Šéf a členové černohorského mafiánského gangu Kavački dostali v Černé Hoře souhrnný trest 148 let vězení. Soud tak rozhodl na základě odposlechnutých komunikací ze šifrované aplikace Sky. Na rozkrývání zločinecké sítě, která sahala až do Prahy, se v minulosti podílela také investigace.cz. 

Investigativní konsorcium OCCRP, kterého je investigace.cz členem, informuje, že černohorský Vrchní soud v Podgorici vynesl v nepřítomnosti prvoinstanční rozsudek 40 let vězení pro Radojeho Zvicera, uprchlého vůdce notoricky známého zločineckého klanu Kavački. Trest dostal za vraždu s přitěžujícími okolnostmi i za další obvinění.

Zvicer, aktuálně jeden z nejhledanějších mafiánských bossů v Evropě, dostal maximální možný trest a vysokou peněžní pokutu, v přepočtu zhruba 5,8 milionu korun. K tomu byl společně s jeho parťákem z gangu Radovanem Mujovićem shledán odpovědným za zaplacení dalších zhruba 13 milionů korun odškodného.

Tresty v rozmezí od osmi do dvaceti let dostala i desítka dalších členů gangu Kavački. Většina se týkala obchodu s drogami, jejich pašování nebo výroby.

Česká stopa

Redakce investigace.cz v minulosti o aktivitách gangu nejen v Česku informovala pravidelně. Na sklonku roku 2018 zadržela speciální jednotka české policie Slobodana Kašćelana. Šlo o mezinárodně hledaného zločince, na nějž byl dokonce vydán zatykač od Interpolu, hlavně však byl jedním z vůdců klanu Kavački. V Česku byl zatčen v bytě v centru Prahy. Kašćelan svůj pobyt v Praze vysvětloval u soudu nutností podstoupit zde chirurgický zákrok.

Gang Kavački si v minulosti minimálně ve dvou případech k vraždám najal i profesionální odstřelovače, kteří prošli výcvikem ve Francouzské cizinecké legii. Jeden z nich byl Jihoafričan Gregory Michael Ferraris. Předtím, než stihl vykonat vraždu, na kterou byl najatý, ho ale zatkla policie v Černé Hoře s padělaným českým cestovním dokladem.

„Dostal jsem pas na jméno Ladislav Cesník, ve kterém byla moje fotka. Kromě pasu jsem dostal i občanku a řidičák vystavené na stejné jméno, ale s mojí fotografií,“ vypověděl tehdy.

Detaily o fungování gangu Kavački si můžete přečíst tady:

Přečtěte si

Kokainové gangy rozdělují Balkán

Válka o Balkán

Aktuálně odsouzený Radoje Zvicer je považován za jednu z nejzáhadnějších postav organizovaného zločinu. Přežil již několik pokusů o atentát. V květnu 2020 se stal terčem nájemných vrahů, když si šel zaběhat v centru Kyjeva, přežil však díky tomu, že jeho manželka Tamara na útočníky vystřelila. V únoru 2021 se vrazi údajně pokusili o další atentát poblíž bosenského lyžařského střediska Jahorina, kde pár trávil dovolenou.

Tyto pokusy o atentát jsou součástí brutální, mnohaleté války mezi klanem Kavački a jejich rivaly, klanem Škaljari. Obě skupiny pocházejí z Kotoru v Černé Hoře na pobřeží Jaderského moře a původně byly spojenci při pašování jihoamerického kokainu do Evropy.

Gang založil v květnu 2010 Slobodan Kašćelan a právě on mu dal název Kavački klan. Až do roku 2014 všechno probíhalo hladce. Jenže pak se členové této zločinecké organizace rozhádali o dvě stě kilogramů kokainu, což zapříčinilo rozštěpení původního klanu na dvě větve – Kavački a Škaljari. Tím vypukla jedna z nejkrvavějších klanových válek na Balkáně, která trvá dodnes.

Válka poznamenala celé balkánské podsvětí a nejenom to. Na jakou stranu se přidají, nemuseli řešit jen lidé z organizovaného zločinu, ale i někteří politici a příslušníci policejního sboru.

Tato rivalita si vyžádala desítky životů na Balkáně i mimo něj. Klany zatím dál soupeří o kontrolu nad evropským trhem s kokainem, jehož roční obrat činí 5,7 miliardy eur.

Spor se vyostřil v září 2022, kdy byl Jovan Vukotić, vůdčí postava klanu Škaljari, zastřelen střelcem na motorce, zatímco seděl v autě se svou rodinou v Istanbulu. Před svou vraždou údajně Vukotić vypsal odměnu ve výši čtyř milionů eur za smrt Zvicera a Kašćelana.

Přečtěte si

SKY: Messenger pro zločince

Jako bychom seděli s nimi u stolu

Kromě aktivit balkánských mafií se redakce věnovala i šifrované aplikaci Sky ECC, kterou zločinci používali ke komunikaci mezi sebou. Právě díky prolomení bezpečnostní infrastruktury společnosti, která Sky ECC provozuje, se mezinárodní policie a další orgány dostaly k důkazům, které později použily k usvědčení mafiánů, jak se stalo i v případě odsouzení Zvicera a jeho kumpánů.

Díky prolomení aplikace se veřejnost dozvěděla taky o případu Srdjana Laliće, přezdívaného „smějící se řezník“. Přezdívku dostal podle fotografie, kterou poslal skrze Sky ECC, na níž drží mrtvolu jedné ze svých obětí a široce se přitom usmívá.

Lalić, který byl členem srbského zločineckého gangu Principi, měl rovněž spojení s Českem. V listopadu 2018 si v centru Prahy založil firmu Panzerbox, pojmenovanou podle své přezdívky „Pancer“, kterou používal i v aplikaci Sky ECC. Do firmy dosadil jako jednatele Borise (Borislava) Vojnoviće, rovněž člena zločineckého gangu. Na jeho jméno byl vedený i účet v české Fio bance.

„Na platformě Sky ECC bylo všechno. Nejen textové zprávy, ale i videa a fotografie, které nám samozřejmě poskytly spoustu informací,“ poznamenala výkonná ředitelka Europolu Catherine de Bolle. „Jeden kolega z Nizozemska mi řekl: ‚To je, jako bychom se zločinci seděli u jednoho stolu.‘ A skutečně to tak bylo…“

Autor textu: Dávid Pásztor
Převzaté z occrp.org. 

The post Černohorský soud odsoudil uprchlého šéfa klanu Kavački ke 40 letům vězení appeared first on investigace.cz.

Osobní data uživatelů internetu jsou komoditou 21. století. Výzkumníci ze skupiny Q Continuum popsali, že 287 populárních rozšíření prohlížeče Chrome sbírá a prodává citlivé údaje. Investigace.cz zjistila, že i přes riziko zneužití evropské dozorové úřady toto porušování soukromí dosud neřešily.

Souboj mezi běžným smrtelníkem a marketingovými odděleními veškerých firem je nekonečný. Reklamě nelze uniknout na ulicích, v televizi, v rádiu, ale ani na internetu. Právě webové rozhraní je jedním z mála prostorů, kde lze proti reklamám alespoň částečně bojovat. I proto vzniká nespočet adblockerů neboli rozšíření pro webové prohlížeče, které mají reklamy blokovat. Většinou jsou i zdarma. 

Jenže základní poučka kyberbezpečnosti praví, že na internetu není zdarma nic, jen ne vždy víte, čím platíte. A jak ukazuje studie výzkumníků ze skupiny Q Continuum, adblocker může být větším problémem než samotná reklama. Netýká se to pouze blokátorů reklam – jde také například o AI asistenty nebo nástroje pro nahrávání obrazovky. Jakékoli rozšíření v prohlížeči totiž může získat přístup k hromadě citlivých osobních informací a bez vědomí uživatele je začít shromažďovat a později i prodávat dalším stranám.

Výzkumníci z Q Continuum, kteří si přáli zůstat v anonymitě, letos zveřejnili studii, v níž zkoumali 32 tisíc nejpopulárnějších rozšíření ve webovém obchodě prohlížeče Chrome od společnosti Google. A našli 287 takových, které označili za špionážní.

Ve své zprávě uvádějí, že tato rozšíření se často tváří jako neškodné doplňky, jako třeba právě blokátor reklamy nebo měnič tapety, ale na pozadí běží proces exfiltrace, tedy vytahování dat, které pak provozovatelé rozšíření prodávají dál. Podle výzkumu tyto doplňky v prohlížeči odesílaly provozovatelům historii prohlížení neboli weby, které uživatel navštívil. 

Přečtěte si

Špionážní systém Webloc sleduje 500 milionů lidí přes mobilní reklamy. Používá ho i Maďarsko

Data nad zlato

Osobní informace mají pro takzvané data brokery, tedy firmy, které se věnují získávání a prodávání dat uživatelů webu nebo aplikací, v současné době hodnotu snad i větší než zlato.

Ze získaných informací lze následně poskládat profil určité osoby zahrnující pohlaví, věk, místo pobytu, zaměstnání či podnikání, rodinný stav, zájmy a koníčky. „Takový profil, který lze z dat získat, pak může být využit k tomu, aby na uživatele mohly firmy zacílit svou reklamu,“ vysvětluje redakci investigace.cz Robert Šuman, vedoucí pražské výzkumné a vývojové pobočky společnosti Eset. 

Eset je slovenská kyberbezpečnostní firma, která se zaměřuje na ochranu počítačů před viry. Kromě toho se v rámci kyberbezpečnostní prevence věnuje i tématům ochrany soukromí a osobních údajů na internetu. 

Výčet informací, které lze o uživatelích internetu nashromáždit, ale nekončí jen těmi „banálními“ jako zájmy nebo koníčky. Není výjimkou, že se získávají informace i o zdravotním stavu, sexuální orientaci, genderové identitě nebo třeba náboženském vyznání. 

Ohroženo mohlo být 37 milionů lidí 

Chrome od společnosti Google je s obrovským náskokem nejpoužívanějším prohlížečem na světě, v dubnu 2026 mu připadal 68% podíl trhu. Druhé Safari mělo 17 % a třetí byl prohlížeč Edge od Microsoftu s pěti a půl procenty.

Podle propočtů skupiny Q Continuum tak mohl únik dat zasáhnout víc než 37 milionů uživatelů.

Redakce oslovila české zastoupení společnosti Google s dotazem, jak se s informacemi od výzkumníků vypořádalo. „Všechna rozšíření pro prohlížeč Chrome zmíněná ve zprávě jsme důkladně prověřili. U 124 z nich jsme již zasáhli – buď jsme je zcela odstranili, nebo jsme vývojáře upozornili na nutnost zjednat nápravu. U zbývajících 163 rozšíření kontrola ukázala, že žádná pravidla neporušují,“ sdělila redakci manažerka komunikace společnosti Google pro Česko Alžběta Houzarová. 

Špioni pro eBay

Výzkumníci z Q Continuum provedli analýzu toho, kolika uživatelům mohly osobní údaje uniknout a na jaké servery zmíněná rozšíření odesílala data. Jako hlavního aktéra, který těží z takto získaných dat, identifikovali firmu Similarweb. 

Ta se profiluje jako platforma pro analyzování webových stránek, zaměřené třeba na návštěvnost, ale i chování uživatelů. Před dvěma lety si otevřela svou tehdy třetí pobočku v Praze.

Přečtěte si

Špionážní technika z Krnova pro řeckou Intellexu

Společnost Similarweb podle výzkumníků postavila svůj obchodní model na sběru dat prostřednictvím nevinně působících rozšíření a následném prodeji těchto dat svým předplatitelům, mimo jiné velkým společnostem jako eBay, Amazon nebo Booking.com.

Jedná se nejen o mateřskou firmu, ale i v minulosti kritizovanou společnost Big Star Labs, která je podle Q Continuum „prodlouženou rukou“ firmy Similarweb. Již v roce 2018 jiní výzkumníci popsali stejný problém – rozšíření v prohlížeči využívala Big Star Labs jako otevřené dveře k osobním údajům uživatelů. Velký počet uživatelů zasáhly i úniky dat směrem k dalším platformám zaměřeným na jejich prodej, například Butterfly Effect, Curly Doggo nebo Offidocs.

Similarweb na sadu otázek, jak nakládají s daty získávanými z těchto rozšíření, do uzávěrky článku nereagoval.

Sledovali jste porno? Víme o tom

Řekněme, že si vyhledáte obsah pro dospělé. Pokud máte zapnuté některé z problematických rozšíření, to může o vašich preferencích nebo času, který na webech trávíte, na pozadí sbírat data (nutno dodat, že rozšíření mohou fungovat i v anonymním okně).

Právě takový způsob „špehování“ ze strany problematických rozšíření popsala investigaci.cz skupina Q Continuum.

Profitovat se z těchto dat dá dvojím způsobem. Marketingové firmy se naučily prodávat vysoce personalizovanou reklamu. Hledali jste na Googlu, kde je nejbližší Lidl? O několik minut později se na nesouvisejícím webu, třeba tam, kde čtete zprávy, zjeví aktuální leták obchodu. To je ten méně škodlivý způsob využití vašich dat.

Pak je tady ale šedá zóna, která se může přelít až do porušení zákona. Můžete se stát snazším cílem pro podvodníky nebo například terčem personalizovaného phishingového útoku. Data, která lze volně zakoupit na webu, ale používají i výrobci spywaru, ať už k vývoji těchto nástrojů, nebo přímo k identifikování uživatelů a infikování jejich zařízení.

„Pokud se data sbírají delší dobu a mají detailnější charakter, lze následně provést takzvanou Big Data analýzu, na základě které může zadavatel získat velmi osobní a důvěrné informace. Kromě marketingových účelů mohou být data následně zneužita i k vydírání, zvlášť u politicky a ekonomicky významných subjektů,“ sděluje redakci expert firmy Eset Robert Šuman.

Co s daty dělá Čína, nikdo neví

U některých rozšíření identifikovaných jako špionážní ovšem výzkumníci nedokázali určit, jakým způsobem byla sebraná data nakonec využita. To se týkalo hlavně rozšíření od čínských společností jako Alibaba (majitel Aliexpressu) nebo ByteDance (majitel TikToku). 

V případě Alibaby se jednalo například o vyhledávač podle obrázků, zatímco ByteDance provozoval třeba záznam obrazovky nebo AI asistenta. 

Více o tématu čínských firem si přečtete zde: 

Přečtěte si

Čína, kam až dohlédneme. Jak české státní instituce používají rizikové čínské technologie

Skupina Q Continuum sice zjistila, že posbíraná data putují na servery v Číně, ale za oponu komunistického státu už nedohlédla. V odpovědi na dotazy redakce skupina naznačila, že čínské firmy mohou uživatele sledovat pro svou vlastní potřebu. 

Rozdíl mezi čínskými a „západními“ rozšířeními je i ve způsobu sběru a využití dat. Čínská špionážní rozšíření se podle výzkumníků zaměřují na jednotlivce, zatímco rozšíření související s analytickými společnostmi jako Similarweb shromažďují údaje o prohlížení ve velkém měřítku, aby data vyčistila a následně prodala komukoli, kdo si zakoupí předplatné.

Důvodem, proč se výzkumníci a autoři zprávy rozhodli zůstat v anonymitě, jsou právě čínští hráči. „V případě Similarwebu jsme zvažovali odhalení své identity, ale zapojení čínských aktérů naznačovalo možnou činnost sponzorovanou státem, což nás vedlo k větší opatrnosti,“ vysvětlila skupina redakci investigace.cz.

Více světla se pokusil do čínské problematiky vnést Robert Šuman z Esetu. „Problémem u aplikací se sídlem v Číně je skutečnost, že tyto společnosti pracují s daty uživatelů na základě tamní legislativy. I proto nevíme, jak s nimi tyto společnosti dále nakládají. Data uživatelů nemusejí být zpracovávána v souladu s evropskými principy a standardy zpracování dat,“ míní expert.

Přečtěte si

Když vám zavolá klon: Anatomie miliardového byznysu s AI podvody

Kdo to kontroluje? Nikdo

V rámci Evropské unie existuje hned několik orgánů, které by se měly věnovat ochraně osobních údajů uživatelů internetu, v realitě však tuto funkci z různých důvodů neplní. 

Českým regulatorním orgánem pro dodržování celoevropského nařízení GDPR (General Data Protection Regulation) je Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Ten ale nemá kompetence vyšetřovat případy, kdy se pochybení dopustily nadnárodní firmy, jako je třeba Google – protože má podobně jako další velké technologické firmy své evropské sídlo v Irsku. 

„ÚOOÚ neeviduje podnět ani stížnost související se sběrem a prodejem osobních údajů uživatelů prostřednictvím rozšíření webového prohlížeče Chrome. Zároveň však platí procedura one stop shop (jednoho správního místa), takže k řešení takové stížnosti (či podnětu) by byl příslušný irský dozorový úřad,“ odepsal investigaci.cz Roman Štípský, ředitel kanceláře předsedy ÚOOÚ. 

Přečtěte si

Když vám zavolá klon: Anatomie miliardového byznysu s AI podvody

Irský dozorový úřad neboli Data Protection Commission (DPC) se ale s podobným případem ještě nesetkal. V odpovědi investigaci.cz tvrdí, že jelikož na tento problém nedostali stížnost, nemají prostředky se mu věnovat.

„Touto otázkou jsme se dosud příliš podrobně nezabývali. Pokud jde o stanovení priorit v oblastech, kterým se v daném okamžiku věnujeme, vzhledem k tomu, že stejně jako u všech dozorových orgánů nejsou ani naše zdroje neomezené, se často řídíme podněty, které nám předkládají stěžovatelé. Naše týmy prohledaly celou naši databázi stížností a v této věci jsme od jednotlivců žádné stížnosti neobdrželi,“ odpovídá na otázku redakce zástupce komisaře DPC Graham Doyle. 

„Pokud se nakonec touto záležitostí budeme zabývat, samozřejmě se s vámi znovu spojíme.“

Dozorovým orgánem Evropské unie je Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (European Data Protection Board, EDPB). Pravomoc tohoto centrálního úřadu je však dost limitovaná. Z odpovědi sekretariátu úřadu investigaci.cz vyplývá, že mohou vydávat obecné pokyny, poskytovat poradenství Evropské komisi a přijímat rozhodnutí a stanoviska o „soudržnosti“, pokud se vede přeshraniční spor. 

„Upozorňujeme, že pravomoc vydávat obecné pokyny nelze chápat jako mechanismus, kterým by EDPB vykonával dohled nad tím, jak orgány pro ochranu údajů řeší jednotlivé případy,” píše úřad v odpovědi redakci.

Evropský úřad dodává, že pokud občan EU není s reakcí orgánu pro ochranu údajů spokojen, může zahájit i soudní řízení u Soudního dvora EU. 

„Mějte však na paměti, že orgány pro ochranu údajů denně přijímají velké množství žádostí, a proto nejsou vždy schopny na vaši žádost odpovědět v krátké době,“ uzavírá EDPB.

Autor textu: Dávid Pásztor

The post Trojský adblocker: Rozšíření v Chromu se tváří prospěšně, ale mohou vás špehovat. Nikdo to neřeší appeared first on investigace.cz.

Čínské bezpečnostní kamery považují kyberodborníci za rizikové. Ani to však české instituce neodrazuje od toho, aby i letos tyto kamery nakupovaly. Najdeme je v armádních objektech i na fasádě pražského sídla kyberúřadu, který před nimi varuje. Investigace.cz zmapovala, jak čínské kamery hlídají Česko.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Kamery čínských státních firem dohlíží na celé Česko. Najdeme je na budově Generálního štábu Armády ČR, na stanicích kolem českých železnic, na letišti v Karlových Varech, na budovách České pošty, na krajských policiích, na budovách ministerstev obrany či vnitra, na Vrchním soudu nebo i v jednacích síních Okresního soudu v Teplicích.

Investigace.cz kamery čínských značek Dahua nebo Hikvision našla i v armádních skladech zbraní nebo na vojenských základnách, kromě toho ale i na budově pražského sídla Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, který sám před používáním těchto kamer varoval loni v srpnu.

Četné české instituce patřící do kritické infrastruktury podle zjištění investigace.cz však čínské kamery navzdory varování kyberúřadu nakoupily i v letošním roce. 

Čínská kamera snímá i ty, kteří před ní varují

Nevyhnete se jim už od prvního kontaktu s Českem. Kamera čínské značky Dahua je i v trolejbusu, který cestující vozí z letiště Václava Havla do Prahy. 

Stejný typ kamery redaktor našel na pobočce České pošty na pražském Žižkově, ve které rovněž sídlí pražská centrála Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. NÚKIB loni v srpnu právě před používáním čínských síťových kamer, a specificky značek Hikvision nebo Dahua, vydal varování.

„Jejich produkty jsou vysoce rizikové, zejména s ohledem na technickou, politickou, právní nebo etickou stránku,“ píše ve svém varování NÚKIB. Podle jejich analýzy měly výrobky čínských společností v letech 2016 až 2023 na českém státním trhu celkem třetinový podíl za víc než třináct miliard korun.

„Nasazení čínských síťových kamer představuje vysoké riziko, a to s ohledem na kombinaci jejich technických slabin s nestandardní čínskou legislativou, rolí Pekingu ve vlastnických strukturách společností, jejich spoluprací s bezpečnostními a stranickými složkami a dosavadními aktivitami Číny proti českým zájmům a jejich spojenců. Je pravděpodobné, že část kamer je čínskými orgány do jisté míry kompromitována,“ varuje kyberúřad.

Co tedy úřad říká na to, že na jejich vchody, auta nebo zaměstnance dohlíží kamery značky Dahua?

„NÚKIB si je plně vědom rizik spojených s technologiemi značky Dahua. Budova je nicméně majetkem České pošty. NÚKIB zde působí pouze jako nájemník bez jakéhokoli vlivu na výběr, instalaci či správu vnějšího kamerového systému. Bezpečnostní systémy vlastněné a provozované v prostorech využívaných NÚKIB neobsahují podobně rizikové prvky,“ sdělil na dotaz redakce mluvčí úřadu Jakub Neščivera.

Mluvčí rovněž dodal, že koupě vlastní budovy v Praze má NÚKIB dlouhodobě v plánu. „Působení bezpečnostní instituce v pronájmu přináší z povahy věci určitá omezení, která nejsou pro úřad našeho typu optimální. V současné době však Úřad nedisponuje jinou alternativou,“ říká Neščivera.

Česká pošta, která rovněž patří do kritické infrastruktury státu, se na dotazy redakce do uzávěrky článku nevyjádřila. 

Čínská technika ve skladu zbraní české armády

Čínské kamery značky Hikvision se nacházejí i na nejcitlivějších a nejchráněnějších místech českého státu. Redakce investigace.cz z veřejných zdrojů zjistila, že kamery značky Hikvision dohlíží na armádní sklady zbraní, automobily vojáků na základnách nebo rovnou na celé vojenské útvary.

Příkladem jsou vojenské útvary v Hradišti nebo v Olomouci. V březnu si armáda objednala opravu kamerového systému ve Vojenském újezdu v Hradišti. Ze zveřejněné smlouvy vyplývá, že kamery značky Hikvision (ve smlouvě je zveřejněn její typ DS 2CD7347G0-XS), které bylo potřeba opravit, jsou umístěné ve zbrojním skladu AČR a vojenské policie.

Podobný typ (Hikvision DS-2DF8A442IXG-AE) zase potřeboval opravu loni v červnu. Ve smlouvě je rovněž uvedena její lokalita: „Oprava kamery-detailní pohled do autoparku (stanice PHM).“ Objednatelem byl taktéž Vojenský újezd v Hradišti.

Loni v červnu zase ministerstvo obrany podepsalo rámcovou smlouvu na opravu kamer ve vojenském útvaru v Olomouci, kde sídlí 15. ženijní pluk. Cenová specifikace sice typ kamery neprozrazuje, ale v objednávce je i náhradní díl na „konzoli pro montáž SpeedDome kamer Hikvision na zeď“, což naznačuje, že na vojáky v Olomouci rovněž dohlíží kamera čínské státní firmy.

„Všechny kamery společnosti Hikvision, které jsou využívány ke střežení objektů a budov MO, byly pořízeny před doporučením NÚKIB. Obraz a záznam z těchto kamer je přenášen a využíván pouze na zabezpečené armádní sítí, která je oddělena od veřejné sítě internetu,“ odpověděla na dotazy redakce Zdeňka Sobarňa Košvancová z kanceláře náčelníka Generálního štábu.

„Ministerstvo obrany si plně uvědomuje možná bezpečnostní rizika této technologie a výše popsanými opatřeními eliminovalo jakékoli úniky dat z těchto kamerových systémů. Při obnovách nebo nových instalacích kamerových systémů se řídíme doporučením NÚKIB,“ dodává mluvčí.

Redakce se armády zeptala taky na Hikvision kamery, které našla na budově Generálního štábu. Podle mluvčí se jedná o zakázku z roku 2019, kdy vyhrála nabídka s nejnižší cenou. 

Zmíněné kamery jsou prý připojené jen do bezpečnostních technologií budovy, na internet přístup nemají. „Toto opatření eliminuje možnost úniku dat. V současné době je v procesu obměna technických prostředků fyzické bezpečnosti, kde se počítá s výměnou kamerového systému Hikvision,“ upřesnila mluvčí armády.

Kamera bez internetu není automaticky bezpečná

Podle etického hackera a odborníka na kybernetickou bezpečnost Martina Hallera nelze udělat jednoduchou rovnici mezi odpojením od internetu a bezpečností kamer. Podle něj je potřeba pravidelně ověřovat a vynucovat striktní opatření, tedy i odpojení od internetu.

Realita, se kterou se při řešení kybernetických incidentů setkává, podle něj totiž často neodpovídá původnímu zadání. „Systém může být na začátku nasazený správně, ale v průběhu let dochází ke změnám konfigurace, doplňování vzdálené správy, napojení na dohledové systémy, servisní přístupy nebo propojení s dalšími sítěmi. Výsledkem pak může být, že systém, který měl být izolovaný, ve skutečnosti izolovaný není,“ vysvětluje.

„Proto bych neřekl, že kamera bez přímého připojení k internetu automaticky nepředstavuje bezpečnostní riziko,“ dodává Haller. České státní instituce ale se ale právě tímto argumentem zaštiťují. 

Nákupy kamer i po varování

Používání čínských kamer na českých státních institucích není novinkou. Novináři z mnoha médií v minulosti opakovaně informovali o různých případech. V únoru redakce regionálního serveru Okraj zveřejnila zprávu, že letiště v Ostravě-Mošnově sledují čínské kamery značky Hikvision. V březnu loňského roku zase server Page not found vydal analýzu, kde všude čínské kamery lze najít.

Většina dosud zveřejněných případů se však týká období před varováním kyberúřadu. České státní instituce ale s nákupy nepřestaly ani po něm. Příkladem je třeba česká policie, která nakupuje kamery Hikvision či Dahua na krajská ředitelství i v současnosti.

Redakce kontaktovala některá krajská ředitelství, která si objednala čínské kamery v posledních měsících. Do uzávěrky článku odpověděli jenom z Olomouce.

„Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje používá uvedenou technologii mimo kritickou infrastrukturu, k tomu bez možnosti připojení do sítě internet, tedy únik citlivých dat v tomto případě nehrozí,“ odepsal redakci bez dalších detailů Libor Hejtman, mluvčí tamní policie.

Neméně závažným problémem může být i používání čínských kamer na objektech Správy železnic. Železniční síť totiž patří do kritické infrastruktury státu a vlaky využívá i armáda na přesun své techniky ať už napříč republikou, nebo i na dodávku zbraní do Ukrajiny.

Čínských kamer na budovách vlakových stanic je nespočet. Správa železnic navíc i v roce 2026 objednává od svých dodavatelů kamery Hikvision, které následně umísťuje na své budovy v blízkosti železniční tratě. Příkladem může být objednávka sedmi Hikvision kamer s osvětlením a stožárem na parkoviště v Pernerově ulici v Praze z letošního března.

Mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová přitom říká, že se organizace řídí varováním kyberúřadu. „Kamerové systémy Správy železnic jsou rozdělené podle míry rizika, máme také nastavená jasná pravidla pro jejich používání. V objektech a lokalitách s nejvyššími bezpečnostními nároky potenciálně rizikové technologie nenasazujeme ani neprovozujeme a na řadě míst probíhá jejich výměna za bezpečnější řešení,“ popsala na dotaz redakce.

„Naším cílem je, aby železniční infrastruktura jako součást kritické infrastruktury České republiky zůstala bezpečná a dobře chráněná.“ 

Peking „vidí“ i na český Vrchní soud

Nové kamery od čínské firmy Hikvision si po varování NÚKIB pořídili i na generálním ředitelství hasičského sboru nebo na městské policii v Praze.

„Kamery jsou provozovány jako uzavřený systém v rámci zabezpečené sítě bez možnosti přístupu do internetu, čímž je zamezeno úniku dat. Na základě těchto skutečností je v rámci našeho provozu toto bezpečnostní riziko eliminováno,“ odepsala mluvčí pražské městské policie Jiřina Ernestová.

Podobná reakce zní i od hasičského sboru. „Při výběru kamer jsme posuzovali zejména poměr mezi pořizovací cenou, technickými parametry a praktickým využitím v podmínkách HZS. Nákup produktů značky Hikvision jsme mimo jiné přímo konzultovali s ministerstvem vnitra,“ říká redakci mluvčí generálního ředitelství hasičského sboru Kristýna Posekaná.

A dodává podobný argument, jaký použili i mluvčí ostatních institucí, totiž že kamery nejsou zapojené do žádné vnitřní sítě a jsou odpojené od internetu. „Nepředstavují tedy – z pohledu bezpečnosti přenosu obrazu – kybernetické riziko.“

Přečtěte si

Městská policie v Kladně sleduje zahrádkáře čínskými drony. Experti varují před únikem dat

Stejné kamery najdeme i na Vrchním soudu v Praze. Ten kamery nakoupil ještě v roce 2021. Mluvčí Eliška Duchková redakci sdělila, že postupovali podle tehdy dostupných informací a doporučení v souladu s předpisy o kyberbezpečnosti.

„Každé další doporučení je vždy bráno v úvahu v dalších plánech na obnovu IT techniky, ovšem rychlé nahrazení dosavadní techniky není možné s ohledem na omezený rozpočet. Jsme také v kontaktu s dodavatelskou firmou ohledně vhodných postupů při správě a obsluze systému,“ říká Duchková. Podle ní taky jde jen o „uzavřený monitorovací okruh“ a kamery nejsou připojené k internetu.

Ujgurská analytika, navádění raket na Ukrajinu

V kontextu spolupráce s těmito značkami je důležité zmínit i ne tak dávnou historii čínských značek. Kamery značky Hikvision nebo Dahua jsou stále používané k masivnímu sledování ujgurské menšiny v Číně.

Kromě jiného to zmiňuje i NÚKIB ve svém varování. „Výrobci kamer jako Hikvision, Dahua či Uniview nabízejí tzv. ujgurskou analytiku, v rámci které systémy umí rasově/etnicky odlišit Ujgury od dalších etnik,“ popisuje kyberúřad.

Z první ruky o tom podala svědectví i Rushan Abbas, předsedkyně mezinárodního spolku Kampaň pro Ujgury. V říjnu 2023 o tom mluvila na konferenci v českém Senátu. „V letošním roce společnost Hikvision vyhrála kontrakt ve výši šest milionů dolarů a výslovně se vyžaduje, aby jejich analytické softwary identifikovaly Ujgury. Takže vyvinuli software, jehož cílem je právě odhalit ty etnické skupiny, které mají být sledovány, a potlačovat disent,“ řekla Abbas.

Přečtěte si

Čína, kam až dohlédneme. Jak české státní instituce používají rizikové čínské technologie

Jiné bezpečnostní riziko se při čínských kamerách objevilo na Ukrajině. Podle zjištění investigativních novinářů z Rádia Svobodná Evropa nebo maďarského webu Átlátszó mohly čínské kamery sloužit Rusům ke špehování ukrajinských měst či přímo k navádění raket na ně.

Web Átlátszó v roce 2023 napsal, že Rusko tak mohlo činit prostřednictvím digitálních zadních vrátek v čínských sledovacích systémech. „Tyto metody mohly být použity k lokalizaci kyjevských systémů protivzdušné obrany Patriot během květnového bombardování města,“ píše web.

V lednu 2024 zase Rádio Svobodná Evropa udělalo experiment na kamerách Hikvision a Dahua, kdy prokázalo, že kamery automaticky spouštějí připojení k serverům, které si čínské státní firmy pronajímají v Evropě. To pak otevíralo podle expertů možnost ruského sledování ukrajinských měst.

Bezpečnost pro ně není prioritou

„Celkově z toho mám pocit, že kybernetická bezpečnost těchto zařízení není pro výrobce příliš důležitá,“ komentuje kybernetický expert Martin Haller. Podle něj existuje hned několik rizik, na které tyto incidenty poukázaly.

První je, že se objeví nějaká další podobná softwarová chyba, na kterou přišli třeba investigativní novináři z Rádia Svobodná Evropa. To však může být nejmenší problém. Haller upozorňuje na to, že starší modely nemusely dostat potřebné bezpečnostní záplaty a že tedy stále obsahují zmíněné problémy. „Nebo že se podobná funkcionalita může do zařízení naopak dostat později například prostřednictvím aktualizace,“ popisuje expert.

Podle něj ale důslednou a pravidelnou kontrolou těchto zařízení lze velkou část rizik pokrýt, třeba právě dodržováním zákazu přístupu k internetu, cloudu, vzdálené správy nebo do jiných částí infrastruktury.

Upozorňuje ale na to, že instituce musí zvážit, jestli je risk, se kterým pracují, i při všech opatřeních akceptovatelný. „U běžné firmy může být dobře navržená izolace přijatelným řešením. U armádního skladu, vojenské základny nebo objektu kritické infrastruktury těžko říct,“ dodává.

Přečtěte si

„Dokonalá bezpečnost neexistuje, nejlepší obranou je zdravá skepse.“ Expert Kamil Malinka o nových hrozbách kyberzločinu

Mezinárodní sponzoři války

Firmy Hikvision a Dahua jsou navíc sankcionované a spolupráce s nimi je v mnoha západních zemích zakázaná.

Hikvision čelí sankcím v USA kvůli jejímu vlastnictví – ze sta procent ji ovládá čínský státní aparát. Dahua zase nemůže v USA podnikat kvůli zařazení na seznam čínských armádních firem. Obě firmy jsou navíc sankcionované i v Ukrajině, a to z důvodu napomáhání ruské válečné mašinerii. Od roku 2023 je tamní protikorupční úřad zařadil na seznam „mezinárodních sponzorů války“.

Podle amerického nezávislého bezpečnostního institutu IPVM nákup těchto značek státními složkami zakázala Litva nebo Velká Británie. Ostatní země zatím jen pracují s doporučeními. Příkladem je Dánsko, které na základě doporučení nepoužívat tyto kamery na veřejných prostranstvích a kolem kritických institucí začalo s postupným odstraňováním technologie z různých klíčových míst v zemi.

V Evropské unii zatím žádný takový zákaz neexistuje. Evropský parlament vydal v roce 2022 rezoluci odsuzující značky včetně Hikvision nebo Dahua za spoluzodpovědnost na genocidě Ujgurů v provincii Sin-ťiang.

Autor textu: Dávid Pásztor

The post Česko pod dohledem Pekingu. Čínské kamery dohlíží na kritickou infrastrukturu státu i armádní sklady zbraní appeared first on investigace.cz.

Kladenská radnice se pustila do velkého projektu dronového centra. Investice za patnáct milionů korun, přestavba celého patra radnice na monitorovací centrum, nákup čtyř dronů pro městskou policii. Problémem je jejich značka: jsou od čínské firmy DJI. Před využíváním čínských technologií ve veřejné správě přitom dlouhodobě varují experti i český kybernetický úřad.

K tomuto tématu jsme vydali podcast Odposlech:

Nejnovější monitorovací technologie na sledování a analyzování záběrů z dronů na několika monitorech a nonstop dispečink se stálou službou. Tak má vypadat podkroví kladenské radnice neboli sídlo dronového centra místní městské policie.

Rada města se pro jeho vybudování rozhodla, aby posílila „inspekce infrastruktury a budov, doplňování fotodokumentace, monitoring rizikových míst, podporu městské policie, rychlé mapování nehod a krizových událostí, podporu při pátracích akcích“, jak se píše v zadávací dokumentaci zakázky.

Jak to zatím funguje ve skutečnosti? Drony městská policie využívá k pátrání po uprchlých koních nebo „monitoringu“ zahrádkářské kolonie, hřbitova nebo třeba schodiště v centru města. Díky přeletu dronem strážníci na začátku května odhalili stan postavený ve zmíněné zahrádkářské kolonii „a v něm dvě osoby“, jak se píše v článku Týdeníku Policie.

Cena zakázky – patnáct milionů korun s DPH, spolufinancovaných z evropských zdrojů.

Začerněná smlouva, jasné fotografie

Důležitou částí celého projektu jsou samotné drony. Ve smlouvě s dodavatelem byly všechny technické specifikace začerněné a veřejnost se tedy neměla šanci dozvědět, jaké drony město kupuje. Samotní strážníci ale své tajemství odhalili ještě dřív, než se na to mohl redaktor investigace.cz zeptat.

Ve výše zmíněném článku Týdeníku Policie lze najít fotografie od kladenských strážníků, na kterých jsou vidět drony čínské značky DJI. Na problém používání dronů DJI upozornil už loni v září Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Přečtěte si

Čína, kam až dohlédneme. Jak české státní instituce používají rizikové čínské technologie

„Všem fyzickým osobám, jejichž data by mohla být cílem aktivit zahraničních zpravodajských služeb, Úřad doporučuje, aby zvážily případné omezení či úplný zákaz využívání technologií či služeb, jejichž prostřednictvím by mohlo docházet k přenosu systémových a uživatelských dat do Číny,“ uvedl NÚKIB ve svém varování.

Redakce investigace.cz se proto města Kladna zeptala, jestli bezpečnostní rizika, před kterými NÚKIB v souvislosti s čínskými drony varoval, radnice při výběru technologie zvažovala.

„Bezpečnostní rizika zmiňovaná v dotazech řešíme systémově. Důraz neklademe pouze na koncový hardware, ale na celou komunikační architekturu 5G, která garantuje odolnost a soulad s legislativou i vnitřními předpisy,“ odepsal mluvčí města Kladna Vít Heral.

Podle něj je dronové centrum investicí do bezpečnosti a správy města. „Využívá nejmodernější technologie pro ochranu občanů při současném striktním dodržování bezpečnostních standardů. V současné době probíhá audit kybernetické bezpečnosti financovaný z Národního plánu obnovy,“ dodal mluvčí Kladna.

V kyberbezpečnostní komunitě ale nákup čínských technologií není považován za správný krok. „Nákup čínské technologie určitě není dobrý nápad, obzvláště u kritických nebo bezpečnostních služeb státu. Takže toto je určitě velmi zvláštní rozhodnutí,“ popisuje redakci kyberbezpečnostní expertka Princeps Institute Adéla Klečková.

Data v Číně = data u Komunistické strany

Klečková upozorňuje nejen na varování z kyberbezpečnostního úřadu, ale i na zprávu Bezpečnostní a informační služby. Ta ve svých výročních zprávách pravidelně označuje Čínu za jednu z kritických hrozeb a za nepřátelského aktéra, který podniká vlivové operace v rámci České republiky.

V dosud poslední výroční zprávě za rok 2024 BIS kromě jiného pojmenovala i riziko plynoucí ze spolupráce mezi čínskými technologickými firmami a čínskými státními orgány. „Podstatným prvkem jsou minimálně některé soukromé IT společnosti, které spolupracují právě se zpravodajskými službami, popřípadě s dalšími státními subjekty. (…) Hlavní síla celého čínského kybernetického ekosystému tkví v tom, že jeho jediným cílem je působit v zájmu čínské vlády, respektive Komunistické strany Číny,“ píše BIS.

„Nemyslím si, že je správné nakupovat technologie z Číny, obzvláště v případě, že máme celou řadu technologií ze států, které spadají do transatlantického paktu, a kde nebezpečí nehrozí,“ dodává expertka Klečková.

Přečtěte si

„Dokonalá bezpečnost neexistuje, nejlepší obranou je zdravá skepse.“ Expert Kamil Malinka o nových hrozbách kyberzločinu

Nejvíc zranitelným prvkem infrastruktury jsou data, která čínský dron pořizuje a ukládá. Experti navíc dlouhodobě upozorňují, že při použití dronového rozhraní na dálkový přenos obrazu se data mohou posílat přímo na čínské servery. Právě to může hrozit i u dronů pořízených kladenskou městskou policií.

Kyberbezpečnostní úřad se tomuto systému doporučuje vyhýbat. „Využívání dronů a obdobných technologií ve veřejné správě musí být doprovázeno systematickým řízením kybernetických a informačních rizik. V praxi doporučujeme zejména (…) oddělení provozu dronových systémů od interních informačních systémů, důslednou kontrolu práce s obrazovými a lokalizačními daty, včetně jejich ukládání a přenosu (nebo) omezení nebo vypnutí cloudových služeb, pokud nejsou nezbytné pro provoz,“ napsal redakci mluvčí české kybernetické autority Jakub Neščivera.

Privátní infrastruktura

Investigace.cz u zaměstnanců kladenské radnice zjišťovala, jaká konkrétní opatření byla zavedena. Petr Jorg z odboru bezpečnostních rizik napsal, že pro ně je důležitá datová architektura kolem přístroje.

„Bezpečnostní a kybernetická rizika byla posuzována již při návrhu řešení. Město vychází z principu, že klíčová není samotná značka zařízení, ale způsob jeho provozu a datová architektura. Proto je systém postaven na privátní 5G infrastruktuře a lokálním zpracování dat, bez přímé vazby na cloudové služby výrobce,“ sdělil Jorg.

Obdobně se prý staví i k ochraně osobních údajů, respektive ke hrozbě úniku dat na čínské servery. „Z pohledu ochrany osobních údajů je provoz řešen v souladu s GDPR. Statutární město Kladno má plnou kontrolu nad veškerými datovými toky. Data nejsou přenášena mimo Evropský hospodářský prostor ani poskytovaná výrobcům zařízení. Tento postup je technicky i smluvně ošetřen.“ 

Právě na odpovědnost Kladna za výběr dodavatele a související rizika upozorňuje i Neščivera z NÚKIB. „Žádná předchozí komunikace s Kladnem ani MP Kladno v této věci neproběhla,“ dodal mluvčí.

Kyberzákon není funkční

Jak už investigace.cz upozornila i v předchozím článku o čínských technologiích, NÚKIB nemá možnost aktivně vstupovat do zakázek ani zakazovat pořízení vybraných značek.

Podle kybernetického zákona, který vstoupil v platnost loni, může kyberúřad zakázat nákup některých výrobků jenom „subjektům v režimu regulace“, tedy těm, které spadají pod kritickou infrastrukturu státu. „V ostatních případech může NÚKIB poskytovat nezávazná doporučení, strategické analýzy a metodická stanoviska, která mají pomoci institucím kvalifikovaně posoudit bezpečnostní rizika spojená s volbou konkrétní technologie,“ řekl k tomu Neščivera.

Jenomže na to si česká veřejná správa stěžuje. Některá doporučení jsou podle úřadů chaotická nebo nedostatečná. „Vedení i zaměstnanci zdejšího soudu si jsou vědomi obecného varování NÚKIB, nicméně nikdo ze zdejšího soudu není expert na kybernetickou bezpečnost ani na vysledování původu veškeré užívané technologie. Varování NÚKIB je proto natolik neurčité, že se jím nejsme schopni efektivně řídit,“ vzkázal kyberúřadu před časem mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 9 Jan Šípal.

Přečtěte si

I sluchátka můžou poslouchat. Technologie bluetooth vás může připravit o bezpečí i o miliony

Mluvčí kybernetické autority Neščivera dodává, že při nejasnostech se na ně úřady mohou obrátit „s žádostí o konzultaci nebo stanovisko. Tyto konzultace však nejsou povinné a záleží na jednotlivých institucích, zda je využijí.“ 

Vyřešit to měl zákon o kybernetické bezpečnosti, který původně počítal i se zavedením nových pravomocí pro kyberúřad. Nakonec však vláda Petra Fialy nedotáhla legislativní proces do konce.

„V průběhu legislativního procesu byla pravomoc NÚKIB vydat prováděcí vyhlášky, které měly vymezit strategicky významné služby a specifikovat části infrastruktury, na něž se má mechanismus vztahovat, přesunuta na vládu formou nařízení. Tato nařízení však nebyla bývalou vládou přijata, přestože samotný zákon již nabyl účinnosti 1. 11. 2025. V důsledku toho není mechanismus prověřování bezpečnosti dodavatelských řetězců v současnosti plně funkční,“ řekla Lenka Soukupová z NÚKIBu.

Třetina produktů je made in China

Problémem je i samotné množství produktů s označením made in China, tedy výrobní dominance Číny obecně. Podle webu statista.com byla v roce 2023 Čína největším celosvětovým výrobcem, téměř 29 % výrobků světa pocházelo z Číny. Druhé v pořadí Spojené státy americké měly o víc než 10 % menší výrobu.

Na to upozorňuje i výzkumník z Katedry asijských studií Univerzity Palackého Richard Turcsányi. Podle něj drony DJI mohou nést riziko, jako i všechna ostatní elektronika z Číny. 

„Pokud existují vhodné alternativy, bylo by samozřejmě ideální je využít. Realita je však taková, že Čína je ve světě dominantní, co se týká výroby elektroniky, ale i mnoha komponentů, které do takových výrobků proudí,“ popisuje expert na Čínu.

Autor textu: Dávid Pásztor

The post Městská policie v Kladně sleduje zahrádkáře čínskými drony. Experti varují před únikem dat appeared first on investigace.cz.

Kauza serveru Hunterbrook odhalila nesrovnalosti v dokumentech a veřejných příslibech firmy Czechoslovak Group nejbohatšího Čecha Michala Strnada. Akcie CSG pak na burze okamžitě začaly padat o desítky procent. K dokreslení problémů, které skupina má, američtí novináři použili i citace z textů, na kterých spolupracovala investigace.cz.

Czechoslovak Group Michala Strnada není schopna vyrábět tolik munice, kolik deklarovala při lednovém vstupu na amsterodamskou burzu. Zjistil to americký investigativní server Hunterbrook. Po zveřejnění jejich zjištění se akcie CSG výrazně propadly.

Investoři si podle webu Hunterbrook koupili mnohem větší neznámou, než se dosud zdálo. Strnad je obchodník se zbraněmi, který munici ve větší míře přeprodává, než vyrábí. Do portfolia CSG patří i dceřiná společnost ve Španělsku, na kterou NATO uvalilo sankce pro možné korupční praktiky. Ve firmě CSG navíc zůstává významný menšinový vlastník, který disponuje „mimořádnými právy“ a pomyslným Damoklovým mečem nad finanční rozvahou společnosti.

Interní materiály prezentují CSG jako přímého konkurenta německého muničního gigantu Rheinmetall. Analýza Hunterbrooku odhaluje, že drtivá většina tržeb společnosti z munice nepochází z výroby granátů, ale z jejich přeprodeje.

Munice tvořila loni dvě třetiny tržeb CSG a byla hlavním motorem zvýšení jejího odhadovaného zisku. Interní materiály firmy ukazují současnou kapacitu výroby velkorážní munice na úrovni 630 tisíc nábojů ročně. Vyplývá z nich také, že osmdesát procent produkce CSG tvoří munice ráže 155 mm, což je nejžádanější dělostřelecká munice podle standardu NATO.

To by znamenalo, že CSG vyrábí půl milionu nábojů ročně, což by ji řadilo do stejné ligy jako Rheinmetall. Novináři ale upozorňují, že „výroba“ není totéž jako „výrobní kapacita“ a CSG možná této nejednoznačnosti ve svých propagačních materiálech využívá. Když Hunterbrook požádal CSG o objasnění, zda skutečně dokáže vyrobit kolem 500 tisíc nábojů ráže 155 mm, společnost odmítla odpovědět – s tím, že nezveřejňuje kapacitu podle typu munice.

Co jsme o CSG napsali v minulosti?

Hunterbrook svou analýzu opřel i o starší analýzy a investigativy médií z České a Slovenské republiky. Profil CSG dotváří i za pomoci zjištění redakce investigace.cz. Server Hunterbrook investigaci.cz cituje, aby doložil, že Michal Strnad i jeho otec Jaroslav měli vybudované pevné vztahy uvnitř české i slovenské politiky.

Strnad byl dárcem bývalého prezidenta Miloše Zemana a podle našich zjištění se na Zemanově volební kampani v roce 2018 podílel významným dílem – od Michala Strnada pocházely dvě třetiny všech příspěvků.

Víc o tomto tématu si můžete přečíst tady:

Přečtěte si

Válečný milionář: Jak hlavní sponzor Zemanovy kampaně vtrhl do balkánských muničních skladů

Hunterbrook upozorňuje i na další zjištění redakce investigace.cz. Strnad podle všeho v únoru 2024 nabídl české vládě dělostřelecké granáty ráže 155 mm za 3 200 eur za kus. Přibližně ve stejnou dobu nabídl turecký výrobce společnosti Excalibur Army prodej obdobných granátů M107 za 2 500 eur za kus. Strnad tedy prodal českému státu munici s třicetiprocentní přirážkou.

Víc o tomto tématu si můžete přečíst tady:

Přečtěte si

Pochybnosti i uznání. Česká muniční iniciativa čelí kritice, Ukrajině ale pomáhá

O CSG Strnada jsme psali i zde:

Jak si Jaroslav Strnad, zakladatel CSG, zakoupil dvě makedonské továrny na dělostřeleckou munici za směšné nízké ceny, a to prostřednictvím politiků a bezpečnostních služeb:

Přečtěte si

Výkup balkánských továren

Jak Jaroslav Strnad nakoupil vrtulníky od německé policie a přeprodal je maďarské policii za trojnásobnou cenu:

Přečtěte si

Dražší, ale nablýskané. Czechoslovak Group přeprodala Maďarům staré vrtulníky za trojnásobnou cenu

Jak CSG dodala houfnice Dana ázerbájdžánské armádě – navzdory doporučením OSN, EU a OBSE:

Přečtěte si

České zbraně v Ázerbájdžánu I: Jak se z podvozku stalo dělo

Jak funguje obchod s vojenským materiálem a jak toho využívá CSG:

Přečtěte si

České zbraně v Ázerbájdžánu II: Ministerská mlha

Jak CSG dodává předražené granáty na ukrajinskou frontu:

Přečtěte si

Zbraně pro Ukrajinu – zlatý důl byznysu i korupce

Přehled munice dodávané do Ukrajiny, včetně té od CSG:

Přečtěte si

EU a zbraně pro Ukrajinu: Realitou nepodložené sliby

Jak Strnad údajně podplácel slovenské orgány:

Přečtěte si

Slovenská firma z impéria zbrojaře Strnada je podezřelá, že dávala milionové úplatky

The post Český zbrojař CSG v krizi: Ázerbájdžán, Balkán, stará munice a Zeman appeared first on investigace.cz.

Vladimir Putin se bojí o život. To říká zpráva zpravodajských služeb z EU, kterou získala redakce ruskojazyčného exilového média Important Stories. Šéf Kremlu se minimálně od začátku března letošního roku obává úniku citlivých informací, spiknutí či pokusu o puč. Zejména ho děsí útok dronem, který by mohl zinscenovat některý ze členů ruské politické elity.

Autor textu, ruský novinář Roman Anin, říká, že podle něj je zpráva zpravodajských služeb mimořádně důležitým vhledem do současné situace v Kremlu. 

„Zveřejnili jsme celý text, protože je zjevně ve veřejném zájmu lidí v Rusku i jinde ve světě, zejména vzhledem k tomu, že se Rusko pro zbytek světa stává izolovanou terra incognita. Strach v autoritářském systému často signalizuje nestabilitu a může vést k zásadním politickým změnám, včetně represí a konfliktů mezi elitami. Věřím, že těchto změn budeme v Rusku brzy svědky,“ říká Anin pro redakci investigace.cz.

Kamery v bytech kuchařů

Putinova panika zasáhla kromě něj i jeho nejbližší okolí. Bezpečnostní opatření jsou aktuálně nejpřísnější za celou dobu Putinova vládnutí. Sám téměř nevychází ze svého bunkru a nikdo v jeho okolí nemůže používat mobil nebo jezdit veřejnou dopravou. Všichni kuchaři, bodyguardi nebo fotografové mají ve svých bytech nainstalované kamery.

Tato opatření se ale týkají i nejvyššího velení ruské armády. Dosud byl pod nejpřísnější státní ochranou jen náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov. Teď na seznam vysoce chráněných osob přibylo nejméně deset generálů, což se redakci Important Stories podařilo ověřit i z dalšího zdroje.

Problémům může čelit i bývalý ministr obrany, v současnosti tajemník Rady bezpečnosti Ruské federace Sergej Šojgu. Ten byl ve zprávě označen jako možný cíl puče. Na začátku března totiž bezpečnostní složky zatkly jeho bývalého prvního náměstka Ruslana Calikova. Teď by bezpečnostní složky mohly zasáhnout i proti Šojguovi, pravděpodobnost jeho zatčení se podle zprávy zásadně zvýšila.

Přečtěte si

Strach nesmí řídit váš život. Sovětský disident Alexandr Podrabinek o Putinově režimu a ruské opozici

Nejdůležitější zpráva o stavu Ruska

„Dokument popisuje situaci v Kremlu, rostoucí napětí mezi bezpečnostními činiteli v důsledku neúspěchů ve válce s Ukrajinou, stejně jako Putinovu sílící obavu z možného puče či pokusu o atentát, což vedlo k bezprecedentnímu zpřísnění bezpečnostních opatření a rozšíření pravomocí Federální ochranné služby. Podle mého názoru se jedná o jednu z nejdůležitějších zpráv o Rusku v poslední době,“ píše Anin ve svém článku.

Podle něj jde o přechod ruského režimu do zásadně odlišného stavu. Rusko ve všech ohledech ztrácí svou sílu, válečně, vnitrostátně, ekonomicky, sociálně. „Všechny tyto faktory dohromady, jak již dříve napsal Important Stories, musely dříve či později vést k boji mezi ruskými klany ‚siloviků‘ o trůn slábnoucího diktátora,“ dodává novinář.

„Putin, který tento systém moci sám vybudoval, dobře chápe, co ho čeká – odtud pramení rostoucí paranoia, bezprecedentní izolace od veřejnosti i od vlastního nejbližšího okolí a pokus o vytvoření nové opričniny (název používaný pro zvláštní správní systém v carském Rusku v 16. století, pozn. red.) v podobě Federální ochranné služby (FSO), vybavené neomezenými donucovacími pravomocemi,“ míní.

Íránská cesta anebo doba smutku

Rusko má teď podle Anina dvě možné cesty, kudy se může vydat – íránská cesta, anebo doba smutku. V íránské cestě se Putinovi podaří konsolidovat kolem sebe loajální bezpečnostní služby – především FSO a Národní gardu –, které vytvoří ruský model íránských revolučních gard. Prostřednictvím bezprecedentních represí, které zasáhnou širší vrstvy obyvatelstva i ty, kteří byli dříve považováni za nedotknutelné, si diktátor udrží moc silou.

„Tento scénář by také znamenal další izolaci země od internetu a vnějšího světa: opričnina nebude tolerovat žádné kritiky,“ říká Anin.

Doba smutku je právě odkazem na opričninu, tedy systém Ivana Hrozného z 16. století. „První opričnina vznikla jako pokus Ivana Hrozného udržet kontrolu nad elitami a posílit autokratickou vládu v podmínkách dlouhotrvající a ničivé války a vnitřní krize. Teror opričniny, ekonomické vyčerpání a devastace vedly k době smutku a občanské válce,“ popsal Anin.

„Který z těchto scénářů je v Rusku pravděpodobnější, není tak důležité. Důležité je, že každý z nich je vysoce pravděpodobný,“ míní novinář.

Přečtěte si

Syn Putinova parťáka z KGB investoval do českého pivovaru. Je rovněž vystudovaný rozvědčík

Začalo to útokem na generála

Výrazné navýšení bezpečnostních opatření kolem Putina pramení z událostí z loňského prosince. Po vraždě generálporučíka Fanila Sarvarova v Moskvě 22. prosince 2025 navrhl náčelník generálního štábu Gerasimov svolání ruské Bezpečnostní rady. Putin se však situaci rozhodl řešit na vlastní pěst a na kobereček si zavolal menší skupinu zástupců bezpečnostních složek, jen tři dny po útoku na Sarvarova a na stejném místě, kde došlo k jeho vraždě.

Během zasedání si zástupci bezpečnostních složek, takzvaní „siloviki“, navzájem vyčítali nedostatky v bezpečnostním systému, které odhalily ukrajinské útoky – Gerasimov ostře kritizoval své kolegy ze zpravodajských služeb za to, že je nedokázali předvídat.

Ředitel Federální bezpečnostní služby Alexandr Bortnikov naopak zdůraznil nemožnost systematicky předcházet takovým útokům a kritizoval ministerstvo obrany za to, že nemá specializovanou jednotku odpovědnou za fyzickou ochranu nejvyšších úředníků.

Šéf Národní gardy Viktor Zolotov zase poznamenal, že nemá peníze na ochranu důstojníků ministerstva obrany, a Gerasimovovi předložil doporučení týkající se operační bezpečnosti pro důstojníky ministerstva obrany, což Gerasimova naštvalo.

Vše se soustředí na ochranu Putina

Redakci Important Stories se podařilo ověřit i další důležité informace z reportu zpravodajských služeb. V poslední době dochází k rozsáhlým výpadkům internetu v Moskvě, což podle informací redakce provádí právě Federální ochranná služba (FSO).

Několik zdrojů serveru Important Stories taky potvrdilo Putinův strach z komplotu nebo pokusu o převrat. „Například současný důstojník FSB sdělil serveru Important Stories, že pro jeho jednotku je nyní mnohem obtížnější získat povolení k odposlechu v nepolitických trestních případech, protože veškeré vybavení bylo přesměrováno na sledování vlády a dalších státních orgánů‘,“ píše web.

O zvýšené míře Putinovy paniky svědčí i nadcházející oslava konce druhé světové války: žádný poslanec ruské dumy nedostal na oslavy na Rudém náměstí pozvánku.

Autor textu: Dávid Pásztor
Převzaté z istories.media. Původní autor: Roman Anin

The post Žádné telefony, panika, strach o život. Nejdůležitější zpráva o stavu současného ruského režimu odhalila Putinovo nejstřeženější soukromí appeared first on investigace.cz.

Redaktorky investigace.cz Barbora Šturmová a Sofia Špirková si opatřily obraz z aukčního portálu Aukro, který je prokazatelným padělkem. Přesto na něj bez problémů získaly posudky potvrzující pravost – jeden od soudního znalce, druhý od historičky umění. Popsaly tím příběh, jak snadno mohou padělky pronikat na trh s uměním a kdo jim k tomu pomáhá. 

10 663 korun. Tolik stál obraz Alfréda Justitze na portálu Aukro. Dosud neznámé dílo umělce ze začátku minulého století, které pokud by bylo pravé, mohlo by být prodané za stovky tisíc. Jenže pravé není.

I přesto, že redaktorky přinesly na posouzení padělek, dva odborníci byli připravení vystavit potvrzení o pravosti obrazu. 

Tady si přečtěte původní text. 

The post VIDEO: Falešné umění s posudkem pravosti appeared first on investigace.cz.

Město Otrokovice před pěti lety oznámilo, že pomůže svým sociálně znevýhodněným občanům a postaví pro ně byty. Postupně ale radnice projekt Nových Hurdisek změnila na pro mnoho lidí cenově nedostupné nájemní bydlení. Tento krok politici veřejnosti nikdy nevysvětlili. Redaktor investigace.cz v Otrokovicích zjišťoval, co ke změně vedlo.

Když reportér investigace.cz kráčel třídou Tomáše Bati v Otrokovicích, měl ten den nachozeno už asi třináct kilometrů. Uprostřed křižovatky – za ním Baťovy domky, před ním nechvalně známá chemička Deza, napravo průmyslová čtvrť, nalevo říčka Dřevnice – učinil jednoduché rozhodnutí. Od Baťových domků přijel, a tak si to namířil do průmyslové čtvrti.

Po několika desítkách metrů ale narazil na dopravní značku „Chodník uzavřen“. Musel tedy přejít na druhou stranu rušné třídy, k čerpací stanici. Po pár metrech už bylo zřejmé, proč je chodník nepřístupný.

Novostavba redaktora zarazila, na první pohled totiž nezapadá do svého okolí. Kousek od místa jen před několika týdny hořel sklad plastů, kolem se nachází desítky fabrik, firem, dále autoservis, betonárna, recyklace odpadu, teplárna, čistička odpadních vod. A uprostřed toho všeho jsou tři zbrusu nové nízkopodlažní bytové domy zvané Nové Hurdisky.

Nové Hurdisky – nové nájemné

Zvenku vypadá novostavba bytového domu opravdu vkusně. Fasáda odkazuje na starou cihlovou zlínskou řadovou zástavbu z časů Tomáše Bati. Uvnitř je 42 městských nájemních bytů. A zájem o ně byl obrovský, zadané byly během několika dnů. 

Klíčové je ale v tomto případě nenápadné slovíčko – nájemní. Podle aktuálních informací se nájmy v Nových Hurdiskách pohybují od 14 140 korun za 1+kk přes 17 710 korun za 2+kk po 21 150 korun za 3+kk včetně poplatků. To jsou v Otrokovicích běžné komerční nájmy. Původně však mělo být vše jinak.

Na místě Nových Hurdisek ještě v roce 2021 stály původní Hurdisovy domky, což byla zástavba z 30. let 20. století. Podle serveru iDnes.cz v domech dlouhá desetiletí bydleli sociálně slabší obyvatelé s nájemným polovičním oproti komerčním nájmům. Problémem lokality ale byly časté havárie potrubí, statické problémy domů nebo třeba jejich nevyhovující hygienický stav.

Proto v roce 2021 otrokovická radnice rozhodla o demolici původních domů a výstavbě nových. Demolici však předcházely spory s nespokojenými starousedlíky.

Sociální vs. nájemní bydlení

V reportáži serveru iDnes.cz z dubna 2021 si místní obyvatelé kromě jiného stěžovali na to, že město nemá dostatek bytů, ve kterých by mohli bydlet sociálně a finančně znevýhodnění lidé, a už vůbec ne ve větších rodinách. „Je tady spousta důchodců a starších lidí s nízkými platy, kteří tohle nemůžou utáhnout,“ komentovala tehdy komerční nájemní bydlení jedna z tamějších obyvatelek.

I proto se město původně mělo s lokálními obyvateli dohodnout, že nové byty budou zařazené do městského fondu sociálního bydlení. Ostatně o tom mluvila i starostka Otrokovic Hana Večerková. V dubnu 2021 v prohlášení uvedla, že demolice starých a výstavba nových bytů bude výhodnější, protože se radnice chystá žádat o dotace na „nájemní sociální byty“.

Přečtěte si

Investiční byty a smlouvy na rok: Rozhovor se sociologem Martinem Luxem o nejmenší dostupnosti vlastnického bydlení v historii

To samé sdělil investigaci.cz i bývalý místostarosta Otrokovic Ondřej Wilczynski. Redaktorovi při osobním setkání zopakoval svoje tvrzení, s kterým konfrontoval i vedení města v komunikaci na sociálních sítích. Říká, že když se projekt připravoval, byl přítomen i při setkáních s tehdejšími obyvateli Hurdisek. 

„Při těchto setkáních jim byla z úst představitelů města – včetně mé osoby – přislíbena možnost návratu do této lokality po dokončení nové výstavby,“ tvrdí Wilczynski.

Tomu, že se město při původním plánování projektu Nové Hurdisky přiklánělo k sociálnímu bydlení, nasvědčuje i analýza realitního trhu, kterou si radnice nechala zpracovat u zlínské realitní makléřky Evy Mlčkové.

„Výstavba projektu reaguje na bytovou potřebu místních i nově příchozích obyvatel. Primárně je určena pro osoby různým způsobem znevýhodněné na realitním trhu: nízkopříjmové rodiny s malými dětmi, neúplné rodiny, jednotlivce v bytové nouzi, senioři jako jednotlivci i páry,“ píše Mlčková v analýze, kterou má redakce k dispozici.

Změna kvůli úvěru

Od léta roku 2022, kdy začala demolice starých domů, město přestalo o projektu s veřejností komunikovat. Další zpráva se objevila až v květnu 2024: radnice oznámila začátek výstavby bytových domů. Nejdůležitější změna ale v prohlášení nezazněla – z projektu sociálního bydlení určeného pro nízkopříjmové osoby se najednou stalo nájemní bydlení.

Záměr výstavby se tedy výrazně proměnil. Starostka Otrokovic Večerková pro redakci investigace.cz tuto náhlou změnu odůvodnila jinými dotačními programy.

„Tou dobou (v roce 2021, pozn. red.) žádné jiné dotace na výstavbu bytů než na sociální bydlení nebyly. A my jsme tehdy postavili deset bytů v ulici Hložková, které pronajímáme jako sociální bydlení na základě podmínek donora. V průběhu let, kdy jsme chystali projekt Hurdisky na bytovou výstavbu, jsme věděli, že město samo o sobě tak velkou investici není schopné profinancovat, takže jsme cílili na dotace,“ popisuje Večerková.

„A protože byla možnost získat dotaci na nájemní bydlení, která umožňovala zisk úvěru s výhodným úrokem, tak jsme šli do nájemního bydlení,“ dodává starostka. V roce 2022 přitom serveru iDnes.cz řekla, že město požádá o dotaci na sociální bydlení z ministerstva pro místní rozvoj a doplní ji i úvěrem.

Na dotaz redaktora, jestli změnili záměr vystavět sociální bydlení na stavbu nájemních bytů jen kvůli úvěru, Večerková odpověděla, že město chtělo zkrátka stavět. „Nevidím nic špatného na tom, že jsme využili první možné dotace k tomu, abychom postavili nové bydlení v Otrokovicích, které je ku prospěchu všech, a ne jen sociálně slabých. Sociálně slabší mají dostatek bytového fondu, aby mohli v Otrokovicích bydlet,“ vysvětluje.

„Já si nemyslím, že by sociálně slabší vytrhlo čtyřicet dva nových bytových jednotek.“ dodává. 

Město má málo sociálních bytů

Ještě v květnu roku 2025, když radnice otevírala sociální byty na ulici Hložkova, tvrdila starostka Večerková něco jiného. „Těchto deset nových bytů sice celkovou situaci nevyřeší, ale představují důležitý krok správným směrem,“ uvedla pro Zlínský deník.

Na to ostatně upozorňovali i obyvatelé původních domků v lokalitě Hurdisek. „Město má málo svých bytů, a když už, tak jde o garsonky, kam se větší rodina nevejde. A najít čtyřicet volných bytů nejde ani na realitním trhu, lidé budou muset z Otrokovic pryč,“ říkala v roce 2021 tamní obyvatelka. Podle dřívějších zpráv část rodin dostala náhradní bydlení od města, jiní to řešili po vlastní ose.

Město Otrokovice disponuje 384 byty s regulovaným nájemným. Podle oficiálního dokumentu města nazvaného „Komunitní plán sociálních služeb na Otrokovicku 2020–2022“ se ve městě a přilehlých obcích v předešlých letech nacházelo víc než 1 200 osob s potřebou příspěvku na péči, víc než 7 tisíc seniorů, 17 osob bez domova, 40 odkázaných na nouzové bydlení, minimálně 50 drogově závislých osob, 546 lidí se sociálně právní ochranou, 46 rodin ve finanční nouzi a dalších více než 2 600 lidí v různých formách zadlužení.

Města upřednostňují oblíbenější nájemníky

Trend chybějícího bydlení pro sociálně slabší je patrný napříč Českem i Evropou. Podle neziskové organizace Platforma pro sociální bydlení, která se zabývá pomocí lidem v nouzi, ale mohl kriticky ohroženou část obyvatelstva případ Otrokovic zasáhnout.

„Tito lidé pak typicky nemají kde bydlet, protože na běžném trhu si neporadí kvůli velkým vstupním nákladům a drahým nájmům, a je nepravděpodobné, že by jim pomohlo jiné město než to, ze kterého pocházejí. Mohou se tedy propadnout do bytové nouze,“ říká redakci advokační pracovník Platformy Mikoláš Opletal.

Přečtěte si

Komu patří Česko: Šmejdům s bydlením se v Česku daří

Podle něj je aktuálně v Česku přes 161 tisíc lidí v bytové nouzi, z čehož je 62 tisíc dětí. Politická reprezentace se podle něj však v současnosti víc soustředí na řešení bytové krize ve střední třídě. „Protože když je z čeho vybírat, upřednostní radši snažší a oblíbenější nájemníky,“ dodává Opletal.

Podle dat Platformy pro sociální bydlení je v Česku jen necelé procento bytů určeno pro nejzranitelnější osoby. „Ve zkratce se tedy dá říct, že sociální bydlení chybí úplně všude. Mohou existovat menší obce, kde je situace výjimečná, ale obecně se bavíme o chybějících desítkách tisíc bytů napříč republikou,“ míní Opletal. 

Uprostřed průmyslové zóny

Problémem je i zmíněná lokalita, ve které nové nájemní bydlení vyrostlo. Průmyslová zóna na kraji Otrokovic není dostatečně vybavená občanskými službami. Docházková vzdálenost do nejbližšího většího obchodu (nepočítaje večerku) je alespoň patnáct minut, základní škola je vzdálená asi dvacet minut, sportoviště ještě víc.

A pokud by noví obyvatelé opravdu chtěli do obchodu nebo školy docházet pěšky, celou cestu absolvují vedle rušné silnice, kterou využívají okolní firmy a fabriky pro nákladní dopravu. Procházka, jak se redaktor přesvědčil na vlastní kůži, to není příjemná.

Starostka Večerková výběr této lokality vysvětluje tím, že zde byly městské pozemky. Ale ani situace s občanskou vybaveností jí nepřijde tak dramatická.

„Občanské vybavení se tam teď buduje. Na bývalém spáleništi vznikly nějaké obchody a další vzniknou. Je tam Prior, kde jsou potraviny a jiné obchody. Nemyslím, že by tam chyběla občanská vybavenost v nějakém nejbližším okolí. Je tam zhruba od pěti set metrů do kilometru všechno. Já bydlím třeba v půldomku uprostřed bytové zástavby. Můžu vám říct, že do obchodu to mám daleko dál než Hurdisky,“ popisuje.

Při procházce Otrokovicemi redaktor našel rozvinuté i méně rozvinuté části města. Většina obyvatel bydlí na východ od tamního nádraží, ve směru do nedalekého krajského města Zlín. Ve východní části města našel redaktor taky zrekonstruovanou infrastrukturu, silnice, chodníky, školy.

V západní části města se však nachází vesměs jen obrovská průmyslová zóna, na kterou je zvolna napojena malá městská část Baťov. Nedaleko od Baťova se nachází i Nové Hurdisky. „Hned vedle máme lesopark, který může částečně zastínit pohled na fabriku. Otrokovice, jak jsou vybudované, už historicky za Bati se stavělo vedle fabriky,“ říká starostka.

Mimořádné odměny za standardní práci

Projekt Nových Hurdisek není ojedinělým případem problémů s komunikací mezi radnicí a veřejností. Loni si vedení města nechalo zastupitelstvem schválit speciální odměny ve výši dvojnásobku platu.

Původní návrh odměn pro starostku Večerkovou a jejího místostarostu Petra Ťopka z 12. února odůvodňoval odměny jako ocenění za dokončené investice a projekty. To však podle předsedy finančního výboru Stanislava Mišáka nebylo dostatečné.

Přečtěte si

Podcast ODPOSLECH: Jak bytové družstvo připravilo lidi ve finanční nouzi o bydlení – rozhovor

„Na toto jsme si vedení města zvolili a dostávají za to pravidelnou měsíční odměnu – takto budou reagovat občané. Myslím si, že by bylo lepší postavit to na mimořádných událostech. Jsem pro dát odměnu, ale nechci jim ublížit,“ říká podle zápisu z jednání výboru Mišák.

Předkladatelka návrhu, tajemnice městského úřadu Renata Zenáhlíková, návrh na odměny stáhla a přepracovala. Na další schůzi zastupitelstva 16. dubna se objevilo nové odůvodnění odměn, které kromě projektů obsahovalo i zásluhy vedení města při řešení následků povodní. Toto odůvodnění už bylo zastupitelstvem schváleno.

Když se redaktor v ulicích města ptal občanů, jestli o příběhu schválení mimořádných odměn vědí, dostalo se mu negativních odpovědí.

Starostka Hana Večerková netransparentní a nedostatečnou komunikaci s veřejností popírá. 

„Nemyslím si, že bychom něco zamlčovali. Pokud se mě chce někdo na něco zeptat, tak má vždy u mě dveře otevřené. Vždy je co zlepšovat. Co se týká veřejnosti, tak si myslím, že se setkáváme s veřejností na pravidelných setkáních každý rok. Máme komise místní části, které jsou prostředníky komunikace. Máme Facebook, máme mail, ke mně se může kdokoli kdykoli objednat,“ dodává Večerková.

Autor textu: Dávid Pásztor

The post Otrokovická otočka: Město slíbilo pomoc slabším. Přišlo ale s nájmy, na které nedosáhnou appeared first on investigace.cz.

Hodiny krmení umělé inteligence popisem pornografických videí střídaly hodiny odpovídání klientům využívajícím AI společníky. Keňští zaměstnanci, kteří stojí za trénováním AI, moderováním obsahu a sexuálními chatboty, jsou nejen špatně placeni, ale práce jim způsobuje psychické problémy a negativně ovlivňuje jejich život. Příběh přinesl v první polovině března investigativní portál 404media.

Michael Geoffrey Asia, mladý Keňan, se rozhodl promluvit o své práci, která je pro mnohé nepředstavitelná. Osm hodin seděl u notebooku, díval se na pornografická videa a pro společnost zabývající se štítkováním dat pro AI popisoval, co se děje v každém snímku.

To však nebylo vše. Když skončil tuto směnu, nastoupil do druhé práce. V té pracoval jako lidská síla stojící za erotickými AI chatboty, přičemž to nebyla umělá inteligence, ale Asia, kdo skutečným lidem využívajícím tyto služby odepisoval. 

V prvním případě Asiovi šéfoval automatický e-mail, který mu každé ráno posílal odkazy na videa. V druhém případě mu šéfoval algoritmus a říkal mu, kterému uživateli se má věnovat. 

„Dospělo to do bodu, kdy moje tělo nemohlo fungovat. Když jsem viděl někoho nahého, ani jsem to nevnímal. A mám mladou rodinu, ženu, která ode mě v intimní rovině hodně očekává. A ono to prostě nejde,“ řekl Asia v rozhovoru pro portál 404media.

„Moje tělo prostě vůbec nefunguje,“ dodal.

Práce kvůli rakovině

K této práci se Asia dostal úplnou náhodou. V odvětví, které vystudoval, nemohl během pandemie covidu pracovat. Zhruba v té době byla jeho dceři diagnostikována rakovina lymfatického systému. Na její léčbu si Asia vzal půjčku asi 17 tisíc dolarů. Potřeboval lépe placenou práci a našel si štítkování dat.

Nejdřív pracoval na projektech pro americkou společnost Meta. Popisoval videa, identifikoval tváře lidí na obrázcích. Následně se se skupinou přátel rozhodli najít něco lépe placeného a také nabízejícího práci z domu. A tak narazili na štítkování pornografických videí a popis toho, co se v nich děje. 

Přečtěte si

Nová éra kyberzločinu: Hackeři s umělou inteligencí

„Máte se vžít do mysli osmi miliard lidí na Zemi, a to v každé vteřině toho videa,“ vysvětluje. Štítky totiž slouží k vyhledávání a Asia tak musel navíc přemýšlet nad tím, co by asi tak lidé i z druhého konce planety mohli vyhledávat. „Takže jsem pracoval na pornografii osm hodin denně a na tom projektu jsem dělal osm měsíců.“ K tomu si Asia našel druhou práci. Původně měl „trénovat“ AI společníky, později zjistil, že jednoduše přebírá jejich roli, a tak si v reálném čase vyměňoval mnohdy sexuální zprávy se skutečnými lidmi.

Asia toto zaměstnání již opustil a věnuje se osvětě. Působí jako generální tajemník keňské organizace Data Labelers Association (DLA) a je autorem knihy „The Emotional Labor Behind AI Intimacy“. Ta je svědectvím o jeho práci jako skutečného lidského pracovníka stojícího za sexuálními roboty s umělou inteligencí.

AI znamená africká inteligence

V rámci DLA se Asia snaží sdružovat pracovníky, aby bojovali za lepší platy, lepší podporu v oblasti duševního zdraví, konec drakonických dohod o mlčenlivosti a lepší benefity pro zaměstnance, kteří často vydělávají jen pár dolarů denně. Název Data Labelers označuje pracovníky v AI průmyslu, kteří se věnují štítkování dat pro modely umělé inteligence.

Tito pracovníci jsou nuceni mnoho hodin v kuse sledovat děsivý obsah, přičemž mají k dispozici jen málo prostředků na podporu duševního zdraví, jsou z velké části řízení neprůhlednými algoritmy a, co je nejdůležitější, jsou to právě oni, kdo pohání raketový růst tržní hodnoty některých z nejbohatších a nejmocnějších společností na světě.

„Technologie potřebujeme, ale nemělo by to být na úkor lidí. AI nemůže být AI bez lidí. Není to umělá inteligence. Je to africká inteligence,“ říká Asia. „Většina z těchto prací je špinavá a většina z nich se vykonává tady v Africe. A jakmile je hotovo, jakmile je nástroj funkční, veškerá komunikace ustane. Jste odříznutí.“

The post Když AI znamená „africká inteligence“. Příběh keňských pracovníků v AI pornoprůmyslu appeared first on investigace.cz.

Telefony Xiaomi, drony DJI, nebo auta BYD. To jsou možná nejznámější čínské značky v Česku. Tuzemské i zahraniční kyberbezpečnostní úřady upozorňují, že při jejich používání hrozí únik dat do rukou úřadů komunistické Číny. Redakce investigace.cz zjistila, že tyto výrobky najdeme i ve vlastnictví českých státních institucí, úřadů nebo soudů. Po upozornění redakce resort spravedlnosti zvažuje změnu instrukcí o zákazu některých technologických produktů.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Ještě začátkem letošního února mohli zaměstnanci severopolské vojenské základny v Gdyni pohodlně parkovat svá čínská elektroauta v prostorech areálu. To se však mělo brzy změnit. 

O dva týdny později tamní vláda zakázala pohyb čínských elektrických aut v blízkosti všech vojenských objektů. V polovině února se pak v médiích objevily zprávy, že tento zákaz byl koordinován v rámci Severoatlantické aliance. Co na to tedy jižní soused Polska – Česko?

„Analýza bezpečnostního prostředí, vyhodnocování rizik a následně i zavádění potřebných opatření probíhá v našem resortu průběžně,“ odepsal bez dalších detailů mluvčí ministerstva obrany Marek Vala na dotaz redakce investigace.cz.

Čínská špionáž

Čínské technologie, ať už jde o elektroauta, solární panely, mobily nebo třeba drony, vnímají české státní orgány jako rizikové. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal varování před čínskými technologiemi v září loňského roku.

„Všem fyzickým osobám, jejichž data by mohla být cílem aktivit zahraničních zpravodajských služeb, Úřad doporučuje, aby zvážily případné omezení či úplný zákaz využívání technologií či služeb, jejichž prostřednictvím by mohlo docházet k přenosu systémových a uživatelských dat do Číny,“ uvedl NÚKIB.

Varování NÚKIB není závazné a platí pouze jako doporučení. Odborníci však upozorňují, že riziko úniku citlivých dat do Číny je velmi vysoké. „Hrozbou ze strany Číny je pro Česko také vysoké zastoupení čínských technologií ve strategické infrastruktuře. To s ohledem na čínské právní prostředí a bezpodmínečnou povinnost čínských společností spolupracovat s tamějším režimem zvyšuje hrozbu špionáže, sabotáže a technologické závislosti,“ píše NÚKIB v Národní strategii kybernetické bezpečnosti pro období 2026–2030, kterou loni schválila ještě vláda Petra Fialy.

Přečtěte si

Nová éra kyberzločinu: Hackeři s umělou inteligencí

I přesto se objevují případy, kdy české veřejné instituce čínské technologie používají. Začátkem března novináři ze Seznam Zpráv upozornili na případ, kdy kolem jaderné elektrárny v Dukovanech létal dron DJI, který prováděl průzkum okolí na zakázku českého státu.

Redakce investigace.cz zjistila, že podobných případů je mnohem více. Po zářijovém varování kyberúřadu čínské drony zakoupily také například města Chomutov a Holešov nebo Česká geologická služba. A českých veřejných institucí, které používají třeba mobily značky Xiaomi, je ještě víc.

Starostu Holešova rizika nezajímají

Důvodem, proč některá města a některé veřejné instituce přese všechna varování nadále nakupují čínské technologie, bývá cena nebo dostupnost.

„Při výběru zařízení jsme vycházeli především z technických parametrů, dostupnosti servisní podpory a poměru ceny a výkonu. Drony společnosti DJI patří dlouhodobě mezi technologicky nejpokročilejší a v dané kategorii navíc představují velmi dobrý poměr ceny a výkonu, což je při nakládání s veřejnými prostředky důležité,“ napsal redakci náměstek primátora Chomutova Martin Bocian.

Podle něj bude radnice dron používat hlavně k dokumentaci města a záznamu veřejných nebo kulturních událostí. Bocian říká, že na úřadě jsou si vědomi diskuse o rizicích čínských technologií, ale prý používání dronu předem diskutovali s odborníkem na kyberbezpečnost. 

„Pořizovaná data jsou ukládána lokálně na paměťovou kartu zařízení a následně zpracovávána interně. Dron není připojen k internetu, nevyužíváme cloudové služby výrobce ani jiné externí služby pro ukládání nebo sdílení dat. Zařízení zároveň není napojeno na interní informační systémy úřadu či kritické části infrastruktury,“ doplnil Bocian.

Investigace.cz oslovila s dotazy k nákupu dronů i město Holešov a Českou geologickou službu. Geologický úřad do uzávěrky článku neodpověděl. Starosta Holešova Milan Fritz zase redaktorovi do telefonu sdělil, že ho tato problematika nezajímá a nebude s k ní vyjadřovat.

Přečtěte si

„Dokonalá bezpečnost neexistuje, nejlepší obranou je zdravá skepse.“ Expert Kamil Malinka o nových hrozbách kyberzločinu

Otočka po dotazech investigace.cz

Telefon značky Xiaomi loni koupil i Obvodní soud pro Prahu 9. „Předmětný telefon značky Xiaomi, na který jste upozornil ve svém dotazu, byl užíván pouze k běžné komunikaci. Nebyl nikdy napojen do žádných interních systémů ani skrze něj nebyly nikdy sdíleny žádné soukromé informace (ať už o zaměstnancích či správě soudu, či o účastnících řízení),“ uvedl na dotaz redakce mluvčí soudu Jan Šípal.

A dodal, že po dotazech redakce vedení soudu konzultovalo používání telefonu s bezpečnostní ředitelkou Městského soudu v Praze a s experty na kyberbezpečnost na ministerstvu spravedlnosti. „Bylo (nám) doporučeno, abychom se užívání veškerých produktů značky Xiaomi vyvarovali,“ doplnil.

„Dále vám sděluji, že díky vašim dotazům nyní ministerstvo spravedlnosti zvažuje vytvořit doporučující seznam nejčastějších produktů a výrobců z Číny, kterých by se mělo ministerstvo a potažmo i soudy a státní zastupitelství při nákupu vyvarovat,“ řekl Šípal.

Hrozba i bez připojení k internetu

Telefony Xiaomi v posledních měsících zakoupili i na Státní zemědělské a potravinové inspekci (SZPI) nebo na ředitelství Integrované dopravy Stredočeského kraje (IDSK). Mluvčí IDSK Filip Drápal uvedl, že nákup čínských telefonů byl jen „přechodným řešením pro pokrytí aktuální potřeby většího množství telefonů pro rychle narůstající skupinu terénních pracovníků, především revizorů“.

„Přes telefon se tito konkrétní pracovníci nemohou dostat ani do interní sítě IDSK. U terénních pracovníků může docházet, vzhledem k charakteru jejich práce, ke zvýšenému riziku zničení telefonů, není proto žádoucí pořizovat dražší přístroje,“ dodává Drápal.

Mluvčí navíc upozorňuje, že varování NÚKIB je pouze doporučením a že se podle něj řídili při vyloučení značek Huawei a ZTE ze zakázky. „V případě značky Xiaomi Redmi NÚKIB nevydal žádné konkrétní varování srovnatelné s varováním pro Huawei a ZTE. V blízké době IDSK vyhlásí novou veřejnou zakázku na rámcovou smlouvu na dodávku telefonů, ve které již čínské značky dle doporučení NÚKIB zcela vyloučí,“ doplnil Drápal

„Uvedené mobilní telefony neslouží k telefonování ani jiné komunikaci. Tyto telefony mají administračně nastaveno pouze focení, veškeré ostatní funkce včetně přístupu k internetu jsou blokované,“ vysvětlil nákup čínských telefonů mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.

Přečtěte si

„Dokonalá bezpečnost neexistuje, nejlepší obranou je zdravá skepse.“ Expert Kamil Malinka o nových hrozbách kyberzločinu

Specialistka na kybernetickou bezpečnost v organizaci Cyber Valkyries Monika Kutějová ale říká, že hrozba úniku dat existuje i bez připojení k internetu. Argument úřadů proto nepovažuje za dostatečný.

„Když něco nepřipojím k internetu, nebo to, že jen fotím, ještě neznamená, že to není žádné bezpečnostní riziko. Když fotím město, tak fotím infrastrukturu, a to je zlatý grál – jaká je dopravní situace, kde je špička, kde jsou klíčové křižovatky a podobně. A to, že někdo říká, že zařízení není připojené k internetu, neznamená, že přes server data někam neodcházejí. Přenos nemusí probíhat jenom přes internet,“ vysvětluje Kutějová.

Stejně tak nevidí rozdíl ani mezi značkami Huawei a třeba Xiaomi. „Za mě je to prašť jako uhoď. Je to čínský dodavatel, který se řídí úplně stejnými zákony jako všechny další firmy a vládu prostě poslouchat musí. Rizika jsou velmi obdobná pro všechny čínské společnosti,“ dodává expertka.

Nejsme schopni se řídit NÚKIB

V odpovědích oslovených institucí se často zmiňuje právě problematika varování centrálního kyberúřadu. Kriticky směrem k NÚKIB se vyjádřil třeba i dříve zmíněný mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 9 Jan Šípal.

Upozorňuje, že instrukce vyhýbat se technologiím dostali jenom k umělé inteligenci DeepSeek a zařízením Huawei, čímž se podle něj soud řídí. „Vedení i zaměstnanci zdejšího soudu si jsou vědomi obecného varování NÚKIB, nicméně nikdo ze zdejšího soudu není expert na kybernetickou bezpečnost ani na vysledování původu veškeré užívané technologie. Varování NÚKIB je proto natolik neurčité, že se jím nejsme schopni efektivně řídit,“ říká Šípal.

NÚKIB slovy mluvčí Lenky Soukupové kritiku odmítá s tím, že jejich analýzy jsou maximum, co může úřad v tuto chvíli dělat. Podle ní za to částečně může i minulá vláda, která nedotáhla legislativní proces zákona o kyberbezpečnosti. Zákon je sice účinný od listopadu, vláda ale neschválila klíčový mechanismus prověřování bezpečnosti dodavatelských řetězců.

Boj proti škodlivým technologiím podle ministerstva obrany komplikuje i legislativa. Mluvčí Vala upozornil, že například zákon o zadávání veřejných zakázek neumožňuje vyloučit technologie na základě sídla výrobce. 

„V tomto směru by tak případné paušální vyloučení např. čínských technologií z veřejných zakázek bylo nejen v rozporu s platnými právními předpisy, ale rovněž by mohlo vést k rozporu se zásadami řádného hospodaření,“ upozorňuje mluvčí ministerstva obrany Marek Vala.

Přečtěte si

I sluchátka můžou poslouchat. Technologie bluetooth vás může připravit o bezpečí i o miliony

Napojení na čínskou komunistickou stranu

Rizikem je podle expertů i propojení čínských firem se státními orgány. Podle veřejně dostupných informací jsou lidé z vedení firem jako Xiaomi, automobilky BYD nebo třeba výrobce solárních panelů JA Solar členy nejen čínské komunistické strany, ale i orgánů státní moci, třeba parlamentu. V Číně také existuje hned několik zákonů, které firmám přikazují ukládat data v Číně a poskytovat je tamnímu ministerstvu národní bezpečnosti neboli zpravodajské službě.

Výzkumnice Kamila Hladíková z Katedry asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci říká, že u čínských firem se nedá mluvit o nezávislosti, jelikož jsou pod kontrolou tamní komunistické strany. „Ve chvíli, kdy komunistická strana bude potřebovat nějaké informace, tak má mechanismy, jak toho dosáhnout. Firmy jsou součástí systému a jsou cíleně a strategicky vedené k tomu, aby pracovali pro něj,“ říká odbornice. 

Hladíková se domnívá, že v současnosti riziko zneužití informací čínským státem není vysoké, ale v budoucnu by se mohlo stát mnohem větším problémem. „Pokud by došlo k vyhrocení konfliktu nebo pokud se svět bude měnit, tak je dobré uvažovat o tom, na čem budeme závislí. Pokud nastane změna světového řádu, tak je dobré přemýšlet nad tím, jestli používáním čínských technologií nedáváme výhodu druhé straně konfliktu,“ dodává Hladíková.

Snižujeme závislost na Číně?

Na českém trhu jsou nejviditelnější čínské drony od společnosti DJI, telefony od Huawei, Xiaomi, ZTE nebo třeba Honor. Čínské značky ale dominují také například v oblasti solárních panelů. Jeden z největších českých dodavatelů solárních panelů Raylyst má v nabídce téměř výhradně čínské značky – JA Solar, Trinasolar, Huawei nebo BYD. A podobně jsou na tom i jiné firmy na českém trhu.

A pak jsou tu čínské automobily. Podle dat z Centrálního registru vozidel se loni v Česku zaregistrovalo téměř 7 500 vozů čínských značek. Magazín Autohled v únoru napsal, že to byl meziroční nárůst o 68 procent. Celkový podíl aut čínských značek na českém trhu je pak asi tříprocentní.

Statistiky o celkovém podílu čínských technologií na českém trhu k dispozici nejsou. A to ani pokud jde o veřejné instituce. „Statistiky tohoto typu nevedeme,“ upozorňuje mluvčí NÚKIB Lenka Soukupová. „V posledních letech nicméně pozorujeme u některých institucí snahu diverzifikovat technologie a snižovat závislost na dodavatelích z rizikového prostředí. Nejde však o plošný ani jednotně rychlý trend.“

Autor textu: Dávid Pásztor

The post Čína, kam až dohlédneme. Jak české státní instituce používají rizikové čínské technologie appeared first on investigace.cz.