Izraelské vojenské síly zabily v jednom týdnu další čtyři palestinské novináře. Hlasy vědců z předních světových univerzit vytvořené za pomoci AI se staly součástí prokremelské propagandy šířené ve videích na sociálních sítích. Evropská unie uvalila sankce na organizátory ruské dezinformační kampaně Doppelganger i na další aktéry ruských hybridních operací. Vojenská junta v Myanmaru zastrašuje humanitární organizace a výzkumníky ve snaze potlačit informace o akutním nedostatku potravin v zemi.

Izraelská armáda zabila v Gaze za minulý týden nejméně čtyři další novináře. Informovala o tom organizace Committee to Protect Journalists (CPJ). Od začátku konfliktu bylo v Gaze zabito přinejmenším 133 palestinských novinářů. V několika případech organizace CPJ došla k závěru, že Izrael zabil novináře cíleně. Minimálně dvacet případů, které naznačují úmyslné zabití, CPJ stále prošetřuje.

Organizace spojených národů mluví v souvislosti s izraelskou vojenskou operací v Pásmu Gazy o nejsmrtelnějším a nejnebezpečnějším konfliktu pro novináře za poslední roky. Reportéři se v Gaze stávají terčem izraelských útoků i ve chvílích, kdy jsou jasně identifikovatelní ve vestách a přilbách s nápisem „PRESS“ nebo cestují v označených novinářských vozech. Experti OSN proto vyjadřují obavy, že jejich zabíjení je „záměrnou strategií izraelských sil s cílem umlčet kritické zpravodajství“ o dění v Gaze. Z hlediska mezinárodního práva představují cílené útoky na novináře a civilisty válečný zločin.

Deepfake videa předních světových akademiků šíří na sociálních sítích prokremelskou propagandu. Podrobnosti přinesli novináři z ruského exilového média The Insider. Dezinformační kampaň zvaná „Matrjoška“ má za cíl přesvědčit uživatele sociálních sítí po celém světě, že vědci z renomovaných západních univerzit stojí za Ruskou federací. Falešné hlasy akademiků vytvořené pomocí umělé inteligence ve videích volají po zrušení západních sankcí vůči Rusku, představují ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jako upíra a vyzývají Ukrajinu, aby se vzdala a přestala bojovat o „historicky ruská území“.

Evropská unie uvalila sankce na organizátory hybridních útoků Kremlu. Seznam zahrnuje ruské špehy, sabotéry a organizátory prokremelských dezinformačních kampaní v EU i v Africe. Podle Rady Evropské unie představují restriktivní opatření odpověď na snahy Ruska o destabilizaci regionu. Sankce tak dopadnou například na tajnou jednotku 29155 ruské vojenské zpravodajské služby GRU a na jejího velitele, generála Andreje Averjanova. Ten se mimo jiné nachází i na českém seznamu hledaných osob v souvislosti s výbuchy muničních skladů ve Vrběticích.

Mezi sankcionovanými jsou i Sofie Zacharova, vysoce postavená úřednice Kremlu, a Nikolaj Tupikin, šéf společnosti GK Struktura. Oba stojí za prokremelskou dezinformační kampaní s názvem Doppelganger neboli Dvojník. Jejich úkolem bylo ovlivňovat západní veřejnost a šířit dezinformace prostřednictvím falešných napodobenin webů evropských a amerických médií. Přímé propojení kampaně Doppelganger s ruskou vládou před časem odhalili novináři německého média Correctiv v rámci rozsáhlé investigace, na níž se podílela i naše redakce.

Přečtěte si

Dvojníci. Po stopách prokremelské dezinformační kampaně v centru Evropy

Vojenská junta v Myanmaru zastrašuje humanitární organizace a výzkumníky ve snaze potlačit informace o hladovění a podvýživě v zemi. S odhalením přišli novináři agentury Reuters. Pracovníci humanitárních organizací musí většinu údajů o nedostatku potravin shromažďovat v utajení a za cenu velkého rizika. Kvůli obavám o svou bezpečnost se organizace bojí informace o rozsahu hladovění zveřejňovat. Podle zdrojů Reuters tento strach posiluje i skutečnost, že v minulém roce vojenská junta zadržela několik výzkumníků, kteří se kritickým nedostatkem potravin v zemi zabývali. Reuters se nepodařilo zjistit, co se s těmito lidmi stalo.

Novináři zároveň odhalili několik případů, kdy vojenská junta zablokovala distribuci léků a potravin v nejvíce ohrožených regionech. Jedním z nich je Rakhinských stát, kde žije pronásledovaná menšina Rohingů. Humanitární pracovníci v souvislosti s tímto regionem mluví o šíření cholery a o dětech zasažených akutní podvýživou. Podle zprávy OSN se Rakhinský stát nachází na pokraji hladomoru. Odhaduje se, že v celém Myanmaru trpí akutním nedostatkem potravin okolo 14,4 milionu lidí.

The post #zesvěta: Izraelská armáda zabila další čtyři novináře v Gaze appeared first on investigace.cz.

Severoamerická řeka Rio Grande se stala pohřebištěm rodin prchajících před chudobou a násilím režimů Střední a Jižní Ameriky. Rusko zastrašuje rodinu šéfredaktorky ruského exilového investigativního serveru IStories. Maďarské zpravodajské služby špehovaly úředníky Evropské unie. Čínské zbraně dál proudí do Evropy navzdory propojení zbrojařů s represemi Ujgurů v Sin-ťiangu.

Maďarsko špehovalo zástupce Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a další úředníky EU. Se zjištěním přišel tamní nezávislý web Direkt36. Maďarské zpravodajské služby soustředily rozsáhlé prostředky na špionáž unijních delegací v této zemi i uvnitř institucí EU. Jedním z hlavních cílů sledování byli vyšetřovatelé úřadu OLAF. Ti mezi lety 2015 a 2017 v Maďarsku vyšetřovali korupční jednání v souvislosti se zakázkami firmy Elios Zrt, tehdy částečně vlastněné Istvánem Tiborczem, zetěm premiéra Viktora Orbána. Podle informací Direkt36 příslušníci maďarských zpravodajských služeb vyšetřovatele fyzicky sledovali a tajně odposlouchávali. Stejné praktiky Maďarsko uplatňovalo i na další unijní úředníky. „Zpravodajské služby měly v hledáčku téměř všechny delegace EU v Maďarsku,“ řekl novinářům jeden z bývalých zpravodajců.

Není to poprvé, co se o Maďarsku mluví v souvislosti se špehováním. Orbánova vláda je známá vlastnictvím špionážního softwaru Pegasus od izraelské firmy NSO Group. V roce 2021 vyšlo najevo, že Maďarsko pomocí spywaru sledovalo novináře, právníky, opoziční politiky a další kritiky režimu.

Přečtěte si

Špehovaní novináři a podezřelí politici. Maďarsko dva roky po kauze Pegasus

Roste počet mrtvých, kteří utonuli v hraniční řece Rio Grande při pokusu o její překročení. Mexiko a Texas v posledních letech posilují vojenskou přítomnost na této hranici ve snaze zabránit uprchlíkům ve vstupu do Spojených států. Podle expertů vyzpovídaných novináři z Lighthouse Reports vede militarizace v oblasti k tomu, že lidé na útěku volí k překročení hranice čím dál nebezpečnější trasy. Reportéři popisují příběhy utonulých rodin, jež do Spojených států prchaly před chudobou a násilím diktátorských režimů ze zemí, jako je Venezuela nebo Nikaragua. Podle dat, která se podařilo novinářům nashromáždit, zde mezi lety 2017 a 2023 přišlo o život nejméně 1 107 lidí. V letošním roce začaly počty obětí znovu stoupat. Mnoho z utonulých tvoří ženy a děti, z nichž některé byly staré jen pár měsíců.

Putinův režim zastrašuje rodinu šéfredaktorky ruského exilového média IStories. Ruská policie minulý týden prohledala dům rodičů investigativní novinářky Alesji Marochovské a její matku podrobila výslechu. Podle serveru IStories jeden z vyšetřovatelů nutil rodiče Marochovské, aby svou dceru přemluvili k návratu do země. Novinářka čelí v Rusku novým obviněním z „neplnění povinností zahraničního agenta“, za což jí hrozí až dva roky vězení. Ruské ministerstvo spravedlnosti ji spolu s dalšími kritickými novináři zařadilo na seznam „zahraničních agentů“ už v roce 2021. Od roku 2022 je navíc server IStories v Rusku považován za „nežádoucí organizaci“.

Putinova vláda zákon o zahraničních agentech využívá především k zastrašování kritických hlasů. V říjnu 2024 to svým rozsudkem potvrdil i Evropský soud pro lidská práva. V případě Marochovské tento soud Rusku nařídil vyplatit kompenzaci ve výši 10 tisíc eur. Rusko ale od roku 2022 není členem Rady Evropy a rozhodnutí soudu neuznává.

Po ruské invazi do Ukrajiny Marochovskaja uprchla s dalšími kolegy do Prahy a v psaní nadále pokračuje z exilu. I zde ale spolu se svou kolegyní Irinou Dolininou čelila vyhrožování a obavám z pronásledování ruskými tajnými službami.

Přečtěte si

Opoziční novináři hledali bezpečný úkryt v Evropě. Tajní agenti si je ale našli

Čínské zbrojařské společnosti podílející se na represích Ujgurů v Sin-ťiangu exportují zbraně i do Evropy a Spojených států. Detaily přinesl web International Consortium of Investigative Journalists (ICIJ). Jeden z případů zahrnuje firmu Jianshe Industry, jejíž produkty odebírá například německá firma Hans Wrage & Co., zaměřená na prodej loveckých a sportovních zbraní. Podle uniklých dokumentů firma Jianshe Industry dodávala útočné pušky typu 95 čínské policii a dozorcům převýchovných táborů, kam režim zavírá Ujgury a další etnické menšiny v Sin-ťiangu. Čínský zbrojní sektor v posledních letech zažívá boom a firmy čím dál více exportují i za hranice. Obchodování Západu s čínskými zbrojaři podle expertů podrývá snahy dohnat Peking k odpovědnosti za masivní porušování lidských práv.

The post #zesvěta: Maďarsko špehovalo úředníky Evropské unie appeared first on investigace.cz.

Obchod s drogami způsobuje nárůst násilí na původních obyvatelích peruánské Amazonie. Satelitní snímky ukazují rozsah nelegálních aktivit pašeráků v pralese. Kypr odebral občanství ruským oligarchům, kteří jej získali v rámci kontroverzního programu „pas za peníze“. Drogové kartely v Mexiku do svých řad verbují studenty chemie pro posílení výroby fentanylu. Deportace ukrajinských dětí z okupovaných území za účelem jejich rusifikace probíhaly pod přímou kontrolou Vladimíra Putina.

Drogové gangy pěstují koku hluboko v amazonském pralese a napadají při tom komunity původních obyvatel Peru. Satelitní snímky analyzované investigativními novináři z Mongabay Latam zachycují uprostřed amazonské džungle desítky nelegálních přistávacích drah pro letadla. Za jejich vybudováním stojí pašeráci drog, kteří z peruánské Amazonie převážejí lístky koky nutné k výrobě kokainu. Gangy čím dál více zasahují i do území původních obyvatel. Domorodé kmeny, jež se snaží pašerákům vzdorovat, čelí vyhrožování a stupňujícímu se násilí. Jen za poslední čtyři roky zde bylo zavražděno nejméně patnáct domorodých vůdců. Ne všechny vraždy zatím byly vyšetřeny, narkozločin je nicméně považován za jeden z hlavních zdrojů narůstajícího násilí na původních obyvatelích.

Přečtěte si

NarcoFiles: Kokainová dálnice do Evropy

Mexické drogové kartely do svých řad verbují studenty chemie kvůli výrobě fentanylu. Pouze za minulý rok zemřely ve Spojených státech na předávkování fentanylem desítky tisíc lidí. Tento nebezpečný syntetický opioid do USA pašují ve velkém právě mexické kartely. Jejich současným cílem je začít v Mexiku syntetizovat i samotné prekurzory – chemické sloučeniny, bez nichž se výroba fentanylu neobejde. Kartely se tak chtějí osvobodit od závislosti na dovozu prekurzorů z Číny a studenti chemie jim v tom mají pomoci. Svědectví o tom přinesl přímo od lidí z mocného kartelu Sinaloa deník The New York Times.

Podle jednoho z členů kartelu se studentům zatím podařilo vyrobit daleko silnější fentanyl. Pokud by se jim povedlo uspět i ve výrobě vlastních prekurzorů, znamenalo by to podle znalců novou nebezpečnou fázi fentanylové krize. Syntetické opioidy z Mexika nekončí jen ve Spojených státech, ale dostávají se také do Evropy, jak podrobněji popisujeme v našem článku.

Přečtěte si

Pašerácké stezky vedou z Mexika do Evropy. Hrozí nám fentanylová epidemie?

Kypr odebral pasy dalším 86 cizincům, kteří je získali v rámci programu „občanství za peníze“. Seznam zveřejněný deníkem Politis zahrnuje jména řady ruských oligarchů včetně těch umístěných na sankčních seznamech Spojených států a Evropské unie. Patří mezi ně miliardář Oleg Děripaska, akcionář ruské investiční skupiny Alfa Group Alexej Kuzmičev nebo bývalý vyšetřovatel FSB Sergej Kovbasjuk.

Kyperská vláda v rámci kontroverzního programu „zlatých víz“ v minulosti rozdala tisíce pasů zejména miliardářům z Ruska a Číny. Výměnou za občanství měl být příslib milionových investic v zemi. V roce 2020 byl program pozastaven poté, co novináři Al Jazeery odhalili, že díky němu získali kyperské občanství i usvědčení zločinci a lidé obvinění z korupce nebo praní špinavých peněz. Od té doby vláda odebrala už více než 280 takto udělených pasů.

Únosy ukrajinských dětí do Ruska za účelem jejich rusifikace probíhaly pod přímou kontrolou Vladimíra Putina. Nové důkazy o rozsahu deportací přinesl v investigativní zprávě tým výzkumníků z Yale University. Podařilo se jim identifikovat více než tři sta ukrajinských dětí deportovaných z Ruskem okupovaných území a následně zařazených do ruských databází dětí určených k adopci. Unesené děti ve věku od dvou do sedmnácti let obdržely ruské občanství a většina z nich podle zjištění výzkumníků skončila v rodinách napříč Ruskou federací. Pomocí satelitních snímků pak výzkumníci odhalili, že řada dětí byla do Ruska deportována letadly podléhajícími přímo prezidentu Putinovi.

Celkově se mluví až o statisících ukrajinských dětech, jež Kreml unesl za účelem jejich rusifikace. Nucené deportace z okupovaných území představují podle mezinárodního práva válečný zločin. Mezinárodní trestní tribunál proto minulý rok vydal zatykač na Vladimíra Putina a na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovu-Bělovu, která je v procesu nucených adopcí Putinovou pravou rukou. Podle výzkumníků z Yale University přináší jejich zpráva nové důkazy o možných válečných zločinech, zločinech proti lidskosti a spolu s dalšími důkazy rovněž o možném aktu páchání genocidy.

The post #zesvěta: Pašeráci drog se v amazonském pralese střetávají s původními obyvateli appeared first on investigace.cz.

Egypt patří v počtu vězněných novinářů k nejhorším zemím na světě. V posledním procesu poslal soud jednoho z egyptských nezávislých žurnalistů do vězení na dvacet pět let. Přední světoví prodejci oblečení nadále vyrábějí v továrnách v Myanmaru, navzdory tamnímu rozsáhlému porušování lidských práv. Francouzské zbrojní technologie skončily v rukou ozbrojenců v Súdánu, byť v tomto směru platí embargo OSN. Násilí gangů na Haiti eskaluje, ze země prchají diplomaté i humanitární pracovníci.

V poslední vlně tvrdých zákroků proti médiím odsoudili v Egyptě novináře Jásira Abú al-Elá k dvaceti pěti letům vězení. Egyptské bezpečnostní složky jej obvinily z „terorismu a šíření falešných zpráv“. Stejným obviněním čelí v Egyptě většina vězněných novinářů a řada dalších politických vězňů. Abú al-Elá je už od března držen ve vazbě. Soud proběhl začátkem listopadu v jeho nepřítomnosti a bez možnosti obhajoby. Podle Yeganeh Rezaian z Committee to Protect Journalists rozsudek ukazuje na „naprostou absenci spravedlivého procesu pro podobně obviněné novináře.“

Abú al-Elá je jedním z téměř dvacítky egyptských novinářů, kteří jsou v současné době v této zemi za mřížemi. Ve vězení zůstává i známý britsko-egyptský bloger Alá Abd al-Fattáh, jenž je v Egyptě nespravedlivě vězněn už od roku 2014, a to navzdory protestům řady mezinárodních organizací.

Novináři jsou v egyptských věznicích často vystavováni bití i dalšímu násilnému zacházení. Během zatýkání se obvykle opakuje podobný scénář – nejdříve nucené zmizení, kdy bezpečnostní složky utajují místo, kde se zadržení novináři nacházejí, následně obvinění z „terorismu a šíření falešných zpráv“ a opakovaně prodlužovaná vazba po dobu až dvou let bez řádného a spravedlivého soudního procesu.

Podle organizace Reportéři bez hranic patří Egypt v počtu vězněných novinářů dlouhodobě k nejhorším zemím na světě. Od roku 2013, kdy se prezident Abd al-Fattáh as-Sísí dostal k moci, uvěznila egyptská vláda z politických důvodů desetitisíce lidí, z toho více než stovku novinářů.

Přečtěte si

Novináři za mřížemi. Kyrgyzstán vstupuje do nové éry represí

Přední světoví prodejci oblečení New Yorker, Next a LPP čelí obviněním z porušování práv pracovníků továren v Myanmaru. Globální odborová organizace IndustriALL podala na tyto firmy stížnost u Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Od vojenského převratu v roce 2021 se podmínky v textilních továrnách v Myanmaru dramaticky zhoršují. Pod vládou vojenské junty v zemi platí zákaz shromažďování, který se vztahuje i na odborové organizace. Světové módní firmy v Myanmaru tak podle generálního tajemníka organizace IndustriALL Atle Høieho „těží z prostředí strachu, nucené práce a vykořisťování.“

Nevládní organizace Business and Human Rights v Myanmaru zmapovala mezi lety 2021 a 2024 téměř šest set případů porušování práv v továrnách, jež dodávaly zboží více než sto padesáti mezinárodním módním značkám. Podle organizace zjištěná čísla ukazují ve skutečnosti pouze „špičku ledovce“. Zdokumentované případy zahrnují nelidské pracovní podmínky, nucené přesčasy, nevyplacené odměny, ale i verbální a fyzické útoky či dětskou práci.

Přečtěte si

Místo, kde lidská práva neexistují. V íránských věznicích režim mučí vlastní občany

Polovojenské jednotky v Súdánu používají francouzské vojenské technologie, a to navzdory zbrojnímu embargu OSN. S odhalením přišla organizace Amnesty International. Válka o moc mezi súdánskou armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) vypukla v dubnu 2023 a způsobila jednu z největších humanitárních krizí na světě. Více než dvacet tři tisíc lidí bylo zabito a třicet tři tisíc zraněno, z toho velkou část obětí tvoří civilisté. Přes jedenáct milionů lidí pak muselo kvůli konfliktu opustit své domovy. Ze země přicházejí zprávy o hladomoru, šíření cholery a nevybíravém násilí na civilistech, včetně masového vraždění a mnoha případů znásilnění. Organizace Amnesty International upozorňuje, že nepřetržitý tok zbraní dál roztáčí spirálu násilí a zhoršuje utrpení civilistů.

Přečtěte si

České zbraně se i nadále dostávají na ruský trh. Část z nich dováží Turecko

Násilí gangů na Haiti eskaluje. Ze země prchají diplomaté i humanitární pracovníci. „Všichni odlétají. Stát kompletně zkolaboval,“ řekl pro deník The New York Times haitský obránce lidských práv Pierre Espérance. V posledních týdnech se z Haiti evakuovala řada zaměstnanců ambasád i pracovníků OSN a humanitárních organizací. Kvůli stupňujícímu se násilí a cíleným útokům na své zaměstnance se ze země po více než třiceti letech stahují i Lékaři bez hranic.

Ozbrojené gangy kontrolují naprostou většinu území hlavního města Port-au-Prince. Haiti se zmítá v chaosu. Lidé nemají přístup k jídlu ani ke zdravotní péči. Statisíce jich muselo opustit své domovy. Organizace Human Rights Watch mluví v nově vydané zprávě o tisících případů sexuálního násilí na ženách a dětech.

Autorka článku: Johana Černochová

The post #zesvěta: Egyptští novináři za mřížemi appeared first on investigace.cz.