O stavu online médií napříč zeměmi střední a východní Evropy tento víkend debatovali novináři, aktivisté, whistlebloveři, právníci a experti na online média v maďarské Budapešti. České centrum pro investigativní žurnalistiku bylo u toho.
Úvodní část třídenní konference “Gaining the Digital Edge” probíhala v Open Society Archives při Central European University v Maďarsku. V impozantních prostorách jednoho z největších repozitářů záznamů ze studené války, archivu Rádia Svobodná Evropa a samizdatu se rozeběhla diskuse o budoucnosti “otevřeného” žurnalismu. Zavedené kategorie novinářské práce se totiž s rozvojem Internetu stávají přežitkem minulých časů. V době plné blogů a internetových médií provozovaných “čtenáři pro čtenáře” je čím dál těžší posoudit, kdo je vlastně novinář. Nejpříznačnější definice, která toto reflektuje, říká, že novinář je ten, který provozuje novinařinu. Jedná se tedy spíše o popis současné aktivity více než příslušnost k jakési kastě. Chce-li současná žurnalistika toto nové paradigma uchopit a ne zavrhnout, musí se přesto zamyslet nad tím, jak v rámci nové otevřenosti této profese zachovat její kvalitu a standardy.
Řeč přišla i na praktické stránky ochrany zdrojů a dat s ohledem na zabezpečení online komunikace, vizualizaci dat a “desatero vedení rozhovoru” s nebezpečnými kriminálníky. Ze známých osobnosti online žurnalistiky jsme se v Maďarsku potkali s Collinem Andersonem, odborníkem na internetovou špionáž a sledování uživatelů z USA, nebo Yamanem Akdenizem z istanbulské Bilgi University. Během společného panelu přiblížili publiku, jak vypadá cenzura a regulace Internetu v Americe, Rusku či Turecku.
Druhý den naplněný zajímavými přednáškami otevřela Nani Jansen, specialistka na legislativní ochranu práv žurnalistů, blogerů a nezávislých médii, s workshopem týkajícím se svobody projevu. Ta byla i předmětem následné aktivní diskuze mezi novináři a právníky. K rozvířené debatě posloužily modelové příklady mediálních sporů na základě evropského práva. Protichůdné argumentace a improvizace soudního přelíčení se zalíbily nejednomu z účastníků. Do debaty o zákonech ošetřujících pomluvu v různých státech Evropské unie přispěl zejména výzkum Scotta Griffena. Zástupce International Press Institute posledních pět let pracoval s legislativou všech členů EU za účelem porovnání mezinárodních standardů svobody projevu.
Odpolední panelová diskuse na téma „digitální média sloužící veřejnému zájmu“ se nečekaně zvrhla v živou debatu. Na nevinný dotaz z publika „Kde berete peníze na své projekty?“ všichni diskutující striktně odmítli možnost vládní podpory. K jejich zkušenostem se přidali také členové neziskovek z Rumunska, a připravili tak zastupiteli Evropské komise krušné chvíle. Podle jeho slov má být v příštím roce vyhrazený milion a půl eur právě na investigativní žurnalistiku. K získání těchto peněz prý postačuje být dostatečně aktivní. Optimistické vize však nebyly lékem na rumunské deziluze. Cristina Lupu, která již deset let pracuje v mediální sféře, tvrdí, že vláda jim už několikrát přislíbila finanční pomoc, na kterou pak rumunští aktivisté několik let čekali marně. Se smutkem následně přiznala, že zná lidi, kteří takovým způsobem přišli o majetek, jenom aby si zachránili práci.
Odlehčit napjatou atmosféru se podařilo nadšencům do dronů. Na první pohled možná futuristická představa o létajících kamerkách nabrala celkem jiný rozměr po zhlédnutí videa z maďarské demonstrace proti zdanění Internetu. Studenti a odborní pracovníci, kteří se výzkumů ohledně využití dronů v žurnalistice věnují na Central European University, považují jako největší přínos této technologie objektivitu, efektivnost a poměrně nízké náklady. Počet lidí na demonstracích může být určen mnohem přesněji než při použití kamer z výškových budov. Drony mohou také posloužit lepšímu odhadu škod po přírodních katastrofách. Na otázku dilematu mezi právem na soukromí a právem na informace neuměli ale odpovědět ani jejich zastánci. Před využitím dronů v žurnalistice však stojí ještě mnoho práce, zejména v oblasti etické a legislativní ochrany.
Po třech dnech nabitých informacemi jsme se tak vrátili do Prahy plní nových informací a se spoustou kontaktů na přední odborníky v oblasti digitální bezpečnosti ze střední a východní Evropy.
