Pedagogové Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy si nás pozvali, abychom frekventanty kurzu Žurnalistická tvorba III seznámili se základy investigativní žurnalistiky v našem podání.
V zaplněné aule pražského Hollaru jsme si minulý týden mohli popovídat se studenty žurnalistiky na Karlově Univerzitě o tom, jak si představují investigativní žurnalistiku, a také jim ukázat naši práci a její specifika. Způsob, jakým pracujeme v Českém centru pro investigativní žurnalistiku, se totiž v lecčems liší od obvyklého pojetí investigace v Česku.
Zatímco česká média se ve svých příbězích snaží zabývat především čistě domácími tématy, jednotícím prvkem našich kauz je zpravidla jejich přeshraniční aspekt. V ČCIŽ se inspirujeme modelem, jenž praktikují ostatní investigativní centra ve východní a střední Evropě, která spolu s námi pracují pod hlavičkou sdružení Organized Crime and Corruption Reporting Project.
Výhodou tohoto volného sdružení je vzájemná výpomoc jednotlivých center mezi sebou a participace na kauzách, které překračují hranice. Naším krédem je „Follow the money”, tedy „Sleduj peníze”. Pokud podezřelá společnost vyvádí neprůhledné peníze za hranice domovského státu, jejich další tok monitorují naši kolegové z centra, které působí v zemi, do níž toxické finance proudí.
Díky tomu můžeme našim čtenářům nabídnout širší, celoevropskou perspektivu, která ukazuje, jaké trasy nelegálního obchodu přes Česko proudí. Odkrýváme tak i témata, na která se v našich médiích tolik nedostává. Patří mezi ně pašování drog, zbraní i lidí, v němž Česko často figuruje jako přestupní stanice.
Protože však nemáme rádi dlouhé proslovy a chtěli jsme se sami dozvědět, co studenty v oblasti investigativní žurnalistiky nejvíce zajímá, dali jsme velmi brzo prostor jejich dotazům. Ty se z velké části týkaly nebezpečí spojeného s reportováním o kauzách, v nichž bývají často zapleteni mafiánští bossové či vlivní podnikatelé.
V takových situacích je důležitá jak osobní bezpečnost při rozhovorech, tak obezřetnost při komunikaci mezi členy center, která se zaměřuje především na šifrování elektronické komunikace.
Mezi účinné prostředky patří jak použití „kryptofonů”, tak kódování mailu pomocí klientů PGP. Každý e-mail je totiž šifrován pomocí soukromého a veřejného klíče, který musí nejprve adresát získat od odesílatele. Tím je vyloučeno, aby si komunikaci mohla přečíst libovolná třetí osoba.
Novináři samozřejmě nesmí zapomínat ani na základy bezpečného chování, mezi které patří výběr vhodné veřejné lokace, kde má dojít k setkání s podezřelým respondentem. Důležité je také, aby okolí sledoval alespoň jeden kolega, který má možnost upozornit policii, pokud by nastalo jakékoliv nebezpečí.
Se studenty jsme se rozloučili asi po hodině a půl, protože živou debatu přerušil konec přednášky. Přesto věříme, že jsme většinu dotazů zodpověděli. Pokud byste i vy chtěli uspořádat školení v investigaci či digitální bezpečnosti pro své studenty či kolegy, rádi jej pro vás připravíme.