared first on investigace.cz.