Nedělní parlamentní volby ve Slovinsku vyhrálo středolevicové hnutí Za svobodu, v jehož čele stojí podnikatel Robert Golob. Ten slibuje, že zemi navrátí zpět na cestu demokracie a svobody, tedy k hodnotám, jež ohrozil dosluhující premiér a dlouholetý přítel Viktora Orbána Janez Janša. Kam kráčí Slovinsko a jaké škody napáchala vládnoucí strana SDS, se dočtete v rozhovoru s Anuškou Delić, reportérkou a zakladatelkou tamní investigativní platformy Oštro. 

 Co víme o novém premiérovi Robertu Golobovi a jeho hnutí Za svobodu?

Robert Golob zatím nebyl jmenován, ale je nejpravděpodobnějším kandidátem na premiérskou funkci. Do veřejného povědomí vstoupil zhruba před čtyřmi měsíci. Od roku 2006 do roku 2021 byl předsedou energetické firmy GEN-I.

O jeho politickém vedení víme málo, a proto nelze říct, jakým směrem se bude jeho vláda ubírat. Moudřejší budeme poté, co koaliční vládu sestaví. Pak zjistíme, jaké pozice ve středolevicovém spektru zastává.

Ve hře je totiž i centristická levicová strana Sociální demokracie či levicová strana Levice (tuto partaj podporuje například kontroverzní filozof Slavoj Žižek, pozn. red.).

Co lze naopak jistě předpokládat, je to, že se tu nebude opakovat nedemokratický scénář, jako tomu bylo pod vládou Janši.

Jakými sliby Robert Golob Slovince oslovil?

Jeho kampaň byla zaměřená na občany, jejichž hlasy nebyly pod Janšovou vládou slyšet. Takových lidí bylo hodně a najednou slyšet byli. Což dokazují například pravidelné páteční protivládní demonstrace po celém Slovinsku, které se konaly od roku 2020.

Na rozdíl od Janši se Golob prezentuje jako svobodomyslný. Říká, že bude bojovat za svobodu medií, veřejných institucí a hodnot právního státu. Slibuje, že skončí i útoky na právní stát, jichž jsme byli svědky během posledních dvou let.

Co se stalo během posledních dvou let?

Stalo se toho tolik, že mi přijde, že šlo o mnohem delší dobu než o pouhé dva roky. Janšova vláda převzala kontrolu nad nejrůznějšími klíčovými institucemi jako například Nacionalni Preiskovalni Biro, což je nezávislý úřad, který se zabývá závažnou kriminalitou.

Právě tyto instituce se minimálně poslední čtyři roky zabývají osobami podezřelými z praní špinavých peněz a finančních podvodů. Možná vás nepřekvapí, že hlavní podezřelý měl přímé vazby právě na Janšu.

Kolik škody Janša nadělal, zatím není zřejmé. Víme ale, že premiér zásadně zasáhl do demokratických hodnot slovinského národa. 

Můžete být konkrétní?

Existuje podezření o nelegálním sponzorování předvolební kampaně SDS při minulých volbách v roce 2018. Pak je tu kauza praní špinavých peněz mezi Lublaní a Banja Lukou v Bosně, v níž hrál klíčovou roli Janšův neformální poradce Rok Snežič, který je podezřelý z vedení sítě finančních podvodníků. 

SDS mělo vliv na udělování grantů v rámci ministerstva kultury, pod které mimo jiné spadá i finanční podpora médií. Například naše investigativní médium Oštro už po třetí žádné granty nedostalo. Odůvodnění bylo vždy absurdní, řekli nám, že nepublikujeme originální obsah, což nedává smysl, protože jsme investigativní novináři. 

Jsme přitom jen jedno z mnoha médií, které pod Janšovou vládou nedosáhlo na finanční podporu státu. Zasaženy jsou také neziskové organizace, hlavně ty, jež se zabývají životním prostředím, ty Janša dlouhodobě dusil s tím, že to jsou pijavice, které sají miliony ze státního rozpočtu. 

Janšovo vládnutí během pandemie covidu-19 je pak samostatnou kapitolou. Utopila se tu spousta peněz na nejrůznějších pofiderních zakázkách, třeba na rouškách vyrobených z papírových ubrousků a z kuchyňských gumiček. Je téměř neuvěřitelné, kolik toho Janša zvládl za poslední dva roky zvorat.

 K parlamentním volbám přišlo 70 procent voličů, což je nejvíc od roku 2000. Čím to je?

To číslo je opravdu neskutečné. Myslím si, že lidé už měli plné zuby všeho, co se tu v posledních letech odehrávalo. Za účelem porazit Janšu také ve Slovinsku vznikla platforma Glas ljudstva (Hlas lidí), kterou tvoří síť 112 neziskových organizacích a občanských spolků, jimž se podařilo zmobilizovat voliče po celé zemi.

Myslím, že vysokou volební účast ovlivnilo i propojení mezi taxikáři a dobrovolníky z neziskového sektoru, kteří pomohli lidem s postižením či starším občanům dojít do volebních místností. 

SDS nakonec obdrželo zhruba čtvrtinu voličských hlasů, tedy přibližně stejně jako v minulých volbách. 

Co si myslíte o tvrzení některých slovinských médií, že volby byly ovlivněné Ruskem?

Obecně platí to, že vše, co publikují média podporující SDS, by mělo projít řádnou kontrolou, ověřením.

Dle našeho fact-checkingu jsou tato média často zdrojem dezinformací a fake news. Konkrétně třeba Nova24TV je spoluvlastněná kamarády Viktora Orbána a řízená SDS. To je vše, co k tomu mohu říct.

Ubírá se Slovinsko, podobně jako Orbánovo Maďarsko, nedemokratickou cestou?

Ano, říkáme tomu „orbanizace“ Slovinska. Během pouhých dvou let se Janšovi podařilo téměř zničit Národní tiskovou agenturu RTVS, politicky ovládat veřejnoprávní rozhlas i televizi RTVS a jiné klíčové státní instituce, čímž podkopal demokratické hodnoty a ohrozil fungování právního státu. 

V Maďarsku před necelým měsícem také proběhly volby. Viktor Orbán měl pro své znovuzvolení využít i války na Ukrajině. Jakou roli tato válka hrála v parlamentních volbách ve Slovinsku?

Slovinsko je přece jen od Ukrajiny geograficky vzdálenější než Maďarsko. Pro nás je válka na Ukrajině spíše zahraniční než vnitrostátní politikou. 

Neviděla jsem náznak toho, že by bratříčkování mezi Orbánem a Janšou ubylo, a proto je mi divné, že Orbán cituje prokremelská média, zatímco Janša obviňuje slovinskou opozici z ruských vlivů. 

Janša si chce budovat pověst vůdce armády už od začátku devadesátých let, kdy působil jako ministr obrany během války ve Slovinsku v roce 1991.

I proto si myslím, že svou nedávnou cestu za prezidentem Zelenským do Kyjeva podnikl pouze kvůli vlastnímu obrazu než kvůli nějaké mezinárodní solidaritě. V tom však není sám. Všechno, co podniká trio Janša–Vučić–Orbán, je potřeba brát s rezervou a s ohledem na jejich populistické vládnutí (Aleksandar Vučič je prezident Srbska, pozn. red.). 

Anuška Delić investigativní reportérka a zakladatelka Oštro – prvního centra investigativní žurnalistiky se zaměřením na oblast Jadranu. 

Autorka textu: Anna Košlerová
Autor úvodní fotografie: ČTK/AP/Petr David Josef

Tento text vznikl díky podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do Klubu neprůstřelných a podporujte naši práci.

The post Slovinsko po volbách appeared first on investigace.cz.

Je 57. den od začátku války ruské agrese na Ukrajině a Rusko deklarovalo novou fázi války. Mezitím co Evropa nadále vyhošťuje ruské diplomaty, proruští separatisté z Luhanska vykrádají skotské námořní písně. V pátečním ze světa se také dozvíte o dlouhých cestách ruských diplomatů, bizarním výzkumu mimozemských jevů sponzorovaném americkou vládou a také o Egyptské tik-tokové hvězdě, která byla odsouzena za pokus emancipovat své followery. 

Luhanští separatisté ukradli Skotům námořní píseň

Wellerman, je námořní píseň, která vypráví příběh novozélandské velrybářské lodi zvané Billy o’Tea z poloviny 19. století. Píseň se stala mezinárodně známou, když ji v roce 2021 přezpíval tehdy neznámý pošťák, Nathan Evans, ze skotského Glasgow a stal se tak hvězdou. Díky ní se tehdy dostal na vrchol britského žebříčku singlů. 

 Nyní ji však separatističtí studenti z Luhanska přezpívali rusky. V doprovodném videoklipu vystupují převlečeni za zdravotní sestry, předvádějí taneční sestavu do znaku “Z” a zpívají “Sláva svatému Rusku”.

Více o Wellermanovi si můžete přečíst v britském deníku The Times. 

Ruští diplomaté a jejich dlouhé cesty domů

Ruští piloti téměř překonali rekord nejdelšího letu světa, když počátkem tohoto týdne vyzvedávali vyhoštěné ruské diplomaty z Madridu a z Atén. Zatímco Španělsko a Řecko udělilo ruským letounům jednorázovou výjimku a umožnilo jim vstoupit do jejich vzdušného prostoru, ostatní země tak neučinily. Celý okružní let Moskva-Madrid-Atény-Moskva měl 15,163 km. Vzdušnou čarou je přitom Madrid od Moskvy vzdálený pouhých 3,409 km.

Více se dozvíte na Flightradaru24. 

Egyptská hvězda Tik-Toku odsouzena za “vykořisťování žen”

Egyptská influencerka, Haneen Hossam, byla odsouzena egyptskými soudy za údajné vykořisťování dívek pomocí sociálních sítí. Podle Egyptských autorit porušila principy a rodinných hodnot, protože vyzývala mladé ženy aby si pomocí sociálních sítí generovaly vlastní zisk. Hossam obvinění popřela, ale přesto byla odsouzena na tři roky vězení. Podle ochránců lidských práv, je obvinění Hossam součástí zásahu do autonomie žen a svobody jejich projevu. Za porušování hodnot egyptské společnosti bylo od roku 2020 kromě Hossam obviněno dalších 11 žen.

Více o případu Hossam se dozvíte v článku na BBC.

Desítky milionů na výzkum červích děr a neviditelných plášťů

Spojené státy financovaly výzkum červích děr, mimozemských jevů a neviditelných plášťů. Téměř 1600 stran dokumentů a obchodních smluv získaných reportéry VICE Motherboard od státem sponzorovaného vesmírného programu Advanced Aerospace Threat Identification Program (AATIP) poukazuje na kuriózní výzkumné cíle vesmírného projektu ve kterém zmizely desítky milionů dolarů.

Celá investigace je k dispozici na stránkách Vice Motherboard.

Autorka textu: Anna Košlerová
Autorka úvodní grafiky: Nikola Klepáčková

The post #zesvěta: Luhanští separatisté ukradli Skotům píseň appeared first on investigace.cz.

Ruská armáda, považovaná za jednu z nejsilnějších na světě, uvízla na Ukrajině. Reportéři z OCCRP proto zjišťovali, co se to uvnitř armády děje, že se rádoby obávaná zbraň Kremlu proměnila v obra na hliněných nohou. 

Na začátku války na Ukrajině byla ruská armáda pokládána za jednu z nejsilnějších na světě. Podle Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) měly více vojsk než Rusko pouze Spojené státy, Čína, Indie a pravděpodobně Severní Korea.

Rusko vlastnilo více než 12 000 tanků, 6 000 samohybných děl, 3 000 odpalovacích raketových systémů a zhruba 7 000 tažných děl. Mimo to mělo k dispozici více jaderných hlavic než všechny země NATO dohromady. Díky tomu ruská armáda patřila k nejmocnější na světě.

Nelze se tak vyhnout otázce, proč tento impozantní vojenský moloch zabředl na Ukrajině namísto „krátké vítězné války“ do konfliktu s nejasným koncem.

Ukrajinské nezávislé médium UNIAN poukazuje na to, že prezident Vladimir Putin byl před válečnou operací i během ní mylně informován o skutečné vojenské síle Ruska.

Ruský nezávislý server Meduza.io aktuální situaci na ukrajinských bojištích vysvětluje tím, že vojáci a níže postavení důstojníci nevěděli, do jakého konfliktu jdou, a tudíž na něj nebyli náležitě připraveni.

Ať už jde o mylnou představu Vladimira Putina, nebo nepřipravenost ruských vojsk, všichni experti i armádní důstojníci, s nimiž novináři z OCCRP hovořili, se shodují, že na ruské vojenské blamáži na Ukrajině se významně podepsala všudypřítomná korupce.

Problém není jen v tom, že v armádě – zjednodušeně řečeno – lidé kradou vše od vybavení přes palivo až po uniformy. V ruském vojsku navíc chybí transparentnost ohledně dat o zbrojení a finančních nákladech s tím spojených.

Nepotismus, krádeže a zpronevěry také ovlivňují výcvikový proces, a to jak v době míru, tak během Putinových „zvláštních operací“, jako třeba té nynější na Ukrajině nebo dřívějších v Gruzii či v Sýrii. Korupce nejenže znemožňuje efektivní zásobování, ale podkopává i důvěru uvnitř armády.

Ukrajinu tak mimo obrovské nasazení jejích vojáků i civilistů možná zachrání i rozsáhlá korupce panující v ruských vojenských složkách.

Nové vybavení

Ruská armáda se na možnost invaze na Ukrajinu připravovala už přes deset let. V roce 2007 byl do funkce ministra obrany jmenován Anatolij Serďukov s jediným úkolem: reformovat vojska. Nepřipravenost ruské armády a potřebu její modernizace akcentovala osmidenní válka v Gruzii (respektive v Jižní Osetii) v roce 2008, která znovu potvrdila, že armáda není vybavená na soudobý typ války.

„Před Serďukovem jsme měli velkou, nemotornou armádu se zastaralým vybavením,“ řekl novinářům z OCCRP jeden starší důstojník. Ačkoliv Serďukov ukradl „vše co mohl“, jak tvrdí tento voják z povolání, provedl přislíbenou vojenskou reorganizaci tím, že dosavadní těžkopádná vojska nahradil mobilními taktickými skupinami. Ty byly poprvé nasazeny na východní Ukrajině v roce 2014.

Serďukuvo ministrování skončilo fiaskem, i když se mu podařilo vyklouznout z vyšetřování četných případů korupce a dalších trestních obvinění.

Jeho nástupce Sergej Šojgu na svého předchůdce navázal a rovněž prosazoval nezbytné reformy. Na první pohled se také zdálo, že konečně zavádí i tolik potřebnou finanční transparentnost.

Od roku 2013 totiž Šojgu pravidelně publikoval zprávy o veřejných zakázkách na obranu Ruska. V lednu 2022 takto ohlásil dokončení 70procentní modernizace ruských vojsk.

Podlě experta, který mluvil s OCCRP, je toto číslo ale „naprosto fiktivní a neověřitelné“. Vojenský specialista dodal: „Vidíme sice nové vybavení – střely, tanky, ponorky – ale pouze v jednotlivých případech.“

Skandály a krádeže

Právě tyto neověřené informace ministra obrany mohly podle expertů oslovených novináři z OCCRP způsobit, že Putin skálopevně věřil bleskovému vítězství nad Ukrajinou. Nadto se prezidentovi vybraní vojáci i předváděli.

„Každý rok máme desítky cvičení – přehlídky, ukázky bojové techniky, kde všechno klape. V neporazitelnost armády lze proto lehce uvěřit,” řekl OCCRP výše zmíněný vojenský expert.

Podle něj přitom problémem nejsou peníze. Například pro rok 2022 Moskva vyčlenila ze státní kasy na armádu 61,7 miliardy dolarů (1,4 bilionů korun), což je podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) čtvrtý největší vojenský rozpočet na světě. V poměru počtu obyvatel k HDP Rusko dokonce předčí i Spojené státy.

Další odborník ale OCCRP sdělil, že ačkoli jde o „působivá čísla“, většina lidí ovšem netuší, kde tyto peníze skončí.

„Vůbec nechápu, za co se ty peníze utrácejí. Nemáme žádné možnosti tyto výdaje kontrolovat,“ uvedl.

Lidská síla

Ruská armáda mohla svůj zreformovaný potenciál otestovat v roce 2014 na východní Ukrajině a o rok později v Sýrii. Obě intervence však co do rozsahu použitých vojenských sil agresora i obránce nelze srovnávat se současnou válkou.

Sýrií sice prošly tisíce ruských vojáku, odhaduje se jich na 5–10 000 tisíc, avšak většinu z nich tvořil letecký personál, tudíž těžko posoudit efektivitu pěších divizí.

„Současná situace na Ukrajině je úplně jiná, ruská armáda tady používá nesrovnatelně větší lidskou sílu, podobně jako její nepřítel,“ řekl OCCRP citovaný vojenský expert.

Mimo korupci a finanční netransparentnost může za selhání ruských vojsk na Ukrajině ale i špatný výcvik a nízká morálka vojáků.

Právník z projektu zabývajícího se dodržováním lidských práv v armádě řekl novinářům z  OCCRP, že odvedenci na boj nejsou připraveni.

„Vojáci jsou čím dál tím horší. Zdá se, že lidé, kteří přicházejí do armády, pak jen udržují kasárna a sekají tam trávu.“

Jeho slova potvrzuje i tankista, jenž působil v jednotce ve východním Rusku. Ten uvedl, že  jejich výcvik se nekonal, a to kvůli tomu, že nedostali naftu.

Místo toho jim byly slíbeny virtuální simulátory, ale „něco se s nimi stalo“, dodal voják.

Dalším faktorem, jenž ruské vojáky silně demoralizuje, je přetrvávající „šikana“ neboli praxe ponižování nových branců. Zatímco vojenští představitelé tvrdí, že takové praktiky už neexistují, jsou známy i případy, kdy kvůli šikaně branec zastřelil svého spolubojovníka.

Zmíněný právník tak novinářům z OCCRP potvrdil, že jsou „neustále kontaktováni“ kvůli nátlaku, jemuž nováčci čelí. „Drobné úplatky, psychický nátlak, bití a další pozůstatky z éry sovětské armády stále přetrvávají.“

Tyto praktiky vytvářejí v rámci armády nedůvěru, a to nejen mezi řadovými vojáky, ale i vůči jejich velitelům. Důkazem je třeba video ze 3. března, v němž si vojáci stěžují, že je velitelé „naložili do děl“.

Všechny citované faktory o stavu i bojeschopnosti ruské armády proto ukazují, že údajně neporazitelná chlouba Kremlu nebojuje na Ukrajině pouze se zarputilým nepřítelem, ale i sama se sebou.

Zpracovala: Anna Košlerová
Autor úvodní fotografie: Flicker/ manhhai

The post Jak může ruská korupce pomoci Ukrajině        appeared first on investigace.cz.

Viktor Orbán počtvrté v řadě obhájil post maďarského premiéra. Podle Tamáse Richárda Bodokyho, šefredektora maďarského nezávislého online média Atlatszo, k tomu využil nejen média a státní rozpočet, ale také ruskou agresi na Ukrajině. 

Viktor Orbán je u moci od roku 2010. Je nejdéle vládnoucím politikem v Evropské unii. Jak se mu to podařilo?

Myslím, že hlavně proto, že jeho strana Fidesz jedná čistě populisticky. Neustále přizpůsobuje politickou agendu výsledkům průzkumů veřejného mínění, tedy tomu, co je pro Maďary momentálním tématem, a také tomu, čeho se lidé bojí.

Viktor Orbán chce absolutní moc a nechce se o ni s nikým dělit. Převzal státní média, změnil ústavu, manipuluje s lokální politikou, má kontrolu nad policií. Všichni fungují ve prospěch Orbána. Orbán se také pokouší zkorumpovat soudy, které si naštěstí drží nezávislost, ale to je pravděpodobně jen otázka času.

Kdy s touto taktikou začal?

Orbánova strana Fidesz byla ve vládě od roku 1998. Když o čtyři roky později Orbán prohrál volby, svedl to na novináře. Prosazoval narativ, že se proti němu spolčila média, která nahrávala liberální levici, zatímco jeho jen kritizovala. Orbán se v té době rozhodl, že se tohle už nikdy nestane. Už v roce 2002 si začal stavět vlastní mediální impérium.

Soukromá média vlastnily stovky firem Orbánových kamarádu, oligarchů a nejrůznějších byznysmenů, kteří je později svěřili soukromé nadaci, nad kterou dohlíží Fidesz. Šlo o celou škálu médií od rádiových a televizních stanic až po tištěné noviny. Tohle impérium Orbán budoval po celých osm let až do roku 2010, kdy byl znovu zvolen a ovládl i nezávislá veřejnoprávní média. Ta měla do té doby striktní pravidla, kolik prostoru smějí dát vládě a kolik opozici. To vše se změnilo s návratem Orbána v roce 2010, kdy vyhodil všechny editory a novináře a do jejich pozic nasadil vlastní lidi. Z veřejnoprávních médií se tak stal nástroj Orbánovy propagandy, která sloužila pouze jemu a jeho lidem. Za 12 let se z Orbánovy propagandy stalo obrovské propagandistické monstrum.

Jak jsou na tom v Maďarsku nezávislá média? 

Ještě se jich tu pár drží, i když je jich čím dál tím méně, hlavně kvůli finančním problémům. Většina z nich běží jen díky crowdfundingu. Nezávislým médiím také ubývají čtenáři, protože fungují vesměs jen online, a jsou tak dostupná jen pro čtenáře, kteří se pohybují online a umí si zprávy dohledat. Myslím, že mediální prostředí v Maďarsku mělo zásadní dopad na výsledky voleb, protože je to účinný nástroj, jak ovládnout celý národ.

Myslíte, že je to srovnatelné s mediálním pučem, který provedl Vladimír Putin v Rusku?

Myslím, že ano. Orbán, stejně jako Putin, používá média k tomu, aby vytvořil alternativní realitu, ve které dominují úplně jiné informace než v nezávislých médiích.

Kupříkladu?

Orbán zkresluje válku na Ukrajině tak, aby nahrávala Rusku, bránila ruské agresory a vinila Ukrajince.

Orbán je jediný evropský lídr, který podporuje Vladimíra Putina a jeho útok na Ukrajinu i přesto, že Maďarsko je součástí EU, která na Putina uvaluje sankce. Jak tohle Orbán obhajuje před svými voliči?

Většina jeho voličů má vymytý mozek propagandou. Téměř polovina maďarského národa viní z války Ukrajinu. Je tu velká část populace, která se ztotožňuje s ruským narativem. I kdyby teď Orbán změnil postoj a začal projevovat solidaritu s Ukrajinou a sounáležitost s EU, tak je pravděpodobné, že mu velká část národa nebude věřit, protože už dávno ztratila důvěru v Brusel a NATO.

A přitom to byl právě Orbán, který Maďarsko na vstup do EU a NATO v roce 2003 připravil.

Ano, byl pro EU a pro NATO, ale to je 20 let zpátky a spousta lidí už zapomněla. Pamatují si ale, že v roce 1989 stál na budapešťském Náměstí Hrdinů a říkal ruským tankům, ať jedou domů. Orbán dnes reprezentuje úplně opačné hodnoty, než které prosazoval před 30 lety.

EU dlouhodobě kritizuje Orbána a jeho útoky na právní stát. Jak tohle vnímají voliči Orbána?

Orbán stále opakuje, že Brusel útočí na Maďarsko a maďarský lid. Neustále nadává na liberální levicovou elitu Evropské unie, která prý chce, aby Maďaři trpěli. Používá válečnou rétoriku, která lidi sjednocuje proti onomu údajnému nepříteli.

Protest proti vládě Viktora Orbána v Budapešti v říjnu 2014/Autor fotografie: Flickr/Roman Shenav

Hlavní problém byl, že maďarská opozice pokrývala celou škálu názorů od těch liberálních až po ty ultrapravicové a to nepůsobilo důvěryhodně. Pravicoví voliči opozici nevěřili a volili Fidesz nebo nově vzniklou ultrapravicovou stranu Mi Hazánk Mozgalom, která získala sedm míst v parlamentu. Druhým důvodem, proč opozice selhala, byly nejasně stanovené cíle a nepřesvědčivá předvolební kampaň. Jediným cílem bylo zbavit se Orbána a to nestačilo. Opozici se sice podařilo získat Budapešť, ale ne venkov, kde žije osm milionů lidí. Mnoho z nich těží z agrární podpory Orbána a Fideszu.

Taky bych chtěl zdůraznit, že vládnoucí strana k propagaci svých zájmů využila války na Ukrajině. Orbán prosazoval narativ, že chce mír, zatímco opozice chce válčit, a že pokud nevyhraje volby, půjde Maďarsko do války. Opozice nic takového nechtěla, jen razila, že by Maďarsko mělo ukázat solidaritu s Ukrajinou. Orbán to jako vždy vytrhl z kontextu a vykládál tak, že opozice chce válku. Bohužel, jak jsme mnohokrát viděli, vyvolání strachu funguje ve volebních kampaních velice účinně.

Existuje něco jako demograficky typický volič Viktora Orbána?

Zatímco opozici volí spíše vzdělaní lidé s vyšším příjmem v Budapešti, Orbána podporují méně vzdělaní lidé v chudých oblastech. Když byl Orbán mladý, reprezentoval opozici. Nyní jde ve stopách Jánose Kádára, bývalého lídra socialistkého Maďarska.

Myslíte, že volby byly zmanipulované?

Myslím, že byly zmanipulované a nebyly to férové volby. Ale nestalo se to v den voleb, alespoň ne plošně. Orbán dlouhodobě manipuluje výsledky voleb skrze zmíněné propagandistické monstrum, které maďarskému národu vymývá mozek. Prozatím si vystačí s tímto nástrojem manipulace a nepotřebuje falšovat volební lístky, alespoň ne ve velkém. Ve svůj prospěch využívá veřejné zdroje, státní rozpočet a peníze z EU.

Přesto se našemu médiu Atlatszo podařilo zmapovat několik incidentů manipulace s volebními lístky, jako třeba jejich výkup nebo výměnu za lahve vína. Jednalo se především o romské voliče na venkově. Nemyslím si však, že tyto machinace měli šanci výsledek voleb ovlivnit, protože Fidesz vyhrál o téměř 86 %.

Kdo jsou kromě Vladimíra Putina mezinárodní Orbánovi spojenci?

Evropská konzervativní pravice jako třeba Matteo Slavini, Vučic nebo Le Pen, se kterými se chce spojit a ovládnout Evropu. Nerozumím tomu, co tím přesně myslí. V rámci EU je Orbán dosti izolovaný. Jeho mimoevropským spojencem je Donald Trump, jenž mu gratuloval k vítězství. Jinak kritizuje úplně všechny, včetně Zelenského.

A jaký je jeho vztah s Georgem Sorosem?

Je to srandovní, protože Orbán mohl díky Sorosovým grantům studovat na Oxfordské univerzitě. Teď je to jeho úhlavní nepřítel, i přesto, že Orbánovi a Fideszu několikrát pomohl, jako třeba při ekologické katastrofě v Kolontáru v západním Maďarsku v roce 2010, kdy zemřelo přes 100 lidí. Orbán udělal ze Sorose protagonistu všech konspiračních teorií. V roce 2015 ho obviňoval z migrační krize, kvůli tomu, že neziskové organizace, které Soros financoval, pomáhaly uprchlíkům. Orbán to prezentoval tak, že Soros migrační vlnu vytvořil a posílá do Maďarska davy uprchlíků. Realita je však taková, že Soros je pro Maďarsko nevýznamný. Kvůli represivnímu tlaku vlády odešla z Maďarska Sorosova Central European University i nadace Open Society Foundation (OSF).

Může Orbánův represivní tlak na nezávislé instituce a média potlačit pilíře právního státu tak, jako se tomu stalo v Rusku pod vládou Vladimíra Putina?

Myslím, že jeho tlak bude pokračovat, než Orbán docílí absolutní moci, jako tomu bylo v dobách sovětského svazu. Pamatuji si devadesátá léta, kdy instituce, média i justici ovládala socialistická vláda. Myslím, že kontinuálním manipulováním lidmi skrze vlastní propagandu tohle může zajít hodně daleko, protože až se Orbánovi podaří utlumit veškeré kritické hlasy, nemá tu šanci žádná politická opozice. Jediné co mi dodává naději je, že se Orbánovi nepodaří Maďarsko vytáhnout z Evropské unie a NATO. Pro Maďarsko by to byla katastrofa, protože tyhle instituce právní stát chrání.

Tamás Richárd Bodoky je investigativní novinář, redaktor a výkonný ředitel neziskové organizace Atlatszo se sídlem v Budapešti v Maďarsku. V roce 2008 získal cenu “Gőbölyös Soma” za investigativní články o maďarských nepokojích a policejní brutalitě v roce 2006. Je držitelem maďarské Pulitzerovi pamětní ceny za své investigativní texty o soudních sporech o svobodném přístupu k informacím a případech politické korupce.

Autorka textu: Anna Košlerová
Autor úvodní fotografie: ČTK/AP/Alexander Zemlianichenko 

The post Orbán, jako Putin: Manipuluje média a zkresluje agresi na Ukrajině appeared first on investigace.cz.

Cílená reklama a vyskakovací upozornění (pop-up) dnes slouží jako jedna z mála cest, jak dostat informace do Ruska, které se v tomto směru ocitlo pod naprostou kontrolou Putinova režimu. Geografické cílení reklamy jako nástroj k poskytování pravdivých informací popsal serveru investigace.cz londýnský digitální stratég Rob Blackie. 

Novaja Gazeta byla do pondělí 28. března posledním médiem, jež v Rusku informovalo o policejních represích vůči lidem protestujícím proti agresi na Ukrajině a utrpení tamních civilistů. I tyto opoziční noviny však byly nuceny po druhém varování Roskomnadzoru (dozorového úřadu) v pondělí svou práci pozastavit.

V Rusku tak momentálně neexistuje jediné necenzurované zpravodajské médium. Ti, kteří se snaží ruské obyvatelstvo informovat, musí být proto stále kreativnější. 

Markeťáci místo novinářů

Kromě různých iniciativ občanské společnosti, třeba internetové akce „šíření zpráv o válce za pomocí recenzí na Google Maps“, se boje proti ruské cenzuře a dezinformacím účastní také digitální a marketingoví experti. 

„Putin lže, zabíjí nevinné lidi a likviduje nezávislá média, avšak ruští obyvatelé nejsou schopni vidět, že vše, co o válce tvrdí, je lež. Proto se snažíme, aby měli lidé přístup k pravdivým informacím a mohli si tak udělat vlastní názor. Doufáme, že i takto můžeme pomoci válku zastavit,“ popsal serveru investigace.cz digitální stratég a tvůrce kampaně Rob Blackie. 

Se svým týmem expertů na digitální reklamu vytvářejí její obsah takovým způsobem, aby ruští cenzoři nerozpoznali, že součástí sdělení jsou i i necenzurované zprávy o válce na Ukrajině. 

„Využíváme stejné marketingové nástroje a cílení reklam jako regulérní digitální marketing,“ popisuje Blackie 

„Zaměřujeme se na všechny obyvatele Ruska, všichni si zaslouží znát pravdu o tom, co se skutečně děje a jakých zločinů se Putin dopouští. Skrze geografické cílení dokážeme směřovat reklamu do větších měst, kde je větší pravděpodobnost, že vznikne protitlak na Kreml, než je tomu třeba na venkově,“ vysvětluje Blackie. 

Konkrétní obsah reklam však odmítl komentovat. „Jsme opatrní, aby obsah neprosákl ven a nebyl tak snadno dohledatelný ruskými cenzory. V obecné rovině vám mohu říct, že lidi odkazujeme na necenzurované zprávy. Tím myslím například zprávy, které poukazují na to, že ruští vojáci Ukrajinu nezachraňují, jak Putin rád tvrdí, a také na to, do jakých ekonomických problémů se Rusko dostává,“ říká Blackie. 

Jejich online reklamní kampaň měla v Rusku do úterního večera více než 84 milionů zhlédnutí. K necenzurovaným zdrojům zpráv o válce na Ukrajině se takto doklikalo 178 tisíc internetových uživatelů.

Metadata místo tiskových zpráv

Kromě cílené reklamy se v Rusku šíří i takzvaný PNG protest. V rámci tohoto projektu může kdokoli využit jakoukoli digitální fotku nebo obrázek a doručit necenzurovanou zprávu pomocí takzvaných metadat (dat, která se nacházejí v souborech včetně fotografií, dokumentů či videí.) Lze to provést například formou fotek polonahého Vladimira Putina sedícího na koni.

„Dlouhodobě se pohybuji mezi kreativci, takže když jsem viděl výzvu z Ukrajiny, abychom se všichni zapojili, hned mě napadlo využít metadat dokumentů. A jak jinak je zakódovat než pomocí fotek polonahého Putina,“ popisuje serveru investigace.cz autor PNG kampaně Brian Farkas ze Spojených států. 

Farkas se svým kolegou začali tím, že do popisků fotek Putina bez svršku dali návod v azbuce, jak se dostat na zablokované stránky. 

„Hned se nám ozval Ruský marketingový specialista Michail Glebov, který nám pomohl kampaň rozvinout dál. Díky němu jsme vytvořili seznam zpráv, které mohou pomoci lidem žijícím v Rusku porozumět situaci na Ukrajině,“ vysvětluje Farkas.

K těmto zprávám se uživatelé dostanou, když pomocí pravého tlačítka myši rozkliknou „podrobnosti souboru“. V nich pak lze upravit detaily fotky, dokumentu či videa, aby odkazovaly na spolehlivá média nebo obsahovaly necenzurované zprávy. 

Fotky se dají posílat v podobě e-mailu, telegramu, sms zprávy nebo v Rusku povolenými sociálními sítěmi, s instrukcí, jak se cíloví uživatelé k metadatům dostanou. 

Celý návod, jak se PNG operace zúčastnit, najdete zde. 

„Velké změny mohou začít malými prasklinami v cenzuře,“ říká Farkas. 

„Poté, co Putin umlčel všechny nezávislé hlasy, je důležité pomoci ruským občanům získat přístup ke necenzurovaným informacím. Myslíme si, že pravdu si zaslouží každý. Tohle není o Putinovi, tohle je o lidech. Projekt nám umožňuje bojovat proti zlu, které ruská propaganda šíří.“

The post Jak se v Rusku proklikat k pravdě appeared first on investigace.cz.

Země po celém světě, včetně většiny Evropy, se staví proti ruským oligarchům a omezují pohyb jejich soukromých letadel. Mocní Rusové se snaží tyto restrikce obejít a sankcím utéct. Trasování pohybu soukromých letadel nám umožňuje monitorovat, kde se vlivní Rusové pohybují a jaké cesty podnikají. Zde je návod,  jak na to.

Ruští oligarchové čelí sankcím po celém světě, který bedlivě sleduje společenské kruhy kolem Vladimira Putina. Kromě nablýskaných francouzských vil a jacht za miliardy, zakotvených v Barceloně a v Monaku, je tato extrémně bohatá skvadra známá svými soukromými tryskáči. 

Mezinárodní síť investigativních novinářů Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP), jehož je redakce investigace.cz součástí, již dlouho sleduje letové trasy vlivných oligarchů. Nyní, s přibývajícím počtem zemí, jež omezují pohyb ruských letadel ve vzdušném prostoru, je sledování letadel užitečnější než kdykoli předtím. Pomáhá totiž  monitorovat sankcionované osoby a předvídat, kde se v budoucnu mohou pohybovat.

Co znamená trasování letadel?

Novináři z OCCRP, kteří se trasováním letadel zabývají, zajímá následující:

1. Identifikace letadel, jež vlastní nebo používají podezřelé osoby 
2. Historie letů a/nebo aktuální polohy letadel

Identifikace letadla je většinou tím nejobtížnějším krokem. Skuteční vlastníci se často schovávají za skořápkovými společnostmi a dalšími neprůhlednými mechanismy. Proto je důležitý krok číslo 2 – monitorování pohybu letadla může pomoci určit, kdo ho používá, a dovést reportéry k jeho skutečnému majiteli. Trasování letadla lze porovnat s informacemi o pohybu podezřelých osob, což může sloužit jako indicie k určení kdo za letadlem skutečně stojí.

Proč se OCCRP sledováním letadel zabývá ? 

OCCRP sleduje pohyby peněz zkorumpovaných osob. To zahrnuje i sledování jejich majetku, včetně soukromých tryskáčů, zakoupených pomocí pochybných zisků.

Nyní se reportéři zaměřili na tryskáče, které sice patří ruským oligarchům, ale jsou registrované mimo území Ruska. Činí tak proto, aby mohli monitorovat jejich pohyb a zjistit, zda se i nadále volně pohybují vzdušným prostorem, a také proto, aby věděli, kam mají jejich pasažéři namířeno. 

Uvalené restrikce jsou zatím účinné. Například poté, co Spojené království zavedlo nová pravidla pro letadla propojená s Ruskem, oblíbený letecký ráj, ostrov Isle of Man, zrušil registraci nejméně 18 soukromým ruským letounům a vrtulníkům.

K těmto letadlům patří i Airbus A340, o kterém se předpokládá, že jej vlastní ruský miliardář Ališer Usmanov. Z Německa do Kazachstánu odletěl 28. února. O tři dny později byl na ostrově Isle of Man odhlášen.

Mezitím měl další miliardář Alexej Mordašov přepravit svůj Bombardier Global 6000 ze Seychel do Moskvy. O den později byl také vymazán z registru Isle of Man.

Linka spojující letadlo s oligarchou ale není tak jednoznačná, všeobecně se sice uvádí, že Bombardier Global 6000 patří Mordašovi, oficiálním vlastníkem letadla je ale společnost registrovaná na Isle of Man s názvem Springtime Limited. Firma byla zapsána do obchodního rejstříku v roce 2015 přibližně ve stejnou dobu, kdy tam bylo na ostrově letadlo evidováno. Od té doby se ředitelé firmy střídali jako na běžícím pásu. Všichni přitom sídlili na Isle of Man. 

Mnoho letadel má složité vlastnické struktury sestavené tak, aby jejich skuteční majitelé zůstali v utajení.

Identita pravého vlastníka je pro novináře důležitým zdrojem informací. Například pohyb tryskáčů propojených s Jevgenijem Prigožinem, blízkým spolupracovníkem ruského prezidenta Vladimira Putina, poskytl indicie o tom, co podnikal v Africe. Data ze sledování letu  také pomohla k lepšímu porozumění tomu, jak americká vláda využila Keňu jako odpalovací rampu pro podpůrná letadla během náletů v Somálsku.

Jak mohu trasovat letadlo?

Existuje řada komerčních služeb pro sledování letů. Ty uživateli zpravidla umožní sledovat letadla v reálném čase a dodají informace o historii pohybů komerčních i soukromých letadel. Mezi tyto služby patří FlightRadar24, FlightAware, Plane Finder a Radar Box. Giancarlo Fiorella z investigativního webového portálu Bellingcat sepsal podrobný popis toho, co jednotlivé služby nabízejí.

Tyto weby většinou shromažďují signály z veřejného vysokofrekvenčního radiového pásma. To primárně využívají systémy řízení letového provozu i ostatní letadla. Systém má název Automatic Dependent Surveillance-Broadcast (ADS-B).

Vlády a jednotlivci však mohou požádat, aby byla data o jejich letadle  vymazána. Zmíněné weby těmto žádostem většinou vyhoví.

Aby se OCCRP dostala k necenzurovaným informacím o letech, spoléhá se na poskytovatele dat, jako jsou Icarus Flights z Centra pokročilých obranných studií (C4ADS) a OpenSky Network. Obě instituce poskytují necenzurovaná globální data týkající se sledování letů. Údaje společnosti Icarus sahají do roku 2016 a poskytuje je ADSB-Exchange, která sama sebe nazývá „největším světovým zdrojem nefiltrovaných letových dat“.

Bombardier Global 6000 soukromý tryskáč přistává na mezinárodním letišti v Manchestru (Anglie) /Autor fotografie: Russell Hart/Alamy 

Poskytovatelé těchto služeb fungují na bázi „otevřených zdrojů“, přičemž spoléhají na data z přijímačů zřízených nadšenci a dobrovolníky po celém světě. To znamená, že se jejich kvalita a rozsah pokrytí liší podle lokality.

Chcete-li pomoci zvýšit pokrytí ADS-B v libovolném místě, můžete si takový přijímač nastavit také. OpenSky Network vysvětluje, jak si jej můžete koupit či postavit nebo jak získat bezplatný přijímač. Stejně tak Centrum C4ADS dodá zařízení ADS-B každému, kdo se dobrovolně přihlásí k nastavení stanice.

Pár poznámek pro upřesnění

• Lety Icarus nejsou veřejně dostupné, ale vyšetřovatelé mohou kontaktovat C4ADS a požádat o přístup.
• OpenSkyNetwork je nezisková organizace zaměřená na výzkumníky a akademiky. Je ale ochotna pomoci novinářům, kteří mají jasně definované požadavky.

Jak zjistím, kdo letadlo vlastní nebo kam směřuje?

Ať už hledáte vlastníka letadla, nebo sledujete, kde se letadlo pohybovalo, zkuste shromáždit co nejvíce identifikačních informací. K nalezení vlastníka budete potřebovat registraci letadla, často vyznačenou číslem na jeho ocasní ploše. To je jedinečný identifikační symbol, obvykle umístěný na konci letadla, a lze podle něj určit, kde bylo letadlo zaregistrováno. Úplný seznam identifikačních znaků různých zemí naleznete zde.

Ačkoli některá místa (včetně USA a ostrova Isle of Man) zpřístupňují informace o vlastnictví letadla prostřednictvím veřejných rejstříků, registrovaný majitel je zřídka jeho skutečným vlastníkem. 

Ve skutečnosti jsou často majiteli fiktivní společnosti, fondy nebo charterové společnosti. V takových případech je nutné využít další zdroje informací. V tomto směru pomohly novinářům úniky dat jako Panama Papers a Paradise Papers, díky nimž se podařilo spojit jednotlivce s offshorovými společnostmi. Řada z nich vlastní soukromá letadla. Fotografie zveřejněné na sociálních sítích jsou také skvělým způsobem, jak spojit s letadly konkrétní osoby.

Vnitřek kabiny letadla  Lear 60 jet aircraft /Autor fotografie: Russell Hart/Alamy 

Často se stane, že při registraci dostanou letadla jedinečný kód pro svůj transpondér ADS-B (telekomunikační zařízení pro vysílání a příjem signálu) nazývaný hexadecimální kód Mode-S nebo ICAO, který poskytuje údaje o sledování letu. Takovými informacemi mohou být například poloha, výška a rychlost letícího stroje. Protože většina letadel nevysílá svá registrační čísla přes ADS-B přímo, většina webů pro sledování letů propojuje kódy transpondérů s registračními čísly letadel.

Poté, co letadla změní vlastníky nebo místa registrace, změní se také jejich identifikační údaje, jako je registrace a hexadecimální kód Mode-S. Pokud se tedy pokoušíte sledovat letadlo v průběhu několika roků a dojde ke změnám vlastnictví, budete potřebovat informaci ohledně sériového čísla výrobce, tedy jedinečný identifikátor přidělený výrobcem letadla. Toto číslo se totiž nikdy nemění.

Posledním identifikátorem, o němž je dobré vědět, je volací znak, který letadlo používá k identifikaci konkrétních letů. U soukromých letadel bývá volacím znakem většinou registrační číslo letadla, zatímco u komerčních letů je to obvykle kód letecké společnosti spolu s číslem letu. K dešifrování kódů leteckých společností z volacích znaků lze použít web International Air Transport Association. Mějte ale na paměti, že stejné letadlo může mít během jednoho dne více volacích znaků a různá letadla mohou mít stejnou volací značku i v průběhu několika dní.

Neexistuje žádné místo, kde můžete získat kompletní identifikační informace o letadle. Proto je  důležité použít všechny nástroje, co máte k dispozici. Začněte tím, že si vygooglujete, co už víte. Používejte webové stránky jako Plane Logger, Airframes, Rzjets a Antonakis Spotters. Buďte ale obezřetní – tyto stránky mohou být zastaralé nebo obsahovat nepřesné informace, takže to, co jste objevili, si vždy ověřte prostřednictvím jiných zdrojů. 

Letadlo, jež vlastní Ališer Usmanov na Icarus Flights, během cesty z Německa do Kazachstánu z icarus.flights.

Na závěr – zkusili jste Twitter nebo Telegram? Najdete tam spoustu nadšenců zaměřených na sledování letadel, kteří zveřejňují informace o letadlech, jež spatřili. Tito lidé také často sdílejí fotografie na stránkách pro sledování letadel, jako jsou planespotters.net a jetphotos.com. Místa, data a časy jsou téměř vždy popsány, což jsou informace nad zlato.

Podrobnější vysvětlení o sledování letadel sestavil Global Investigative Journalism Network ve svém komplexním průvodci pro začátečníky.

Jak funguje novinářské sledování letadel v praxi?

Příkladem může být sledování majetku bývalého prezidenta Kazachstánu Nursultana Nazarbajeva, při němž získali reportéři OCCRP klíčový dokument, který poukazoval na to, že Nazarbajevova nadace (charitativní organizace) obdržela výjimku z kontrol importu do Kazachstánu. Což se událo ve chvíli, kdy koupila zbrusu nový Airbus ACJ320neo. Toto špičkové letadlo mělo hodnotu více než 100 milionů dolarů (v přepočtu 2,2 miliardy korun).

Reportéři OCCRP proto nabyli podezření, že letadlo používal sám Nazarbajev jako součást obrovského množství majetku, který na papíře sice vlastnily charitativní nadace, ale ve skutečnosti majetek sloužil jen Nazarbajevovi. Podezření bylo třeba ověřit. 

S pomocí jediného identifikátoru, data importu a typu letadla uvedeného v dokumentu byli  rešeršisté OCCRP schopni najít pomocí systému Icarus Flights, jenž umožňuje filtrovat podle typu letadla, místa vzletu a přistání, jediné takové letadlo, které od června 2020 létalo vzdušným prostorem Kazachstánu. Ukázalo se, že jde o zmíněný Airbus ACJ320neo.

Další pátrání v „hex kódu“ Mode-S tohoto letadla potvrdilo, že letadlo bylo znovu zaregistrováno v Kazachstánu přibližně ve stejnou dobu, kdy tam bylo importováno.

Jde o dokonalý příklad scénáře, kdy informace o konečném vlastníkovi letadla nejsou veřejně dostupné. Známé však bylo jméno jeho provozovatele. V tomto případě stránka FlightRadar ukázala, že Airbus provozovala kazašská vládní charterová společnost Berkut Air.

Identifikace letadla ale sama o sobě nestačí. Novináři potřebovali zjistit, kdo letadlo používá. Přestože Icarus Flights disponuje dobrými daty, spoléhá se na senzory nastavené dobrovolníky, takže pokrytí není vždy úplné. U tohoto konkrétního letadla ukazoval Icarus Flights pouze tři lety.

Jak už bylo zmíněno, vždy je nutné zkontrolovat více zdrojů.

Kvůli ověřování si reportéři z OCCRP proto stáhli letová data z OpenSky Network, která od doby, kdy bylo letadlo importováno do Kazachstánu, zaznamenala více letů než samotný Icarus Flights. Byly to právě tyto informace, díky nimž reportéři následně porovnali oficiálně vykazované návštěvy Nazarbajeva s pohyby letadla do Moskvy a v rámci Kazachstánu.

Zajímá vás konečný výsledek této detektivky? Airbus se stal klíčovou kapitolou nedávného vyšetřování Nazarbajevova majetku, což si můžete přečíst zde.

Jak mohu pomoci?

Každá dohledaná fotka či videozáznam oligarchů nebo podezřelých osob přilétajících nebo odlétajících z konkrétních letišť jsou důležité. Nejužitečnější jsou fotky nebo videa oligarchů vystupujících nebo nastupujících do letadel. Pokud je vidět koncové číslo letadla, je vyhráno. Každý tak může sdílet informace, které  pomohou se sledováním bohatých a vlivných Rusů, ať už letí kamkoli.

The post Russian Asset Tracker: Co je trasování letadel? appeared first on investigace.cz.

Jsou to tři týdny, co ruská vojska zaútočila na Ukrajinu a snaha Vladimíra Putina odstřihnout ruskou populaci od necenzurovaných informací dosáhla nových výšin. Jedním z příkladů je zablokování sociální sítě Instagram, kterou má na konci března nahradit ruská aplikace Rossgram. O jejím vývoji se dozvíte v našem pravidelném #zesveta. Dále si můžete počíst o kokainovém králi, kterému se nechce domů, o nelegálních cigaretách vyráběných v bývalém hotelu pro mazlíčky a o zadrženém palmovém oleji, který vyrábí otroci v Malajsii.  

Dvě tuny nelegálního tabáku v bývalém hotelu pro mazlíčky

Belgická policie ve spolupráci s Europolem uzavřela masivní továrnu na padělané cigarety. Ta se nacházela v bývalém hotelu pro domácí mazlíčky v belgickém Arlonu. V areálu byly zabaveny přibližně čtyři tuny tabáku a dva miliony již hotových cigaret. Dalších 40 milionů padělaných cigaret, pravděpodobně vyrobených na stejném místě, bylo zabaveno v přívěsech v průmyslové oblasti v belgickém Duffelu. Daňová ztráta, kterou podpultové cigarety napáchaly na belgické státní kase, se odhaduje na 20 milionů eur.

Více se dočtete na stránkách Europolu. 

Kokainový král Milána se možná vrací domů

Osud Rocca Morabita, drogového lorda a šéfa italské mafie ‘Ndrangheta, leží v rukou brazilského prezidenta Jaira Bolosonara, který má v nadcházejících týdnech schválit jeho vydání italským autoritám. Po Morabitovi, přezdívaném “kokainový král Milána”, pátrala italská policie již od počátku devadesátých let. V té době utekl pod falešnou identitou do Brazílie, kde se vydával za podnikatele v zemědělství. Poté se odstěhoval do Urugvaje, kde se mu dařilo žít v utajení až do roku 2017. Tam byl zadržen, když omylem zaregistroval svou dceru do školy pod svým opravdovým jménem. 

Morabito strávil v urugvajské věznici dva roky, než se mu podařilo v roce 2019 utéct, a to těsně předtím, než ho tamní úřady stihly předat italským soudům. V roce 2021 byl král znovu zadržen v Brazílii.

Pokud vás zajímá, jak to s Morabitem vypadá teď, přečtěte si celý článek na stránkách naší partnerské organizace OCCRP. 

Palmový olej za 2,5 milionu dolarů, zn.ruční otrocká práce

Američtí celníci zabavili v Baltimoru čtyři zásilky palmového oleje kvůli informacím, které naznačovaly, že byl vyroben malajskými otroky. Zadržené dodávky palmového oleje, který se nejčastěji používá jako příměs do potravin, nápojů, kosmetiky, gumy nebo vosků, se odhadují na téměř 2,5 milionu dolarů. Podle prohlášení americké celní správy byl palmový olej vyroben v Malajsii a to oběťmi moderního otroctví. Jeho cílovou destinací měly být zpracovatelské závody v americkém Delaware.

Více se dozvíte zde v tiskové zprávě amerického Ministerstva vnitra.

Do Ruska míří devadesátkové ICQ a alternativní Instagram

Místo Instagramu bude v Rusku fungovat „Rossogram”, aplikace vyvinutá Alexanderem Zobovem, bývalým spolupracovníkem zakladatele chatovací aplikace Telegram. Na konci března má nahradit ruskou vládou zákazaný Instagram. Zprvu budou Rossogram moci používat pouze špičkoví blogeři, během dubna se k němu ale dostanou i běžní uživatelé. Kromě ruského Instagramu se také jedná o znovuspuštění chatovací platformy ICQ, která byla populární v devadesátých letech.  

Celý článek najdete na portálu belsat.eu

Autorka článku: Anna Košlerová

Autorka úvodní grafiky: Nikola Klepáčková

The post #zesvěta: Legendární kokainový král nejspíš jede domů appeared first on investigace.cz.

Prolistovali jsme ruská média a jejich vyobrazení války na Ukrajině. Invazi vykreslují jako speciální operaci ozbrojených sil, sankce jako nepromyšlený útok, který ve výsledku poškodí západ, a odchod západních firem jako rasistický trend. Nezbytnou součástí Putinovy strategie je i dezinformační kampaň o samotné válce. Ruský státní úřad Roskomnadzor, federální služba pro dozor nad telekomunikacemi a masmédii, domácím médiím nařídil, aby odstranila zmínky o „invazi“, „útoku“ a „válce“. Těm, kteří to poruší, hrozí pokuta pět milionů rublů. Vhodný termín pro situaci na Ukrajině je podle Roskomnadzoru „speciální vojenská operace“.

Sankce z pohledu ruských médií

„Západ střílí sankce na Rusko, ale zasahuje sebe“

Tak zní titulek článku na serveru Komsomolskaja pravda. Článek předpovídá katastrofický scénář pro Evropu v důsledku vysoké ceny zemního plynu. „Občané Německa, Velké Británie a Spojených států jsou v šoku. Zvýšení cen za běžné služby není to, co jim jejich vlády slibovaly… A to je jen začátek.“

„Každým dnem je jasnější, že ve snaze ‚zastřelit‘ Rusko se Západ střelil sám. Ne do nohy, ale do mnohem vitálnějších orgánů,“ informuje Komsomolskaja pravda.

„Odraz sankcí: jsou Evropané připraveni vzdát se vytápění?“

O tom, že Evropou uvalené sankce na Rusko zničí především ekonomiku v EU, informuje i televizní stanice NTV. „Vzhledem k tomu, že střelné zbraně jsou v Británii zakázány, výraz ‚střelte se do nohy‘ nabírá nové definice: střílení do vlastních občanů ve snaze zničit ekonomiku jiné země.“

„Alzheimerovy sankce“

Lenta.ru, jeden z nejvíce navštěvovaných ruských zpravodajských serverů, popisuje Bidenův příslib sankcí proti Roskosmosu (ruská kosmická agentura) jako destrukci spolupráce na mezinárodní vesmírné stanici.

„Pánové, při plánování sankcí si prověřte ty, kteří je vytvářejí – zda nemají Alzheimerovu chorobu, aby vám vaše sankce nepadaly na hlavu. A to nejen v přeneseném slova smyslu. Proto jako partner prozatím navrhuji, abyste se nechovali jako nezodpovědní hráči a distancovali se od Alzheimerových sankcí,“ komentuje Bidenovo rozhodnutí šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin pro Lenta.ru.

V článku je dále napsané, že evropští lídři „apelovali na všechny země světa s výzvou, aby neuznávaly Doněckou a Luhanskou lidovou republiku“.

„Euro na historickém maximu“ – dvě strany jedné mince

Zatímco světová média informují o „historickém propadu ruského rublu“, vysoce sledovaná ruská televize NTV upozorňuje na kurz eura, který již podruhé za den aktualizoval své historické maximum.

Odchod módních řetězců H&M a ZARA je „rasistický trend“

„Tatjana Bruchunova, která si koupila kabelky od Chanel a Dior, přiznala, že odchodu západních značek z Ruska nelituje,“ komentuje odchod módních řetězců server Komsomolskaja pravda.

Celý článek o odchodu společností ZARA a H&M z Ruské federace cituje pouze Tatjanu Bruchunovou, kterou uvádí jako mladou manželku Jevgenije Petrosjana (ruského komika) a milovnici nakupování.

Bruchunova popisuje odchod módních řetězců jako „rasistický trend, který nebude mít dlouhého trvání“, a současně se tím prý nabízí „příležitost pro ruské návrháře“.

webový portál ruské televize NTV https://www.ntv.ru/

Válka na Ukrajině z pohledu ruských médií

„Rusko nemá žádné špatné záměry, vždy reagujeme výhradně na nepřátelské útoky zvenčí“

Takto informuje o útoku na Ukrajinu ruská národní televize NTV. V reportáži se k události vyjadřuje pouze Vladimir Putin, a to vzkazem do zahraničí: „Neeskalujte situaci a nezavádějte žádná opatření.“

Stejná televizní stanice v další reportáži popisuje „katastrofální humanitární situaci na Ukrajině“, kterou řeší ruské ministerstvo obrany. Podle televize NTV mají ruské úřady pro obyvatele „osvobozených krajů“ naplánováno 25 humanitárních akcí.

Michail Mizincev, šéf Národního centra pro kontrolu obrany Ruské federace, vyzývá svět, aby zkrotil Kyjev a donutil ho dodržovat pravidla humánního zacházení s civilním obyvatelstvem, neutralizoval následky humanitární katastrofy a okamžitě zajistil humanitární koridory pro násilně držené civilisty a cizince.

„Každým dnem je stále zřejmější, s jakou bestií se Rusko na Ukrajině potýká“

Takto objasňuje svým čtenářům aktuální boje článek s názvem „Dobro versus zlo“, publikovaný na stránkách Kremlem kontrolované televize RT. V článku se tvrdí, že podle informací ruského ministerstva obrany nastražili ukrajinští nacionalisté nálože do reaktoru v experimentálním jaderném zařízení Charkovského fyzikálně-technického institutu a jsou připraveni vyhodit jej do povětří. Z útoku autor obviňuje ukrajinskou armádu.

Ukrajinské „nacionalisty“ pak viní z obelhávání svého národa. To vše je podle RT financované Západem.

Článek dále hovoří o biologických zbraních, jež zaplatil Washington a jsou rozmisťovány po celé Ukrajině. Podle autora článku je však osud Ukrajinců i samotné Ukrajiny americké administrativě lhostejný.

„Podle některých zpráv se démoni v lidské podobě chystají nastražit nálože na tanky a vyhodit je do povětří… Je těžké si představit, že v tomto městě (Oděsa, pozn. red.) jsou běžná zvěrstva – hromadné upalování lidí, otravy chemikáliemi – na denním pořádku.“

„Ukrajinští sabotéři podpálili budovu jaderné elektrárny a stříleli na Ruskou gardu, která komplex střežila“

O obsazení jaderné elektrárny informovala ruská NTV jako o „monstrózní provokaci provedené ukrajinskou sabotážní skupinou“. V reportáži ruské televize se dozvíte, že ruská hlídka potlačila útoky ukrajinských sabotéru, kteří měli za cíl obvinit Rusko z radioaktivní kontaminace.

„Ruská hlídka zpětnou palbou potlačila palebné body ukrajinských diverzantů,“ informuje NTV.

„Účelem provokace kyjevského režimu v jaderném zařízení je pokus obvinit Rusko z vytvoření radioaktivní kontaminace. To vše svědčí o zločinném záměru kyjevského režimu nebo také o úplné ztrátě kontroly Zelenského nad akcemi ukrajinských sabotážních skupin za účasti zahraničních žoldáků.“

Reportáž dále poukazuje na spiklenectví Volodymyra Zelenského s Washingtonem a Londýnem.

„Co se stane s Ukrajinou? Putin zná odpověď“

Tak zní titulek článku na internetovém portálu ruských novin pravda.ru. „Ještě jednou apeluji na vojenský personál ozbrojených sil Ukrajiny: nedovolte neonacistům a banderovcům používat vaše děti, manželky a staré lidi jako lidské štíty! Vezměte moc do svých rukou! Zdá se, že pro nás je snazší vyjednávat s vámi než s touto bandou narkomanů a neonacistů, kteří se usadili v Kyjevě a vzali jako rukojmí celý ukrajinský lid,“ zní úvod článku, kde autor cituje Vladimira Putina.

Autor článku referuje o ukrajinské armádě jako o „zuřivých nacistech“, kteří zastrašují své občany. Ukrajina jako stát mezitím umírá. V textu zaznívají slova jako „denacifikace“ a „demilitarizace“. Tyto procesy zaberou podle pravda.ru spoustu času, ale nejsou vůbec beznadějné. „Stačí si připomenout, jak jím Hitlerovi příznivci v nacistickém Německu po příchodu války do domů začali opovrhovat.“

The post Co se dozvíte v ruských médiích o válce na Ukrajině? appeared first on investigace.cz.

#1 Tinder švindl za miliardu

Během pandemie COVID-19 přibylo online podvodů, obzvlášť těch, které začínaly na seznamkách. Jen v roce 2021 stály seznamkové podvody Američany v přepočtu 21,5 miliard Kč (1 miliardu amerických dolarů).  Oznámila to americká FBI před svátkem Svatého Valentýna. Podle FBI hledají podvodníci na seznamkách oběti mezi ženami staršími 40 let, které jsou rozvedené, ovdovělé nebo žijí s postižením. “Oběti chtějí lidskou blízkost, zatímco podvodníci chtějí peníze na ruku,” varuje FBI. Podvod pak probíhá tak, že si šejdíř vytvoří falešnou identitu aby si svou obeť získal. Po vybudování důvěry po ní začne chtít peníze. Během pandemie se podvodníci často odkazovali na pandemická opatření jako důvod, proč se s obětí nemohou sejít osobně. 

Více se dočtete ve zprávě od FBI.

#2 Kanada žádá krypto-směnárny o pomoc s antivaxerskými kamioňáky

V hlavním kanadském městě Ottawa se kvůli očkovacím pravidlům bouří řidiči kamionů. Sedmdesáti kilometrová kolona tisíců kamionů, která si říká “konvoj svobody”, zablokovala jednu z hlavních dálnic. Jejich řidiči nesouhlasí se striktními covidovými pravidly. Poté, co kanadské úřady zmrazily veškeré finanční dary pro anti-vaxerská hnutí, se řidiči kamionů obrátili na směnárny kryptoměn. Kanadská vláda nyní žádá o pomoc i je. Protestujícím se totiž na kampaň “HonkHonkHodl” podařilo získat 21 Bitcoinů, jejichž hodnota odpovídá zhruba 21 milionům Kč.

Pokud chcete vědět víc, přečtěte si článek na VICE. 

#3 Polské autority odhalily kriminální síť obchodníků s léky 

Polské autority zadržely 34 lidí podezřelých z pašování a distribuce padělaných léků, včetně medikamentů na poruchy erekce a růstových hormonů, v hodnotě zhruba 218 milionů korun.

Kromě léčivých přípravků bylo zabaveno přes dvě kila marihuany a 200 litrů padělaného alkoholu. Podle policejního vyšetřování pašovala tato skupina zločinců desítky tun produktů do největších farmaceutických společností v Evropě a v Asii. 

Více informací najdete přímo na stránkách Evropského vyšetřovatele.

#4 Přes tři tuny kokainu v hnojivu

Ve dvou paralelní kolumbijských zátazích bylo odhaleno více než 3,3 tun kokainu. To je váha zhruba dvou hrochů anebo ruské limuzíny ZIL-41041, kterou se před deseti lety projížděl Vladimír Putin. Kokain byl nalezen mezi hnojivem a měl namířeno do Evropy a Spojených států. 

Celý článek najdete na stránkách OCCRP

Autorka textu: Anna Košlerová

Autorka úvodní grafiky: Nikola Klepáčková

The post #zesvěta: Žijeme v době Tinder švindlů appeared first on investigace.cz.

Na světě je momentálně 35 milionů obětí obchodu s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování neboli „sex trafficking“.  Tato informace pochází z nové dánské analýzy od Bedbible. Co dalšího víme o obchodu s lidmi? Kdo jsou jeho oběti? Jak jej ovlivnila pandemie a jak je na tom Česko?

„Lidé, kteří se vrátili z Evropy do Nigérie, byli bohatí a přislíbili mi práci v nigerijské restauraci v Itálii. Jenže když jsem do Itálie přijela, řekli mi, že musím zaplatit 40 000 liber (1 172 200 korun), než mě pustí. Řekli mi, že mě zabijí, pokud nebudu vykonávat sexuální služby. Bylo to nebezpečné, dvakrát mě bodli nožem. Podařilo se mi utéct. Obchodníci s lidmi vám seberou všechno, co vás dělá člověkem,“ popsala své zkušenosti pro Global Slavery Index, nigerijská žena (43), která se stala obětí obchodu s lidmi a byla přinucena k sexuální práci.

Podle OSN tvoří dospělé ženy a dívky 70 procent všech obětí obchodu s lidmi. Zhruba 20 procent pak v těchto pochybných aktivitách představují nezletilé dívky a dalších 15 procent nezletilí chlapci, čili 35 procent obětí jsou děti.

Obchodníci cílící na děti je vyhledávají v chudých domácnostech, dysfunkčních rodinách a mezi osiřelými. V rozvojových zemích představují nezletilí zhruba polovinu všech obětí obchodu s lidmi. V zemích s vyšším příjmem se s dětmi obchoduje mimo účely sexuální exploatace, hlavně ve sférách nucené kriminální činnosti nebo žebrání.

Podle zprávy OSN je pravděpodobné, že jedním z důsledků aktuální pandemie bude strmý nárůst obětí obchodu s lidmi, a to hlavně v zemích potýkajících se s ekonomickou krizí a s vysokou mírou nezaměstnanosti.

Ze zprávy rovněž vyplývá, že lidé v těchto zemích jsou ochotní brát rizikovější práce v naději, že se jejich životní úroveň zlepší.

Je také pravděpodobné, že obchod s lidmi z nejchudších komunit bude orientován do těch částí světa, které se z pandemie rychle vzpamatovaly .

Tyto obavy potvrzuje i Jacob Østerby, autor statistické analýzy o obchodu s lidmi z Bedbible.

„Během pandemie se obchodníci naučili lákat oběti i v online prostředí. Počet obětí sexuální exploatace, které byly rekrutovány přes Facebook a Instagram, se v průběhu pandemie zvýšil o 120 procent.“

Největší nárůst lze podle Østerbyho očekávat v zemích jižní Ameriky. „Už teď je tento region známý svým exportem lidí za účelem sexuálního vykořisťování. Politická nestabilita a nezvládnutá pandemie znamená, že očekávají největší nárůst takových obětí v zemích jako Kolumbie a Bolívie.“

Dalším důvodem zvýšení počtu obětí sex traffickingu je podle Østerbyho rozvolňování epidemických opatření.

„Země se pomalu dostávají z pandemie, tím pádem je čím dál tím jednodušší překračovat hranice, stýkat se s lidmi a pořádat večírky. Vzrůstá tak i poptávka po sexuálních službách.“

Dalším faktorem nárůstu počtu vykázaných obětí je větší angažovanost státních autorit a více zahájených trestních stíhání.

„V mnoha zemích se postupem času upravuje legislativa tak, aby bylo možné obchod s lidmi lépe rozpoznat a zasáhnout do něj,“ popisuje Østerby pro investigace.cz.

Každý má svou cenu?

Z globálních statistik vyplývá, že z celkového obchodu s lidmi je více než 50 procent obětí nuceno do sexuální práce. Podle dat z Global Slavery Index a OSN  jsou v tomto směru nejzranitelnější lidé ze zemí subsaharské Afriky, východní Evropy a jihovýchodní Asie, kde vysoké počty takových obětí ovlivňuje masová migrace způsobená chudobou, vysokou nezaměstnaností, lokálními válkami a násilnostmi.

Jaká je situace v České republice?

Podle dat OSN v Česku nedochází k zásadnímu nárůstu v počtech obětí obchodu s lidmi hlavně díky relativně malé nezaměstnanosti.

Ze zprávy Ministerstva vnitra vyplývá, že v roce 2020 bylo v ČR registrováno celkem 18 trestných činů obchodování s lidmi. To je o 3 případy méně než v předešlém roce. Počet obětí ve výše uvedených trestných činech jako například sexuální vykořisťování není znám.

Vliv pandemie na tuto situaci není zřejmý. Podle zprávy však nelze vyloučit, že v důsledku ekonomického propadu se po pandemii počty trestných činů zvýší.

Ředitelka neziskové organizace La Strada Markéta Hronková ale upozorňuje, že Česko je unikátní v tom, že se  pro obchodníky s lidmi jedná o zdrojovou, tranzitní i cílovou zemi.

„Je to dané naší geografickou i ekonomickou situací. Jsme nadále zdrojovou zemí (zemí vývozů obětí), protože na evropském severu a dál na západě jsou země, které poskytují vyšší míru životní úrovně, než je u nás. Tím pádem je možné zlákat a vylákat české občany, obzvlášť pokud jde o lidi zranitelné, tedy lidi, co mají nějaké sociální nebo ekonomické potíže.“

Podle Hronkové se obchodníci s lidmi většinou orientují na jedince poznamenané nějakými problémy. Těmi může být například absence sociálních kontaktů, vazeb na rodinu, závislost na alkoholu, ztráta práce nebo ztráta rodinného zázemí. „Jsou to situace, kdy je snadné člověka přesvědčit o tom, že někde jinde bude líp,“ vysvětluje.

„Na druhou stranu a na rozdíl od jiných zemí ve východní Evropě máme relativně nízkou nezaměstnanost a existují zde nabídky práce, které většina Čechů odmítá dělat. Tím pádem se z nás stává cílová destinace pro lidi pocházející z chudších zemí či zemí postižených nějakou přírodní katastrofou nebo nestabilním politickým režimem.“ Právě mezi touto populací pak mohou lovit obchodníci s lidmi.

To, že jsme zemí tranzitní, je dáno naší geografickou polohou – spojujeme východ a západ.

Úpadek obchodu s lidmi přisuzuje Hronková tomu, že se stále více sexuálních služeb přesouvá do online prostoru či do privátních bytů. „To způsobuje, že jsou služby levnější a zároveň je těžší zjistit, kdo byl do služeb donucen a kdo je dělal dobrovolně.“

„Je také možné, že násilné obchodování s lidmi za účelem sexuální práce se přestává obchodníkům vyplácet, neboť si umějí spočítat, že se vyplatí oběť přemluvit, aby do sexuálních služeb vstoupila dobrovolně, a něco málo jí zaplatit než ji k tomu přinutit fyzickým násilím.“

The post Co víme o sexuálním vykořisťování a jaký vliv měla pandemie na obchod s lidmi? appeared first on investigace.cz.